1
doc. PaedDr. Jiří Eliška BcA. Adéla Kandrnálová
Brno, 2012
2
BcA. Adéla Kandrnálová : Elektronické publikace
Electronic publications Výtvarné výchovy doc. PaedDr. Jiří Eliška
2012
Diplomová práce Elektronické publikace je složena z většího podílu z praktické výtvarné části a doplňující teoretické textové části. Teoretická textová část obsahuje 97 436 znaků, což je cca 54 normostran. Informace v diplomové práci, týkající se vývoje hardwaru a softwaru e-knih, byly analyzovány do 1.11.2011.
Vývoj po tomto datu není v této práci dále zmapován. V příloze teoretické části naleznete také vybrané ukázky konkrétního provedení e-knih. Pokud si chcete práci prohlédnout kompletně i s multimediálním obsahem, kontaktujte prosím autorku práce přes e-mail: adela.kandr@gmail.com.
3
Diplomová práce „Elektronické publikace“, zabývající se fenoménem e- knih, obsahuje dvě části – praktickou výtvarnou a teoretickou textovou část.
V praktické části autorka vytvořila dva druhy elektronických publikací, jejichž cílem je efektivní použití multimediálního obsahu tak, aby využili co nejvíce potenciálu elektronického publikování. První publikace, nazvaná Alice in Wonderland, vizuálně zpracovává známé literární dílo. Druhá publikace představuje elektronický lifestylový časopis Couture.
Doprovodná textová část definuje elektronické publikace a mapuje jejich vývoj, představuje hardware, potřebný ke čtení publikací a analyzuje jejich potenciál v porovnání s knihami klasickými. V druhé části popisuje vhodný metodický postup při tvorbě e-publikací. Další část nás seznamuje s literárním dílem Lewise Carolla, které jí sloužilo jako inspirační zdroj. Závěr textu popisuje samotnou praktickou část práce, motivaci a myšlenky, které dané dílo doprovázely.
The thesis “Electronic Publications” deals with the e-books phenomena.
It contains two parts – practical art part and theoretical text part.
In the practical part, author created two types of e-publications. The goal is to utilize multimedia content to maximize potential of e-book publishing. First e-book called Alice in Wonderland visualizes the well-known literature artwork.
The second publication presents lifestyle e-magazine Couture.
Accompanying text section defines electronic publications. It also traces their development, introduces the e-book readers and analyzes e-books potential in comparison to the classic books. In the second part the author describes suitable methods to create e-books. Following part shows the inspiration source – literary work of Lewis Carroll. Motivation and ideas of the practical art part are described in the final part of the text.
4
Elektronické publikace, e-knihy, e-časopis, kniha, čtečky elektronických knih, hardware, remediace, autorský zákon, interaktivita, grafický software, Adobe InDesign, grafický design, ilustrace, Lewis Carroll, Alenka v kraji divů, life stylový časopis.
Electronic publications, e-books, e-magazine, e-book readers, hardware, remediation, copyright, interactivity, graphic software, Adobe InDesign, Graphic design, illustration, Lewis Carroll, Alice in Wonderland, lifestyle magazine.
5
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Elektronické publikace vypracovala samostatně pod vedením doc. PaedDr. Jiřího Elišky a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Pedagogické fakulty MU.
V Brně dne
6
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. PaedDr. Jiřímu Eliškovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále také děkuji mojí rodině za podporu.
7
Obsah ... 7
Úvod ... 10
1. Elektronická kniha ... 12
1.1. Obsah e-knihy ... 13
1.2. Historie a vývoj e-publikací ... 14
1.2.1. Projekt Gutenberg ... 14
1.2.2. The Online Books Page ... 15
1.2.3. Zapojení nakladatelství ... 16
1.2.4. Amazon.com a další online knihkupectví ... 17
1.2.5. Online periodika ... 17
1.2.6. Digitální knihovny ... 18
1.2.7. Google Print a Google Books ... 19
1.3. Formáty e-knih ... 20
1.4. Hardware ke čtení e-knih ... 21
1.4.1. Čtečky elektronických knih ... 21
1.4.2. Elektronický inkoust ... 23
1.4.3. Tablety ... 24
1.4.4. Další hardware ... 25
1.5. Ochrana autorských práv ... 25
1.5.1. Autorský zákon ... 26
1.5.2. DRM ochrana ... 27
1.6. Výhody a nevýhody elektronických knih ... 27
1.7. E-knihy v ČR ... 31
2. Metody tvorby e-knih ... 33
8
2.1. Doporučený software ... 33
2.2. Program Adobe InDesign CS5.5... 33
2.3. Tvorba multimediálního obsahu ... 34
2.3.1. Druhy elektronických výstupů a jejich specifikace... 34
2.3.2. Základní nastavení digitálních dokumentů ... 35
2.3.3. Animace ... 36
2.3.4. Video... 37
2.3.5. Audio ... 37
2.3.6. Navigační tlačítka ... 38
2.3.7. Vícestavový objekt ... 38
2.3.8. Přechody stránek ... 38
... 38
3. Alenčina dobrodružství v říši divů ... 40
3.1. Lewis Carroll ... 40
3.1.1. Carroll - fotograf a vynálezce... 41
3.1.2. Literární dílo ... 44
3.2. Výklad Alenčiných dobrodružství v říši divů ... 45
3.3. Díla inspirovaná Alenkou ... 47
3.3.1. Filmové adaptace ... 48
3.3.2. Hudba ... 49
3.3.3. Obrazová zpracování ... 51
3.3.4. Čeští ilustrátoři ... 51
3.3.5. Fotografie ... 53
4. Vlastní realizace e-knih ... 54
4.1. E-kniha „Alice in Wonderland“ ... 54
4.2. E-časopis Couture ... 57
9
5. Závěr ... 58
6. Seznam použité literatury: ... 59
7. Chronologický přehled filmů ... 63
8. Seznam obrázků: ... 64
9. Příloha ... 65
10
V současnosti žijeme v době masmédií, internetu a hromadné digitalizace. Tento fenomén se začíná dotýkat také jednoho z nejstarších médií – knihy. Kniha, která od dob Gutenberga před více než 560 lety začala masově šířit vzdělanost, informace, ale také umělecké počiny – krásnou literaturu.
S dobou příchodu internetu a masmédií je nasnadě strach o její existenci.
Autorita Knihy, respektive její dosud známá materiální podoba po staletí pokládaná za jeden z pilířů procesu poznání a vzdělávání, prochází podstatnou transformací.1 V souvislosti se vznikem internetu se však kniha začíná transformovat do nové formy – elektronické knihy. Elektronická kniha je z pohledu historie vývoje knih prozatím na počátku svého života, přesto její existence vyvolává horlivé debaty mezi odborníky i širokou veřejností. Hlavním problémem této diskuze je otázka, co přinese, či vezme e-kniha knize tradiční?
