Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská
Hlavní specializace: Národní hospodá ř ství
Cizinci na trhu práce v Č eské republice
diplomová práce
Autor: Lenka R ů ži č ková
Vedoucí práce: prof. Ing. Vojt ě ch Krebs, CSc.
Rok: 2007
Prohlašuji na svou č est, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a s použitím uvedené literatury.
Lenka R ů ži č ková
V Praze, dne 1.1.2007
Pod ě kování
Na tomto míst ě bych rád pod ě kovala prof. Ing. Vojt ě chu Krebsovi, Csc. za
vst ř ícný p ř ístup, poskytnuté konzultace, vynaložený č as a cenné p ř ipomínky.
Anotace
Cizinci na trhu práce v České republice
Diplomová práce analyzuje vývoj migrace a zaměstnanosti cizinců v ČR. Zabývá se migrační politikou a politikou v oblasti zaměstnanosti a jejím vývojem za posledních 15 let. Zaměřuje se na problémové oblasti vyplývající s přílivu cizinců do České republiky. Také se soustřeďuje na zmapování zaměstnanosti cizinců v České republice podle různých hledisek a kroky vlády v oblasti zaměstnanosti cizinců. V další části se zaměřuje na nejvýznamnější skupinu cizinců na českém trhu práce a jejich motivy pro výběr České republiky jako cílové země. Závěrečná kapitola zhodnocuje postavení cizinců na trhu práce a shrnuje nedostatky migrační politiky.
Foreigners on Czech labour market
The thesis analyses development of migration and employment of foreigners in the Czech Republic. It examines migration policy and employment policy and his development during last fifteen years. It focus on problems part resulting from flow of foreigners to the Czech Republic. Also it localize on employment of foreigners in the Czech Republic according to various aspect and move of government in employment of foreigners. Next part of the thesis concerns about the most important group of foreigners on Czech labour market and his incentive of choosing Czech Republic as an aiming field. The final chapter presents position of foreigners on Czech labour market and summarize lack of migration policy.
Obsah
Úvod ... 1
1. Situace cizinců v ČR ... 1
1.1 Migrace a migrační politika ČR ... 1
1.2 Cizinci a legislativa upravující jejich pobyt a zaměstnanost v ČR ... 2
1.3 Účel migrace do ČR ... 4
1.4 Cizinci a vzdělávání ... 6
1.5 Pracovní migrace... 7
1.6 Pracovní migrace ze zemí mimo EU... 8
1.6.1 Ukrajinci... 8
1.6.2 Vietnamci ... 9
1.6.3 Moldavané ... 9
1.6.4 Číňané... 10
1.6.5 Bulhaři ... 11
1.7 Hlavní problémy situace cizinců... 11
1.8 Nelegální migrace ... 13
1.9 Nelegální zaměstnávání cizinců... 15
1.10 Cizinci a kriminalita ... 17
2. Postavení cizinců na trhu práce v ČR... 19
2.1 Cizinci s povolením k pobytu v České republice... 20
2.2 Trh práce v ČR ... 23
2.3 Demografická situace na českém trhu práce ... 26
2.4 Poměr české a zahraniční pracovní síly ... 28
2.5 Demografické údaje o cizincích na trhu práce ... 28
2.6 Struktura zaměstnanosti cizinců... 31
2.7 Zaměstnanost cizinců podle kontinentů... 34
2.8 Zaměstnanost cizinců podle národností ... 35
2.9 Zaměstnanost cizinců v jednotlivých regionech ... 38
2.10 Zaměstnanost cizinců v jednotlivých odvětvových národního hospodářství... 40
2.11 Prognóza poptávky po kvalifikovaných odbornících... 43
2.12 Pilotní projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků... 45
3. Migrace ze Slovenska... 48
3.1 Důvody migrace ... 48
3.2 Migrační vlny ... 49
3.3 Sociodemografický obraz Slováků na našem území... 51
3.4 Účel pobytu ... 53
3.5 Vývoj pobytu a zaměstnanosti slovenských občanů v ČR... 54
3.6 Pobyt Slováků podle regionů... 56
3.7 Ekonomické důvody migrace (Komparace české a slovenské ekonomiky) ... 58
3.7.1 Hrubý domácí produkt ... 58
3.7.2 Nezaměstnanost... 60
3.7.3 Průměrná mzda... 64
3.7.4 Daňová zátěž ... 68
3.8 Motivy vstupu slovenského obyvatelstva na český trh práce ... 72
4. Závěr... 74
5. Přílohy ... 78
5.1 Poměr české a zahraniční pracovní síly ... 78
5.2 Zaměstnanost cizinců podle věkových skupin a pohlaví ... 78
5.3 Zastoupení cizinců na školách v ČR ... 79
5.4 Časová řada základních ukazatelů VŠPS ... 80
5.5 Příjmy ze zdanění práce na Slovensku a v Čechách ... 81
5.6 Zastoupení věkových skupin Slováků na území ČR ... 81
Seznam zdrojů... 82
Seznam zkratek ... 86
Seznam tabulek a grafů... 87
Tabulky... 87
Grafy... 87
Summary ... 89
Keywords ... 89
JEL Classification ... 89
Úvod
Jedním z jevů, které provází Českou republiku po roce 1989, je stále sílící migrace.
Vyplývá to ze změny politické situace, obnovení otevřenosti, demografických poměrů v zemi, přílivu zahraničních investic, vzniku nových firem a v neposlední řadě v důsledku změn v migrační politice.
Česká republika se postupně mění ze země tranzitivní v zemi cílovou, což zapříčinila změna v mezinárodním postavení České republiky a také změna jejích vnitřních poměrů.
Předchozí období bylo charakteristické snahou o etnickou homogenizaci, která byla přímo či nepřímo prosazována politickou mocí. Česká republika svou uzavřeností ztrácela kontakt se západním světem, kulturně a vzdělanostně zaostávala, jazyková vybavenost oproti ostatním evropským zemím byla na nízké úrovni, společnost byla uniformní a tak i její způsob života. Příliv cizinců byl minimální, protože zde nebyly vytvořeny podmínky pro jejich plnohodnotné zapojení do české společnosti a s tím související rovnoprávná participace na českém trhu práce.
Rok 1989 znamenal obrat v nepříznivém trendu izolovanosti českého národa. Česká republika postupně začala překonávat kulturní a vzdělanostní zaostávání. Příliv cizinců a využívání jejich schopností a zkušeností napomáhal a bude i nadále napomáhat překonávat strukturální a výkonovou zaostalost české ekonomiky a liberalizující podmínky na trhu práce povedou k přibližování se k životnímu standartu vyspělých zemí západní Evropy.
Důležitými milníky, které ovlivnily českou ekonomik a trh práce jsou roky 1999 a 2004. Česká republika měla obraz bývalé komunistické země, která není příliš vstřícná a bezpečná pro občany jiných států a této nálepky se jen obtížně zbavovala. Ke změně této představy napomohl členství v Severoatlantické alianci (NATO) v roce 1999. Členstvím v NATO získala obraz větší bezpečnosti a stala se atraktivní i pro občany vyspělejších států. V roce 2004 Česká republika vstoupila do Evropské Unie, což umožnilo mimo jiné volný pohyb pracovní síly a zájem cizinců o zapojení do české společnosti opět zesílil. A tento trend zvyšujícího se přílivu cizinců pokračuje i nadále.
