VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE
2007 Zuzana Micková
1
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah ů
Obor: Mezinárodní obchod
Sou č asné reformní procesy v SRN
Bakalá ř ská práce
Vypracovala: Zuzana Micková
Vedoucí bakalá ř ské práce: Ing. Gabriela Hitzgerova, CSc
2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „název“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ………..….. …………...………..
Podpis
3
Obsah
Obsah... 0
Seznam zkratek ... 4
Úvod... 6
1 Ekonomická situace SRN na přelomu na přelomu 20.- 21. století ... 8
1.1 Východiska reformního procesu ... 8
1.2 Vývoj sociálních dávek... 9
1.3 Ekonomický růst a nezaměstnanost ... 10
1.4 Veřejné finance ... 15
2 Reformní kroky velké koalice (2005) ... 19
2.1 Modernizace uspořádání spolkového státu ... 19
2.2 Odbourávání byrokracie ... 21
2.3 Konsolidace veřejných financí... 23
2.4 Reforma rodinné politiky... 29
2.5 Reforma zdravotnictví (2006)... 32
3 Současný stav německé ekonomiky a vyhodnocení ... 35
3.1 Souhrnný pohled na dopad reformních projektů... 35
3.2 Pracovní trh a ekonomický růst ... 36
3.3 Veřejné finance ... 38
3.4 Kritika reforem ... 40
3.5 Pohled do budoucnosti... 41
Závěr ... 44
Literatura... 46
Seznam tabulek a grafů... 48
Přílohy ... 49
4
Seznam zkratek
CDU Christlich demokratische Union Křesťansko demokratická unie CSU Christlich soziale Union
Křesťansko sociální unie
SPD Soziale Partei der Demokraten Sociálně demokratická strana
NDR Německá demokratická republika SRN Spolková republika Německo
HDP Hrubý domácí produkt
EU Evropská unie
BU Bundesagentur für Arbeit
Agentura pro práci
PSA Personal-Service-Agenturen Personální agentury
Ich-AG Ich-Aktiengesellschaft Drobná rodinná živnost EXGZ Existenzgründungsgesetz
Zákon o založení vlastní existence ALG I/II Arbeitslosengeld I/II
Podpora v nezaměstnanosti I/II
BAföG Bundesausbildungsförderungsgesetz Zákon o individuální podpoře při vzdělání GKV Gesetzt zur Krankenversicherung
Zákon o zdravotním pojištění
OECD Organisation for economic co-operation and developement Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
5 IW Institut für Wirtschaft
Ústav pro hospodářské vědy
UN United nations
Spojené národy
DBG Deutsches Gesetzbuch
Německý zákoník
BMF Bundesministerium der Finanzen Ministerstvo financí
6
Úvod
Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila „Současné reformní procesy ve Spolkové republice Německo“, jelikož jsem v Německu do svých patnácti let vyrůstala. Tato zkušenost mě natolik ovlivnila, že se po mém návratu do České republiky, následně i na Vysoké škole ekonomické v Praze intenzivně zabývám politikou a ekonomikou země sousedící bezprostředně s Českou republikou.
Konkrétní téma reformních procesů jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti tématu a vzhledem k prvním informacím o úspěchu reforem Velké koalice (CDU/CSU a SPD) vládnoucí v Německu v čele s Angelou Merkelovou. Jelikož se dnes téma reforem dotýká všech evropských zemí, myslím si, že je důležité analyzovat největší potíže, ale také úspěchy, kterých lze transformací jednotlivých oblastí státu docílit. Samozřejmá je nemožnost aplikovat reformní kroky jedna ku jedné na Českou republiku, přesto se domnívám, že bychom se jako sousedící stát mohli poučit z chyb, kterými si prošla a stále prochází Spolková republika Německo při tvorbě pokrokových reforem.
Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. V první části práce se věnuji ekonomickému vývoji Spolkové republiky Německo na přelomu 20. a 21. století. Po souhrnném nastínění celkového hospodářského vývoje od doby sjednocení SRN a NDR do nástupu Velké koalice, uvádím podrobnější analýzu na základě vybraných hospodářských kritérií. V závěru první části uvádím koncepty reforem, které byly zpracovány a částečně uvedeny do praxe.
V druhé části bakalářské práce popisuji reformní procesy, které spadají do vládního období Velké koalice. S využitím koaliční smlouvy Velké koalice CDU, CSU a SPD nastiňuji hlavní reformní kroky pro toto období. Po krátkém úvodu do problematiky aktuálního období se zaměřuji na jednotlivé reformy. Každá kapitola obsahuje stručný popis, cíle a obsah reformy, která je uzavřená uvedením dosavadní realizací reforem.
Třetí část se zabývá současným stavem německé ekonomiky po částečném zavedení reformních projektů. Podobně jako část první uvádí nejdříve obecnou analýzu hospodářské situace, která vyústí do dílčích oblastí, kde jsou popsány nejvýraznější dopady uskutečněných reforem. Dvě závěrečné kapitoly jsou věnovány budoucímu vývoji ekonomiky Spolkové republiky Německo a kritickému zhodnocení vybraných reformních postupů.
Pro celkovou strukturu bakalářské práce jsem použila logicko historickou metodu při sledování ekonomického vývoje Spolkové republiky Německo až k současnosti a pokusím se o nastínění budoucího vývoje. Ve stěžejní části textu postupuji od obecného popisu jednotlivých
7 reforem ke konkrétnímu vysvětlení obsahu. V úvodní a závěrečné části využívám metodu analýzy oblastí ekonomického a sociálního života ve Spolkové republice Německo zasaženého reformními procesy Velké koalice (CDU/CSU a SPD).
Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení vlivu uskutečněných reforem na ekonomickou a sociální oblast ve Spolkové republice Německo. Porovnávám období po sjednocení SRN a NDR do uskutečnění předčasných parlamentních voleb a období reformní vlády Velké koalice. V úplném závěru nastiňuji budoucí možný dopad uplatněných reforem.
V následující práci úmyslně není uvedena ekologická reforma, přestože je součástí koaliční smlouvy. Důvodem pro tento úsudek je velká provázanost ekologické reformy na Evropskou unii a nezbytnost nastínit celý vývoj pro uvedení této reformy. Práce by tudíž přesahovala rámec zadání. Ekologická reforma má přesto nepopiratelný dopad na německé hospodářství, především v rozvoji nových technologií, které jsou financovány ze zvýšených spotřebních daní v energetice.
Informace potřebné pro vypracování bakalářské práce jsem čerpala především ze zdrojů v německém jazyce. Citované části jsem přeložila do českého jazyka s využitím terminologie, kterou jsem nabyla na Vysoké škole ekonomické. Uvedené dny usnesení či přijetí zákonů v textu jsou ověřeny na webových stránkách vlády Spolkové republiky Německo.
8
1 Ekonomická situace SRN na p ř elomu na p ř elomu 20.- 21. století
1.1 Východiska reformního procesu
Aktuální reformní kroky probíhající v SRN mají svůj původ již na úplném počátku 90. let, kdy došlo ke sjednocení NDR a SRN. Tento krok sice oddálil ekonomickou recesi, podobnou jaká již probíhala v polovině 70. let, nedokázal ji však zabránit. V roce 1992 následovala velká krize německého spolkového hospodářství. Svůj díl na špatném stavu dříve tak prosperující ekonomiky nesly velké výdaje spojené s obnovou nových spolkových zemí. Výdaje po sjednocení dosahovaly až 4 % HDP ročně. Doposud se potýká Německo s velkými rozdíly mezi novými a starými spolkovými zeměmi. Tyto se projevují například na trhu práce rozdílnou výší platů a s tím spojenou různou životní úrovní. Toto umocňuje migraci obyvatel z nových spolkových zemí do starých za lepšími životními podmínkami.
Ekonomiku značně oslaboval rozvinutý sociální systém, vzniklý po druhé světové válce, jenž nalákal mnoho přistěhovalců, kteří se ucházeli o práci a velice příznivé sociální dávky.