Nahradí elektronická forma papír a kniha jak ji známe, zanikne? Názory odborníků se v tomto ohledu mírně liší, jedno však zůstává. Tradiční papírovou knihu budou zcela jistě znát i následující generace a e-knihy se stanou jakýmsi rozšířením knih tištěných. J. P. de Tonnac v předmluvě ke knize Knih se jen tak nezbavíme, píše: „E-book“ knihu nezahubí, stejně jako se poté, co Gutenberg představil svůj geniální vynález, nepřestali ze dne na den používat kodexy/…/Nejrůznější praktiky a zvyklosti prostě existují vedle sebe a nic nám nečiní větší radost než rozšíření palety možností.2 Dle tohoto tvrzení elektronická kniha pouze využívá dosavadního pokroku a stává se obohacující složkou stávající tištěné knihy. Tuto problematiku vnímá pozitivně také největší z představitelů postmoderny Umberto Eco, který se na toto téma vyjadřoval v několika publikacích, zejména ve svém článku Od internetu ke Gutenbergovi – V tomto článku uvádí příběh faraóna, který se bál, že písmo zahubí paměť. Na faraonově příkladu zobrazuje odvěký strach - strach, že nový technologický vynález by mohl zrušit a zničit něco, co pokládáme za cenné, plodné, něco, co
1 ŠMEJKALOVÁ, Jiřina. Kniha : k teorii a praxi knižní kultury. Vyd. 1. Brno : Host, 2000. s.204
2 CARRIÈRE, Jean-Claude; ECO, Umberto; DE TONNAC, Jean-Philippe. Knih se jen tak nezbavíme.
Praha : Argo, 2010, předmluva
11
představuje hodnotu o sobě, a to hodnotu hluboce duchovní.3 Tento problém je také podle Eca rozebírán v díle Victora Huga Notre Dame de Paris, kde kněz ukazuje na knihu a poté na katedrálu a poté řekne "ceci tuera cela" – toto zabije tamto. Naštěstí si dovolím tvrdit, že situace, kdy elektronická kniha zabije knihu tradiční, alespoň v současné době nenastane. Jaký je tedy osud elektronických publikací? Stanou se trendem, který dřív nebo později zanikne a čtenáři se vrátí k stoletím prověřené tištěné knize? Jaké možnosti rozšíření nám nabízí elektronická kniha?
Cílem této práce je v teoretické části představit pojem elektronické knihy, od definice základních pojmů, přes historický vývoj, software, hardware až po výhody a nevýhody současných e-knih a jejich problematiku. Taktéž se chci věnovat metodologickým postupům, jak vytvořit e-knihu v grafickém softwaru. Poslední teoretická kapitola podrobně rozebere knihu, kterou jsem si vybrala k ilustraci – Alenčina dobrodružství v říši divů. V praktické části využiji analyzované informace z předchozí teoretické části práce a aplikuji je na konkrétně zpracované publikace. Pokusím se nabídnout alternativy vizuálního rozšíření e-publikací tak, aby v konečném důsledku využily současných možností e-knih.
3 ECO, Umberto. Glosy.info [online]. 21.dubna 2005 [cit. 2011-11-26]. Od internetu ke Gutenbergovi . Dostupné z WWW: <http://glosy.info/texty/od-internetu-ke-gutenbergovi/>.
12
Ačkoliv samotná forma elektronické knihy existuje více než 40 let, její přesná definice se prozatím mírně liší autor od autora. Dle mého názoru hlavním problém je skutečnost, že prozatím nikdo neurčil přesné hranice, kdy je text uveřejněný online prostým textem a kdy je již e-knihou či publikací.
Z tohoto důvodu může být na e-knihu vržen negativní stín, jelikož její elektronická forma může hluboce zaostávat nad její tištěnou verzí.
Za účelem upřesnění pojmů je vhodné si jmenovat několik definic, co vlastně e-kniha je. Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je e-kniha: (další možné termíny jsou elektronická kniha, e-book)
1. Kniha v digitální podobě, tedy vytvořená na počítači nebo převedená do digitální podoby.
2. Jednoúčelové fyzické přenosné zařízení umožňující jednoduchou manipulaci s textem dokumentu (nahrávání, čtení, vytváření poznámek apod.).
3. Elektronickou knihou se někdy rozumí kniha v digitální podobě vydaná na fyzickém nosiči (např. na CD-ROM).4
Dle této definice můžeme termínu e-kniha přisoudit tři významy. Prvním významem je virtuální a nehmotná podoba knihy, která je čitelná jen za použití specifického softwaru a hardwaru. Obsahem tohoto souboru je kniha, která je digitalizovanou kopií tištěné knihy, nebo je to kniha, která vznikla prostřednictvím využití počítače a jiného hardwaru. Tuto definici rozšiřuje Václav Liška, který tvrdí, že e-book nemusí být pouze kniha, ale i časopis, noviny, příručka, návod, skripta, učební látka, atd. 5 Z důvodu přehlednosti a dobré orientace v termínech, chci i přes tuto definici rozlišovat elektronickou knihu a např. elektronický časopis tak, aby bylo jasné, kterým médiem se zrovna
4 CELBOVÁ, Ludmila. Elektronická kniha. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-11- 26]. Dostupné
z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000866&local_base=KTD>.
5 LIŠKA, Václav; ZACPAL, Jiří. Moderní prostředky elektronického vzdělávání. Praha : Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008. s. 24.
13
zabývám. Všeobecným shrnutím k prvnímu významu elektronické knihy může být definice Aleše Vaňka z internetového serveru Ikaros.cz. „(Jedná se) o originální nebo převzaté dílo autora, které je na určitém počítačovém médiu uloženo v textové nebo multimediální podobě a zpravidla přístupné v online formě.”6
Druhým významem slova e-kniha je podle výše zmíněné České terminologické databáze hardware, sloužící ke čtení různých digitálních formátů e-knih. Jako výstižnější název se taktéž používá výraz čtečka elektronických knih (e-book reader). Čtečkám e-knih se budu věnovat podrobněji v kapitole Čtečky elektronických knih.
Třetí význam se velmi přibližuje prvnímu významu. Rozdíl vnímám ve fyzické podobě e-knihy (např. CD). Podobně jako v prvním případě však fyzický objekt obsahuje virtuální verzi knihy.
Souboj tištěné knihy versus knihy elektronické se může lišit také od typu obsahu, který daná kniha obsahuje. Eco rozlišuje dva typy knih: knihy ke čtení a knihy ke konzultacím.7 Stručně řečeno knihy ke čtení čtenář zpracovává lineárně, postupuje od začátku do konce, nepřeskakuje v textu. Mezi tyto knihy můžeme zařadit např. beletrii. Čtenář u nich nemá potřebu vyhledávat v textu, dělat si poznámky, či jinak pracovat s textem. Tyto knihy, ač jsou v současnosti hojně vydávány ve své elektronické verzi, podle mého názoru prozatím nemohou svou funkčností konkurovat tištěné knize. Čtenář si u beletrie bezpochyby chce vychutnat nejen samotný děj, ale také vlastní podstatu knihy jako artefaktu. Tuto funkci prozatím e-kniha nahradit neumí.
Na druhé straně se pro využití všech výhod elektronických knih zdají velmi vhodné knihy ke konzultacím. Mezi knihy ke konzultacím se řadí zajisté
6 VANĚK, Aleš. Ikaros [online]. 2001 [cit. 2011-11-26]. Je elektronická kniha (eBook) dalším stupněm v evoluci publikování dokumentů?. Dostupné z WWW: <http://ikaros.cz/je- elektronicka-kniha-ebook-dalsim-stupnem-v-evoluci-publikovani-dokumentu>.
7 ECO, Umberto. Glosy.info [online]. 21.dubna 2005 [cit. 2011-11-26]. Od internetu ke Gutenbergovi . Dostupné z WWW: <http://glosy.info/texty/od-internetu-ke-gutenbergovi/>.
14
encyklopedie, slovníky, ale také odborná literatura, vědecké publikace, populárně naučná literatura a učebnice. Elektronická kniha dokáže v tomto případě poskytnout uživateli to, čeho není tištěná kniha schopna. Při práci s touto formou literatury je přímo nezbytné rychlé vyhledávání v textu, tvoření poznámek, slovník, označování určitých částí textu a přednostně také využití hypertextů. Hypertext je multidimenzionální typ textového média, založeného na počítačovém systému, v němž je text organizován jako síť fragmentů a jejichž propojení a který má v protikladu k tradičnímu tištěnému textu nelineární, resp.
multilineární strukturu.8 Hypertexty umožňují velmi dobrou orientaci v textu a čtenář může tímto způsobem také získat informace související s tématem.
Hypertext je také uživatelsky otevřený a čtenář si aktivně vyhledává obsah.
Elektronické knihy taktéž nabízí široký multimediální obsah. Elektronická kniha může nabízet obrázky, webové odkazy, videa, hudbu, animace atd., které pomáhají rozšiřovat vlastní obsah knihy. Tyto principy platí zvláště také pro internetová periodika, jako jsou noviny a časopisy, kde je multimediální obsah vítanou součástí.
