VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH
BAKALÁ SKÁ PRÁCE
2006/2007 Lucie Finková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah
Obor: Mezinárodní obchod
Analýza innosti a cíle Ekonomické a sociální komise OSN pro Asii a Pacifik
Bakalá ská práce
Vypracovala: Lucie Finková
Vedoucí bakalá ské práce: Ing. Gabriela Hitzgerová, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma „název“ vypracoval(a) samostatn . Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 10. 12. 2006 …………...………..
Podpis
Obsah
Obsah...4
Úvod...5
Seznam zkratek...6
1Základní informace a struktura organizace...9
1.1 ESCAP a její historie ...9
1.2 Struktura Komise ...11
2 Rozvojové cíle tisíciletí...22
3 Divize UNESCAP a jejich projekty...30
3.1 Chudoba a rozvoj ...30
3.2 Životní prost edí a udržitelný rozvoj ...32
3.3 Statistika ...38
3.4 Informa ní, komunika ní a vesmírné technologie (ICST)...39
3.5 Obchod a investice...41
3.6 Doprava a cestovní ruch...43
3.7 Alarmující sociální otázky ...45
Záv r...51
Literatura...54
ílohy...56
Úvod
Více než dv t etiny chudých lidí na celém sv žije v asijském a pacifickém regionu. Tato oblast je velmi asto postihována p írodními katastrofami jako jsou záplavy, zem esení nebo sucha. Ve druhé polovin 90. let prošel region také hlubokými finan ními krizemi, jejichž následky se projevily zhoršením ekonomické situace zemí daného regionu a zpomalily tak nastoupenou cestu hospodá ského r stu. P esto se region z této krize pom rn rychle zotavil.
Organizace, která pomáhá p i vyrovnávání se se zm nami, které globalizace p ináší, p i dosahování Rozvojových cíl tisíciletí obsažených v Miléniové deklaraci z roku 2000 a p i vytvá ení prost edí, ve kterém je možné najít ešení problém prost ednictvím dialog a vzájemné spolupráce, se nazývá Ekonomická a sociální komise OSN pro Asii a Pacifik (UNESCAP).
Téma týkající se Ekonomické a sociální komise OSN pro Asii a Pacifik je p edm tem této bakalá ské práce. Práce obsahuje bližší charakteristiku oblastí, ve kterých organizace p sobí, jakou problematikou se UNESCAP zabývá a uvádí vybrané konkrétní výsledky její práce. P i zpracování tématu byl zvolen postup od obecného ke konkrétnímu. Cílem práce je zhodnotit dosažené výsledky práce organizace v regionu Asie a Pacifiku a celkovou spole ensko- ekonomickou situaci regionu. P i dosahování cíle bylo využito metody popisné, analytické, syntézy, logicko-historické a kombinace v cného a teritoriálního p ístupu. Práce je dopln na o seznam zkratek a p ílohovou ást, kde se nachází grafy a tabulky.
V první ásti práce se v nuji obecnému popisu organizace, její struktu e, hierarchii a funkci jednotlivých orgán a výbor . Je zde uvedeno, s jakými dalšími organizacemi UNESCAP spolupracuje a kterým klí ovým oblastem se v nuje. Je zde i stru ná zmínka o historii organizace, o jejím vzniku a vývoji.
V druhé ásti jsou popsány Rozvojové cíle tisíciletí, poté následuje analýza jejich napl ování.
které cíle jsou dopln ny grafy, které p ehledn ilustrují dosažené zm ny.
Rozbor práce a zam ení jednotlivých divizí organizace a projekt , které realizují, je sou ástí jádra práce. Divize jsou na za átku obecn charakterizované a poté následuje popis projekt . které divize se dále ješt lení na sekce. V tom p ípad je pozornost v novaná každé z nich.
Jsou zde zmín ny i n které d ležité dokumenty, které jsou v práci shrnuty.
Záv r je v nován významu organizace pro region, jejímu p ínosu a výsledk m, které byly dosaženy.
Seznam zkratek
ACPR – Advisory Committee of Permanent Representatives and Other Representatives
– Poradní výbor stálých zástupc a ostatních zástupc ACU – Asian Clearing Union
– Asijská clearingová unie ADB – Asian Development Bank
– Asijská rozvojová banka
ALTID – Asian Land Transport Infrastructure Development Project – Rozvojový projekt dopravní infrastruktury asijských zemí
APCEAM – Asian and Pacific Centre for Agricultural Engineering and Machinery – Asijské a pacifické centrum pro zem lské inženýrství a pr mysl
APETIT – Asia – Pacific Education and Training Institutes in Tourism – Asijsko-pacifický vzd lávací a výcvikový institut turistického ruchu APTA – Asia – Pacific Trade Agreement
– Asijsko-pacifická obchodní dohoda
ARTNET – Asia – Pacific Research and Training Network on Trade – Asijsko-pacifický výzkum a školící sí o obchod
ASEAN – Association of Southeast Asian Nations – Sdružení národ jihovýchodní Asie
CROP – Council of Regional Organizations for the Pacific – Rada regionální organizace pro Pacific
ECAFE – Economic Commission for Asia and the Far East – Ekonomická komise pro Asii a Dálný východ ECO – Economic Cooperation Organization
– Organizace ekonomické spolupráce
ECOSOC – UN´s Economic and Social Council – Ekonomická a sociální komise OSN
ICST – information, communication and space technologies – informa ní, komunika ní a vesmírné technologie ICT – information and communication technologies
– informa ní a komunika ní technologie ITC – International Trade Centre
– Mezinárodní obchodní centrum
JPOI – Johannesburg Plan of Implementation –Johannesburgský realiza ní plán
OSN – Organizace spojených národ
PARIS 21 – Partnership In Statistics for Development in the 21st Century –Partnerství ve statistice pro rozvoj ve 21.století
PASTA – Plan of Action for Sustainable Tourism – Ak ní plán udržitelného turistického ruchu
PLUS – Pacific Leaders’ United Nations ESCAP Special Session – Speciální zasedání vedoucích p edstavitel stát Pacifiku SAARC – South Asian Association for Regional Cooperation
– Jihoasijská asociace regionální spolupráce
SEEA – System of Integrated Environmental and Economic Accounting – Systém integrovaného environmentálního a ekonomického ú etnictví SNA – System of Nationl Accounts
– Systém národních ú
SPC – Secretariat of the Pacific Community – Sekretariát pacifického spole enství
TISNET – Trade and Investment Information Service – Obchodní a investi ní informa ní servis
UNCTAD – United Nations Conference On Trade and Development – Konference o obchod a rozvoji OSN
UNDP – United Nations Developement Programme – Rozvojový program OSN
UNESCAP – United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific
– Ekonomická a sociální komise OSN pro Asii a Pacifik UN-HABITAT – United Nations Human Settlements Programme
– Program OSN pro lidská sídla
UNIDO – United Nations Industrial Development Programme –Organizace OSN pro pr mysloví rozvoj
WCO – World Customs Organization – Sv tová celní organizace
WSIS – World Summit on the Information Society – Sv tový summit o informa ní spole nosti WTO – World Trade Organization
– Sv tová obchodní organizace
1 Základní charakteristika a struktura organizace
1.1 ESCAP a její historie
Ekonomická a sociální komise OSN pro Asii a Pacifik (UNESCAP) je regionální pobo kou Sekretariátu OSN pro Asii a Pacifik. Organizace sídlí v thajském Bangkoku, jejím sou asným výkonným sekretá em je Kim Hak-su a je tvo ena 53 lenskými státy a 9 p idruženými leny (viz. P íloha .1).
Pod záštitou Ekonomické a sociální rady OSN poskytuje UNESCAP vládám lenských zemí technickou podporu ve t ech klí ových oblastech: redukce chudoby, ízení globalizace a stanovování naléhavých sociálních problém . Organizace se snaží poskytnout podporu svým len m p i dosahování Rozvojových cíl tisíciletí, se speciálním d razem na zmírn ní chudoby v nejmén rozvinutých zemích, ve vnitrozemských státech a v ostrovních rozvojových zemích.
UNESCAP dále nabízí vládám lenských zemí poradenské služby ve form výcvikových program , seminá , publikací a poskytování informací. Na žádost m že organizace vyslat tým profesionálních poradc , kte í pomáhají p i ešení problém p ímo na míst .
Na základ práce svého sekretariátu vydává komise každoro studie a zprávy, které ukazují na sou asný sociální, ekonomický a ekologický stav daného regionu. Dále komise podporuje více než 140 projekt v zemích Asie a Pacifiku.
Generální sekretá OSN formuloval základní funkce UNESCAP následovn :
Podporovat ekonomický a sociální rozvoj prost ednictvím subregionální a regionální spolupráce a integrace.
Sloužit jako hlavní ekonomické a sociální rozvojové fórum uvnit systému OSN.