Ekonomice taktéž přitěžovala vysoká regulace trhu, vysoké zdanění příjmů, špatné podmínky pro nové investice, stejně tak jako složitý administrativní procedury k rozvoji podnikání. Častým jevem se stala nezaměstnanost, jejíž příčinou byla nepřiměřenost sociálních dávek, které převyšovaly výdělky z pracovního poměru. Důvodem je neexistence minimální mzdy dané zákonem.
Krátké oživení německého hospodářství lze zaznamenat v letech 1999-2000. Na konci tohoto úspěšného období se německá vláda SPD v čele s Gerhardem Schröderem rozhodla pro daňové reformy rozdělené do tří etap. Během jednotlivých etap, rozdělených na období 2000 až 2005, mělo dojít k poklesu daňového zatížení. Druhá etapa plánovaná na rok 2002 byla ovšem odložena, jelikož SRN zasáhly katastrofální povodně, které si vyžádaly vysoké výdaje státu na obnovu postižených oblastí. Realizace druhé etapy musela být oddálena až na rok 2004.
Mezitím se růst německé ekonomiky opět snižoval až na počátku roku 2003 dosáhl znaků recese.
Tento mnoholetý nepříznivý vývoj měl negativní dopad na rovnováhu veřejných financí, které přerostly povolená maastrichtská kriteria Evropské unie.
Špatná ekonomická situace v zemi si vyžádala další reformní kroky, mezi které patří reforma pracovního trhu sestavena tzv. Hartzovou komisí v roce 2002 s úkolem snížit neustále rostoucí počet nezaměstnaných ve Spolkové republice Německo. Vzhledem k vážné situaci stagnující německé ekonomiky a nadcházejícím volbám do spolkového sněmu byl zveřejněn v březnu 2003 reformní plán kancléře Gerhardera Schödera (SPD) pod názvem Agenda 2010.
9 Kancléř Schröder zahrnul do reformního plánu i Hartzovy reformy se slibem kompletně podpořit zákony nezbytné pro tuto reformu. Hlavní cíle reformního plánu jsou změny v oblasti hospodářství, vzdělávání, pracovního trhu a daní.
1.2 Vývoj sociálních dávek
„Od roku 1989 se ve Spolkové republice Německo zvyšoval každoročně nárůst sociálních dávek o téměř 4 procentní body až do roku 1992, kdy přírůstek dosáhl maxima – 12,6 % (29,7 % HDP). Podobný vývoj je zřejmý u ročních nárůstů sociálních výdajů pro domácnosti, který po sjednocení v roce 1990 zaznamenal nejprve pokles a před rokem 1992 prudký vzestup.
Přestože ustal tento trend a přírůstky sociálních dávek začaly opět klesat, podíl sociálních výdajů měřen poměrem k HDP dále mírně narůstal (2003: 33,6 % HDP).“[1]
Na níže uvedeném Grafu č.1 je znázorněné rozdělení celkových státních výdajů z roku 2003, ve kterém státní výdaje dosáhly částky 256,7 miliard euro. Téměř polovinu celkových výdajů tvořily v roce 2003 výdaje na sociální podporu v SRN. Jestliže pohlédneme na oblast sociálních výdajů jako zvláštní skupinu s celkovými výdaje ve výši 118,3 miliard euro, vidíme, že ve skupině jednoznačně dominují výdaje důchodových pojišťoven s částkou 77,3 miliardy euro (65 % podíl na sociálních výdajích) následovány výdaji na podporu v nezaměstnanosti s částkou 16,5 miliardy euro. Tyto dvě oblasti byly největší potíží německých politiků a ekonomů. Vzhledem k demografickým změnám (stárnutí populace) se nedostává finančních prostředků na rostoucí sociální výdaje, přestože již proběhly dílčí změny na zlepšení situace.
Roku 1992 byl věk odchodu do důchodu navýšen z 63 let na 65 let. Důchody již nebyly vypočítávány z hrubé mzdy nýbrž z čisté mzdy. Přesto nedošlo k dostatečnému odlehčení situace a krácení důchodů postupně pokračovalo. Roku 2001 již občan v důchodovém věku obdržel pouze 67 % svého původního čistého příjmu. Pro částečné vyrovnání se stát rozhodl podporovat soukromé důchodové připojištění od roku 2001. Roku 2002 stát dodatečně zavedl povinnost zaměstnavatele poskytovat firemní důchod. Tímto byly dovršeny tři pilíře důchodové politiky, které jsou nezbytné pro budoucí udržitelnost systému. Do roku 2005 nebyl odsouhlasen žádný z návrhů na zásadní reformu důchodového pojištění, která by řešila zásadně problém stárnutí populace, prodloužení pobírání dávek v důchodovém věku, či dobu odchodu do důchodu. S touto problematikou je dále spojen počet výdělečně činných občanů připadajících na jednoho důchodce a vysoký počet nezaměstnaných, který nepřispívá do státní kasy, ale naopak ji zatěžuje pobíráním sociálních dávek (viz Reformy Hartzovy komise).
1 Bundesministerium für Arbeit und Soziales, Statistisches Taschenbuch 2006,
http://www.bmas.bund.de/BMAS/Navigation/root,did=158102.html, přístup z internetu dne 10.5.2007
10
Graf 1: Celkové výdaje Spolkové republiky Německo (2003), v % a absolutních hodnotách
Zdroj: Bundesministerium der Finanzen (Ministerstvo financí), http://www.bpb.de/files/P5KVN5.pdf, přístup z internetu dne 23.5.2007 Vysvětlivky:
Ausgaeben insgesamt = celkové výdaje Verkehr = provoz
Ernährung und Landwirtschaft = potraviny a zemědělství Bildung und Forschung = vzdělání a věda
Wirtschaft = hospodářství
Allgemeine Dienste = všeobecné služby Verteidigung = obrana
Soziale Sicherung = Sociální zajištění
Leistungen an die Gesetzliche Rentenversicherung = výdaje na státní důchodové pojišťovny Arbeitslosenhilfe = podpora v nezaměstnanosti
Zuschuss an die Bundesagentrur für Arbeit = příspěvek pro agenturu práce Landwirtschaftliche Sozialpolitik = Sociální politika v zemědělství Sonstige Leistungen = ostatní výdaje
1.3 Ekonomický růst a nezaměstnanost
Ekonomický růst a nezaměstnanost jsou dvě veličiny, které spolu velice úzce souvisí. Na níže uvedených grafech můžeme pozorovat vývoj nepřímou úměrností. Jestliže klesá tempo ekonomického růstu, roste počet nezaměstnaných osob a naopak. Za situace, kdy ekonomika prožívá pokles se snižují kapitálové investice, investice do stavebnictví a domácí spotřeba, tudíž klesá agregátní poptávka. Nedostatečná poptávka nutí podniky snižovat ceny, které docílí například poklesem mzdových nákladů. Vzhledem k velké síle německých odborů nemohl německý zaměstnavatel snižovat mzdu, ale musel odbourávat pracovní místa. Přímým důsledkem drahé pracovní síly v SRN, ale také vysokého zdanění podniků se stává přemísťování výroby do ekonomicky slabších zemí s levnější pracovní silou a příznivějším daňovým systémem.
11
Graf 2: Roční nárůst HDP (1989-2005)
-2,00 -1,00 0,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00
1989 1991
1992 1993
1994 1995
1996 1997
1998 1999
2000 2001
2002 2003
2004 2005 Roky
%
Roční přírůstek na HDP
Zdroj: Bundesministerium für Arbeit und Soziales (Statistisches Taschenbch für Arbeit und Soziales 2006)
http://www.bmas.bund.de/BMAS/Redaktion/Binaer/Statistiken/1998/Stb2__10.htm , přístup z internetu dne 18.5.2007 Graf 3: Celkový počet nezaměstnaných v mil. (1989-2005)
0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0
m il
1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
Počet nezaměstnaných
Zdroj: Bundesministerium für Arbeit und Soziales (Statistisches Taschenbuch für Arbeit und Soziales 2006) http://www.bmas.bund.de/BMAS/Redaktion/Binaer/Statistiken/1998/Stb2__10.htm , přístup z internet 17.5.2007
Bývalá německá vláda (SPD) si uvědomovala potřebu změny v oblasti zaměstnanosti, proto na počátku roku 2002 pověřila tzv. Hartzovu komisi vypracováním reformy pracovního trhu. Základní potíž reformy se odrážela od skutečnosti, že reforma opomíjela důležité vlivy hospodářství na nezaměstnanost, kterými jsou zvýšení poptávky po pracovní síle nebo obnovení hospodářského růstu.