Ačkoliv e-knihy na rozdíl od tradičních knih zaujímají prozatím jen krátkou část lidské historie, jsou významnou součástí vývoje digitálních technologií. Tato kapitola nabízí stručný přehled základních mezníků v historii vývoje e-knih a elektronických publikací.
Projekt, pojmenovaný totožně jako německý vynálezce knihtisku Johannes Gutenberg, je prvním vizionářským projektem, představujícím světu elektronickou knihu. Základní myšlenku projektu Gutenberg stvořil v roce 1971 Američan Michael Hart na Univerzitě v Illinois. Základní premisou projektu Gutenberg podle Michaela Harta je: všechno, co může být převedeno do počítače,
8 REIFOVÁ, Irena a kolektiv. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004.
s.79.
15
může být také nekonečně reprodukovatelné…pokud je kniha, nebo jiná položka, uložena v počítači, potom je možno ji mnohokrát zkopírovat tak, aby byla dostupná. 9 Dodržováním tohoto tvrzení se mohly informace a knihy dostat zdarma ke každému člověku, který měl přístup k počítači. Na počátku projektu Gutenberg byly všechny knihy ručně opisovány dobrovolníky, spolupracujícími s projektem. V současnosti jsou v projektu Gutenberg obsaženy knihy, na které se již nevztahuje autorský zákon, tj. knihy, jejíž autor je po smrti více než 50 let (platí v USA). První knihou vydanou projektem byla americká Deklarace nezávislosti.
Dnes je server Gutenberg.org velmi dobrým a oblíbeným zdrojem volně získatelných e-knih, které nabízí v mnoha formátech od ePub, HTML, PDF až po specifické formáty pro čtečky elektronických knih. Projekt Gutenberg se kromě elektronických verzí knih zaměřuje také na audioknihy. V současnosti projekt Gutenberg nabízí ke stažení přes 36 000 e-knih (2011)10 a podporuje spřízněné lokální weby, např. Projekt Gutenberg-DE.
Stránka The Online Books Page byla založena v roce 1993 Johnem Marcem Ockerbloomem v Pittsburghu ještě za jeho studentských let. Idea těchto webových stránek je shromažďovat seznamy a odkazy na volně přístupné online knihy. Tento čin měl podpořit rozvoj elektronických knih a volně zpřístupnit vědomosti široké veřejnosti. V roce 1998 stránka obsahovala 7000 elektronických textů, které mohly být vyhledávány pomocí autora, názvu nebo tématu. 11 Tato stránka pomáhá také vyhledávat jiná média jako video, hudbu a umění. Stránky The Online Books Page obsahují taktéž online archivy
9 HART, Michael. Project Gutenberg [online]. 1992 [cit. 2011-11-26]. The History and Philosophy of Project Gutenberg . Dostupné z WWW:
<http://www.gutenberg.org/wiki/Gutenberg:The_History_and_Philosophy_of_Project_Gutenber g_by_Michael_Hart> …once a book or any other item (including pictures, sounds, and even 3-D items can be stored in a computer), then any number of copies can and will be available.
10 Project Gutenberg [online]. 2011, last modified on 9 November 2011 [cit. 2011-11-26]. Free eBooks by Project Gutenberg. Dostupné z WWW:
<http://www.gutenberg.org/wiki/Main_Page>.
11 LEBERT, Marie. A Short History of eBooks [online]. Toronto : NEF, University of Toronto, 2009 [cit. 2011-11-26]., s.18 Dostupné z WWW: <http://www.gutenberg.org/ebooks/29801>.In the 1998, there was an index of 7 000 etexts that could be browsed by author, title or subject.
16
časopisů, novin a dalších periodik. The Online Books Page v průběhu času rostla, v roce 1999 obsahovala odkazy na 12 000 eknih, v roce 2003 na 20 000 eknih, v roce 2006 na 25 000 eknih a v roce 2008 na 30 000 titulů. K datu 25. prosince roku 2010 obsahovala stránka The Online Books Page svou miliontou knihu.12
Jako první začaly publikovat online nakladatelství US NAP (National Academy Press) v roce 1994 a MIT Press (MIT: Massachusettský Technický Institut) v roce 1995. NAP se zabýval odbornými publikacemi týkajících se vědy, techniky a medicíny. MIT Press se věnoval tématům jako věda, technologie, architektura, sociální vědy, ekonomie, kognitivní vědy a výpočetní vědy. Ačkoliv by se mohlo zdát, že nakladatelstvím se sníží tržby z tištěných knih tím, že budou publikovat online, opak byl pravdou. Podle Michaela Harta z projektu Gutenberg, který se v roce 1997 vyjádřil k trendu zvýšení prodeje tištěných verzí online knih, tento jev spočívá v tom, že online verze vlastně propaguje verzi tištěnou. MIT Press došel ke stejnému výsledku, uveřejněném v Project Gutenberg Newsletter, říjen 1997: Pro každou z našich elektronických verzí knih se zvýšil objem prodeje tištěné verze přibližně dvakrát. Holým faktem totiž je, že nikdo nebude sedět a číst knihu online. A také stojí čas a peníze si ji stáhnout. 13 (v současnosti již není takový problém být připojen online a mít vlastní počítač)
Postupem času se kolem roku 1997 začal rozvíjet počet nakladatelství, vydávajících online. Hlavním důvodem byla ekonomická stránka produkce publikací. Elektronickému publikování se věnovala hlavně ta nakladatelství, která vydávala odbornou literaturu pro univerzity, vzdělávání a vědu. Na elektronické publikování svých prací a materiálů ke studiu se přiklonilo také mnoho univerzit, včetně Masarykovy univerzity a dnes jsou online materiály na univerzitách obvyklým standardem.
12 OCKERBLOOM, J.M., A Million Books for Christmas, Everybody’s Libraries [online], 25.12.2010, [cit. 12.11.2011], dostupné z: <http://everybodyslibraries.com/2010/12/25/a-million-books- for-christmas/>
13 LEBERT, Marie. A Short History of eBooks [online]. Toronto : NEF, University of Toronto, 2009 [cit. 2011-11-26]., s.20 Dostupné z WWW: <http://www.gutenberg.org/ebooks/29801> The plain fact is that no one is going to sit there and read a whole book online. And it cost money and time to download it.
17
V roce 1994 bylo založeno online knihkupectví Amazon.com. U jeho základů stál Jeff Bezos ze Seattlu, který si sám vytvořil seznam produktů, které jsou vhodné pro internetový prodej. Knihy podle něj stály na vrcholu žebříčku společně s CD, videem a počítačovým softwarem a hardwarem. Web Amazon.com byl první online knihkupectví na světě. Umožňuje vyhledávání knih podle autora, názvu, tématu, data vydání a ISBN. Také obsahuje několik podsekcí třídících knihy podle tématu, obsahuje recenze knih, komentáře uživatelů rozhovory s autory a mnoho jiných užitečných nástrojů, které byly v té době zcela ojedinělé a raritní. Amazon.com také kamenným knihkupectvím silně konkuruje v ceně, šíři publikací a celosvětovém rozsahu. V současnosti Amazon.com nenabízí jen literaturu, ale také filmy, elektroniku, oděvy, domácí potřeby atd. Firma samotná se řídí heslem: „Chceme být celosvětově největší společnost zaměřená na zákazníka, kde lidé můžou najít a objevit vše, co lze koupit online.”14 Amazon.com je i v současnosti jedničkou na trhu s knihami a má také své maloobchodní weby, zaměřené na lokální trhy.
Největším konkurentem Amazon.com je americká společnost Barnes & Noble. Internetové knihkupectví Barnes & Nobles vzniklo jako podpora tradičních kamenných knihkupectví v roce 1997. Jejich stránky nabízejí podobné služby jako stránky Amazon.com a velmi často je vedena mezi těmito online obchody cenová válka.
