Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalá ř ská práce
2006 Michal Albert
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ř ská
Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalá ř ské práce:
Finan č ní ř ízení v podniku Uniplet T ř ebí č , a. s.
Vypracoval: Michal Albert
Vedoucí práce: doc. Ing. Ji ř í Hnilica, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma
„Finan č ní ř ízení v podniku Uniplet T ř ebí č , a. s.“
jsem vypracoval samostatn ě .
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 30. zá ř í 2006 Podpis
Obsah
1 ÚVOD ... 1
2 HLAVNÍ ÚKOLY FINANČNÍHO ŘÍZENÍ PODNIKU ... 2
3 DRUHY FINANCOVÁNÍ PODNIKU ... 3
3.1 Řízení pracovního kapitálu ... 4
3.1.1 Optimální výše oběžného majetku ... 4
3.1.2 Věcné řízení oběžného majetku ... 6
3.1.3 Způsoby financování oběžného majetku... 7
3.2 Řízení cash-flow... 9
3.2.1 Význam cash-flow... 9
3.2.2 Náklady a cash-flow... 9
3.2.3 Výpočet cash-flow... 10
4 FINANČNÍ ANALÝZA ... 11
4.1 Postup analýzy ... 11
4.2 Poměrové ukazatele a komparativní analýza ... 12
4.2.1 Ukazatele likvidity ... 12
4.2.2 Ukazatele aktivity... 13
4.2.3 Ukazatele zadluženosti ... 14
4.2.4 Ukazatele výnosnosti... 14
4.2.5 Ukazatele tržní hodnoty a tržního rizika ... 15
4.3 Trendová analýza ... 16
4.3.1 Systém ukazatelů Du Pont... 16
4.4 Pyramidová soustava finančních ukazatelů... 18
4.5 Fundamentální a technická finanční analýza ... 19
4.6 Mezipodnikové srovnání... 19
5 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ... 19
6 HISTORIE FIRMY UNIPLET TŘEBÍČ, A. S. ... 20
7 SOUČASNÁ SITUACE V UNIPLETU... 20
7.1 SWOT analýza... 21
7.1.1 Produktové portfolio ... 21
7.1.2 Odběratelé ... 22
7.1.3 Konkurence firmy ... 26
7.1.4 Dodavatelé... 27
7.1.5 Zaměstnanci ... 27
7.1.6 Závěry SWOT analýzy... 28
7.2 Finanční analýza... 29
7.2.1 Použitý metodický aparát ... 29
7.2.2 Horizontální analýza ... 30
7.2.3 Vertikální analýza ... 32
7.2.4 Du Pontův rozklad... 35
8 ZÁVĚR ... 36
9 POUŽITÁ LITERATURA ... 37
10 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK...39
11 SEZNAM PŘÍLOH...40
12 PŘÍLOHY ... 41
1 Úvod
Cílem této bakalářské práce je popsat hlavní úkoly finančního řízení a srovnat jejich podobu s reáliemi finančního řízení ve firmě Uniplet Třebíč, a. s. Hlavní motivací, proč jsem si vybral toto téma je fakt, že jsem jistou dobu v této firmě pracoval po boku finančního ředitele a měl jsem tak jedinečnou příležitost nahlédnout do skutečného chodu finančího řízení a celého podniku vůbec. Mnohé věci, které jsem se během svého studia naučil, jsem měl možnost vidět v praxi, nutno však podotknout, že jich nebylo mnoho, a naopak mnohým novým věcem jsem se naučil. Zjistil jsem například, že procesy, které jsem dříve v úspěšné firmě, a Uniplet zcela nepochybně úspěšnou firmou je, pokládal za samzřejmé, jsou v praxi Unipletu zecela nerealistické.
Finanční řízení Unipletu mě v mnohém překvapilo, zejména tím, že se neopírá o základní pilíře finančního řízení, jako je například finanční analýza a na ni navazující finanční plánování.
Důvodem pro téma mé práce je tedy záměr srovnat podnikovou praxi Unipletu s teoretickými poznatky úspěšného finančního řízení.
2 Hlavní úkoly finan č ního ř ízení podniku
Finanční řízení patří k základním funkcím v podniku, jež je třeba vykonávat s velkou mírou zodpovědnosti a odbornosti, a neodmyslitelně se podílí na rozvoji a prosperitě celé firmy.
V podniku existují dva toky, a to věcné a peněžní. Věcné statky představují např. stroje, suroviny, materiál apod.. Tok peněž má podobu příjmů a výdajů, které zabezpečují plynulost věcných toků. Finanční zdroje v případě výrobního podniku zabezpečují zásobování, výrobu a prodej. Tok peněz má obrácenou formu než tok statků. Tzn. že zásobování a výroba vedou k finančním výdajům a prodej je spojen s peněžními příjmy.
Existují však ještě další toky peněz, spojené hlavně s přerozdělováním zisku, investicemi, výzkumem a vývojem a technickým rozvojem. Všechny tyto toky musejí být ve vzájemném souladu, tzn. že materiálové toky musejí být správně financovány. Financování znamená získání finančních zdrojů, obecněji kapitálu ve všech jeho formách, a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku.
Finanční řízení řeší problém získávání kapitálu pro běžné a mimořádné činnosti podniku a rozhoduje o jeho struktuře, dále je ve finančním řízení potřeba rozhodovat o umístění kapitálu, o rozdělení zisku a v neposlední řadě má finanční řízení za úkol prognózovat, plánovat, zaznamenávat, analyzovat, kontrolovat a řídit ekonomické aktivity podniku.
Finanční manažeři se řídí všeobecnými pravidly pro finanční rozhodování:
• preferuje se vždy větší výnos před výnosem menším
• preferuje se vždy menší riziko před rizikem větším
• za větší riziko se požaduje větší výnos
• Preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později
• motivací investování do určité akce je očekávání většího výnosu, než by přineslo investování do jiné akce, ovšem s přihlédnutím k míře rizika
• motivací veškerého investování je zvětšení majetku
Pří financování podniku se zohledňují především dvě hlediska. Je to hledisko času a hledisko rizika. Časové hledisko spočívá v časové nesrovnalosti finančních rozhodnutí, tzn. že současné rozhodnutí ovlivní ekonomiku podniku až v době budoucí. Faktor rizika se skládá
z vnitřních příčin, což může představovat např. chybné rozhodnutí managementu firmy, z a vnějších příčin, které představují např. riziko živelné pohromy apod..
Finanční rozhodnutí mohou mít podobu operativní a strategickou. Operativní rozhodnutí se obvykle vztahují ke krátkému až středně-dlouhému období, týká se malých částek a stará se o zajištění běžného chodu firmy. Strategická rozhodnutí se většinou týkají dlouhého období a vyznačují se rozhodování o velkých peněžních částkách. Taková rozhodnutí do podniku přinášejí změny, hlavně pokud jde o zisk.
