Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Fakulta bezpečnostního inţenýrství
Katedra ochrany obyvatelstva
Aktualizace plánu nouzového přeţití v ORP Nový Jičín
Student: Radek Mazánek
Vedoucí bakalářské práce: doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík
Studijní obor: Havarijní plánování a krizové řízení Datum zadání bakalářské práce: 15. 6. 2012
Termín odevzdání bakalářské práce: 19. 4. 2013
Místopříseţné prohlášení
„Místopříseţně prohlašuji, ţe jsem celou bakalářskou práci vypracoval samostatně.“
V Ostravě dne 19. dubna 2013 ...………
Radek Mazánek
Poděkování
Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Doc. Dr. Ing. Aleši Bernatíkovi za vedení mé práce.
Anotace
MAZÁNEK, R., Aktualizace plánu nouzového přežití v ORP Nový Jičín. Bakalářská práce, Ostrava, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inţenýrství, 2013, 55s. Vedoucí bakalářské práce doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík.
Bakalářská práce se zabývá plánem nouzového přeţití v obci s rozšířenou působností Nový Jičín. V teoretické části je uveden popis a realizace jednotlivých opatření nouzového přeţití včetně souvisejících legislativních předpisů. Praktická část je zaměřena na identifikaci rizik v ORP Nový Jičín a zejména pak na prověření aktuálnosti dat v plánu nouzového přeţití.
Klíčová slova: plán nouzového přeţití, nouzové zásobování, nouzové ubytování, mimořádná událost.
Annotation
MAZÁNEK, R., Updating of Emergency Survival Plan in a Municipality with Extended Competence Nový Jičín. Bachelor’s thesis, Ostrava, VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Safety Engineering, 2013, 55p. Leadership of bachelor’s thesis doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík.
The bachelor thesis deals with Emergency Survival Plan in the Municipality with Extended Competence Nový Jičín. The theoretical part contains the description and implementation of emergency measures, including survival related legislation. The practical part is focused on risk identification in Municipality with Extended Competence Nový Jičín and especially the verification of the data in plan for the emergency survival.
Key words: Emergency Survival Plan, emergency supply, emergency accommodation, extreme situation.
1
Obsah
1 Úvod ... 2
2 Rešerše ... 3
3 Nouzové přeţití... 6
3.1 Analýza rizik území ... 8
4 Opatření nouzového přeţití ... 9
4.1 Nouzové ubytování ... 9
4.2 Nouzové zásobování potravinami ... 13
4.3 Nouzové zásobování pitnou vodou ... 17
4.4 Nouzové základní sluţby obyvatelstvu ... 18
4.5 Nouzové dodávky energií ... 19
4.6 Organizování humanitární pomoci ... 21
4.7 Rozdělení odpovědnosti za provedení opatření ... 22
5 Charakteristika ORP Nový Jičín ... 24
5.1 Veřejná infrastruktura ... 25
5.1.1 Občanské vybavení ... 25
5.1.2 Dopravní infrastruktura ... 25
5.2 Technická infrastruktura ... 26
5.2.1 Zásobování pitnou vodou ... 26
5.2.2 Likvidace odpadních vod a kanalizace ... 26
5.2.3 Zásobování plynem ... 27
5.2.4 Zásobování elektrickou energií ... 27
5.2.5 Zásobování teplem ... 27
5.3 Bezpečnostní charakteristika ... 27
5.3.1 Mimořádné události v ORP Nový Jičín ... 27
5.3.2 Přehled rizik ... 29
6 Aktualizace plánu nouzového přeţití v ORP Nový Jičín ... 32
6.1 Nouzové ubytování ... 32
6.2 Nouzové zásobování potravinami ... 34
6.3 Nouzové zásobování pitnou vodou ... 35
6.4 Nouzové základní sluţby obyvatelstvu ... 36
6.5 Nouzové dodávky energií ... 39
6.6 Organizování humanitární pomoci ... 40
6.7 Rozdělení odpovědnosti za provedení opatření ... 40
7 Závěr ... 42
Seznam pouţité literatury ... 43
Seznam pouţitých zkratek ... 47
Seznam příloh ... 48
2
1 Úvod
V současné době je systém havarijního plánování a krizového řízení velmi propracován a vzhledem k faktu, ţe Česká republika, stejně jako další země, je takřka denně vystavena neblahému působení přírodních vlivů a také jevů vyvolaných činností člověka, je připravenost na mimořádné události vyvolané těmito vlivy velmi vysoká. Také technické prostředky a vybavení jednotek určených pro zdolávání následků těchto událostí je na profesionální úrovni.
Přesto nelze spoléhat na to, ţe všechna rizika jsou dokonale zmapována a eliminována a ţe jiţ není nutno se problematikou ochrany obyvatelstva více zabývat. Naopak, jsou-li v sázce lidské ţivoty, je třeba neustále analyzovat rizika v prostředí kolem nás a aktualizovat opatření související s ochranou obyvatelstva. A to nejen proto, ţe toto prostředí se stále mění, ale zejména proto, ţe neustále vznikají nové zdroje nebezpečí. Pokud by opravdu došlo k mimořádné události, která by mohla obyvatele ohrozit, je třeba zabezpečit, aby obyvatelstvu byly v případě potřeby zajištěny takové podmínky, které by zaručily jejich základní ţivotní potřeby. To znamená v maximální míře postupovat v souladu s „Plánem nouzového přeţití obyvatelstva“.
Cíl práce
Cílem bakalářské práce je posoudit a aktualizovat plán nouzového přeţití obce s rozšířenou působností Nový Jičín dle aktuálních podmínek a současné legislativy. Součástí práce bude také popis a identifikace zdrojů rizik v daném správním území.
3
2 Rešerše
SMETANA, M., KRATOCHVÍLOVÁ, D., KRATOCHVÍLOVÁ, D., Havarijní plánování.
1. vyd. Brno: Computer Press, 2010, 166 s. ISBN 978-802-5129-890. [1]
Skupina autorů se v publikaci zabývá havarijním plánováním z komplexního pohledu. Jsou zde popsány náleţitosti havarijních a poplachových plánů, plány konkrétních činností a v neposlední řadě také povodňové plány.
KRATOCHVÍLOVÁ, D., Ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 2005, 140 s. ISBN 80-866-3470-1. [2]
Autorka se v této publikaci zabývá ochranou obyvatelstva včetně všech opatření související s touto ochranou.
BERNATÍK, A., MALÉŘOVÁ L., Analýza rizik území. 1. vyd. Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 2010, 79 s. ISBN 978-80-7385-082-1. [3]
Publikace popisuje principy analýzy rizik území. Ukazuje různé přístupy k problematice hodnocení rizik mající dopad na ţivotní prostředí, ţivoty lidí, jejich zdraví a majetek.
ŠENOVSKÝ, M., ADAMEC V., Právní rámec krizového managementu. 2. vyd. Ostrava:
Edice SPBI Spektrum, 2007, 97 s. ISBN 978-80-86634-67-8. [4]
Autoři v této publikaci pojednávají o systému krizového řízení v České Republice. Poskytují kompletní přehled informací k problematice zdolávání mimořádných událostí a krizových situací.
Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book CPR 18E). Hague, 1999. ISBN 90-12-8796-1. [5]
Tato publikace popisuje metody slouţící k identifikaci zdrojů rizik závaţných havárií.