Celkový průměrný stav nezaměstnaných v roce 2005 činil přibližně 4,8 milionů (viz Graf č. 3). Neustupující navýšení nezaměstnanosti ve Spolkové republice Německo přikládají kritici Hartzovy reformy nově zavedeným zákonům v rámci Hartlovy reformy.
12 1.3.1 Reformy Hartzovy komise
V rámci Hartzovy komise, která byla v srpnu 2002 povolána Gerhardem Schröderem, byla vytvořena série nových zákonů upravujících pracovní trh (Hartz I-IV), které měly postupně vstoupit v platnost do roku 2005. Cílem tohoto plánu bylo především snížení počtu nezaměstnaných až o 2 miliony a takto zvýšit životní úroveň občanů SRN.
Hartz I vstoupil v platnost 1.1.2003 jako první zákon o moderních službách na pracovním trhu. Zákon měl přinést ulehčení pro práce nového typu a poskytnout rekvalifikační kurzy prostřednictvím stávajících pracovních agentur a zavedením vzdělávacích poukazů. Dále definuje finanční prostředky pro pracovní agentury, určuje práci v časové mzdě a popisuje činnost personálních servisních agentur (PSA) spadající pod BA.
Hartz II taktéž vstoupil v platnost 1.1.2003 jako druhý zákon o moderních službách na pracovním trhu. „Tento zákon reguluje speciální možnosti zaměstnání, tzv. Minijob (minimální pracovní závazek) a Midijob (minimální pracovní výdělek). Možnost provozování osobních akciových společností (Ich-AG), které mohou založit nezaměstnaní s finanční podporou státu (EXGZ) a vytvoření pracovních center (Job-Center) k rychlému zprostředkování práce.“ [2]
Hartz III vstoupil v platnost 1.1.2004 jako třetí zákon o moderních službách na pracovním trhu. Posláním třetího zákona byla restrukturalizace a transformace Úřadu práce do Agentury práce (BA). Značnou podporou BA se měla stát pracovní centra definovaná již v Hartz II, která zajišťují péči a služby, kterou by nezaměstnaní dříve obdrželi na Úřadu sociální péče, Úřadu práce a podobných institucích. „Pracovní centra by měla zaměstnávat zvláště vyškolené pracovníky (Fallmanager), od kterých je požadováno odborné vyhodnocení jednotlivých případů a nalezení možných řešení. Z tohoto důvodu by měl odborný poradce mít na starosti maximálně 75 nezaměstnaných oproti předchozím 350. V oblasti této reformy byly taktéž definovány změny v oblasti vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Podpora vyplácená v případě zkrácení pracovní doby vynucené z důvodu strukturálního útlumu („Strukturkurzarbeitergeld“) již nebude vyplácena dva roky, ale pouze jeden rok. Nárok na vyplácení podpory v nezaměstnanosti vzniká až po odpracování minimálně dvanácti měsíců během dvou let – dříve během tří let.“[3]
Hartz IV vstoupil v platnost 1.1.2005 jako čtvrtý a prozatím poslední zákon o moderních službách na pracovním trhu. Nejdůležitější část zákona pojednává o sloučení dávek pomoci v nezaměstnanosti (Arbeitslosenhilfe) a dávek sociální podpory (Sozialhilfe) do jednoho svazku
2 DGB (Deutsches Gesetztbuch) - Hartz II,Adresa URL: http://www.dgb.de/themen/hartz/umsetzung/hartz2.htm , přístup z internetu 23.5.2007
3 Hartz III a Hartz IV,Adresa URL: http://www.europeum.org/disp_article_text.php?aid=791, přístup z internetu 23.5.2007
13 tzv. druhé dávky podpory v nezaměstnanosti (ALG II). Tento zákon měl usnadnit a zpřehlednit vyplácení sociálních dávek tím, že zjednoduší proces postupného vydávání tří sociálních dávek (podpora v nezaměstnanosti, dávky pomoci v nezaměstnanosti a sociální dávky) na pouhé dvě, které se označují jako ALG I a ALG II. „V prvém případě se jedná o podporu financovanou z výnosů zákonného pojištění a je vyplácena pouze prvních dvanáct měsíců nezaměstnanosti, u občanů starších 55 let prvních 18 měsíců. Druhý případ pokrývá zbývající skupinu nezaměstnaných. ALG II mohou nárokovat pouze ti nezaměstnaní, kteří dosáhli státem dané míry chudoby a vlastní majetek nepřesahující státem dané minimální limity určující chudobu.
Mezi podmínky čerpání jsou zahrnuty příjmy v rámci domácností pobírajících sociální dávky (Bedarfsgemeinschaft). Zde je stanovena hranice měsíčních společných výdělků, které nesmí překročit částku definovanou státem jako stav chudoby. Například rodina s třemi dětmi by musela měsíčně vykazovat nižší příjmy než 1 200 euro, aby mohla pobírat druhou podporu v nezaměstnanosti (ALG II). Příjemci ALG II musí předložit kompletní majetkové přiznání, včetně důchodového připojištění a dětských vkladních knížek, které jsou chráněny do výše 4 850 euro.“[4] Jednou z dalších podmínek, aby nezaměstnaný mohl obdržet jednu ze dvou podpor je přijetí jakékoliv nabídnuté práce, která pro dotyčného není škodlivá nebo omezující výchovu vlastních dětí, v jiném případě je automaticky snižována částka poskytované podpory.
„Spolková republika plánovala poskytnout celkovou částku na výplatu druhé podpory v nezaměstnanosti( ALG II ) 14,6 miliard euro, nakonec vydala sumu 25 miliard euro.“[5]
1.3.2 Agenda 2010
Základní myšlenkou reformního balíku Agenda 2010 je přizpůsobení novým podmínkám, které jsou na jedné straně zapříčiněny globalizací a na druhé straně změnami uvnitř SRN.
Hlavními obavami Německa je snižování konkurenceschopnosti německých výrobků, z důvodů příliš vysokých mezd a přemisťování investic do zahraničí za nižšími náklady. Důsledkem odchodu podniků a investic do zahraničí je úbytek pracovních míst, který může vyústit do celkového snížení životní úrovně, stejně tak jako migrace bohatších, vzdělaných a odborných pracovních sil do zahraničí.
4 Hartz III - IV přehled reforem a jejich dopady na německou společnost,Adresa URL:
http://www.europeum.org/disp_article_text.php?aid=791, přístup z internetu 23.5.2007
5 Bundesfinanzministerium, Adresa URL:(http://www.bundesfinanzministerium.de/cln_07/nn_4314/DE/Aktuelles/Monatsbericht__des__BMF/2 006/02/060221agmb002,templateId=raw,property=publicationFile.pdf), přístup dne 30.5.2007
14 Agenda 2010 obsahuje změny v osmi oblastech, ve kterých zahrnuje následující opatření:
Pro oblast ekonomiky plánuje podporu středních a malých podniků, pro které by se měly zjednodušit podmínky založení. Dále by se měl zmírnit zákon o ochraně před výpovědí („Kündigungsschutz“), aby se zjednodušilo propouštění zaměstnanců v případě nedostatku mzdových prostředků. Starý zákon velice komplikoval propouštění zaměstnanců, kteří byli v zákoně zvýhodněni oproti zaměstnavateli. Pro zaměstnavatele bylo jednodušší nepřijmout nové zaměstnance z obavy komplikace při snižování stavu zaměstnanců při příštím nepříznivém hospodářském výsledku. Závěrečným důležitým bodem je snížení vedlejších mzdových nákladů, které v posledních letech dosahují rekordních výšek.
