1. POUŽITÉ ZKRATKY 3
2. ÚVOD 4
3. SYSTÉMY ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU OBECNĚ 6
4. EMS DLE NOREM ISO ŘADY 14000 12
5. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI KANALIZACE A VODOVODY STARÝ
PLZENEC, A. S. 18
5.1 Základní údaje 18
5.2 Předmět podnikání 18
5.3 Organizace společnosti 19
5.4 Územní organizace a správa majetku 19
6. PRŮBĚH ZAVÁDĚNÍ EMS 20
6.1 Etapy postupu prací 20
6.2 Úvodní environmentální přezkoumání 22
6.3 Volba systému 24
7. ZAVEDENÝ SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU 25
7.1 Všeobecné požadavky 26
7.2 Environmentální politika 27
7.3 Plánování 27
7.3.1 Environmentální aspekty 27
7.3.2 Požadavky právních předpisů a jiné požadavky 30
7.3.3 Cíle, cílové hodnoty a programy 31
7.4 Zavedení a provoz 33
7.4.1 Zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoc 33
7.4.2 Odborná způsobilost, výcvik a povědomí 33
7.4.3 Komunikace 37
7.4.4 Dokumentace 39
7.4.5 Řízení dokumentů 40
7.6 Přezkoumání managementu 52 7.7 Směrnice ES1 – Ochrana životního prostředí 54
7.7.1 Zabezpečení zdrojů 55
7.7.2 Ochrana ovzduší 55
7.7.3 Ochrana vod 58
7.7.4 Odpadové hospodářství 61
7.7.5 Nebezpečné látky nebo přípravky 64
7.7.6 Ochrana zdraví, bezpečnost práce a požární bezpečnost 68
7.7.7 Havarijní připravenost 70
8. VYHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ, NÁKLADY A PŘÍNOSY 72
8.1 Vyhodnocení získaných zkušeností 72
8.2 Náklady na zavedení a udržování EMS 74
8.3 Přínosy fungujícího EMS 74
9. NÁVRHY MOŽNÝCH ZLEPŠENÍ 76
10. ZÁVĚR 78
11. PŘÍLOHY 80
12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ 81
13. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ 84
14. SUMMARY 85
JEL Classification 85
Keywords 85
1. Použité zkratky
ŽP životní prostředí
ÚEP úvodní environmentální přezkoumání QMS systém managementu jakosti
EMS systém environmentálního managementu
BOZP systém managementu bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci EA environmentální aspekt
REA registr environmentálních aspektů RPaJP registr právních a jiných požadavků
ES směrnice systému environmentálního managementu
2. Úvod
Stejně jako ve všech oblastech lidské činnosti i v oblasti životního prostředí nastávají značné změny. Vývoj životního prostředí je stále více propojen s ekonomickými a sociálními faktory, tudíž nelze tyto zásadní oblasti řešit odděleně. Ani v rámci ochrany životního prostředí není již efektivní jednotlivé sektorové politiky posuzovat samostatně. Také na problémy jednotlivých států je nutno pohlížet z globálního hlediska. Je jednoznačné, že všechny výrobky a služby mají dopad na životní prostředí, ať už během své výroby, používání nebo likvidace. Současně je zřejmé, že výroba a používání výrobků výrazně ovlivňuje pokračující hospodářský růst a prosperitu.
Není nikde dáno, že by se měl podnikatelský sektor omezovat na pouhé dodržování státních legislativních a ekonomických opatření. Podniky mají jedinečnou možnost pomocí dobrovolných nástrojů environmentální politiky, například systému environmentálního managementu, dát ostatním najevo svůj zájem o životní prostředí, tím že sníží jejich negativní vliv na něj. Samozřejmě je nutné podniky k tomuto zájmu motivovat. Dnešní doba ještě není tak pokroková, abychom dokázali upřednostnit zájem celého lidstva před zájmem svým vlastním. A tak k dodatečným nákladům na zamezování negativního vlivu podniků na životní prostředí musí existovat dostatečné motivace, podpora a pomoc, jak finanční tak institucionální. Žádný z ekonomů by ale neočekával, že podniky budou dobrovolně snižovat své zisky. Oproti nákladům na zavedení systému environmentálního managementu zde však stojí přínosy, které posléze danému podniku plynou. A právě to je motivací pro stále masivnější uplatňování environmentálního managementu v českých i zahraničních podnicích.
Funkční systémy environmentálního managementu (EMS) jsou jednou z možností, jak mohou podnikatelé pozitivně ovlivnit stav a vývoj životního prostředí. V České republice existují dostatečné podněty stimulující podniky k zavádění těchto systémů. Buďme však upřímní, prvotním motivem podniků v naprosté většině případů není samotný zájem o životní prostředí, nýbrž opět jejich vlastní zájem, zvýšení zisků. Mohlo by se zdát nepodstatné, co ten který podnik vedlo k zavedení EMS, ovšem opak je pravdou. Pokud je systém považován jen za nutnost a vedení podniku s jeho cíli není zcela ztotožněno, pak výsledný efekt není zdaleka takovým přínosem pro životní prostředí jakým by být mohl.
Cílem mé práce je popsat a zhodnotit konkrétní řešení systému environmentálního managementu v podniku Kanalizace a vodovody Starý Plzenec, a. s., vymezit jeho přínosy, nastínit možné návrhy zlepšení a zjistit, zda takto zavedený funkční systém je pro podnik opravdu přínosem.
S problematikou environmentálního managementu jsem se poprvé setkala v roce 1998, kdy jsem začala pracovat ve společnosti Qconex v. o. s., která poskytuje poradenství pro systémy řízení. V té době bylo její hlavní činností poradenství při zavádění systémů jakosti, se zaváděním systémů environmentálního managementu se v České republice teprve začínalo. Postupně společnost specializovala některé své odborné poradce na EMS a začala i se zaváděním integrovaných systémů řízení. Když jsem zahájila studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, přestala jsem pro tuto společnost pracovat, abych se mohla plně věnovat studiu, věděla jsem však, že se k této oblasti v budoucnu vrátím, přinejmenším ve své diplomové práci.
V úvodní části práce představím systémy environmentálního managementu obecně, jejich vývoj a současný stav. Poté se zaměřím na proces aplikace EMS podle norem ISO řady 14000.
V praktické části uvádím konkrétní příklad zavedení EMS. Ředitelka společnosti Qconex mi umožnila podílet se na zavedení systému environmentálního managementu u některého z klientů této poradenské společnosti. Po dalších jednáních a odsouhlasení klientem jsme se rozhodly pro společnost Kanalizace a vodovody Starý Plzenec, a. s., která již je, po předchozí spolupráci s firmou Qconex, držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001.
