Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS
Katedra ekonomie a managementu
Obchodování na finančních trzích se zaměřením na kryptoměny
Diplomová práce
Autor: Bc. Tomáš Havelka
Management firemních financí
Vedoucí práce: Ing. Vladimír Ezr, CSc.
Praha 2020
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne Bc. Tomáš Havelka
Poděkování:
Tímto bych rád poděkoval Ing. Vladimírovi Ezrovi, CSc., vedoucímu mé diplomové práce, za odborné rady a připomínky při psaní této práce.
Poděkování také patří mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala.
Anotace
Diplomová práce se věnuje investičním instrumentům obchodovaných na organizovaných trzích. V práci se analyzují historická data vývoje kurzů s odůvodněním, proč ke změnám docházelo. Zároveň je na základě analýzy predikován vývoj vybraných investičních instrumentů, přičemţ je kladen důraz na nejvýznamnější kryptoměny. Cílem práce je informovat potenciální investory o historickém vývoji kurzů a důvodech jejich zásadních poklesů, a upozornit na rizika spojená s obchodováním na finančních trzích a předloţit doporučení pro stávající praxi.
Klíčová slova: finanční trhy, kryptoměna, obchodování, akcie, bitcoin
Annotation
The diploma thesis deals with investment instruments and cryptocurrencies traded on organized markets. The thesis analyzes development of historical prices with reasons why changes occurred. At the same time, based on the analysis, the future development of selected investment instruments is predicted, with emphasis on the most important cryptocurrencies.
The aim of this work is to inform potential investors about historical development of the exchange rates and reasons for their significant declines and to warn about the risks associated with trading on financial markets and to present recommendations for current practice.
Key words: financial markets, cryptocurrency, trading, stocks, bitcoin
6
Úvod ... 8
TEORETICKÁ ČÁST ... 9
1. Historie obchodování ... 9
1.1 Vznik peněz a jejich vývoj ... 10
2. Finanční trhy ... 12
2.1 Finanční systém a jeho funkce ... 13
2.2 Finančních investice... 13
2.3 Členění finančního trhu... 15
2.4 Struktura trhu cenných papírů ... 20
3. Burzy a organizované mimoburzovní trhy ... 25
3.1 Světové burzy ... 25
3.2 Forex ... 26
3.3 Burzy v ČR ... 27
3.4 Krachy na finančních trzích ... 28
4. Kryptoměny ... 31
4.1 Historie kryptoměn ... 32
4.2 Výhody a rizika ... 34
4.3 Kriminalita ... 35
4.4 Energetická náročnost ... 37
4.5 Farmy ... 37
7
PRAKTICKÁ ČÁST ... 39
5. Faktory integrace jednotlivých segmentů finančního trhu. ... 39
5.1 Aktuální podmínky pro získání peněz a pro investování peněţních prostředků ... 39
5.2 Spekulace ... 39
5.3 Arbitráţ ... 42
6. Investiční nástroje ... 44
6.1 Členění investičních cenných papírů ... 44
6.2 Podnikové akcie ... 45
6.3 Dluhopisy ... 48
6.4 Contract for difference ... 49
6.5 Futures kontrakty ... 51
7. Zásady obchodníka ... 53
7.1 Analýzy ... 53
7.2 Korelace a její význam... 59
8. Reálné obchody ... 60
8.1 Amazon ... 60
8.2 Indexy S&P 500 ... 61
8.3 Zlato ... 63
8.4 Kryptoměny ... 64
Závěr ... 72
Seznam použité literatury ... 73
Seznam obrázků ... 77
8
Úvod
V diplomové práci se zamýšlím nad obchodováním s finančními nástroji, které dle mého názoru významně ovlivnily stav trhu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Poprvé jsem získal zkušenost s obchodováním na finančních trzích v roce 2010, kdy jsem měl moţnost obchodovat akcie společností Phillip Moris, Komerční banka, Vienna Insurance Group a ČEZ. Následně jsem vystudoval střední školu podnikatelskou, kde mě zaujaly předměty bankovnictví a pojišťovnictví. Tyto zkušenosti jsem následně převedl do praxe, kdy jsem jako pojišťovací a investiční zprostředkovatel pracoval 3 roky. Během této etapy ţivota jsem sledoval vývoj finančních a pojistných produktů včetně kolektivního investování formou podílových fondů, penzijního připojištění apod. Tyto poznatky bych rád prezentoval v následující práci. Tuto téměř desetiletou zkušenost bych rád přiblíţil čtenářům a případným investorům, kteří by v dohledné době s obchodováním chtěli začít. V práci budou obsaţeny nejenom podmínky a poţadavky pro vstup investora na burzu, ale budou také analyzovány změny kurzů různých instrumentů jako jsou vybrané akcie, indexy, zlato a kryptoměny, které v poslední době získaly u investorů velkou oblibu. Dále chci upozornit na rizika spojená s investováním a pomocí analýz demonstrovat skutečnosti, které mohou nastat, a to za pomoci rozebrání historických událostí, které se mohou opakovat. V práci je zmíněna historie peněz, finančních trhů a jejich největších krachů včetně odůvodnění proč se tak stalo.
V praktické části práce bude porovnán vývoj akcií Amazon, dále zlata, Bitcoinu, Litecoinu a dalších kryptoměn, a pro porovnání jsem se rozhodl zařadit i americké indexy S&P 500.
Současně vysvětluji systém a princip fungování finančních trhů a jeho subjektů, dále pak upozornit na rizika obchodování na finančních trzích, a zanalyzovat posledních několik let vývoje u výše zmíněných instrumentů. V závěru práce bude na základě analýzy konkrétních případů předneseno doporučení pro stávající praxi v oblasti. V této práci je obsaţena má osobní zkušenost s obchodováním zprostředkovaným Českou Spořitelnou, a. s., a organizační sloţkou obchodníka s cennými papíry Bossa, (Dom Maklerski Banku Ochrony Środowiska Spółka akcyjna).Zároveň informuji o změnách týkajících se těchto oblastí v roce 2019, i o plánovaných změnách do budoucna. Cílem této diplomové práce je vysvětlit také strategii a kroky k realizaci obchodování na burze s cennými papíry a kryptoměnami. Tato práce by mohla být návodem pro potenciální investory. Očekávám, ţe výstupem práce bude získání potřebných chybějících informací pro potenciální investory a eliminace rizik při obchodování, které podloţím získanými informacemi od renomovaných a uznávaných ekonomů nejen současné ale i minulé doby.
9
TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie obchodování
Obchod lze povaţovat za samostatnou hospodářskou činnost. Počátky obchodování lze předpokládat ještě v pravěku, kdy docházelo ke směně různorodých statků. Za kolébku prvního výrazného pokroku v oblasti obchodu je povaţována Babylonská říše. První obchodní zákoník, který definuje principy a podmínky obchodu, byl vytvořen téměř před 4000 lety.
V této době docházelo k rozvoji obchodu a k jeho koncentraci do měst, vznikala trţiště, obchodovalo se v přístavech apod. Směný obchod zboţí za zboţí přestával být akceptovatelný. Vzhledem k této skutečnosti docházelo k nutnosti vyuţití univerzálního platidla, které zajistilo moţnost obchodovat většímu okruhu lidí. (1)
Dalším krokem tedy byla standardizace tohoto platebního prostředku a první náznaky peněz. V tomto případě se jednalo o váţené kousky stříbra, které byly dle své hodnoty označovány symboly. Tímto skutkem se obchod vyvinul, a bylo moţné začít vyuţívat obchodu na splátky, zapůjčování „peněz“ za úrok, dělení zisku apod. V době feudalismu nedocházelo k výraznému rozvoji obchodu, jelikoţ ekonomiky byly svým způsobem oddělené a k výraznému mezinárodnímu obchodu dochází jen zřídka. Obchod se soustředil především na nedostatkové či luxusní zboţí. Svůj díl viny na tomto, řekněme, pozastaveném vývoji, měla církev, pro kterou bylo například půjčování peněz za úrok (coţ je nesporně nedílnou součástí obchodu, bez které se nelze obejít) povaţováno za hřích, jelikoţ toto bylo vnímáno jako okrádání či vydírání. Výpravy za moře byly následně opět výrazným podpořením obchodu. Zvyšoval se obrat i mnoţství sortimentu, který byl dosud nepoznán. Vzhledem k takovémuto navýšení bylo třeba reorganizovat pravidla a podmínky budoucího obchodu.