Imigrace a příliv cizinců na trh práce má velký demografický, ekonomický i sociální význam. Demografický trend České republiky i mnoha dalších vyspělých zemí je snižování porodnosti a prodlužování střední délky života. Stárnutí obyvatelstva má za následek, že ČR hrozí nedostatek pracovní síly a z toho vyplývající problémy s udržením stávajícího důchodového systému. K udržení stability důchodového systému je dokonce potřebná ještě větší imigrace těch, kteří mají zájem o dlouhodobý pobyt, založení rodiny a zapojení na český
trh práce, než jaká je v současné době. I tak se budou dopady stárnutí obyvatelstva pouze zmírňovat.
Podle studie Ministerstva práce a sociálních věcí "Analýza demografické situace na trhu práce do roku 2030" bude v uvedeném roce na českém trhu práce chybět zhruba 420 tisíc osob v produktivním věku. Krizové varianty dokonce hovoří o dvoumilionovém deficitu osob, pokud má být zachována životní úroveň starší generace. K obratu stávající tendence by musely přicházet desetitisíce osob ročně, proto vedle vlastní reformy důchodového systému je nutná i aktivní podpora výběrové migrace, která nezatíží český sociální systém, ale povede k zlepšení situace na trhu práce a díky zkušenostem těchto zahraničních pracovníků k rozvoji firem a zvýšení hospodářského růstu.
Česká ekonomika potřebuje migrující cizince na všech pracovně profesních pozicích, jak na úrovni vysoce odborných a manažerských, tak v oblasti manuálně náročných, o které české obyvatelstvo ztrácí zájem. Výzkumy ukazují, že právě vysoce kvalifikovaná zahraniční pracovní síla bude v budoucnosti nejvíce poptávaná, protože neustále pokračuje trend odlivu našich odborníků do zemí Evropské Unie.
Za cíl mé práce jsem si stanovila analyzovat situaci cizinců v České republice, a to jak na trhu práce, tak všeobecně jejich postavení v české společnosti.
V první kapitole Situace cizinců v ČR1 se zabývám všeobecně migrací a jejími příčinami, dále motivy, které vedou cizince k výběru České republiky jako své cílové země, podmínkami, které jim jsou vytvářeny při snaze zařadit se do pracovního procesu, bariérami, kterým musí čelit při začleňování do české společnosti a legislativním rámcem týkajícím se cizinců.
Druhá kapitola Postavení cizinců na trhu práce v ČR mapuje současné postavení cizinců na trhu práce z hlediska několika kategorií zaměstnanosti. Konkrétně nejčastějšími národnostmi, které pracují v ČR, odvětví NH2 a oblasti ČR, které si nejvíce vybírají pro svou pracovní aktivitu a dále podle prognózy vývoje poptávky po pracovní síle, na kterých pracovních pozicích do budoucna bude nedostatek pracovní síly a jak tuto situaci řeší vláda ČR.
V poslední části Migrace ze Slovenska se věnuji nejpočetnější skupině zahraničních pracovníků na českém trhu práce. Analyzuji důvody proč si Slováci jako cílovou destinaci vybrali právě Českou republiku. Nejdříve se zaměřuji na sociodemografické znaky této skupiny, dále na jejich postavení na českém trhu práce a také pomocí srovnání adekvátních
1ČR = Česká republika
2 NH = Národní hospodářství
ekonomických ukazatelů se snažím najít možné příčiny, proč jsou české země pro tuto zahraniční pracovní sílu tak atraktivní, že se jejich příliv neustále zvyšuje.
1. Situace cizinc ů v Č R
Česká republika se stává cílovou zemí pro stále více obyvatel jiných států, kteří zde chtějí pracovat nebo se trvale usadit. Jednotlivé motivy cizinců pro výběr České republiky jako cílové země se liší podle národností a také postupně mění v průběhu času. Postupně se mění i legislativa a tedy celkový přístup k cizincům. I když se podmínky participace cizinců do českého společnosti a na český trh práce neustále liberalizují, stále se setkávají s překážkami, které jim brání se úspěšně začlenit do českého prostředí. Příliv cizinců a soužití s nimi sebou ale také přináší řadu problémů, jako je kriminalita, nelegální zaměstnávání a nelegální migrace.
V této kapitole se zaměřuji na hlavní motivy stále se zvyšující migrace, legislativní změny, které tomuto trendu napomáhají, hlavní účely pobytu cizinců v Čechách, dále na překážky, kterým musí cizinci čelit při snaze začlenit se do českého prostředí, a na závěr této kapitole uvedu problémy, které vznikají v důsledku soužití s cizinci.
1.1 Migrace a migra č ní politika Č R
Pojmem migrace lze označit časově více či méně ohraničený proces přesunu lidí mezi prostory určenými státními hranicemi. Přístup každého národa k nově příchozím skupinám se dnes i v dávné historii vyznačoval snahou jejich přísun kontrolovat. Na migraci jako společenský jev můžeme nahlížet z mnoha hledisek. Základní způsob dělení je na migraci dobrovolnou a vynucenou. Mnohdy je mezi těmito dvěma typy nejasná hranice nebo důvody pro opuštění své vlasti splývají, zvláště pak u pracovní migrace. Dobrovolná migrace označuje ty případy, kdy lidé přicházejí do nové země za účelem studia, sjednocení rodiny, zaměstnání či jiných důvodů osobního charakteru. Vynucenou migrací můžeme nazvat snahu vyhnout se pronásledování, represi, ozbrojeným konfliktům, přírodním či jiným katastrofám, nebo jiným situacím ohrožujícím lidský život a svobody jednotlivce.3
Nejobvyklejší příčiny migrace lze v současnosti spatřovat v rozdílech bohatství mezi jednotlivými světadíly, v rozdílné vyspělosti jednotlivých ekonomik a v životní úrovni jejich obyvatel. Migrace sebou přináší pozitivní i negativní faktory a je zřejmé, že na problematiku mezinárodní migrace je třeba reagovat snahou co nejlépe využít její potenciál a snižovat nežádoucí faktory, které sebou přináší.
3Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 48
Migrační politika České republiky zaznamenala v průběhu posledních patnácti let mnoha změn. Mezi lety 1990 - 1997 byla politika v oblasti migrace cizí pracovní síly liberální.
V roce 1998 se změnil v důsledku růstu nezaměstnanosti přístup vlády ČR k přílivu cizinců. Úřady práce zahájily restriktivní politiku v oblasti vydávání pracovních povolení cizincům. Následující rok byla zavedena koncepce integrace dlouhodobě legálně usídlených cizinců.
Rok 2000 sebou přinesl více změn v oblasti migrace. V souvislosti s bojem proti nelegální migraci byla zahájena přísnější kontrola hranic, došlo k harmonizaci vízových politik ČR s politikami členských zemí EU4, změnili se zákony o pobytu, azylu, zaměstnanosti i podnikání v důsledku snahy omezit nelegální migraci, dále se pokračovalo v utváření ucelené koncepce migrační politiky.