4
Legislativa
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku ČR
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů
Sbírka interních aktů řízení GŘ HZS ČR - Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky ze dne 11. února 2010 k realizaci opatření nouzového přeţití obyvatelstva v působnosti Hasičského záchranného sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb. o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, k provedení §4 odst. 1 písm. d zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
5
Vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů
Směrnice Ministerstva zemědělství ČR, čj. 41658/2001 - 6000 ze dne 20. prosince 2001, kterou se upravuje postup orgánů krajů, okresních úřadů a orgánů obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů Sluţbou nouzového zásobování vodou, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náleţitostech havarijního plánu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů
6
3 Nouzové přeţití
Nouzové přeţití a humanitární pomoc je vymezena zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Plán nouzového přeţití obyvatelstva vychází z vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
Zajištění opatření nouzového přeţití tvoří souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů státní správy a samosprávy, dalších vybraných subjektů a samotných občanů. Jejich cílem je v případě vzniku mimořádné události nebo při vyhlášení krizového stavu minimalizovat negativní dopady těchto událostí nebo krizových situací na postiţené obyvatelstvo takovým způsobem, aby bylo zachováno zdraví, ţivoty a základních ţivotní potřeby obyvatelstva. Zejména se jedná zajištění nouzového ubytování obyvatelstva, zásobování potravinami, pitnou vodou, nouzovými základními sluţbami a také organizování humanitární pomoci. Tato opatření mohou být prováděna přímo v zóně havarijního plánování, případně v místě mimořádné události nebo krizové situace. Mohou také navazovat na evakuaci obyvatelstva z ohroţeného území. Pokud následky mimořádné situace nutně nevyţadují evakuaci dotčeného obyvatelstva, je moţné plnit opatření nouzového přeţití v místech původních obydlí. Občany je pak moţné ubytovat v jejich vlastních bytech a domech. [2]
Opatření vycházející z plánu nouzového přeţití jsou plánována pro řešení mimořádných událostí (dále jen „MU“) a krizových situací (dále jen „KS“). Aby došlo k aktivaci těchto opatření, je třeba vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu dle vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Tyto činnosti jsou po aktivování nouzového systému zahájeny do jednoho aţ dvou dnů. Neţ dojde k aktivaci systému, budou záchranu občanů zajišťovat obce i sami obyvatelé. [2, 6]
Opatření nouzového přeţití obyvatelstva se zajišťují trvale po dobu, kdy je obyvatelstvo odkázáno na pomoc poskytnutou při plnění mimořádných opatření nouzového přeţití a bývají zpravidla ukončena zprovozněním poškozené infrastruktury na území
7
postiţeném MU a návratem evakuovaného obyvatelstva zpět do původních obydlí nebo v případě, ţe stávající infrastruktura v místech, kam byly evakuovaní obyvatelé z postiţených území, je schopna zabezpečit všechny potřeby jak původního, tak i evakuovaného obyvatelstva. [1]
Při realizaci opatření nouzového přeţití se účastní jak stát, tak i obce v přenesené působnosti. Hasičský záchranný sbor daného kraje vytváří nezbytné zásoby daných prostředků a řídí opatření vycházející z plánu nouzového přeţití. Obecní úřady organizují přípravná opatření pro nouzové přeţití. V případě, ţe nastane MU nebo KS, starosta obce zajišťuje činnost obce za podmínek nouzového přeţití v souladu s plánem nouzového přeţití.
[4, 7]
Plán nouzového přeţití obyvatelstva je obsaţen v havarijním plánu kraje a je součástí plánů konkrétních činností. Havarijní plán kraje tvoří přílohovou část krizového plánu kraje.
Ten zpracovává hasičský záchranný sbor kraje a po jeho finalizaci jej schvaluje hejtman kraje.
Vybraná opatření k nouzovému přeţití obyvatelstva se také zapracovávají např. do plánu evakuace osob, který je součástí příslušného vnějšího havarijního plánu. [4, 8, 9]
„Pro některé typy mimořádných událostí, jejichţ vznik, rozsah a následky nelze z hlediska prostoru a času předvídat (např. hromadné dopravní nehody, havárie v ţelezniční nebo letecké dopravě, povodně, přívalové sráţky, vichřice, rozsáhlé poţáry a jiné ţivelní katastrofy, teroristické útoky), jsou v působnosti HZS ČR připravena opatření k nouzovému přeţití postiţeného obyvatelstva, a to na centrální, krajské a územní úrovni.“ [10]
Plán nouzového přeţití obyvatelstva obsahuje:
a) nouzové ubytování,
b) nouzové zásobování potravinami, c) nouzové zásobování pitnou vodou, d) nouzové základní sluţby obyvatelstvu, e) nouzové dodávky energií,
f) organizování humanitární pomoci a
g) rozdělení odpovědnosti za provedení opatření pro nouzové přeţití obyvatelstva.
8 3.1 Analýza rizik území
Aby bylo moţné co nejlépe plánovat a provádět opatření nouzového přeţití, je velmi vhodné nebo takřka nezbytné, vycházet z analýzy rizik daného území. Na zpracování této analýzy existuje řada metod. V České republice se pro hodnocení rizik pouţívá zejména probabilistický přístup. Tento přístup připouští všechny jevy jako reálné, kaţdý s určitou pravděpodobností. [3, 5]
Zjednodušeně lze hodnocení rizik rozdělit do několika kroků. První z nich je
„identifikace zdrojů rizik“, následuje „výběr havarijních scénářů“, poté „odhad rizik“ a nakonec „zhodnocení rizik“. Po provedení posledního kroku je pak moţné rozhodnout, zda je dané riziko přijatelné nebo jestli je nutné přijmout nějaká opatření ke sníţení tohoto rizika. [3]
„Výběr vhodné metody analýzy a hodnocení rizik se v kaţdém konkrétním případě provádí podle [3]:
cíle, ke kterému má výsledek v procesu řízení slouţit,
dle kvality vstupních dat, která jsou k dispozici,
dle nároků na přesnost výsledků (někdy stačí jen orientační výsledky a jindy zase jsou nutné přesné hodnoty, u kterých musíme znát, zda jsou konzervativní nebo jaká je hladina jejich věrohodnosti).“
Pro analýzu rizik územních celků je vhodné pouţít analýzu souvztaţnosti. Tato metoda hledá vazby mezi zdroji rizik a mezi objekty rizik. Posuzuje rizikové stavy na území analyzované oblasti a snaţí se najít provázanost jejích prvků. Vhodná je také metoda HVE.
Tato metoda ovšem nehledá provázanost prvků, ale soustřeďuje se vţdy na analýzu rizika vzniku jednoho typu MU a na zranitelnost prvků. Analyzuje se, jak často můţe MU nastat a které prvky v území můţe ohrozit. [3]
9
4 Opatření nouzového přeţití
4.1 Nouzové ubytováníNouzové ubytování se poskytuje zejména osobám, které z důvodu krizové situace přišly o moţnost dále setrvávat ve svém původním obydlí, ať uţ z důvodu značného mechanického poškození jejich obydlí, nebo v případě, kdy se jejich obydlí nachází v oblasti, kde by jejich ţivoty mohly být v ohroţení. Evakuované osoby je vhodné ubytovat zejména ve veřejných budovách a zařízeních, coţ mohou být například školy, tělocvičny a kulturní zařízení v majetku obce, města nebo kraje. Dále je moţné na základě smluv vyuţít ubytovacích kapacit soukromých budov a zařízení, jako jsou ubytovny, hotely a rekreační zařízení. Také je vhodné, aby evakuované osoby vyuţily moţnosti ubytování ve vlastních rekreačních zařízeních nebo ubytovat evakuované osoby u jejich příbuzných nebo sousedů, případně dalších osob, které budou ochotné poskytnout pomoc postiţeným osobám.
