Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
Katedra veřejných financí Studijní obor: Finance
Financování v regionálním školství v České republice
Autor bakalářské práce: Lucie Hrachovcová
Vedoucí bakalářské práce: doc.Ing. Václav Urbánek, CSc.
Rok obhajoby: 2008
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Financování v regionálním školství v ČR“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 13. května 2008
Anotace
Předkládaná práce se zabývá specifiky hospodaření a financování regionálních škol v České republice. Popisuje vzdělávací soustavu v České republice a financování základních a středních škol. V praktické části práce je analyzováno hospodaření konkrétní základní školy - ZŠ a MŠ Prostějov, Kollárova ul. 4.
Obsah
Úvod...1
1 Vzdělávání v České republice...3
1.1 Vzdělávací soustava ...3
1.1.1 Předškolní, základní a střední vzdělávání...3
1.1.2 Terciální vzdělávání...6
1.1.3 Vzdělávání dospělých osob ...7
2 Financování regionálního školství...8
2.1 Dotace ze státního rozpočtu...8
2.2 Příspěvek z rozpočtu zřizovatele...14
2.3 Doplňková činnost...15
2.4 Peněžní fondy ...15
2.4.1 Rezervní fond ...16
2.4.2 Investiční fond (fond reprodukce majetku)...16
2.4.3 Fond odměn...17
2.4.4 Fond kulturních a sociálních potřeb...17
2.5 Výsledek hospodaření ...17
3 Základní a mateřská škola Prostějov, Kollárova ul.4 ...19
3.1 Zaměření školy ...19
3.2 Vybavení školy...20
3.3 Organizační struktura ZŠ a MŠ Kollárova ...21
3.4 Pracovníci a žáci školy...22
3.4.1 Pracovníci školy...22
3.4.2 Žáci ...22
3.4.3 Volnočasové aktivity ...23
3.5 Mateřská škola...24
3.6 Financování ZŠ a MŠ Prostějov, Kollárova ul. 4 v letech 2003 až 2007 ....25
3.6.1 Dotace ze státního rozpočtu ...25
3.6.2 Příspěvek z rozpočtu zřizovatele...31
3.6.3 Další činnosti organizace upřesněné ve zřizovací listině ...32
Závěr ...34
Seznam použité literatury a pramenů...36
Rejstřík tabulek a grafů...38
Přílohy...40
Úvod
Školství je jedním z odvětví veřejného sektoru. Vzhledem ke stále se zvyšujícím požadavkům na vzdělání a kvalifikaci jej lze považovat za jedno z nejdůležitějších odvětví. Žijeme v době neustálých změn ve společnosti, v době rychlého technického a technologického pokroku, jsme zahrnuti stále novými informacemi a je nezbytné se tomuto vývoji přizpůsobovat. Zvládnutí tohoto vývoje a změn ve společnosti závisí na schopnosti a vůli se neustále vzdělávat. Význam vzdělání podtrhuje i zavedení pojmu lidský kapitál. Tento pojem představuje kombinaci vzdělání, znalostí a dovedností, jejichž dosažení je dobrou investicí do budoucnosti. Vyšší vzdělání a kvalifikace je na trhu práce lépe ohodnoceno. Vzdělání nepřináší prospěch jen jednotlivci, ale zároveň i celé společnosti. Vzdělanost je jedním z ukazatelů vyspělosti národa, jelikož úroveň vzdělání má vliv na rozvoj země, její ekonomiky, vědy i kultury.
Školy a školská zařízení jsou ve většině případů zakládány jako příspěvkové organizace. Jejich cílem není dosažení zisku, ale poskytnutí určitých služeb společnosti. Tyto služby jsou převážně poskytovány bezplatně, a proto je nutné zabezpečit jejich financování z veřejných zdrojů.
Ve své bakalářské práci budu popisovat hlavní zdroje a způsoby financování regionálních škol, které jsou jedním ze tří sektorů tvořících vzdělávací soustavu v České republice.. Do regionálního školství patří zařízení předškolního, základního a středního vzdělávání. Dále se zaměřím na zdroje financování právě tohoto sektoru.
Hlavním cílem mé práce bude ukázat způsoby financování na konkrétním příkladu základní školy a poukázat na některé problémy, které škole vznikají v důsledku rozdělování zdrojů prostřednictvím republikových, respektive krajských normativů.
Bakalářskou práci rozdělím do třech kapitol. V první kapitole budu charakterizovat vzdělávací soustavu v České republice, kterou tvoří tři sektory. U každého sektoru se zaměřím na popis stupně vzdělání a institucí, které toto vzdělání poskytují.
Ve druhé kapitole vysvětlím způsoby financování regionálních škol. Zaměřím se hlavně na financování z prostředků státního rozpočtu a rozdělení těchto prostředků prostřednictvím republikových a krajských normativů. Popíšu i další možnosti financování jako jsou příspěvky z rozpočtu zřizovatele, doplňková činnost a financování prostřednictvím peněžních fondů.
Třetí kapitola bude praktickou částí mé práce, ve které budu aplikovat teoretické poznatky předchozí kapitoly o financování regionálních škol. Tuto kapitolu vypracuji formou případové studie, která se zaměří na způsob financování konkrétní základní školy Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Kollárova ul.4. Zaměřím se na finanční zdroje poskytnuté škole v letech 2003 až 2007 a poukážu na některé nedostatky či problémy normativní metody financování.
1 Vzdělávání v České republice
V této kapitole charakterizuji vzdělávací soustavu České republiky. Vzdělávací soustava je rozdělena do třech sektorů. U každého sektoru jsem se zaměřila hlavně na typy vzdělání, které jsou poskytovány, a instituce, ve kterých lze toto vzdělání získat. Pokud nebude výslovně uvedeno jinak, všechny myšlenky a informace v této kapitole uvedené jsou čerpány z dokumentu Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Praha 2001.
1.1 Vzdělávací soustava
Vzdělávací soustava v České republice se dělí na tři hlavní sektory:
· předškolní, základní a střední vzdělávání
· terciální vzdělávání
· vzdělávání dospělých osob
1.1.1 Předškolní, základní a střední vzdělávání
Tento sektor se zaměřuje na vzdělávání dětí a mládeže od 3 do 19 let a lze ho též označit jako regionální školství (krajské a obecní). Předškolní, základní a střední vzdělávání spolu s vyšším odborným vzděláváním, které se řadí do terciálního sektoru, se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborným a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon). Tento zákon vymezuje podmínky za jakých se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.
Předškolní vzdělávání
Předškolní vzdělávání představuje institucionální podporu rodinné výchovy.
Předškolní vzdělávání zabezpečují mateřské školy a zahrnuje zpravidla děti od tří do šesti let. Děti zde získávájí zejména sociální zkušenosti a základní poznatky o životě kolem sebe. Mateřské školy jsou také důležité pro vyrovnání rozdílů u znevýhodněných dětí a pro získání prvních podnětů pro další vzdělávání.
Do předškolního vzdělávání lze zařadit i docházku do přípravných tříd, které mají děti připravit na vstup do školy. Toto vzdělávání není povinné.