3 Druhy financování podniku
Základním pohledem na financování podniku je rozdělení na financování běžné činnosti a financování mimořádné činnosti. Běžným financováním se rozumí zajišťování běžné činnosti podniku, tzn. nákup materiálu, energie, mzdy zaměstnancům společnosti, nájemné za pronajaté prostory, daně, splátky krátkodobých závazků, výplata dividend a další běžné výdaje, související s činností podniku. O mimořádném financování se hovoří v případě zakládání nového podniku, při rozšiřování podniku, spojování či sanaci podniku a při likvidaci.
Dále se na financování můžeme podívat z pohledu původu finančních prostředků a rozlišit financování vlastním kapitálem, cizím kapitálem a samofinancování.
Rozlišuje se také, zda kapitál, který je v podniku k dispozici, má povahu dlouhodobou či krátkodobou.
3.1 Ř ízení pracovního kapitálu
Zajištění kapitálové potřeby pro oběžný majetek a jejímu financování se říká řízení pracovního kapitálu. Pojem pracovní kapitál vyjadřuje jeho podstatu a činnost v podniku, tedy že „pracuje“, protože neustále obíhá. Z peněz se mění v zásoby výrobků, v rozpracovanou výrobu, hotové výrobky, pohledávky a opět peníze. Řízení pracovního kapitálu má dva hlavní úkoly. Jednak určit optimální výši každé položky oběžných aktiv a jejich celkové sumy a následně určit způsob, jakým se oběžný majetek bude financovat. Rozlišuje se hrubý a čistý pracovní kapitál. Hrubý představuje hodnotu veškerých oběžných aktiv, která podnik používá, a čistý je dán rozdílem sumy oběžných aktiv a sumy krátkodobých závazků.
Obr. 3.1 Čistý pracovní kapitál
Jak je patrné z obrázku, čistý pracovní kapitál lze též odvodit jako přebytek dlouhodobého kapitálu nad stálými aktivy. Dále je vidět, že stálá aktiva jsou financována základním jměním a dlouhodobými dluhy, oběžná aktiva jsou financována dlouhodobými i krátkodobými dluhy a pracovní kapitál je financován i dlouhodobým kapitálem. Může ale nastat případ, kdy krátkodobé dluhy převýší výši oběžných aktiv, v tom případě jde o nekrytý dluh.
3.1.1 Optimální výše ob ě žného majetku
Optimální výše oběžného majetku je taková, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími celkovými náklady. Má-li podnik příliš málo oběžného majetku, zůstává část investičního majetku nevyužita, což zvyšuje náklady. Vlastní –li podnik příliš mnoho oběžného majetku, zbytečně v sobě váže přebytečné náklady.
Stanovit optimální výši oběžného majetku lze dvěma způsoby, a to globálním způsobem a analytickým způsobem. Globální postup vychází z délky obratového cyklu peněž
Čistý pracovní kapitál
vlastní kapitál dlouhodobé dluhy krátkodobé dluhy stálá aktiva
oběžná aktiva
dlouhodobý kapitál
krátkodobý kapitál
a výše jednodenních nákladů. Analytický postup zohledňuje dílčí položky oběžného majetku a využívá různých optimalizačních metod. V praxi se oba způsoby kombinují.
Obratový cyklus peněz (OCP) je doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků. Charakterizuje dobu, po kterou jsou fondy podniku vázány v oběžném majetku. Má tři části - doba obratu zásob (DOZ), doba inkasa (DI) a doba odkladu plateb (DOP). Obratový cyklus peněz se vypočte jako součet doby obratu zásob a doby inkasa a odečte se doba odkladu plateb.
Doba obratu zásob je průměrná doba od nákupu materiálu do prodeje výrobků:
360 / trzby
zasoba prumerna
DOZ = .
Doba inkasa (doba obratu pohledávek) je doba, která uplyne od fakturace výrobků do dne inkasa:
360 / trzby pohledavky
DI = .
Doba odkladu plateb je doba mezi nákupem materiálu a práce a platbou za ně. Snižuje dobu obratového cyklu peněz:
360 / trzby
m dodavatelu dluhy
DOZ = .
Ve všech třech vzorcích je ve jmenovateli použita tržba. Přesnější by bylo použít náklady na prodané zboží, rozdíl však není velký.
Obr. 3.2 Obratový cyklus peněz
Obrázek znázorňuje celý obratový cyklus peněz, počínaje nákupem zásob až po samotné inkasování peněz z prodeje výrobků. Čím déle je v podniku oběžný majetek vázán
termín prodeje
doba obratu peněz doba odkladu plateb
zásobování – výroba - expedice
doba obratu zásob doba inkasa pohledávek
termín inkasa
termín plateb termín nákupu
než se vrátí ve formě peněz, tím se pro podnik zvyšuje kapitálová potřeba. Naopak kapitálová potřeba je snižována tím, že podnik neplatí svým dodavatelům ihned při dodávce a dále využití odpisů pro běžné financování.
Jednodenní náklady na prodané zboží jsou dány výší celkových nákladů dělených 360.
Kapitálová potřeba na oběžný majetek se poté vypočte jako součin obratového cyklu peněz a celkových jednodenních nákladů.
3.1.2 V ě cné ř ízení ob ě žného majetku
Věcné řízení oběžného majetku zahrnuje řízení zásob, pohledávek, krátkodobých cenných papírů a peněžních prostředků. Krátkodobé cenné papíry zde zmíněny nebudou.
Řízení zásob spočívá v zajištění takové výše zásob, která zajistí plynulé zásobování, výrobu i prodej s co nejnižšími celkovými náklady. Vysoké zásoby snižují riziko jejich nedostatku, dovolují využít množstevních slev, na druhé straně v sobě vážou kapitál a znemožňují tak použití zdrojů na jiné účely, tzv. oportunitní náklady, zvyšují náklady na skladování.
Řízení pohledávek představuje právo věřitele požadovat na dlužníkovi plnění určitého závazku. Velká část pohledávek vzniká na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů, kdy odběratel přijme od podniku výrobky nebo služby na obchodní úvěr. Není-li dlužník schopen pohledávku splatit, hovoří se o nedobytné pohledávce.
Pohledávky představují značnou část majetku podniku a řídí se z hlediska objemu, struktury a času. Základem jsou časové plány pohledávek a úvěrová politika.
Časové plány pohledávek (plány inkasa) poskytují přehled o pohledávkách splacených ve lhůtě a po lhůtě splatnosti, o nesplacených pohledávkách v rozdělení podle časových intervalů a o nedobytných pohledávkách.
Úvěrová politika obvykle obsahuje čtyři prvky, a to dobu splatnosti pohledávek, slevy na cenách, úvěrové standardy a inkasní politiku. Doba splatnosti pohledávek je doba, která uplyne od prodeje zboží, do doby jeho zaplacení. Prodlužování doby splatnosti pohledávek je jedním ze způsobů zvyšování tržeb. Slevy představují snížení ceny zboží při dřívějším zaplacení, tím se snižuje průměrná doba inkasa. Úvěrové standardy jsou požadavky na odběratele, chtějí-li získat zboží na obchodní úvěr. Může to být například schopnost jistit dluh majetkem nebo určitá hodnota různých ukazatelů. Inkasní politika zahrnuje různé postupy pro vymáhání pohledávek.