Od roku 1993 se začíná na internetu rozšiřovat fenomén e-zinů. Výraz e-zine (vycházející z anglického slova magazine) je elektronická publikace, která má charakteristiky časopisu, publikovaná v elektronické podobě dostupné obvykle online. Může se jednat o elektronické verze tištěných časopisů nebo originální
14 Amazon.com [online]. 2011 [cit. 2011-11-27]. Company Facts. Dostupné z WWW:
<http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=176060&p=irol-factSheet>. To be Earth's most customer-centric company where people can find and discover anything they want to buy online.
18
časopis dostupný pouze v elektronické podobě.15 Je často také vydávaný fanoušky či odborníky, zaměřený na jeden konkrétní obor či předmět. Podle Marie Lebert tento druh periodik není psán za účelem produkovat zisk, neobsahuje reklamu a není masově zaměřen. Po nezávislých e-zinech i od začátku 90. let začíná rozšiřovat paleta elektronických novin. Tuto možnost zavádějí stávající silná periodika, jako způsob rozšíření trhu na internet. Webové stránky deníků obsahují aktuální témata, rozšíření článků, archivy. Postupem času se do online novin a časopisů začal vkládat multimediální obsah v podobě obrázků, videí, grafů, animací, map a hudby. Uživatel je schopen načerpat co nejvíce informací o aktuálním tématu. Výhodou internetových periodik je nesporně jejich možnost rychlé aktualizace informací. Mezi první internetové noviny se řadí v USA The New York Times a The Washington Post, v Británii je společností Times provozována stránka Times Online, mezi další první evropské online noviny se zařadili francouzský Le Monde a Libératin, španělský El País a německý Der Spiegel a Focus.16 V současnosti téměř každé periodikum vydává také svoji online verzi, většinou s rozšířeným multimediálním obsahem a také verzí pro iPad.
Důležitým průlomem v historii e-knih a e-publikací byly knihovny, které se začaly v 90. letech hromadně digitalizovat. Tento vývoj vedl až k integrovanému systému shromažďování elektronických zdrojů. Podle Miroslava Bartoška si knihovny vytyčily několik priorit:
vzdálený a nepřetržitý přístup k informacím;
efektivnější metody vyhledávání (např. plnotextové);
lepší využití fondu (souběžný přístup k jednomu a témuž dokumentu);
sdílení informací mezi různými knihovnami;
15 CELBOVÁ, Ludmila. Elektronický časopis. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-11- 27].Dostupné
z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000869&local_base=KTD>.
16 LEBERT, Marie. A Short History of eBooks [online]. Toronto : NEF, University of Toronto, 2009 [cit. 2011-11-20]., s.31 Dostupné z WWW: <http://www.gutenberg.org/ebooks/29801>
19
dokonalejší ochrana fondu (nahrazení zranitelných fyzických objektů digitálními).17
Bohužel se praxí ukázalo, že některé cíle jsou příliš optimistické a střetávají se s technologickou nedokonalostí.
Podle Ladislava Smejkala je možné rozdělit digitální knihovny na tři typy.
18 První z nich je typ online knihovny, která nabízí služby všem bez omezení.
Nabízená díla již nespadají pod autorskoprávní ochranu, tudíž uživatel nalezne jen starší díla. Dalším typem jsou knihovny, které online databázi zpřístupní jen návštěvníkům z dané lokality. Ostatní uživatelé si mohou služby předplatit.
Posledním typem je systém knihoven, který funguje jako tradiční knihovna.
Čtenář si za poplatek půjčí (online) požadovanou publikaci, která za určitou dobu exspiruje, tudíž není čitelná. Vznik online digitálních knihoven je bezesporu výhodné jak pro knihovny, tak pro uživatele. Hlavní problematikou, související s tímto tématem, je autorskoprávní ochrana autorů versus snaha knihoven, vyhovět co největšímu počtu čtenářů.
Kolem roku 2004 se do problematiky e-knih začíná angažovat také jeden z největších vyhledávačů a to firma Google. V roce 2002 přišel Google s troufalou myšlenkou a to digitalizovat všechny knihy na světě. Google ale neměl v úmyslu zpřístupnit dílo čtenářům – kopii chtěl použít pro přípravu indexu obsahů.19 Realizace této myšlenky se však setkala s mnoha problémy. Ačkoliv by se technická náročnost digitalizovat všechny knihy zdála být hlavní překážkou, hlavním problémem se stalo dodržování autorských práv. Google potřeboval získat copyright kopírovaných knih, ten se mu ovšem od všech nedostal. Jelikož kopírování knih zamrzlo na obou stranách na mrtvém bodě, od roku 2005 se na
17 BARTOŠEK, Miroslav . Digitální knihovny – teorie a praxe. Nárosní knihovna, knihovnická revue [online]. 2004, 15, č.4, [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW:
<http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>.
18 SMEJKAL, Ladislav. Americký model virtuálních knihoven aneb Budou naše děti vůbec navštěvovat knihovny?.Ikaros [online]. 2001, č.8, [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW:
<http://ikaros.cz/americky-model-virtualnich-knihoven-aneb-budou-nase-deti-vubec- navstevovat-knihovny>.
19 STROSS, Randall. Planeta Google. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2009. s.106
20
Google začaly hrnout žaloby, z důvodu porušování autorských práv. V tom samém roce Google Print změnil jméno na Google Book Search (slovo Print mohlo být pro uživatele zavádějící). Postupem času se k projektu připojilo svým dílem mnoho amerických univerzit, které poskytly materiály ke kopírování.
V současnosti projekt nabízí kompletní stáhnutí knih ve veřejném vlastnictví a ukázky z děl, na které se váže autorský zákon. V roce 2010 dosáhl Google Books k necelým 13 milionům publikací v databázi.20
Velkým problémem e-knih je ohromné množství jejich formátů. Budoucí čtenář proto musí ještě před nákupem e-knihy zvážit, jaký formát je pro něj vhodný, respektive čitelný. Mnoho z těchto formátů totiž není možno spustit na různých zařízeních, anebo každé zařízení má svůj vlastní formát. Podle Daniela Dočekala21 jsem vybrala několik typů formátů e-knih. Jedny z prvních základních formátů jsou formáty TXT. Tento formát neumožňuje vkládání jakékoliv grafiky, jedná se jen o čistý text. Výhodou je jeho dobrá kompatibilita a malá velikost. Při čtení může však nastat problém se čtením různých znakových sad. Velmi častým formátem je poté Portable Document neboli PDF vyvinutý společností Adobe. Tento formát je bezesporu výhodný na zachování předlohy, problémy však nastanou v zařízeních, které potřebují formát upravit (změna polohy obrazovky, zvětšení písma…). Formát PDF může také obsahovat ochranu proti kopírování. Pro čtečky elektronických knih jsou také vhodné formáty jako Mobipocket - PRC, MOBI a také formát použitelný výhradně ve čtečkách Kindle AZW. Mezi široce podporované formáty se řadí taktéž formát EPUB, který vyhovuje poměrné většině zařízení. Různé formáty zcela jistě velmi komplikují rozšíření elektronických knih a proto jako řešení považuji přechod
20 JACKSON, Joab. PC World [online]. 2010-08-06 [cit. 2011-11-27]. Google: 129 Million Different
Books Have Been Published. Dostupné z WWW:
<http://www.pcworld.com/article/202803/google_129_million_different_books_have_been_pu blished.html>.
21 DOČEKAL, Daniel. Pooh.cz [online]. 2010-04-22 [cit. 2011-12-06]. E-knihy: Výlet do historie a
něco o e-knižních formátech. Dostupné z WWW:
<http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2016017>.
21
na jednotný formát. Toto řešení taktéž navrhuje Evropská komise22, zatím ovšem bez dalších konkrétních výsledků.