V mimořádných případech je moţné evakuované osoby umístit do Materiálních základen humanitární pomoci (dále jen „MZHP“), kontejnerů nouzového přeţití, prozatímních přístřešků apod. V objektech, které jsou určené pro nouzové ubytování, by měla být zabezpečena moţnost přípravy nebo úpravy stravy a její výdej a také základní hygienické podmínky. [1, 2]
„V místech ubytování se určí pracovníci, kteří zabezpečí [11]:
zpracování seznamu ubytovaných a jejich předání,
stanovený reţim a pořádek na ubytovně,
řešení všech otázek, spojených se zabezpečením ubytovaných (stravování, zdravotní, sociální atd.),
vzájemnou informovanost krizového štábu a evakuovaných osob o aktuální situaci.“
Informace o zařízení a objektech vhodných k vyuţití pro nouzové ubytování a stravování by měly být zpracovány do přehledné tabulky, ve které by měl být uveden zejména název a adresa zařízení, kontaktní osoba, ubytovací a stravovací kapacita. [1, 2]
10 Kontejner nouzového přeţití
Jedná se o mobilní komplex, který tvoří kontejner skříňového provedení a nafukovací stan. Kontejner je vybaven nezávislými zdroji elektrické energie a tepla, zásobou vody a prostředků pro nouzové stravování a základním hygienickým zabezpečením. Nafukovací stan je pak vybaven vytápěním, osvětlením a kompresorem. Součástí jsou i dva plachtové přístřešky se stoly a lavicemi, vnějším osvětlením a ozvučením okolí. Konstrukce kontejnerů je řešena tak, aby v případě potřeby bylo moţné vzájemně propojit více kontejnerů a tím zvýšit jejich kapacitu. [10, 12]
Obrázek 1: Kontejner nouzového přeţití [12]
Kontejner pro nouzové přeţití (dále jen „KNP“) je určen k dočasnému ubytování 25 aţ 50 osob a pouţívá se při MU, jejichţ vznik nelze snadno předvídat a při přípravě na tyto události. Mezi takové MU lze například zařadit dopravní nehody, teroristické útoky, poškození domů a nácvik odborných činností. [10, 12]
Kontejner je funkčně rozdělen na tři sekce [12]:
hygienická sekce, která je sloţena ze sprchového koutu a ekologického WC s náplní,
kuchyňská sekce, kde je umístěna kuchyňská linka se všemi nezbytnými základními kuchyňskými elektrospotřebiči a vybavením,
skladovací sekce, obsahující nafukovací stan a ostatní nezbytné vybavení.
11 Rozmístnění a pouţití kontejnerů nouzového přeţití
V souladu s Pokynem generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č.
27/2006, kterým se stanoví opěrné body HZS ČR a typy předurčenosti jednotek poţární ochrany pro záchranné práce, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 14/2007, jsou KNP rozmístěny v opěrných bodech HZS ČR. V těchto opěrných bodech jsou kontejnery na výzvu velitele zásahu, řídícího důstojníka, ředitele HZS kraje, nebo při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací na pokyn generálního ředitele HZS ČR nebo řídícího důstojníka generálního ředitelství HZS ČR připraveny k okamţitému výjezdu. Celkový počet kontejnerů nouzového přeţití dle Ústředního poplachového plánu IZS tvoří celkem 14 ks těchto kontejnerů. [10, 13]
Materiální základna humanitární pomoci
Základna slouţí k nouzovému ubytování, stravování, zajištění osobní hygieny, zdravotní a psychosociální pomoci a vystrojování aţ 450 osob postiţených mimořádnou událostí nebo krizovou situací, a to na dobu nezbytně nutnou nebo do zprovoznění jiných stacionárních zařízení nouzového přeţití. Ubytování je zabezpečeno v celtových nebo nafukovacích stanech. Stravování je zajištěno vařením v polní kuchyni, případně jeho dovozem. Materiální základna humanitární pomoci (dále jen „MZHP“) je koncipována tak, aby její činnost byla maximálně samostatná a nezávislá na okolních zdrojích a uvádí se v činnost zejména v případech ţivelní pohromy, průmyslové havárie a poskytnutí ubytování při evakuaci obyvatel. [10, 14, 15]
Obrázek 2: Materiální základna humanitární pomoci [16]
12
„MZHP se člení na pět základních sektorů, kterými jsou [10]:
– sektor vedení a zajištění provozu, – sektor ubytovací,
– sektor hygienický,
– sektor přípravy a výdeje stravy, – sektor pro parkování vozidel.“
Provoz MZHP
Rozhodnutí o vybudování MZHP má v gesci generální ředitel HZS ČR nebo řídící důstojník GŘ HZS ČR. Chod MZHP je řízen vedoucím, který ze zaměstnanců příslušného HZS a dalších členů vytvoří jednotlivé skupiny nutné pro zabezpečení provozu MZHP. Mezi ně například patří vedení MZHP, přijímací středisko osob, zdravotnická skupina, pořádková skupina, ubytovací skupina a provozní skupina. [10]
Obrázek 3. Ubytovací prostor v MZHP [17]
Uskladnění materiálu nouzového přeţití
Celková ubytovací kapacita, která je zajištěna pomocí materiální základny humanitární pomoci, je zabezpečena pro 2850 osob. V působnosti Ministerstva obrany jsou uskladněny soupravy MZHP celkem pro 1800 a v působnosti Ministerstva vnitra, potaţmo HZS ČR pro 1050 osob. Detailnější informace o umístění MZHP jsou uvedeny v tabulce č. 1. [10, 18]
13
Tabulka 1: Rozmístění materiálních základen humanitární pomoci [10, 13]
Působnost Obec Název Předurčení pro
kraj (ČR) Kapacita Armáda ČR Rakovník Samostatná záchranná
rota Rakovník 450
Armáda ČR Olomouc Samostatná záchranná
rota Olomouc 450
Armáda ČR Jindřichův Hradec
44. lehký
motorizovaný prapor 450
Armáda ČR Bučovice 74. lehký
motorizovaný prapor 450
MV-GŘ HZS ČR
Hlučín, Zbiroh
Záchranný útvar HZS ČR 2. záchranná rota
celá Česká
republika 2x150
HZS ČR Kamenice Základna logistiky Olomouc
Hl. m. Praha,
Středočeský 150 HZS ČR Hluboká nad
Vltavou
Základna logistiky
Olomouc Jihočeský,
Plzeňský, Vysočina 150 HZS ČR Vlastislav Základna logistiky
Olomouc
Karlovarský,
Ústecký, Liberecký 150 HZS ČR Skuteč
Základna logistiky Olomouc
Královéhradecký, Pardubický, Jihomoravský
150
HZS ČR Drahanovice
Základna logistiky Olomouc
Olomoucký, Moravskoslezský,
Zlínský 150
Celkem 2850
4.2 Nouzové zásobování potravinami
Nouzové zásobování potravinami je tvořeno vybranými základními potravinami a výrobky, které jsou určené pro zajištění nezbytných dodávek k podpoře obyvatelstva, činnosti havarijních sluţeb a hasičských záchranných sborů. Tyto dodávky se zajišťují po dobu vyhlášení krizových stavů v případě, ţe je nelze zajistit obvyklým způsobem. [19]
Systém nouzového zásobování potravinami se vyuţívá zejména v případech, kdy je moţnost distribuční nebo produkční sítě dodávat potraviny značně omezena nebo úplně znemoţněna. Mezi takovéto případy náleţí například rozsáhlé povodně nebo nefunkčnost elektrické rozvodné sítě. V takové situaci je moţné vyuţít funkční část distribuční sítě nebo
14
smluvně dohodnuté subjekty. Za jistých podmínek lze také vyuţít zásoby pro humanitární pomoc. Samotné stravování je moţno zabezpečit ve stálých nebo mobilních stravovacích zařízeních a hromadných výdejnách stravy. Dá se předpokládat, ţe během krizových stavů dojde k jisté regulaci mnoţství a sloţení stravy, případně k redukci sortimentu potravin, ale příprava dietní stravy nesmí být tímto ovlivněna. Minimální přísun energie za krizových stavů by měl činit alespoň 1500 kcal, optimální pak 2200 kcal. Pokud nelze zabezpečit přísun potravin jinak, mohou být za krizových stavů zavedené regulační opatření. [6]
Přehled vhodných zdrojů pro nouzové zásobování potravinami by měl být tvořen kompletními informacemi o výrobcích, dodavatelích a distributorech v dané oblasti, jako jsou adresy, kontakty, sortiment a kapacity. [1]
Regulační opatření za krizových stavů
„Pokud je vyhlášen stav nebezpečí, můţe hejtman na územním obvodu kraje nebo jeho části zavést regulaci prodávaného zboţí v obchodní síti a případně stanovit [20]:
způsob, jakým bude regulované mnoţství zboţí prodáváno spotřebiteli,
maximální mnoţství, na něţ vznikne spotřebiteli nárok,
okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané poloţky zboţí dodávány přednostně.“
Podle specifických poţadavků můţe také dojít k regulaci prodejní doby ve vybraných obchodních sítích. Dále můţe být vytvořen seznam zboţí, které se bude moci prodávat pouze v omezeném mnoţství na jeden nákup, případně můţe být stanovena i skupina spotřebitelů, kterým můţe být vybrané zboţí prodáváno přednostně. Seznam zboţí, které by mohlo podléhat regulaci a kontrole je uveden v tabulce č. 2. [21]
Jestliţe regulační opatření určená pro stav nebezpečí nejsou dostatečně efektivní pro to, aby zabezpečila plynulé zásobování obyvatelstva, můţe vláda přistoupit k vyhlášení regulovaného prodeje potravin a balené vody. Regulace pak spočívá v tom, ţe zboţí uvedené na seznamu je moţné prodávat pouze na přídělové lístky. Tyto lístky vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jejich hodnota a výše jednotlivých přídělů je pak stanovena vládou.