Zásadní rozdíl byl v přenesení monopolu státu na soukromé společnosti, ze kterých stát následně pouze inkasoval poplatky respektive daně. (2)
S rozvojem výroby a samotného fenoménu průmyslové revoluce docházelo k rozvoji specializací. Obchod se také vyvíjel v souvislosti se zvyšováním ţivotní úrovně obyvatelstva.
Přestoţe i na našem území docházelo k obchodování, nedosahovalo takové úrovně jako například ve starověkém Řecku či výše zmíněné Mezopotámii respektive Babylonu. Podle historických údajů se obchod na našem území soustředil stále na směný obchod mezi náčelníky kmenů a rodů, první peníze vznikly aţ na počátku našeho letopočtu.
K významnému pokroku na našem území došlo aţ za vzniku Sámovy říše v 7. století našeho
10
letopočtu. Konec 18. století znamenal první hospodářskou krizi, kterou způsobil přesycený trh a velké mnoţství konkurence. Poprvé docházelo ke kartelovým dohodám – udrţování výše ceny podle potřeby ze strany obchodníků. Po vzniku Československé Republiky se obchod objevoval v relativně vyvinuté formě. Přestoţe první republika celkem brzy zaţila svou první krizi (do roku 1921), tak po tomto roce však docházelo k rozmachu soukromého podnikání.
V souvislosti s pokrokem se opět rozšiřuje sortiment zboţí. Jedná se především o elektroniku, automobilový průmysl, nábytek či kosmetiku. (3)
Útlum obchodu způsobila 2. světová válka, která však nezpůsobila dlouhodobou neaktivitu. Po skončení války velmi rychle docházelo k zahraničnímu obchodu, importu a částečnému exportu. Tento trend však ukončily události z roku 1948, které odstartovaly likvidaci soukromého sektoru. Po převratu a po vzniku České Republiky v roce 1993 se obchod přiblíţil úrovni západních zemí a značně se zvýšila ţivotní úroveň obyvatelstva.
V souvislosti s obnovením svobodného podnikaní v České Republice vznikají banky, investiční společnosti, a dochází k přílivu zahraničního kapitálu. V současnosti náš stát obchoduje na mezinárodní úrovni ačkoliv je obchod omezován vlivem Evropské unie.
1.1
Vznik peněz a jejich vývoj
V předchozí kapitole byl zmíněn okrajově vznik peněz. V této podkapitole se zaměřím na konkrétní příklady a historii měn, se kterými bude operováno v následujících kapitolách této práce.
Peníze lze definovat jako statek slouţící jako všeobecně přijímaný prostředek směny.
Vnik peněz lze datovat do starověké Mezopotámie a Číny. Peníze nahradily dosud komoditní variantu placení – vyuţívalo se obilí, mušle, kuřivo. Přestoţe se jednalo o široce přijímané komodity, došlo k vytvoření peněz za pomoci drahých kovů, které byly pro tento účel nejvhodnější. Důvody pouţití byly vzácnost, relativně dobrá zpracovatelnost těchto materiálů, téměř neomezenou trvanlivost a skutečnost, ţe tyto materiály byly široce akceptovány i za hranicí regionu.
První bankovky vznikly vzhledem ke zvyšující se neefektivitě drobných mincí, které měli malou hodnotu. Obchody s větším objemem zboţí nebo s vysokou hodnotou se staly problematické. Navíc mince se pouţíváním opotřebovávali a ztráceli svou hmotnost.
Za prapůvodní bankovky můţeme povaţovat potvrzení z úloţen mincí. Tyto úloţny vznikaly za účelem úschovy většího mnoţství mincí. Ukládajícímu bylo toto potvrzení
11
vystaveno při úschově, a mohl s ním disponovat při obchodování. Nebylo tedy nutné fyzicky z banky vybírat mince, ale kupující předal prodávajícímu toto potvrzení. Takto vznikly bankovky, které měly ekvivalentní hodnotu drahého kovu uloţeného v trezorech v úloţnách.
S jistou dávkou nadsázky lze říci, ţe v tomto období vznikaly i první banky, jelikoţ tato úschova byla zpoplatněna. Hlavním rozdílem oproti dnešním finančním domům bylo 100%
krytí částky ve zlatě (případně stříbře), a také skutečnost, ţe kaţdá takováto „banka“ vydávala vlastní potvrzení. Nejednalo se tedy stále o jednotnou formu bankovek jako je tomu dnes.V současnosti jiţ není platné ani 100% krytí zlatem. V případě potřeby státu získat větší mnoţství peněz bylo uděleno bance povolení vydat bankovky v celkové hodnotě vyšší, neţ která byla zajistitelná ve formě zlata v jejím trezoru. Tímto fakticky vznikla inflace, coţ lze jednoduše definovat jako sniţování hodnoty peněz.
Vlastnosti peněz:
Dělitelnost Zaměnitelnost Přenositelnost Trvanlivost
Dělitelnost vnímáme jako nespornou výhodu oproti standardnímu směnému obchodu zboţí za zboţí. Kaţdá obchodovaná poloţka lze ocenit respektive rozdělit na více menších částí.
V historii tato skutečnost byla vyuţita za pomocích drahých kovů, především zlata a stříbra.
Například 1 zlatý = 60 krejcarů = 11,7 g stříbra.
Zaměnitelnost je schopnost docílit celkové ceny u obchodovaného statku za pomoci univerzálního prostředku či ekvivalentu. 100 Kč = 2 x 50 Kč. Tyto hodnoty jsou si navzájem ekvivalentní.
Přenositelnost je další výhodou oproti standardnímu směnému obchodu. Peníze ať uţ v podobě mincí či papírových bankovek jsou velmi snadno skladovatelné a přenositelné.
(4)
Trvanlivost patří mezi poslední vlastnost peněz. Tyto nemají definovanou lhůtu pouţitelnosti a předpokládá se dlouhodobá pouţitelnost a platnost. Navíc jsou v současné době pouţity materiály, které ţivotnost prodluţují. Jedná se např. o bavlněný papír, který nepodléhá tak velkému opotřebení (například třením) na rozdíl od běţného potisknutelného papíru. (4)
12
2. Finanční trhy
V ekonomice nastávají situace, kdy ekonomické subjekty mají buď přebytek nebo naopak nedostatek peněţních prostředků pro realizaci zamýšlených kroků. Peněţní prostředky potřebují všechny ekonomické subjekty. Subjekty trhu jsou domácnosti, firmy a stát. Subjekty finančního trhu můţeme dále dělit. Na jedné straně se jedná o věřitele, investory a zapůjčitele.
Na straně druhé najdeme dluţníky, příjemce investic, výpůjčitele nebo jiné deficitní jednotky.
Jako třetí varianta subjektu se na finančních trzích vyskytují finanční zprostředkovatelé.
Z hlediska fungování finančního trhu mají finanční zprostředkovatelé velký význam.
Lze rozlišovat jejich čtyři základní funkce:
transformace peněz a kapitálu redukce transakčních nákladů monitorování bonity dluţníků racionalizace platebního systému
„Posláním finančních trhů je, aby přemísťovaly peníze od přebytkových subjektů k subjektům deficitním, a to především k těm, jež pro ně mají nejefektivnější využití. Finanční trh nemůže fungovat samostatně, nýbrž pouze v rámci celého finančního systému, jež je zase nedílnou součástí ekonomiky.“ (5)
Finanční trh se vymezuje jako systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb peněz a kapitálu ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky. Finančním trhem se rozumí systém vztahů a nástrojů umoţňující soustřeďování, rozmísťování a přerozdělování dočasně volných peněţních prostředků na základě nabídky a poptávky, zprostředkovává tok peněz na místo jejich lepšího zhodnocení (při relativní bezpečnosti investice).
Finanční trhy plní tři základní funkce:
akumulační (agregační) alokační
mobilizační
13 2.1
Finanční systém a jeho funkce
„Finanční systém je možno chápat jako mechanismus, jehož prostřednictvím se prostředky k zapůjčení dostávají k těm, kteří si je chtějí vypůjčit. Je souhrnem jak všech dílčích segmentů finančního trhu, tak i všech na nich obchodovaných finančních nástrojů (instrumentů) a rovněž všech ekonomických subjektů, které při respektování legislativou stanovených zákonů a dalších souvisejících předpisů tyto finanční nástroje s využitím svých odborných znalostí a technik obchodují, nebo poskytováním celé řady různých odborných finančních služeb fungování finančního systému napomáhají“. (5)
Finanční trh
Finančním trhem myslíme trh, na němţ je obchodován finanční kapitál. Na tomto trhu dochází ke směně peněz za jiné, méně likvidní investiční nástroje. Cílem této směny je získání peněţního výnosu v budoucnu.