Řízení peněžních prostředků zahrnuje řízení rychle použitelných peněžních prostředků (pokladní hotovost, peníze na běžných bankovních účtech, obchodovatelné krátkodobé cenné papíry). Z hlediska jejich minimální výnosnosti je žádoucí jejich minimální stav. Na druhé straně stojí potřeba zajištění likvidity podniku. Hlavním nástrojem řízení peněžních prostředků je platební kalendář.
3.1.3 Zp ů soby financování ob ě žného majetku
Výroba a prodej výrobků v průběhu roku kolísají vlivem sezónnosti, nerovnoměrnosti odbytu a zásobování, fází hospodářského cyklu a dalšími vlivy.
Jedna část oběžného majetku nekolísá a je v podniku trvale vázána a druhá část kolísá.
Podle toho kolísá i potřeba fondů k jejich financování. Rozlišují se tři přístupy k financování oběžných aktiv – umírněný, agresivní a konzervativní.
Umírněný přístup slaďuje životnost aktiv s dobou splatnosti pasiv. Trvalá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji, kolísající aktiva krátkodobými závazky. Podstata tohoto přístupu spočívá v tom, že cash-flow plynoucí z aktiv hradí půjčky na ně získané, tedy sedany likvidují.
Obr. 3.3 Umírněný přístup k financování oběžných aktiv
Agresivní přístup k financování trvalých oběžných aktiv využívá krátkodobý kapitál, protože je obvykle levnější než dlouhodobý, ale je i rizikovější, zvláště pokud jsou krátkodobými zdroji kryta i fixní aktiva.
fixní aktiva
trvalá výše oběžných aktiv
čas aktiva
(Kč)
kolísající oběžná
aktiva trvalá aktiva
dočasná
oběžná aktiva krátkodobé
financování
dlouhodobý dluh + základní jmění
Obr. 3.4 Agresivní přístup k financování oběžných aktiv
Konzervativní přístup využívá dlouhodobý kapitál k financování trvalých aktiv a sezónních oběžných aktiv. Tento způsob financování je dražší, ale je méně rizikový.
Obr. 3.5 Konzervativní přístup k financování oběžných aktiv fixní aktiva
čas aktiva
(Kč) dočasná
oběžná aktiva
trvalá výše oběžných aktiv
krátkodobé financování
dlouhodobý dluh + základní jmění
fixní aktiva
trvalá výše oběžných aktiv
čas aktiva
(Kč) krátkodobé
cenné papíry krátkodobé
financování
dlouhodobý dluh + základní jmění
3.2 Ř ízení cash-flow
Podnik musí mít dostatek peněžních prostředků pro financování své činnosti. Má peněžní výdaje a peněžní příjmy. Hlavní zdroj peněžních příjmů tvoří platby odběratelů. Mezi peněžní výdaje patří platby faktur od dodavatelů, výplaty mezd a platů apod.. Peněžní příjmy a výdaje představují trvalý peněžní tok (cash-flow). Úkolem finančního managementu je zajistit nejen tvorbu zisku, ale i to, aby měl podnik v každém okamžiku dostatek peněžní hotovosti.
3.2.1 Význam cash-flow
Význam cash-flow spočívá hlavně v tom, že existuje časový nesoulad mezi účetními náklady a výnosy a peněžními výdaji a příjmy. Je to způsobeno hlavně nákupem a prodejem na obchodní úvěr. Zisk vychází vždy z rozdílu mezi výnosy a náklady, zatímco cash-flow je založeno na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich stav v podniku. To znamená, že firma může vykazovat účetní zisk, přesto však může mít nedostatek peněžních prostředků, což může vést k finančním potížím podniku, proto je sledování cash-flow ve firmě jedním z klíčových úkolů finančního managementu.
Cash-flow se používá hlavně při rozpočtování peněžních příjmu a výdajů podniku a při hodnocení investičních projektů.
3.2.2 Náklady a cash-flow
Z koncepce cash-flow plyne, že podnikání s vyššími fixními náklady je z hlediska peněžních toků rizikovější než podnikání s nižšími fixními náklady, avšak vyšší riziko je však vynahrazeno vyššími zisky v období plné ekonomické aktivity podniku, kdy firma maximálně využívá své výrobní kapacity, protože při zvyšování objemu produkce firmě s vysokými fixními náklady rostou variabilní a tím i celkové náklady pomaleji než podniku s nízkými fixními náklady.
Obr. 3.6 Změna celkových nákladů při změmě objemu produkce
3.2.3 Výpo č et cash-flow
Pro důležitost peněžních toků se sestavuje samostatný výkaz, nazvaný výkaz o cash-flow, nebo přehled peněžních toků. Cash-flow lze zjistit dvěma způsoby – přímou a nepřímou metodou. Přímá metoda zjišťuje cash-flow jako celkovou sumu všech příjmů tvořících fondy a celkovou sumu všech výdajů spotřebovávajících fondy. Nepřímá metoda vychází z provozního zisku, který se upraví o výnosy a náklady, které se netýkají pohybu peněžních prostředků v průběhu sledovaného období. Výsledná částka se doplní o cash-flow z finanční a investiční činnosti podniku. Obě metody rozlišují tři oblasti činnosti podniku: provozní – výsledy provozní činnosti, změny pohledávek u odběratelů, změny dluhů u dodavatelů, změny zásob aj.; investiční – změny investičního majetku a jeho zdrojů; finanční – změny fondů plynoucí z použití úvěrů, splátek dluhů, placení dividend.
náklady náklady
objem produkce objem produkce
celkové náklady
celkové náklady
fixní náklady fixní náklady
Obr. 3.7 Peněžní a materiálové toky ve firmě
4 Finan č ní analýza
Finanční analýza tvoří základ finančního řízení. Finanční rozhodování by mělo být podloženo finanční analýzou, na jejíchž výsledcích e založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob a další rozhodování. Hlavním úkolem finanční analýzy je poskytovat informace o finančním stavu podniku.
4.1 Postup analýzy
Pro finanční analýzu se používají dvě základní rozborové techniky. Je to procentní rozbor a poměrová analýza. Obě vycházejí z absolutních ukazatelů, a to jak stavových, tak tokových.
Technika procentního rozboru vypočítává procentní podíl jednotlivých položek rozvahy na PENÍZE (CASH)
základní jmění dividendy daně úroky dluhy
nákup investic pohled.
nevyplac. mzdy fixní aktiva dluhy u
dodavatelů
výroba: práce nákup
materiálu na úvěr nedokončená
výroba
zásoby materiálu hotové
výrobky
odpisy
výplata mezd
úhrady
emise akcií půjčky splátky
půjček nákupy
na úvěr prodej
na úvěr
prodej za hotové
nákupy za hotové
aktivech a položek výsledovky na výnosech. Takto sestavená analýza se nazývá vertikální analýza. Výsledky vertikální analýzy lze sledovat v čase. Horizontální analýza sleduje vývoj jednotlivých položek v čase. Poměrová analýza pracuje s poměrovými ukazateli vypočtenými.