Základní vzdělávání
Základní vzdělávání představuje povinnou školní docházku, která žáky připravuje na další celoživotní vzdělávání, ovlivňuje rozvoj osobnosti žáka a připravuje na spolupráci a soužití s druhými. Školní docházka je povinná po dobu devíti let a začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku. Základní vzdělávání se dělí na dva stupně, které se liší v cílech, metodách a formách práce:
· první stupeň základního vzdělávání
Zahrnuje první až pátý ročník základních škol. Na prvním stupni se žáci učí určitému režimu, který do této doby nepoznali, získávají základní dovednosti a gramotnost.
· druhý stupeň základního vzdělávání
Zahrnuje šestý až devátý ročník základních škol a nižší ročníky víceletých středních škol (gymnázií a konzervatoří). Na druhém stupni základní školy žáci získávají základ všeobecného vzdělání, učí se vyhledávat a třídit informace a ukončují své základní vzdělání.
Střední vzdělávání
Střední vzdělávání připravuje žáky na jejich budoucí povolání, popřípadě na další navazující terciální vzdělávání a uskutečňuje se ve třech druzích škol:
· gymnázia
Gymnázia poskytují všeobecné vzdělání a zejména připravují žáky na studium v terciálním sektoru, studium je ukončeno maturitní zkouškou.
· střední odborné školy
Poskytují odborně technické, ekonomické, zemědělské, umělecké vzdělání, apod., které je zakončeno maturitní zkouškou.
· střední odborná učiliště
Poskytují učňovské vzdělání, vyučení v oboru, studium je ukončeno výučním listem.
Do tohoto sektoru je možné také zařadit vzdělávání zájmové, které se sice nepodílí přímo na organizované školní výuce, ale ve velké míře ovlivňuje osobnost dětí a žáků, učí je jiným vědomostem a dovednostem, než které mohou získat ve školách a umožňuje efektivnější využití volného času. Instituce, které se zabývají zájmovým vzděláváním jsou:
· střediska pro volný čas dětí a mládeže
· domy dětí a mládeže
· stanice zájmových činností
· mimovyučovací činnost školních družin, klubů a kroužků
· jazykové školy
· základní umělecké školy
Vzdělávací soustava zahrnuje mimo škol a institucí pro zájmové vzdělávání také instituce, které vytvářejí sociální zázemí pro činnost škol.
Sem patří:
· školská výchovná a ubytovací zařízení
· zařízení školního stravování
· školská poradenská zařízení
· zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
· školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče
1.1.2 Terciální vzdělávání
Za terciální vzdělávání je považováno veškeré státem uznávané vzdělávání, které navazuje na střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Terciální vzdělávání se od předchozích typů vzdělání liší tím, že se zde vzdělávají dospělí lidé s motivací ke vzdělání a dosahuje se tímto vzděláváním nejvyšších stupňů vzdělání. Instituce, které poskytují terciální vzdělání jsou následující:
· vysoké školy univerzitního typu
Uskutečňují všechny typy vysokoškolských studijních programů, tzn. bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, a dále různé typy programů celoživotního vzdělávání. Dělí se na fakulty. Jedná se o většinu veřejných vysokých škol a některé soukromé vysoké školy.
· vysoké školy neuniverzitního typu
Nedělí se na fakulty, uskutečňují převážně bakalářské studijní programy a kurzy dalšího vzdělávání., jedná se zejména o soukromé vysoké školy a dvě veřejné vysoké školy.
· vyšší odborné školy
Poskytují vyšší odborné tříleté studium a pomaturitní studium, které je zakončeno absolutoriem a absolvent používá titul DiS (diplomovaný specialista v oboru). Ve spolupráci s vysokou šklou umožňují i bakalářské studium.
· instituce s pomaturitním odborným studiem
Jedná se převážně o střední školy, které rozšířily nabídku studijních programů do terciálního sektoru. Většinou se zabývají podobným oborem, který poskytují na středoškolské úrovni.
· jiné vzdělávací instituce
Patří sem zejména několikaměsíční kvalifikační či zájmové kurzy.
1.1.3 Vzdělávání dospělých osob
Vzdělávání dospělých se stává novým trendem v systému vzdělávání. Jeho rozvoj souvisí zejména s růstem hospodářství a se zvyšujícími se požadavky společnosti na znalost cizích jazyků a využití informačních technologií. Kdo chce obstát v konkurenci, je nutné, aby se vzdělával i v dospělém věku. Podle motivace ke vzdělání lze vzdělávání dospělých rozdělit do tří skupin:
· vzdělávání dospělých vedoucí k dosažení stupně vzdělání
Jde o vzdělávání dospělých ve všech druzích škol, kteří se nevzdělávali dříve.
· další profesní vzdělávání
Jde o povinné i nepoviné kvalifikační a rekvalifikační vzdělávání zaměstnanců.
· ostatní součásti vzdělávání dospělých
Především zájmové vzdělávání a vzdělávání seniorů, apod.
Problémem vzdělávání dospělých je v současné době neexistence právního rámce, který by vymezoval pravomoci a odpovědnosti a také neexistence jednotného systému vzdělávání a certifikace.
2 Financování regionálního školství
V této kapitole popisuji zdroje financování regionálních škol a tvorbu a rozdělení výsledku hospodaření. Pokud nebude uvedeno jinak, informace uvedené v této kapitole jsou čerpány ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), z vyhlášky č. 492/2005 o krajských normativech a dokumentu Rozpočet kapitoly 333 na rok 2007.
Hlavními zdroji peněžních prostředků základních a středních škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí jsou dotace ze státního rozpočtu, příspěvky z rozpočtu zřizovatele a jejich doplňková činnost. Dále také čerpají prostředky ze svých fondů a mohou získávat peněžité dary od fyzických a právnických osob.
2.1 Dotace ze státního rozpočtu
Kapitola MŠMT státního rozpočtu je financována programově, stejně tak jako všechny výdaje státního rozpočtu. Výdaje státního rozpočtu na školství každoročně rostou. Výdaje na školství sice rostou, ale jejich podíl ku HDP se za poslední roky pohybuje kolem 4% a tudíž se téměř nemění. Navíc podíl výdajů ku HDP se pohybuje pod hranicí 6%, kterou se vláda zavázala dosáhnout v Národním programu rozvoje vzdělávání a to do roku 2005. Tyto skutečnosti lépe znázorňuje následující tabulka, která je volně převzatá z dokumentu Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky v roce 2006 (str. 81).
Tabulka č. 2-1 Veřejné výdaje na školství
2001 2002 2003 2004 2005 2006
Veřejné výdaje
na školství 97935.50 108532.70 115856.60 123041.60 130319.20 142834.10 HDP 2352214.0 2464432.0 2577110.0 2781060.0 2970261.0 3204086.0 Veřejné výdaje
na školství v
%HDP 4.16% 4.40% 4.50% 4.42% 4.39% 4.46%
Zdroj: MŠMT: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky v roce 2006(s.81).
Rozpočet kapitoly MŠMT je zpracován formou výdajových bloků s cílem zvýšit transparentnost výdajů státního rozpočtu a odpovědnost za jejich čerpání. V tabulce č.2 je uveden rozpočet MŠMT na rok 2007 rozdělený do výdajových bloků.