3. Systémy environmentálního managementu obecn ě
Pojem environmentální management znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání, jehož prostřednictvím podnik začleňuje péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i běžného provozu. Environmentální management, pokud podnik aplikuje jeho požadavky do svého řízení, se stává nedílnou součástí systému managementu celého podniku. Zavedený a funkční systém environmentálního managementu v podniku přispívá k trvalému ekonomickému růstu a prosperitě podniku a současně pomáhá snižovat negativní dopady jeho činností, výrobků nebo služeb na životní prostředí. Takové společensky odpovědné chování podniků vychází ze zásady udržitelného rozvoje. „Udržitelný rozvoj má tři rozměry – ekonomický, sociální a environmentální – a odpovídá na novou situaci současného světa, přičemž udržitelným rozvojem se rozumí takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů“1. Zavádění environmentálních systémůřízení podle Nařízení Rady ES č. 761/2001 (EMAS)2 nebo podle normy ISO 14001 je jedním z dobrovolných nástrojů, které jsou součástí podpory rozvoje trhu orientujícího se na životní prostředí. Tyto nástroje podporují ekonomický růst společnosti, konkurenceschopnost, rentabilitu, vytváření nových pracovních míst a samozřejmě zohledňují dopady na životní prostředí. Do skupiny těchto slibně se rozvíjejících nástrojů patří zejména označování ekologicky šetrných výrobků – ecolabelling, včetně podpory tzv. zeleného nakupování, uplatňování principů čistší produkce, uzavírání dobrovolných dohod mezi státní administrativou a různými výrobními sdruženími, ústící v závazky společností používat šetrnější technologie a postupy z hlediska dopadů na životní prostředí.3 Ochrana životního prostředí vyžaduje snižování využívání přírodních zdrojů a snižování negativních environmentálních dopadů, což úzce souvisí s rozvojem dalších dobrovolných nástrojů, podporujících změnu vzorců spotřeby a výroby jako jsou LCA – hodnocení životního cyklu výrobku, ecodesign, reporting, zelené nakupování a na to navazující vytváření maloobchodních sítí
1 Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010
2 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady Evropy (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPPRF7UYWJV/$FILE/ODN- narizeni_761-20041222.doc
3 Blíže viz Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010
nabízejících výrobky a služby příznivé k ŽP, prosazování environmentálních aspektů do základních kritérií pro „ozeleňování“ veřejných zakázek a řady dalších.
K podpoře využívání dobrovolných nástrojů environmentální politiky slouží zejména ekonomické nástroje, které jsou obecně definovány ve Státní politice životního prostředí 2004-2010. K těmto nástrojům patří daně, poplatky a jiné nástroje negativní stimulace, zvláště důležitou skupinou nástrojů jsou poskytované podpory do oblasti životního prostředí jak z domácích zdrojů (SFŽP - Státní fond životního prostředí, resortní programy), tak ze zdrojů zahraničních (Fond soudržnosti, strukturální fondy).4 Přičemž podstatné je, že tyto podpory z veřejných zdrojů jsou poskytovány na opatření s pozitivním, minimálně nulovým negativním dopadem na životní prostředí.
Existuje řada důvodů, proč by měly podniky zařadit péči o ochranu životního prostředí (tzn. zavést EMS) jako součást svých řídicích aktivit. Přínosy EMS, které jsou důvodem k jejich zavádění uvádím v kapitole 7.
Subjekty, sídlící v České republice, mohou zavést do svého systému řízení prvky ochrany životního prostředí (EMS) pomocí různých nástrojů. Tyto nástroje jsou určeny nejen velkým nadnárodním společnostem, ale i malým a středním podnikům, veřejné správě, poskytovatelům služeb i drobným řemeslníkům. Navzájem se doplňují, ale také je lze používat samostatně. EMS lze zavést buď podle mezinárodní normy ISO 14001 nebo podle Nařízení Rady ES č. 761/2001 (EMAS), které je v současné době platné pouze v Evropské Unii. Jedná se o mezinárodně uznávané a důvěryhodné systémy, jejichž spolehlivost mimo jiné zajišťuje ověření nezávislým externím subjektem. Naprostá většina českých podniků, v současnosti asi 99%, upřednostňuje EMS dle norem ISO řady 14000.
Oba dva systémy environmentálního managementu zavedené podle těchto standardů doplňují systém řízení podniku tak, aby v co možná největší míře respektoval vztahy podniku k životnímu prostředí, upravené právními předpisy (i nad jejich rámec), a také vztahy k okolí podniku či výrobního místa, k zaměstnancům a k zákazníkům, ostatní veřejnosti i k majitelům podniku z hlediska jejich environmentálních zájmů.
systému autorizovanými ověřovateli, kteří v případě kladného výsledku ověří prohlášení o stavu životního prostředí.
Následující tabulka ukazuje základní rozdíly mezi přístupem dle ISO 14001 a EMAS.
POŽADAVEK ISO 14001 EMAS
působnost Celosvětová
Členské země EU, od roku 1998 i ČR platnost Všechny typy organizací (průmysl,
služby, státní správa….).
všechny organizace s vlivem na životní prostředí
zavedení
Ekonomicky samostatně oddělené části organizace nebo v celé organizaci
V celém areálu organizace, v jeho místě
úvodní
environmentální přezkoumání
Nevyžaduje ale doporučuje, povinná je pouze identifikace env.aspektů
Přezkoumání stavu životního prostředí je povinné
transparentnost
Veřejně přístupná je pouze
environmentální politika. Neexistuje žádný povinný registr certifikovaných podniků
Environmentální politika a prohlášení o stavu životního prostředí jsou veřejné. Existuje oficiální registr ověřených organizací
environmentální
prohlášení Není Je vyžadováno prohlášení o stavu
životního prostředí
zakončení procesu Certifikace Ověření prohlášení o stavu životního prostředí
zakončení procesu zajišťuje
Auditor akreditované certifikační organizace
Akreditovaný environmentální ověřovatel
četnost auditu Povinně nejméně jedenkrát za tři roky Nejméně jedenkrát za tři roky.
použití loga Není (vyjma loga certifikačního orgánu
po dohodě) Použití loga EMAS
registrace Pouze v rámci vydaných certifikátů u jednotlivých certifikačních organizací
Existuje oficiální registr ověřených organizací ve všech členských státech EU
Zdroj: 1) Qconex v. o. s.,
2) VEBER, J.: Enviromentální management.1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická 2002
EMAS, neboli Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany životního prostředí), je systémem uplatňovaným v rámci Evropské unie, resp. Evropské hospodářské zóny. Vstoupil v platnost v dubnu 1995 na základě Nařízení Rady (ES) č. 1836/1993. V roce 2001byla provedena revize tohoto nařízení, a to Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001, označovaným jako EMAS II.
Nové nařízení se od starého liší zejména v těchto aspektech:
• Rozšiřuje okruh organizací, které se mohou Programu EMAS účastnit. Zatímco původní nařízení se zaměřovalo na průmyslové podniky, EMAS II je otevřen pro všechny typy organizací.
• Zavádí logo EMAS (resp. jeho dvě verze) a definuje podmínky, za kterých může být toto logo užíváno.
• Vytváří propojení na mezinárodní normu ISO 14001 tím, že EMS v rámci EMAS je zaváděn podle oddílu 4 zmíněné normy.
• Požaduje zahrnutí a aktivní účast zaměstnanců jak při procesu zavádění EMAS, tak v procesu neustálého zlepšování vlivu podnikových činností na životní prostředí.
• Nově popisuje přímé a nepřímé environmentální aspekty.
Program EMAS byl v České republice ustanoven Usnesením vlády České republiky č. 466/1998 a zaktualizován Usnesením vlády České republiky č. 651/2002. Na jeho základě pak byly aktualizovány i dva základní dokumenty, které vytváří rámec pro fungování Programu EMAS v ČR. Jedná se o
• Národní program zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (zkráceně "Národní program EMAS");
• Pravidla k zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (zkráceně "Pravidla zavedení EMAS"). 5
Národní program EMAS je obecným dokumentem, popisujícím základní souvislosti
postavení a funkce jednotlivých účastníků v Programu EMAS (stát, podniky a veřejnost) a způsob financování programu. Pravidla zavedení EMAS jsou pak dokumentem, obsahujícím konkrétní práva a povinnosti jednotlivých zúčastněných subjektů - podniků, které se k Programu EMAS přihlásí, environmentálních ověřovatelů, akreditačního orgánu a státu (správních úřadů). Pravidla zavedení EMAS, jejichž text vychází z textu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/20016, obsahují zejména následující pasáže:
• vymezení základních pojmů;
• povinnosti organizací, které se přihlásí k Programu EMAS;
• funkce akreditovaných environmentálních ověřovatelů;
• působnost správních úřadů;
• registrace organizací;
• používání loga EMAS;
• požadavky na environmentální politiku, programy a systém řízení;
• požadavky na environmentální audity;
• požadavky na environmentální prohlášení;
• požadavky na akreditaci a funkci environmentálních ověřovatelů;
• environmentální aspekty;
• environmentální přezkoumání;
• požadavky na žádost o registraci.