Postup finanční analýzy lze shrnou do několika bodů: 1. výpočet poměrových ukazatelů v podniku,
2. srovnání poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry (komparativní analýza), 3. srovnání poměrových ukazatelů v čase (trendová analýza),
4. hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli (Du Pontova pyramidová soustava ukazatelů),
5. hodnocení dalších ukazatelů (např. EVA, MVA), 6. návrh na opatření.
4.2 Pom ě rové ukazatele a komparativní analýza
Základem finanční analýzy jsou finanční poměrové ukazatele. Ty vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Poměrové ukazatele umožňují srovnání určitého podniku s jinými podniky nebo s odvětvovým průměrem.
Nejčastěji se používá pět skupin poměrových ukazatelů:
• ukazatele likvidity – měří schopnost podniku uspokojit své běžné závazky,
• ukazatele aktivity – měří schopnost podniku využívat své zdroje,
• ukazatele zadluženosti – měří rozsah, v jakém je podnik financován cizími zdroji,
• ukazatele výnosnosti – měří celkovou účinnost řízení podniku,
• ukazatele tržní hodnoty podniku – měří cenu akcií a majetek podniku.
4.2.1 Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity měří schopnost podniku vyrovnat své splatné závazky. Nejčastěji se vypočítávají následující tři ukazatele likvidity.
zavazky kratkodobe
aktiva obezna likvidita
Bezna = ,
tento ukazatel měří platební schopnost podniku z hlediska kratšího období (obvykle měsíc).
V čitateli se uvádějí veškerá oběžná aktiva, ve jmenovateli všechny peněžní závazky splatné
do jednoho roku. Srovnává se s odvětvovým průměrem. Za jeho přijatelnou hodnotu se považují hodnoty v rozmezí 1,5 – 2,5.
zavazky kratkodobe
zasoby aktiva
obezna likvidita
Rychla = − ,
tento ukazatel měří platební schopnost podniku po odečtení zásob z oběžných aktiv. Zásoby jsou obvykle méně likvidní než ostatní oběžná aktiva. Lépe proto vystihuje okamžitou platební schopnost. Srovnává se s odvětvovým průměrem. Za přijatelné hodnoty se považují hodnoty v rozmezí 1 – 1,5.
zavazky kratkodobe
papiry cenne
obch hotovosti
likvidita
Hotovostni = + . ,
méně používaný poměr hotovosti, který vypovídá o okamžité platební schopnosti podniku.
4.2.2 Ukazatele aktivity
Ukazatelé aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Pokud jich má více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím nízký zisk. Má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Ukazatele se počítají pro jednotlivé skupiny aktiv: zásoby, pohledávky, fixní aktiva a celková aktiva.
zasoba prumerna
trzby zasob
Obrat = ,
ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období (obvykle rok). Často používaná modifikace tohoto ukazatele je doba obratu zásob, která se spočítá jako 360 / počet obrátek.
Zájem je na zvyšování počtu obrátek, resp. na zkracování doby obratu zásob.
360 Pr /
trzby pohledavky inkasa
doba
umerna = ,
ukazuje průměrnou dobu obratu pohledávek. Zájem je na co nejkratší době inkasa.
cenach ch
zustatkovy v
aktiva stala
trzby aktiv
stalych
Obrat = ,
měří, jak efektivně podnik využívá svých stálých aktiv. Udává, kolikrát se stálá aktiva obrátí za rok.
aktiva celkova
trzby aktiv
celkovych
Obrat = ,
má obdobný význam jako předešlý ukazatel.
4.2.3 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti nebo také ukazatele finanční páky měří rozsah, v jakém podnik užívá k financování cizí kapitál. Zadluženost se měří dvěma způsoby. V prvním způsobu se vychází z rozvahy a počítá se rozsah, ve kterém cizí kapitál financují aktiva:
aktiva celkova
dluh celkovy t
zadluzenos = .
Druhý způsob vychází z výsledovky a počítá krytí nákladů na cizí kapitál ziskem před úroky a zdaněním EBIT:
uroky placene kryti EBIT
urokove = .
Jako ukazatele charakterizující dobu splacení dluhů se používají i ukazatele cash-flow, které zachycují skutečný tok příjmů a výdajů a často vypovídají o stavu podniku víc, než ukazatele založené na zisku:
CF
uvery bankovni kratkodobe
uveru bankovnich ch
kratkodoby splaceni
doba = ,
CF
celkem uvery
bankovni uveru
bankovnich celkovych
splaceni
doba = ,
CF
celkem zdroje
zdroju cizi cizich
splaceni
doba = .
Používají se ještě ukazatele překapitalizování a podkapitalizování, přičemž první ukazatel by měl být nepatrně nižší než 1, druhý přibližně roven 1:
aktiva stala
kapital vlastni
izovani prekapital
ukazatel = ,
aktiva stala
kapital cizi
dlouhodoby kapital
vlastni izovani
podkapital
ukazatel = + .
4.2.4 Ukazatele výnosnosti
Ukazatele měří čistý výsledek podnikové aktivity. Používají se následující ukazatele.
trzby zisk cisty trzeb
ntabilita =
Re ,
ukazatel měří podíl čistého zisku připadající na 1 Kč tržeb.
aktiva podniku EBIT
sila vydelecna
Zakladni = ,
charakterizuje celkovou výdělečnou schopnost podniku. Není ovlivněn ani mírou zdanění zisku, ani strukturou kapitálu.
aktiva zisk cisty ROA
aktiv celkovych
Vynosnost ( )= ,
měří čistou výnosnost celkových aktiv podniku.
jmeni vlastni
zisk cisty ROE
jmeni vlastniho
Vynosnost ( )= ,
měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků. Udává, kolik Kč čistého zisku připadá na 1 Kč investovanou do podniku jeho vlastníky. Je obecně považován za hlavního ukazatele finanční výkonnosti podniku. Existují tři nástroje na jeho řízení, a to rentabilita tržeb, obrat aktiv a finanční páku.
dluhy jmeni
vlastni
sazba danova ROIC EBIT
investoru kapitalu
Vynosnost
+
−
= ×(1 )
)
( ,
měří výnosnost veškerého investovaného kapitálu. V čitateli je zisk, který by podnik vyprodukoval, kdyby byl plně financován vlastním kapitálem. Ve jmenovateli je kapitál, pro který musí být vyprodukován zisk. Ukazatel měří výnosnost podniku bez ohledu na jeho finanční strukturu.
ROIC paky ROE
financni
Index = ,
tento poměr musí být větší než 1, aby se vyplatilo používat cizí kapitál.
aktiva hruba
flow cash
provozni
CROGA= − ,
CROGA, nebo-li Cash Return On Gross Assets, je podílem provozního cash-flow po zdanění, tzn. součtem čistého provozního zisku a odpisů a aktiv v pořizovacích cenách.