Nejvýznamnější položkou je oblast regionálního školství, té je věnována největší část rozpočtu. Druhou nejvýznamnější položkou je vysoké školství. MŠMT poskytuje také účelové a institucionální prostředky na výzkum a vývoj, prostředky do oblasti mládeže, tělovýchovy a sportovní reprezentace. A dále financuje realizaci schválených projektů v rámci koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání.
Níže uvedená tabulka č. 2-2 je volně převzatá z dokumentu Rozpočet kapitoly 333 na rok 2007 (str. 11).
Tabulka č. 2-2 Výdajové bloky kapitoly MŠMT
Výdajové bloky
částka v
tis.Kč %
Věda a vysoké školy 35 535 091 29.21%
Přímé výdaje regionálního školství 75 262 920 61.87%
Přímé výdaje PŘO 2 371 286 1.95%
Rozvojové programy regionálního školství 759 114 0.62%
Podpora činnosti v oblasti mládeže 237 706 0.20%
Podpora činnosti v oblasti sportu 3 227 197 2.65%
Výdaje a programy spolufinancované z rozpočtu EU jinde nezařazené 2 691 491 2.21%
Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu 1 567 602 1.29%
Celkem výdaje kapitoly MŠMT 121 652 407
Zdroj: MŠMT: Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2007 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky (s.11)
MŠMT rozděluje finanční prostředky na přímé výdaje regionálních škol ze státního rozpočtu pro jednotlivé kraje.
Finančními prostředky na přímé výdaje se podle školského zákona rozumí výdaje na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, výdaje na učební pomůcky, školní potřeby a na učebnice, pokud jsou poskytovány bezplatně, a další výdaje, které jsou uvedeny v zákoně.
Peněžní prostředky na přímé výdaje rozepisuje MŠMT na základě republikových normativů a poskytuje je formou dotace na zvláštní účet kraje. Krajský úřad dále prostřednictvím krajských normativů rozdělí tyto prostředky právnickým osobám vykonávajících činnost škol a školských zařízení.
Republikové normativy podle § 161 školského zákona stanovuje MŠMT „jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategori” [6, str. 35]. Rozpočet přímých výdajů se vypočítá vynásobením republikových normativů a počtem žáků za každou věkovou kategorii.
Tabulka č. 2-3 Normativní rozpis výdajů pro Olomoucký kraj dle republikových normativů Republikové normativy na rok 2008
Limit počtu zaměstnanců Věková
kategorie
Mzdové prostředky
+odvody Kč/žáka
Ostatní neinvestiční
výdaje Kč/žáka
Zamci/1000 žáků
Neinvestiční výdaje celkem
Počet žáků v Olomouckém
kraji
Neinvest. výdaje celkem pro Ol.kraj v
tis. Kč
3 - 5 36 799 297 140,59 37 096 17 964,5 666 411 6 - 14 42 407 792 127,83 43 199 55 313,0 2 389 466 15 - 18 51 591 921 150,80 52 512 27 082,0 1 422 130
19 - 21 44 416 538 117,53 44 954 668 30 029
395 - 25
v KZÚV 208 729 1 533 716,33 210 262 376 79 058
Celkem Olomoucký kraj 4 587 094
Zdroj: Olomoucký kraj : Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2008
MŠMT vydalo vyhlášku č. 492 ze dne 8. prosince 2005 o krajských normativech.
Tato vyhláška stanoví jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů, členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, výpočet pro minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění. Krajský úřad na základě této vyhlášky a školského zákona rozepisuje finanční prostředky právnickým osobám vykonávajících činnost škol a školských zařízení.
Přitom zohledňuje situaci ve svém kraji z hlediska počtu žáků v jednotlivých školských zařízeních. Např. v Olomouckém kraji povýšení pro střední školy zřizované krajem nebo zohlednění klesajících počtů žáků na vesnických školách.
K tomu zpracovává každý rok tabulky Normativů počtu žáků na 1 úvazek pedagoga a nepedagoga v jednotlivých typech škol. Tyto normativy se mění s rostoucím (klesajícím) počtem žáků tak, aby kromě jiného umožnili financování škol, které mají naplněnost tříd z objektivních důvodů menší (např. vesnické školy, které mnohdy ani nedosahují průměrného počtu žáků na třídu).
Na základní škole ZŠ a MŠ Prostějov, Kollárova ul.4 ( kterou dále konkretně uvádím v kapitole č. 3) rozlišuje Normativ počtu žáků na 1 úvazek pedagoga zvlášť na I. stupni a zvlášť na II. stupni a u nepedagogů jsou to oba stupně dohromady.
V kapitole č. 3 uvádím jako příklad tyto tabulky normativů pro pedagogy a nepedagogy pro počty žáků na ZŠ Kollárova a zde pro názornost grafy závilosti No (počet žáků na 1 pedagoga a nepedagoga) a úvazku pedagogů na I. stupni ZŠ, II. stupni ZŠ a nepedagogů na ZŠ 1. - 9. ročník na počtu žáků dle krajských normativů roku 2008 .
Graf č. 2-1 Průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka Np a úvazky pedagogů
Np a úvazky pedagogů na ZŠ 1. - 9. ročník 1. stupeň dle krajských normativů roku 2008
0,000 5,000 10,000 15,000 20,000 25,000
70 95 120 145 170 195 220 245 270 295 320 345 370 395 420 445 470 495 520 545 570 595 žáků
žáků na pedagoga (Np), úvazků pedagogů 1.stupeň
Np 2007 úvazků ped. 2007 Np 2008 Úvazky 2008
Zdroj:Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.-9. normativ pedagogů 1.st.2008
Graf č. 2-2 Průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka Np a úvazky pedagogů
Np a úvazky pedagogů na ZŠ 1. - 9. ročník 2. stupeň dle krajských normativů roku 2008
0,000 5,000 10,000 15,000 20,000 25,000 30,000 35,000
60 85 110 135 160 185 210 235 260 285 310 335 360 385 410 435 460 485 510 535 560 585 žáků
žáků na pedagoga (Np), úvazků pedagogů 2.stupeň
Np 2007 úvazků ped. 2007 Np 2008 Úvazků 2008
Zdroj:Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.–9. normativ pedagogů 2.st.2008
Graf č. 2-3 Průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka No a úvazky nepedagogů
No a úvazky nepedagogů na ZŠ 1. - 9. ročník dle krajských normativů roku 2008
0,000 10,000 20,000 30,000 40,000 50,000 60,000 70,000
140 165 190 215 240 265 290 315 340 365 390 415 440 465 490 515 540 565 590 615 640 665 690 715 740 765 790 žáků
žáků na nepedagoga (No), úvazků nepedagogů
No úvazků neped.
Zdroj:Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.–9. normativ nepedagogů 2008
Z grafů je vidět, že úvazky rostou skoro lineárně, ale průměrný počet žáků na 1 pedagoga na obou stupních či nepedagoga aspoň na začátku zohledňuje nižší počty žáků.