Organizační záleţitosti jako řízení, evidenci a kontrolu zboţí podléhající regulaci včetně odběrných oprávnění jsou vykonávána pomocí územních orgánů státní správy formou komise přídělového hospodářství a dočasné výdejny lístků, případně pobočné výdejny. [21]
15
Tabulka 2: Seznam zboţí podléhající regulaci [21]
Druh zboţí Nepřekročitelné mnoţství Maso a masné výrobky 1 kg
Vejce 10 ks
Máslo 0,25 kg
Jedlé rostlinné tuky 0,25 kg Jedlé rostlinné oleje 1 litr
Vepřové sádlo 0,25 kg
Pšeničné mouky a krupičky 2 kg
Rýţe 0,5 kg
Luštěniny 0,5 kg
Těstoviny 0,5 kg
Cukr 1 kg
Kakaový prášek 1 balení
Čaj 1 balení
Káva 1 balení
Koření 1 balení
Sůl 1 kg
Balená pitná voda 2 litry
Přídělové lístky
„Přídělové lístky jsou stejné pro všechny přídělové skupiny, jsou dostatečně chráněny před paděláním a svými rozměry umoţňují při jejich přípravě k distribuci vyuţít počítacích automatů pro bankovky. Jejich tisk se uskuteční aţ v případě nezbytné potřeby. Výroba přídělových lístků se provádí ve Státní tiskárně cenin, s. p., Praha. Přídělové lístky umoţňují ve stanoveném období jednorázový prodej 12 druhů vázaného zboţí (ústřiţky I aţ XII) a taktéţ opakovaný prodej 12 druhů zboţí (ústřiţky A1 aţ V5). Jednotlivé ústřiţky nejsou předem určeny pro konkrétní druh regulovaného zboţí. Určení bude stanoveno podle konkrétní situace při zavedení přídělového zásobování obyvatelstva.“ [22]
Distribuce přídělových lístků bude zpravidla probíhat ve výdejnách podle trvalého bydliště. Evakuované osoby obdrţí přídělové lístky v místě nového ubytování. [22]
16
Obrázek 4: Potravinový lístek [22]
Zásoby pro humanitární pomoc
Správa státních hmotných rezerv (dále jen „SSHR“) vytváří, v souladu se zákonem č.
241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a změně některých souvisejících zákonů, zásoby pro humanitární pomoc v systému státních hmotných rezerv. Tyto zásoby, dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, slouţí k zajištění nezbytných ţivotních potřeb osob, které nebyly evakuovány a ocitly se bez prostředků nutných k přeţití. Zásoby se poskytují pro první tři dny krizové situace. Poţádat o pohotovostní zásoby můţe v případě vyhlášení stavu nebezpečí krajský úřad nebo určená obec. [23]
O pouţití zásob pro humanitární pomoc (dále jen „ZHP“) rozhoduje předseda SSHR v případě, ţe obdrţí poţadavek z krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo určené obce. Krajský hejtman nebo starosta obce je pak zodpovědný za distribuci ZHP fyzickým osobám, které jsou váţně postiţené krizovou situací. Hrazení nebo vrácení vydané ZHP se nevyţaduje. [24]
„Zásoby pro humanitární pomoc jsou uloţeny ve skladech [25]:
Sklad A, závod SSHR Opavan, Opava,
Sklad B, závod SSHR Butas, Jičín,
Sklad C, sklad SSHR, Plzeň.“
„V kaţdém skladu humanitární pomoci se nachází [25]:
dávka potravin a osobních potřeb - 1 500 ks,
17
náhradní oděv a obuv - 500 souprav,
spací pytel - 500 ks,
balená pitná voda - 4 500 l.“
4.3 Nouzové zásobování pitnou vodou
Nouzové zásobování pitnou vodou (dále jen „NZV“) slouţí k zajištění pitné vody obyvatelstvu, které bylo vlivem MU nebo KS připraveno o moţnost vyuţít běţného zásobování pitnou vodou z vodovodů nebo ze zdrojů individuálního zásobování. Zásobování pitnou vodou je zajišťováno aţ do doby, neţ je plně obnovena funkce zásobování z běţných zdrojů. Opatření NZV se především vyuţívají v situacích, které vznikly v důsledku výpadku elektrické energie, razantní změny hladiny ve vodních zdrojích, hygienické závadnosti vody a podobně. [1]
„Nouzové zásobování vodou zabezpečují orgány krizového řízení prostřednictvím právnických a podnikajících fyzických osob zahrnutých do krizových plánů tak, ţe podle povahy narušení systému zásobování obyvatel pitnou vodou mohou například vyuţívat nenarušené vodovodní systémy nebo jejich části, studny, soupravy na dezinfekci vody, dováţení pitné vody cisternami, dodávky balené pitné vody, mobilní úpravny vody a jiná technologická zařízení.“ [26]
NZV zajišťují orgány krizového řízení v závislosti na konkrétní situaci. Spolupracují přitom s hlavními provozovateli vodovodů, obcemi a dalšími subjekty takovým způsobem, aby bylo dané správní území plošně pokryto. Provozovatelé vodárenských zařízení, kteří zabezpečují běţný provoz, zajišťují i dodávky pitné vody na postiţené území. Jednotný postup při zajištění NZV je zabezpečen Sluţbou nouzového zásobování vodou (dále
„Sluţba“), která jako odborná sluţba je ostatní sloţkou IZS. Hygienický orgán, např. krajská hygienická stanice rozhoduje o zdravotní nezávaznosti vody pro veřejné zásobování. [1]
V případě vyhlášení krizového stavu zabezpečují orgány krizového řízení, nejpozději do pěti hodin, nouzové zásobování pitnou vodou v poţadované jakosti a v rozsahu [26]:
pro první dva dny 5 litrů na osobu a den,
pro třetí a další dny 10 aţ 15 litrů na osobu a den.