Podniky žádající o zařazení do Programu EMAS prokazují funkčnost jejich environmentálního systému řízení a zpracovávají environmentální prohlášení obsahující informace o dopadu a vlivu jejich činností na životní prostředí a o neustálém zlepšování tohoto vlivu na životní prostředí. Proto, aby byla zaručena věrohodnost a správnost tohoto prohlášení, musí být ověřeno akreditovaným environmentálním ověřovatelem.
Akreditací environmentálních ověřovatelů působících v rámci Programu EMAS byl vládou ČR pověřen Český institut pro akreditaci, o.p.s., který bude jako první z akreditačních orgánů nových členských států EU podroben hodnocení své činnosti v této oblasti.
Plně funkční systémy environmentálního managementu mění podniky z pouhých „plničů norem“ na aktivní subjekty, kterým jde o to, aby ze systému vytěžili maximum.7
Podnik, který se rozhodl zavést EMS, může postupovat jedním z těchto způsobů:
6Zdroj: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPPRF7UYWJV/$FILE/ODN-narizeni_761- 20041222.doc
7 Blíže viz Moderní řízení: Environmental management. 2004. Praha: Economia, a. s. Roč. XXXIX, č. 3, s. 30
• Zavedení systému vlastními silami. Tento postup vyžaduje zaměstnat nebo vyškolit ve vlastní firmě odborníka na danou problematiku. Pro malé a střední firmy může být toto řešení neúměrně drahé.
• Zavedení systému tzv. „na klíč“. Při tomto způsobu zavádění systémů řízení spadá největší část práce na konzultanta, který vypracuje veškerou dokumentaci dle přání zadavatele a připraví společnost k certifikaci. Zadavatel ustanoví jednu nebo více osob ve společnosti zodpovědné za systém řízení, kteří budou zhotoviteli k dispozici.
• Zavedení systému pomocí odborných individuálních konzultací. Systém spočívá na principu postupného předávání znalostí, know-how a zkušeností odborníka v rámci předem stanovených a naplánovaných konzultací. Ze strany podniku - klienta to znamená, že čerpá důležité informace, učí se, dostává předlohy, plní tzv. domácí úkoly, čímž tvoří systém řízení. Obrovským a nenahraditelným přínosem tohoto způsobu zavádění systému řízení je vytvoření stoprocentně funkčního, dynamicky se rozvíjejícího a finančně relativně nenáročného systému se všemi jeho přínosy.
• Zavedení prostřednictvím společných konzultací ve více společnostech najednou.
Tato metoda je ekonomicky výhodná a velice efektivní. Je postavena na stejném základu a principu jako metoda předešlá, je však určena pro dvě a více firem, přičemž není důležitý předmět podnikání jednotlivých firem. Vynaložené náklady na zavedení systému jsou rozpočítány spravedlivě mezi jednotlivé účastníky projektu.
Podnik sám může řídit náklady na zavedení systému snadným způsobem - najít další účastníky.
Náklady na zavedení systému závisí na mnoha faktorech, jako jsou velikost podniku, zaměření činnosti, u malých podniků na počtu oddělených procesů, pro které se systém zavádí, a kvalita stávajícího systému řízení.
Ceny za poradenství při zavádění EMS se liší i podle regionu a také kvalitě poskytovaných služeb a jejich rozsahu. Pohybují se v závislosti na průběhu poptávky a nabídky těchto služeb. Cena certifikace se u jednotlivých certifikačních orgánů také liší, avšak zpravidla se pohybuje kolem 1/3 ceny za zavedení.
Pokud podnik splňuje určité podmínky a podá žádost, má možnost získat státní příspěvek
Možnosti financování EMS ukazuje následující tabulka
PROGRAM PODPOROVANÁ
AKTIVITA
POSKYTOVATEL/
GARANT
FORMA (VÝŠE) PŘÍSPĚVKU
TRH Zavedení EMS dle
ISO 14001 nebo EMAS
Českomoravská záruční a rozvojová banka/Ministerstvo průmyslu a obchodu
Do 50 % nákladů za zavedení, max. 200tisíc Kč
SFŽP Zavedení EMS dle
ISO 14001 nebo EMAS
Státní fond
životního prostředí
Do 60 % nákladů na zavedení systému podle EMAS, 50 % podle ISO 14001
Komora CERT Zavedení a certifikace EMS dle ISO 14001
ČSOB/Hospodářská komora hl. m. Prahy
Výhodný úvěr u ČSOB na zavedení a certifikaci ISO 14001 až do plné výše nákladů na zavedení a certifikaci Program
Certifikace- osvědčení
Zavedení a certifikace ISO 14001 nebo validace EMAS
Fond Vysočiny/
odbor regionálního rozvoje, Krajský úřad kraje Vysočina
Do 48% nákladů, max.
100tisíc Kč
Zdroj: 1) http://www.cenia.cz/www/webapp.nsf/webitems/EMAS_ProgramPodporyMalychAStrednichPodnikatelu;
2) http://www.cenia.cz/www/webapp.nsf/webitems/EMAS_RegionalniPodpory;
3) http://www.cenia.cz/www/webapp.nsf/webitems/EMAS_PrispevekZeStatnihoFondu; 8
4. EMS dle norem ISO ř ady 14000
Normy ISO řady 14000 patří mezi nejmladší normy zaměřené na životní prostředí. Jejich vznik vyvolal jednak zhoršující se stav životního prostředí, a tudíž potřeba zapojení jeho hlavních znečišťovatelů – podniků do jeho ochrany, a také úspěch norem řady ISO 9000.
Nápad vytvořit systém řízení pro ochranu životního prostředí byl uveden do praxe v roce
8 V současné době Státní fond životního prostředí pozastavil přijímání žádostí do národních programů vyhlašovaných Ministerstvem životního prostředí. Blíže viz http://www.sfzp.cz/cs/narodni-programy/obecne- informace/1394-obecne-informace.html
Podpora z projektu Komora CERT se vztahuje na EMS zavedený a certifikovaný konkrétními společnostmi.