2.2 Příspěvek z rozpočtu zřizovatele
Zřizovatel poskytuje dotaci na další neinvestiční výdaje, které jsou jinak financovány z prostředků státního rozpočtu. Zřizovatel při sestavování rozpočtu vychází zejména z finančních potřeb školské příspěvkové organizace na její provoz. Během rozpočtového období může docházet ke změnám ve finančním plánu školy, které ale musí být schváleny zřizovatelem. Na konci rozpočtového období zřizovatel provede finanční vypořádání.
Regionální školy a školská zařízení zřizují:
· kraje, obce a svazky obcí
· MŠMT
· církve
· soukromé právnické a fyzické osoby
2.3 Doplňková činnost
Školy a školská zařízení mohou vedle své hlavní činnosti vykonávat i doplňkovou činnost, která umožňuje získat finanční prostředky jiným způsobem než ze státního rozpočtu a od zřizovatele. Doplňková činnost navazuje na hlavní činnost nebo jde o činnost, která umožní účelnější využití odborné kvalifikace zaměstnanců.
Doplňková činnost nesmí být provozována tak, aby hlavní činnost omezovala.
Doplňková činnost nesmí být financována z prostředků, které škola získala ze státního rozpočtu. K využití protředků státního rozpočtu pro financování doplňkové činnosti může dojít jen dočasně s tím, že tyto protředky budou vráceny do rozpočtu školy nejpozději do konce rozpočtového roku. Finanční prostředky získané doplňkovou činností během rozpočtového roku mohou být využity jen pro financování výdajů doplňkové činnsoti. Pokud je výsledek hospodaření doplňkové činnosti kladný, může být využit pouze pro účely hlavní činnosti.
Doplňková činnost může být vykonávána pouze se souhlasem zřizovatele a podmínky provozování této činnosti musí být upraveny ve zřizovací listině.
2.4 Peněžní fondy
Školy a školská zařízení, jakožto školské příspěvkové organizace, mohou vytvářet peněžní fondy. Peněžní fondy jsou tvořeny ze zlepšeného výsledku hospodaření.
Pokud je výsledek hospodaření zhoršený, je tato ztráta kryta z prosředků rezervního fondu. Zůstatky peněžních fondů se převádějí do následujícího roku.
Školské příspěvkové organizace mohou tvořit následující peněžní fondy:
· rezervní fond
· investiční fond (fond reprodukce majetku)
· fond odměn
· fond kulturních a sociálních potřeb
2.4.1 Rezervní fond
Rezervní fond je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření. Hospodářský výsledek musí být schválen zřizovatelem a až po převodu prostředků do fondu odměn může být hospodářský výsledek využit na tvorbu rezervního fondu. Dalším zdrojem rezervního fondu jsou peněžité dary.
Rezervní fond je tvořen zejména za účelem úhrady ztrát z minulých let a pro podporu hlavní činnosti. Část prostředků rezervního fodu může být s předchozím souhlasem zřizovatele převedena do investičního fondu.
2.4.2 Investiční fond (fond reprodukce majetku)
Investiční fond je tvořen zejména odpisy z hmotného a nehmotného majetku. Dalšími zdroji mohou být také investiční dotace od zřizovatele a investiční příspěvky ze státních fondů. Na tvorbu investičního fondu lze využít i výnosy z prodeje hmotného invetičního majetku, pokud to schválí zřizovatel.
Prostředky investičního fondu jsou používány na financování investičních výdajů, dále pak k úhradě úvěrů a půjček a jako doplňkový zdroj pro financování údržby a oprav dlouhodobého hmotného majetku.
2.4.3 Fond odměn
Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření. Zákon uvádí hranici do 20% výsledku hospodaření, nejvýše však do 20% limitu prostředků na platy. Fond odměn je tvořen po schválení výsledku hospodaření zřizovatelem a používá se zejména na úhradu případného překročení prostředků na platy.
2.4.4 Fond kulturních a sociálních potřeb
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen procentem z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů. Je tvořen zálohově z roční plánované výše a vyúčtování skutečné výše probíhá v rámci účetní závěrky. Tento fond je využíván k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům příspěvkové organizace a dalším osobám, které uvádí zákon.
2.5 Výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem z činnosti doplňkové. Výsledek hospodaření může být buď zlepšený (zisk), nebo zhoršený (ztráta).
Pokud školská příspěvková organizace realizuje v běžném roce zhoršený hospodářský výsledek po zahrnutí příspěvku, je povinna tuto ztrátu uhradit nejpozději do konce následujícího rozpočtového roku. Tuto ztrátu lze uhradit:
· z rezervního fondu
· z rozpočtu zřizovatele
· ze zlepšeného hospodářského výsledku v následujícím rozpočtovém roce
Zlepšený hospodářský výsledek se v první řadě využije na úhradu zhoršeného hospodářského výsledku z minulého roku. Až po úhradě této ztráty lze zlepšený hospodářský výsledek využít na tvorbu peněžních fondů. Zlepšený hospodářský výsledek může být rozdělen do fondů až po schválení hospodářského výsledku zřizovatelem. Zřizovatel může v případě zlepšeného hospodářského výsledku uložit odvod do svého rozpočtu.
3 Základní a mateřská škola Prostějov, Kollárova ul.4
3.1 Zaměření školy
Základní škola a mateřská škola Kollárova je zřízena jako příspěvková organizace městem Prostějov. Původně byla provozována jen základní škola, která byla v roce 2004 sloučena se Základní školou Husovo náměstí a od tohoto roku je její součástí i mateřská škola. K základní a mateřské škole dále náleží školní družina a školní klub.
Škola má zpracován svůj vlastní školní vzdělávací program „S výpočetní technikou učení je hrou”, který během školního roku 2006/07 ověřovala a doplňovala a plně se podle tohoto programu učí od letošního školního roku, tj. školní rok 2007/08. Nový vzdělávací program je výrazně zaměřen na výuku informatiky a informační techniky a její využití ve výuce. Škola podporuje výuku informatiky již několik let v rámci nepovinných předmětů a zájmových kroužků. Nový školní vzdělávací program zařadil výuku informatiky jako povinného předmětu. Od letošního školního roku se informatika vyučuje na I. stupni 1 hodinu týdně a na II. stupni 2 hodiny týdně.
Do nového vzdělávacího programu byly zařazeny i vzdělávací oblasti „Výchova k volbě povolání“, „Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta“ a „Ochrana člověka za mimořádných okolností“ a to na základě metodického pokynu MŠMT k zařazení těchto vzdělávacích oblastí do školního vzdělávacího programu. Žáci se v rámci těchto programů zúčastnili Dne Země spojeného se soutěží s ekologickou tématikou s pobytem v přírodě, sběru papíru v rámci školního klubu, vytvořili nástěnku a zřídili rozhlasovou relaci s ekologickou tématikou a zúčastnili se také branného závodu. Škola byla dále přijata do projektu „Slunce do škol“, kdy na škole byla instalována demonstrační sluneční elektrárna s využitím státního grantu, která je využita na ohřev vody a využívá se ve výuce fyziky.