18
Pro oblasti, které jsou nejvíce postiţeny následky MU nebo KS, je nutné v prvních dnech (1 - 4 dny) zajistit dodávky balené pitné vody. V případě akutního nedostatku pitné vody je moţné její spotřebu regulovat pomocí regulačních opatření. [1]
Obrázek 5: Balená voda [27]
Sluţba nouzového zásobování vodou
Sluţba je vytvořena ze subjektů, které byly orgány krizového řízení ve spolupráci s příslušnými úřady vybrány tak, aby byly schopné zabezpečit odborné sluţby při narušení systému zásobování obyvatel pitnou vodou. Seznam těchto subjektů Sluţby, včetně nezbytných kontaktních údajů, je orgány krizového řízení předán územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje a slouţí jako podklad pro uzavírání písemných dohod o poskytnutí plánované pomoci na vyţádání podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. [26]
4.4 Nouzové základní sluţby obyvatelstvu
„Nouzové základní sluţby obyvatelstvu zahrnují [2]:
poskytování informací o situaci a přijímaných opatřeních,
zdravotnické sluţby,
sociální sluţby,
hygienické sluţby,
veterinární sluţby,
poštovní a spojové sluţby,
dopravní sluţby,
19
technické sluţby,
opravárenské sluţby, např. instalatérské, topenářské, sklenářské, zámečnické atd.,
prádelny a čistírny,
pohřební sluţby,
zásobování postiţeného obyvatelstva šatstvem, přikrývkami, prostředky osobní hygieny a denní potřeby.“
„Pro zajištění nouzových základních sluţeb obyvatelstvu se vede přehled vybraných poskytovatelů včetně jejich adres a kontaktů.“ [1]
Tyto sluţby se přednostně zabezpečují pro osoby, které jsou umístěné ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče. Pokud je nutné z důvodu MU nebo KS evakuovat občany z místa jejich trvalého bydliště, správa sociálního zabezpečení zabezpečí vyplácení všech sociálních dávek. Tyto dávky jsou vypláceny na základě seznamu evakuovaných osob, kde je uvedeno místo dočasného pobytu. [1]
4.5 Nouzové dodávky energií
Systém nouzových dodávek energií zabezpečuje zajištění všech energií, které jsou nezbytné pro zabezpečení základních ţivotních podmínek obyvatelstva postiţeného MU nebo KS. Mezi tyto energie se řadí elektrická energie, plyn, teplo a také zabezpečení náhradních zdrojů těchto energií. [6]
Tento systém se přitom řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a také vyhláškami Ministerstva průmyslu a obchodu, přesněji vyhláškou č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náleţitostech havarijního plánu, vyhláškou č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu a vyhláškou č. 225/2001 Sb., o postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství. [2]
Přehled nouzových dodávek energií by měl obsahovat kontakty na vybrané dodavatele energií včetně jejich adres a kontaktů na ně. Pokud je to moţné, je tento přehled doplněn o náhradní zdroje energií včetně místa jejich uloţení a kontaktů na poskytovatele. [1]
20 Elektrická energie
Nouzové dodávky elektrické energie při MU nebo KS vychází zejména z vyhlášky č.
80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náleţitostech havarijního plánu. V případě, kdy je moţné předpokládat, ţe hrozí reálné riziko vzniku stavu nouze v elektroenergetice, je moţné provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy omezit spotřebu elektřiny nebo změnit její dodávky. Tato omezení vychází z regulačních plánů a provozovatelé distribuční soustavy je oznamují vybraným orgánům statní správy jako je například Ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetickému regulačnímu úřadu. [28, 29]
Stav nouze
Pokud nastane stav nouze, je výkon, který je do elektrizační soustavy dodáván nebo je z ní odebírán, moţné regulovat podle několika plánů a jejich regulačních stupňů. Patří mezi ně například regulační plán, kdy dochází ke sníţení hodnoty výkonu odebíraného z elektrizační soustavy. Další moţností je úplné přerušení dodávky elektrické energie koncovým spotřebitelům. V tomto případě je moţné postupovat podle vypínacího nebo frekvenčního plánu. Nebo také operativním vypnutím části zařízení přenosové nebo distribuční soustavy. Další moţností, jak omezit výkon v elektrizační soustavě, je změnit hodnotu výkonu, který je výrobcem elektrické energie dodáván do této soustavy. Jednotlivá opatření a regulační stupně jsou veřejnosti oznamována pomocí hromadných sdělovacích prostředků. [28, 29]
Plyn
Pokud je nezbytné při MU nebo KS regulovat dodávky plynu, postupuje se zejména podle vyhlášky č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. V situaci, kdy je moţné předejít stavu nouze, postupuje se podle havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů jednotlivých provozovatelů.
Stav nouze
K aktivaci regulačních opatření v dodávkách plynu dochází v případě stavu nouze, tj.
tehdy, kdy v plynárenské soustavě nastala situace, která má za následek omezenou nebo zcela znemoţněnou schopnost dodávat plyn. [29]
21
Při MU nebo KS lze, v souladu s omezujícími otopovými křivkami a příslušnými odběrovými stupni, omezit dodávky plynu, které jsou určeny pro vytápění budov i pro výrobní účely. Stav nouze a jednotlivé odběrové stupně vyhlašuje provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy pomocí celoplošného rozhlasového programu Český rozhlas, stanice ČRo 1 – Radioţurnál. [2, 30]
Teplo
Vyhláška č. 225/2001 Sb., stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství. Tato vyhláška také stanovuje regulační opatření v dodávkách tepla, které je moţné realizovat v případě stavu nouze, tj. v případě kdy soustava centralizovaného zásobování teplem má omezenou nebo zcela znemoţněnou schopnost dodávat teplo. [29]
Stav nouze a jeho ukončení je vyhlašován pomocí sdělovacích prostředků nebo jiným adekvátním způsobem. Realizace regulačních opatření při předcházení stavu nouze a za stavu nouze se provádí pomocí regulačního plánu v závislosti na odběrovém diagramu k jednotlivým regulačním stupňům. Odběrová místa se zařazují do regulačních stupňů po projednání s příslušnými krizovými orgány. Přitom se zvaţují různé priority a hlediska jako například potřeby [2, 31]:
zdravotnictví,
potravinářství,
školství,
subjektů hospodářské mobilizace,
dalších subjektů podle krizových plánů.
Odstraňování následků stavu nouze
„Postup při odstraňování následků stavu nouze a obnovení dodávek se řídí podle opatření zpracovaných drţitelem licence v havarijních plánech. Havarijní plány se zpracovávají pro soustavy nad 10 MW.“ [31]
4.6 Organizování humanitární pomoci
Humanitární pomoc je souhrn opatření, která se provádí s úmyslem zlepšení ţivotních podmínek obyvatelstvu, které bylo postiţeno MU. V rámci této pomoci se vyuţívají lidské a materiální zdroje, které jsou zajišťovány buď jednotlivci, nebo státními i soukromými
22
organizacemi. Pomoc samotná můţe být poskytována například jako materiální a finanční.
V tomto případě je určena pro zajištění základních ţivotních potřeb obyvatelstva. Také lze poskytnout pomoc psychologickou. Ta je realizována profesionálními psychology a je určena jak pro postiţené obyvatele, tak i pro zasahující záchranáře. [1, 2, 32]
„Humanitární pomoc je poskytována bezplatně orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků, právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami, nevládními organizacemi, neziskovými organizacemi a sdruţeními občanů, skupinami osob a jednotlivci na základě výzev nebo z vlastní iniciativy formou nabídek.“ [33]
V plánu nouzového přeţití by měl být uveden přehled jednotlivců nebo organizací, které jsou schopny poskytnout humanitární pomoc. Tento přehled by měl obsahovat druh poskytované pomoci a kontaktní údaje včetně adres. [1]
V souladu s nařízením vlády 463/2000 o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, zpracovávají orgány státní správy a samosprávy a humanitární organizace přehled poţadavků a nabídek na humanitární pomoc. V případě, ţe je na základě konkrétních poţadavků z oblastí postiţených MU nebo KS vyhlášena sbírka, je humanitární pomoc z této sbírky skladována ve skladech humanitárních organizací. Příjem a výdej humanitární pomoci je prováděn takovým způsobem, aby se zabránilo jejímu zneuţití nebo znehodnocení. [33]
4.7 Rozdělení odpovědnosti za provedení opatření
„Za plnění a provedení jednotlivých opatření pro nouzové přeţití obyvatelstva odpovídají [1]:
orgány kraje, které zajišťují, organizují a koordinují přípravu na realizaci opatření nouzového přeţití obyvatelstva ve své územní působnosti. Za orgány kraje plní úkoly HZS kraje v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb.,
orgány obce - obecní úřad a starosta obce pro zajištění nouzového přeţití obyvatelstva obce na svém území postupuje v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb. a zákonem č.