Od roku 2001 postupně vytvářen pilotní projekt aktivního výběru cizí kvalifikované pracovní síly, který reagoval na odliv našich odborníků do zahraničí.
V roce 2004 byl změněn zákon o zaměstnanosti, došlo k liberalizaci pracovních migrací kvalifikované pracovní síly.
V současnosti se migrační politika vlády ČR soustřeďuje na sladění s postupy EU v této oblasti s cílem postupně zlepšit demografické složení obyvatel ČR a dále se zaměřuje na výběrovou migraci.5
[7]
1.2 Cizinci a legislativa upravující jejich pobyt a zam ě stnanost v Č R
Osoby pobývající na území ČR se podle zákona dělí na státní občany a cizince. Státní občan má určitá základní práva a povinnosti (např. právo volit a být volen), cizincem je pak každý, který není státním občanem. Pobyt a vstup cizinců na území ČR je upraven zákonem č.326/1999 sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen ,,cizinecký zákon“).
Podle tohoto zákona je občan cizího státu oprávněn pobývat na našem území přechodně nebo trvale. Přechodně může pobývat na území ČR bez víza, na základě víza nebo na základě dlouhodobého povolení k pobytu.
Přechodný bezvízový pobyt umožňuje cizinci pobývat na území ČR pouze tehdy, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, rozhodne-li tak vláda České republiky (ve sbírce zákonů
4 EU = Evropská Unie
5 Horáková M., Migration and its influence on the Labour Market in the Czech Republic, [ppt document]
publikováno formou nařízení vlády o zrušení vízové povinnosti) nebo v případě, kdy to přímo dovoluje cizinecký zákon. Po vstupu České republiky do Evropské Unie jsme vázáni příslušnými předpisy, které jsou pro všechny členské státy závazné. Tyto předpisy obsahují seznam států, jejichž státní občané při pobytu do 3 měsíců podléhají vízové povinnosti, a výčet států, kteří jsou od této vízové povinnosti osvobozeni.
K přechodnému pobytu na základě víza je vydáváno krátkodobé vízum a dlouhodobé vízum. Mezi krátkodobá víza počítáme letištní vízum, průjezdní vízum a vízum k pobytu do 90 dnů.
Letištní vízum umožňuje cizincům pobyt v tranzitivním prostoru mezinárodního letiště při čekání na další letecký spoj (vyhláška.86/2000 Sb., ve znění vyhlášky č.46/2003 stanoví státy, jejichž občané mohou pobývat v tranzitivním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě udělení letištního víza).
Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím ČR z území jednoho státu do území druhého státu.
Vízum do 90 dnů umožňuje cizinci pobyt na území České republiky po dobu maximálně 3 měsíců.
Dlouhodobým vízem označujeme vízum k pobytu nad 90 dnů. Toto vízum opravňuje cizince k pobytu na území České republiky delšímu než 90 dnů a podobu maximálně 1 rok.
Povolení k dlouhodobému pobytu se vydává cizinci, pokud chce na území ČR pobývat déle než 1 rok. Cizinec v tomto případě dostane ,,průkaz o povolení k pobytu“.
Trvalý pobyt na území ČR může být cizinci povolen, pokud splní podmínky stanovené cizineckým zákonem. Cizinci se vydá rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu a současně obdrží ,,průkaz o povolení k pobytu“.
Občané členských států Evropské Unie mohou bez ohledu na účel a dobu pobytu vstupovat a pobývat na území ČR bez výraznějších omezení a to pouze na základě cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Rovněž mohou za podmínek stanovených cizineckým zákonem požádat o vydání povolení k trvalému pobytu.
Občané států, kteří nejsou členy Evropské unie a hodlají pobývat na území ČR přechodně nebo déle než 3 měsíce (např. z důvodu zaměstnání, studia), musí požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu.
Státní občanství může být uděleno osobě, která pobývá na území ČR nepřetržitě po dobu delší než 5 let, dále se vyžaduje znalost češtiny a skutečnost, že daná osoba nebyla v posledních 5 letech pravomocně odsouzena za úmyslný trestní čin. Udělení státního
občanství upravuje zákon č.40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání občanství. Na udělení občanství není právní nárok.
Podnikání cizinců se řídí stejnými předpisy, které platí pro podnikání českých občanů. Podmínkou je zápis v obchodním rejstříku ČR. Cizinec může podnikat na území ČR i mimo území ČR. Povolení k pobytu za účelem podnikání potřebují pouze cizinci podnikající na území ČR.
Podle obecně závazných předpisů pro zaměstnávání cizinců mohou být cizinci, kteří nejsou občany Evropské unie přijati do zaměstnání jen tehdy, mají-li platné povolení k zaměstnání vydané příslušným úřadem práce a platné povolení k pobytu na území ČR.
Občané členských zemí EU nemusí od 1. 5. 2004 získávat povolení úřadu práce k zaměstnání a jsou na úřadech práce vedeni v evidenci pouze pomocí tzv. registračních karet.
Cizinci, kteří mají povolení k trvalému pobytu v ČR mají z hlediska pracovního práva stejné postavení jako občané České republiky. Právní úprava zaměstnanosti občanů jiných států je řešena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Nejvíce legálně zaměstnaných pracovníků k nám míří již tradičně ze Slovenska, Ukrajiny a Polska. Tyto země také uzavřeli po roce 1990 s Českou republikou řadu mezivládních dohod o vzájemném zaměstnávání. Další dohody byly uzavřeny s VSR (1994), Ruskou federací (1998), Bulharskem (1999) a Mongolskem (1999).6
[4]
1.3 Ú č el migrace do Č R
Nejzákladnější důvod k migraci je zlepšení životní situace. Pokud se obyvatel určitého státu rozhodne k jeho opuštění, zvažuje podle různých hledisek, ať už se jedná o sociální, kulturní nebo ekonomické, kterou zemi zvolí jako cílovou.
Účel pobytu nám nejvíce vypovídá o tom, jaké hlavní důvody vedou cizinci k tomu, aby jako svou cílovou zemi volili právě Českou republiku. Z tabulky 1 Účel pobytu v ČR k 31.12 2005 je vidět, že nejčastější důvod migrace cizinců do Čech je Zaměstnání. Hledání zaměstnání tvoří více jak jednu třetinu (37,6 procent) všech důvodů pobytu v České republice.
Druhý nejvýznamnější důvod je Sloučení rodiny a rodinný příslušníci (30,4 procent), následovaný Usídlením (11,2 procent) a Podnikáním na živnostenský list (10,3 procent).
Při podrobnější analýze, kdy cizince rozdělíme na muže a ženy, se jejich důvody pobytu liší. Muži migrují na naše území hlavně za prací (44 procent) a pouze něco přes
6 Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 49-52
polovinu tvoří Sloučení rodiny a rodinný příslušníci (25 procent). Ženy oproti tomu jako nejčastější důvod pobytu uvádějí Sloučení rodiny a rodinní příslušníci (39 procent) a až na druhém místě je Zaměstnání (28 procent), ostatní ukazatele jsou víceméně vyrovnané.