2.2
Finančních investice
Investice chápeme jako cílené obětování určité přesně známé dnešní hodnoty za účelem získání vyšší, i kdyţ ne zcela jisté hodnoty v budoucnu. Tyto investice jsou realizovány prostřednictvím nákupů různých investičních aktiv, a to se záměrem jejich krátkodobého či dlouhodobého drţení. Tato aktiva slouţí investorům k rozmnoţení jejich stávajícího bohatství v budoucnu, a to tak, ţe zakoupením těchto aktiv investoři získávají nárok na cash flow plynoucí z těchto aktiv, nebo na základě spekulací o jejich ceně respektive vzrůstu ceny v průběhu času. Následně jsou aktiva se ziskem prodána. Osobně jsem při obchodování vyuţíval kombinaci obou těchto variant.
2.2.1 Základní rozdělení investic
Investice je moţné rozdělit na dvě základní skupiny. Následující obrázek zobrazuje právě toto rozdělení.
14 Obrázek 1: Základní rozdělení investic Zdroj: Rejnuš, Finanční trhy, 2008
Reálné investice
Reálné investice jsou na rozdíl od investicí finančních vţdy vázány na konkrétní předmět nebo činnosti, které mají charakter hmotných aktiv. Nejdůleţitější reálnou investicí je podnikání v oblasti výroby či sluţeb. Do reálných investic můţeme zařadit také investice do nemovitostí, uměleckých předmětů, drahých kovů a dalších komodit. (5)
Finanční investice
Charakteristickým znakem finančních investic je kombinace vlastností peněz, které jsou uvedeny v první kapitole této práce, majetkových aktiv a dluhových instrumentů.
Nemají tedy konkrétní podobu, a jedná se pouze o finanční transakci mezi dvěma ekonomickými subjekty. Nejčastějšími finančními investicemi jsou do převoditelných a tedy i obchodovatelných cenných papírů. (5)
Reálné investice
Přímé podnikání
Nákup nemovitostí
Nákup movitých věcí
Nákup komodit
Finanční investice
Peněžní vklady
Poskytování půjček a úvěrů
Nákup cenných papírů
Další druhy finančních investic
15
Finanční trh
Peněžní trh Trh s cizími měnami
Kapitálový trh
Trh drahých kovů
Trh cenných papírů
Trh dlouhodobých cenných papírů
Trh
dlouhodobých úvěrů
Trh krátkodobých cenných papírů
Trh
krátkodobých úvěrů
2.3
Členění finančního trhu
Finanční trh byl popsán v předchozí kapitole. Pro názornost jsem zvolil obrázek, který vystihuje členění tohoto trhu. Jednotlivé poloţky finančního trhu budou v následujících kapitolách detailně popsány.
Obrázek 2: Členění finančního trhu
Zdroj: Rose, Money and capital markets, 2008
16 2.3.1 Peněžní trh
Základním charakterem tohoto trhu je krátkodobost obchodů, které jsou na něm realizovány.
„Na peněžním trhu se subjekty s přechodným přebytkem peněžních prostředků setkávají se subjekty, které je vzhledem k jejich přechodnému nedostatku poptávají. Pokud se jedná o základní vlastnosti finančních nástrojů, které se na tomto trhu obchodují, jejich typickou společnou vlastností je krátká doba jejich splatnosti, a to zpravidla pouze do jednoho roku.“ (6)
Trh krátkodobých úvěrů
Tento segment finančního respektive peněţního trhu se týká krátkodobých úvěrů různých typů. Především se bavíme o úvěrech poskytovaných obchodními bankami a dalšími licencovanými finančními institucemi. Do této skupiny lze zařadit i krátkodobé vklady ukládané u obchodních bank a to jak obyvatelstvem, tak i společnostmi, obcemi a státními agenturami. V neposlední řadě do této skupiny patří vklady obchodních bank a státu vedené na účtech centrální banky. V České republice je centrální bankou Česká národní banka.
Trh krátkodobých cenných papírů
„Na tomto trhu se ekonomické subjekty poptávající peníze obracejí s nabídkou cenných papírů (krátkodobých dluhopisů) na vhodné zájemce, a to buď přímo, nebo prostřednictvím specializovaných finančních institucí. Jako nástrojů se zde využívá zejména směnek, depozitních certifikátů, pokladničních poukázek apod.“ (6)
2.3.2 Trh s cizími měnami
Trh s cizími měnami lze rozdělit na dva segmenty. Trhy devizové a trhy valutové.
Charakteristikou devizových trhů je bezhotovostní forma cizích měn. Za tuto formu se povaţují například peníze na účtech, směnky, šeky, poukázky, splatné kupóny akcie nebo dluhopisy. Tyto bezhotovostní cizí měny jsou plně směnitelné s ostatními měnami v určitém kurzu. Tím vznikají i kurzy těchto měn. Na devizovém trhu obchodují zejména dealeři určitých bank. Jedná se o obchodní banky, centrální banky, a další subjekty vstupující na tento trh jsou dealeři investičních fondů a brokeři. Za zmínku u tohoto trhu jistě stojí slovo Forex. Jedná se o zkratku slov Foreign Exchange z anglického jazyka. Jedná se o obchodování s cizími měnami na základě celosvětově spojené počítačové sítě,
17
kde obchodníci s cizími měnami vidí 24 hodin denně vývoj kurzů měnových párů (například dolar/euro). Forex funguje jako mezibankovní elektronický systém, kde účastníci trhu směňují aktiva v různých měnách. Jde o nejlikvidnější trh na světě. Účastníky jsou například banky, pojišťovny či různé fondy. Největšími finančními centry jsou New York, Londýn, Hong Kong, Tokio. (55)
Charakteristikou trhů valutových je hotovostní forma cizích měn. Tím jsou myšleny mince a papírové peníze. Například klientskou formou tohoto trhu můţe být i směnárna.
Ta je totiţ volně přístupná kaţdému, kdo chce obchodovat s valuty. Tyto hotovostní cizí měny se obchodují za valutové kurzy. Pro někoho můţe být nevýhodou, ţe valutové trhy nemají kurzotvorný význam. Proto se valutové kurzy odvozují od devizových. I kdyţ se od jejich charakteristického významu poněkud odlišují.
2.3.3 Kapitálový trh
Na kapitálovém trhu se obchodují takové finanční instrumenty, které mají povahu dlouhodobých finančních investic. Těmito investicemi mám na mysli dlouhodobé úvěry a pochopitelně hlavně dlouhodobé cenné papíry, kterým je věnována zvláštní kapitola v této práci. Tento trh lze podobně jako v předchozí kapitole dále rozdělit na dílčí trh dlouhodobých úvěrů a trh dlouhodobých cenných papírů. Oba tyto segmenty jsou relativně samostatné. Kapitálový trh lze povaţovat v porovnání s trhem peněţní za rizikovější, pochopitelně však s vyššími potenciálními výnosy. Rizikovost spočívá v délce ţivotnosti investice a také se zde obchodují i větší objemy.
Trh dlouhodobých úvěrů
Poskytovateli dlouhodobých úvěrů jsou obchodní banky a ostatní finanční instituce.
Vzhledem k tomu, ţe v tomto odvětví se obchod týká většího objemu zapůjčených finančních prostředků a také z hlediska dlouhodobosti (a s tím spojeného vyššího rizika) jsou tyto úvěry ručeny reálným majetkem, zpravidla nemovitostmi. Dále je v této podkapitole nutno zmínit i vklady s dobou splatnosti delší neţ jeden rok. (7)
18 Trh dlouhodobých cenných papírů
Na kapitálovém trhu jsou za nejvýznamnější druhy cenných papírů povaţovány akcie a dlouhodobé dluhopisy neboli obligace. Z tohoto důvodu je tento trh také označován jako
„Trh cenných papírů“. Jeho členění je důsledně vysvětleno v následující kapitole. Hlavní výhodou pro investory na tomto trhu je skutečnost, ţe na rozdíl od dlouhodobých úvěrů jsou cenné papíry převoditelné respektive obchodovatelné. Další výhodou je tedy to, ţe investor nemusí po celou dobu ţivotnosti instrumentu tento drţet, a lze ho v různých situacích prodat.