Druhou částí balíku reforem je oblast vyučení, která bude nabízet zvláštní možnosti k umístění mladistvích do výučních oborů. Mladistvým, kteří se ocitnou bez práce, bude obratem zprostředkováno místo na vyučení, jelikož si mladý člověk nesmí zvyknout žít z podpory v nezaměstnanosti.
Třetí oblast jsou daně, které se mají v prvé řadě snižovat. „Daňová sazba odváděná z příjmů výdělečněčinných osob se bude snižovat z 26 % na 15 % a maximální možná daňová sazba z příjmů se sníží do roku 2005 na 42 % (rok 1998: 53 %). Do roku 2007 se navýší hranice nezdanitelných ročních příjmů na 7 664 euro.
Čtvrtá oblast zastřešuje podporu školství, která bude doprovázena přepracováním zákona o individuální podpoře při vzdělání (Bundesausbildungsförderungsgesetz) a navýšením výdajů na vzdělání o 25 % do konce roku 2007.“[6] Zákon BAföG umožní mladým zájemcům o vysokoškolské vzdělání studium, které by sami nemohli financovat. Do budoucna má být tato podpora náhradou za příspěvky na děti, které byly poskytovány při studiu či vyučení až do 27ti let dítěte, ale výhledově má být maximální hranice snížena na věk 18ti let. Žáci celodenních základních škol získají intenzivnější péči a více vyučovacích hodin pomocí jednorázové státní investice v rozsahu čtyř miliard euro.
Pátá oblast reformního balíku je věnována pracovnímu trhu. Tato část obsahuje reformy připravené Hartzovou komisí (viz výše).
Šestá oblast se věnuje změnám ve zdravotnictví. „Základním bodem této části je odsouhlasení nového zákona o modernizaci (Modernisierungsgesetz) a zvýšení konkurenceschopnosti (Wettbewerbstäkungsgesetz) státního zdravotního pojištění
6 Die freie Enzyklopädie Wikipedia, Agenda 2010,Adresa URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Agenda_2010, přístup z internetu dne 17.5.2007
15 (Gesetz der Krankenversicherung).“[7] Nové zákony mají poskytnout právo pro každého občana zvolit zdravotní pojištění aniž by se ocitli ve znevýhodněné pozici ať již jako soukromý či státní pojištěnci. Tímto bude dosažena vyšší tržní konkurence, pro vybudování kvalitního, přehledného a hospodářsky orientovaného zdravotního pojišťění, které na základě úspor na straně jedné bude moci investovat do výzkumu a rozvoje na straně druhé.
Sedmá oblast se zabývá státním důchodovým pojištěním, jehož příspěvky neustále narůstají. „Důchodová reforma má změnit tento vývoj. Plánované je ustálení výše příspěvků na 19,5 % hrubého platu, navýšení věku odchodu do důchodu a s tímto spojené zajištění pracovních příležitostí pro starší generaci. Hlavním cílem je stabilita důchodových financí, která obnoví důvěru v příspěvky státního důchodového pojištění.
Poslední osmá oblast je oblast rodiny, pro kterou se budou uvolňovat investice pro péči o děti do tří let a rozšíření celodenních základních škol. Dále budou poskytnuty daňové úlevy na opatrování dětí a pomocné domácí práce.“ [7]
1.4 Veřejné finance
Od doby sjednocení Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo se spolkové veřejné finance potýkají s neustálou převahou státních výdajů nad státními příjmy.
Důvodem nejsou pouze vysoké výdaje na podporu nových spolkových zemí, ale také příliš vysoké sociální výdaje především v oblasti podpor v nezaměstnanosti. Na druhé straně jsou
státní příjmy nízké z důvodu hospodářské stagnace. Nepřehlédnutelnou zátěží je také státní dluh, který neustále roste a ekonomiku zatěžuje stále vyššími splátkami úroků. „Nejvyšší deficit
státního sektoru zaznamenal Německý statistický úřad v roce 2003, kdy deficit dosáhl částky cca 87 miliard eur. Celkový dluh SRN v tomto roce obnášel 1,38 bilionů eur.“ [8] Především na základě těchto alarmujících údajů jsou vypracovávány nové reformy s úmyslem probudit spolkovou ekonomiku k životu a odvrátit strukturální krizi německého hospodářství.
7 Die freie Enzyklopädie Wikipedia, Agenda 2010,Adresa URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Agenda_2010, přístup z internetu dne 17.5.2007
8 Statistisches Bundesamt Deutschland (Statistický úřad SRN), Adresa URL: http://www.destatis.de/basis/d/vgr/vgrdefizit1.php, přístup z internetu dne 18.5.2007
16 1.4.1 Daňové reformy do roku 2005
Na konci 20. století prochází německá ekonomika častými změnami, jak v důsledku rozvoje domácího hospodářství, tak i z důvodu postupujících trendů globalizace a v neposlední řadě podmínky dodržet maastrichtská kritéria pod přísným dohledem Evropské komise. V době takovéto transformace je nutné přizpůsobovat i daňovou politiku státu. Do roku 2005 byla daňová politika podrobena následujícím změnám:
„zrušení burzovní daně k 1.1.1991
zavedení maximální míry zdanění příjmů na 47 % z předchozích 53 % k 1.1.1994 pozastavení majetkové daně k 1.1.1997
zrušení živnostenské daně k 1.1. 1998
snížení míry daně z příjmů společnosti z 45 % na 40 % k 1.1.1999 opětovné nížení míry daně z příjmů společnosti na 25 % k 1.1.2001
zavedení daně z příjmů z podílů kapitálových společností – pro podíly v zahraničních společnostech k 1.1.2001, pro podíly v domácích společnostech k 1.1.2002; obchodní daň se již může připočítávat k dani z příjmu
snížení maximální míry zdanění příjmů na 45 % k 1.1.2004 snížení maximální míry zdanění příjmů na 42 % k 1.1.2005
plánované zvýšení maximální míry zdanění příjmů na 45 % k 1.1.2007 (tzv. daň bohatých)“ [9]
Daňová reforma roku 2000
Daňová reforma byla odsouhlasena Spolkovým sněmem dne 6.7.2000 dohromady se zákonem o snižování daní a vstoupila v platnost 1.1.2001. Reforma měla dosáhnout nejrozsáhlejšího snižování daní v poválečném Německu. Základní myšlenkou bylo nastartování ekonomického motoru poskytnutím více finančních prostředků občanům. V zemi se takto měly zvýšit investice, ekonomický růst a zaměstnanost.
Reforma se skládala v prvé řadě z výše uvedených zákonů o snížení maximální míry zdanění příjmů a míry daně z příjmů. Dále byla navýšena hranice nezdanitelné sazby pro ulehčení nejmenším podnikům. K financování tohoto projektu byly zanalyzovány možné daňové
9 BMF (Ministerstvo financí SRN), Steuerreform 2000 im Überblick ,
Adresa URL: http://www.disque.de/ra/info/stn_steuerreform2000.pdf, 19.5.2007
17 úniky způsobené mezerami v zákonech, které byly upraveny a přinesly prostředky na financování výhod pro ostatní podniky. Pro další navýšení státních příjmů byly omezeny zákonem udělované výjimky, z kterých dříve profitovaly především podniky s nejvyššími zisky.
Podstatnou výhodu dále získaly podniky zrušením omezení podnikových odpisů.