240/2000 Sb.,
23
právnické a podnikající fyzické osoby zahrnuté do havarijního plánu poskytují a aktualizují podklady pro jeho zpracování a plní úkoly opatření nouzového přeţití v rozsahu jim stanovených tímto plánem. Dále se mohou podílet na některých opatřeních k nouzovému přeţití obyvatelstva jako zřizovatelé zařízení civilní ochrany,
fyzická osoba - občan můţe být v souladu se zákony č. 239/2000 Sb. a 240/2000 Sb.
vyzván velitelem zásahu, starostou obce, primátorem města nebo hejtmanem kraje k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.“
24
5 Charakteristika ORP Nový Jičín
Obec s rozšířenou působností Nový Jičín (dále jen „ORP“) leţí na severovýchodě České republiky, v jihozápadní části Moravskoslezského kraje, v okrese Nový Jičín. Rozloha ORP Nový Jičín je 275 km2 a k datu 31. 12. 2011 v něm ţilo 48 345 obyvatel. Ze severovýchodní strany je lemován Oderskými vrchy, z jihovýchodu Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami, kde leţí i nejvyšší vrchol Krátká sahající do výšky 767 m n.m.. ORP Nový Jičín sousedí na západě se správním obvodem Odry, na severu s Bílovcem, na východě s Kopřivnicí a Frenštátem pod Radhoštěm. Na jiţní straně s Valašským Meziříčím a se správním obvodem Hranice. [34, 35, 36]
Správní obvod ORP Nový Jičín leţí v povodí Odry, kde hlavním vodním tokem je řeka Odra, do které se vlévají všechny toky v dané oblasti. Mezi ně patří Jičínka, Luha, Zrzávka, Sedlnice, Grasmanka a potoky: Kletenský a Husí. U obce Bartošovice se nacházejí větší vodní plochy. [38]
ORP Nový Jičín tvoří celkem 16 obcí:
Bartošovice,
Bernartice nad Odrou,
Hladké Ţivotice,
Hodslavice, Hostašovice,
Jeseník nad Odrou,
Kunín,
Libhošť,
Mořkov,
Nový Jičín,
Rybí,
Sedlnice,
Starý Jičín,
Suchdol nad Odrou,
Šenov u Nového Jičína,
Ţivotice u Nového Jičína.
25
Obrázek 6: Mapa ORP Nový Jičín [38]
5.1 Veřejná infrastruktura
5.1.1 Občanské vybavení
Na území ORP Nový Jičín nalezneme základní občanské vybavení, dále pak vyšší, celoměstské a regionální. Mezi významné prvky občanského vybavení lze zařadit Okresní soud Nový Jičín, Okresní státní zastupitelství Nový Jičín, Státní okresní archiv, Ţivnostenský úřad, Katastrální Úřad pro Moravskoslezský kraj a Pozemkový úřad Nový Jičín.
5.1.2 Dopravní infrastruktura Silniční
ORP Nový Jičín prochází tři významné celorepublikové tahy. První z nich je dálnice D1, která kopíruje hranici se správním obvodem Odry. Na tuto dálnici je moţné se připojit u obce Hladké Ţivotice a pokračovat ve směru Ostrava, státní hranice Polská republika nebo ve směru Přerov a Brno do Prahy. Další je rychlostní silnice I/48, která je pod označením E 462 začleněna do evropské silniční sítě a je vedena ve směru západ - východ přes Bělotín – Český
26
Těšín – státní hranice Polská republika. Třetí je silnice I/57, která křiţuje ORP Nový Jičín ve směru severojiţním procházející přes Bartultovice (státní hranice Polská republika) – Město Albrechtice – Krnov – Opava – Fulnek – Nový Jičín – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč (státní hranice Slovenská republika).
Ţelezniční
Ţelezniční doprava je v ORP Nový Jičín zajištěna celkem třemi tratěmi.
Nejvýznamnější je trať Českých drah č. 270, tvořící koridor mezi Spolkovou republikou Německo, Plzní, Prahou, Olomoucí, Ostravou a Polskou a Slovenskou republikou. Regionální trať Českých drah č. 278, vedoucí mezi městem Novým Jičínem a obcí Suchdolem nad Odrou, kde navazuje na celostátní trať č. 270. Jiţní část ORP Nový Jičín protíná ţelezniční trať Českých drah č. 323 vedoucí z Valašského Meziříčí do Frýdlantu nad Ostravou. [39]
Letecká
Ve správním obvodu Kopřivnice, který sousedí s ORP Nový Jičín svou západní částí, leţí u obce Mošnov Letiště Leoše Janáčka Ostrava, které uskutečňuje mezinárodní i vnitrostátní lety zajišťované osobními i nákladními letadly. Letiště je vzdáleno přibliţně 15 km od Nového Jičína a 21 km od města Ostrava. Vlastníkem je Moravskoslezský kraj. [40]
5.2 Technická infrastruktura
5.2.1 Zásobování pitnou vodou
Základním dodavatelem pitné vody v ORP Nový Jičín je společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (dále jen „SmVaK“), která z více neţ 90% vyuţívá pro výrobu pitné vody zdroje přivedené z Ostravského oblastního vodovodu (dále jen „OOV“).
OOV zpracovává povrchové vody z nádrţe Kruţberk v Jeseníkách a nádrţí Šance a Morávka v Beskydech. Mezi hlavní úpravny vod patří Podhradí (maximální kapacita 2200 l.s-1), Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí (2200 l.s-1) a Vyšní Lhoty (450 l.s-1). Jediná obec, která nemá vybudovaný vodovod, jsou Ţivotice u Nového Jičína. Ostatní obce jsou z 95% napojeny buď na obecní vodovod nebo na SmVaK. [41, 45]
5.2.2 Likvidace odpadních vod a kanalizace
SmVaK zajišťují z velké části také svod a čištění odpadní vody v ORP Nový Jičín. Čistírna odpadních vod (dále jen „ČOV“) s kapacitou nad 10 tisíc EO (ekvivalentní obyvatelé) se
27
nachází v Novém Jičíně. Obce mající ČOV jsou Bernartice nad Odrou, Kunín, Libhošť, Nový Jičín, Starý Jičín - Vlčnov, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína. Obec Bartošovice má ČOV ve výstavbě. Obce, které v současné době budují kanalizaci, jsou Ţivotice u Nového Jičína, Mořkov, Suchdol nad Odrou, Loučka a Ţilina. Bez kanalizační soustavy jsou obce Bartošovice, Hladké Ţivotice, Hodslavice, Hostašovice, Rybí, Sedlnice, Starý Jičín - místní čási Dub, Heřmanice, Janovice, Palačov, Petřkovice, Jeseník nad Odrou - Blahutovice, Hrabětice, Hůrka, Polouvsí, Nový Jičín - Bludovice, Kojetín, Straník.
5.2.3 Zásobování plynem
Lokálním dodavatelem plynu na území ORP Nový Jičín je společnost RWE. Zemní plyn je dostupný ve všech obcích daného území. V roce 2015 se plánuje zahájení výstavby plynovodu „Moravia“, pro transport zemního plynu za velmi vysokého tlaku o celkové délce 261, 9 km. Maximální kapacita plynovodu (DN 1200) je plánována na 2,46 mil. m3/h plynu.