Prodejem investor získá zpětně likvidní peněţní prostředky, s kterými můţe následně disponovat. Co se týče objemu obchodů, operace s dlouhodobými cennými papíry výrazně převyšují trh s dlouhodobými úvěry. Důvod je především ten, ţe rostou investiční poţadavky a jejich zabezpečení jedním subjektem (především obchodní bankou) bývá od určité meze neúnosně riskantní. Výhodou cenných papírů je velké mnoţství různých investorů, coţ umoţňuje rozmělnit riziko. (7)
2.3.4 Trh drahých kovů
Za nejdůleţitější trhy drahých kovů lze povaţovat především trh zlata, stříbra a platiny. Tyto drahé kovy jsou komoditou, s která se obchoduje na světových burzách.
Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběţně výsledky obchodování London FIX a London SPOT.
2.3.4.1 Zlato
Zlato se historicky povaţuje za hodnotnou komoditu. Státní banky pouţívaly zlato jako tzv. zlatý standard, čímţ byly vydané peníze kryté. V dnešní době jiţ není ani Americký dolar zlatem podloţen. K tomuto kroku došlo po druhé světové válce. Naprostý konec vyuţívání zlata jako devizy nastal v roce 1971. Americký prezident Ronald Reagan zrušil podloţení USD zlatem a další země tento krok následovaly. Světová cena zlata je udávána v amerických dolarech za trojskou unci (USD/oz). Trojská unce je stará jednotka odpovídající 31,1035 gramu. Zlato je se v současnosti vyuţívá jako investiční nástroj. Je totiţ moţné nakoupit tzv. investiční zlato, které je dle evropské legislativy osvobozeno od DPH. Za tímto účelem jsou vydávány světovými mincovnami novoraţby a zlaté cihly. Výhodou těchto novoraţeb a zlatých cihel je schopnost kumulovat relativně velkou finanční hodnotu v malém rozměru respektive objemu. Novoraţby jsou také často zdobené a vzhledově atraktivní. Vývoj hodnoty zlata je detailně rozebrán v praktické části této práce. (8)
19 2.3.4.2 Stříbro
Stříbro a z něho vyráběné mince bylo po tisícileté vyuţíváno jako platidlo. Jak jiţ bylo popsáno v úvodní kapitole, historie obchodování je zkrátka s touto komoditou spjata velmi dlouho a velmi úzce. Tento drahý kov se velmi dobře zpracovával, a tak se z kousků stříbra začaly razit mince. Obecně nejznámější a také nejrozšířenější mincí ze stříbra byl tolar.
Obchodovalo se s ním nejen v Evropě, ale jeho přesah byl i na jiné kontinenty. Jeho známost a skutečnost, ţe byl stálým platidlem po několik set let, způsobila jakousi předlohu pro dnešní dolar. (9)
Stejně jako u obchodování se zlatem v dnešní době je moţné obchodovat i stříbru.
Opět k tomu investoři mohou vyuţít burzy. Podle dat za posledních 10 let byla investice do stříbra pro investory z dlouhodobého pohledu nepříliš atraktivní. K ideálnímu obchodu se stříbrem (spekulace na vzestup kurzu) by došlo v období počátku roku 2009 a počátku roku 2011, kdy cena za trojskou unci vzrostla v tomto období z 10 USD aţ téměř na 50 USD.
Obrázek 3: Vývoj hodnoty stříbra v posledních 13 letech Zdroj: www.kurzy.cz
20 2.3.4.3 Platina
Platina je dalším drahým kovem, který přestoţe je vhodný a podobně snadno zpracovatelný jako stříbro pro mince, nedošlo nikdy k masivnímu pouţívání. V současnosti jsou tak platinové mince pouţívány jako sběratelské, či investiční mince. Z hlediska sběratelství se tyto staré platinové mince povaţují za velmi vzácné. Jak je vidět na následujícím grafu, cena platiny však z dlouhodobého hlediska klesá. (10)
Obrázek 4: Vývoj hodnoty platiny v posledních 8 letech Zdroj: www.zlataky.cz
2.4
Struktura trhu cenných papírů
Jak jsem uvedl v předchozích kapitolách, na trzích cenných papírů se obchodují krátkodobé cenné papíry trhy peněţního, a především pak dlouhodobé cenné papíry trhu kapitálového. Pro lepší přehlednost pomůţe následující struktura trhu cenných papírů.
Cenným papírům je věnována velká část této práce. Vzhledem k mé osobní zkušenosti s obchodováním na burze, chci tuto předat.
21
Trh cenných papírů
Trhy primární
Trhy veřejné
Trhy neveřejné
Trhy sekundární
Trhy veřejné
Trhy neorganizované Trhy organizované Trhy
neveřejné
Obrázek 5: Základní členění trhu cenných papírů Zdroj: Vlastní zpracování
2.4.1 Trhy primární a sekundární
„Podle toho, jedná-li se o nové emise cenných papírů poprvé uváděné na finanční trh, nebo se obchoduje s cennými papíry již dříve vydanými, je možno rozlišovat primární a sekundární trhy cenných papírů, a to bez ohledu na to, zda se jedná o krátkodobé cenné papíry peněžního nebo dlouhodobé cenné papíry kapitálového trhu.“ (11)
Funkcí primárního trhu je získávání nových peněţních zdrojů a v jejich přeměně ve zdroje dlouhodobé. Tyto zdroje slouţí především k financování investic velkých korporací, obcí či státu. Jako protihodnota jsou investorům vydány nově emitované cenné papíry.
Fungování tohoto trhu je přímo závislé na na kvalitě fungování trhů sekundárních, jelikoţ zájem investorů o tyto nově emitované cenné papíry ovlivňuje vývoj trţních cen podobných cenných papírů právě na sekundárním trhu. (55)
22
Jak je patrné z předchozích odstavů, na sekundárních trzích se obchoduje s cennými papíry, které byly do oběhu zařazeny jiţ dříve. Funkcí tohoto trhu je tedy stanovení aktuální trţní ceny a zajištění likvidity pro obchodované cenné papíry. Toto je nutná součást obchodu, která pro investora znamená rychlou a snadnou přeměnu cenného papíru na hotovostní prostředky tedy peníze. Co se týče objemu obchodů, lze si vyvodit, ţe na sekundárním trhu jsou objemy obchodů v porovnání s trhem primárním výrazně větší, zejména pak u dlouhodobých cenných papírů. Důvodem je skutečnost, ţe tyto cenné papíry se mohou obchodovat opakovaně na rozdíl od trhu primárního, kde jsou cenné papíry emitovány respektive prodány pouze jednou. Budeme však uvaţovat trh peněţní a nikoliv kapitálový, tak vlivem krátké aţ velmi krátké ţivotnosti cenných papírů se logicky rychlost realizovaných obchodů na primárním trhu zvyšuje, coţ v konečném důsledku znamená vyšší objem uskutečněných obchodů neţ v předešlém případě.
2.4.2 Trhy veřejné a neveřejné
„Obchody na primárních i sekundárních trzích probíhají na dvou typech trhů, kterými jsou především trhy veřejné, vedle nich existují též trhy neveřejné. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že zatímco na veřejných trzích se mohou obchodování zúčastnit všichni potenciální zájemci, z čehož vyplývá, že předmětné cenné papíry jsou na nich prodávány obvykle za nejvyšší nabídnutou cenu, na neveřejných trzích probíhají pouze tzv. smluvní obchody, při nichž bývají předmětné cenné papíry prodány buď pouze jednomu, případně pouze několika kupcům zároveň, a to na základě individuálně dohodnutých podmínek“ (11)
Veřejné trhy cenných papírů lze rozdělit na dva zásadně rozdílné druhy. V tomto případě nehraje roli zda uvaţujeme dlouhodobé či krátkodobé cenné papíry.
2.4.2.1 Veřejné trhy primární
Na tomto trhu emitenti (vydávající) umisťují své cenné papíry různými způsoby.