Z těchto údajů vyplývá, že všeobecně cizinci do Čech migrují nejvíce za prací a po jejím získání a vytvoření určitého zázemí pro život v České republice za nimi po čase přicestovávají jejich příbuzní, aby se zde usídlili. Nejčastěji do ČR migrují muži jednotlivci, kteří na naše území přijíždějí hlavně za prací. Ženy míří do Čech hlavně za svými partnery nebo rodinnými příslušníky.
Tabulka 1 Účel pobytu v ČR k 31.12 2005
Účelu pobytu Celkem Muži Ženy
absolutně relativně absolutně relativně absolutně relativně
Studium a praxe 4 106 1,6% 2 170 1,4% 1 936 1,8%
Podnikání na živnostenský list 26 691 10,3% 18 887 12,3% 7 804 7,5%
Společník v právnické osobě 3 0,0% 2 0,0% 1 0,0%
Zaměstnání 97 188 37,6% 67 693 44,1% 29 495 28,2%
Ostatní ekonomické aktivity 135 0,1% 104 0,1% 31 0,0%
Volné právo usídlení (krajané,…) 2 598 1,0% 1 465 1,0% 1 133 1,1%
Usídlení (povolení k trvalému pobytu) 28 894 11,2% 16 440 10,7% 12 454 11,9%
Rodinní příslušníci a sloučení rodiny 78 441 30,4% 37 997 24,7% 40 444 38,6%
Azylanti 1 799 0,7% 1 060 0,7% 739 0,7%
Humanitární statut; dočasná ochrana 228 0,1% 127 0,1% 101 0,1%
Ostatní 18 277 7,1% 7 680 5,0% 10 597 10,1%
Celkem 258 360 100,0% 153 625 100,0% 104 735 100,0%
Zdroj: ČSÚ, vypracovala Lenka Růžičková
Účely pobytu se liší nejenom mezi muži a ženami, ale také v závislosti na zemích odkud pocházejí. Při bližším pohledu na účely pobytu podle pěti nejčastěji zastoupených národností na našem území lze pozorovat rozdíly.
Zaměstnání jako nejčastější důvod pobytu uvedli občané Ukrajiny (57 procent z celkového počtu Ukrajinců), následováni Slovenskem (51 procent) a Ruskem (39 procent).
Na rozdíl od toho občané Polska a Vietnamu u nás nejvíce pobývají za účelem Rodinní příslušníci a sloučení rodiny; Polsko (52 procent), Vietnam (41 procent). Zaměstnání zaujímá u Poláků druhé místo (35 procent) u Vietnamců tento účel nedosahuje ani jednoho procenta.
Je to dáno strukturou zaměstnanosti Vietnamců, kteří na našem území pracují výhradně na živnostenské oprávnění (účel Podnikání na živnostenský list zabírá druhé místo s 26 procenty).
Všeobecně z údajů o účelu pobytu lze říci, že motivy jednotlivých národů k migraci do Čech se liší. Je to dáno specifiky jejich zemí původu. Záleží na geografické vzdálenosti, kulturní příbuznosti a ekonomické úrovni země odkud pochází.
Graf 1 Účel pobytu cizinců k 31.12.2005 (5 nejčastějších národností)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ukrajina Slovensko Vietnam Polsko Rusko Studium a praxe Podnikání na živnostenský list Společník v právnické osobě Zaměstnání
Ostatní ekonomické aktivity Volné právo usídlení (krajané,…) Usídlení (povolení k trvalému pobytu) Rodinní příslušníci a sloučení rodiny
Azylanti Humanitární statut; dočasná ochrana
Ostatní
Zdroj: ČSÚ, vypracovala Lenka Růžičková
1.4 Cizinci a vzd ě lávání
Přestože studium a praxe jako účel migrace uvedlo jen 4 106 cizinců (1,6 procent), tak ve skutečnosti je počet cizinců na českých školách výrazně vyšší. Je to dáno tím, že ne všichni zahraniční studenti studující v ČR mají zažádáno o povolení k pobytu.
Pro úspěšnou integraci cizinců mezi české občany je nezbytné začlenění rodin do českého prostředí a tedy možnost získání odpovídajícího vzdělání jejich dětí. Zvládnutí jednotlivých stupňů vzdělání od základní až po vysoké školy je důležitý předpoklad pro vstup na český trh práce a následné rovnocenné soužití s obyvateli České republiky.
Počet zahraničních studentů na českých školách neustále narůstá. Na vysokých školách, kde studuje nejvíce zahraničních studentů, se jejich počet mezi lety 1997/98 více než zčtyřnásobil.
V České republice studovalo ve školním roce 2004/05 na všech typech škol 38.438 cizinců. Celkový počet všech žáků a studentů činil 2.156.055 (včetně občanů ČR), cizinci tvořili 1,8% z nich.
Největší podíl tvoří studující cizinci na vysokých školách (47%,18 396) a dále na základních školách (31%,11 860).
Vysoké školy nejvíce navštěvují občané Slovenska, tvoří 66 procent všech zahraničních vysokoškoláků, následovaní Ruskem, Ukrajinou a Vietnamem, jejichž podíl se pohybuje pouze okolo 3 procent.
Podíl dětí cizinců studujících na základních školách je vyrovnanější. Vietnam tvoří 30 procent (3 482), Ukrajina 22 procent (2 662), Slovensko 14 procent (1 675), Rusko 9 procent
(1 057). Ostatní formy studia jako je střední odborné školy, gymnázia, střední odborná učiliště, vyšší odborné školy jsou zastoupena pouze minimálně, což je dáno jednak tím, že cizinci, kteří se zde usidlují a zakládají rodiny, jsou převážně z Ruska, Ukrajiny a Vietnamu a po dosažení základního vzdělání dále nepokračují ve studiu a obsazují nižší pracovní pozice.
Vysoký podíl cizinců na vysokých školách je dán přílivem slovenských studentů, pro které je náš vzdělávací systém atraktivnější, na vyšší úrovni a v neposlední řadě jim studium v ČR umožňuje získání lépe placené práce již během studia a následné začlenění na český trh práce po konci studia.
Graf 2 Počty zahraničních studentů na různých typech škol (školní rok 2004/05)
18 396 353
893 1 609
1 755 53
316
11 860 3 203
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000 18000 20000 vysoké školy
vyšší odborné školy střední odborná učiliště
střední odborné školy gymnázia spec.š. při vých. úst.
speciální školy základní školy mateřské školy
(školní rok 2004/05)
Zdroj:ČSÚ, vypracovala Lenka Růžičková
1.5 Pracovní migrace
Z předcházející kapitoly je vidět, že nejčastější důvod migrace do Čech je práce, at’ už se jedná o podnikání na platné živnostenské oprávnění nebo klasický zaměstnanecký poměr.
Vývoj pracovních migrace do České republiky byl vždy ovlivňován politickými a ekonomickými podmínkami ve zdrojových zemích migrace pracovní síly.