K tomu, abychom si mohli e-knihu přečíst, uživatel potřebuje vhodný hardware. Výběr hardwaru je v současnosti široký, ale typy médií se mezi sebou výrazně liší a to zejména v dobré a pohodlné čitelnosti. Mezi hardware, který je schopen přečíst e-knihu se řadí osobní počítače, notebooky, mobilní telefony, kapesní počítače (PDA- Personal Digital Assistant), tablety a čtečky elektronických knih.
Čtečky elektronických knih jsou specifická elektronická zařízení, která slouží zejména k čtení elektronických knih. Jejich technologie, ergonomie a design jsou uzpůsobeny k co nejlepší čitelnosti. Tato zařízení jsou unikátní zejména svojí výbornou čitelností za jakýchkoliv podmínek. Tuto schopnost zajišťuje technologie elektronického inkoustu. Další výhodou čteček je možnost skladování několika stovek knih. Předností je taktéž dlouhá výdrž baterie, ta podle výrobců může dosáhnout až 4 týdnů. K nesporným výhodám patří také nízká hmotnost zařízení a dobrá manipulace s ním. Čtečky jsou schopny přečíst několik druhů formátů knih. Rozšířené jsou formáty EPUB, PRC, PDF, některé čtečky jsou schopné číst také HTML a TXT. Vybrané čtečky také podporují češtinu.
Mezi nevýhody se řadí pořizovací cena čteček, která je prozatím relativně vysoká. Taktéž rozměr displeje u některých čteček může být pro čtenáře příliš malý. V České republice se potkáváme s problémem nedostatku e-knih v českém jazyce. Tento problém odpadá u uživatelů, kteří čtou anglicky. Taktéž je displej čtečky na rozdíl od tradiční knihy méně odolný vůči mechanickému poškození.
22 DOČEKAL, Daniel. Bookz.cz [online]. 2011-10-17 [cit. 2011-12-06]. Evropská komise chce
otevřený standard pro e-knihy. Dostupné z WWW:
<http://www.bookz.cz/wordpress/2011/10/17/evropska-komise-chce-otevreny-standard- pro-e-knihy/>.
22
Z hlediska barevnosti jsou čtečky buď černobílé (technologie e-inku), nebo barevné (LCD displej). Barevné čtečky založené na technologii e-inku jsou již sice na trhu (např. firma Fujitsu), největší výrobci čteček (Amazon, Sony) však prozatím váhají a čekají na lepší technologii. Sony pro NY Times uvedlo že „barva je logickým krokem, ale musí to být jasná barva. Nehodláme obětovat černobílé čtení.“23
Čtečky je možno rozdělit na dvě kategorie24– čtečky vázané k obchodnímu modelu a čtečky univerzální. K vázaným čtečkám patří čtečka Kindle od firmy Amazon, čtečka Nook, patřící firmě Barnes and Noble a čtečka Sony vázaná na Sony Reader Store. Tyto modely podporují zejména svůj specifický formát e-knih. Z toho důvodu má většina čteček od výše zmíněných firem přímý přístup do e-shopů, kde si uživatel může knihu zakoupit. Není však problém ve čtečkách přehrát také e- knihy nahrané přes USB a v jiných formátech. Do skupiny čteček, nevázaných na formát patří Bookeen, Jinke Hanlin, Pocketbook a jiné.
Jako ukázku funkce čteček e-knih bych uvedla čtečky značky Kindle. 25 Čtečky od firmy Amazon podporují mimo jiných formátů formát AZW. Tyto knihy je možné si koupit přímo na stránkách Amazonu. Bohužel Amazon nepodporuje knihy v češtině a ani se nechystá vstoupit na český trh. Obsah do čtečky nahráváte přes USB, WiFi nebo přes software. Kindle podporuje formáty, jako jsou MOBI, PRC, PDF, TXT a TPZ, podpora PDF není na příliš vysoké úrovni.
Obsah lze také konvertovat např. z formátu DOC, ale pouze přes doporučený software anebo přímo přes Amazon. Pokud uživatel používá síť WiFi Whispernet, jeho obsah se může synchronizovat i s jinými zařízeními. Např.
čtečka a mobilní telefon – pokud máme knihu rozečtenou na čtečce, otevřeme ji na mobilním telefonu tam, kde jsme skončili a naopak. Kindle samozřejmě
23 KASÍK, Pavel. Technet.cz [online]. 2010 [cit. 2011-11-27]. Barevný elektronický inkoust je realitou. Přijde na jaře 2011 z Číny. Dostupné z WWW: <http://technet.idnes.cz/barevny- elektronicky-inkoust-je-realitou-prijde-na-jare-2011-z-ciny-pyq-
/hardware.aspx?c=A101109_092627_tec_technika_pka>.
24 Elektronicke-cteni [online]. 2011 [cit. 2011-10-26]. O čtečkách. Dostupné z WWW:
<http://www.elektronicke-cteni.cz/o-cteckach>.
25 ZEKIČ, Marko. Lupa.cz [online]. 2011-03-18 [cit. 2011-11-27]. Vše, co jste chtěli vědět o Kindle. Dostupné z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/vse-co-jste-chteli-vedet-o-kindle/>.
23
umožňuje vyhledávání obsahu, výkladový slovník, slovník cizích slov, možnost vkládat poznámky atd.
Velká část čteček elektronických knih pracuje s technologií elektronického inkoustu. Elektronický inkoust, aplikovaný na povrch se může také nazývat elektronický papír. Elektronický papír poskytuje největší výhodu hlavně ve své výborné čitelnosti – chová se totiž jako tradiční papír. Jelikož sám nevyzařuje světlo, zrak čtenáře není namáhán tak, jako v případě jiných typů displejů. Další výhodou je také velmi nízká spotřeba energie.„(Oproti jiným displejům) nepotřebuje elektronický papír pro udržení obrazu vynakládat žádnou energii. To je jedna ze dvou nejpodstatnějších vlastností této technologie. Nižší celková spotřeba energie dává zařízením spoléhajícím na elektronický papír delší životnost na baterie, což je pro reálné využití nezbytná podmínka.”26
Jak tedy přesně elektronický inkoust (e-ink) funguje? E-ink funguje na principu elektroforézní technologie, která nabízí možnost rozdělování molekul na základě jejich elektrického náboje.27 Součástí e-inku jsou miliony mikrokapslí, černé a bílé barvy, průměru lidského vlasu, které plují v čiré tekutině. Černé a bílé mikrokapsle jsou opačně nabyté a proto se vzájemně odpuzují. Změnou elektronického pole se mikrokapsle pohybují a seskupují.
Pokud má pole negativní elektrický náboj, bílé kapsle vyplují na povrch a plocha se zdá bílá. Černé kapsle se přesunou po bílé a nejsou viditelné. Díky tomu, že mikrokapsle jsou velmi malé a lze jimi pokrýt libovolný materiál, od umělých hmot přes kovy až po papír, je možné jimi vytvářet i geometricky velmi náročné zobrazovací plochy zobrazující text a grafiku ve vysokém rozlišení.28 Tato technologie je přístupná prozatím pouze v černobílé variantě, odlišují šestnáct
26 KRÁTKÝ, Robert. ABC Linuxu [online]. 2010 [cit. 2011-11-27]. Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux. Dostupné z WWW: <http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky-inkoust- amazon-kindle-a-linux>.
27 Epapercentral [online]. 2011 [cit. 2011-11-03]. E-paper Technologies Reference Guide.
Dostupné z WWW: <http://www.epapercentral.com/>.
28 KRYBUS, Vojtěch. Technologie elektronického inkoustu - historie a vývoj [online]. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky, 2003. Kolokviální práce. Masarykova
univerzita v Brně. Dostupné z WWW:
<http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xkrybus2003.htm#kap5>.