Formulovat a podporovat aktivity rozvojové pomoci a projekty pot ebné v daném regionu a zárove fungovat jako agentura, která projekty provádí .
Poskytovat Komisi, jako hlavnímu legislativnímu orgánu UNESCAP, a jejím dce iným orgán m administrativní služby a pot ebnou dokumentaci.
Provád t studie, výzkumy a ostatní aktivity v souladu s podmínkami innosti Komise.
Poskytovat vládám na jejich žádost poradenské služby.
Rozvíjet a realizovat programy technické spolupráce.
Koordinovat aktivity UNESCAP s aktivitami ostatních orgán OSN a se specializovanými agenturami a mezivládními organizacemi.
Pro podporu správného fungování organizace se sekretariát UNESCAP lení na kancelá výkonného sekretá e, na sedm divizí: Naléhavé sociální problémy, Životní prost edí a udržitelný rozvoj, Informa ní, komunika ní a vesmírné technologie, Chudoba a rozvoj, Statistika, Obchod a investice, Doprava a cestovní ruch, a na dv podp rná odd lení:
Administrativní služby a Programový management. (viz. P íloha .2)
Hlavním legislativním orgánem UNESCAP je Komise, která se každoro schází na ministerské úrovni a podává zprávy Ekonomické a sociální rad OSN (ECOSOC). Slouží jako fórum pro všechny vlády regionu, kde mohou diskutovat a zhodnotit ekonomické a sociální otázky a posílit regionální spolupráci. Naposledy se sch ze konala 6.-12. dubna 2006 v indonéské Jakart . Šlo o 62. zasedání Ekonomické a sociální komise pro Asii a Pacifik.
Zvláštním bodem programu tohoto zasedání bylo Speciální zasedání vedoucích p edstavitel stát Pacifiku (PLUS), které se konalo poprvé v historii. PLUS bude vytvá et jedine nou asijsko-pacifickou mezivládní platformu, kde budou moci p edstavitelé stát Pacifiku prezentovat své obavy, hájit své zájmy a vést dialogy s ostatními zástupci len UNESCAP.
Jednou z nejvýznamn jších událostní zasedání bylo Ministerské jednání u kulatého stolu.
Minist i a ostatní zástupci tentokrát v novali zvláštní pozornost studii, která se zabývala vhodnou infrastrukturou ve ty ech klí ových sektorech – energie, mezinárodní komunika ní technologie, doprava a voda. Správné fungování t chto sektor je nezbytným p edpokladem pro zapojení do mezinárodního obchodu a pro p ístup k mezinárodním investi ním tok m, zvyšuje konkurenceschopnost produkt a služeb a tudíž umož uje udržitelný ekonomický r st regionu.
K zajímavostem pat í, že UNESCAP je nejv tší z p ti regionálních komisí OSN co do populace (62 % sv tové populace) a rozlohy a je nejdéle p sobící institucí zabývající se identifikací a analýzou ekonomických a sociálních trend v Asii a Pacifiku. Tato organizace také založila Asijskou rozvojovou banku (1966), Komisi eky Mekong (1995) a Asijsko- pacifické centrum pro zem lské strojírenství (2002).
i své práci spolupracuje UNESCAP s adou organizací jako je Sdružení národ jihovýchodní Asie (ASEAN), Organizace ekonomické spolupráce (ECO), Sekretariát pacifického spole enství (SPC), Rada regionální organizace pro Pacifik (CROP), Asijská
clearingová unie (ACU), Jihoasijská asociace regionální spolupráce (SAARC) a dalšími nevládními organizacemi, akademickými institucemi a soukromým sektorem.
Historie
UNESCAP byl založen r. 1947 v Šanghaji, v ín , jako Ekonomická komise pro Asii a Dálný východ (ECAFE) za ú elem asistence p i povále né ekonomické rekonstrukci. V lednu 1949 se vedení p emístilo do thajského Bangkoku.
Jméno organizace bylo zm no v roce 1974, aby reflektovalo jak ekonomické tak sociální aspekty rozvoje a zem pisnou polohu lenských zemí.
Mandát UNESCAP byl rozší en Valným shromážd ním OSN v roce 1977. Od té doby se regionální komise staly hlavními ekonomickými a sociálními centry OSN uvnit p ti rozdílných region .
1.2 Struktura Komise
Struktura Komise je tvo ena jedním poradním orgánem, t emi tématickými výbory, osmy podvýbory a dv ma speciálními orgány. (viz P íloha . 3).
Jako poradní orgán vystupuje Poradní výbor stálých zástupc a ostatních zástupc (ACPR), který je složený z len a p idružených len UNESCAP. Tento poradní orgán se schází tém každý m síc, aby projednal a zhodnotil práci Komise s výkonným sekretá em.
Výbory (Výbor pro snížení chudoby, Výbor pro ízení globalizace a Výbor pro naléhavé sociální otázky), podvýbory (Podvýbor postup pro snižování chudoby, Podvýbor statistiky, Podvýbor pro mezinárodní obchod a investice, Podvýbor pro dopravní infrastrukturu a cestovní ruch, Podvýbor pro životní prost edí a udržitelný rozvoj a Podvýbor pro informace, komunikace a vesmírné technologie, Podvýbor pro sociáln zranitelné skupiny a Podvýbor pro zdraví a rozvoj a dva speciální orgány) a speciální orgány (Speciální orgán pro nejmén rozvinuté zem a pro vnitrozemské rozvojové zem a Speciální orgán pro ostrovní rozvojové zem v Tichomo í) ídí práci Komise a dávají doporu ení v souladu s osmi subprogramy (2006-2007) – 1. Chudoba a rozvoj, 2. Statistiky, 3. Rozvoj ostrovních stát a teritorií v Pacifiku, 4. Obchod a investice, 5. Doprava a cestovní ruch, 6. Životní prost edí a udržitelný rozvoj, 7. Informace, komunika ní a vesmírné technologie, 8. Sociální rozvoj, v etn naléhavých sociálních otázek.
Poradní orgán:
PORADNÍ VÝBOR STÁLÝCH ZÁSTUPC A OSTATNÍCH ZÁSTUPC (ACPR) by má mít následující funkce:
1. Udržovat úzkou spolupráci a konzultace mezi leny a sekretariátem Komise.
2. Poskytovat poradenství výkonnému sekretá i v sestavování návrh , plán , program a rozpo .
3. Zkontrolovat rozvrh sch zí p ed jeho odevzdáním na zasedání Komise.
4. Pravideln získávat informace o administrativním a finan ním fungování UNESCAP a asistovat a radit výkonnému sekretá i p i monitorování a hodnocení uskute ovaných program .
5. Spolupracovat s výkonným sekretá em p i identifikaci naléhavých ekonomických a sociálních otázek a jiných d ležitých otázek.
6. Pomáhat sekretariátu p i formulaci do asné agendy na každé sch zi Komise.
7. Plnit další úkoly sv ené Komisí.
Tématické výbory:
VÝBOR PRO SNIŽOVÁNÍ CHUDOBY
Chudoba pat í k jednomu z nejv tších problém , kterému musí rozvojové zem v Asii a Pacifiku, kde žije 2/3 chudých obyvatel celého sv ta, elit. Proto je t eba podnikat efektivní kroky za ú elem snížení chudoby. Rozvojové cíle OSN uvádí, že do roku 2015 by m l být po et obyvatel žijících v extrémní chudob snížen na polovinu.
Výbor pro snižování chudoby by m l sloužit jako regionální fórum a pomáhat len m p i dosahování vyty ených cíl . Jsou to:
tvorba rozvojové strategie a politiky vhodné ke snižování chudoby s rychlým a dlouhotrvajícím efektem a zlepšování kvality života chudých,
posílení národní statistické sít ,ve které by probíhala analýza statistik a jejich ší ení na mezistátní úrovni a která by pomáhala zlepšovat kvalitu provád ných statistik,
vzájemné sdílení zkušenosti získaných p i práci na snižování chudoby jak v m stských tak venkovských oblastech.
Pod všeobecným dohledem Komise, má Výbor za úkol:
1. Posuzovat uskute né pokroky a vyhodnocovat p ekážky, které se vyskytly p i dosahování Rozvojových cíl tisíciletí.
2. Analyzovat globální a regionální trendy a pokroky, v etn alarmujících ekonomických a sociálních témat, které mají vliv na úrove chudoby v regionu. Speciáln by se m l Výbor soust edit na doporu ování možných postup , které by podporovaly ekonomický r st chudých a bránily dalšímu prohlubování sociální nerovnosti.
3. Posuzovat a analyzovat pokrok v rozvoji statistik v regionu, pomáhat p i posílení statistické sít a podporovat zlepšení kvality statistik, s d razem na následující oblasti:
Zlepšení a harmonizace metodologie používané p i m ení chudoby a souvisejících sociálních statistik.
Prioritní oblasti statistik zvolené leny a p idruženými leny, tedy statistiky o populaci, informa ních a komunika ních technologiích, životním prost edí, atd.