„V závěru daňové reformy roku 2000 vstoupil dne 1.1.2005 v platnost druhý zákon o snížení maximální sazby z daňových příjmů na 42 %. Míra zdanění částky bezprostředně vyšší než nezdanitelná částka bude pouhých 15 %. Tyto sazby dosahují největšího minima v dosavadních dějinách sjednocené Spolkové republiky Německo.“ [10]
Reforma podnikového zdanění
V období před vládou Velké koalice (CDU/CSU a SPD) tato reforma nebyla naplněna, přesto byly vypracovány různé návrhy na změny zdanění v podnikové sféře, jelikož se změna v této oblasti stávala čím dál tím aktuálnější. Ve Spolkové republice Německo se snižovaly investice, z důvodu přemisťování produkce do zahraničí nebo z důvodu vyhlášení platební neschopnosti řady podniků, která byla způsobena příliš vysokými náklady. Vysokou míru nákladů způsobují v Německu vysoké mzdové náklady, ale z velké části také vysoké podnikové zdanění. Situace se přiostřuje s rozšířením Evropské unie roku 2004, které přináší hromadné přemisťování produkce do zemí střední a východní Evropy za příznivějším prostředím, jak z pohledu daňového systému tak i celkových nákladů. Z níže uvedeného grafu jsou zřejmé propastní rozdíly mezi daňovými výdaji Německa a ostatních evropských zemi, zde na příkladu kapitálových společností. Jestliže se německý podnik rozhodne přemístit produkci do České republiky, ušetří pouze na daňových výdajích 13,5 %, na Slovensku dokonce 20,5 %.
10 Steuerreformen, Die freie Enzyklopädie, Adresa URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Steuerreform, přístup dne 20.5.2007
18
Graf 4: Daňové zatížení kapitálových společností v nominální hodnotě v Evropě na počátku roku 2005 (údaje v %)
Zdroj: Návrh podnikové reformy strany FDP (Liberale Unternehmenssteuerreform)
Adresa URL: http://56.parteitag.fdp.de/webcom/show_article.php/_c-45/_nr-16/_p-1/i.html, přístup z internetu dne 5.1.2007
V roce 2005 tedy odváděly kapitálové společnosti téměř 40 % z podnikových výnosů, přičemž živnostníci nesli ve stejném roce daňové zatížení o 4 % vyšší (44 %). V bezprostředním porovnání bylo zřejmé, že daňový systém Spolkové republiky Německo nemůže obstát jak v oblasti evropské konkurence tak i v mezinárodním konkurenčním prostředí. Naopak zastává Německo v oblasti podnikového zdanění pozici nejméně příznivého státu pro podniky v rámci zemí Evropské unie.
19
2 Reformní kroky velké koalice (2005)
Dne 18. 9. 2005 se ve Spolkové republice Německo uskutečnily předčasné volby po neúspěchu předchozí vlády SPD v čele s Gerhardem Schröderem. Po vyhlášení výsledku voleb, který neurčil žádného vítěze došlo k dohodě mezi předními politickými stranami CDU/CSU a SPD. Tyto strany utvořily tzv. Velkou koalici již po druhé v historii poválečného Německa.
Téměř po dvou měsících dne 11.11.2005, se strany dohodly na jednotném znění koaliční smlouvy, která byla podepsána předsedy politických stran dne 18.11.2005. Následně, 22.11.2005, zvolila Velká koalice Angelu Merkelovou (předsedkyni CDU) předsedkyní vlády.
Koaliční smlouva obsahuje reformní kroky nové vlády, které předkládají řešení problémů neuspokojivé hospodářské a sociální situace v Německu. Základním kamenem této smlouvy se stává nárůst privatizace, deregulace, daňová reforma a reforma sociálního systému. Koalice otevřeně přiznává, že nastolené reformy budou v počátku bolestivé pro občany SRN, aby mohlo být dosaženo požadovaného efektu. Tento názor hájí vláda tím, že dnešní státní podniky nejsou připraveny vzhledem k vysoké nákladovosti, aby úspěšně obstály v rozšiřující se globalizaci s mezinárodní konkurencí. Aby tyto podniky získaly nutnou konkurenceschopnost musí udržet co nejnižší náklady na mzdy, vedlejší mzdové náklady, ostatní produkční náklady, daně a ostatní výdaje. Častým jevem jsou neplatné národní a na druhé straně ještě neexistující mezinárodní regulace. Reformy jsou strukturovány tak, že předpokládají domácí poptávku, která nemusí být ovlivňována domácí nabídkou, nýbrž i zahraniční. Z této situace vyplývá, že náklady ve formě mezd a produkčních nákladů jednoho domácího podniku nemusí být příjmy druhého domácího podniku. Je důležité si uvědomit, že vysoká míra exportu již není věrohodným ukazatelem pro konkurenceschopnost Spolkové republiky Německa.
2.1 Modernizace uspořádání spolkového státu
Plánovaná reforma státního uspořádání (Föderalismusreform) je největší ústavní reformou od roku 1949. Smyslem těchto změn je dosažení souhry státu se spolkovými zeměmi a jednoznačně přidělené a přehledné pravomoci.
2.1.1 Cíle
„Prvním bodem reformy je zajištění lepších jednacích a rozhodovacích možností, pomocí zredukování komplikovaných schvalovacích řízení. V současné době je praxí schvalovat na úrovni státu 60 % všech vydávaných zákonů, což je spojeno s vysokými náklady, zdlouhavými administrativními procesy, vyžadujícími příliš mnoho času. Zákony ke státnímu schválení mají být proto zredukovány na 35 % až 40 % schvalovací povinnosti všech zákonů.
20 Druhým cílem je určení jasné politické odpovědnosti, která definuje jednoznačné pravomoci Spolkového sněmu SRN a Spolkové rady SRN. Na jedné straně se zefektivní pracovní proces a na druhé straně bude mít volič opět důvěru k vládě, která opět získá hlavní rozhodovací pravomoci.
Třetím bodem modernizace uspořádaní spolkového státu je efektivnost a smysluplnost při plnění úkolů. Vzhledem k tomu, že Spolková republika Německo je členem Evropské unie, je důležité, aby vystupovala jako celek a ne jako uskupení spolkových zemí. Přesto může každá spolková země jednat samostatně v oblasti vzdělání, rozhlasu a kultury, jestliže se jedná výhradně o zájmy spolkové země. V zákoně o změně ústavy (Gesetz zur Änderung des Grundgesetzes) bude nově zakotvena úhrada překročení povolených limitů deficitu Evropské unie.“ [11]
2.1.2 Obsah
„Nová ústava, pozměněná zákonem o změně ústavy, vyzývá k dodržování paktu stability na úrovni státní spojené se spolkovými zeměmi a zároveň definuje úhradu sankcí Evropské unie za převýšení státního rozpočtu, kdy za převýšení rozpočtu musí v případě překročení ručit i jednotlivé spolkové země a obce.“[12]
Nezbytná reforma přináší výhody na úrovni státu, spolkových zemí, měst a obcí a v neposlední řadě i samotnému občanovi SRN. V budoucnu bude opět posílena odpovědnost Spolkového sněmu, na který přesune hlasovací právo o ústavních zákonech. Právo veta spolkových zemí se tímto omezí. Na spolkové země se přenesou kompetence v oblasti vzdělávání. Spolkové vzdělávací instituty se tak budou zodpovídat pouze místním úřadům, které musí dodržovat přesně dané nadnárodní regulace. Například jednotné dokumenty o ukončení určitého stupně vzdělání. Ve školské politice bude spolupracovat stát se spolkovými zeměmi pro udržení vysoké výkonnosti vzdělávacích institucí v mezinárodním porovnání. Velkou výhodu získává volič, pro kterého se stává systém průhlednějším. Občan volí členy parlamentu, kteří opět získávají konečná rozhodující práva. Rozhodují tedy poslanci zvolení voliči, tudíž je zajištěno demokratické uspořádání země, jasná odpovědnost a přehlednost systému. Z celé reformy vyplývají důležitá pozitiva pro německé hospodářství, jelikož získávají prostor
11 Koalitionsvertrag von CDU,CSU und SPD, Titel: Gemeinsam für Deutschland. Mit Mut und Menschlichkeit. Kapitel:
V.1. Föderalismusreform; Rheinbach, Union Betriebs GmbH, 2005, 11/1105 – Bestell-NR.: 5283
12 Monatsbericht des BMF – Mai 2007, Adresa URL:
http://www.bundesfinanzministerium.de/lang_de/nn_54/nsc_true/DE/Aktuelles/Monatsbericht__des__BMF/2007/05/070522agmb011,templateId
=raw,property=publicationFile.pdf, přístup z internetu dne 27.5.2007
21 k tvořivosti a osobní iniciativě také malé státní jednotky, které nemají dopad na jednotný právní a hospodářský prostor. Státní reforma je základním kamenem pro reformu celé Spolkové republiky Německo.