24
variant barev v černobílé škále, což považuji za jeho hlavní nevýhodu. O tom, zda je elektronický inkoust vhodný k tvorbě multimediálního obsahu se zmiňuje Vojtěch Krybus – „Tato technologie (ale) ještě nedokáže nahradit běžné televizní obrazovky, neboť ke změně stavu mikročástic v kapslích může docházet nejvýše desetkrát za vteřinu, což je oproti frekvenci vhodné pro plynulé střídání obrazů ve filmu a v televizi přece jen ještě málo (televize v normách PAL/SECAM a film se obměňují pětadvacetkrát za vteřinu). Pro nenáročné animace či pohybující se text je to ale dostačující. “29
Mezi zařízení, která jsou vhodná ke čtení e-knih patří také vesměs novinka na trhu - tablety. První tablet iPad byl představen 27. 1. 2010 firmou Apple30. Tato revoluční novinka reprezentovala zařízení nezvyklé na svou dobu.
První verze tabletu iPad je ovladatelná pomocí dotyku a je lehká, tudíž se dobře přenáší. Na tabletu si uživatel může prohlížet internet, hrát hry, poslouchat hudbu, sledovat videa a taktéž číst e-knihy. Jelikož iPad je vyroben nejen ke čtení knih, obsahuje barevnou LED obrazovku. V současné době (2011) je k dispozici také iPad2, který má oproti své starší verzi několik zlepšení (multitasking, kamera…). Pomocí aplikace iBooks je možné si číst knihy, které uživatel předtím nakoupil v aplikaci iBookStore. Výhodou čtení e-knih na iPadu je bezesporu barevnost displeje, který je vhodný především pro čtení periodik.
Čtení na iPadu nabízí také multimediální obsah, jako jsou videa, audio ve formě vypravěče a odkazy na další zajímavosti týkající se knihy. Samozřejmostí je také úprava velikosti a typu písma, vyhledávání v textu a tvorba poznámek. Ostatní produkty od firmy Apple jsou s iPadem synchronizovány, proto je možné si rozečtenou knihu otevřít na různých zařízeních v místě, kde čtenář skončil.31
29 KRYBUS, Vojtěch. Technologie elektronického inkoustu - historie a vývoj [online]. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky, 2003. Kolokviální práce. Masarykova
univerzita v Brně. Dostupné z WWW:
<http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xkrybus2003.htm#kap5>.
30 Můj iPad [online]. 2010-10-19 [cit. 2011-12-06]. Tablet Apple iPad. Dostupné z WWW:
<http://www.muj-ipad.cz/apple-ipad-tablet>.
31 Apple.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-06]. IBooks a novel way to buy and read books.
Dostupné z WWW: <http://www.apple.com/ipad/built-in-apps/ibooks.html>.
25
Mezi přednosti bych také zařadila velikost displeje, který patří v porovnání se čtečkami k těm větším, iPad je proto zvláště vhodný pro čtení novin a časopisů.
Nevýhody spočívají hlavně v LED obrazovce, která není určena primárně ke čtení, jelikož produkuje záření, které oči rychleji unaví.
V současnosti (2011) je na trhu již více druhů tabletů, např. Asus Eee Slate EP121, Lenovo IdeaPad U1, Notion Ink Adam32 a Kindle Fire. Z hlediska čtení knih je prozatím v technické úrovni nejlepší Notion Ink Adam, jelikož poskytuje hybridní displej, umožňující práci ve třech režimech - klasické barevné LCD s podsvícením, monochromatický režim a také velmi úsporný režim (0,5 W) s vysokým kontrastem (rozlišení 3 072 × 600 pro lepší kvalitu textu) podobně jako elektronické čtečky knih33. Tento směr vývoje jasně zvýhodňuje tablety oproti elektronickým čtečkám. Je jasné, že uživatel chce mít co nejuniverzálnější zařízení, kterým se tablet pomalu ale jistě stává.
E-knihy lze také přečíst na mnoha jiných zařízeních, jako jsou počítače, mobilní telefony a PAD. Bohužel ani jedno z těchto zařízení čtenáři nemůže nahradit kvalitní čitelnost, kterou poskytují čtečky nebo papír. Čtení na obrazovce počítače je nejen náročné na oči, ale také obtížné na manipulaci.
Mobilní telefony a PAD mají navíc příliš malý displej. Přesto jsou však tyto zařízení taktéž významné pro čtenáře e-knih a např. čtení učebních materiálů je na obrazovce počítače běžnou záležitostí.
S problematikou elektronických knih přímo souvisí také témata, jako jsou ochrana autorských práv (anglicky copyright) a nelegální šíření obsahu prostřednictvím internetového pirátství. Nedodržování autorských práv sice
32 FIŠER, Miroslav. Novinky.cz [online]. 2011-04-11 [cit. 2011-12-06]. Nejzajímavější tablety, které chtějí konkurovat iPadu 2. Dostupné z WWW: <http://www.novinky.cz/internet-a- pc/hardware/227555-nejzajimavejsi-tablety-ktere-chteji-konkurovat-ipadu-2.html>.
33 JAVŮREK, Karel. Živě.cz [online]. 2010-08-05 [cit. 2011-12-06]. Notion Ink Adam: neobyčejný tablet s Androidem. Dostupné z WWW: <http://www.zive.cz/clanky/notion-ink-adam- neobycejny-tablet-s-androidem/sc-3-a-153310/default.aspx>.
26
není jen absolutní záležitostí internetu, internet je ovšem médium, kde je tato problematika nejvýraznější. Hlavní odpůrci internetového pirátství jsou samozřejmě autoři, vydavatelé a distributoři, podporovaní státem a zákony.
Internetové pirátství má své odpůrce i zastánce, faktem však zůstává, že tzv.
hackeři jsou většinou vždy ve vývoji napřed.
Problematiku autorských práv upravuje v České Republice zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)34, (dále autorský zákon). Vzhledem k tomu, že jsme také součástí Evropské Unie, týkají se nás také směrnice Evropské rady. Autorský zákon upravuje práva autora k autorskému dílu a práva související s právem autorským. Také definuje autorské dílo, které může být dílo slovesné (kniha), hudební, divadelní, výtvarné, kartografické, audiovizuální (film), fotografické, architektonické a také např. počítačový program atd., které jsou zpracované do konkrétní podoby.
Autorským dílem avšak není námět, myšlenka, postup ani vzorec. Autorský zákon definuje autora, což může být samostatná fyzická osoba, nebo více osob, které vlastní autorské právo na konkrétní dílo. Autorské právo opravňuje autora vyžadovat souhlas při každém užití autorského díla a poskytovat licence na užití díla a vlastnit majetková a osobnostní práva na dílo. V případě e-knih je předmětem díla nejen jeho obsah, ale i grafické a jazykové zpracování - layout, ilustrace, překlad a další.
Autorské právo zaniká 70 let po autorově smrti (platí pro ČR, v ostatních zemích se počet let může lišit), čímž se dílo stává volným dílem. Volné dílo je možno volně užívat, podmínkou je uvedení autora. S volnými díly souvisí mnoho projektů, zaměřených na e-knihy a to zejména výše zmiňovaný projekt Gutenberg a Google Books. Knihy, chráněné autorským právem není možné legálně šířit, proto poskytovatelé e-knih přistupují k různým formám ochrany.
34 Česká Republika. Úplné znění zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn. In Sbírka zákonů č.398, Česká republika. 2006, 126, s. 5506-5544. Dostupný také z WWW: <http://www.mkcr.cz/assets/autorske-pravo/01-3982006.pdf>.