Od roku 2002 je škola vzdělávacím střediskem SIPVZ (Státní informační politika ve vzdělávání) všech úrovní a Informačním centrem MŠMT. Na škole probíhá řada školení jak pedagogů, tak širší veřejnosti. Mezi akreditovaná školení patří např. využití informačních technologií ve výuce, využití MS Office v pedagogické praxi, využití interaktivní tabule a Activ studia ve výuce a jiné. Probíhala zde i školení PC gramotnosti pro seniory.
3.2 Vybavení školy
Areál školy tvoří dvě budovy, které spolu sousedí. Hlavní budova na Kollárově ulici je historická budova, která v roce 2004 oslavila sto let a probíhá v ní především výuka žáků II. stupně. „Malá“ budova na sousední Erbenově ulici slouží pro I. stupeň a školní družinu. Na škole je dále výdejna jídla v malé budově a tělocvična, posilovna a bufet v hlavní budově. V areálu školy je také dvůr pro školní družinu a školní zahrada pro výuku pěstitelství. Škola je umístěna v blízkosti centra města a má také vhodnou polohu pro žáky, co se týče dojíždění do školy. U školy staví všechny linky MHD a vlakové a autobusové nádraží je vzdáleno 10 minut od školy.
Budova mateřské školy se nenachází přímo v areálu školy. Je od ní vzdálena několik set metrů na Husově náměstí.
Vybavení učeben je odvozeno od zaměření školy na výuku informatiky a využití informačních technologií ve výuce. Škola má dvě počítačové učebny dohromady s 28 počítači a s dataprojektory. Dále je ve všech třídách I. stupně televize s videem a s alespoň jedním počítačem. Čtyři z pěti tříd I. stupně jsou vybaveny dataprojektorem s počítačem a interaktivní tabulí (ActivBoard s ActivStudiem), která je běžně používaná ve výuce. S tímto vybavením se počítá i pro zbývající třídu I. stupně. Ve většině tříd II. stupně je televize s videem.
Kromě počítačových učeben jsou ve škole odborné učebny fyziky a chemie, knihovna s šesti počítači, dataprojektorem, vizualizérem a interaktivní tabulí, učebna
přírodopisu s PC a dataprojektorem, hudební výchovy, výtvarné výchovy, cvičná kuchyně, dílny a keramická dílna.
Od února 2008 se v 6. třídě, která se již učí podle nového školního vzdělávacího programu využívají ve většině hlavních předmětů interaktivní učebnice prostřednictvím PC, dataprojektoru a případně interaktivní tabule.
Všechny kmenové učebny jsou vybaveny moderním nábytkem a výškově nastavitelnými lavicemi a židlemi. U většiny počítačů ve škole se lze připojit na internet, který je zprostředkován připojením ADSL 1024kB/s.
Vybavení počítačovou technikou je jedno z nejmodernějších v okrese.
3.3 Organizační struktura ZŠ a MŠ Kollárova
Zdroj: Základní škola Prostějov, Kollárova ul. 4 : ŠVP – Základní škola a mateřská škola Prostějov, Kollárova ul. 4(kap. 1.4.)
ředitel
Zástupce ředitele školy pro předškolní
výchovu
statutární zástupce ředitele školy
ekonomka hospodářka personalistka
školník uklízečky
učitelé MŠ správní zaměstnanci MŠ prádelna
učitelé ZŠ školní družina školní klub školská rada klub přátel
školy Schéma č. 3-1 Organizační struktura ZŠ a MŠ Kollárova
3.4 Pracovníci a žáci školy
3.4.1 Pracovníci školy
Na škole je celkem 23 pedagogů, 3 vychovatelé, 6 správních zaměstnanců a 1 asistent pedagoga ( pro autistu). Pracuje zde také výchovná poradkyně, protidrogový koordinátor a preventista, koordinátor ICT a jeden externí pracovník pro výuku volitelného předmětu náboženství. Oproti minulému školnímu roku 2006/07 se počet pedagogických pracovníků snížil o dva pedagogy, kteří odešli do penze.
Aprobovanost výuky na škole je téměř 90 %. Na I. stupni mají všechny učitelky aprobaci pro výuku na I. stupni základní školy a kromě toho absolvovaly kurz dyslektického asistenta. Na II. stupni nejsou aprobovány jen výtvarná, hudební a rodinná výchova a většina učitelů II. stupně absolvovala školení pro práci ve speciálních třídách pro žáky se specifickými poruchami učení. Vzhledem k zaměření školy všichni učitelé absolvovali školení SIPVZ, jsou schopni pracovat s informační a komunikační technologií a využívat ji při výuce.
Velká pozornost je věnována dalšímu vzdělávání pedagogů, které je jedním z kritérií při hodnocení pedagogů. Ve školním roce 2006/07 se celkem 52 pedagogů zúčastnilo různých druhů seminářů, zejména zaměřených na informační techniku a prevenci patologických společenských jevů.
3.4.2 Žáci
V letošním školním roce 2007/08 školu navštěvuje celkem 280 žáků ve 12 třídách.
Na I. stupni je po jedné třídě v ročníku, na II. stupni je v každém ročníku jedna běžná třída, v 8. ročníku jedna a v 9. ročníku dvě speciání třídy. Do těchto speciálních tříd je rozděleno 25 žáků se specifickými poruchami učení formou skupinové integrace, z toho jeden žák je individuálně integrovaný (jedná se o autistu) a pro všechny je vypracován individuální vzdělávací plán.
V loňském školním roce 2006/07 navštěvovalo školu celkem 285 žáků v 11 třídách, z toho 45 žáků ve 4 speciálních třídách.
Kapacita školy je 370 žáků, kapacita školní družiny 60 žáků a kapacita školního klubu 90 žáků.
3.4.3 Volnočasové aktivity
Škola nabízí velmi pestrou nabídku mimoškolních aktivit, mezi které patří bezplatné kroužky různého zaměření, školní klub a školní družina.
Žáci si mohou vybrat keramický či literární kroužek, country tance, míčové hry, kroužek s názvem zdravé město, angličtinu, češtinu, matematiku, počítače, dále kroužek střelecký, pěvecký, redakční či hudebně-dramatický.
Nejrozšířenější volnočasovou aktivitou je školní klub. Žáci jej mohou navštěvovat každý všední den v ranních hodinách od 6:40 do 7:50 hodin, v odpoledních hodinách od 11:40 do 18:00 hodin. Dle domluvy jsou možné i víkendové akce a prázdninové akce, které se plánují již během školního roku. Školní klub má k dispozici klubovnu, počítačovou učebnu, posilovnu, keramickou dílnu, školní dílny, cvičnou kuchyňku a tělocvičnu. Mimo budovu školy mohou žáci navštěvovat bazén v městských lázních a tělocvičnu a hřiště ve sportovním areálu TJ Sokol.
Žáci se pravidelně účastní nejrůznějších soutěží a předmětových olympiád, exkurzí (ve školním roce 2006/07 to byla např. exkurze na Invex Brno, do Planetária Brno, jaderné elektrárny, na Jarní Floru Olomouc), třídních výletů, školy v přírodě na I. stupni a lyžařských výcvikových kurzů na II. stupni.