4. Podporovat vým nu zkušeností, které se osv ily p i snižování chudoby, dále sem pat í pomoc p i rozši ování lidských i institucionálních kapacit.
5. Zhodnotit realizaci a efektivnost d ležitých program UNESCAP a doporu it Komisi další postupy týkající se budoucích program .
6. Posílit spojení vládních, nevládních, regionálních a bilaterálních organizací i soukromých subjekt za ú elem podpory strategií na podporu snížení chudoby, které by m lo synergický efekt se snahou vyvarovat se duplicity.
7. Prosazovat užší spolupráci a spole né aktivity s agenturami systému Spojených národ tak, aby nedocházelo k p ekrývaní a duplicit . Prosazovat rostoucí spolupráci s finan ními institucemi, rozvojovými agenturami mimo systém Spojených národ , organizacemi privátního sektoru, nevládními organizacemi a dárcovskými zem mi uvnit i mimo region UNESCAP za ú elem maximalizace využití dostupných zdroj a zlepšení efektivity a ú inku práce Komise.
8. Úzce spolupracovat s ostatními dce inými orgány Komise.
9. Uskute ovat další akce související s problémem snižování chudoby.
Výboru by m ly p i práci asistovat následující dva podvýbory:
Podvýbor postup pro snižování chudoby;
Podvýbor statistiky.
Zatímco se Výbor zabývá všeobecnými aspekty snižování chudoby, podvýbory by se m ly zam ovat na speciální problémy.
VÝBOR PRO ÍZENÍ GLOBALIZACE
Proces globalizace se v posledních letech zna prohloubil a stále se objevují nové dopady na regionální ekonomický a sociální rozvoj. Výzvou tedy je, jak ídit globalizaci prost ednictvím formulace a realizace vhodných strategií efektivn a p i minimalizaci nutných náklad .
V této souvislosti by m lVýbor pro ízení globalizace zam it své úsilí na ešení problém ve ty ech základních oblastech: mezinárodní obchod a investice, dopravní infrastruktura a cestovní ruch, životní prost edí a udržitelný rozvoj a informa ní, komunika ní a vesmírné technologie.
Pod všeobecným dohledem Komise by m l Výbor:
1. Posoudit a analyzovat naléhavá ekonomická témata a jejich dopad na region a doporu it vhodné postupy, které by m ly jednotlivé vlády p ijmout.
2. Posoudit a analyzovat trendy a pokroky za ú elem pochopení d sledk dohod Sv tové obchodní organizace, regionálních obchodních dohod a dalších multilaterálních obchodních vyjednávání. Dále pak doporu it vhodné innosti, která by byly nápomocné p i snahách o vstup do Sv tové obchodní organizace a p i zapojování do mezinárodních obchodních dohod.
3. Podpo it rozvoj mezinárodního konkurenceschopného obchodu prost ednictvím racionalizace a automatizace dokumentace, zjednodušením a harmonizací pravidel obchodu a zvýšením manažerských dovedností.
4. Podporovat vým nu zkušeností a sdílení postup za ú elem podpory investic.
5. Podpo it další udržitelný rozvoj cestovního ruchu posílením kapacit lidských zdroj a institucí a podporou regionální spolupráce, zvlášt pak vytvá ením sít školících institucí.
6. Podpo it formulaci a realizaci národních, regionálních a meziregionálních dopravních iniciativ se zvláštním zam ením na asijskou dálnici, transasijskou železnici a podpo it rozvoj dopravní sít , aby se zlepšil p ístup na domácí a globální trhy.
7. Podpo it odstran ní institucionálních a fyzických bariér za ú elem zjednodušení pohybu lidí, zboží a služeb a posílení rozvoje kombinované dopravy a logistických služeb.
8. Posoudit, analyzovat a dokumentovat trendy v doprav a asistovat len m a idruženým len m p i ešení otázek, které se týkají ve ejn -soukromého sektoru.
9. Posoudit stav životního prost edí v regionu.
10. Podpo it tvorbu lidských a institucionálních kapacit, aby mohly lenské zem efektivn a integrovan reagovat na globální, regionální, národní a lokální plány o životním prost edí a aby se mohly ú astnit vývoje a realizace multilaterálních smluv o životním prost edí.
11. Pomáhat p i formulaci a realizaci strategií a ak ních plán pro udržitelné využití írodních zdroj , zvlášt pak vodních zdroj , se speciálním zam ením na problémy spojené s kvalitou vody a p ístupem chudých k nezávadným zdroj m pitné vody.
12. Posílit národní kapacity nutné k prevenci, snižování a zvládnutí katastrof spojených s ohrožením vodních zdroj a podpo it a posílit spolupráci p i boji s p dní degradací, dezertifikací a s dalšími negativními vlivy klimatických zm n.
13. Podpo it r st kapacit pot ebných pro zvládnutí energetické otázky, dále pak podpo it národní snahy p i strategickém plánování a ízení situace, snahu zvýšit využití obnovitelných energetických zdroj a zvýšit efektivitu využití energie. Zárove podpo it subregionální spolupráci p i rozvoji energetického sektoru a obchodu s energií.
14. Podpo it tvorbu prost edí vhodného pro rozvoj informa ních a komunika ních technologií.
15. Podpo it regionální spolupráci a efektivní integraci aplikací komunika ních a informa ních technologií založených na satelitním spojení s ostatními informa ními technologiemi za ú elem trvalého ekonomického a rozvojového plánování a ízení a za ú elem zlepšení kvality života lidí žijících v odlehlých zem lských oblastech.
16. Podpo it vzájemnou d ru a spolupráci.
17. Zhodnotit realizaci a efektivnost d ležitých program UNESCAP a doporu it Komisi další postupy týkající se budoucích program .
18. Posílit vztahy s d ležitými subregionálními organizacemi za ú elem podpory intra- subregionální a inter-subregionální spolupráce.
19. Snažit se urychlit p ijetí rozhodnutí a doporu ení d ležitých pro práci výboru na mezinárodních konferencích a poskytnout pomocnou ruku p i formulaci a realizaci regionálních ak ních program .
20. Podpo it spojení s rozvojovými agenturami a finan ními institucemi, organizacemi privátního sektoru, nevládními organizacemi, dárcovskými zem mi uvnit a mimo region a d ležitými agenturami Spojených národ , snažit se minimalizovat duplicitu práce a maximalizovat efektivitu a výsledky práce Komise.
21. Úzce spolupracovat s ostatními dce inými orgány Komise.
22. Uskute ovat další akce související s problémem ízení globalizace.
Výbor je složený ze všech len a p idružených len Komise, schází se každé dva roky a prezentuje Komisi svou zprávu, která má uleh it diskusi o ízení globalizace. Výboru p i práci pomáhají následující podvýbory:
Podvýbor pro mezinárodní obchod a investice
Podvýbor pro dopravní infrastrukturu a cestovní ruch Podvýbor pro životní prost edí a udržitelný rozvoj
Podvýbor pro informace, komunikace a vesmírnou technologii
Zatímco se Výbor zabývá všeobecnými aspekty ízení globalizace, podvýbory by se m ly zam ovat na speciální otázky.
VÝBOR PRO NALÉHAVÉ SOCIÁLNÍ OTÁZKY
Asijský a pacifický region musí elit novým a pokra ujícím výzvám plynoucím z globálních a regionálních rozvojových trend , které mají hluboký vliv na jednotlivce, rodiny a celou spole nost. Mnozí lidé z t chto region musí elit nerovnému p ístupu kv li svému pohlaví, ku, handicapu, p íjmu i jiným faktor m. Existují ale i jiné hrozby jako je nár st infekce HIV/AIDS, obchod s lidmi a další zlo iny.
Rychlé stárnutí obyvatelstva a mezinárodní migrace, které ovliv ují všeobecný spole ensko- ekonomický rozvoj, znamenají vznik nových regionálních výzev.
Výbor pro naléhavé sociální problémy je odpov dný Komisi za pomoc len m a idruženým len m p i realizaci cíl týkajících se tvorby a implementace efektivních politik a strategií na podporu rovných možností všech sociálních skupin a celkového zvýšení kvality jejich života. Pod všeobecným dohledem Komise má výbor za úkol:
1. Posoudit a analyzovat hlavní rozvojové trendy, dále pak identifikovat naléhavé spole enské rozvojové výzvy a problémy, které mají vliv na asijský a pacifický region, zam it se p edevším na zranitelné skupiny, v etn žen, mládeže, handicapovaných lidí, stárnoucí populace, migrant a osob nakažených virem HIV.
2. Podporovat rozvoj sociálních politik a prosazování sociální dimenze v národních rozvojových programech.
3. Podporovat cíle projektu „Vzd lání pro všechny“ prosazováním vzd lání do ležitých program .
4. Doporu it vhodnou strategii p i zvyšování národních kapacit za ú elem zlepšení rozvoje a ší ení základních sociálních služeb, jako vzd lání, zdraví a výživa. Snaha vypo ádat se s p etrvávajícími a naléhavými sociálními problémy.