27
DRM neboli Digital Rights Management (česky Správa digitálních práv) je způsob ochrany digitálního vlastnictví. Je využívaný nejen u elektronických knih, ale i u počítačových her, hudby, filmů atd. DRM omezuje užívání legálně zakoupených knih a z toho důvodu je velmi kritizováno. DRM ochrana u elektronických knih omezuje čtenáře následujícím způsobem: „…kniha bude moci být čtena pouze na jednom počítači, popřípadě na jednom zařízení k tomuto určeném, nebude možné vytvořit záložní kopie, knihu nikomu půjčit, knihu bude možné přečíst jen s omezeným počtem opakování či v daném časovém intervalu - poté kniha expiruje, a samozřejmě ji nebude možné vytisknout.“35 Nevýhodou DRM je také ohrožení soukromí uživatelů, jelikož produkt opatřený touto ochranou je nutné registrovat pod svým unikátním uživatelským jménem - Adobe ID. Nákup knihy s DRM může být pro některé uživatele příliš omezující a komplikovaný, proto může být jedním z významných faktorů, které brání rozvoji e-knih. Jelikož je ochrana DRM hojně kritizována, některé firmy, např.
firma Apple od DRM ochrany po kritice Steve Jobse ustoupila.36 Navíc celou myšlenku DRM ochrany potírají snadno vyhledatelné návody na internetu, jak DRM ochranu zrušit.37
V této kapitole bych chtěla shrnout hlavní výhody a nevýhody e-knih v porovnání s tištěnou knihou. Mým účelem není najít jasného vítěze, pouze nabídnout ucelené srovnání těchto dvou druhů knih podle růžných faktorů.
Nespornou výhodou elektronických knih je možnost mít u sebe velké množství knih v digitální podobě, což by bylo v případě tištěných knih nemožné.
35 PAVELA, Tomáš. Fenomén elektronická kniha. Brno, 2007. 102 s. Diplomová práce.
Masarykova univerzita. s.20.
36 Můj Mac [online]. 2007-02-08 [cit. 2011-12-09]. Steve Jobs: Úvahy o hudbě. Dostupné z WWW: <http://www.mujmac.cz/art/zpravy/steve-jobs-uvahy-o-hudbe-6-unora-2007.html>.
37 DOČEKAL, Daniel. Bookz.cz [online]. 2011-01-18 [cit. 2011-12-09]. Návod: Zbavte své e-knihy DRM . Dostupné z WWW: <http://www.bookz.cz/wordpress/2011/01/18/navod-zbavte-sve-e- knihy-drm/>.
28
Šance, mít u sebe velké množství e-knih, je výhodné zejména pro osoby, které často cestují a nesporně také pro studenty, kteří obvykle pracují s více knihami najednou.
Tištěnou knihu je na rozdíl od digitální možno přečíst kdykoli a kdekoli.
Čtenář ke čtení nepotřebuje ani speciální hardware a software, ale ani elektrickou energii. U elektronických knih odpadá také čtení např. ve vaně, jelikož ponořená kniha zajisté nenapáchá tolik škod jako namočená čtečka elektronických knih.
Ačkoliv tištěnou knihu je možné taktéž okopírovat (např. použitím scanneru), elektronická kniha je mnohem snáze šiřitelná a kopírováním neztrácí svoji kvalitu. Kopírování knih však může porušovat autorská práva.
Tištěnou knihu si zle lehce vypůjčit v knihovně, pokud je požadovaná kniha k dispozici, popřípadě čtenář může svoji knihu půjčit či darovat komukoliv aniž by porušoval autorská práva. Půjčování elektronických knih prozatím alespoň na našem území není tak časté. Pokud má kniha DRM ochranu je téměř nemožné ji půjčit nebo darovat.
Ztrátu tištěné knihy nemůžete nijak nahradit, oproti tomu pokud ztratíte e-knihu (respektive se Vám smaže soubor s knihou), je možné si jej obnovit opětovným stáhnutím z internetu. Opět však záleží na typu ochrany.
Porovnání cen elektronických knih a knih tištěných je ve své podstatě komplikovanou záležitostí. Pokud si koupíte knihu tištěnou, zaplatíte samotnou cenu knihy, popřípadě náklady na doručení. Elektronická kniha je sice většinou levnější než kniha tištěná (ovšem ne rapidně, většinou tak o 30%), nebo je k dispozici zdarma, nicméně k jejímu přečtení je potřeba mít speciální hardware, který v současnosti představuje nemalou vstupní částku.
29
Neekologičnost knihy tkví v její vysoké spotřebě papíru. Elektronická kniha papír nepoužívá, tudíž se může zdát více prospěšnou životnímu prostředí.
Problém s e-knihou nastává v situaci, kdy si čtenář dokument vytiskne. Je taktéž potřeba mnoho energie na výrobu hardwaru a jeho následný provoz.
Kniha klasická je tvořena z papíru. Papír může být zničen ať už požárem, vodou nebo jen působením času. Trvanlivost papírové knihy se proto zdá krátká oproti digitální knize. Nevýhodou e-knih je však nízká trvalost jejich nosičů.
Vývoj digitálních technologií nás neustále nutí používat nová a nová přenosná média. Stará média zastarávají (viz. CD, videokazety, gramofonové desky) a je otázkou kdy se zcela přestanou používat. E-knihy jsou navíc nečitelné bez odpovídajícího hardwaru a elektrické energie.
Mezi čtenáři se najdou milovníci tištěných knih a také obdivovatelé knih v digitální podobě. Milovníci tištěných knih zastupují názor, že kniha není jen obsah, ale má jakousi podobu synkretického artefaktu, čtenář z ní má požitek nejen vlastním čtením, ale i hmatem (listováním mezi stránkami, zpracováním vazby), zrakem (formát knihy, umělecké zpracování obálky i obsahu), ale také čichem (vůně starých knih, nového tisku). Klasické knihy mohou sloužit jako plnohodnotný dárek, e-kniha není fyzická, tudíž dojem z dárku nemusí být úplný.
Mezi nesporné výhody e-knih je dobrá práce s vnitřním obsahem knihy.
Vyhledávání v textu, přepis citací a tvorba poznámek jsou sice s tištěnou knihou možné, spotřebují však mnohem více času a úsilí.
Tvorba multimediálního obsahu je u papíru technicky nemožná, oproti tomu elektronické knihy mohou multimediality plně využívat, ať již jde o video, audio, animace, odkazy na další obsah, hry, mapy a další. Této vlastnosti se využívá
30
především u elektronických novin, časopisů a učebnic, což je patrné zejména v systému e-learningu.
Tištěnou knihu je možné aktualizovat pouze novým vydáním. E-knihy je možné aktualizovat rychle a snadno, uživatel má možnost si novou verzi stáhnout z internetu. Tato aktualizace je vhodná zejména u právnické literatury a zákonů. Obvykle nové verze e-knih bývají zdarma.
Při nákupu tradiční knihy v knihkupectví mám možnost se poradit ohledně výběru knihy a knihu si prohlédnout, prolistovat. E-knihy sice také nabízí náhledy knih, většinou však jde jen o pár vybraných stran. Oproti klasické knize však není možno elektronickou knihu vrátit.
Elektronické knihy není možné nikdy vyprodat a jsou také dostupné čtenářům ze všech koutů světa. Při nákupu e-knih nemusíme ztrácet čas cestou do knihkupectví, ale e-kniha je přístupná online v kteroukoliv denní dobu.
Taktéž nemusíme platit za náklady na poštovné a balné a knihu máme po nákupu téměř okamžitě. Formou e-knihy je také možné získat staré a vzácné tisky, které není možné vypůjčit, jelikož by se mohly poškodit. Je také možné sehnat knihy, které již nejsou dostupné v tištěné verzi, nebo lze také obstarat knihu, která není vůbec lokálně přístupná.
Podobně jako v případě multimediálního obsahu, není možné klasickou knihu měnit tak, aby byla pro uživatele co nejčitelnější. Oproti tomu v e-knize lze měnit velikost písma (což může být výhodné především pro osoby s horším zrakem), typ písma a styl pozadí.
Pokud chceme přeložit tištěnou cizojazyčnou knihu, musíme použít vlastní znalost cizího jazyka, nebo použít slovník. U e-knih je velmi často přítomen
31
výkladový slovník a také překladač, který sice může vytvořit nepřesný překlad, ale alespoň může pomoci k pochopení kontextu knihy.