Významnou skutečností, která se na trhu děje, je fakt, ţe nově emitované cenné papíry jsou dopředu ohlášeny a inzerovány, a očekává se, ţe potenciální investoři budou na základě takovéto reklamy svolní ke koupi a přihlásí se s poptávkou. Existují respektive pouţívají se tři základní druhy techniky vydávání cenných papírů na primární trh. Jedná se o tendr – korespondenční úpis, aukce (vyvolávací cena se mění) a úpis – předem určená fixní cena.
23 2.4.2.2 Veřejné trhy sekundární
Jak jiţ bylo vysvětleno, na sekundárním trhu se objevují jiţ dříve obchodované cenné papíry. Tyto cenné papíry jsou jiţ vydané, existují a jsou v oběhu. Současní majitelé je tedy nabízí k prodeji potenciálním investorům. Důleţitou skutečností, kterou je zde třeba zmínit je rozdělení opět na dva druhy, jak je zřetelné z obrázku 3. Jedná se o veřejné sekundární organizované trhy (od r. 2017 „regulované“) a veřejné sekundární neregulované trhy.
2.4.2.2.1 Veřejné sekundární regulované trhy
Tyto trhy jsou veřejnosti známy. Veřejné sekundární regulované trhy jsou zpravidla zastupovány burzami případně jinými licencovanými organizátory veřejného trhu. Jejich činnost spočívá v agregaci nabídky a poptávky, která je veřejná. Následně se „párují“
obchodní případy, které si vzájemně odpovídají, čímţ vznikají trţní ceny, které jsou spravedlivé. Tyto ceny se nazývají kurz.
Burzovní trhy
Burzám je věnována vlastní kapitola v této práci. Jedná se o velmi významnou ba dokonce nedílnou součást finančních trhů. V předchozím odstavci jiţ bylo zmíněno, ţe na burzách dochází k vytváření kurzů, tedy trţních cen cenných papírů. Burzy jsou obecně povaţovány za vrcholové instituce příslušných trhů. Jejich nezastupitelnou funkcí je to, ţe na nich vytvořenými kurzy se následně řídí všechny stejně zaměřené sekundární trhy, a navíc i související trhy primární. Různé burzy mají rozdílnou prestiţ. S tím je spojen i objem na nich realizovaných obchodů. Kromě objemu jde samozřejmě i o kvalitu a atraktivitu cenných papírů. Za nejvýznamnější a nejznámější jsou burzy akciové, dále komoditní a případně devizové.
Mimoburzovní trhy
Je nutné se alespoň okrajově zmínit i o trzích, které se konají mimo burzu. Jedná se o licencované mimoburzovní trhy, které existují v některých státech. Tyto tedy nemají statut burzy avšak co se týče činnosti, tak tato je velice obdobná. I zde se realizují velké objemy obchodů. Tyto mimoburzovní trhy jsou regulovány zákony příslušné země. V České republice do roku 2008 fungoval jako organizátor mimoburzovního trhu RM-Systém, který následně získal statut burzy. Ve Spojených státech amerických lze jako příklad mimoburzovního organizovaného/regulovaného trhu NASDAQ .
24 2.4.2.2.2 Veřejné sekundární neregulované trhy
Na organizovaných veřejných trzích ať uţ burzovních nebo mimoburzovních, které byly popsány výše se obchoduje pouze určitá část z obíhajících cenných papírů. Navíc jsou tyto trhy silně regulovány zákonodárstvím. Zbývající cenné papíry jsou obchodovány na trzích neorganizovaných, zpravidla ne tak regulovaných zákonem. Trhy jsou zprostředkovány zejména bankami, případně jinými obchodními institucemi a soukromými obchodníky s cennými papíry. Jedná se o tzv. „prodej přes přepáţku“ neboli „OTC trhy“
(over the counter markets). Potenciální investor se v konkrétním případě tedy obrací buď na svou banku, nebo na jiného obchodníka s cennými papíry, který poţadovaný obchod zprostředkuje s některým ze svých obchodních partnerů. Příkazy se zpravidla realizují skrz informační systém, kterým jsou instituce propojeny. Další moţností pro klienty je situace, ţe obchodník (dealer) odprodá či naopak odkoupí poţadované cenné papíry na vrub svého vlastního portfolia.
2.4.2.3 Neveřejné trhy cenných papírů
Tyto trhy jsou charakteristické buď osobní, nebo zprostředkovatelskou dohodou prodávajícího s kupujícím, kdy prodávající nabízí své cenné papíry buď pouze jednomu, nebo omezenému okruhu osob.
2.4.2.3.1 Neveřejné trhy primární
„Na těchto trzích se obchodují tzv. uzavřené emise, kdy emitent předem dojedná s potenciálními investory prodej svých nových emitovaných cenných papírů. Jejich uvedení do oběhu je následně oznámeno již pouze jako skutečnost. Zvláštností je situace, kdy emitent nabízí všechny emitované cenné papíry pouze jedné osobě, tj. „emisnímu tvůrci“, jenž je všechny převezme do svého portfolia.“ (11)
2.4.2.3.2 Neveřejné trhy sekundární
„Na sekundárních trzích cenných papírů většiny států je povoleno nakupovat i prodávat cenné papíry přímo mezi potenciálními kupci a jejich stávajícímu vlastníky.
V těchto případech probíhají obchody buď přímo mezi zainteresovanými ekonomickými subjekty, nebo tyto subjekty využívají specializovaných finančních zprostředkovatelů.
Obchody jsou však v daném případě uzavírány přímo, neboli smluvní dohodou zúčastněných stran, a to za individuálně dohodnutých podmínek.“ ( 11)
25
3. Burzy a organizované mimoburzovní trhy
„Burzy lze systemizovat z různých hledisek, přičemž za nejvýznamnější bývá považováno hledisko předmětného zaměření jejich činnosti (neboli členění podle toho, s čím se na nich obchoduje) a dále hledisko časové prodlevy ve vypořádávání uzavřených obchodů.“ (12). Známe především burzy cenných papírů, devizové, promptní a termínované, „financial futures“ a burzy opční
„Burzu cenných papírů lze definovat jako relativně samostatné ekonomické, organizační a technické systémy, působící v rámci kapitálového trhu. Představují vysoce organizované sekundární trhy, na kterých se obchodují již dříve veřejně obchodované cenné papíry. „ (12)
Obecně lze říci, ţe čím jsou jednotlivé burzy významnější, známější a slavnější, tím se na nich obchodují kvalitnější a z pohledu investora i atraktivnější cenné papíry.
Nejvýznamnější burzy pochopitelně dosahují největší trţní kapitalizace a zároveň dosahují největšího počtu realizovaných obchodů.
3.1
Světové burzy
Mezi nejvýznamnější burzy, které prakticky všichni znají, jsou ty v New Yorku, Londýně a Tokiu.
3.1.1 New York
Přesněji řečeno New York Stock Exchange je moţná tou nejznámější burzou na světě.
Z historického hlediska však ne vţdy v pozitivním slova smyslu. Jedná se o burzu cenných papírů, která byla zaloţena roku 1817. Současný název nese burza od roku 1863. Sídlo je na velmi známe ulici Wall Street číslo 11. (13)
3.1.2 Londýn
London Stock Exchange, jak zní celý název, je další z nadnárodních burz, která je ve světě financí povaţována za jednu z největších. Byla zaloţena jiţ na počátku 19 století, konkrétně roku 1801 v Londýně. Co se týče trţní hodnoty, je však stále menší neţ předchozí burza z Wall Street. Obchodují se zde akcie.
26 3.1.3 Tokio
Tokijská burza, celosvětově známá pod názvem Tokyo Stock Exchange byla zaloţena v Japonsku v roce 1878. Podle trţní kapitalizace v minulých letech překonala i londýnskou burzu, a zaujala pozici druhé největší burzy na světě. V současnosti se na ní obchoduje burzovní index TOPIX, kde největší podíl zaujímají oblasti dopravy, elektroniky a finančnictví respektive bank. (14)
3.1.4 NASDAQ
Zkratka NASDAQ je tvořena z anglického National Association of Securities Dealers Automated Quotations, coţ by se dalo do češtiny přeloţit jako Národní asociace prodejců cenných papírů automatizované kotace. Jedná se o druhý největší burzovní trh v USA, který je čistě elektronický. Objem obchodovaných cenných papírů je mírně niţší neţ na londýnské burze. Tento akciový trh byl zaloţen relativně nedávno a sice v roce 1971.