2.1.3 Realizace
Realizace této reformy byla rozčleněna dvou částí. První etapu odstartoval zákon o změně ústavy, který vstoupil v platnost ke dni 28.8.2006, následován doprovodným zákonem o federalistické reformě (Föderalismusreformbegleitgesetz) 5.9.2006. Tyto dva první zákony mají docílit přesného rozdělení odpovědností mezi státním celkem a jednotlivými spolkovými zeměmi. Nepřehlednost a popletenost kompetencí omezovala Spolkovou republiku Německo v demokratickém a efektivním jednání. V druhé etapě proběhne modernizace finančních vztahů mezi státem a spolkovými zeměmi.Tento krok se ovšem uskuteční až koncem funkčního období Velké koalice, jelikož pro uskutečnění změn v oblasti finanční podpory plynoucí do spolkových zemí, musí být nejprve provedena přesná analýza. Vláda nejprve přesně přezkoumá hospodaření každé spolkové země v období od roku 2000 až 2013, aby mohla od roku 2013 přidělit odpovídající sumu každé spolkové zemi.
2.2 Odbourávání byrokracie
„Úkolem této reformy je zbavit občany, hospodářskou oblast a úřady přebytečných předpisů, a administrativního zatížení byrokratickými povinnostmi a snížit náklady s tímto spojené.
2.2.1 Cíle
odlehčení malým a středním podnikům
snížení nákladů (odstranění zbytečné administrativy)
urychlení toku informací od podniků přes úřady na celostátní úroveň a naopak“ [13]
2.2.2 Obsah
Velká koalice připravila Zákon o odlehčení středních podniků (Mittelstandsentlastungsgesetz), který přinese odlehčení v oblasti vysokých administrativních nákladů. „Zákon se skládá ze 17ti opatření pro zajištění vyšší výkonnosti středně velkých podniků. Například bude zvýšena hranice obratu, podle kterého jsou podniky povinny předkládat
13 Koalitionsvertrag von CDU,CSU und SPD, Titel: Gemeinsam für Deutschland. Mit Mut und Menschlichkeit.
Kapitel: V.1. Federalismusreform; Rheinbach, Union Betriebs GmbH, 2005, 11/1105 – Bestell-NR.: 5283
22 kompletní účetní výkazy (povinnost předkládat statistické, dokazující, dokumentační a účetní podklady) z 350 000 eur na 500 000 eur. Plánovací a schvalovací řízení se zjednoduší a urychlí.
Budou odbourány duplicitní či dokonce vícenásobné zkoušky. Například vyučí-li se člověk určitému řemeslu a získá výuční list, musí přesto složit zkoušky na každém novém pracovišti pro potvrzení jeho kvalifikace. Dále bude u malých až středních podniků zjednodušen kontrolní proces o zdravotním a technickém stavu.
Veřejný sektor plánuje projekty „Online-Služby“, které se skrývají pod pokrokovým pojmem „E-Government“. Umožňuje přenášení nejnovějších statistických údajů, z různých rezortů na centrální shromaždiště (Německý statistický úřad). Odtud bude možné získat nejaktuálnější informace potřebné k rozhodování o ekonomice SRN. Podniková účetní oddělení budou zasílat svá data v elektronické podobě přímo na statistické úřady prostřednictvím služby
„eStatistic.core“. Vyřizování žádostí, schvalovací procesy a automatizované standardní postupy bude možné vyřizovat elektronicky, čímž budou sníženy transakční náklady na správu a hospodaření státu i podniků. “[14]
2.2.3 Realizace
Příprava k odbourání příliš vysokého zatížení středně velkých podniků nákladnou administrativou úspěšně vyústila v přijetí zákona o odlehčení středních podniků dne 7.7.2006.
Usnesení tohoto zákona znamená pro část malých a středních podniků podstatné snížení nákladů, které může znamenat samotnou záchranu podniku, zabránit možnému propuštění pracovních sil či poskytnout určitou motivaci pro nepřemístění podniku do zahraničí.
Dne 1.1.2007 odsouhlasila vláda druhou část zákona o odlehčení středních podniků, které rozšiřuje úlevy středních podniků. „Od zavedení tohoto zákona profitovalo přibližně 150 tisíc podniků ze zvýšení částky obratu, která určuje povinnost vedení a předkládání účetních výkazů s daňovým přiznáním a 20 tisíc firem ve zpracovatelském průmyslu bylo oproštěno od měsíčních statistických hlášení. Druhý zákon by měl střední podniky oprostit od čistých nákladů v celkové výši 58,8 milionů eur.“ [15]
E-Government zvládl výbornou práci z hlediska funkčnosti po stránce zprostředkování informací pro spotřebitele, kteří jsou informování přes internetové stránky německé vlády, jednotlivých ministerstev a jiných státních institucí přehledně a jednoduše o aktuálním dění ve
14 Bürokratieabbau - Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie
Adresa URL: http://www.bmwi.de/BMWi/Navigation/Wirtschaft/buerokratieabbau.html, přístup z internetu dne 10.5.2007
15 Bundesregierung Online, Adresa URL:
http://www.bundesregierung.de/nn_151820/Content/DE/StatischeSeiten/Breg/Reformprojekte/buerokratieabbau-2007-01-12-entlastung-des- mittelstandes.html, přístup z internetu dne 23.5.2007
23 Spolkové republice Německo. Na státních stránkách se občan může informovat o ekonomických ukazatelích posledních let, právě uplynulého kvartálu či o budoucích prognózách, nebo si může vyhledat potřebné formuláře a instrukce pro podávání různých formulářů, například daňového přiznání. Podobně může návštěvník využít odkazů na výpočetní servery, které podle osobního nadefinování vygenerují částku povinných dávek či odvodů.
2.3 Konsolidace veřejných financí
Přestože se vláda již v předchozích volebních obdobích snažila snížit deficit domácího rozpočtu, prohlubovaly se dluhy státních financí i nadále. Z tohoto důvodu byly vytvořeny nové koncepty celé finanční oblasti pro odbourávání stále nadměrně vysokého přebytku státních výdajů nad státními příjmy. Vyrovnání veřejných financí není možné dosáhnout v dohledné době, nýbrž dlouholetým vytrvalým procesem nápravy na všech úrovních státu. Ustálení veřejných financí na příznivé úrovni je důležité pro ekonomický růst. Stát si tak vytváří důvěru mezi investory a konzumenty, kteří zajišťují hladký vývoj budoucích daňových příjmů, finanční politiky, ale také vyrovnaný rozpočet. Velkou překážkou veřejných financí SRN je stále se navyšující dluh, který v roce 2005 již dosáhl 67,9 % HDP (viz Tab 1: Ukazatelé státního rozpočtu SRN) a znamená povinnost splácení vysokých úroků, které omezují investice potřebné pro nastartování dynamiky ekonomického růstu.
2.3.1 Cíle
„Konsolidace státních financí má nejprve zajistit snížení celkového státního dluhu na takovou míru, aby nepřesahoval povolené limity Evropské unie a tak odvrátil hrozbu sankcí ze strany Evropské komise. Nejpozději do roku 2007 by měl deficit státního rozpočtu klesnout pod 3% hranici celkového HDP. Překročení evropských limitů nepřináší pouze sankce, ale také špatnou reputaci po celém světě, jelikož statistické údaje a doporučení Evropské unie jsou dnes velice uznávaným měřítkem pro zahraniční investice a obchod.