Nástup elektronických knih na český trh je poněkud pomalejší než hlavní proud např. v Americe nebo západní Evropě. Také počty prodaných kusů se diametrálně liší od celosvětového průměru. Podle serveru IHNED.cz bylo v Česku za rok 2011 prodáno na serveru Palmknihy, které se věnují distribuci el. knih, 7217 kusů el. publikací v průměrné ceně 110 Kč. Oproti tomu na tomtéž serveru bylo staženo 2,6 milionů kopií e-knih zdarma. Dohromady bylo v ČR nakoupeno v roce 2011 30 000 kusů el. knih což tvoří 1,6 % knižního trhu u nás.38 Podle mého názoru množství prodaných publikací silně zaostává nad zeměmi s rozvinutým prodejem e-knih. Jaký je tedy důvod nízkého prodeje e-knih?
První problém vidím v jazyku e-knih. Anglicky psaných e-knih je k dispozici velké množství ať již komerčních, či zdarma ke stažení. Anglicky psaný text je však překážkou pro české čtenáře, kteří buď anglický jazyk neovládají, nebo jim čtení anglických textů nevyhovuje. Tímto se nabídka e-knih velmi snižuje, jelikož e-knih psaných česky ať již v originále nebo v překladu není v celosvětovém průměru velký počet. Také Marcela Turečková ze svazu Českých knihkupců a nakladatelů se vyjadřuje k situaci e-knih v ČR: Subjekty, které se věnují distribuci e-knih, narážejí nejen na stále nízkou nasycenost trhu hardwarem (ačkoli odhady počtu čteček na trhu se různí), ale hlavně na nedostatek českých knih převedených do elektronického formátu.”39 Další problém vidím ve všeobecně malém rozšíření povědomí o e-knihách. Martin Lipert ze společnosti eReading toto tvrzení podporuje: “Jednoznačnou překážku vidím v neznalosti trhu na všech frontách. Z mnoha průzkumů vyplývá, že lidé
38 E-knihy v Česku - za rok 30 tisíc prodaných, 2,6 milionu stažených. SCHÖN. IHNED.cz [online].
6.1.2012 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-54357010-e-knihy-v-cesku-za- rok-30-tisic-prodanych-2-6-milionu-stazenych
39 BOHUTÍNSKÁ, Jana. Jsou e-knihy v Česku dobrý byznys, nebo jenom koníček?.
In: Podnikate.cz [online]. 25.8.2011 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z:
http://www.podnikatel.cz/clanky/e-knihy-v-cesku-jako-byznys/
32
nevědí, co je elektronická kniha.”40 Taktéž největší producenti e-publikací na světě jako je např. Amazon, nemají žádný zájem vydávat knihy v češtině a na českém trhu. V souvislosti se čtečkami Kindle se tímto jejich využitelnost pro českého čtenáře snižuje (specifický formát Kindle). Vývoj e-knih u nás brzdí také problematická spolupráce při vydávání knih. Vydavatelé ani autoři prozatím nemají dostatečnou důvěru v tuto technologii, překlady navíc brzdí drahý nákup autorských práv pro e-knihy. Z důvodu zbržděného vývoje u nás se také začali e-knihy zprvu šířit nelegální cestou. Pokud si však uživatel zvykne využívat nelegální cestu, jen těžce se pak přeorientuje na placenou verzi.
Mezi nejvýznamnější prodejce česky psaných e-knihkupectví patří server Palmknihy. Web Palmknihy vznikl roku 1999 a zpočátku se projekt zaměřoval na e-knihy zdarma. Od roku 2010 zde funguje taktéž prodej e-knih.41 Palmknihy využívají sociální ochranu e-knih, což prakticky znamená registraci uživatele pod jeho jménem. Další společností věnující se prodeji e-knih je server eReading, který funguje od roku 2010. Tento serven nabízí k projedi beletrii a odbornou literaturu a také nabízí vlastní čtečku eReading, která je speciálně určena pro český trh. Server na podobném principu jako eReading je web Rajknih.cz distribuující ještě navíc časopisy a také vlastní čtečku a tablet Wooky.
40 tamtéž
41 Palmknihy - O nás. In: Palmknihy [online]. 2012 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z:
http://www.palmknihy.cz/web/p/o-nas
33
Pro tvůrce vizuálního obsahu a designu e-publikací je stěžejní práce s grafickým softwarem. Nejvýznamnějším softwarem dostupným na trhu jsou v současnosti grafické programy od společnosti Adobe. Firma Adobe se v rámci vývoje svého softwaru ve verzi CS.5., věnuje tvorbě a zpracování e-publikací z největší části v programu Adobe InDesign CS.5. dostupném v rámci balíčku Adobe Digital Publishing Suite. Firma Adobe správně reagovala na růst a rozvoj elektronického publikování, proto svůj produkt Adobe InDesign z velké části zaměřila na tuto problematiku. Pro tvorbu grafického rozhranní, úpravu fotografií, práci s vektorovou grafikou, tvorbu animací atd. jsou další produkty z řady Balíčků Adobe taktéž velmi užitečnou součástí. Pro tyto účely je samozřejmě možné využít grafický software od jiných společností (např.
produkty Corel), práce s těmito výstupy v programu InDesign však nemusí být v procesním zpracování vzájemně kompatibilní. Programy, které se mimo Adobe InDesign věnují sazbě a zpracování tištěných dokumentů jsou QuarkXPress, který taktéž nabízí zpracování digitálních publikací42 a Scribus, který ovšem prozatím nenabízí tvorbu e-knih.43
Všeobecně se program Adobe InDesign věnuje zpracování, designu a sazbě knih, letáků, časopisů, webových dokumentů a nově ve verzi CS5.5 také tvorbě elektronických publikací. Konkrétně dle webových stránek produktu software Adobe® InDesign® CS5.5 vám umožní navrhovat a připravovat působivá rozvržení stránek pro tisk nebo digitální distribuci pomocí
42 Digital Publishing Solutions. Quark [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z:
http://www.quark.com/en/Solutions/Applications/Digital_Publishing_Solutions.aspx
43 Scribus [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.scribus.net/canvas/Scribus
34
integrovaných kreativních nástrojů a vylepšeného řízení typografie.44 Pomocí rozličných nástrojů lze vytvořit návrhy rozložení grafických prvků (layout), jednoduše sázet text a pracovat s dalšími grafickými elementy (obrázky, grafy a mediální obsah…) a efektivně exportovat dokumenty tak, aby byly připraveny pro konečné médium (tisk, webová prezentace, e-kniha).
Vlastní obsah dokumentu jako jsou např. fotografie, vektorová grafika, animace aj. však doporučuji zpracovat v odlišných programech než Adobe InDesign. Pro práci s fotografií a bitmapovou grafikou je vhodný program Adobe Photoshop, vektorovou grafiku pokrývá program Adobe Illustrator, animace a bannery je možno vytvořit pomocí programu Adobe Flash. Samotný delší úsek textu je vhodné si předpřipravit v textovém procesoru.
Prostřednictvím programu Adobe InDesign CS5.5 lze do prostředí elektronických publikací vkládat taktéž multimediální obsah. Interaktivita e-publikací může knihy pro čtenáře nejen učinit atraktivnější, ale také mu může pomoci načerpat více informací o dané problematice. Mezi hlavní druhy multimediálního obsahu se řadí animace, přehrávání videa, hudby, tvorba prezentace, vložení interaktivních prvků a aktivní propojení s prostředím internetu.
Příprava interaktivního elektronického dokumentu se odlišuje od tištěného média nejen svým konečným vzhledem, ale také počátečním nastavením v rámci softwaru.
Mezi druhy e-publikací, které lze v programu Adobe InDesign zpracovat se řadí: interaktivní Adobe PDF, SWF a EPUB. Soubory PDF se otevírají v programu Adobe Acrobat Pro nebo Adobe Reader, pokud je některý z těchto
44 Adobe InDesign CS5.5. Adobe.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z:
http://www.adobe.com/cz/products/indesign.html