Blíže viz http://www.cenia.cz/www/webapp.nsf/webitems/EMAS_RegionalniPodpory
Program Certifikace-osvědčení poskytovaný Fondem Vysočiny zatím nebyl pro rok 2006 vyhlášen. Blíže viz www.fondvysociny.cz
1996 publikováním prvních norem řady ISO 14000 na mezinárodní úrovni. V České republice platí v současné době tyto normy řady ISO 140009:
ČSN EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem pro použití
ČSN ISO 14004 Systémy environmentálního managementu - Všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám
ČSN ISO 14015 Environmentální management - Environmentální posuzování míst a organizací (EPMO)
ČSN EN ISO 14020 Environmentální značky a prohlášení - Obecné zásady
ČSN ISO 14021 Environmentální značky a prohlášení - Vlastní environmentální tvrzení (typ II environmentálního značení)
ČSN ISO 14024 Environmentální značky a prohlášení - Environmentální značení typu I - Zásady a postupy
ČSN ISO/TR 14025 Environmentální značky a prohlášení - Environmentální prohlášení typu III
ČSN EN ISO 14031 Environmentální management - Hodnocení environmentálního profilu - Směrnice
ČSN EN ISO 14040 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova
ČSN EN ISO 14041 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Stanovení cíle a rozsahu a inventarizační analýza
ČSN EN ISO 14042 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Hodnocení dopadů
ČSN EN ISO 14043 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Interpretace životního cyklu
ČSN ISO/TR 14049 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14041 pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy
ČSN ISO 14050 Environmentální management – Slovník
ČSN EN ISO 19011 Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému environmentálního managementu
Pro zavedení a certifikaci EMS je směrodatná norma ISO 14001. Podle ní bývá strukturován EMS popsaný v environmentální příručce. Jeden z vůdčích principů ISO 14001 je trvalé zlepšování environmentální výkonnosti a systému řízení. EMS začleňuje ohleduplnost podniku vůči životnímu prostředí do všech organizačních aktivit, produktů a služeb, a umožňuje manažerům zlepšovat životní prostředí s využitím základního Demingova modelu PDCA: „Plánuj, jednej, kontroluj a uprav“. Tento model se původně vyskytoval v nejčastěji aplikované normě ISO 9001. Nyní představuje základní platformu pro tři základní manažerské systémy QMS, EMS a BOZP, čímž je zajištěna kompatibilita požadavků těchto systémů na úrovni všech klíčových principů systémů managementu, tudíž lze tyto systémy bez problému propojit a integrovat. 10
Zdroj: Centrum inovací a rozvoje.
http://www.cir.cz/novinky/article_zoom.php?article_id=1371058&article_group_id=9614 44
10 Blíže viz SKÁLA, M.: Budoucnost patří IMS. Moderní řízení 2004. Praha: Economia, a. s. Roč. XXXIX, č. 8, s. 25
Postup zavádění EMS
Základní kroky, které činí podnik v souvislosti se zaváděním, certifikací a udržováním EMS, jsou:
1. Rozhodnutí top-managementu o zavádění EMS 2. Stanovení environmentální politiky
3. Vypracování REA a RPaJP
4. Stanovení environmentálních cílů, cílových hodnot a programů 5. Vypracování dokumentace, ve smyslu požadavků normy ISO 14001 6. Postupné zavádění environmentální dokumentace do praxe, interní audity 7. Kompletace příručky EMS
8. Zkušební provoz zavedeného systému
9. Certifikační proces – zpravidla předaudit, vlastní audit a vystavení certifikátu 10. Dozorové audity, zpravidla v ročních intervalech
11. Neustálé zlepšování EMS
Vlastní zavádění EMS vyžaduje vyrovnat se s šesti tématickými okruhy, jež obsahuje kapitola 4 normy ISO 14001, jde o požadavky na systém environmentálního managementu. Prvek 4.1 „všeobecné požadavky“ vyžaduje, aby organizace vytvořila a udržovala EMS popsaný v normě ISO 14001. Prvek 4.2 řeší environmentální politiku, definuje ji jako „ prohlášení organizace o jejích záměrech a zásadách, vztahujících se k jejímu celkovému environmentálnímu profilu, které poskytuje rámec pro činnost organizace a pro stanovení environmentálních cílů a cílových hodnot“11. Politiku stanovuje vedení organizace. Prvek 4.3 „plánování“ v sobě spojuje několik požadavků – environmentální aspekty, právní a jiné požadavky, cíle a cílové hodnoty, program environmentálního managementu. Prvek 4.4 „zavedení a provoz“ zahrnuje tyto požadavky – struktura a odpovědnost; výcvik, povědomí a odborná způsobilost; komunikování;
Posuzování EMS
Posuzování nebo auditování systému probíhá podle české technické normy ČSN EN ISO 19011 „Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému environmentálního managementu“. Norma poskytuje návod pro řízení programů auditů, provádění interních nebo externích auditů jak EMS tak QMS (systémů jakosti dle normy ISO 9001) a dále návod pro odbornou způsobilost pro hodnocení auditorů obou systémů. Návod na provádění auditů uvedený v této normě je záměrně přizpůsobitelný, aby umožnil provádění auditů systému různého stupně integrace podle velikosti povahy a složitosti auditované organizace.
Povinností auditora je posuzování shody zavedeného systému s normovými požadavky, ale zároveň své znalosti, zkušenosti a poznatky získané z auditů může v podobě doporučení přenášet na prověřovaného. Osobnost auditora je zde chápána jako spolutvůrce hodnot. Svým způsobem lze hovořit o přidané hodnotě z auditu.
Certifikace EMS
Certifikační audit je završením procesu zavádění EMS. Obecně pojem „certifikace“
znamená potvrzení shody. U systémůřízení se jedná o potvrzení jeho shody s příslušnou systémovou normou. Systém posuzují a jeho certifikaci provádí certifikační orgány akreditované pro certifikaci daného systému (environmentu či jakosti). Pro vytvoření jednoduchých obecně uznávaných postupů v národním, evropském i světovém měřítku jsou vytvořeny a uplatňovány akreditační a certifikační systémy. Jde o systémy, které mají svá vlastní pravidla postupu a řízení pro provádění posuzování, vedoucího k vystavení akreditačního osvědčení (vystavuje národní akreditační orgán pro certifikační orgány, v České republice Český institut pro akreditaci - ČIA) nebo k certifikačnímu dokumentu a k jeho následnému udržování. Jedním z předpokladů, které musí podnik před certifikací splňovat, je, že se vyrovnal se všemi požadavky platné legislativy a neobdržel v posledním období sankci ze strany státních ekologických dozorových orgánů. Dalším je plná funkčnost systému po dobu nejméně 3 měsíců. Důležitým předpokladem je, že v podniku funguje systém interních auditů a přezkoumání systému vedením. Na zvoleném certifikačním organu je jaké další podklady si k certifikaci vyžádá. Obvykle se vyžadují následující dokumenty: příručka EMS a druhá úroveň environmentální dokumentace, registr právních a jiných obecně platných požadavků, registr environmentálních aspektů, údaje o environmentálních haváriích a stížnostech za poslední tři roky a další.
Za skutečný začátek vedoucí k úspěšnému získání certifikátu podle ISO 14001 lze považovat předcertifikační audit, provedený týmž vedoucím auditorem, který později povede auditorský tým při prvním certifikačním auditu. Je tomu tak především proto, že se
auditor na místě seznámí jak s dokumentací, tak také osobně s vedoucími pracovníky a zejména má možnost se při prohlídce hlavních provozů přesvědčit, do jaké míry je EMS skutečně implementován. Na základě vlastních pozorování, zhodnocení dokumentace EMS a pohovorů s odpovědnými pracovníky podniku zpracuje auditor písemnou zprávu, kterou následně zašle vedení podniku. V této zprávě uvede hlavní nedostatky, s nimiž se při předauditu setkal a formou doporučení navrhne jejich odstranění tak, aby před zahájením vlastního certifikačního auditu byly tyto problémy odstraněny. Mezi předauditem a auditem by nemělo uplynout více než tři měsíce.
V průběhu hlavního certifikačního auditu se vedoucí auditor v prvé řadě přesvědčí o tom, zda podnik reagoval dostatečně na jeho připomínky a doporučení.