5. Doporu it strategie pro prevenci HIV/AIDS, jeho lé bu a zvýšení pov domí široké ve ejnosti o tomto tématu.
6. Poskytnout sekretariátu poradenství p i formulaci st edn dobých plán a dvouletých program , které by m ly zmírnit kritické sociální problémy a podporovat správný rozvoj všech sociálních skupin, se zvláštním zam ením na zranitelné skupiny (viz bod 1) prost ednictvím následujících aktivit:
Realizace projekt technické asistence, poskytování poradenských služeb.
Identifikace a ší ení nejlepší praxe.
Vedení multisektorálních sociálních analýz a dialog .
7. Posoudit realizaci a efektivitu d ležitých program UNESCAP, které se zabývají etrvávajícími a naléhavými sociálními otázkami a doporu it opat ení posilující vliv program a jejich d ležitost.
8. Podpo it regionální spolupráci mezi leny a p idruženými leny UNESCAP za ú elem posílení politické angažovanosti, podnikat akce, které by sloužily jako prevence a zmír ovaly by nep íznivé sociální vlivy rozvojových trend .
9. Snažit se urychlit p ijetí rozhodnutí a doporu ení diskutovaných na d ležitých globálních konferencích. Monitorovat a ohodnotit pokrok a poskytnout rady p i formulaci a realizaci regionálních ak ních program , p emž by výbor m l brát v úvahu d ležitá doporu ení Komise pro sociální rozvoj, Komise pro postavení žen a jiných mezivládních dce iných orgán OSN.
10. Podpo it užší spolupráci a spole né aktivity s d ležitými útvary a agenturami OSN, spojení s ostatními mezivládními a nevládními organizacemi, obchodním sektorem, dárcovskými zem mi uvnit a vn regionu UNESCAP za ú elem maximalizace zdroj a vlivu práce Komise p i ešení sociálních rozvojových výzev v regionu.
11. Úzce spolupracovat s ostatními dce inými orgány Komise.
12. Uskute ovat další akce související s naléhavými sociálními problémy.
Výbor je složený ze všech len a p idružených len Komise, m l by se scházet každé dva roky a prezentovat Komisi svou zprávu, která by m la uleh it diskusi o naléhavých sociálních problémech. Výboru pomáhají p i práci 2 podvýbory:
Podvýbor pro sociáln zranitelné skupiny Podvýbor pro zdraví a rozvoj
Zatímco se Výbor zabývá všeobecnými aspekty ízení globalizace, podvýbory by se m ly zam ovat na speciální odv tvovou problematiku.
Speciální orgány:
SPECIÁLNÍ ORGÁN PRO NEJMÉN ROZVINUTÉ ZEM A PRO VNITROZEMSKÉ ROZVOJOVÉ ZEM
Speciální problémy a p ekážky ekonomického a sociálního rozvoje nejmén rozvinutých a vnitrozemských rozvojových zemí byly zohledn ny mezinárodním spole enstvím a sou asn byly zasazeny do kontextu Bruselské deklarace a Ak ního programu nejmén rozvinutých zemí ze 3. konference OSN o nejmén rozvinutých zemí1, do Mezinárodní rozvojové strategie a do realizace Rozvojových cíl tisíciletí. Je pot eba zam it pozornost na asijský a pacifický region tak, aby došlo k za azení nejmén rozvinutých zemí a vnitrozemských rozvojových zemí do pokra ujícího procesu regionální integrace a aby tyto zem byly zapojeny do sociální a ekonomické dynamiky regionu. Speciální orgán pro nejmén rozvinuté zem a pro
1Third United Nations Conference on the Least Developed Countries, Brussels, Belgium, 14-20 May 2001
vnitrozemské rozvojové zem by m l vytvá et fórum, na kterém by se mohly diskutovat ty otázky a problémy, kterým musí tato skupina zemí elit.
Pod všeobecným dohledem Komise má Speciální orgán:
1. Posuzovat a analyzovat ekonomický a sociální pokrok v nejmén rozvinutých a vnitrozemských rozvojových zemích a vypracovat posudek ekonomických, sociálních a environmentálních problém t chto zemí.
2. Identifikovat a podpo it r zné varianty nových strategií a postup na národní, subregionální a regionální úrovni a umožnit t mto zemím, aby maximalizovaly výhody z globalizace.
3. Podpo it národní snahy v t chto zemích, v etn formulace rozvojových strategií na národní a odv tvové úrovni.
4. Podporovat a upevnit dohody mezistátní spolupráce o vým zkušeností a technickou spolupráci mezi nejmén rozvinutými a vnitrozemskými rozvojovými zem mi a ostatními rozvojovými a rozvinutými zem mi v regionu.
5. Podpo it komplexní p ístup k odstran ní institucionálních a fyzických bariér, aby byl usnadn n pohyb lidí, zboží a služeb a posílen rozvoj kombinované dopravy a logistických služeb za ú elem aktivní ú asti v procesu globalizace.
6. Posoudit a analyzovat speciální tranzitní obchod a transportní problémy asijských vnitrozemských rozvojových zemí, doporu it vhodná opat ení p i ešení t chto problému, která by byla v souladu s mezinárodními úmluvami, p edevším s lánkem 125 Konvence OSN o námo ním právu2. Dále pak povzbudit asijské vnitrozemské rozvojové zem a jejich tranzitní sousedy p i spolupráci, aby došlo ke snížení transportních náklad .
7. Podpo it spojení s rozvojovými agenturami a finan ními institucemi, organizacemi privátního sektoru, nevládními organizacemi a dárcovskými zem mi uvnit a mimo region a podpo it jejich aktivity, které jsou nejmén rozvinutým a vnitrozemským rozvojovým zemím velmi prosp šné.
8. Posoudit realizaci a efektivnost p íslušných program UNESCAP a doporu it Komisi další postupy ohledn budoucích program .
2UN Convention on the Law of Sea, Jamaica, 10 December 1982
9. Snažit se urychlit p ijetí rozhodnutí a doporu ení diskutovaných na globálních konferencích, které se týkají nejmén rozvinutých a vnitrozemských rozvojových zemí.
10. Podpo it užší spolupráci a spole né aktivity s p íslušnými orgány a agenturami OSN, stejn tak rostoucí spojení s finan ními institucemi, rozvojovými agenturami mimo systém Spojených národ , organizacemi privátního sektoru, nevládními organizacemi, dárcovskými zem mi za ú elem maximalizace využití dostupných zdroj a zvýšení efektivity a vlivu práce Komise p i potýkání se s kritickými rozvojovými výzvami.
11. Úzce spolupracovat s ostatními dce inými orgány Komise.
12. Uskute ovat další akce související s nejmén rozvinutými a vnitrozemskými rozvojovými zem mi.
Tento speciální orgán by se m l scházet každé dva roky na dva dny a to vždy v opa ný rok než Speciální orgán pro ostrovní rozvojové zem v Tichomo í.
SPECIÁLNÍ ORGÁN PRO OSTROVNÍ ROZVOJOVÉ ZEM V TICHOMO Í
Speciální problémy, které se týkají ekonomického a sociálního rozvoje ostrovních rozvojových zemí v Tichomo í a které jsou zp sobeny jejich malou rozlohou a zranitelností, byly p ijaty mezinárodním spole enstvím a byly také zasazeny do kontextu Ak ního programu pro udržitelný rozvoj malých ostrovních rozvojových zemí3 a p i realizaci Rozvojových cíl tisíciletí. Je t eba, aby i tyto zem byly zapojeny do pokra ujícího regionálního integra ního procesu a za azeny do ekonomické a sociální dynamiky regionu.
Speciální orgán pro ostrovní rozvojové zem v Tichomo í by m l vytvo it fórum, kde by se diskutovaly speciální otázky a problémy, kterým musí tato skupina zemí elit. Pod všeobecným dohledem Komise by m l Speciální orgán:
1. Posoudit a analyzovat ekonomický a sociální pokrok v rozvojových zemích v Pacifiku, etn limit rozvoje.
2. Identifikovat a podpo it r zné metody a postupy na národní, subregionální a regionální úrovni, které umožní t mto zemím maximalizovat užitky z globalizace.
3. Asistovat p i budování pot ebných kapacit.
3Barbados Programme of Action for the Sustainable Development of Small Island Developing States, Barbados, Apríl 1994
4. Podporovat a upev ovat dohody mezistátní a interregionální spolupráce za ú elem vým ny zkušeností a technické spolupráce mezi rozvojovými zem mi v Pacifiku a ostatními zem mi v regionu.
5. Prost ednictvím Pacifického opera ního centra UNESCAP podpo it spojení s rozvojovými agenturami a finan ními institucemi, organizacemi privátního sektoru, nevládními organizacemi, dárcovskými státy a podpo it jejich aktivity a iniciativy, které pacifickému regionu velmi pomáhají.
