• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Snižování rizik spojených s hlukem při práci

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "Snižování rizik spojených s hlukem při práci"

Copied!
2
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

ušní zátky, pokud jsou pro odstranění či kontrolu rizika k dispozici lepší opatření (např. zaměření se přímo na zdroj hluku).

Směrnice o hluku z roku 2003 určuje faktory, které je třeba zvážit při kontrole rizik spojených s hlukem:

˛ pracovní metody, které vyžadují menší expozici hluku,

˛ volba vhodného pracovního vybavení vytvářejícího co nejmé- ně hluku,

˛ návrh a dispozice pracovišť a pracovních míst,

˛ informování a školení zaměstnanců,

˛ snížení hluku technickými prostředky,

˛ programy údržby pracovního vybavení, pracoviště a systémů na pracovišti,

˛ snížení hluku lepší organizací práce,

˛ omezení expozice a intenzity pomocí vhodného rozvržení práce.

Případová studie: snížení hluku u pneumatického nárazového lisu

Odfuk stlačeného vzduchu z vývodu pístnice pneumatického lisu a náraz beranu na kovovou spodní desku lisu byly spojeny s pronikavým hlukem. Snížení hlučnosti odfuku stlačeného vzduchu bylo dosaženo připevněním tlumiče hluku a průcho- dem proudu vzduchu přes porézní polyetylénový uzávěr. Nára- zový hluk byl snížen vložením 8 mm silného tlumiče z patento- vě chráněného polyuretanového elastomeru mezi kovové povrchy. Výsledkem bylo snížení celkové hladiny hluku o 9 dB bez vážnějšího dopadu na výkon lisu (5).

Snižování rizik spojených s hlukem při práci

Miliony pracujících v Evropě jsou každý den exponováni nadměr- nému hluku a všem s tím spojeným rizikům. Pro Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2005 agentura vypracovala zprávu pojednávající o tom, do jaké míry se systém evropských směrnic a doplňkové normy zabývají riziky, kterým jsou zaměst- nanci vystaveni v souvislosti s hlukem, aby bylo zajištěno snížení vysokých personálních, sociálních a ekonomických nákladů spoje- ných se špatným zdravotním stavem a úrazy plynoucími z expozi- ce hluku.

Evropská politika v oblasti hluku při práci

„Rámcová směrnice“ (1) a další směrnice týkající se pracovišť, jako směrnice o hluku (2), osobních ochranných prostředcích (OPPP) (3) a těhotných zaměstnankyních (4), dohromady tvoří systém, který se zaměřuje na všechna rizika (nejen na riziko ztráty sluchu způso- bené nadměrným hlukem), jež hrozí všem skupinám zaměstnan- ců v souvislosti s hlukem. Zatímco rámcová směrnice stanovuje obecné zásady prevence, podrobnějšími otázkami se zabývají jed- notlivé specifické směrnice, z nichž je pro otázku hluku nejvý- znamnější směrnice o hluku z roku 2003.

Obecné zásady prevence

˛ vyhýbat se rizikům

˛ vyhodnocovat rizika, kterým se nelze vyhnout

˛ bojovat s těmito riziky přímo u zdroje

˛ přizpůsobovat práci jednotlivci

˛ přizpůsobovat se technickému pokroku

˛ nahrazovat nebezpečné bezpečným či méně nebezpečným

˛ vypracovat koherentní celkovou politiku prevence

˛ dávat přednost kolektivním ochranným opatřením před indi- viduálními

˛ poskytovat zaměstnancům odpovídající instrukce

Od zaměstnavatelů se vyžaduje kontrola rizik u zdroje, eliminace nebo snížení rizik spojených s hlukem na minimum a přihlížení k technickému pokroku a možnostem uplatnění preventivních opat- ření. Nemělo by se spoléhat na osobní ochranu sluchu, jako jsou

http://osha.eu.int

ISSN 1725-7018

E v r o p s k á a g e n t u r a p r o b e z p e č n o s t a o c h r a n u z d r a v í p ř i p r á c i

59

CS

(1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem). Tato směrnice nahrazuje směrnici o hluku z roku 1986.

(3) Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadav- cích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných pro- středků zaměstnanci při práci.

(4) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepše- ní bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměst- nankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň.

(5) Případová studie ze „Sound solutions“ Health and Safety Executive (http://www.

hse.gov.uk/noise/soundsolutions/index.htm).

(2)

Směrnice vyžadující opatření na pracovišti nejsou jediným prostředkem k ochraně zdraví zaměstnanců. Ke snížení rizik plynoucích zaměstnancům by dále měly napomáhat poža- davky uvedené ve „směrnici o strojních zařízeních“ (6) a „směr- nici o venkovních strojních zařízeních“ (7), kde se od výrobců vyžaduje poskytnutí informací o hlučnosti strojních zařízení a v některých případech i nejvyšších přípustných hodnotách emisí hluku.