Ve školním roce 2006/07 patřilo k mimoškolním aktivitám také několik představení divadelního kroužku pro mateřské školy, jehož výtěžek byl věnován prostějovské organizaci SONS (slabozrací a nevidomí). Od tohoto školního roku škola
spolupracuje se Speciální školou a dětským domovem v Prostějově, pro něž žáci zahráli představení, uspořádali charitativní sbírku či pomáhali při přemisťování při návštěvě zoologické zahrady. Tradičně škola přispívá zdravotně postiženým dětem. Také žáci I. stupně si připravují kulturní program, např. pro domov důchodců a vítání nových občánků.
3.5 Mateřská škola
Mateřská škola byla sloučena se Základní školou Prostějov, Kollárova ul. 4 v roce 2004. Působí na svém původním pracovišti, které je od základní školy vzdáleno několik set metrů. Sloučení těchto škol je z hlediska vlastního výchovného procesu v podstatě jen formální. Škola zajišťuje financování provozu ze společných prostředků na provoz a zaštiťuje mateřskou školku právně.
Na mateřské škole jsou zřízeny dvě třídy s celodenním provozem a od ledna 2007 také třída se čtyřhodinovým provozem. Jedna třída je specializovaná na nápravu vad výslovnosti. Ve školním roce navštěvovalo mateřskou školu celkem 47 dětí, od 1.1.2007 pak 57 dětí. Celková kapacita školy je 90 dětí.
Výuka probíhá podle Školního vzdělávacího programu mateřské školy Prostějov, Husovo nám. 94., který byl vytvořen v souladu s Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání. Součástí školního vzdělávacího programu je logopedický program pro děti s lehkými vadami řeči, který probíhá pod metodickým vedením klinického logopeda.
Škola ke své výuce a aktivitám využívá školní zahradu a tělocvičnu, kterou pronajímá pro kurzy pro těhotné maminky. Škola spolupracuje s ekocentrem IRIS, které pro děti připravuje různé programy. Děti mají k dispozici keramickou dílnu a navštěvují solnou jeskyni nově zřízenou v Prostějově.
3.6 Financování ZŠ a MŠ Prostějov, Kollárova ul. 4 v letech 2003 až 2007
V této kapitole popisuji zdroje financování ZŠ a MŠ Prostějov, Kollárova ul. 4 v letech 2003 až 2007. Pokud nebude uvedeno jinak, informace uvedené v této kapitole jsou čerpány z materiálů školy (výroční zprávy, rozborové zprávy o hospodaření, rozpočtů školy, zřizovací listiny školy, ...).
Hlavními zdroji peněžních prostředků školy zřízené Městem Prostějovem jsou dotace ze státního rozpočtu, příspěvky z rozpočtu zřizovatele a jejich další činnosti uvedené a schválené ve zřizovací listině. Dále také čerpají prostředky ze svých fondů a mohou získávat peněžité dary od fyzických a právnických osob.
3.6.1 Dotace ze státního rozpočtu
Dotace ze státního rozpočtu jsou rozdělovány prostřednictvím Krajského úřadu Olomouckého kraje. Krajský úřad rozděluje svěřené prostředky na základě krajských normativů. „Normativ je stanoven jako roční objem neinvestičních výdajů celkem, a z toho mzdové prostředky, finanční prostředky na zákonné odvody a ostatní neinvestiční výdaje. Jednotlivé krajské normativy neinvestičních výdajů jsou stanoveny z ukazatelů[9, str. 6]:
· průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np)
· průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No)
· průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp)
· průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po)
· průměrná roční výše ostatních neinvestničních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV)”
Pro názornost uvádím jen výřez tabulky normativů počtu žáků na jednoho pedagoga na I. stupni a II. stupni ZŠ a nepedagoga na ZŠ vzhledem k počtu žáků na ZŠ Kollárova pro školní rok 2006/2007 a 2007/2008 a porovnání (nárůst).
V tomto školním roce je na škole celkem 280 žáků. Z toho 132 na I. stupni a 148 na II. stupni.
Tabulka č. 3-1 Normativy počtu žáků na 1 úvazek pedagoga ZŠ 1. – 9. ročník 1. stupeň pro rok 2007
Žáků 127 128 132 133 134 135 137 139 142
Np 2007 19,703 19,729 19,836 19,863 19,891 19,919 19,975 20,032 20,118 úvazků
ped. 2007 6,45 6,49 6,65 6,70 6,74 6,78 6,86 6,94 7,06
Zdroj: Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.-9. normativ pedagogů 1.st.2008
Tabulka č. 3-2 Normativy počtu žáků na 1 úvazek pedagoga ZŠ 1. – 9. ročník 1. stupeň porovnání roku 2007 a 2008
Žáků 127 128 132 133 134 135 137 139 142
NP -0,383 -0,383 -0,385 -0,385 -0,386 -0,387 -0,388 -0,389 -0,390 úvazků
ped. 0,13 0,13 0,13 0,13 0,13 0,13 0,14 0,14 0,14
Zdroj: Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.-9. normativ pedagogů 1.st.2008
Tabulka č. 3-3 Normativy počtu žáků na 1 úvazek pedagoga ZŠ 1. – 9. ročník 1. stupeň pro rok 2008
Žáků 127 128 132 133 134 135 137 139 142
NP 2008 19,320 19,346 19,451 19,478 19,505 19,532 19,587 19,643 19,728 úvazků
ped. 2008 6,57 6,62 6,79 6,83 6,87 6,91 6,99 7,08 7,20
Zdroj:Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.– 9. normativ pedagogů 1.st.2008
Tabulka č. 3-4 Normativy počtu žáků na 1 úvazek pedagoga ZŠ 1. – 9. ročník 2. stupeň pro rok 2007
Žáků 133 137 138 142 147 151 152 156 157 160
Np
2007 12,690 12,729 12,739 12,778 12,827 12,866 12,876 12,915 12,925 12,954 úvazků
ped.
2007 10,48 10,76 10,83 11,11 11,46 11,74 11,80 12,08 12,15 12,35 Zdroj: Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.–9. normativ pedagogů 2.st.2008
Tabulka č. 3-5 Normativy počtu žáků na 1 úvazek pedagoga ZŠ 1. – 9. ročník 2. stupeň porovnání roku 2007 a 2008
Žáků 133 137 138 142 147 151 152 156 157 160
NP -0,123 -0,123 -0,124 -0,124 -0,124 -0,125 -0,125 -0,125 -0,126 -0,125 úvazků
ped. 0,10 0,11 0,11 0,11 0,11 0,12 0,12 0,12 0,12 0,12
Zdroj: Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.–9. normativ pedagogů 2.st.2008
Tabulka č. 3-6 Normativy počtu žáků na 1 úvazek pedagoga ZŠ 1. – 9. ročník 2. stupeň pro rok 2008
Žáků 133 137 138 142 147 151 152 156 157 160
NP
2008 12,567 12,606 12,615 12,654 12,703 12,741 12,751 12,790 12,799 12,829 úvazků
ped.