4.2.5 Ukazatele tržní hodnoty a tržního rizika
Tato skupina ukazatelů vyjadřuje, jak je trhem hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí výhled. Hodnotí se dva následující ukazatele.
akcii na zisk cisy
akcie E cena
P akcii na zisku k akcie ceny
Pomer ( / )= ,
ukazatel vyjadřuje částku peněz, kterou jsou investoři ochotní zaplatit za 1 Kč vykázaného zisku. Nižší hodnota než je odvětvový průměr svědčí o vyšší rizikovosti akcie, o slabších rozvojových možnostech podniku, nebo o obou. Vyšší hodnota svědčí o důvěře investorů v budoucnost podniku.
akcii splacenych pocet
zisk cisty EPS
akcii na zisk
Cisty ( )= ,
tento ukazatel je rozhodující pro akcionáře. Zisk se rozděluje na část připadající na dividendy a část pro budoucí rozvoj podniku. Čistý zisk na akcii se vypočte jako poměr čistého zisku pro společné akcionáře a počtu splacených akcií.
akcie hodnota ucetni
akcie cena trzni B
M akcie hodnoty ucetni
a ceny trzni
Pomer ( / )= ,
měří poměr tržní ceny akcie k její účetní hodnotě. Účetní hodnota akcie se vypočítá jako podíl vlastního kapitálu a počtu splacených akcií. Úspěšné podniky mají tržní cenu svých akcií vyšší, než je jejich účetní hodnota.
Dále je ve finanční analýze vhodné věnovat pozornost ukazatelům přidané hodnoty EVA a MVA.
4.3 Trendová analýza
Tato analýza ukazuje, jak se podnik v určité oblasti v čase vyvíjí. Obvykle se používá grafické znázornění.
4.3.1 Systém ukazatel ů Du Pont
Tento systém ukazatelů se snaží postihnout vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli. Je založen na základní Du Pontově rovnici:
aktiva zisk cisty aktiva
trzby trzby
zisk cisty
ROA= × = .
Pokud podnik používá pouze vlastní kapitál, potom se vlastní jmění rovná aktivům a ROE = ROA. Většina podniků však používá i cizí kapitál, proto se základní Du Pontova rovnice rozšiřuje:
kapital vlastni
aktiva ROA
ROE = × ,
jmeni vlastni
aktiva aktiva
trzby trzby
zisk cisty
ROE= × × .
Čistý zisk na tržby je rentabilita tržeb, tržby na aktiva je obrat celkových aktiv a aktiva na vlastní kapitál je finanční páka. Pomocí těchto tří nástrojů můžou manažeři podniku ovlivňovat výnosnost vlastního kapitálu. Manažeři kombinují všechny tři tak, aby jeho výnosnost byla co největší.
4.4 Pyramidová soustava finan č ních ukazatel ů
Obr. 4.1 Pyramidový rozklad finančních ukazatelů ČZ / VK
ČZ / Z Z / T T / AKT AKT / VK
1 – N/T
T /ZAS
ZAS /AKT CK /VK
LP /KZ
KZ /CK
LP /AKT MAT
/T
MZD /T
ODP /T
FN /T
OSTN /T MZD
/P
T : /P
+ + + +
x x :
x
x x x
ČZ / VK – rentabilita vlastního kapitálu
ČZ / Z – podíl čistého zisku na zisku před zdaněním Z / T – rentabilita tržeb
T / AKT – obrat aktiv N / T – nákladovost tržeb
T / ZAS – podíl zásob na aktivech CK / VK – ukazatel zadluženosti LP / KZ – ukazatel rychlé likvidity MAT / T – mzdová nákladovost ODP / T – podíl odpisů na tržbách FN / T – finanční nákladovost
OSTN / T – podíl ostatních nákladů na tržbách MZD / P – průměrná mzda pracovníka
T / P – produktivita práce měřená tržbami na pracovníka
Pyramidová soustava finančních ukazatelů spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. Na obrázku je znázorněna jedna z variant pyramidového rozkladu.
4.5 Fundamentální a technická finan č ní analýza
Jako fundamentální analýza je označována analýza, jejímž cílem je hledat na akciovém trhu akcie vhodné pro nákup. Cílem nákupu je dosažení kapitálového zisku.. Toho je dosaženo u akcií, které v době nákupu jsou podhodnoceny a jejichž cena v budoucnu vzroste. Pojetí fundamentální analýzy se u různých autorů liší. Někteří konstatují, že fundamentální analýza má spíše kvalitativní, verbální charakter. Tím se liší od tzv. technické finanční analýzy, která využívá matematických, většinou kvantitativních metod.
4.6 Mezipodnikové srovnání
Mezipodnikové srovnání je jedním ze způsobů zlepšování úrovně podniku. Podnik se srovnává s průměrnými hodnotami různých ukazatelů zjišťovaných za odvětví, skupinu nebo nejlepší podnik. Používají se různé metody, jako je analýza SWOT, benchmarking a další.
5 Finan č ní plánování
Úkolem finančního plánování je finančně zajistit splnění cílů podniku a udržet jeho finanční rovnováhu. Ve finančních plánech se promítá veškerá činnost podniku. Současně finanční plány zpětně působí na tyto činnosti tím, že je finančně zabezpečují. Dlouhodobé cíle podniku zajišťují dlouhodobé finanční plány, krátkodobé cíle zajišťují krátkodobé finanční plány.
Součástí finančního plánování je plánování aktiv a pasiv, plánování výnosů, nákladů a zisku a plánování peněžních příjmů a výdajů.
6 Historie firmy Uniplet T ř ebí č , a. s.
Firma Uniplet Třebíč, a. s. patří mezi přední světové výrobce maloprůměrových pletacích strojů na výrobu ponožkového a punčochového zboží. Jeho historie začíná již v padesátých letech minulého století, kdy pod názvem Závody Gustava Klimenta buduje svoje první výrobní haly v Třebíči – Borovině. Po několika letech firma staví novou továrnu a přejmenovává se na Západomoravské strojírny. Přibližně po deseti úspěšných letech podnik opět buduje nové výrobní haly, a to v místech, kde společnost sídlí dodnes. V polovině sedmdesátých let byla registrována značka Uniplet jako ochranná známka. Následující roky přinášejí firmě mnoho úspěchů a světových ocenění, její značka se stává známou a prestižní po celém světě. V roce 1976 vznikla společnost Elitex, koncern textilního průmyslu v bývalém Československu, do kterého Uniplet patřil až do roku 1990. V tomto období se Uniplet zařadil mezi pět nejvýznamnějších výrobců ponožkových a punčochových strojů na světě. Devadesátá léta přinášejí do podniku mnohé změny, související s politickým převratem v zemi a transformací ze státního podniku na soukromou firmu pod názvem Uniplet Třebíč, a.
s.. Devadesátá léta jsou pro firmu obdobím značné nestability. V roce 1999 se Uniplet Třebíč, a. s. stal členem skupiny Trustfin, ve které v roce 2004 získala majoritní podíl americká společnost Monarch Machinery LLC. V roce 2005 se společnost Trustfin, a. s. přejmenovala na Uniplet Group, a. s..
Uniplet exportuje kolem 90-ti procent své produkce do zahraničí do 89 zemí světa.