Navrhovaná trasa protíná ORP Nový Jičín a u obce Libhošť by se měl rozdělit na dvě větve.
Jedna povede směr Třanovice u Ostravy, druhá povede do Polska. [46]
5.2.4 Zásobování elektrickou energií
Územím ORP Nový Jičín prochází trasa rozvodné sítě velmi vysokého napětí 440kV z rozvodny Prosenice do rozvodny Nošovice. [45]
5.2.5 Zásobování teplem
Dodavatel tepla ve městě Nový Jičín je firma Dalkia, která provozuje jednotlivé kotelny v domech. Ţádná trasa teplovodu na území ORP není, vytápění v ostatních obcích je řešeno lokálně. [45]
5.3 Bezpečnostní charakteristika
5.3.1 Mimořádné události v ORP Nový Jičín
V ORP Nový Jičín bylo za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2012 evidováno celkem 3 134 událostí. Nejvíce událostí bylo zaznamenáno v Novém Jičíně a to 1 577. Následuje Starý Jičín, kde bylo zaznamenáno 306 událostí. Vzhledem k faktu, ţe pod tuto obec spadá i úsek rychlostní silnice I/48, tvoří více neţ jednu třetinu událostí dopravní nehody a druhou třetinu technická pomoc. Třetí v pořadí je obec Suchdol nad Odrou, kde se ve sledovaném
28
období stalo celkem 219 událostí. Počet MU v ORP Nový Jičín je moţno vyčíst z obrázku č. 7. Celkový přehled všech MU za dané období je pak uveden v příloze č 1. [42]
Obrázek 7: Výskyt mimořádných událostí v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2012 [42]
Analýza rizik
V tabulce č. 3 je uveden počet událostí za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2012, které jsou rozděleny podle roku a typu události. Vzhledem k faktu, ţe od 2009 se přestaly ţivelní pohromy uvádět samostatně a začaly se řadit pod technické havárie, sloučil jsem tyto dvě poloţky i za rok 2007 a 2008.
Tabulka 3: Počet MU v ORP Nový Jičín v období 1. 1. 2007 - 31. 12. 20012 [42]
Druh události Počet událostí
2007 2008 2009 2010 2011 2012
Poţár 75 66 81 75 68 73
Dopravní nehoda 107 112 99 111 93 80
Únik nebezpečné chemické látky 16 29 17 20 17 18
Technická havárie (mimo UNL) 301 282 408 355 246 272
Ostatní mimořádné události 14 21 22 11 22 23
Počet událostí 513 510 627 572 446 466
S pouţitím metody HVE se dá vysledovat, ţe největší riziko, které můţe ohrozit značnou část území ORP Nový Jičín, je vznik technické havárie. Do této kategorie MU se řadí
29
i povodně, které představují váţnou hrozbu, proti níţ je třeba provádět bezpečnostní opatření.
Vyhodnocení ukazatelů rizik je uvedeno v tabulce č. 4, s pouţitím tabulky č. 5, kde jsou naznačeny třídy přijatelnosti rizik.
Tabulka 4: Ukazatelé rizik
Druh MU H V R
Poţár H2 V3 R2
Dopravní nehoda H4 V1 R1
Únik nebezpečné chemické látky H1 V3 R1 Technická havárie (mimo UNL) H3 V3 R3 Ostatní mimořádné události H1 V3 R1
Tabulka 5: Třídy přijatelnosti rizika [3]
Riziko
Zranitelnost
V0 V1 V2 V3 V4
ţádná nízká střední vysoká Velmi vysoká
Pravděpodobnost vzniku MU
H0 ţádné R0 R0 R0 R0 R0
H1 nízké R0 R1 R1 R1 R1
H2 střední R0 R1 R2 R2 R3
H3 vysoké R0 R1 R2 R3 R4
H4 velmi
vysoké R0 R1 R3 R4 R4
5.3.2 Přehled rizik
V daném území existuje několik moţných rizik, která by mohla ve svém důsledku vést k aktivaci některých z bodů obsaţených v plánu nouzového přeţití. Mezi moţná přírodní rizika patří [37]:
přirozená povodeň, kterou můţe způsobit řeka Odra, která ohroţuje obec Bernartice nad Odrou, vodní tok Jičínka, ohroţující město Nový Jičín a obce Mořkov, Ţivotice u
30
Nového Jičína, Ţilina, Šenov u Nového Jičína a Kunín. Luha pak ohroţuje obce Polouvsí a Jeseník nad Odrou. Zrzávka ohroţuje obce Hodslavice a Bludovice, vodní tok Sedlnice pak obec Sedlnice. Grasmanka hrozí zaplavením města Nový Jičín a obcí Jičina a Loučka u Nového Jičína. Kletenský potok můţe ohrozit obec Suchdol nad Odrou a Husí potok obec Hladké Ţivotice, viz obrázek č. 8,
zvláštní povodeň, která můţe ohrozit obec Bartošovice a její okolí rozlitím vodních nádrţí, které jsou v její bezprostřední blízkosti. Zde je v délce 5 km vytvořena záplavová zóna,
poţáry zalesněného území v místy obtíţně dostupném terénu.
Obrázek 8: Mapa záplavových území v okrese Nový Jičín [43]
Antropogenní havárie ohroţují ORP Nový Jičín zejména v oblasti:
úniku nebezpečných látek z důvodu nebezpečí úniku čpavku ze zimního stadionu v Novém Jičíně a nebezpečí úniku karcinogenních látek a styrenu ze společnosti Varroc Lighting Systems, s.r.o. ve městě Nový Jičín,
úniku ropných látek, které mohou uniknout při dopravních nehodách zejména na hlavních silničních komunikacích, mezi něţ patří část dálnice D1, procházející ORP Nový Jičín. Dále pak rychlostní silnice I/48 a silnice I/57,
31
poţárů budov a výrobních zařízení, mezi něţ je moţné zařadit i sklad PHM Čepro a.s., který se vyuţívá pro uskladnění ropných produktů Správy státních hmotných rezerv ČR, leţící u obce Sedlnice, kde mimo jiné hrozí i únik ropných látek (viz obrázek č. 9. [37, 43, 44]
Obrázek 9: Mapa čerpacích stanic a objektu Čepro a.s. v okrese Nový Jičín [43]
32
6 Aktualizace plánu nouzového přeţití v ORP Nový Jičín
Cílem bakalářské práce je prověření aktuálnosti plánu nouzového přeţití ORP Nový Jičín. Jako zdroj informací pro aktualizaci plánu přeţití jsou pouţity veřejně dostupné informace, které jsou přístupné na internetu a internetových stránkách jednotlivých organizací a firem. Dále také výsledky osobních konzultací s panem Ing. Lumírem Balarynem, který je zodpovědnou osobou a vedoucím oddělení krizové řízení a poţární ochrany na Městském úřadě v Novém Jičíně. V případě pochybností je platnost údajů ověřena přímým telefonickým kontaktem dané organizaci nebo firmě.
V případě nalezení aktualizace, jsou uvedeny pouze údaje, které se liší od plánu přeţití. Tedy poloţky, které byly změněny, zrušeny nebo nahrazeny. Ostatní informace, které nepodléhají ţádným změnám (například telefonní čísla, adresy apod.) uvedeny nejsou. Pokud je do plánu přidána nová poloţka, bylo tak učiněno na ţádost pana Ing. Lumíra Balaryna.
Stejně tak, pokud byla nějaká poloţka z plánu odstraněna a není u ní výslovně uveden jiný důvod, pak byla také odstraněna na ţádost pana Ing. Lumíra Balaryna.