Tyto směrnice dávají jasně najevo, že při boji s hlukem při prá- ci je životně důležitá rovněž prevence prostřednictvím vlastní konstrukce daného zařízení. „Strojní zařízení musí být navrže- no a vyrobeno tak, aby rizika způsobená emisí hluku šířícího se vzduchem byla snížena na nejnižší hladinu hluku, přičemž je třeba brát v úvahu technický rozvoj a dostupnost prostřed- ků ke snižování hluku, zvláště u zdroje“ (8).

V prevenci expozice hluku při práci hrají klíčovou roli normy.

Směrnice o hluku z roku 2003 odkazuje v otázce hodnocení expozice zaměstnanců na normu ISO 1999:1990 a ustanove- ní týkající se hluku za účelem podpory základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnosti uvedených ve směrnici o strojních zařízeních obsahují i četné normy připravené technickými výbory Evropského výboru pro normalizaci (CEN).

Hluk v zábavním sektoru

Členské státy jsou k vypracování opatření pro uplatnění směrnice o hluku z roku 2003 v hudebním a zábavním prů- myslu oprávněny využít doplňkového dvouletého pře- chodného období určeného k dosažení souladu s touto směrnicí v daných odvětvích. Hlavní problém v této souvis- losti tkví v tom, že účelem vykonávané práce je tvorba zvu- ku, a nelze tedy využít klasického pojetí ochrany před hlu- kem. Přesto však není pochyb o tom, že mnoho zaměstnanců je během každodenní práce exponováno hladinám akustického tlaku, které mohou způsobit poško- zení sluchu.

K tomu, aby bylo možné se vyvarovat krátkodobé vysoké hla- dině zvukové expozice a současně zaručit co možná nejvyšší kvalitu uměleckého vyjádření, se nenabízí žádné jednoduché řešení. Praktické řešení lze nalézt jen prostřednictvím kombi- nace různých opatření pro snížení hladiny zvuku. Zpráva agentury obsahuje celou řadu případových studií z tohoto odvětví, které ukazují různé přístupy k ochraně sluchu zaměstnanců.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Gran Vía, 33, E-48009 Bilbao

Tel. (34) 944 79 43 60, fax (34) 944 79 43 83 E-mail: information@osha.eu.int

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium, 2005

FAC T S 59 Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práciTE-68-05-139-CS-C

ht tp://osha.eu.int

Snižování rizik spojených s hlukem při práci

Úplná zpráva v anglickém znění je k dispozici na webových stránkách agentury (http://osha.eu.int/publications/reports/), kde je možné si ji bezplatně stáhnout. Vnitrostátní právní předpisy mohou vyžadovat dodržování přísnějších norem, informujte se proto u příslušného orgánu. Následující krátký výčet směrnic souvisejících s danou tematikou není nutně vyčerpávající.

Související směrnice

˛ Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

˛ Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci

˛ Směrnice Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkají- cích se osobních ochranných prostředků

˛ Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavá- dění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krát- ce po porodu nebo kojících zaměstnankyň

˛ Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků

˛ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení

˛ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů člen- ských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí

˛ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bez- pečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem), která nahrazuje směrnici Rady 86/188/EHS ze dne 12. května 1986 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí hluku při práci

Další informace

Tento informační list je součástí kampaně Evropského týdne pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 2005. Další informační listy a informace věnované problematice hluku jsou k dispozici na internetové adrese http://ew2005.osha.eu.int. Informace o legislativě EU týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci najdete na internetové adrese http://europa.eu.int/eur-lex/.

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení.

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního pro- středí.

(8) Základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené ve směrnici o strojních zařízeních, příloha 1, oddíl 1.5.8.

Odkazy

Související dokumenty

A) Řízení v oblasti zdrojů hluku (regulace v emisní oblasti); tato část problematiky řízení hluku zahrnuje pak limitní či alespoň informativní požadavky na emise

Nejčastějšími producenty hluku jsou různé výrobní technologie a doprava, přičemž účinky na lidské zdraví se projevují mnoha zdravotními problémy, jako jsou

c) Charakterizujte akutní otravy z potravin, potravinové intolerance a alergie. Popište strukturu systému hodnocení zdravotních rizik z expozice hluku, obsah a význam hlukových

˛ zajistit vyhodnocení všech rizik – to může zahrnovat rea- lizaci měření hlučnosti, přičemž je třeba uvážit veškerá potencionální rizika vyplývající z hluku

Pokud hladina hluku na pracovním místě představuje riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, omezení expozice toto riziko snižuje.. Snížení expozice hluku tedy snižuje

Z hlediska ochrany před hlukem lze doporučit při realizaci strategie snižování expozice komunálnímu hluku upřednostnění veřejné dopravy před individuál- ní,

Naměřené hodnoty expozice jsou výchozím signálem pro zaměstnavatele k přijetí opat- ření na vyloučení nebo snížení expozice hluku v pracovním prostředí pod limitní

Rozebereme si ještě jednou v bodech jaký je skutkový stav, který § 31 odst. 1 předpokládá, jaké okolnosti je třeba v řízení dokládat, a co musí být obsahem