Zbytek prodá na domácím trhu. Exportuje především do USA, dále např. do Pákistánu, Polska, na Ukrajinu, ale i do Peru a dalších zemí.
7 Sou č asná situace v Unipletu
Současným obdobím se v této práci rozumí období od roku 2003 do roku 2005.
V současné době existuje v Unipletu finanční oddělení, které zahrnuje Útvar řízení likvidity, Účetní útvar a Útvar plánování. Každý z těchto útvarů má na starosti jeden vedoucí.
Celé finanční oddělení řídí finanční manažer. Finanční úsek spolu s Obchodním úsekem, Výrobním úsekem a Úsekem výzkumu a vývoje spadá pod Úsek generálního ředitele.
Z důvodu několika vážných krizí, kterými si firma prošla, se management firmy za poslední léta často měnil. Měnil se i z důvodu změny vlastnictví v době, kdy americká firma Monarch Knitting Machinery LLC. skoupila majoritní podíl ve společnosti Trustfin, a. s.,
dnes pod názvem Uniplet Group, a. s., která vlastní Uniplet Třebíč, a. s. To bylo v roce 2004.
Tento management tvoří současnou podobu řízení firmy. Tato poslední výměna managementu firmy s sebou přinesla mnohé změny, především v přístupu k firmě jako takové. Americká společnost Monarch má zájem na trvalém rozvoji Unipletu, což dokazuje i fakt, že při získání majoritního podílu se generální ředitel přijel do Unipletu již několikrát podívat. V současné době Monarch požaduje po stávajícím managementu Unipletu kvalitní finanční výsledky, což ale také vyžaduje restrukturalizaci a modernizaci celého řízení. V roce 2005 bylo rozhodnuto o investici do nového vnitropodnikového informačního systému, který by usnadnil a zefektivnil řízení firmy ve všech oblastech. Dále bylo vedením firmy rozhodnuto, že nový informační systém bude pořízen formou leasingu, což se jeví jako správné strategické rozhodnutí, protože informační systémy a informační technologie zaznamenávají rychlý rozvoj a je zcela evidentní, že pro udržení kroku s dnešní turbulentní dobou a v narůstajícím konkurenčním prostředí bude potřeba informační systém v Unipletu brzy znovu inovovat.
Management firmy se také pokusil přenést většinu výroby mimo podnik a výrobu provádět dodavatelsky, tzv. outsourcing. Tento postup se však neosvědčil, protože vedení Unipletu, přes mnohá varování zaměstnanců, si neuvědomovalo obtížnost výroby jednotlivých dílů pletacího stroje, kterých čítá na stovky. Fakt, že výroba mnoha součástek je velice náročná na přesnost, bez níž pletací stoje nepracují správně, a fakt, že dodavatelé nebyli schopni dosáhnout požadované přesnosti, jako to dokázali zkušení dělníci Unipletu, vedl v jednom období k převýšení poptávky odběratelů nad nabídkou firmy, tedy že Uniplet nebyl schopen dodat dostatek funkčních pletacích strojů, aby uspokojil poptávku svých odběratelů. To vedlo ke značným finančním ztrátám v roce 2004. Proto byla následněčást výroby přesouvána zpět do Unipletu, to ovšem znamenalo další náklady.
Dalším zaváháním Unipletu byl neúspěšný pokus o proniknutí na čínský trh v roce 2003. Ačkoli byla zahájena jednání s čínskou stranou, z důvodu nesprávného přístupu tehdejšího managementu Unipletu k obchodnímu jednání o zakázce v Číně se italské konkurenci Unipletu, firmě Lonati, podařilo tuto zakázku přebrat.
7.1 SWOT analýza
7.1.1 Produktové portfolio
V současné době nabízí Uniplet tři řady strojů na výrobu ponožkového a punčochového zboží.
Uniplet má dlouhou historii a bohaté zkušenosti a vyrábí kvalitní pletací stroje s dlouhou
životností, nízkou poruchovostí a světovým věhlasem. Tomu odpovídá i cena pletacího stroje, která odpovídá kvalitě a je tudíž vysoká. Základní balení stroje obsahuje několik náhradních dílu nejvíce poruchových částí pletacího stroje. Uniplet ve svém produktovém portfoliu nemá žádnou alternativu, tedy levnější stroj nižší kvality. Firma dále poskytuje bezplatný pozáruční servis ke svým strojům. To znamená, že se firma orientuje na určitý segment trhu, který vyžaduje právě vysokou kvalitu a dlouhou životnost a je ochoten za to zaplatit odpovídající cenu. To otvírá cestu k „bohatším“ odběratelům. Avšak na druhé straně stojí fakt, že takových zákazníků, resp. potenciálních zákazníků je menší počet oproti těm, kteří dávají přednost nízké ceně, a proto zde vzniká riziko příliš velké vyjednávací síly na straně odběratele.
7.1.2 Odb ě ratelé
Ve finančním řízení Unipletu směřuje poměrně velká pozornost k vývoji devizových kurzů. Přisuzuje se jim značná důležitost, a proto se i tato práce bude opírat hlavně o tento pohled na finanční řízení.
Hlavním odběratelem Unipletu jsou Spojené státy americké, dále firma dodává poměrně velké dodávky např. do Pákistánu a Jižní Ameriky. Uniplet exportuje přes 90 procent své produkce a to s sebou přináší kurzová rizika, spojená s posilováním české Koruny vůči americkému Dolaru, což snižuje zisk Unipletu, protože převážná většina všech transakcí je vedena v USD.
Devizový kurz CZK/USD za období 2003 až 2005
22 23 24 25 26 27 28 29 30
1/2003 3/2003 5/2003 7/2003 9/2003 11/2003 1/2004 3/2004 5/2004 7/2004 9/2004 11/2004 1/2005 3/2005 5/2005 7/2005 9/2005 11/2005
Měsíc/Rok
CZK/USD
Obr. 7.1 Devizový kurz CZK/USD
Zdrojem historických dat vývoje české Koruny vůči americkému Dolaru byl server http://www.cnb.cz České národní banky.
Obr. 7.1 znázorňuje vývoj kurzu amerického dolaru vůči české koruně. Jak je z obrázku patrné, koruna v posledních letech vůči dolaru posiluje, tzv. apreciace měny má za následek snižování zisků domácí firmě Uniplet a zhoršení postavení vůči zahraniční konkurenci, zvláště pokud je vývoj kurzu domácí měny zahraničního konkurenta vůči USD opačný. Protože největšm konkurentem firmy Uniplet je italská firma Lonati, je v dalším textu popsán a graficky znázorněn vývoj Eura vůči Dolaru.
Další obrázek, Obr. 7.2, zachycuje trend vývoje Koruny k Dolaru a je vidět, že Koruna dlouhodobě posiluje, a to z téměř 30-ti Korun za Dolar na začátku roku 2003 až na necelých 25 Korun za Dolar na konci roku 2005. Kroužkem je označeno období března roku 2005, kdy měla Koruna vůči Dolaru nejsilnější pozici během sledovaného časového úseku.