Proběhne-li certifikační audit úspěšně, obdrží podnik certifikát potvrzující splnění požadavků normy ISO 14001. Certifikát se vydává zpravidla na tři roky. V průběhu platnosti certifikátu se podnik zavazuje k tomu, že strpí ze strany certifikační organizace minimálně jednou ročně následný dozor, který by měl prověřit funkčnost zavedeného EMS. Po třech letech se musí podnik podrobit recertifikačnímu auditu.
Zlepšování EMS
Pro dobré fungování EMS nestačí dokumentovat a zavést postupy, které budou ve shodě s požadavky normy ISO 14001. Je nutné přijmout koncept trvalého zlepšování, díky němuž se budou neustále snižovat negativní důsledky činnosti podniku na životní prostředí.12
5. Základní údaje o spole č nosti
Kanalizace a vodovody Starý Plzenec, a. s.
5.1 Základní údaje
Obchodní jméno: Kanalizace a vodovody Starý Plzenec, a. s.
Sídlo: Sedlec 195
332 02 Starý Plzenec
IČ: 61778079
Společnost zaměstnává cca 60 pracovníků, z toho je cca 16 technicko-hospodářských.
Společnost byla založena rozhodnutím Fondu národního majetku ČR ze dne 27. 9. 1994.
5.2 P ř edm ě t podnikání
Společnost provádí v souladu s výpisem z obchodního rejstříku:
• provozování vodovodů a kanalizací,
• rozbory pitných a odpadních vod, kalů a půd,
• inženýrská a investorská činnost v oblasti vodohospodářských zařízení,
• provádění staveb, včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování,
• projektová činnost ve výstavbě,
• podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady
• obchodní činnost s nepotravinářským zbožím (ve vztahu k provozování vodovodů a kanalizací),
• silniční motorová doprava.
Pro specializované činnosti společnosti byly vydány živnostenské listy:
• provozování vodovodů a kanalizací (č. j. ŽUK-50/1549/98),
• podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady (č. j. ŽUK-20/559/99),
• provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování (ŽUK-46/1130/94).
5.3 Organizace spole č nosti
Organizační struktura společnosti je stanovena Organizačním řádem a přehledně ji znázorňuje organizační schéma, které je uvedeno v příloze č. 1.
Za řízení společnosti a za plnění přijatých úkolů je odpovědný ředitel, kterého do funkce ustanovuje a odvolává představenstvo akciové společnosti.
Ředitel ustanovuje a odvolává z funkce všechny řídící pracovníky, kteří řídí činnosti jednotlivých útvarů a jsou odpovědní za realizaci činností a úkolů v daných útvarech.
Ředitel je představitelem vedení pro systémy řízení, jmenuje do funkce manažera jakosti.
5.4 Územní organizace a správa majetku
Nemovitý majetek ve vlastnictví společnosti je spravován vlastními kapacitami.
Povinnosti a kompetence při správě nemovitého majetku vyplývají z organizačního uspořádání společnosti a z náplní práce příslušných pracovníků.
Z hlediska územního rozdělení do jednotlivých lokalit a v nich realizované činnosti se jedná o následující:
a) Sedlec 195, Starý Plzenec - sídlo společnosti b) provozy ČOV - čistírny odpadních vod
c) provozy výroby vody - odběr podzemních vod, vodojemy, úpravny vod
6. Pr ů b ě h zavád ě ní EMS
6.1 Etapy postupu prací
Vedení společnosti Kanalizace a vodovody Starý Plzenec a. s. se rozhodlo při zavádění systému (EMS) využít služeb poradenské společnosti Qconex v. o. s. Tyto služby byly poskytovány těmito způsoby:
• poskytováním odborných konzultací,
• poskytnutím školení vybraným pracovníkům klienta za účelem osvojení si znalostí potřebných pro zavedení, provozování a vnitřní kontrolu systému řízení společnosti,
• tvorbou či úpravou dokumentů potřebných pro řádné fungování systému řízení a pro certifikační řízení,
• výkonem faktické kontroly zavedeného systému.
Systém je vytvářen pro zakázkové, provozní i administrativní činnosti v areálu společnosti a na jejich jednotlivých lokalitách. Environmentální systém je zaváděn ve vazbě na již zavedený systém řízení jakosti. Po úvodních jednáních byl s poradenskou firmou dojednán postup prací, rozdělený do tří hlavních etap.
1. etapa - analýza stávajícího stavu – úvodní environmentální přezkoumání
Provedení rozboru, stanovení a projednávání výchozích podmínek k zavádění EMS s managementem společnosti. Úvodní školení o environmentu, o zásadách a postupech zavádění EMS. Projednání základních kompetencí vedoucích pracovníků, případných úprav stávajícího organizačního schématu a organizačního řádu jako podkladu pro systém řízení a zapracování úprav z hlediska plnění normových požadavků. Provedení rozboru stávajícího stavu pracovní předpisové dokumentace – interní i externí. Stanovení vhodného modelu předpisové dokumentace EMS. Spolupráce při výběru akreditovaného certifikačního orgánu. Zpracování úvodního environmentálního přezkoumání (ÚEP) jako pracovního podkladu obsahujícího stávající zabezpečení environmentu ve společnosti s návrhem nápravných opatření, která budou dále řešena v rámci projektu zavádění EMS.
2. etapa - realizace projektu zavedení EMS
Postupné práce na nových předpisových dokumentech environmentálního systému řízení, dílčí školení o nových postupech v oblastech:
• identifikace procesů zakázkových činností,
• zabezpečení lidských, materiálových, investičních a informačních zdrojů pro EMS,
• spolupráce při zpracování registru environmentálních aspektů (REA) a registru právních a jiných obecně platných požadavků (RPaJP),
• spolupráce při stanovení konkrétních cílů a principů chování ve vztahu k životnímu prostředí včetně dodržování odpovídajících zákonných předpisů,
• spolupráce při zpracování programů pro dosažení stanovených environmentálních cílů.
V rámci této etapy jsou zaváděna konkrétní opatření v provozu společnosti – vzdělávání, komunikace, dokumentace, interní audity, havarijní připravenost, včetně zpracování příslušné směrnice. Vydání pracovní verze předpisové dokumentace EMS. Teoretické a praktické doškolení vybraných pracovníků společnosti pro provádění interních prověrek.
3. etapa - monitorování, prověřování a zlepšování; příprava na certifikační řízení Postupné zavádění zásad a postupů stanovených v dokumentaci do stávajícího systému řízení a ověřování jejich funkčnosti. Doplňování pracovní dokumentace předpisové i záznamové. Zahájení „zkušebního provozu“
zaváděného systému. Zpracování konečného znění příručky a směrnic EMS.
Souhrnné školení o dokumentaci EMS. Spolupráce při provádění interních prověrek. Konečné projednání a úpravy dokladů environmentálního systému před předložením certifikačnímu orgánu. Provedení závěrečné prověrky celkového stavu funkčnosti zavedeného systému a jeho připravenosti k certifikačnímu řízení.
6.2 Úvodní environmentální p ř ezkoumání
Při zavádění EMS podle norem ISO 14 000 není přímo vyžadováno provedení „Úvodního environmentální přezkoumání“ (ÚEP). Ukazuje se ale, že toto přezkoumání je vhodnou pomůckou, jak zjistit, jaké má organizace postavení vůči životnímu prostředí. ÚEP by mělo zahrnovat zejména:
• analýzu minulého a současného stavu ochrany životního prostředí (dále jen ŽP) umožňující identifikovat environmentální aspekty, navrhnout strukturu jejich registru a provést předběžné stanovení jejich významnosti;
• analýzu současného stavu řízení ochrany ŽP s cílem identifikovat neshody s požadavky normy ČSN EN ISO 14001:2005;
• analýzu právních a jiných požadavků (environmentální legislativa, požadavky dotčených orgánů státní zprávy apod.) umožňující specifikovat jejich možný vliv na provoz společnosti;
• analýzu stávajícího systému řízení jakosti s cílem zajistit jeho maximální propojenost s navrhovaným systémem environmentálního řízení; a
• formulaci vstupních předpokladů pro definování politiky EMS, cílů, cílových hodnot a programů EMS.