6. Posoudit realizaci a efektivnost d ležitých program UNESCAP a doporu it Komisi další postupy ohledn budoucích program .
7. Snažit se urychlit p ijetí rozhodnutí a doporu ení (nap . Ak ní program udržitelného rozvoje malých ostrovních rozvojových stát , realizace Rozvojových cíl tisíciletí) diskutovaných na globálních konferencích, které se týkají malých ostrovních rozvojových stát .
8. Podpo it úzkou spolupráci a spole né aktivity s p íslušnými orgány a specializovanými agenturami OSN.
9. Úzce spolupracovat s ostatními dce inými orgány Komise.
10. Uskute ovat další akce související s ostrovními rozvojovými zem mi v Tichomo í.
Tento speciální orgán by se m l scházet každé dva roky na dva dny a to vždy v opa ný rok než Speciální orgán pro nejmén rozvinuté zem a pro vnitrozemské rozvojové zem .
2 Rozvojové cíle tisíciletí
4Tzv. Miléniová deklarace schválená hlavami stát a vlád sv ta shromážd nými na zvláštním zasedání Valného shromážd ní Organizace spojených národ v zá í 2000 zavázala celé mezinárodní spole enství k dosažení ambiciózních cíl v oblasti rozvoje a vymýcení chudoby do roku 2015. Bylo definováno osm tzv. Rozvojových cíl tisíciletí (Millenium Development Goals – MDGs), na jejichž pln ní se UNESCAP podílí.
Cíl 1: Odstranit extrémní chudobu a hlad.
Cíl 2: Dosáhnout základního vzd lání pro všechny.
Cíl 3: Prosazovat rovnost muž a žen a posílit roli žen ve spole nosti.
Cíl 4: Snížit d tskou úmrtnost.
Cíl 5: Zlepšit zdraví matek.
Cíl 6: Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi.
Cíl 7: Zajistit udržitelný stav životního prost edí.
Cíl 8: Budovat sv tové partnerství pro rozvoj.
Cíl 1: Odstranit extrémní chudobu a hlad
Snížit o polovinu po et lidí, kte í žijí z p íjmu nižšího než 1USD na den
V roce 1990, více než 1,2 miliardy lidí – 28 % populace rozvojového sv ta, žilo v extrémní chudob . V roce 2002 se toto íslo snížilo na 19 %. Pokrok na cest k dosažení tohoto cíle není ve všech regionech stejn výrazný. B hem této periody (1990-2002) klesly míry extrémní chudoby rapidn ve v tšin Asie, kde po et lidí žijících z p íjmu nižšího než 1USD na den poklesl tém o tvrtinu mld. lidí. Asie tedy vede ve snižování globální chudoby.
Graf: Podíl lidí, kte í žijí z p íjmu nižšího než 1 USD na den, rok 1990 a 2002, v procentech.
4http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2006/MDGReport2006.pdf, p ístup 10.9.2006
Jelínek, Petr. ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍ PO PRVNÍ T ETIN . Mezinárodní politika, 2005, ro . 29, .9, s. 7. ISSN0543-7962.
eklad: Southern Asia – jižní Asie, Eastern Asie – východní Asie, South-Eastern Asia and Oceania – jihovýchodní Asie a Oceánie, Developing regions – rozvojové regiony, target - cíl
Zdroj:http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2006/MDGReport2006.pdf, cit.: 20.8.2006
Snížit o polovinu po et lidí, kte í trpí hladem.
Podíl lidí, kte í trpí hladem, se v rozvojovém sv snížil. Celkový pokrok není však dostate rychlý, aby snížil po et hladov jících lidí, který vzrostl mezi roky 1995-1997 a 2001-2003. Odhadem trp lo v roce 2003 v rozvojovém sv chronickým hladem až 824 milion lidí. Jižní Asie, jako jeden z nejh e postižených region , ud lala v posledních letech pokrok. Na za átku 90. let poklesl po et hladov jících lidí ve východní Asii, v sou asnosti ale op t roste.
Graf: Podíl lidí, kte í nemají dostatek potravin, roky 1990-1992, 1995-1997 a 2001-2003, v procentech.
eklad: Southern Asia – jižní Asie, Eastern Asia – východní Asie, South-Eastern Asia – jihovýchodní Asie, Oceania – Oceánie, Developing Regions – rozvojové regiony, target - cíl
Zdroj:http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2006/MDGReport2006.pdf, cit.: 20.8.2006
Cíl 2: Dosáhnout základního vzd lání pro všechny
Zajistit, aby všichni chlapci a všechny dívky dokon ili plné základní vzd lání.
istý koeficient zápis do základních škol v rozvojovém sv vzrostl na 86 %. Jednotlivé hodnoty se op t liší vzhledem k regionu. Velký pokrok ud lala p edevším jižní Asie v letech 1999-2004, kdy podíl zapsaných vzrostl ze 72 % na 89 %. Tento trend odrážel p edevším zlepšení v Indii. Všeobecn platí, že více než jedna z p ti dívek ve v ku odpovídajícímu základní škole do školy nechodí. U chlapc je to jen jeden z šesti. Jižní Asie pat í mezi regiony s nejviditeln jšími rozdíly mezi pohlavími.
Graf: istý podíl zapsaných do základních škol, roky 1990/91 a 2003/04, v procentech
eklad: Oceania – Oceánie, Southern Asia – Jižní Asie, South-Eastern Asia – jihovýchodní Asie, Eastern Asia – východní Asie, Developing regions – rozvojové regiony, target - cíl
Zdroj:http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2006/MDGReport2006.pdf, cit.: 20.8.2006
Cíl 3: Prosazovat rovnost muž a žen a posílit roli žen ve spole nosti
Odstranit nepom r mezi muži a ženami v základním a st edoškolském vzd lání nejlépe do roku 2005 a na všech úrovních vzd lávacího systému do roku 2015.
V p ípad základního školství bylo cíle dosaženo mj. ve východní Asii. V jihovýchodní Asii, Oceánii a v asijských zemích SNS je cíl p i stávajícím trendu splnitelný. V jižní Asii dochází k mírnému pokroku. Pokud jde o st ední školství, bylo již rovnosti v docházce dívek a chlapc dosaženo v jihovýchodní Asii. V jižní Asii a Oceánii lze zaznamenat jistý pokrok.
Cíl 4: Snížit d tskou úmrtnost
Omezit úmrtnost d tí do v ku p ti let o dv t etiny.
koli se šance na p ežití ve všech regionech zvýšila, zem elo v roce 2004 až 10,5 milión tí p ed svým pátým rokem – v tšinou na nemoci, proti kterým existuje prevence. V tšina z t chto d tí (94 %) žije v 60 zemích. P ežití d tí se naopak zna zvýšilo mj. v jiho- východní a východní Asii, kde se míry úmrtnosti d tí snižují ro o více než 3 %.
Graf: Míra úmrtnosti d tí do p ti let na 1000 živ narozených, roky 1990 a 2004
eklad: Southern Asia- jižní Asie, Oceania- Oceánie, South-Eastern Asia – jihovýchodní Asie, Eastern Asia – východní Asie, Developing regions – rozvojové regiony, target - cíl
Zdroj:http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2006/MDGReport2006.pdf, cit.: 20.8.2006
Cíl 5: Zlepšit zdraví matek
Omezit mate skou úmrtnost o t i tvrtiny.
koliv je tento problém ešen na mezinárodní úrovni už dv desetiletí, vypadá to, že v regionech, kde je nejvíce úmrtí (mj. jižní Asie), se míry mate ské úmrtnosti zm nily jen málo. Nespolehlivé údaje zhoršují vypovídací schopnosti dat. Základem pro zlepšení zdraví matek a snížení mate ské úmrtnosti jsou odpovídající zdravotnické služby a plánované rodi ovství. asto ženám, které by cht ly omezit po et d tí, chybí p ístup k antikoncepci. Jak ukazuje vývoj v ad zemí, vyškolená pomoc p i porodech podporovaná v asnou pohotovostní porodnickou pé í, by mohla dále pomáhat p i snižování úmrtí. Nejnižší podíl asistovaných porod vykazuje region jižní Asie. Naopak východní a jihovýchodní Asie ukazuje nejv tší pokrok.
Graf: Podíl porod , p i kterých asistuje vyškolený zdravotnický personál, roky 1990 a 2004, v procentech
eklad: Southern Asia- jižní Asie, South-Eastern Asia – jihovýchodní Asie, Eastern Asia – východní Asie, Developing regions – rozvojové regiony
Zdroj:http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2006/MDGReport2006.pdf, cit.: 20.8.2006
Cíl 6: Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi Zastavit a zvrátit ší ení HIV/AIDS.
estože n které zem vykazují úsp ch p i snižování podílu nakažených HIV k celkovému po tu obyvatel, všeobecn tento podíl stále roste. Po et lidí žijících s HIV stoupl z 36,2 milion v roce 2003 na 38,6 milion v roce 2005. V roce 2005 bylo zaznamenáno 4,1 milion nových infekcí. V tomto roce také stoupl po et úmrtí na nemoc AIDS na 2,8 milion , p estože se v ad region zlepšil p ístup k antiretrovirovým lék m a zlepšila se i pé e. Ve východní Asii, v jižní Asii a v Oceánii se epidemie HIV/AIDS rychle ší í.