Devizový kurz CZK/USD za období 2003 až 2005
22 23 24 25 26 27 28 29 30
1/2003 3/2003 5/2003 7/2003 9/2003 11/2003 1/2004 3/2004 5/2004 7/2004 9/2004 11/2004 1/2005 3/2005 5/2005 7/2005 9/2005 11/2005
Měsíc/Rok
CZK/USD
Obr. 7.2 Analýza vývoje devizového kurzu CZK/USD
Vliv devizového kurzu na hospodaření firmy Uniplet podrobněji rozebírají následující grafy, zachycující vývoj měnového kurzu v jednotlivých letech, kdy jsou tak lépe vidět výkyvy kurzu, které měly na hospodaření firmy v oněch letech vliv, který se promítnul ve finanční analýze podniku, resp. ve finančním hospodaření firmy. To z toho důvodu, že Uniplet uzavírá smlouvy se svými odběrateli ve většině případů na fixní měnový kurz, a to k datu podepsání smlouvy. Odběratelé Unipletu začínají splácet první splátky většinou až tři měsíce od dodání pletacích strojů, příp. od data expedice. Tak může Uniplet vydělat, když Koruna oslabuje, nebo naopak prodělat, když Koruna posiluje. Z předchozího je tak zřejmé, že Uniplet na měnovém kurzu ve sledovaném období 2003 až 2005 prodělával, jak vyplývá z finančních výkazů i z finanční analýzy firmy.
Obr. 7.3 zachycuje vývoj měnového kurzu CZK/USD za rok 2003. Na začátku roku dosahoval kurz téměř 30 Korun za Dolar. V dubnu začal kurz prudce klesat až na 27 CZK za USD. Tento stav se držel až do června roku 2003, poté se kurz vyšplhal až na 29 Korun za Dolar v srpnu. Od září začal kurz opět klesat až pod hranici 26,50 Korun za Dolar. V tomto roce Uniplet uzavřel několik významných kontraktů s jihoamerickými odběrateli, kteří s Unipletem tradičně uzavírají tříletý splátkový kalendář, přičemž první platby chodí jako zálohy při uzavírání smluv ve výší kolem deseti procent celkové výše zakázky. Zbytek platí ve třech ročních splátkách, příp. šesti pololetních.
Devizový kurz CZK/USD za rok 2003
26,00 26,50 27,00 27,50 28,00 28,50 29,00 29,50 30,00
1/2003 2/2003 3/2003 4/2003 5/2003 6/2003 7/2003 8/2003 9/2003 10/2003 11/2003 12/2003
Měsíc/Rok
CZK/USD
Obr. 7.3 Analýza devizového kurzu CZK/USD za rok 2003
Obr. 7.4 představuje vývoj měnového kurzu v dalším roce, tedy v roce 2004. Je vidět oslabování Koruny v prvních čtyřech měsících, a to z 26 Korun za Dolar na více než 27 Korun za Dolar. V dalších měsících Koruna opět posiluje a v srpnu dosahuje výše 26 Korun za Dolar. V tomto měsíci také přišla první roční platba od jednoho jihoamerického odběratele podle smlouvy z předchozího roku, uzavřená při fixním devizovém kurzu 29 Korun za Dolar.
Tato platba byla z důvodu potřeby hotovosti převedena z účtu vedeného v Dolarech na účet v českých Korunách. To znamená, že Uniplet tratil na zisku 3 Koruny za Dolar, což při částce řádově v miliónech Korun rozhodně není zanedbatelná částka. Na konci tohoto roku přišlo ještě několik plateb za pletací stroje prodané několika odběratelům v polovině roku. V té době kurz české Koruny silně posiloval až pod hranici 23 Korun za Dolar. Opět byla potřebná běžná hotovost a peníze byly převedeny na účet vedený v Korunách. Tady Unilet opět tratil na zisku v řádech několika Korun za Dolar.
Devizový kurz CZK/USD za rok 2004
22,50 23,00 23,50 24,00 24,50 25,00 25,50 26,00 26,50 27,00 27,50
1/2004 2/2004 3/2004 4/2004 5/2004 6/2004 7/2004 8/2004 9/2004 10/2004 11/2004 12/2004
Měsíc/Rok
CZK/USD
Obr. 7.4 Analýza devizového kurzu CZK/USD za rok 2004
Na Obr. 7.5 je znázorněn vývoj devizového kurzu CZK/USD za rok 2005. V tomto období lze pozorovat trend oslabování pozice české Koruny vůči americkému Dolaru, a to z přibližně 23 Korun za Dolar na začátku roku na necelých 24,50 Korun za Dolar na konci roku. To znamená, že smlouvy, které Uniplet uzavřel v prvním čtvrtletí roku na fixní měnový kurz k datu uzavření kontraktu byly pro Uniplet výhodné a firma na nich vydělala. A to především v březnu, kdy kurz klesl téměř na 22,50 Korun za Dolar, tedy minimum v daném roce. To se pozitivně projevilo i ve finančních výkazech, potažmo finanční analýze podniku, kdy sice Uniplet hospodařil ztrátově, avšak výrazně méně ztrátově než v roce předešlém.
Devizový kurz CZK/USD za rok 2005
22,00 22,50 23,00 23,50 24,00 24,50 25,00 25,50
1/2005 2/2005 3/2005 4/2005 5/2005 6/2005 7/2005 8/2005 9/2005 10/2005 11/2005 12/2005
Měsíc/Rok
CZK/USD
Obr. 7.5 Analýza devizového kurzu CZK/USD za rok 2005
Dalším pozoruhodným faktem je způsob určování metody výpočtu úroku za odložené platby za dodávky a svědčí o vyjednávací síle na straně odběratele, protože v případě Unipletu si metodu určuje odběratel, a to pochopitelně v neprospěch Unipletu. Při zakázkách pohybujících se řádově v desítkách miliónů Korun už rozdíl může tvořit značnou finanční částku, a tak vlastně Uniplet přichází o část potenciálního zisku.
7.1.3 Konkurence firmy
Hlavním konkurentem firmy Uniplet je italská firma Lonati. Tato společnost má podobné charakteristiky jako Uniplet. Je na trhu přibližně stejnou dobu jako česká firma, tzn. přibližně od padesátých let minulého století, a je i podobné velikosti. Avšak odlišný je přístup managementu a strategie italské firmy. Lonati se orientuje na odběratele, kteří preferují nízkou cenu před kvalitou. Do základního balení přidává velké množství náhradních dílů často poruchových součástek. Lonati neposkytuje bezplatný pozáruční servis. To vše dává této italské firmě prostor pro snížení ceny pletacího stroje.
Dalším zajímavým pohledem na konkurenci Unipletu je z pohledu vývoje měnových kurzů. Italská firma Lonati vyváží přibližně 50 procent veškeré své produkce, zbytek prodá doma. Její vývoz směřuje především do takových zemí k odběratelům, se kterými obchoduje v amerických Dolarech. Obr. 7.6 Zachycuje vývoj amerického Dolaru vůči Euru v letech 2003 až 2005. Zdrojem historických dat vývoje Eura vůči Dolaru byl server http://www.x- rates.com.