V říjnu 2005 bylo ve společnosti Kanalizace a vodovody Starý Plzenec, a.s. provedeno úvodní environmentální přezkoumání, byl tak zahájen postup prací na zavedení systému environmentálního managementu.
V rámci úvodního environmentálního přezkoumání byl prověřen:
• vliv činnosti organizace na stav životního prostředí,
• soulad činnosti organizace s legislativními požadavky v oblasti ochrany životního prostředí,
• stav a úroveň stávající dokumentace z hlediska ochrany životního prostředí,
• stav řízení organizace vzhledem k požadavkům normy ČSN EN ISO 14001 a potřebám následné implementace EMS.
V uvedených prověřených oblastech byly identifikovány nedostatky a uvedena opatření příp. doporučení k jejich nápravě.
Úvodní environmentální přezkoumání bylo provedeno v rozsahu činností prováděných akciovou společností Kanalizace a vodovody Starý Plzenec, a. s., které mají nebo reálně mohou mít vliv na životní prostředí v oblasti:
• ochrany ovzduší,
• ochrany vod,
• odpadového hospodářství,
• ochrany zdraví, bezpečnosti práce a nakládání s nebezpečnými látkami
• ochrany přírody a krajiny a půdy,
• hluku.
Úvodní environmentální přezkoumání tvoří základ pro následné zavedení nutných opatření pro splnění požadavků normy ČSN EN ISO 14001. Systém řízení podle této normy bude ve společnosti zaveden ve dvou základních polohách:
• EMS v řídicí a koordinační činnosti společnosti, prováděné ve stálých lokalitách:
a) sídlo společnosti Sedlec 195, Starý Plzenec,
b) 10 čističek odpadních vod, 21 úpraven vody, 1 čerpací stanice podzemní vody, 9 vodojemů.
• EMS ve vlastních stavebních a souvisejících činnostech realizovaných v místě zakázky.
Úvodní environmentální přezkoumání bylo provedeno ve vztahu k požadavkům normy ČSN EN ISO 14001. Podklady pro úvodní environmentální přezkoumání byly získány:
a) z informací poskytnutých pracovníky společnosti,
b) z předložené dokumentace jak správního charakteru (výpis o obchodního rejstříku, kopie katastrálních map atd.), tak vlastní interní dokumentace vydané společností, c) z vlastní prohlídky jednotlivých lokalit.
6.3 Volba systému
Společnost již má zavedený systém jakosti (QMS), tudíž bylo třeba zvážit jakým způsobem nyní zaváděný EMS s QMS propojit. Bylo nutno vyřešit základní otázku, která spočívala ve volbě stupně integrace. Jednou možností bylo vybudovat zcela samostatnou dokumentaci EMS, druhou možností bylo propojit systém jakosti a environmentu, viz následující obrázek.
Zdroj: http://stavlisty.cz/2001/06/iso5.html
Každá z uvedených možností má své pro a proti. V případě samostatné dokumentace EMS zřejmě dojde k nárůstu dokumentu, ale systém jakosti jimi nebude dotčen. V případě integrace obou systému bude třeba dělat zásahy i do existující dokumentace systému jakosti, tzn. zpravidla bude nutné doplnit dokumenty o environmentální problematiku, výsledným efektem však bude méně dokumentů. Oddělený či integrovaný přístup se může týkat jak instrukcí, směrnic, tak i příručky. 13
Po provedení vstupní analýzy a úvodního environmentálního přezkoumání se vedení společnosti rozhodlo pro nižší stupeň integrace. Oba systémy na sebe sice navazují a jsou vzájemně propojeny, avšak dokumentace obou systémů zůstanou odděleny. Bude existovat samostatně dokumentace QMS - Příručka jakosti a na ní navazující směrnice a dokumentace EMS - Příručka EMS a na ní navazující směrnice. Hlavním důvodem k tomuto rozhodnutí bylo to, že společnost má certifikovaný systém jakosti pouze pro vybrané činnosti (procesy) a systém environmentálního managementu by chtěla certifikovat v celém rozsahu svých činností (procesů). Dalším důvodem byla větší časová a finanční náročnost, kterou by znamenalo úplné integrování těchto systémů.
13Blíže viz VEBER, J.: Zavádění EMS ve smyslu normy ISO 14 000 (5. díl). Stavební listy 2001.
http://stavlisty.cz/2001/02/iso.html
7. Zavedený systém environmentálního managementu
Jak lze vidět na následujícím obrázku, struktura dokumentace EMS může mít v závislosti na velikosti organizace dvě až tři úrovně.
Zdroj: http://stavlisty.cz/2001/06/iso5.html
Konkrétní model dokumentace EMS ve společnosti Kanalizace a vodovody Starý Plzenec, a.s. je uveden v příloze č. 11. Dokumentací I. úrovně je Příručka EMS. Do dokumentace II. úrovně patří Směrnice ES1 – Ochrana ŽP. Ve III. úrovni jsou zahrnuty Registr environmentálních aspektů, Registr právních a jiných požadavků, cíle EMS, programy EMS a ostatní interní dokumenty.
Příručka systému environmentálního managementu (dále jen Příručka EMS) je hlavním dokumentem, který popisuje tento systém. Příručka obsahuje koncepci a principy zabezpečování environmentálního chování společnosti.
Příručka EMS slouží jako trvalý podklad pro uplatňování, udržování, zlepšování a prověřování managementu environmentu. Prezentuje soulad environmentálního managementu s ČSN EN ISO 14001:2005 a s oprávněnými požadavky okolí na chování společnosti vůči životnímu prostředí.
Úvodní část příručky jakosti (kap. 1 a 2) je určena především pro prezentaci společnosti,
7.1 Všeobecné požadavky
Zavedený a dokumentovaný systém environmentálního managementu vytváří podmínky pro řízení environmentálních aspektů vyplývajících z jeho činnosti. Umožňuje tak:
• plnit požadavky právních předpisůČeské republiky,
• identifikovat a odstraňovat nebo omezovat významné environmentální aspekty a tak neustále zlepšovat vlastní environmentální profil plynoucí z činnosti společnosti,
• vytvářet tlak na spolupracující organizace vedoucí ke snižování nepříznivé zátěže životního prostředí,
• komunikovat o problémech vztahu činnosti společnosti k životnímu prostředí jak uvnitř společnosti, tak navenek.
Environmentální management je zaveden pro tyto činnosti:
• provozování vodovodů a kanalizací,
• rozbory pitných a odpadních vod, kalů a půd,
• inženýrská a investorská činnost v oblasti vodohospodářských zařízení,
• provádění staveb, včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování,
• projektová činnost ve výstavbě,
• podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady,
• obchodní činnost s nepotravinářským zbožím (ve vztahu k provozování vodovodů a kanalizací),
• silniční motorová doprava,
• činnost laboratoře.
Zavedený systém stanovuje odpovědnosti za plnění jeho jednotlivých částí.
V rámci EMS jsou stanoveny procesy a činnosti potřebné pro jeho efektivní fungování (z hlediska požadavků normy ČSN EN ISO 14001). Přehled procesů a činností je znázorněn v příloze č.2, systém environmentálního managementu společnosti ve vazbě na zavedený systém jakosti je znázorněn v příloze č. 3.