6.1 Nouzové ubytování
Nouzové ubytování v ORP Nový Jičín bude vyuţíváno v budovách a zařízeních, které jsou v majetku obcí a měst, jako jsou například školy a ubytovny. Dále budou vyuţívány i soukromé ubytovací zařízení. V případě potřeby je moţné ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a Hasičským záchranným sborem ČR vyuţít i materiální základnu humanitární pomoci, která je umístěna ve skladu v Drahanovicích v Základně logistiky Olomouc. Také je moţné vyuţít kontejner nouzového přeţití. Tento KNP ORP Nový Jičín nevlastní, ale je moţné ho zapůjčit například u Hasičského záchranného sboru ČR v Ostravě.
Pokud by došlo k evakuaci, v ORP Nový Jičín je určeno několik přijímacích a evakuačních středisek. Mezi hlavní patří základní škola Jubilejní v Novém Jičíně, kde je odbavovací kapacita 2000 a ubytovací kapacita 600 osob. Dále základní škola Komenského v Novém Jičíně s odbavovací kapacitou 1800 osob a ubytovací kapacitou 500 osob. Řadí se k nim i základní škola Suchdol nad Odrou, která má odbavovací kapacitu 1800 osob a je schopná poskytnout nouzové ubytování pro 300 osob.
33 Aktualizace položek
Při kontrole aktuálnosti údajů byly nalezeny následující změny:
Školy a školská zařízení
PČ 2. ZŠ Bartošovice; změna na postu ředitele: Mgr. Ţana Mahďáková,
PČ 6. ZŠ a MŠ Františka Palackého Hodslavice; změna na postu ředitele: Mgr.
Martina Holubová,
PČ 10. MŠ Kunín; změna na postu ředitele: Mgr. Ivana Machýčková,
PČ 11. MŠ Mořkov; změna na postu ředitele: Mgr. Yvona Šindlerová,
PČ 15. MŠ Trojlístek, Nový Jičín; změna na postu ředitele: Mgr. Hana Cholevíková,
PČ 17. ZŠ Komenského 66, Nový Jičín; změna na postu ředitele: Mgr. Dana Valčíková,
PČ 20. MŠ Libhošť; změna na postu ředitele: Mgr. Dagmar Michálková,
PČ 22. ZŠ Rybí; změna na postu ředitele: Mgr. Hana Frydrychová,
PČ 23. ZŠ a MŠ Sedlnice; změna na postu ředitele: PaedDr. Blanka Šťastná,
PČ 25. ZŠ Starý Jičín; změna na postu ředitele: Mgr. Roman Horut,
PČ 26. ZŠ a MŠ Ţivotice u Nového Jičína; změna na postu ředitele: Mgr. Jitka Polášková,
PČ 27. MŠ Palováček, s.r.o. Šenov u Nového Jičína; změna na postu ředitele: Mgr.
Lenka Macíčková,
PČ 29. ZŠ a MŠ Suchdol nad Odrou; změna na postu ředitele: Mgr. Tomáš Vindiš,
PČ 30. Hana Skočková - soukromá mateřská škola BERUŠKA, Nový Jičín; změna na postu ředitele: Dana Machalcová,
PČ 31. Gymnázium a střední škola Nový Jičín; změna na postu ředitele: Zbyněk Kubičík,
PČ 34. Střední škola přírodovědná a zemědělská, Nový Jičín; změna na postu ředitele:
PaedDr. Bohumír Kusý,
PČ 35. Odborné učiliště a Praktická škola, Nový Jičín; změna na postu ředitele: Mgr.
Ilona Šustalová,
PČ 36. Střední škola v Šenově u Nového Jičína; změna na postu ředitele: Mgr. Bc.
Alena Filipová.
34 Hotely a ubytovny
PČ 101. Hotel Praha, Lidická 6, Nový Jičín; vyřazeno z plánu nouzového přeţití (dále jen „PNP“): ukončení činnosti,
PČ 105. Hotel Zámeček, Starý Jičín 111, Starý Jičín; změna názvu a provozovatele:
Zámeček pod hradem, PAMECA centrum, s. r. o., IČO 61975150.
Nevládní organizace
PČ 6. Domovinka, pod Lipami 19, Nový Jičín; změna názvu: Denní stacionář Domovinka.
Zařízení sociální péče
PČ 3. Dům s pečovatelskou sluţbou, ul. Revoluční 6, Nový Jičín; změna kontaktní osoby: Mgr. Alice Hynčicová tel: 556 423 865/734 422 105,
PČ 4. Dům s pečovatelskou sluţbou, u Jičínky 26, Nový Jičín; změna kontaktní osoby:
Mgr. Kateřina Adámková tel: 556 471 018/734 523 241,
PČ 5. Domov důchodců, ul. Máchova 19, Nový Jičín; změna názvu: Domov Paprsek,
PČ 6. Domov důchodců, ul. Bezručova 20, Nový Jičín; změna názvu: Domov Paprsek,
PČ 7. Domov důchodců, ul. Hřbitovní 21, Nový Jičín; změna názvu: Domov Duha.
6.2 Nouzové zásobování potravinami
Systém nouzového zásobování základními druhy potravin je závislý na rozsahu mimořádné události. V případě mimořádné události velkého rozsahu bude zásobování zabezpečeno centrálně rozvozem, dle potřeb postiţeného obyvatelstva. V ostatních případech bude zásobování prováděno dle havarijní připravenosti daného subjektu – obce (města) předurčenými vlastními silami a prostředky.
Aktualizace položek
Při kontrole aktuálnosti údajů byly nalezeny následující změny:
Základní potraviny
PČ 92. Jednota, spotřební druţstvo, Smetanovy sady 3, Nový Jičín; vyřazeno z PNP:
poţadavek – Ing. Lumír Balaryn,
35
Nová poloţka PNP; Hypermarket Tesco, TESCO STORES ČR a.s., IČO 45308314, Dukelská 672, Šenov u Nového Jičína, 742 42, tel.: 556 415 111.
Masné výrobky
PČ 41. Agroprůmyslový kombinát a.s. Sedlnice; změna provozovatele: Gurmán Sedlnice s r.o. IČO 28654404, Sedlnice - Borovec 204, Sedlnice, tel.: 556 745 274.
Chovy
PČ 25. Podnik ţivočišné výroby a.s., Divadelní 9, Nový Jičín; vyřazeno z PNP:
ukončení činnosti,
Nová poloţka PNP; VEJCE CZ s.r.o., IČO 27428559, Kunín 259, Kunín, tel.: 556 749 726, drůbeţ, výroba konzumních vajec, kapacita 150 000 ks,
Nová poloţka PNP; SCHROM FARMS spol. s r.o., IČO 62301659, Kunín 15, Kunín, tel.: 556 749 318, drůbeţ – rozmnoţovací chov, kapacita 45 000 ks,
Nová poloţka PNP; Denas spol. s r.o., IČO 14614821, Bartošovice 369, Bartošovice, drůbeţ, výroba konzumních vajec, kapacita 5 000 ks,
Nová poloţka PNP; Leoš Víznar, IČO 48734594, Bernartice nad Odrou, drůbeţ, výroba konzumních vajec, kapacita 5 000 ks.
6.3 Nouzové zásobování pitnou vodou
Nouzové zásobování pitnou vodou, ke kterému by došlo vlivem rozsáhlých poruch vodovodního řádu nebo jeho zamořením, je zabezpečeno SmVaK Ostrava regionální správou Nový Jičín, a to pomocí jejich vlastních sil a prostředků na postiţeném území. Pro nouzové zásobování pitnou vodou disponují s těmito prostředky:
5 ks voznic na 3 m3
1 ks cisterna LIAZ na 8 m3
1 ks TATRA na 11 m3
V případě potřeby je moţno vyuţít na území ORP Nový Jičín předurčený sklad státních mobilizačních rezerv v obci Velké Albrechtice. Tyto prostředky, v případě mimořádných události, je moţno ihned pouţít s dodatečným sepsáním nájemní smlouvy.