Zastavit a zvrátit dopady malárie a dalších nemocí.
Rostoucí pov domí o ztrátách na životech zp sobených malárií zvýšilo zájem o tuto problematiku a snahy o snížení nákazy. Finan ní pomoc od institucí jako je nap . Globální fond pro boj s AIDS, malárií a tuberkulózou slouží p edevším p i po izování ochranných sítí napušt ných insekticidy a pro lepší p ístup k antimalarik m.
Pokud jde o další infek ní nemoci, pat í sem nap . tuberkulóza.
Cíl 7: Zajistit udržitelný stav životního prost edí
Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a program jednotlivých stát ; zabrán ní ztrátám životních zdroj .
Pod tento bod m žeme zahrnout problematiku odles ování, problematiku energetickou i emise CO2 a ozónovou vrstvu. Všeobecn stále platí, že nadále pokra uje ne ízené odles ování. istá ztráta plochy les se však zpomaluje. Odlesn ní ( p edevším p em na les na zem lskou p du) pokra uje ve vysoké mí e – kolem 13 miliónu hektar za rok.
Vysazování strom , obnova krajiny a p írodní expanze les ale zna snižují isté ztráty lesních ploch. Nicmén tyto nov vysázené lesy nemají takovou ekologickou hodnotu jako ty starší, více biologicky diversifikované lesy a neposkytují stejné výhody a obživu pro místní komunity. istý pokles lesních ploch v letech 2000-2005 je kolem 7,3 milion hektar za rok (tato plocha odpovídá zhruba velikosti Panamy nebo Sierra Leone). Je to sice nižší hodnota než v letech 1990-2000 (8,9 mil. ha), p esto denn mizí lesní plocha o velikosti 200 km2.Ve východní Asii byly ztráty na lesních porostech pozastaveny. V jihovýchodní Asii i v Oceánii lesní plochy stále klesají.
Problém zv tšující se ozónové díry se poda ilo úsp šn vy ešit, p edevším díky Montrealskému protokolu z roku 1987, který obsahoval požadavky na snížení produkce chemikálií ni ících ozónovou vrstvu a který signatá ské zem dodržují.
Od roku 1990 poklesla míra spot ebované energie pot ebné na vyprodukování HDP o hodnot 1000 USD globáln zhruba o 10 %, p emž jižní a východní Asie dosáhly nejv tších pokrok . To pak pomohlo udržet míru zvyšování emisí CO2 na trochu nižší úrovni než je všeobecný trend r stu energie. Vzhledem k r stu populace a k ekonomickému r stu se ale množství emisí CO2 nadále zvyšuje.
Snížit na polovinu po et lidí bez dlouhodob udržitelného p ístupu k nezávadné pitné vod a hygienickému za ízení.
Pokud jde o zajišt ní p ístupu k pitné vod , bylo stanoveného cíle dosaženo ve m stech jižní Asie. P ístup se zhoršil ve m stech východní Asie. V p ípad zásobování venkovského obyvatelstva pitnou vodou vykazuje tendenci odpovídající spln ní stanoveného cíle jižní Asie.
Omezený pokrok byl zaznamenán ve východní a jihovýchodní Asii. Pokud jde o p ístup k hygienickým za ízením v m stských oblastech, da í se cíl snížení po tu osob bez p ístupu k nim na polovinu plnit v jihovýchodní a jižní Asii. K žádnému zlepšení nedochází v Oceánii
Dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimáln 100 milion obyvatel p ím stských chudinských tvrtí (slum ) do 2020.
V roce 2007 bude poprvé v historii žít v tšina obyvatel sv ta v m stských oblastech. Tím pádem se ve v tšin rozvojového sv ta zvýší po et obyvatel žijících ve slumech. Cílem je zabezpe it t mto lidem kvalitn jší životní podmínky.
Cíl 8: Budovat sv tové partnerství pro rozvoj
Rozvíjet otev ený obchodní a finan ní systém založený na jasných pravidlech, edvídatelnosti a absenci diskriminace.
Zam it se na zvláštní pot eby nejmén rozvinutých zemí v etn bezcelního p ístupu vývoz z nejmén rozvinutých zemí na trhy rozvinutých zemí; oddlužení; velkorysejší oficiální rozvojová pomoc.
Zam it se na zvláštní pot eby vnitrozemských a malých ostrovních rozvojových zemí.
Komplexn ešit problém zadlužení rozvojových zemí prost ednictvím národních a mezinárodních opat ení s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost splácení dluhu u zadlužených zemí.
Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout p ístup k dostupným základním lék m.
Ve spolupráci s rozvojovými zem mi podpo it tvorbu pracovních míst pro mladé.
Ve spolupráci se soukromým sektorem zp ístupnit rozvojovým zemím výhody nových informa ních a komunika ních technologií.
3 Divize UNESCAP a jejich projekty
Existuje sedm divizí UNESCAP, ve kterých probíhá konkrétní práce organizace. Jejich zam ení odpovídá program m UNESCAP. Jedná se tedy o divize: Chudoba a rozvoj, Životní prost edí a udržitelný rozvoj, Statistika, Informa ní, komunika ní a vesmírné technologie, Obchod a investice, Doprava a cestovní ruch a Naléhavé sociální problémy. Základem jejich aktivit jsou projekty, na kterých divize pracují.
3.1 Chudoba a rozvoj
Snížení chudoby je jednou z hlavních priorit Spojených národ a tedy i UNESCAP. Projekty divize Chudoba a rozvoj se zam ují na všechny dimenze chudoby, na Rozvojové cíle tisíciletí a na financování rozvoje. Všechny projekty jsou provád ny pomocí kombinace normativních a analytických p ístup , prosazování vhodných postup a dialog , tvorby nových kapacit, technologické spolupráce a propojování znalostí.
V sou asnosti se pracuje na t chto projektech: Bezpe nost ve m stech pro chudé, Voda a odpadní voda v malých m stech, Obnova živobytí po katastrof , Obydlí pro chudé ve m stech, Informa ní a komunika ní technologie pro rozvoj venkova, Ženy v lokálním m stském vedení, Asijsko-pacifické m stské fórum, Iniciativa lidské d stojnosti, Financování rozvoje, Podpora napln ní Rozvojových cíl tisíciletí v Asii a Pacifiku, Technická pomoc tranzitním ekonomikám atd.
Bezpe nost ve m stech pro chudé
Pro práv bezpe nost pro chudé? Asijsko-pacifický region byl dlouho považován za sv tov nejbezpe jší. Ale v ci se za ínají m nit. Zlo in a strach z nejistoty se pomalu stávají vážným problémem v n kterých m stech regionu.
Lidé se asto domnívají, že chudoba vede ke zlo inu. Ale skute nost je jiná. Chudí lidé jsou více zranitelní jako ob ti zlo inu. I relativn malý zlo in m že mít na jejich živobytí devastující následky. Sou asn zlo in a obava z nejistoty zhoršuje kvalitu jejich života. Tím je pro n obtížn jší chudob uniknout. Chudí lidé žijí a pracují v prost edí, kde je nedostatek ve ejných služeb jako nap . ve ejné osv tlení. Policie i ostatní instituce k nim mají jiný
ístup. Zkrátka, nedostatek bezpe í podn cuje a umož uje kolob h chudoby.
UNESCAP a UN-HABITAT (Program OSN pro lidská sídla) spolupracují na tom, aby se otázka bezpe nosti ve m stech stala st žejním bodem p i redukci chudoby prost ednictvím spole ných regionálních projekt .
Jedná se o t íletý program, který byl zahájen 1. zá í 2006.
Strategie realizace projektu:
1. Rozvoj spole né regionální znalostní základny a souboru nástroj vhodných pro posílení bezpe nosti ve m stech pro chudé.
2. Zd razn ní zásadní role místního vedení p i zlepšování bezpe nosti ve m stech.
3. Rozvoj praktických dovedností.
Voda a odpadní voda v malých m stech
Tento projekt pat í k nejnov jším. Snaží se pomoci místnímu vedení a jeho partner m p i rozvoji integrovaných a spole ných strategií managementu vody a odpadních vod. Sbírá a ší í informace o inovativních a výhodných technologiích a p ístupech managementu, které si mohou dovolit i malá m sta.