7.2 Environmentální politika
Společnost má písemně zpracovanou a zveřejněnou environmentální politiku, která srozumitelnou formou definuje závazky společnosti vůči environmentu ve vztahu k jejím prováděným činnostem. Obsahuje závazek k dodržování právních předpisů České republiky a současně závazek k neustálému zlepšování systému EMS a prevenci znečišťování. Viz příloha č. 16.
Konkrétní environmentální politika je vyhlášena na 3 roky. Je zpracována a následně pravidelně aktualizována v návaznosti na Registr environmentálních aspektů, na podkladě Registru právních a jiných požadavků, zhodnocení výskytu neshod v systému a přezkoumání EMS vedením společnosti.
Návrh environmentální politiky zpracovává a předkládá vedení společnosti k připomínkování manažer jakosti. Po zapracování připomínek je politika schválena ředitelem, vyhlášena a dále sdělována všem osobám, které pracují pro organizaci nebo v její prospěch. Je dostupná veřejnosti v místě sídla firmy a na internetu.
7.3 Plánování
7.3.1 Environmentální aspekty
Společnost stanovila, zavedla a udržuje postupy k identifikaci environmentálních aspektů svých činností, výrobků a služeb v rámci rozsahu svého EMS a to i s ohledem na plánované změny. Pro jednotlivé činnosti, výrobky a služby jsou identifikovány jejich environmentální aspekty a dopad na konkrétní složku životního prostředí. Environmentální aspekty jsou rovněž předmětem hodnocení z pohledu významnosti jejich dopadu na ŽP.
Identifikované environmentální aspekty včetně jejich hodnocení jsou vedeny v Registru environmentálních aspektů viz příloha č. 4, který je řízeným dokumentem EMS a může mít papírovou i elektronickou podobu. Za zpracování REA a jeho aktualizaci je odpovědný manažer jakosti (ve spolupráci s technologem), za přezkoumání a schválení ředitel.
energií a produktů jak žádoucích (výrobků, služeb apod.) tak i nežádoucích (emisí, odpadů apod.).
Činnosti a jejich dopad na ŽP jsou posuzovány jak ve vztahu k běžným provozním podmínkám, tak k podmínkám mimořádným (jako jsou havárie, živelné pohromy, odstávky, speciální režim).
Identifikace environmentálních aspektů
Účelem tohoto kroku je identifikace všech environmentálních aspektůčinnosti organizace, výrobků nebo služeb, které mají nebo mohou mít významné vlivy na životní prostředí a dále identifikace těchto vlivů.
Rozlišujeme tyto základní environmentální aspekty:
• emise ( plynné, hluk, vibrace, záření, zápach , prach, teplo,...)
• vznik odpadních vod
• vznik odpadů (nebezpečných i ostatních)
• odčerpávání zdrojů (energie, voda, suroviny,...)
• únik nebezpečných látek apod.
Základem je posuzování činnosti společnosti, jejích dílčích částí, všech podmínek výroby, vstupů a výstupů. Ke každému identifikovanému environmentálnímu aspektu a dopadu je prováděno zjištění, zda existuje právní nebo obdobný požadavek a zda environmentální aspekt a jeho vliv neodporuje těmto požadavkům. Informace je použita pro řízení (tvorbu, aktualizaci) dokumentu Registr právních a jiných požadavků na životní prostředí (RPaJP).
Posoudí se, na jakou složku životního prostředí mají či mohou mít identifikované environmentální aspekty vliv - vždy ve vazbě na činnost, ze které vznikly, neboť to může ovlivnit výsledný environmentální význam (např. četností výskytu).
Rozlišujeme environmentální dopady identifikovaných aspektů na tyto základní složky životního prostředí:
• dopad na ovzduší,
• dopad na vodu,
• dopad na půdu,
• dopad na ostatní přírodní zdroje (fauna, flóra, krajina, nerostné suroviny, podloží, ...),
• dopad na pracovní prostředí, člověka a živé organismy.
Dále se provede zjištění, zda u daného aspektu existuje zákonný požadavek na měření nebo se aspekt jiným způsobem monitoruje, a zároveň jestli již někdy došlo nebo může dojít u daného aspektu k mimořádnému stavu (havárie, únik, požár, povodeň apod.).
Vypracovaný Registr environmentálních aspektů společnosti je přílohou č. 4 této diplomové práce.
Hodnocení e-aspektů
Každý environmentální aspekt se klasifikuje (stupnice 1-5) podle kritérií:
I. - plnění požadavků (zákony, nařízení vlády, vyhlášky, jiné požadavky místních charakteru):
1 = požadavky (povinná školení, měření apod.) jsou zcela plněny 2 = požadavky jsou plněny s výjimkami
3 = plnění požadavků legislativy je na hranici 4 = plnění požadavků legislativy jsou pod hranicí 5 = požadavky legislativy nejsou plněny
II. - četnost výskytu (četnost výskytu u běžného provozu, pravděpodobnost výskytu u mimořádných stavů)
1 = nevyskytuje se 2 = ojedinělá 3 = občasná 4 = častá 5 = trvalá
III. - závažnost dopadu na ŽP (škodlivost polutantů, množství polutantů, míra trvalých následků poškození životního prostředí)
1 = nezávažné
2 = malé nebo snadno odstranitelné
Nevýznamný (N) – vliv činnosti, výrobků a služeb, které podle současných poznatků nezpůsobují žádné, minimální nebo snadno odstranitelné poškození životního prostředí.
Patří sem aspekty mající maximálně 12 bodů.
Významný (V) – vliv činnosti, výrobků a služeb, jejichž následkem by došlo k poškození životního prostředí, polutant je vysoce rizikový a hrozí vyšší nebezpečí výskytu, i když jsou plněny požadované právní požadavky. Mezi významné aspekty se automaticky zahrnují také ty aspekty, při kterých po přechodnou dobu nebo při použití starších technologických zařízení nejsou zcela plněny právní požadavky (i v případě, že je udělena výjimka) nebo je očekáváno zpřísnění požadavků. Mezi významné členíme, ty aspekty, které mají více než 12 bodů.
Aktualizace
REA podléhá pravidelné aktualizaci 1x za 1/2 roku a případným významným změnám jako je změna právních požadavků, změna vstupních materiálů, apod.
Hodnotí se:
- zda vznikl nový environmentální aspekt a environmentální vliv,
- zda nedošlo ke změně stávajících environmentálních aspektů a environmentálních vlivů.
7.3.2 Požadavky právních p ř edpis ů a jiné požadavky
V návaznosti na identifikaci environmentálních aspektů a jejich dopadů uvedených v REA je hodnocena nutnost plnění konkrétních právních předpisů a případně i jiných požadavků. Z tohoto hlediska je také hodnocen každý nový nebo aktualizovaný právní předpis a platí, že je prověřeno zda tento předpis má, nebo může mít vliv na chování společnosti. Pro tyto účely je ve společnosti zaveden dokument Registr právních a jiných požadavků (dále RPaJP) vyplněný podle vzoru (viz příloha č. 8), který je samostatným řízeným dokumentem EMS.
Za zpracování RPaJP a jeho aktualizaci je odpovědný manažer jakosti (ve spolupráci s vedoucím provozu a s technologem) , za přezkoumání a schválení ředitel.
V celé společnosti každý vedoucí zaměstnanec odpovídá na pracovišti za informovanost zaměstnanců o požadavcích a jejich změnách plynoucích z právních předpisů ve vztahu k životnímu prostředí.