Devizový kurz EUR/USD za období 2003 až 2005
0,7 0,75 0,8 0,85 0,9 0,95 1
1/2003 3/2003 5/2003 7/2003 9/2003 11/2003 1/2004 3/2004 5/2004 7/2004 9/2004 11/2004 1/2005 3/2005 5/2005 7/2005 9/2005 11/2005
Měsíc/Rok
EUR/USD
Obr. 7.6 Devizový kurz EUR/USD
Z Obr. 7.7 lze vypozorovat apreciaci Eura v prvních dvou třetinách sledovaného období. Nejsilnější pozici mělo Euro vůči Dolaru na přelomu let 2004 a 2005, jak je patrné z Obr. 7.6 nebo Obr. 7.7, kde je navíc znázorněna spojnice trendu a elipsou je označeno místo kulminace kurzu během sledovaného období. Na přelomu let 2004 a 2005 se Euro obchodovalo přibližně za 0,75 Eur za Dolar, což je oproti začátku roku 2003 posílení téměř o 0,20 Eur.
Obr. 7.7 Analýza vývoje devizového kurzu EUR/USD
7.1.4 Dodavatelé
Uniplet Třebíč a. s. spolupracuje s domácími dodavateli. Jak již bylo řečeno v předchozím textu, v roce 2004 se firma Uniplet pokusila přesunout většinu své výroby mimo podnik a řešit výrobu dodavatelsky. Ačkoli má Uniplet v tomto směru převahu ve vyjednávání, tento způsob outsourcování výroby se neosvědčil z důvodu malých zkušeností dodavatelů s výrobou součástek pletacího stroje, které vyžadují extrémní přesnost. Proto byla část výroby později postupně vrácena zpět do podniku.
7.1.5 Zam ě stnanci
Na začátku devadesátých let Uniplet zaměstnával kolem šesti set zaměstnanců, v současnosti jich má kolem čtyř set. To vše v důsledku systematického propouštění v nedávné době pod honosným názvem restrukturalizace. Avšak většina lidí, kteří dnes v Unipletu pracují, vyjma manažerů, jsou loajální zaměstnanci s bohatými zkušenostmi, díky kterým podnik přežívá i
Devizový kurz EUR/USD za období 2003 až 2005
0,7 0,75 0,8 0,85 0,9 0,95 1
1/2003 3/2003 5/2003 7/2003 9/2003 11/2003 1/2004 3/2004 5/2004 7/2004 9/2004 11/2004 1/2005 3/2005 5/2005 7/2005 9/2005 11/2005
Měsíc/Rok
EUR/USD
pod nepříliš zkušeným a často se střídajícím vedením. Jednou z hlavních výhod Unipletu tvoří schopní a zkušení konstruktéři, kteří vyvíjejí nová řešení konstrukce strojů.
7.1.6 Záv ě ry SWOT analýzy
Silné stránky (strenghts) podniku spočívají v bohatých zkušenostech s výrobou maloprůměrových pletacích strojů, v silném postavení na trhu, také v dlouhodobých vztazích jednak se svými dodavateli, jednak se svými odběrateli a v neposlední řadě v silné a světové značce Uniplet. Nespornou výhodu tvoří loajální zaměstnanci, kteří mají zájem na udržení Unipletu na trhu a na trvalém rozvoji.
Mezi slabé stránky (weaknesses) se může počítat nezkušený management firmy, který je nucen rozhodovat o věcech, o kterých má jen málo informací. Další slabou stránkou Unipletu je velmi špatný stav dlouhodobého hmotného majetku, hlavně budov. Jednou ze zdánlivých maličkostí jsou například špatně těsnící okna, avšak v zimě tento neduh představuje značné finanční ztráty kvůli vytápění kanceláří a montážních hal. V zimě roku 2005 tento problém řešilo vedení firmy tak, že omezili vytápění na nezbytné minimum (určité dílce musejí být skladovány při určité minimální teplotě, jinak se znehodnotí). Avšak toto není řešení a hraničí to s ohrožováním zdraví zaměstnanců.
Příležitosti (opportunities) tvoří otevírající se čínský trh. Toto představuje velkou příležitost, protože čínský trh je obrovský a zdaleka není plně obsazen. Příležitostí je možnost aktivněji se prezentovat na světových výstavách. Mezi příležitosti se dá počítat i možnost získat finanční nebo i jiné prostředky od vlastníka firmy Uniplet, který se neorientuje pouze na maloprůměrové pletací stroje vyrábějící punčochové a ponožkové zboží, ale ve svém portfoliu má i stroje vyrábějící například potahy do automobilů. Také zde existuje příležitost získat finanční prostředky z rozvojového programu ministerstva průmyslu a obchodu a státní agentury CzechInvest nebo možnost získat prostředky z fondů Evropské unie, která má také řadu rozvojových programů pro malé a střední podniky.
K ohrožením (threats) lze opět zařadit nezkušený management firmy. Ohrožením Unipletu je samozřejmě i konkurence, především tedy italská firma Lonati, jejíž strategie se zatím jeví jako úspěšnější. Jelikož existují poměrně silné bariéry vstupu na trh s pletacími stroji, nejeví se vstup nových potenciálních konkurentů na tento trh jako ohrožení.
Závěry z provedené SWOT analýzy jsou přehledně shrnuty v následující tabulce.
Sliné stránky
bohaté zkušenosti silné postavení na trhu dlouhodobé vztahy silná značka
Slabé stránky
nezkušený management firmy špatný stav firemních budov
Příležitosti
otevírající se čínský trh světové výstavy silný vlastník státní a evropské rozvojové programy
Ohrožení
nezkušený management firmy konkurence – Lonati
Tab. 7.1 Shrnutí SWOT analýzy
Z analýzy vyplývá, že by se firma měla především orientovat na hledání nových partnerů – odběratelů, především se pokusit uspět na čínském trhu. K tomu může přispět častější a kvalitnější prezentací na světových výstavách. Rozhodně by se měl investovat čas na hledání potenciálních možností čerpat prostředky z rozvojových programů, které by mohly sloužit například na rekonstrukci stávajících starých budov, případně postavení nových. Firma by si měla dát pozor na italskou konkurenci a snažit se udržet krok, případně pokud je to možné, pokusit se stát lídrem trhu. Management firmy by se měl intenzívně vzdělávat v oboru a zlepšit komunikaci se zaměstnanci firmy, kteří jsou mnohdy kvalitním a bohatým zdrojem informací a dobrých rad.
7.2 Finan č ní analýza
Ačkoli finanční manažer Unipletu ani nikdo jiný ve firmě finanční analýzu nesestavuje, ani sestavení finanční analýzy podniku není cílem této práce, je zde ve stručnosti částečně uvedena, protože tvoří neoddělitelnou a základní část finančního řízení firmy.
7.2.1 Použitý metodický aparát
K sestavení finanční analýzy podniku jsou použity tři základní finanční výkazy – rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled o peněžních tocích. Dále byly upotřebeny informace o počtu