Členské země EU měli po roce 1990 volný přístup na český trh práce, který byl pouze formálně podmíněn získáním pracovního povolení. Oproti tomu obyvatelé třetích zemí7 měli přístup na trh práce ztížen podmínkami získáním pracovního povolení v sektorech, kde existoval převis nabídky nad poptávkou, proto volili různé formy podnikání, které nebyli tolik regulovány, aby se mohli začlenit na náš trh práce.8
7 Třetí země = obyvatelé ze států mimo EU
8 Horáková M., Trendy v zahraničních pracovních migrací v České republice v letech 1995-2004, [pdf dokument], str.2
1.6 Pracovní migrace ze zemí mimo EU
Pracovní migrace z částí východní Evropy je způsobena politickými, ekonomickými a sociálními změnami, k nimž došlo ve střední a východní Evropě v 90. letech 20. století.
Významně se také v průběhu vývoje změnil charakter pracovních migrací. Zatímco před rokem 1990 byli cizinci v České republice zaměstnáváni téměř výlučně rámci mezivládních obchodních kontraktů, od roku 1991 převládají individuální pracovní smlouvy.
K nejvýznamnějším skupinám, které k nám migrují z částí východní Evropy a Asie jsou Vietnamci, Ukrajinci, Bulhaři, Číňané a Moldavané. Jejich důvody pro vstup do České republiky a na trh práce se mnohdy liší, což je dáno jejich kulturní odlišností, životní úrovní i osobními motivy.9
[4]
1.6.1 Ukrajinci
V roce 1991 vznikla samostatná nezávislá Ukrajina, v důsledku ekonomické krize a poklesu životní úrovně v zemi, která po tomto vzniku nastala, došlo k vlně ekonomické migrace do ČR. Česká republika se stala lákavým místem díky své geografické blízkosti a jazykové podobnosti. Nejvýznamnější přísun ukrajinského obyvatelstva byl zaznamenám v letech 1996 – 1997, kdy bylo v České republice období stavebního rozvoje.
Více než 80 procent ukrajinských pracovníků pochází z chudších západních částí Ukrajiny a Podkarpatské Rusi, kde je vysoká nezaměstnanost a velmi špatná hospodářská situace.
Významný rys, který je spojován s ukrajinskou pracovní migrací je aktivita tzv.
,,klientů“ tj. zprostředkovatelů práce. Do jejich služeb padá zajištění českých víz, nalezení pracovního místa, ubytování a ostatní služby, které si nechávají zaplatit s výdělků ukrajinských pracovníků. Často odejmou ukrajinským pracovníkům jejich doklady (pas, povolení k pobytu) a to jim umožňuje je později vydírat a udržovat v závislosti. Tento fenomén se týká pracovníku v manuální sféře. Ukrajinci, kteří pracují na kvalifikovanějších místech v intelektuální sféře se to většinou netýká, pobývají na našem území legálně a v případě vydírání se obracejí na českou policii.
Nejvíce ukrajinských pracovníků můžeme nalézt v Praze a velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí.
9 Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 56
Obyvatelstvo Ukrajiny, které žije u nás má poměrně vysokou úroveň vzdělání. Téměř 70 procent má ukončené vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání. Přestože dosahují poměrně vysokého vzdělání, nejčastěji vykonávaná povolání jsou dělnické profese (pomocní nekvalifikovaní dělníci, manuální práce ve stavebnictví nebo komunálních službách).10
[4]
K 31.12.2005 pobývá na našem území 87 789 Ukrajinců a pracovalo 61 195 pracovníků ukrajinského původu.
1.6.2 Vietnamci
K migrace z Vietnamu docházelo již od roku 1956 v několika imigračních vlnách. Obě země spolupracovali na základě mezistátních dohod, v jejichž rámci přicházeli do České republiky vietnamští učni, stážisté a pracovníci (mezi lety 1980 a 1990 jich na našem území podle údajů MPSV11 pobývalo přibližně 37 tisíc). V období 1990 - 1991 obdrželo mnoho vietnamských pracovníků odstupné z důvodu rušení závodů a ekonomické transformace.
Mnoho z nich využilo možnost získat živnostenský list, a nadále v zemi zůstali. V 90. letech se jich také řada bývalých dělníků vrátila, protože již znali prostředí i jazyk a mohli se tak bez větších problémů začlenit na český trh práce.
K nejrozšířenější formě výdělečné činnosti vietnamského obyvatelstva během devadesátých let byl stánkový prodej spotřebního a textilního zboží. S tímto prodejem byl spojem i problém nelegálního prodeje padělaných značek známých světových návrhářů, který se stále nedaří příliš potlačovat. V posledních letech vietnamští obchodníci otevírají i kamenné obchody, ve kterých zaměstnávají české pracovníky, a tak prospívají českému trhu vytvářením nových pracovních míst.12
[4]
K 31.12.2005 pobývá na našem území 36 832 Vietnamců a pracovalo 22 876 pracovníků vietnamského původu.
1.6.3 Moldavané
Migrace z bývalých komunistických zemí jako je Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko je v řadě prvků podobná. V těchto zemích došlo k radikálním změnám jak v ekonomické tak společenské sféře. Ekonomická situace je v těchto zemích špatná, protože po změně režimu
10 Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 59-60
11 MPSV = Ministerstvo práce a sociálních věcí
12 Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 56-58
zanikla řada pracovních příležitostí (průmyslové podniky, zemědělská družstva apod.). Lidé zde bojují s vysokou nezaměstnaností, špatně ohodnocenou prací, koupěschopnost obyvatelstva je nízká a chudoba neustále roste. Je zde velká diferenciace příjmů a v důsledku toho se zde vytváří početné skupiny chudých. Zhoršuje se i zdravotní stav obyvatelstva, protože je špatně přístupná lékařská péče. Proto se řada obyvatel těchto zemí snaží řešit svou situaci migrací na západ a tedy i do České republiky a hledají dočasná zaměstnání.
Tzv.“gastarbeiteři“ jedou do západních zemí vydělat peníze a po několika letech či měsících se vracejí. Práce, kterou vykonávají je špatně placené, většinou bydlí na ubytovnách a nijak se nesnaží o lepší integraci do společnosti. Moldavané stejně tak jako Ukrajinci často využívají služby tzv.,,klientů“ zprostředkovatelů práce, kteří jim seženou práci, vyřizují víza a pracovní dokumenty. Peníze jim neplatí zaměstnavatel, ale ,,klient“ a za své služby si strhává značnou částku a mnohdy jim nezaplatí vůbec a udá je cizinecké policii za nelegální práci.
Služby ,,klientů“ jsou Moldavany využívány, proto, že je stál pro ně nákladné a namáhavé získat pracovní víza legální cestou.13
[4]
K 31.12.2005 pobývá na našem území 4 674 Moldavanů a pracovalo 3 314 pracovníků moldavského původu.
1.6.4 Číňané
Migrace z Číny do České republiky začala v období mezistátní družby v 50. letech, k nárůstu přílivu došlo až na počátku devadesátých let. K převážným důvodům vstupu Číňanů do Čech jsou ekonomické příčiny, nikoli politické. Současnou migraci z Číny můžeme rozdělit na dvě skupiny.
První část tvoří lidé pocházející z severních oblastí Číny, převážně velkých měst a mají poměrně slušné vzdělání a ve své vlasti dosáhli i dobrého postavení. Hlavním příčinou jejich migrace je snaha podnikat a využít výhodných podmínek pro podnikání, které se vytváří v nově se otevírajících trzích střední Evropy. Mnohdy je pro tyto skupiny Česká republika jen přestupní stanicí do západní Evropy.