Tvorba RPaJP
Podkladem pro sestavení RPaJP jsou:
• Registr environmentálních aspektů
• právní předpisy vydané ve Sbírce zákonů
• další předpisy vydané orgány státní správy nebo dozoru (např. rozhodnutí České inspekce ŽP)
• dohody a podmínky orgánů státní správy, které byly vydány pro jednotlivé provozy a činnosti firmy (např. kolaudační rozhodnutí)
• technické normy (ČSN) sezávazněné ve výše uvedených požadavcích
Identifikované právní a jiné požadavky jsou jedním ze základních vstupů pro stanovení, zavedení a udržování EMS.
Při hodnocení významnosti environmentálních aspektů jsou uplatňovány právní a jiné požadavky jako základní kriterium.
Seznam rozhodnutí orgánů státní správy, které se týkají organizace ve vztahu k životnímu prostředí, je uveden v RPaJP včetně místa uložení. Celý RPaJP může mít i elektronickou podobu (např. tabulka v programu Microsoft Excel, databáze apod.).
Seznamy norem jsou vedeny zvlášť pro laboratoř (odpovědnost za vedení a aktualizaci je stanovena v dokumentaci systému řízení jakosti laboratoře) a pro ostatní činnosti společnosti (odpovědnost má pověřený pracovník projekce).
Aktualizace
RPaJP je pravidelně aktualizován a podrobován revizi 1x za 1/2 roku. V případě akutní potřeby může k aktualizaci dojít i mimo tento termín, např. při změně REA nebo při změně právních a jiných požadavků. Při změnách RPaJP se postupuje v souladu s výše uvedenými požadavky na RPaJP.
• přezkoumáním systému řízení vedením společnosti,
• vyhodnocením významnosti EA.
Při stanovování a přezkoumávání svých cílů společnost zvažuje své technologické, finanční, provozní a podnikatelské možnosti, včetně názorů zainteresovaných stran.
Za návrh environmentálních cílů a cílových hodnot odpovídá manažer jakosti.
Environmentální cíle na rok jsou projednávány a odsouhlaseny na poradě vedení a následně vyhlášeny. Environmentální cíle společnosti uvádím v příloze č. 17.
Kontrola plnění environmentálních cílů a cílových hodnot
Manažer jakosti provádí, v souladu s určenými průběžnými termíny, pravidelné kontroly plnění environmentálních cílů a cílových hodnot, záznamy o kontrole jsou zdokumentovány v zápisech z porad.
Výsledky kontrol jsou podkladem pro přezkoumání účinnosti EMS vedením. Toto přezkoumání spolu :
• s respektováním požadavků právních předpisů a jejich změn,
• se změnami činnosti organizace,
• se změnami používaných technologií apod.,
slouží ke stanovení nových cílů EMS a jejich cílových hodnot na další období.
Programy EMS
Pro splnění environmentálních cílů a cílových hodnot jsou vytvořeny programy k dosažení environmentálních cílů, ve formuláři Program EMS (viz příloha č. 9).
Každý program je vytvořen tak, že obsahuje:
• vymezení úseků a oddělení nebo jejich částí, kterých se týká,
• zaměstnanecké zajištění včetně stanovení konkrétních odpovědností v potřebném rozsahu,
• finanční zajištění,
• harmonogram plnění, včetně kontrolních činností v průběhu plnění.
• případné možnosti alternativního postupu podle dosažených výsledků.
Za tvorbu programů odpovídá příslušný vedoucí provozu a středisek, za schválení programů a kontrolu plnění manažer jakosti.
Za seznámení zaměstnanců, kteří provádějí činnosti, jež jsou programem dotčeny odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec.
7.4 Zavedení a provoz
Dále uvedené body popisují environmentální management společnosti.
7.4.1 Zdroje, úlohy, odpov ě dnost a pravomoc
Vedení společnosti zajišťuje dostupnost lidských zdrojů, včetně speciálních dovedností, zajišťuje odpovídající organizační strukturu, technologie a finanční zdroje nezbytné pro fungování systému managementu.
Jedná se o: - zajištění vyhovujícího personálního obsazení firmy,
- zajištění potřebného technologického vybavení firmy, včetně podmínek pro jeho spolehlivý a bezpečný provoz,
- zajištění potřebné úrovně kvalifikace všech pracovníků,
- zajištění podmínek pro provádění pracovních činností včetně zabezpečení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany.
Organizační strukturu společnosti definuje Organizační řád, který je základním vnitropodnikovým dokumentem a který rovněž obsahuje hlavní zásady řízení a. s.
Organizační strukturu přehledně znázorňuje organizační schéma, které je jeho přílohou.
Ve společnosti je ustaven představitel vedení pro EMS, kterým je ředitel společnosti, a manažer jakosti. Odpovědnosti a pravomoci jsou stanoveny v příslušném pověření.
Organizační struktura obsahuje jednoznačnou hierarchii oprávnění a odpovědností, s nimiž je shodná i odpovědnost za environmentální jednání, neboť odpovědnost za environmentální jednání je neoddělitelná od odpovědnosti za prováděnou činnost. Tam, kde je to potřebné, jsou oprávnění a odpovědnost stanoveny v dokumentaci EMS a navazující provozní dokumentaci.
Odpovědnosti za odpovídající výcvik a efektivitu provedených opatření k jeho zajištění jsou uvedeny v Příručce jakosti, kap.6.2.Lidské zdroje. Důraz je kladen na přesvědčení zaměstnanců o jejich úloze a osobní odpovědnosti v systému environmentálního managementu a dopadech nedodržení stanovených postupů.
Podkladem stanovující kvalifikační předpoklady je Katalog příkladů prací vodovodů a kanalizací společných dělnických povolání a technickohospodářských funkcí (r. 1991).
Odborná způsobilost zaměstnanců je posuzována při přijímání nových zaměstnanců na podkladě získaných a ověřených informací, případně přijímacího pohovoru a dokumentů o kvalifikaci (vzdělání, dovednosti apod.).
Vzdělávání pracovníků je plánováno a řízeno.
Jsou vytvářeny podmínky a motivace pro zvyšování kvalifikace pracovníků na základě koncepce vzdělávání a současně jsou vytvářeny podmínky pro omezení fluktuace pracovníků se získanou kvalifikací (ekonomické podmínky pro zvýšení kvalifikace).
Jsou zpracovány a schváleny plány školení a výcviku, podle nichž je udržování či zvyšování kvalifikace prováděno. Současně jsou sledovány termíny povinných školení (např. řidičů apod.).
Vzdělávání pracovníků je realizováno ve spolupráci s poradenskými organizacemi.
Potřeby environmentálního výcviku jsou určovány na podkladě:
• zavedeného systému EMS (školení o environmentální politice, dokumentaci EMS apod.)
• požadavků právních a jiných předpisů,
• zjištěných environmentálních aspektů,
• výsledků interních auditů,
• nově zaváděných technologií, nebo jejich provádění za specifických podmínek,
• uplatňování provozních řádů a plánů havarijních opatření,
• případných požadavků vedoucích pracovníků.
V návaznosti na tyto potřeby je zpracován Systém environmentálního vzdělávání zaměstnanců (viz příloha č. 10), který slouží jako podklad pro plán školení na kalendářní rok. Systém environmentálního vzdělávání zaměstnanců zpracovává manažer jakosti.
Cílem je zabezpečit požadovanou úroveň kvalifikace pracovníků ve společnosti. K tomu jsou stanoveny postupy, které zajišťují, že všichni pracovníci přímo či nepřímo ovlivňující