Napravení celostátních financí ovšem není dostačující. Spolková republika Německo musí dosáhnout ustálení veřejných financí jak na celostátní úrovni tak na úrovni spolkových zemí a jednotlivých obcí. Z tohoto důvodu budou zahrnuty jednotky veřejných financí na všech úrovních spolkové republiky, aby se zapojily do úsporných projektů, které mají zajistit naplnění evropského paktu růstu a stability.“ [16]
16Koalitionsvertrag von CDU,CSU und SPD, Titel: Gemeinsam für Deutschland. Mit Mut und Menschlichkeit.
Kapitel: I.9. Bürokratieabbau; Rheinbach, Union Betriebs GmbH, 2005, 11/1105 – Bestell-NR.: 5283
24 Pro uskutečnění výše uvedených plánů bude Velká koalice prosazovat úspornou politiku rozpočtu veřejných financí. Jejich výdaje předem podrobí rozsáhlým kontrolám k identifikaci výdajů, které jsou zbytečné, nezbytné či vydávány v neúměrném rozsahu. Na druhé straně budou podniknuty kroky k navýšení příjmů prostřednictvím odbourávání daňových výhod, snížením daňové různorodosti a případné navýšení daňových sazeb. Růst daní se nedotkne podnikatelské sféry, ve které ale bude přísně stíháno zneužití daňového systému, především daňové úniky.
Ulehčení státnímu rozpočtu má přinést také odsouhlasení již dlouho diskutované reformy důchodového pojištění. Konsolidace státního rozpočtu ovšem není možno dosáhnout pouze krácením státních výdajů, nýbrž investováním do perspektivních oblastí, které na druhé straně vyprodukují přirozené příjmy do státní kasy a odstartují tak obnovení hospodářského růstu a zdravého koloběhu státních financí.
2.3.2 Obsah
Investice na podporu ekonomického růstu a zaměstnanosti
Pro nové nastartování německé ekonomiky není možné vyrovnat státní rozpočet pouze navyšováním státních příjmů, nýbrž investicemi do perspektivních oblastí, které v prvé řadě zachovají pracovní místa a do budoucna vytvoří nové pracovní příležitosti na území Spolkové republiky Německo. „Z tohoto důvodu se Velká koalice rozhodla do roku 2009 investovat 25 miliard euro na podporu inovace, investic, růstu a zaměstnanosti.“[17] Tato finanční podpora státu, která míří do mnoha oblastí hospodářství, má splnit hlavní úkol snížení nezaměstnanosti.
Dostatečně vysoký hospodářský růst a nízká míra nezaměstnanosti, jsou základním kamenem pro úspěšné odbourávání státního deficitu a dosažení vyrovnaného vývoje sociálních systémů. Státní investice budou rozděleny mezi následují oblasti:
„domácnosti 2,5 miliard euro
podpora rodiny cca. 3,8 miliardy euro
politika středně velkých podniků 9,4 miliard euro
věda a výzkum, jako vědecká centrála pro budoucnost 5 miliard euro provoz a infrastruktura 4,3 miliard euro“ [18]
17 Koalitionsvertrag von CDU,CSU und SPD, Titel: Gemeinsam für Deutschland. Mit Mut und Menschlichkeit.
Kapitel: II. 1.4 Konsolidierungsmaßnahmen; Rheinbach, Union Betriebs GmbH, 2005, 11/1105 – Bestell-NR.: 5283
18 Bundesregierung Online, Positive Signale für Wirtschaft und Beschäftigung, Adresa URL:
http://www.bundesregierung.de/nn_66140/Content/DE/StatischeSeiten/Breg/Reformprojekte/wachstum-und-beschaeftigung-2006-11-22- positive-signale-fuer-wachstum-und-beschaeftigung-top.html, přístup z internetu dne 15.2. 2007
25 První oblastí spadající pod zvláštní podporu státu jsou domácnosti poskytující velký potenciál pro vytvoření nových pracovních míst a zároveň způsob, jak zamezit výkonu práce mimo pracovní poměr v oblasti domácností. Pro tento účel budou rozšířeny možnosti pro odepisování prací mezi domácnostmi. Možnost odpisů se bude vztahovat na náklady spojené s pracemi jako je péče o děti, různé řemeslné práce či pečovatelská služba pro starší lidi.
Jako výjimečně důležitá oblast je hodnocena rodina, která má poskytovat zázemí pro vzájemnou podporu a případnou pomoc v nesnázích. Hlavním důvodem podpory je především motivace mladých lidí k založení rodiny, proto je v zájmu státu poskytnout co nejpříznivější podmínky, které například pomohou mladým rodinám spojit rodinu a zaměstnání a toto i v případě mužů, kteří mají dle nových předpisů právo na dvouměsíční rodičovskou dovolenou.
Podrobnější informace obsahuje reforma rodinné politiky (viz kapitola 2.4).
Nejvyšší investice budou přiděleny do oblasti politiky středně velkých podniků, které mají podpořit posílení hospodářství na území Spolkové republiky Německo. V prvé řadě budou zlepšeny možnosti pro odepisování podnikových nákladů, čímž se zlepší likvidita a výnosnost podniků. V druhé řadě budou ze strany vlády vznášeny impulsy pro povzbuzení této sféry.
Plánovaný je například projekt rekonstruování budov k efektivnímu zateplení. Pouze z tohoto projektu již plyne mnoho výhod. Stavební firmy získají zakázky, proto budou zajištěny pracovní místa. Izolace budov přinese úspory energetických a tepelných nákladů.
Nemalé investice získá i oblast rozvoje a vědy, která má být v budoucnu bezprostředně propojena s výrobní oblastí pro vznik inovačních technologií a výrobků. Tato podpora taktéž nepřímo zasáhne malé i střední podniky, které na základě vysoké provázanosti obou oblastí získají přístup k jinak příliš drahým vývojovým procesům.
Nakonec poplynou státní prostředky do obnovení infrastruktury, která takto bude okamžitě vytvářet pracovní příležitosti. „Zde je možné jednoznačně vyjádřit poměr investovaných finančních prostředků a vliv na pracovní trh. S každou investovanou miliardou euro bude vytvořeno přibližně 25 tisíc pracovních míst.“ [19]
Státní investice jsou pro obnovení hospodářského růstu nezbytné, ovšem není možné je financovat navyšováním státního dluhu. V této situaci uplatňuje stát často opakovaný výrok, že smysluplné reformy bolí. V praktické podobě toto heslo znamená navýšení daně z přidané
19 Bundesregierung Online, Positive Signale für Wirtschaft und Beschäftigung, Adresa URL:
http://www.bundesregierung.de/nn_66140/Content/DE/StatischeSeiten/Breg/Reformprojekte/wachstum-und-beschaeftigung-2006-11-22- positive-signale-fuer-wachstum-und-beschaeftigung-top.html, přístup z internetu dne 15.2. 2007
26 hodnoty o 3 % (viz kapitola č. 3.3). Aby se toto navýšení stalo pro občany únosnější, rozhodla se vláda současně pro druhý krok, ve kterém bylo učiněno snížení příspěvků na pojištění pro případ nezaměstnanosti o 2 % (viz kapitola č. 3.3)
Reforma státního důchodového pojištění
Po mnohaletém předkládání různých návrhů důchodové reformy se politici a odborníci dohodli na konečném znění reformy za vlády Velké koalice (CDU/CSU a SPD).
Cíle
Základním cílem reformy důchodového pojištění je vytvořit takový systém, který zajistí stabilitu důchodových financí za předpokladu stálé důchodové dávky a udržení příspěvku státního důchodového pojištění pod hranící 20 % hrubé mzdy. Důležitým cílem je také vytvoření pracovních příležitostí pro skupinu občanů v rozmezí 50 až 65 let (do budoucna 67 let).