Druhou skupinu tvoří obyvatelé jižních částí Číny, která je chudá. Jsou zde převážně venkovská sídla a slabší sociální vrstvy. Tito imigranti většinou nemají dostatek vlastních prostředků a zaměstnávání vyhledávají u svých majetnějších krajanů nebo si od nich půjčují
13 Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 62-63
zboží a prodávají je v pronajatých stáncích. Často je jejich příchod do Evropy stál nemalé náklady, které ještě dlouhá léta splácejí.
Nejčastější činnost vykonávaná Čínským obyvatelstvem je provozování Čínských restaurací, obchod s textilem a stánkový prodej.
Největší koncentrace těchto přistěhovalců je již tradičně v Praze a Středočeském kraji, dále pak ve velkých městech.14
[4]
K 31.12.2005 pobývá na našem území 3 580 a pracovalo 1 103 pracovníků čínského původu.
1.6.5 Bulhaři
Důsledky migrace bulharského obyvatelstva v devadesátých letech 20. století byla špatná ekonomická situace v zemi. Bulharsko nemělo dostatek pracovních příležitostí a životní úroveň obyvatelstva byla nízká. V posledních deseti letech odešla z Bulharska téměř desetina populace, která se snažila najít lepší zaměstnání a tak si zlepšit životní situaci.
Starší bulharská migrace se vyznačovala vyšší úrovní vzdělání a vykonávala některá charakteristická povolání, kde k nejznámějším patřili bulharští zahradníci. Migrace od počátku devadesátých let má poměrně jiný charakter, její příčiny jsou hlavně ekonomické.
Migrují převážně mladí muži, kteří vykonávají manuální práce. Bulharské obyvatelstvo se převážně nachází v severozápadních Čechách, pohraničních oblastech Čech a v industriální oblasti severní Moravy. Směry tohoto osídlení jsou zřejmě v důsledku migrace v letech 1946 - 1957, která směřovala právě do těchto oblastí.15
[4]
K 31.12.2005 pobývá na našem území 2 337 a pracovalo 2 823 pracovníků bulharského původu
1.7 Hlavní problémy situace cizinc ů
Neustále sílící příliv cizinců sebou nese i řadu problémů, vyplývajících z kulturních odlišností jednotlivých národů. Za jeden z nejzávažnějších problémů se jeví, podle zkušeností západoevropských zemí, že vedle české společnosti vzniknou další minoritní do sebe uzavřené společenství, které se nesžijí s českými zvyklostmi, kulturou, právním systémem a způsobem života. Nízký stupeň integrace některých cizinců sebou nese riziko vzniku agrese
14 Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 59-60
15 Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 64-65
vůči hostitelské zemi a vytváření zázemí pro extremismus. Typickým příkladem může být Francie a její problémy s přistěhovalci, které na konci roku 2005 vyústily do otevřených konfliktů mezi menšinami sídlícími na okraji Paříže a policií. Proto je nutné, aby cizinci, kteří k nám přicházejí, přijali zvyklosti českého národa a také aby česká společnost vytvářela cizincům takové podmínky pro život, práci a zakládání rodiny, aby se mohli plně integrovat a sžít s českým obyvatelstvem a nebyli pouze cizinci s českým občanstvím.
Podle studie Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních kroků, která byla vypracována v říjnu 2004 společností Ivan Gabal Analysists
& Consulting, se jako hlavní problémy, které brání cizincům plně se integrovat do české společnosti, jeví nevyhovující stav vstupní a pobytové agendy cizinců, byrokracie a rezistence systému.
Nastavený systém pro participaci zahraniční pracovní síly na trhu práce je komplikovaný, silně regulovaný a proto v konečném důsledku nevýhodný pro ty, kteří se chtějí legálně zapojit na český trh práce a tlačí je do sféry šedé ekonomiky, která na jedné straně poškozuje stát daňovými úniky a na straně druhé neposkytuje cizincům žádnou právní ochranu.
Jednou z příčin těchto problémů je samotné nastavení cizineckého zákona.
Nestanovuje podmínky, kdy lze legitimně očekávat kladné vyřízení žádosti o trvalý pobyt či jeho prodloužení, záporné rozhodnutí nemusí být žadateli zdůvodněno, neexistuje proti němu žádný opravný prostředek ani odvolání. I tam kde je zákonem stanovena nutnost zdůvodnit negativní rozhodnutí, je vzhledem k absenci opravného prostředku toto zdůvodnění spíše formální.
Dlouhodobé vízum se vydává (a povolení k dlouhodobému pobytu se prodlužuje) pouze na dobu jednoho roku, což administrativně zatěžuje jak cizineckou policii, tak cizince při shánění potřebných dokumentů.
Cizinecký zákon stanovuje lhůtu 120 dní pro vyřízení žádosti o dlouhodobé vízum, ale v praxi může udělení víza trvat i několik měsíců. To zdržuje a odrazuje ty cizince, kteří chtějí dbát na dodržování zákona od práce či podnikání v ČR a vede je k přechodu do nelegálního pracovního postavení.
Cizinecký zákon je v pravomoci cizinecké policie, ta rozhoduje o udělování dlouhodobého pobytu. Cizinecká policie je přetížena administrativou a to jí brání v efektivním vykonávání její role, od potlačování nelegální migrace, zaměstnávání a pobytu, až po nerespektování správních rozhodnutí. To ve svém důsledku vede k nedostatečné kontrole, a proto k laxnímu přístupu cizinců k dodržování zákonů.
Cizinecká policie je nedostatečně jazykově vybavena, selhává i v podávaní informací o podkladech pro žádosti, což vede k opětovné návštěvě cizinců na úřadech, což opět zvyšuje administrativní náročnost pro úřady a zvyšování nákladů pro cizince.
Cizinecká policie mnohdy vystupuje z pozice moci a její přístup k cizincům je povýšený a neochotný, což je dáno zakotvením cizinecké agendy v bezpečnostní složce státní moci, která není podrobována vnější kontrole.
Další problém je rozpor v náročnosti získání pracovního povolení a živnostenského oprávnění. Zatímco živnostenské oprávnění a na jeho základě udělení dlouhodobého pobytu lze získat poměrně snadno, přístup k pracovnímu povolení je administrativně náročný.
Živnostenský úřad nemá právo přezkoumat skutečný přínos živnosti a jazykovou vybavenost cizince a jeho kvalifikaci.
Při udělování pracovního povolení je povinnost překládat osvědčení o zdravotním stavu a dále zaměstnavatelé musejí žádat o povolení pro získávání pracovníků ze zahraničí, což je opět administrativně zatěžuje. Další problém, který odrazuje cizince od legální participace na trhu práce je povinnost platit vysoké sociální pojištění bez toho, aby jej mohli po dobu pěti let využít.
Cizinci nejsou dostatečně motivováni pro zvládnutí češtiny, ta je od nich vyžadována pouze při žádosti o občanství.
I cizinci s trvalým pobytem čelí řadě dalších problémů. Nemají ze zákona volební právo, i když v mnoha zemích EU je to již běžné a je to považováno za jeden z prostředků napomáhající jejich integraci do společnosti.