2008 10,58 10,87 10,94 11,22 11,57 11,85 11,92 12,20 12,27 12,47 Zdroj: Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.–9. normativ pedagogů 2.st.2008
Tabulka č. 3-7 Normativy počtu žáků na 1 úvazek nepedagoga ZŠ 1. – 9. ročník pro rok 2008
Žáků 272 277 282 287 292 297 302 307 312 317
No 56,743 57,017 57,289 57,559 57,827 58,091 58,354 58,614 58,871 59,126 úvazků
neped. 4,79 4,86 4,92 4,99 5,05 5,11 5,18 5,24 5,30 5,36
Zdroj:Olomoucký kraj : Podrobné normativy po žácích – 2008: ZŠ 1.–9. normativ nepedagogů 2008
Na základě těchto normativů počtu žáků na jeden úvazek určí Krajské normativy přímých neinvestičních výdajů pro rok 2008. viz tabulky (opět jen výřez pro počty ZŠ Kollárova)
Pro názornost je uveden nejmenší normativ (počet žáků na pedagogy I. a II. stupně) konstantní do určitého počtu a vzorec pro rozmezí, kam spadá ZŠ Kollárova. K tomu je zde průměrný plat zaměstnance. A v druhé části tabulky celková částka na jednotku výkonu, tj. jednoho žáka. V částce jsou zahrnuty mzdové prostředky, pojistné a ostatní neinvestiční výdaje. Tato částka v případě pracovníka zařazeného v nejvyšším platovém stupni nezohlední ani jeho základní tarif, protože je v ní obsažen tarif, nadtarif, příplatky za třídnictví a vedení.
Tabulka č. 3-8 Krajské normativy přímých neinvestičních výdajů pro rok 2008 na jednoho žáka v prvním stupni základní školy tvořené oběma stupni
Základní částka na jednotku výkonu Počet
žáků Np
Prům.plat pedag.
Mzdové
prostředky Pojistné
Ostatní neinvestiční
výdaje
Neinv.
výdaje celkem
128 19,346 23 416 14 525 5 374 760 20 659
129 19,372 23 416 14 505 5 367 760 20 632
130 19,398 23 416 14 486 5 360 760 20 606
131 19,424 23 416 14 466 5 352 760 20 578
132 19,451 23 416 14 446 5 345 760 20 551
133 19,478 23 416 14 426 5 338 760 20 524
134 19,505 23 416 14 406 5 330 760 20 496
Zdroj: Olomoucký kraj : Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok2008(příloha č.2).
Np do 84 žáků včetně 15,862
od 127 do 147 včetně 1,01*(0,0001x2+ 17,516)
Tabulka č. 3-9 Krajské normativy přímých neinvestičních výdajů pro rok 2008 na jednoho žáka ve druhém stupni základní školy tvořené oběma stupni
Základní částka na jednotku výkonu Počet
žáků Np
Prům.plat pedag.
Mzdové
prostředky Pojistné
Ostatní neinvestniční
výdaje
Neinv.
Výdaje celkem
145 12,683 23 416 22 155 8 197 760 31 112
146 12,693 23 416 22 138 8 191 760 31 089
147 12,703 23 416 22 120 8 184 760 31 064
148 12,712 23 416 22 104 8 178 760 31 042
149 12,722 23 416 22 087 8 172 760 31 019
150 12,732 23 416 22 070 8 166 760 30 996
151 12,741 23 416 22 054 8 160 760 30 974
152 12,751 23 416 22 037 8 154 760 30 951
Zdroj: Olomoucký kraj : Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2008 (příloha č.2)
Np do 67 žáků včetně 9,744
od 101 do 200 včetně 1,02*(0,0095x + 11,057)
Z následující tabulky je vidět, že počet žáků klesá. V posledních pěti letech poklesl z 352 žáků až na 280 žáků. Zatímco počet žáků klesá, počet tříd byl od školního roku 2003/04 do 2005/06 stejný, v dalším roce klesl o jednu třídu a v letošním školním roce o další tři třídy.
Tabulka č. 3-10 Počty žáků a tříd na ZŠ a MŠ Prostějov, Kollárova ul. 4
2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008
Počet žáků 352 358 343 330 280
Počet tříd 16 16 16 15 12
Zdroj: Interní materiály ZŠ Prostějov, Kollárova ul. 4
Prostředky, které škola dostává od státu, závisí na počtu žáků. Do školního roku 2006/2007 sice celkový objem mezd opticky rostl i přes mírný pokles žáků, ale to mělo souvislost s pravidelným růstem mezd ve školství. Ve školním roce 2007/2008 je již propad vzhledem k velkému úbytku žáků patrný.
Tabulka č. 3-11 Prostředky na mzdy a ONIVy z MŠMT prostřednictvím KÚOl. Kraje (v tis. Kč)
2003 2004 2005 2006 2007
Mzdy 5 450 6 613 7 445 7 853 7 528
Odvody+ostatní
neinvestiční výdaje 2 024 2 698 3 094 3 319 3 314
CELKEM 7 474 9 311 10 539 11 172 10 842
Zdroj: Interní materiály ZŠ Prostějov, Kollárova ul. 4
Graf č. 3-1 Prostředky na mzdy a ostatní neinvestniční výdaje z MŠMT v letech 2003 až 2007
2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000
v tis. Kč
2003 2004 2005 2006 2007
Dotace ze státního rozpočtu
Mzdy Odvody+ONIV CELKEM
Zdroj: Data z tabulky č. 3-11
Na počtech pracovníků je vidět ve školním roce 2007/2008 nutný úbytek související se snížením počtu tříd. Vychází více devátých tříd a přichází jen jedna první třída.
Tabulka č. 3-12 Počty pedagogických a správních zaměstnanců
2003 2004 2005 2006 2007
Učitelé 22.97 25.19 25 24.07 21.77
Správní zaměst. 5.1 5.98 6.5 6.45 5.51
Zdroj: Interní materiály ZŠ Prostějov, Kollárova ul. 4
Vzhledem k úbytku tříd a s ním souvisejícím úbytkem učitelů a dobrou naplněností tříd nemají a neměli by mít na ZŠ Kollárova problémy s financováním platu zbylých pedagogů. Problém ale nastává a nastane u nepedagogických zaměstnanců, jejichž počet klesl a při předpokládaném počtu 9 tříd za 2 roky klesne na 4 zaměstnance (normativně). Přitom výkony správních zaměstnanců se prakticky nezmění (budovy pro uklízečky a školníka a počet administrativních úkonů pro ekonomku a hospodářku).
3.6.2 Příspěvek z rozpočtu zřizovatele
Příspěvek z rozpočtu zřizovatele je rozdělen na základní provozní náklady, které jdou přes Odbor školství a kultury MěÚ PV (spotřeba energie a materiálu, cestovné, drobné opravy a údržba, apod.) a částku ze Stavebního odboru MěÚ PV (větší plánované opravy, malování, apod.).
Každý zřizovatel určí v rámci rozpočtu závazné ukazatele, které škola nesmí překročit. Zřizovatel také určí oblasti, z nichž nelze přelévat finance z jedné oblasti do druhé.
Následující tabulka znázorňuje výši dotace v posledních pěti letech. I přes klesající počet žáků příspěvek z rozpočtu zřizovatele je v podstatě stejný, resp. mírně roste.
Tento nárůst je způsoben zejména nárůstem cen energií. V roce 2004 došlo k nejvyššímu nárůstu, který byl způsoben sloučením ZŠ Kollárova a MŠ Husovo nám.
Tabulka č. 3-13 Příspěvěk od zřizovatele na provozní náklady (v tis. Kč)
2003 2004 2005 2006 2007
Provozní náklady 2 265 2 497 2 489 2 519 2 622
Stavební odbor 400 521 587 587 577
CELKEM 2 665 3 018 3 076 3 106 3 199
Zdroj: Interní materiály ZŠ Prostějov, Kollárova ul. 4
Graf č. 3-2 Příspěvek z rozpočtu zřizovatele na provozní nálady v letech 2003 až 2007
500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500
v tis. Kč.
2003 2004 2005 2006 2007
Příspěvek od zřizovatele
Provozní náklady Stavební odbor CELKEM
Zdroj: Data z tabulky č. 3-13
3.6.3 Další činnosti organizace upřesněné ve zřizovací listině
ZŠ Prostějov, Kollárova ul.4 nemá ve zřizovací listině uvedenu žádnou doplňkovou činnost. Zřizovatel jen umožňuje další činnosti a to:
· pronájem bytových a nebytových prostor třetím osobám za úplatu
· pořádání odborných kurzů, školení a vzdělávacích akcí pro třetí osoby za úplatu
Škola na základě těchto schválených činností zřizovatelem pronajímá školní byt a tělocvičnu, dále kantýnu a automat na nápoje. Nejvyšší podíl na vlastních příjmech školy má však školení a vzdělávací akce. V roce 2003 až 2007 většina školení proběhla v rámci SIPVZ a škola je použila na zaplacení služeb školitelů a zbytek byl investován do rozvoje ICT na škole.
Finanční prostředky získané touto činností se mohou využít jen v rámci provozních prostředků. Tyto prostředky nelze použít na mzdy zaměstnanců.
Tabulka č. 3-14 Další příjmy z činností upřesněných ve zřizovací listině školy (v tis. Kč)
2003 2004 2005 2006 2007
Další příjmy 742 1 010 728 721 238
Zdroj: Interní materiály ZŠ Prostějov, Kollárova ul. 4
Závěr
Hlavním cílem mé práce bylo analyzovat systém financování regionálního školství v České republice, aplikovat jej na konkrétní příklad základní školy Základní škola a mateřská škola Prostějov, Kollárova ul.4 a zaměřit se na závislost finančních prostředků na počtu žáků. Ve své práci jsem sledovala období od roku 2003 do roku 2007.
V posledních letech sledujeme značný pokles počtu narozených dětí a s ním spojený pokles žáků ve školách. Tento trend nepříznivě ovlivňuje financování jednotlivých škol, neboť to v České republice závisí právě na počtu žáků. Prostředky státního rozpočtu jsou rozdělovány prostřednictvím normativní metody, kde výkonovým ukazatelem je počet dětí, žáků a studentů. Současný mírný nárůst narozených dětí nebude mít ve většině základních škol důsledek v růstu počtu tříd. Nejvýše dojde ke zvýšení průměrného počtu žáků ve třídách, což bude mít pozitivní dopad na finanční ohodnocení pedagogů, na které bude při stejném počtu tříd a tím i úvazků více finančních prostředků. Ale problémy budou pořád se sníženým stavem správních zaměstnanců, kde je normativ několikanásobně větší.
Ve své práci jsem sledovala závislost získaných finančních prostředků na počtu žáků na ZŠ a MŠ Prostějov, Kollárova ul. 4 v letech 2003 až 2007. Počet žáků v těchto letech klesá. Celkový objem mezd do školního roku 2006/2007 opticky rostl i přes mírný pokles žáků, ale to mělo souvislost s pravidelným růstem mezd ve školství. Ve školním roce 2007/2008 je již propad vzhledem k velkému úbytku žáků patrný. Od roku 2006 je pokles počtu žáků doprovázen i poklesem počtu tříd.
Vzhledem k úbytku tříd a s ním souvisejícím úbytkem učitelů a dobrou naplněností tříd nemají a neměli by mít na ZŠ Kollárova problémy s financováním platů zbylých pedagogů. Problém ale nastává a nastane u nepedagogických zaměstnanců, jejichž počet klesl a při předpokládaném počtu 9 tříd za 2 roky klesne na 4 zaměstnance (normativně). Přitom výkony správních zaměstnanců se prakticky nezmění.
Příspěvky z rozpočtu zřizovatele, na rozdíl od dotací ze státního rozpočtu, na počtu žáků nezávisí. Jejich výše se ve sledovaném období nemění. Můžeme spíše zaznamenat mírný růst těchto prostředků, který je vyvolán nárůstem cen energií.
Záleží především na zřizovateli, co škole povolí z provozních prostředků financovat.
Některé obce či města se drží striktně předpisů a neumožňují škole použít provozní prostředky na nákup učebních pomůcek, které by se měli hradit z prostředků na ostatní neinvestiční výdaje. Tyto prostředky ale většinou školy utratí za učebnice, které musí ze zákona žákům hradit. Dále jsou v nich prostředky na Další vzdělávání pedagogických pracovníků, cestovní náhrady, plavání, apod. Takže na nákup moderních pomůcek nebo moderní informační a komunikační techniky školám nezbyde. V Prostějově je v tomto ohledu zřizovatel vstřícný a školám umožňuje kvalitní vybavení učebními pomůckami.
Proto zejména v tomto materiálním směru nabývají na důležitosti jiné zdroje financování. Zde už ovšem záleží především na managementu škol a schopnostech jejich zaměstnanců tyto zdroje získávat. Ať již jsou to nejrůznější granty a dotace, školení pro veřejnost a pedagogy a dnes zejména podávání projektů, kde mohou školy získat finance z Evropského sociálního fondu v oblasti vzdělávání a školství.
Seznam použité literatury a pramenů
1. Česko. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vyhláška č. 492 ze dne 8. prosince 2005 o krajských normativech. In Sbírka zákonů, Česká republika.
2005, částka 170, s. 8983-8988. Dostupný také z WWW:
< http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=492%2F2005&zdro j=sb05492&cd=3&typ=r>.
2. Česko. Zákon č. 218 ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 65, s. 3104-3128. Dostupný také z WWW:
<http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00218&cd=76&typ=r>.
3. Česko. Zákon č. 250 ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s.
3557-3567. Dostupný také z WWW: <http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00250&cd=
76&typ=r>.
4. Česko. Zákon č. 561 ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 39, s. 10262-10324. Dostupný také z WWW:
<http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb04561&cd=76&typ=r>.
5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy : Bílá kniha-Národní program rozvoje vzdělávání v České republice [online]. [Praha] : 2001 [cit. 2008-04- 14]. Dostupný z WWW: <http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf>. ISBN 80-211-0372-8.
6. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy : Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2007 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky [online]. [Praha] : [2006] [cit. 2008-03-28]. Dostupný z WWW:
<http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/rozpocet-kapitoly-msmt-na-rok- 2007>.