Voda se rychle v regionu stává vzácným zdrojem. Jedním z klí ových d vod nedostatku vodních zdroj je špatné ízení a plýtvání vodou. V m stských oblastech se vyplýtvá kolem 30-60 % nezávadné pitné vody. Zásoby vody a kanalizace jsou ve v tšin m st finan neudržitelné, protože sou asné poplatky nesta í k pokrytí provozu a náklad na údržbu. To platí p edevším v malých m stech a ješt více v chudém sousedství t chto m st, kde chudí nakonec platí za vodu p tkrát více než bohatí a st ední t ída.
Zatímco p ístup k pitné vod je v m stských oblastech dosta ující, kanalizace jsou ve velmi špatném stavu. Dokonce i ve m stech, která mají infrastrukturu kanalizace, je odpadní voda odvád na p írodní cestou.
Projekt p sobí na regionální i státní úrovni. Na regionální úrovni projekt identifikuje, zaznamenává a ší í inovace týkající se managementu vod a odpadních vod. Vše je uskute ováno pomocí školících workshop , poradenství a studijních návšt v. Na státní úrovni bude projekt pomáhat vždy dv ma malým m st m z r zných zemí p i rozvoji a aplikaci spole ných strategií daného managementu. To bude obsahovat uskute ní malých demonstra ních projekt a technickou asistenci p i rozvoji v tších návrh projekt .
Obnova živobytí po katastrof
Tento projekt je také novinkou. Zabývá se ekonomickou obnovou oblastí postižených p írodní katastrofou, která je asto pomalá a neúplná. Obzvlášt trpí chudí lidé, protože vlastní veškerý majetek ve form , která je p i katastrof velmi zranitelná, jako domovní vybavení, úroda i dobytek. Práv oni pot ebují nové a lepší zdroje živobytí, aby chudob unikli.
UNESCAP objevuje možnosti, jak p ilákat soukromé podniky ke spolupráci s postiženou ve ejností a vytvo it podniky, které by pomohly generovat p íjmy pro chudší rodiny. Toto je sou ástí projektu zam eného na zem v Asii a Pacifiku, které se musí vyrovnávat s p írodními katastrofami.
Pilotní projekt bude uskute n v oblasti Nagapattinam, ve stát Tamil Nadu, v Indii, v jedné z nejh e postižených oblastí tsunami z 26. prosince 2004. Kolem 6000 lidí zde zem elo a 200 000 jich bylo evakuováno z celkového po tu 1,5 milionu lidí v oblasti.
Tento projekt podporuje partnerství mezi ve ejností a soukromými spole nostmi, aby rozvíjely obchodní p íležitosti, ze kterých by benefitovaly ob strany. UNESCAP napomáhá této iniciativ , dokumentuje proces a rozši uje ji v Asii. Projekt vychází ze zkušeností projektu Ve ejno-soukromé partnerství pro chudé, který byl uskute ován v letech 2003-2005.
3.2 Životní prost edí a udržitelný rozvoj
Tuto divizi lze rozd lit podle zam ení na t i sekce: Energetické zdroje, Životní prost edí a Udržitelný rozvoj a vodní zdroje.
3.2.1 Energetické zdroje
Cílem energetických aktivit UNESCAP je posílit lenskou základnu a sdružit lenské zem za elem dosažení udržitelného energetického rozvoje. Tohoto cíle je dosahováno adou aktivit.
Johannesburský realiza ní plán (JPOI) ze Sv tového summitu o udržitelném rozvoji vyzývá ke koordinovaným akcím p i dosahování udržitelného energetického rozvoje, zvyšování energetické efektivnosti, zrychlování využívání obnovitelných zdroj a integraci energetických otázek do socioekonomických program . P ístup ke spolehlivým a dosažitelným energetickým službám je považován za základní prvek p i snaze odstranit chudobu a naplnit Rozvojové cíle tisíciletí.
Sekce energetických zdroj provádí výzkumy a p ipravuje podklady pro pot eby Komise, Výboru pro ízení globalizace, Podvýboru pro životní prost edí a udržitelný rozvoj a pro
ostatní mezivládní sch ze i setkání expert . Doporu ení a ostatní výstupy z t chto akcí edstavují východiska pro aktivity sekce.
Oblasti zam ení:
Lepší p ístup ke spolehlivým a dosažitelným energetickým službám
Snaha dosáhnout zvýšení podílu populace s p ístupem k istým, dosažitelným a spolehlivým energetickým službám. UNESCAP poskytuje poradenské služby p i energetickém rozvoji v zem lství v etn rozvíjení nových postup a technických otázek.
Prosazování vyššího využití obnovitelných zdroj energie
Využití velkého potenciálu obnovitelné energie za ú elem uspokojení pot eby venkovského obyvatelstva, p ekonání etných finan ních, institucionálních a znalostních bariér, vým na informací a technické poradenství.
Prosazování energetické efektivnosti a udržitelné spot eby
Využít zna ný potenciál pro zvyšování energetické efektivity p i produkci a spot eb , zvlášt u ekonomik na energii vysoce závislých.
enos technologií a mobilizace finan ních zdroj
Spolupráce a p enos technologií znamenají obrovské snížení náklad . eshrani ní obchod a spolupráce
Realizace subregionální spolupráce za ú elem maximalizace využití energetických zdroj . 3.2.2 Životní prost edí
Region UNESCAP pokrývají velké a rozdílné druhy ekosystém , v etn pouští, les , ek, jezer a mo í. Lesní porost je druhý nejrozsáhlejší na sv a zahrnuje velké plochy biologicky bohatých tropických les . V regionu se také nachází více než dv t etiny korálových útes sv ta.
V poslední dob p sobí na nadm rné zat žování životního prost edí a p írodních zdroj v asijskopacifickém regionu t i faktory: zdvojnásobení populace za poslední ty i dekády;
ztrojnásobení ekonomického výstupu za dv poslední dekády; p etrvávání chudoby. Tyto tlaky byly zesíleny posledním ekonomickým poklesem v regionu, což m lo ekonomické a sociální d sledky, mino jiné na velikost rozpo v novaným na plánované aktivity související s ochranou životního prost edí a udržitelným rozvojem.
Aktivity UNESCAP v oblasti životního prost edí se zam ují p edevším na koordinaci a sledování realizace Regionálního ak ního programu pro trvalý rozvoj bez zne iš ování životního prost edí5, Johannesburského realiza ního plánu (JPOI), Regionální platformy Phnom Penh o udržitelném rozvoji v Asii a Pacifiku a dalších doporu ení Ministerské konference o životním prost edí a rozvoji v Asii a Pacifiku. Dále hodnotí realizaci d ležitých mezinárodních konvencí, podporuje integraci zájm životního prost edí do ekonomického a sociálního plánování, rozvíjí a provádí strategické plány a prosazuje vyšší zájem o dosahování cíl udržitelného rozvoje.
V sou asnosti realizuje UNESCAP s podporou japonské vlády projekt Stanovení kvality prost edí a stav životního prost edí v Asii a Pacifiku 2005. Projekt se snaží upozornit na kritické otázky týkající se životního prost edí a udržitelného rozvoje a zlepšit postupy a programy udržitelného rozvoje.
Hlavním výsledkem tohoto projektu je Zpráva o stavu životního prost edí v Asii a Pacifiku 20056. Taková zpráva je vydávána ESCAP a jeho partnery každých p t let už od roku 1985.
Zpráva z roku 2005 se zam uje na udržitelnost ekonomického r stu v Asii a Pacifiku a odpovídá záv m páté Ministerské konference, která podporuje tzv. Zelený r st, jako nástroj pro dosahování Rozvojových cíl tisíciletí .1 – Redukce chudoby a .7 – Udržitelný stav životního prost edí.
3.2.3 Udržitelný rozvoj a vodní zdroje
Do oblasti udržitelného rozvoje v sou asnosti pat í p edevším rozvíjení koncep ního modelu pro integrovaný udržitelný rozvoj a environmentáln udržitelný ekonomický r st, tzv. Zelený st. Mezi hlavní aktivity podpory Zeleného r stu pat í: koncep ní rozvoj, analytická a výzkumná práce; zvyšování pov domí o tomto projektu pomocí vzájemných dialog , ší ení informací a posílení partnerství s agenturami OSN a s dalšími mezinárodními organizacemi.
V zájmu vodních zdroj bude sekce pokra ovat v asistenci zemím p i budování kapacit pot ebných pro prosazování integrovaného ízení vodních zdroj , vodní zdroje pro chudé, ochranu vody, zvyšování pov domí o d ležitosti erstvé vody, prosazování efektivního používání vody, ochranu podzemních vod, ve ejn -soukromou spolupráci v dodávkách vody a kanalizaci, v souladu s cíli stanovenými v Miléniové deklaraci a se závazky JPOI.
5Regional Action Programme for Environmentally Sound and Sustainable Development, 2001-2005 6State of the Environment in Asia and the Pacific 2005
3.2.4 Zpráva o stavu životního prost edí v Asii a Pacifiku 2005
Co je hlavní p inou ekologické zm ny v Asii a Pacifiku?