Neexistuje právní norma, která by řešila diskriminaci vůči cizincům, což je problematické u těch, kteří mají povolení k trvalému pobytu a jejich práva by se měla přibližovat občanům ČR.
Dále pokud chce cizinec zažádat o udělení státního občanství, musí pobývat na území minimálně pět let a na kladné vyřízení neexistuje právní nárok, odvolání se provádí u téhož orgánu jako je rozhodnutí první instance a to Ministerstva vnitra.16
[8]
1.8 Nelegální migrace
Příliv cizinců sebou přináší i řadu dalších problémů, jako je nelegální migrace, nelegální zaměstnávání nebo kriminalita.
16 Ivan Gabal Analysists & Consulting, Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních kroků (pdf document), str. 3, 12-16
Nelegální migrací rozumíme nelegální vstup osob přes státní hranice na území daného státu z různých důvodů, nelegální způsob opuštění státu a nelegální pobyt na území.
Nelegální pobyt pak znamená případ, kdy cizinec vstoupí na území České republiky neoprávněně, aniž je odhalen jeho nelegální vstup a dále pobývá v ČR nezákonně, nebo případy, kdy cizinec vstoupí na území ČR legálně, ale po uplynutí lhůty povoleného pobytu nevycestuje a pobývá v zemi dál bez povolení. Nelegální pobyt je často spojen s porušování dalších obecně závazných právních předpisů, zejména v oblasti zaměstnanosti.17
Z Grafu 2 Nelegální migrace 1994 – 2005 je vidět, že od roku 1994 se počet osob, které překročily nelegálně hranice, neustále zvyšoval až do roku 1998, kdy dosáhl hodnoty 42 957 osob, od této doby se prosazuje klesající trend. V roce 2005 se počet nelegálních imigrantů snížil na 14 545.
Od roku 2000 je zjišťován počet cizinců, kteří porušili pobytový režim. Mezi lety 2000 - 2005 se jejich počet snížil více než dvojnásobně.
V roce 2005 se na našem území nacházelo 14 545 nelegálně migrujících cizinců, z toho 4 745 nelegálně překročilo hranici a 9 800 porušilo pobytový režim.
Porušení pobytového režimu bylo nejčastěji zaznamenáno u občanů Ukrajiny 6 838 osob tj. přes 70% a dále následovali občané Vietnamu, Číny a Ruska.
Ilegální překračování hranice je nejčastější u obyvatel Ruska (661, 14%), Ukrajiny (612, 13%) a Polska (468, 10%).
Graf 3 Nelegální migrace 1994 – 2005 (k 31.12.)
18 832 17 132
21 179 27 325
42 957
30 377 30 761
22 355
21 090 18 309
12 632 19 573
11 125 21 350
9 433 16 696
4 745 9 800
0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
přes státní hranice porušení pobytového režimu
Zdroj: ČSÚ, vypracovala Lenka růžičková
17 Budilová L., Hirtl L. a kol., Policista v multikulturním prostředí, Odbor bezpečnostní politiky a Odbor azylové a migrační politiky MVČR, Praha 2005, str. 51
K nezákonnému překročení hranice nejčastěji dochází podle údajůČSÚ18 v roce 2005 z polské strany (60 procent) a to více než trojnásobně oproti hraničním přechodům z Rakouska (18 procent). Slovenské hranice nelegálně překročí 13 procent cizinců a německé hranice přibližně jedna desetina (9 procent) všech nelegálních migrantů.
Tabulka 2 Nelegální migrace přes státní hranice k 31.12.2005 (do ČR) celkem
Nelegální migrace přes státní
hranice absolutně relativně
ČR - Polsko 1 026 60%
ČR - Rakousko 310 18%
ČR - Slovensko 221 13%
ČR - Německo 149 9%
Zdroj: ČSÚ, vypracovala Lenka Růžičková
1.9 Nelegální zam ě stnávání cizinc ů
Každá ekonomika, která otevře svůj trh zahraniční pracovní síle, se potýká s problémem nelegálního zaměstnávání. Nelegální zaměstnávání cizinců se skládá z různých forem porušování obecně závazných předpisů pro podnikání a zaměstnávání cizinců na českém trhu práce.
Její bezchybné vyčíslení je velmi obtížné. Přesné získávání informací o rozsahu, lokalizaci v regionech, příčinách, nejčastějších oborech a profesích je prakticky nemožné.
Proto se můžeme pouze odhadovat na základě různých empirických šetření a zkušenostech odborníků zabývajících se touto oblastí.
Výzkum nelegálního zaměstnávání cizinců na českém trhu práce vznikl za finanční podpory ILO19 v rámci aktivit neformální sítě odborníků ze Střední a Východní Evropy, kteří se problematikou migrace zabývají, tj. experti z MPSV, pracovníci úřadů práce, finančních úřadů, cizinecké a pohraniční policie, představitelé odborových svazů, zástupci soukromých firem i nevládních organizací. Jejich úkolem bylo objasnit trendy v nelegálním zaměstnávání a podnikání cizinců, identifikovat hlavní odvětví, typy zaměstnání, kde nejčastěji dochází k porušování právních předpisů a také návrhy ke změnám legislativy, které by byly vhodné přijmout, aby se nelegální aktivity v této oblasti omezily. V neposlední řadě vytipovat zdrojové země, jejichž občané nejvíce porušují podmínky stanovené českým právním řádem a důvody tohoto jednání, aby došlo k omezení nelegálního zaměstnávání.20
[9]
18ČSÚ = Český statistický úřad
19 ILO = International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce)
20 Kroupa A. a kol., Nelegální zaměstnávání a podnikání cizinců na českém trhu práce, Mezinárodní organizace práce
Jistým pokrokem v této oblasti byla právní úprava, která od října 2004 umožňuje celníkům kontrolovat nelegální zaměstnávání cizinců „V souvislosti s touto kontrolní činností jsou celníci oprávněni vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob, požadovat předložení dokladů svědčících legálnímu zaměstnání, jako jsou povolení k zaměstnání, pracovní nebo obdobné smlouvy, zjišťovat totožnost kontrolovaných osob, vyžadovat povolení k pobytu, požadovat potřebná vysvětlení, to vše v souladu se zákonem o státní kontrole.“ 21 A výsledky svého šetření poskytovat příslušným úřadům práce.
Ze zkušeností odborníků zabývajících se touto problematikou dochází k porušování předpisů pro zaměstnávání a podnikání nejčastěji u cizinců z bývalého východního bloku a některých asijských států. Nelegální zaměstnanost občanů západní Evropy a USA je spíše okrajová záležitost. Tradice, kultura a respekt k právnímu řádu země původu mají důležitou úlohu při porušování právních předpisů.
Národností, jejíž pracovníci nejvíce vstupují do šedé ekonomiky, je Ukrajina, následovaná Vietnamem, Slovenskem, Moldávií a bývalou Jugoslávií.
K nejčastějším způsobům získávání nelegálního zaměstnávání patří, vedle samotné snahy cizinců sehnat si osobně zaměstnání, dodávání nelegální zahraniční pracovní síly pomocí zahraničních nelicencovaných agentur a méně pak získávání pracovníků českými nelicencovanými agenturami a vlastní nábor zaměstnanců.