Obchodují se zde kromě akcií i futures a opce. Nejznámější burzovní indexy jsou NASDAQ 100 a NASDAQ Composite. Mezi nejvýznamnější firmy, které se obchodují v rámci indexů patří Apple, American Airlines, Amazon, Microsoft nebo Intel. (15)
3.2
Forex
Forex, také známý jako foreigh exchange market – je největší trh na světě. Denní objemy transakcí na měnových párech jsou odhadovány na 5 trilionů dolarů. Obchodování forexu probíhá 24 hodin 5 dní v týdnu. Jednoduše řečeno, forex je výměna jedné měny za druhou za smluvenou cenu. Jedná se o decentralizovaný trh, kde jsou světové měny obchodovány skrze tvz. OTC trhy, které umoţňují rychlé a levné transakce a jsou kompletně mimo systém jedné konkrétní burzy. (33)
„Obchodování na forexu je založeno na spekulaci na pohyb kurzu měnového páru nákupem jedné měny a zároveň prodejem měny druhé. Hodnota měny roste nebo klesá vůči křížové měně v závislosti na mnoha ekonomických, geopolitických a technických faktorech.“
(33)
Forex je globálně obchodovaný trh, otevřený 24 hodin denně, 5 dní v týdnu (neděle večer aţ pátek). Trh otevírá v neděli v 23:00 ve Wellingtonu na Novém Zélandu a následně uzavírá v New Yorku. I kdyţ je trh přes víkend uzavřen, pořád se na forexu něco děje, tyto události se poté promítnout do nedělního otevření trhu.
27 3.3
Burzy v ČR
3.3.1 Burza cenných papírů Praha
Burza cenných papírů Praha, a.s. (BCPP), je největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Provozuje hlavní trh s akciemi v zemi, sídlí v centru Prahy. Burzovní index pro BCPP má název PX. BCPP se řídí zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a burzovním řádem, který si sama stanovuje. Veškerou její činnost pak kontroluje Česká národní banka. Pravidla, pod kterými funguje, jsou harmonizována s EU. Obchodování na BCPP probíhá prostřednictvím licencovaných obchodníků s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy. Jedná se především o významné banky a makléřské firmy. Jestliţe se tedy běţný investor rozhodnete na burze investovat, je třeba obrátit se na některého ze členů burzy. BCPP tvoří spolu se svými dceřinými společnostmi skupinu PX. Vedle burzy je nejvýznamnější společností skupiny Centrální depozitář cenných papírů (CDCP) zaujímající dominantní postavení v oblasti vypořádání obchodů s cennými papíry na českém kapitálovém trhu. (16)
„Snahy o založení burzy se datují už od dob Marie Terezie, úspěchu však bylo dosaženo teprve v roce 1871. Meziválečné období se stalo pro pražskou burzu obdobím největšího rozmachu. Svým významem dokonce překonala burzu vídeňskou. Toto období prosperity však bylo přerušeno příchodem druhé světové války, která znamenala pro pražskou burzu konec obchodování na více než 60 let. Na úspěšnou a bohatou tradici mohlo být navázáno až po pádu komunismu, kdy se 6. dubna 1993 uskutečnily na parketu burzy první obchody a pražská burza začala psát svou novodobou historii.“ (16)
3.3.2 RM-SYSTÉM
„RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. je burza cenných papírů, kde se obchoduje s akciemi českých i zahraničních společností, je zaměřená především na drobné a střední investory. Jediným majitelem této burzy je Fio banka.“ (17)
RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. je trhem, kde se obchoduje s akciemi nejvýznamnějších českých, ale i zahraničních společností, jako jsou například ČEZ, O2, Unipetrol, Erste Bank nebo Philip Morris ČR. On-line se zde obchoduje také s akciemi, které se nevyskytují na praţské burze, jako jsou Vítkovice či Česká spořitelna. Kromě toho je moţné obchodovat i s duálně kotovanými emisemi akcií nejvýznamnějších světových firem
28
jako je Alphabet (Google), Apple, Facebook, Intel, Volkswagen, Nokia, McDonald's, Microsoft a další, a to v českých korunách. Česká burza RM-SYSTÉM je zaměřená především na malé a střední investory, kteří mají zájem o investování na kapitálovém trhu.
Velmi snadno získá přístup na trh rovněţ institucionální klient. Od 24. května 1993, kdy bylo zahájeno pravidelné obchodování, vyuţilo sluţeb české burzy více neţ 3 miliony zákazníků.
Původně se jednalo o mimoburzovní trh, který následně titul burzy získal. (17)
3.4
Krachy na finančních trzích
Krachem na burze se rozumí náhlý a výrazný pokles burzovních kurzů. Hovoříme li o krachu na burze, obvykle se myslí burza cenných papírů.
3.4.1 Krach na vídeňské burze
Ke krachu na vídeňské burze došlo dne 9. května 1873. Mezi důvody, které způsobily vznik krize, byla i skutečnost, ţe tehdejší hospodářskou výstavu navštívilo pouze 7 milionů návštěvníků oproti předpokládaným 20 milionům. Poté co Německo získalo válečné reparace ve výši 5 miliard franků od Francie v roce 1871, stalo se druhou největší ekonomikou na světě po VB. Vlivem přílivu těchto financí vzniklo v Německu téměř 800 nových akciových společností během dvou let. Podobná skutečnost nastala v tehdejším Rakousko-Uherku, kde těchto akciových společností vzniklo téměř 700. Po splacení válečných reparací ze strany Francie došlo v Německu k ochlazení trhu a k postupným výběrům zisků z burzovních obchodů. Opačná situace nastala právě v Rakousko-Uhersku, kde boom pokračoval. Tento trend a optimismus rakouských investorů měla na svědomí i blíţící se světová výstava.
Vzhledem k epidemii cholery a dalších moţných příčin byla světová výstava pro zemi ekonomickou katastrofou. Konkrétně se v tomto případě jednalo o ztrátu ve výši 15 milionů zlatých. Ve čtvrtek dne 8. Května 1873 zkrachovalo na 100 společností, které byli spjaty s konáním této výstavy. Dále pak došlo ke kurzovým ztrátám v objemu 300 milionů zlatých.
Černý pátek a totální kolaps trhu pak nastal následující den 9. května 1873. Tento propad se projevil i na německé burze o několik dní později. Jelikoţ se na německé burze obchodovalo s akciemi amerických ţelezničních společností, zasáhla tato krize i oblast za mořem. Tyto události odstartovaly do té doby největší ekonomickou recesi světa. Hlavními oblastmi, které byly krizí zasaţeny byly ţelezniční a průmyslové společnosti. V českých zemích došlo k poklesu výroby surového ţeleza o 65%. Krize odezněla aţ kolem roku 1879.
(18)
29 3.4.2 Krach na newyorské burze
Krach na newyorské burze nebo téţ Černý čtvrtek, anglicky Black Thursday byl největším burzovním krachem v dějinách. Začátek krachu je zmiňován na datum 24. října 1929. K největšímu propadu však došlo následující úterý dne 29. října 1929. Z tohoto důvodu je známý termín Černé úterý, anglicky Black Tuesday. (19)
Vzhledem k téměř neustálému růstu hodnot akcií se vidina zbohatnutí dostavila i mezi obyčejné lidi, kteří s obchodováním na burze neměli ţádné zkušenosti ani neměli potřebnou finanční gramotnost. Pochopitelně na burze obchodovali i velcí hráči, kteří obchodovali v úplně jiných částkách. Problém vznikl v tom, ţe řadoví občané nedisponovali dostatečnou hotovostí, a tak si mnohdy půjčovali pro své nákupy od bank nebo od větších obchodníků.
Tímto způsobem bylo rozpůjčováno víc dolarů, neţ jich bylo v té době v celé Americe v oběhu. V pondělí 21. Října 1929 přednesl burzovní analytik William Peter Hamilton varování, ţe ceny akcií jsou dlouhodobě neudrţitelné a zákonitě musejí klesat. Tato zpráva pochopitelně vyvolala nervozitu mezi investory. Následným prodejem velkých objemů akcií, po kterých však nebyla poptávka, došlo k rapidnímu pádu cen. Právě ve čtvrtek 24. Října 1929 se pro prodej rozhodlo obrovské mnoţství lidí. Došlo tak k fenoménu, který je nazýván
„sebenaplňující se proroctví“. V tento den se ztratila hodnota činící více neţ 11 miliard dolarů. Z velké části byly tyto peníze vypůjčené. Z tohoto důvodu vznikla naprostá panika a beznaděj, která v mnoha případech skončila sebevraţdou zadluţených lidí, kteří by své závazky nikdy nedokázali splatit. Vzhledem k tomu, ţe lidé přišli o své celoţivotní úspory a neměli z čeho své závazky splácet docházelo současně ke krachu bank.