Rychlý ekonomický r st je hlavní p inou ekologických zm n v regionu. R st HDP v regionu vysoce p evyšuje hodnoty r stu sv tového HDP, p edevším díky rozvojovým zemím. Tento rychlý ekonomický r st je doprovázen požadavky rostoucí globální a regionální spot ební základny. Výdaje na spot ebu domácností v regionu rostou všeobecn rychleji než sv tové míry.
Graf: R st pr myslové produkce ( index, 1995 = 100)
eklad: World – sv t, ESCAP countries – zem ESCAP, Developing ESCAP countries – rozvojové zem ESCAP Zdroj:http://www.unescap.org/esd/environment/soe/2005/download/Part/1.pdf, cit.: 24. 11. 2006
Graf: R st zem lské produkce (index, 1989-1990 =100)
eklad : World – sv t, ESCAP countries- zem ESCAP, Developing ESCAP countries – rovojové zem ESCAPU Zdroj:http://www.unescap.org/esd/environment/soe/2005/download/Part/1.pdf, cit.: 24.11.2006
es tento rychlý ekonomický r st existují nadále v regionu nenapln né výzvy. Klí ovou ekážkou rozvoje je nedostate ná ubytovací, vodní, kanaliza ní, energetická a dopravní
infrastruktura. 665 milion lidí žije bez p ístupu k nezávadné pitné vod a 1,9 miliardy lidí nemá p ístup ke kvalitní kanalizaci. Asijská rozvojová banka odhaduje, že investice pot ebná ke snížení tohoto stavu na polovinu by musela být 8 miliard USD ro do roku 2015.
V mnoha m stských centrech žije kolem 40-80 % obyvatel v chudob , s neadekvátním ístupem k vod , kanalizaci a energetickým službám. To vše pak zp sobuje nemoci, vyšší úmrtnost, utrpení a vznikají vyšší náklady.
Mohou regionální p írodní zdroje nadále podporovat dosavadní vzor ekonomického r stu?
Výzkumy ukazují, že asijský a pacifický region žije už delší dobu nad své „enviromentální možnosti“. Udržitelnost životního prost edí je na svém okraji. P estože je region relativn bohatý na p írodní zdroje, musí být toto bohatství rozd leno mezi velké množství obyvatel.
Hustota obyvatelstva v regionu je 1,5x v tší než je sv tový pr r a množství erstvé vody na obyvatele je nejnižší vzhledem k ostatním sv tovým region m. Velikost biologicky produktivní oblasti na osobu je na mén než 60 % sv tového pr ru a množství orné p dy na obyvatele je na mén než 80 % sv tového pr ru.
Jaké jsou nejv tší hrozby udržitelného rozvoje v souvislosti s rychlým ekonomickým stem?
Zp ísn ní legislativy m lo ve v tšin zemí za následek snížení užívání látek ni ících ozónovou vrstvu, zpomalení úbytku les a redukci zne išt ní ovzduší. To ukazuje na zna né zlepšení enviromentální výkonnosti, zvlášt s ohledem na kontrolu zne išt ní.
Nicmén kroky u in né ke zlepšení eko-efektivity produk ních a spot ebních vzor chování jsou viditelné mén . To m že být vysv tleno sou asným zam ením na krátkodobé programy zlepšujících enviromentální výkonnost, spíše než na dlouhodobé plány a postupy pro zlepšení udržitelnosti životního prost edí.
Znaky neudržitelného r stu – vysoké budoucí náklady na infrastrukturu, rostoucí tendence produkce odpad a pokra ující snižování p írodního kapitálu, r st zne išt ní a pr myslu náro ného na p írodní zdroje, intenzifikace zem lství, urbanizace, ší ení globální konzumní spole nosti, zvýšení poptávka po surovinách, energii a vod , zvýšená zranitelnost klimatickými zm nami a p írodními katastrofami.
edchozí vý et je ilustrován n kolika grafy. (viz P íloha . 4-8)
Je klesající udržitelnost životního prost edí nutným d sledkem r stu?
Ekonomiky regionu jsou charakterizovány r znými vzory r stu s r zným následky na životní prost edí. Klí ovým požadavkem udržitelnosti životního prost edí je odtržení ekonomického stu od užívání p írodních zdroj , zne išt ní a nevratných zm n ekosystému. P i bližším pohledu na trendy v emisích CO2 v porovnání s trendy HDP vykazují n které zem , nap . ína a Malajsie, ekonomický r st spolu se snižováním míry emisí CO2. Naproti tomu v jiných zemích jako Thajsko a Indie je ekonomický r st doprovázen r stem CO2. Je tedy t eba, aby byl ekonomický r st odtržen od tlak na životní prost edí. Toho lze dosáhnout prosazováním eko-efektivních vzor r stu.
Jak m že být v Asii a Pacifiku dosaženo udržitelného rozvoje?
ešením je tzv. zelený r st, environmentáln udržitelný ekonomický r st. P ijetí postup zeleného r stu je d ležit jší v rychle rostoucích asijských a pacifických ekonomikách víc než jinde ve sv . Zelený r st je r st HDP, který udržuje a obnovuje kvalitu životního prost edí a ekologickou integritu. Tlumí negativní dopady na životní prost edí.
Jak si region vede p i napl ování Rozvojového cíle tisíciletí . 7?
i stanovení pokroku sm rem k napln ní sedmého rozvojového cíle tisíciletí – zabezpe ení udržitelnosti životního prost edí – lze konstatovat, že žádná zem regionu nedosáhla výrazného zlepšení. Jen v otázkách rostoucí míry chrán ných oblastí, snižování ztráty lesních porost a s rostoucí míry populace s p ístupem k nezávadné vod byl u in n velký regionální pokrok. Informace z roku 2004 udávají, že pouze patnáct stát formulovalo a p ijalo národní strategie udržitelného rozvoje do svých národních plán a postup .
Zelený r st je nezbytnou podmínkou p i dosahování jak Rozvojového cíle tisíciletí .7 tak .1, které sm ují k snížení chudoby. Sou asné snahy o ekonomický rozvoj, který snižuje chudobu, staví tyto cíle proti sob . Naopak zelený r st se snaží o dosažení obou cíl zárove .
Všeobecn p ijaté indikátory, které hodnotí napl ování sedmého rozvojového cíle, ukazují grafy v p íloze. (viz P íloha . 8-14)
3.3 Statistika
Statistika je základ pro hodnocení sociálních a ekonomických podmínek zem a tudíž je také základem pro samotný rozvojový proces. Vlády pot ebují efektivní statistický systém pro provád ní rozhodnutí nejenom vlády ale i všichni zainteresovaní by m li mít p ístup k statistikám a možnost využívat ji ke správným rozhodnutím.
V souladu se základními principy Oficiální statistiky p ijatými Statistickou komisí OSN, se UNESCAP snaží zlepšovat statistické dovednosti jednotlivých zemí v regionu prost ednictvím posilování národních statistických sítí, prosazováním zlepšení kvality dat a mezinárodní srovnatelnosti a vhodným využíváním nové techniky. UNESCAP tedy pomáhá zemím v rozvoji jejich systému statistik, aby produkovaly p esná, mezinárodn srovnatelná a
asná data.
Na základ pov ení Výborem pro statistiku se UNESCAP zam uje na statistiky o chudob , národní ú ty, gender statistiky a statistiky o životním prost edí.
Hlavním úkolem statistického programu o chudob je posílit národní statistické systémy za elem zlepšení sb ru a rozši ování základních statistických dat. To pom že vytvá et efektivní indikátory chudoby, které monitorují pokrok p i dosahování cíl a hodnotí postupy.
Za ú elem posílení tohoto programu vytvo il UNESCAP pozici regionálního poradce pro statistiky o chudob , který bude odpovídat vládním požadavk m. P estože ve statistickém programu o chudob je kladen d raz p edevším na aktivity spojené s m ením chudoby, program zárove poskytuje podporu dat a rozši ování statistických kapacit v oblasti ízení globalizace a alarmujících sociálních otázek. UNECAP také spolupracuje s partnerskými organizacemi v regionu, které se zabývají daným tématem.
Druhou prioritou divize je tedy Systém národních ú (SNA). Systém se skládá ze souvislého a integrovaného systému makroekonomických ú , rozvah a tabulek, které jsou založeny na souboru mezinárodn dohodnutých návrh , definic a klasifika ních a ú etních pravidlech.
SNA je tedy základním nástrojem p i porovnání r zných ekonomik. Od poslední revize v roce 1993, provádí UNESCAP adu skupinových školících aktivit a poradních služeb, aby pomohl zemím p i realizaci r zných požadavk obsažených v SNA.
V oblasti gender statistiky, je UNESCAP aktivní v projektech, které podporují rovnost pohlaví. Zakládá místní skupiny, které se snaží vytvo it metodické postupy p i m ení a hodnocení neplacené práce. V n kterých zemích regionu se odhaduje, že neplacená práce