Obecně platí, že k porušování pravidel pro zaměstnávání a podnikání dochází, protože je to pro obě strany, jak zaměstnance tak zaměstnavatele, nějakým způsobem výhodné.
Důvody, které vedou zaměstnavatele k přijmutí nelegální pracovní síly, jsou že tito pracovníci bývají mnohdy výhodnější pracovní silou a proto i žádanější. Zahraniční pracovní síla je prostorově flexibilnější, ochotna pracovat déle než je pracovní doba a to i sobotách, nedělích a svátcích, nároky na pracovní prostředí jsou nižší, mají i menší mzdové nároky, jsou ochotni pracovat ve vícesměnných provozech, nebývají tolik nemocní a celkově jsou ochotnější pracovat.
Zaměstnavatelé mohou tyto zaměstnance kdykoliv propustit bez udání důvodu a odstupného, tedy nemají k nim žádné závazky, dále nemusejí za ně platit sociální a zdravotní pojištění a mzda, kterou vyplácejí je nižší, čímž významně snižují své celkové náklady, dále nemusejí dodržovat standarty ubytování, stravování a pracovních podmínek, a zahraniční pracovníci si nemohou nikde stěžovat. Nelegálního zaměstnance mohou libovolně přesouvat mezi pracovními místy a nepotřebují na to nové pracovní povolení.
21 Podle § 126 odst.4 zák.č.435/2004 Sb.
K nelegálnímu zaměstnávání nejvíce dochází u malých firem do 20 zaměstnanců a středních firem s počtem zaměstnanců od 21 do 100 osob. U tohoto typu firem personální záležitosti vyřizuje sám majitel firmy, a proto je snadnější se dohodnout na nestandardních pracovních podmínkách.
Odvětví, které je nejvíce nelegální zaměstnaností postiženo, je stavebnictví. Možné příčiny, proč k tomu dochází v tomto odvětví, jsou že stavebnictví má snazší podmínky pro skrývání nelegální zaměstnanosti. Místo pracovní činnosti se často mění, probíhá mimo uzavřené pracovní prostory. Mezi následující odvětví, kde dochází k nelegálnímu zaměstnávání, patří lesnictví, zemědělství, obchod a služby, restaurace a pohostinství, textilní průmysl, potravinářský průmysl, strojírenství, doly a hutě, zdravotnictví a školství.
K porušování pravidel v oblasti zaměstnávání nejvíce dochází v oborech, které vyžadují nízkou kvalifikaci. Tyto obory jsou zpravidla špatně placeny, proto je domácí pracovníci nevyhledávají. Ve stavebnictví se jedná o profese pomocných pracovníků a zedníků, v textilním průmyslu švadlena, strojírenský průmysl svářeč a soustružník, v hornictví a hutnictví jde o profesy horník, ve školství se jedná o lektora jazyka a ve všech ostatních odvětví jsou to pomocné práce.
Cizinci nejčastěji porušují pracovní předpisy proto, že sankce za práci bez pracovního povolení jsou nízké a těžko vymahatelné, dále že v minulosti bylo získávání pracovního povolení administrativně náročné. Mezi další příčiny patří, že se cizinci často těžce orientují v naší legislativě a nemají dostatek informací o svých právech a povinnostech, jejich vyhoštění je nákladné, a proto se ho neobávají. Taká možnost kontroly ze strany úřadů, cizinecké policie je nízká, proto se jí neobávají.22
Podle kontrol úřadů práce na konci roku 2004 tvořili převážnou část nelegálních pracovníků cizinci s nízkou kvalifikací tj. úklid, pomocná pracovní síla svářeč, betonář, mytí nádobí apod. Vytvořený odhad na základě výsledků kontrol úřadů práce, cizinecké a pohraniční policie a celních úřadů byl 17 tisíc nelegálních pracovníků23.
[10]
1.10 Cizinci a kriminalita
Problém, kterého se obávají čeští občané a díky kterému mají mnohdy odmítavý postoj k uvolnění českého trhu a zjednodušení podmínek pro získání občanství a pracovního
22 Kroupa A., Horáková M., Šmolcnop V., Nesvadbová L., Rudolf V., Štěpánek I., Nelegální zaměstnávání a podnikání cizinců na českém trhu práce, str. 12-16
23 Podle úřadů práce bylo v roce 2004 v ČR mezi 4 158 kontrolovanými cizinci 15 % osob zaměstnaných v rozporu s právními předpisy. Vycházíme-li z celkového počtu cizinců v postavení zaměstnanců na konci roku 2004, mohlo by se jednat zhruba o 17 tis. osob
povolení pro cizince, je obava, že příliv cizinců (hlavně těch z rozvojových zemí) sebou přinese zvýšení kriminality. Podle údajůČSÚ se podíl kriminality cizinců v posledních třech letech zvyšuje. Růst kriminality je částečně způsoben stále ještě nedostatečně vytvořenými rovnoprávnými podmínkami na trhu práce.
Tabulka 3 Odsouzené osoby v letech 1998 – 2004 v ČR
Kategorie 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Odsouzení celkem 54 083 62 594 63 211 60 182 65 098 66 131 68 443 z toho cizinci 3 560 4 690 4 553 3 712 3 389 3 657 4 099
% 6,6% 7,5% 7,2% 6,2% 5,2% 5,5% 6,0%
Zdroj: ČSÚ, vypracovala Lenka Růžičková
V České republice bylo podle údajů státních zastupitelství a soudů v roce 2004 stíháno 89.288 osob, z toho 3.528 cizinců (4% všech stíhaných osob), obžalováno 75.861 osob, z nich 2.967 cizinců (4%) a pravomocně odsouzeno 68.443 osob, z toho 4.099 cizinců (6%).
Mezi odsouzené osoby se na prvním místě nacházejí občané Ukrajiny (28 procent s celkového počtu odsouzených cizinců), dále Slovenska (27 procent) a Vietnamu (9 procent).
Počet spáchaných trestných činů cizinci se nedaří snižovat, poměr kriminality cizinců k celkovému počtu cizinců je stále vysoký k poměru spáchaných trestných činů českého obyvatelstva k celkovému počtu obyvatel ČR. Proto je třeba vhodnou úpravou legislativy, posílením kontrolní složky státní moci a také zrovnoprávněním podmínek pro cizince, které je nebudou tlačit do sféry šedé ekonomiky, potlačovat kriminalitu cizinců.
Tabulka 4 Kriminalita podle státního občanství k 31.12.2004 Státní občanství Stíháno Obžalováno Zkrácené
řízení
Navrženo na
potrestání Odsouzeno
Celkem 89 288 75 861 18 773 18 569 68 443
Česká republika 85 760 72 894 16 648 16 508 64 344
Cizinci 3 528 2 967 2 125 2 061 4 099
z toho:
Slovensko 1 160 971 448 439 1 132
Ukrajina 526 469 858 821 1 164
Vietnam 427 360 109 107 368
ostatní 1 415 1 167 710 694 1 435
Zdroj:ČSÚ, vypracovala Lenka Růžičková