To mělo za následek odříznutí podniků od zdrojů financovaní, které i přes enormní propouštění krachovali v zápětí také. O práci přišli statisíce Američanů. Ţivotní úroveň prudce klesla na pouhé přeţívání v otřesných podmínkách. Tímto okamţikem byla odstartována „Velká hospodářská krize“, která ovlivnila celý svět. V Rakousku vlivem této krize zbankrotovala největší středoevropská banka Creditanstalt, která byla zaloţena roku 1855 baronem Anselmem Salomonem Rothschildem. V Československu se podobně jako po krachu na vídeňské burze sníţila výroba o 60% a mnozí podnikatelé bankrotovali. Téměř třetina obyvatelstva byla nezaměstnaná. (20)
30 3.4.3 Černé pondělí
Jedná se téţ o pád akciových trhů na newyorské burze. Pojem Černé pondělí však vystihuje zhroucení trhů 19. Října 1987, jimţ předcházel propad na burze v Hong Kongu.
Index Dow Jones Industrial Average (DJIA) klesl přesně o 508 bodů na 1 738,74 (22,61%).
(21)
3.4.4 Krach banky Lehman Brothers
Dne 15. září 2008 investiční banka Lehman Brothers poţádala o ochranu před věřiteli.
Šíří se zprávy o největším krachu v dějinách. Tato událost odstartovala největší hospodářskou krizi od 30. let minulého století, která byla způsobena krachem na newyorské burze.
Souvislost s tímto krachem má hypoteční trh, respektive velká dostupnost hypotečních úvěrů, kdy díky velmi nízkým sazbám a volným podmínkám dosáhl na tento úvěr téměř kaţdý.
Banka disponovala vysokými aktivy ale příliš pozornosti se nevěnovalo úvěruschopnosti klientů. Důvodem byla moţnost prodeje těchto hypoték jakoţto prvotřídních cenných papírů s vysokou bonitou. Počátkem roku 2008 se výrazně zvýšil počet klientů, kteří jiţ nebyli schopni své závazky splácet. Po exekucích tak bankám zůstávaly ve vlastnictví nadhodnocené nemovitosti a sice v řádu stovek miliard dolarů. Tímto byla zahájena tzv. Hypoteční krize.
Banka Lehman Brothers disponovala cennými papíry krytými hypotékami v hodnotě 600 milionů dolarů, přičemţ vlastní jmění banky činilo pouze 30 miliard. I malý pokles cen by způsobil ztrátu kapitálu. Pokles cen navíc nastal velký. Akcie banky se v té souvislosti propadly téměř o 80% a na trhu vypukla panika. Celosvětový problém vznikl vzhledem k tomu, ţe trh amerických hypoték byl kvůli převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy, a to i s těmi mimo USA. Burza zaţívala nadále prudký pád, úvěrové trhy takřka přestaly fungovat a zbankrotovaly desítky peněţních ústavů.
Ceny nemovitostí se zřítili dolů a nedůvěra se přesunula i do dalších odvětví. Lze obecně říci, ţe krize se projevuje v počátku u automobilového a strojírenského průmyslu a energetiky.
V té souvislosti dochází ke zvýšení nezaměstnanosti a roste i kriminalita. Typickým příkladem můţe být město Detroit, kde sídlily všechny tři největší americké automobilky:
Ford, General Motors a Chrysler. Dnes v Detroitu ţije skoro třetina lidí pod hranicí chudoby.
Velmi blízko krachu byla po pádu banky Lehman Brothers i Amerika jako taková. Vláda spolu s centrální bankou napumpovala do ekonomiky stovky miliard dolarů na pokrytí ztrát.
Mnoho ekonomických odborníků se dnes domnívá, ţe takzvané řešení celé krize vlastně ţádným řešením nebylo. A, ţe se to projeví příchodem krize další, mnohem větší. (22)
31 3.4.5 Krach kryptoměn
V listopadu 2018 za pouhých 24 hodin klesla trţní kapitalizace kryptoměn o 26 miliard dolarů. Cena Bitcoinu (BTC) klesla o 11% za 12 hodin a cena se sníţila aţ na roční low 5 300 USD. Market cap na kryptoměnách se propadl na 100 miliard USD poprvé od října 2017. To je skoro 75% propad od prosince 2017, kdy jsme mohli vidět nejvyšší cenu $20,000. Etheureum ohlásilo ztrátu 10.5% a propadlo se na 16ti měsíční low $163 - skoro 80% propad od ledna, kdy jsme mohli zaznamenat nejvyšší cenu $1,412. Největší propad byl na Bitcoinu Cash (BCH), který se propadl v jednu chvíli o 19%. (34)
4. Kryptoměny
„Za kryptoměnu považujeme typ digitální měny či elektronických peněz. Z hlediska zákona a daní v ČR se však nejedná o měnu, ale o věc. Tyto peníze jsou tvořeny elektronicky.
Kryptoměna se opírá o asymetrickou kryptografii, tj. šifrování, pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizaci. Jejím nejstarším a zároveň nejznámějším a nejrozšířenějším zástupcem je Bitcoin.“ (23)
Evropská centrální banka kryptoměny definovala jako: „neregulované, digitální peníze, které jsou vydávány a obvykle i kontrolovány jejich vývojáři a používány a akceptovány v okruhu členů specifické virtuální komunity.“ (24)
Podle závislosti jejich interakce s tradičními skutečnými penězi mohou být tyto virtuální měny rozděleny na tři konkrétní typy. Typem 1 se vztahuje k uzavřenému virtuálnímu měnovému schématu. S tímto typem se můţeme setkat například v online hrách (World of Warcraft, Linage apod.). Typ 2 má dle definice jednosměrný tok, typicky směrem dovnitř. Jedná se o směnný kurz pro nákup virtuální měny, která je následně vyuţita k nákupu virtuálního zboţí a sluţeb. Tento typ je však výjimečně moţno pouţít i pro nákup zboţí a sluţeb reálných (v některých e-shopech lze provést platbu za pomocí Bitcoinu). Typ 3 pak má jiţ obousměrný tok. To znamená, ţe virtuální měna se chová jako jakákoliv jiná běţně směnitelná měna. Tento typ má kurz jak na nákup tak i na prodej. Na rozdíl od typu 2 tedy tuto měnu lze vyuţít k nákupu i prodeji nejen virtuálních sluţeb ale i sluţeb reálných. (24)
32 4.1
Historie kryptoměn
Historie virtuálních měl respektive kryptoměn začíná nepřekvapivě se zrozením internetu a jeho rozšířením mezi běţnou populaci. Tedy jiţ v období minulého století.
Vzhledem k nárůstu sluţeb poskytovaných na internetu bylo potřeba zajistit moţnost za tyto sluţby platit ideálně v reálném čase. Jako ideální příklad lze povaţovat Muskův Paypal, který přímo konkuroval platebním kartám. Co se týče kryptoměn a především Bitcoinu, kterému bude věnována nejvýznamnější část této práce, jakoţto kryptoměně s největším podílem na trhu, byl jeho záměr velice podobný. Přestoţe v době jeho vzniku bylo moţné provádět platby pomocí kreditních karet téměř okamţitě, standardní bezhotovostní převody mezi bankami trvaly i v řádu několika dní.
Výhodou Bitcoinu se tedy měla stát rychlost, transparentnost a neanonymita. V dalších kapitolách je však rozebrána i moţnost zneuţití kryptoměn k financování černých a jinak nekalých obchodů. (25)
4.1.1 Bitcoin
Za tvůrce Bitcoinu je dodnes povaţován Satoshi Nakamoto. Není však známo, zda tento tvůrce působil samostatně či ve spojení s ostatními programátory. Prvotní myšlenka principu fungování této kryptoměny byla zveřejněna v roce 2008. Bitcoinová síť následně vznikla o rok později. (26)
Pojmem Bitcoinová síť je myšleno propojení počítačů v reţimu P2P (peer to peer).