Obsah
„Od 1.1.2019 až 2029 se bude postupně navyšovat věk odchodu do důchodu na 67 let, pro zachování stability systému. Od roku 2019 až po rok 2023 se bude se věková hranice odchodu do důchodu navyšovat každým rokem o jeden měsíc a od roku 2024 do 2029 každoročně o dva měsíce. Zajímavostí je výjimka, která stanovuje odchod do důchodu již po naplnění 45ti let zaměstnanosti, výchovy dětí popřípadě péče o starší občany, tzn. možnost odchodu státních pojištěnců do důchodu již v 65ti letech. V roce 2007 bude navýšen příspěvek na důchodové pojištění na 19,9 %, což by mělo přinést 78 miliard euro více do státního rozpočtu.
Další navyšováni již plánováno není, naopak se vláda usnesla udržet důchodové příspěvky pod hranicí 20 %. Dále bude rozšířeně podpořena iniciativa s názvem „Perspektiva 50 plus“ (taktéž
„50 plus“), která bude mít za úkol snížit počet nezaměstnaných starších 50let.“ [20]
Realizace
7.1.2007 byly navýšené příspěvky na státní důchodové pojištění z 19,5 % na 19,9 %, tudíž se navýšily vedlejší mzdové náklady, které byli zredukovány snížením příspěvku v nezaměstnanosti o dva procentní body. V tomto bodě je zřejmé, že jsou reformy dobře promyšlené, ale proto velice komplikované a náročné na přesné provedení.
Podpůrné projekty iniciativy „50 plus“ úspěšně integrují dlouhodobě nezaměstnané starší občany pomocí různých programů a umístění na poradenská pracoviště. První program pro integraci starších byl odstartován již v říjnu 2005 na dva roky. „Do ledna 2007 našlo v rámci
20Bundesregierung Online, Rente, Adresa URL: http://www.bundesregierung.de/nn_66132/Content/DE/StatischeSeiten/Breg/Reformprojekte/ges undheit-und-rente-2006-08-16-rente-2.html, přístup z internetu dne 20.5.2007
27 tohoto stěžejního programu zaměstnání již přes 10 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných starších občanů. Tato iniciativa zahrnuje přibližně 62 regionálních projektů.“ [21] Zapojení hospodářských sdružení, odborů a jiných seskupení napojených na síť firem má zajistit výměnu informací a zkušeností mezi regiony, která vytvoří trvalou strukturu. Propracovaná struktura bude pak fungovat i po skončení podporovaných programů a zajistí trvalé začlenění starších lidí na přirozeném pracovním trhu. „Spolková republika Německo podpoří iniciativu „50 plus“ v rámci integračních projektů starších nezaměstnaných celkem 250 miliony euro v období 2006 až 2007.“[22]
Závěrem je nutné uvést, že malá část starších lidí zvolila cestu založení své vlastní existence a začala podnikat, další část se uplatňuje v nově zavedených Mini- a Midijobs (popsány v rámci Hartzovy komise) zbývající nejpočetnější část nalezla klasické zaměstnání.
Reforma podnikového zdanění v roce 2008
Tato reforma spadá pod projekt, který připravuje nové na budoucnost orientované daňové reformy. Základní funkcí těchto reforem je vybudování mezinárodně konkurenceschopného daňového prostředí, které se bude vyznačovat svou jednoduchostí a přehledností. Priorita reformy podnikového zdanění vyplývá z nutnosti uspět v rozsáhlé mezinárodní konkurenci.
Především z pohledu nabídky příznivého investičního prostředí, které vytvoří nové pracovní příležitosti a podpoří hospodářský růst. Reforma bude rozdělena do dvou fází. První etapa je plánovaná na rok 2008, kdy bude podnikové právo podrobeno revizi. Druhá etapa naváže o rok později a bude se vyznačovat zavedením zdanění výdělků z kapitálového majetku.
Cíle
V první etapě je hlavním úkolem reformy snížení příliš vysokého podnikového zdanění, které omezuje v Německu sídlící podniky v jejich evropské a mezinárodní konkurenceschopnosti. Redukce podnikového zdanění se dotkne kapitálových společností (pětina firem v Německu) a živnostníci ve stejném rozsahu, pro zachování rovnováhy na trhu.
Členové Velké koalice chtějí tímto vstřícným krokem odbourat nelichotivé označení Spolkové republiky Německa, jako nejméně příznivé země v oblasti podnikové politiky. Druhá etapa reformy má omezit spekulační výdělky z kapitálového majetku prostřednictvím zdanění.
21 Arbeitsmarktpolitik, Bundesministerium für Arbeit und Soziales, Adresa URL:
http://www.bmas.bund.de/BMAS/Navigation/arbeitsmarkt,did=81380.html, přístup z internetu 10.3.2007
22 Arbeitsmarktpolitik, Bundesministerium für Arbeit und Soziales, Adresa URL:
http://www.bmas.bund.de/BMAS/Navigation/arbeitsmarkt,did=81380.html, přístup z internetu 10.3.2007
28 Obsah
Podnikové zdanění se dělí na daň z příjmu společnosti, živnostenské daně a příspěvek na solidaritu. „Pro kapitálové společnosti se bude výše celkového podnikového zdanění výnosů postupně snižovat od roku 2008 z částky 38,6 % na 29,8 %, v nominálním vyjádření. Značné snížení bude důsledkem snížení daně z příjmů o 15 %. U osobních společností bude celkové podnikové zdanění zredukováno z rekordních 42 % na 28,5 %.“[23]
„Změna zdanění výdělků z kapitálového majetku definuje jednotnou míru zdanění ve výši 25 %, plus příplatek na solidaritu. Daň se bude vztahovat na výnosy z úroků, dividend a půjček.
Dále na zisk ze zhodnocení cenných papírů, certifikátů, derivátů, finančních inovací a dlužních úpisů. Tímto způsobem bude kompletně nahrazena dvanáctiměsíční spekulační lhůta, která již nehraje žádnou roli.“ [24]
Budoucí realizace
„Dne 2.11.2006 se členové vládnoucí koalice CDU/CSU a SPD usnesly na hlavních bodech reformy podnikového zdanění, které předcházela revize podnikového daňového práva.
Dne 25.5.2007 odsouhlasil spolkový sněm konečné znění reformy, jejíž hlavní část podnikového zdanění vstoupí v platnost k 1.1.2008 a druhá část zdanění kapitálového majetku k 1.1.2009.“ [25]
2.3.3 Realizace
Konsolidace veřejných financí je proces velice obsáhlý a přestože je téma ve výše uvedeném textu již rozděleno do tří částí, není možné, aby tyto pojaly všechny důležité změny, které se tuto oblast ovlivňují. Dále popsané kroky Velké koalice (CDU/CSU a SPD) se týkají užších oblastí a mohly bychom se domnívat, že nemají velký dopad na hospodářský rozpočet Spolkové republiky Německo, nicméně v zemi tak velké jako je Německo mají i malé změny na konečný výsledek značný vliv.
„Velmi zásadní kroky podnikla německá vláda v daňové politice k 1.1.2007.
Nejdůležitějším je jednoznačně navýšení daně z přidané hodnoty o celá 3 % (z 16 % na 19 %).
Zvýšení daně z přidané hodnoty nezasahuje potraviny a zboží nutné k denním potřebám, které budou nadále zdaněny 7 %. Identické navýšení, jako daň z přidané hodnoty, postihlo pojišťovací daň (Versicherungssteuer), která od počátku roku 2007 taktéž obnáší 19 %. Pod
23Bundesregierung Online, Rente, Adresa URL:
http://www.bundesregierung.de/Content/DE/Artikel/2007/05/2007-05-25-unternehmenssteuerreform.html, přístup z internetu 3.6.2007
24Abgeltungsssteuer, Die freie Enzyklopädie Wikipedia, Adresa URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Abgeltungsteuer, přístup z internetu 29.5.2007
25Monatsbericht des BMF – Mai 2007, Adresa URL:
http://www.bundesfinanzministerium.de/lang_de/nn_54/nsc_true/DE/Aktuelles/Monatsbericht__des__BMF/2007/05/070522agmb011,templateId
=raw,property=publicationFile.pdf, přístup z internetu dne 27.5.2007