V této síti je samozřejmě vyuţito šifrování – kryptografie, která dala této virtuální skupině měn svůj název. Nejenom v případě Bitcoinu se nejedná o ţádnou hmotnou věc. Pakliţe mluvíme o virtuální měně, máme na mysli digitální otisk informace spojený s bitcoinovou adresou. Přestoţe existují skutečné Bitcoin mince, jedná se v tomto případě pouze o všeobecně sdílenou informaci týkající se toho, ţe jste jako uţivatel nějaké Bitcoiny vytěţil nebo zakoupil. Systém fungování této virtuální měny je navrţen tak, ţe do roku 2140 vznikne 21 milionů Bitcoinů. Celkový počet a mnoţství má za cíl zaručit, ţe následně nebude moţné tuto měnu ţádným způsobem devalvovat, jako je tomu u zvyšování počtu peněz v oběhu (tisknutím) centrálními bankami. Tímto dochází k inflaci. Tento systém je neudrţitelný, jelikoţ se nové peníze vydávají na základě dluhu. Počet Bitcoinů tedy není moţné navýšit, nové vznikají za pomoci těţení (bitcoin mining). Tento proces je popsán v praktické části této práce. (27)
33 4.1.2 Ethereum
Další z digitálních měn je právě Ethereum. Podobně jako obě digitální měny zmíněné dříve je plně decentralizována, coţ celou tuto síť chrání před intervencí z vnitřní i vnější strany. Na rozdíl od Bitcoinu má tato platforma za cíl zdokonalení chytrých kontraktů a k jejich uvedení do praxe, kde by mohly nahradit a decentralizovat všechny klasické smlouvy a dohody. Chytrým kontraktem je pak myšlen jakýkoliv software či protokol, který zajišťuje, ověřuje anebo vynucuje vyjednání, případně provedení kontraktu (smlouvy).
Na rozdíl od standardní smlouvy, kde dodrţení závazku vynucuje zákon, chytré kontrakty závazky vynucují pomocí kryptografického kódu. Fungování této sítě tedy není jako u Bitcoinu omezeno pouze na transakci měny, ale je v ní moţné psát své vlastní programy, tj. chytré kontrakty, které provádějí přesně to, co jejich tvůrce nastaví. Kontrakty tak klientům pomohou transparentním a nekonfliktním procesem vyměnit peníze, majetek, akcie nebo cokoliv jiného bez zásahů třetích stran (právníků, notářů). (28)
4.1.3 Ripple
Označení této měny je XRP, které je investorů velmi známé. Tato digitální měna a celosvětová platební síť totiţ přímo konkuruje ještě známějšímu Bitcoinu. Jeho trţní kapitalizace se v listopadu 2017 v porovnání s Bitcoinem pohybuje kolem téměř 7,5% a stále narůstá. Jeho počet „mincí“ však převyšuje Bitcoin více neţ 4násobně. Rozdíl je pak především v tom, ţe tato měna se netěţí. Veškeré mince byly při vniku emitovány, přičemţ majitelé firmy Ripple si ponechali více neţ 60% takto vydaných mincí. Pro investory bylo pak nejzajímavější především to, ţe se stala digitální měnou s druhou největší trţní kapitalizací a během jediného roku se hodnota XRP posunula z 0,0065 USD na 1,78 USD, tedy o více neţ 20 000%. Platební systémy RippleNet mají v budoucnu vyuţívat firmy Apple, Google a Amazon, z čehoţ lze předpokládat další nárůst úspěšnosti této digitální měny.
Vzhledem k vlastnictví více neţ 60% tokenů je však na místě diskutovat o decentralizaci, která by měla být jednou z hlavních myšlenek kryptoměny. Z tohoto důvodu je moţné polemizovat o zařazení XRP do stejné kategorie. (29)
34 4.1.4 Litecoin
Litecoin je alternativní digitální měno, která je zaloţená na bitcoinu. Opět se tedy jedná o P2P síť uţivatelů. Jeho trţní kapitalizace je však výrazně niţší. V době psaní této kapitoly (listopad 2017), se podíl trţní kapitalizace Litecoinu ku Bitcoinu rovnal pouhým 3%.
Přesto se vlivem významných propadů Bitcoinu stává stále atraktivnější pro současné uţivatele, kteří se v této sféře pohybují. Porovnání této i dále zmíněných kryptoměn je zřejmé v grafech v praktické části této práce. (30)
4.1.5 Platon Coin
Jedná se o první českou kryptoměnu, která vstoupila na trh 1. prosince 2018 prostřednictvím burzy LAToken. Zakladatel Platon Finance Daniel Tanner při rozhovoru s novináři řekl:
„LAToken je jedna z nejznámějších burz pro kryptoměny, momentálně se jich tu obchoduje přes sto. LAToken je hojně využívaná hlavně pro obchodování s kryptoměnou Ethereum. Platon Coin je první česko-slovenský projekt, kterému se vstup na burzu podařil.“
(31)
Firma navíc klientům nabízí pojištění virtuální peněţenky a to do výše 500 000 EUR.
Firma zakládající tuto digitální měnu spolupracuje s významnými společnosti ve světě obchodu. Přednostně je moţné jmenovat společnosti Symantec, která je výrobcem antivirového systému Norton, realitní společnost Opisas, díky které je moţné za tuto virtuální měnu nakupovat i nemovitosti. (31)
4.2
Výhody a rizika
Jak jsem zmínil v předchozí podkapitole, největší výhodou virtuálních měn je nemoţnost intervence ze strany centrálních bank. Jako další výhodu lze povaţovat absenci jakéhokoliv zprostředkovatele. Jiţ bylo vysvětleno, ţe uţivatelé respektive jejich počítače spolu komunikují přímo (P2P). S tím je spojen i další vyřešený problém a to je lokalita uţivatelů. Díky internetu je prakticky irelevantní umístění těchto uţivatelů kdekoliv na světě.
Riziko zneuţití je eliminováno za pomocí dříve zmíněného šifrování. Dále v transakcích nejsou pouţity ţádné osobní údaje (na rozdíl od platby za pomoci standardního bezhotovostního převodu z běţného účtu). Co se týče transparentnosti, měla by být dokonalá vzhledem k vyuţití databáze zvané Blockchain (jedná se o speciální druh distribuované
35
decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě.) Za jednu z posledních výhod lze povaţovat nízké nebo ţádné poplatky za transakci. Část investorů tvrdí, ţe kryptoměny mohou představovat nejenom prostředek směny, ale i investiční aktivum. Vzhledem k tomu, ţe dle nastaveného systému počet digitálních mincí nepřesáhne 21 milionů, mohou tedy v dlouhodobém horizontu hypoteticky slouţit jako uchovatel hodnoty.
4.3
Kriminalita
Jiţ jsem naznačil, stává se skutečností, ţe kryptoměny jsou vyuţívány k nelegálním obchodům. Vzhledem k anonymitě, která v předešlém odstavci byla povaţována za výhodu, se však zde stává bezpečnostním rizikem. Jsou známy případy, kdy došlo k úplatkům, daňovým únikům i k financování terorismu právě za pomoci virtuálních měn. Stroukal a Skalický ve své příručce zmiňují skutečnost, ţe na serveru Silk Road bylo obchodováno s drogami a zbraněmi. Za další z kriminálních zločinů v této oblasti lze uvést krádeţ 850 000 BTC, tedy téměř půl miliardy dolarů (při ceně v únoru 2014 kdy se tento čin stal), která se stala na japonské bitcoinové burze. Dochází také k praní špinavých peněz skrz fiktivní objednávky zboţí. Nutno je však říci, ţe financování ilegálního obchodu je stále běţné za pomoci standardních platidel (kufřík s penězi předaný na ulici) a to v mnohem větší míře neţ se tomu můţe dít v oblasti virtuálních měn. (32)
4.3.1 Legálnost a legislativa v různých zemích
Ve světě se můţeme setkat s rozdílnou právní úpravou, týkající se právě virtuálních měn. Zvolil jsem dle mého názoru nejadekvátnější subjekty pro porovnání, se kterými se můţe potenciální investor setkat.
4.3.1.1 Česká republika
V České republice není ţádná z kryptoměn povaţována za peníze, tedy není přípustné ani moţné legálně vytvářet faktury, vést účetnictví apod. například v bitcoinech. Pakliţe chce podnikatel (prodejce) přijmout platbu např. v bitcoinech musí dle ČNB dodrţovat následující pravidla:
