Komparace daňového zatížení fyzických osob v České republice a na Slovensku

Komparace daňového zatížení fyzických osob v České republice a na Slovensku

Tomáš Ptak

Bakalářská práce

2015/2016

Cílem této bakalářské práce je zpracování a objasnění problematiky zdanění příjmů fyzických osob v České a Slovenské republice. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy tykající se daňové problematiky a zároveň nás tato část seznámí s daňovým systémem používaným v České republice a ve Slovenské republice. Dále je prováděn rozbor přímých daní se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob z pohledu příjmů ze závislé činnosti, příjmů z podnikání a samostatně výdělečné činnosti, dále z příjmů z kapitálového majetku a z ostatních příjmů. Praktická část práce se zaměřuje na rozbor daně z příjmů fiktivní fyzické osoby. V závěru práce je formulováno několik doporučení, jak optimalizovat daňové systémy.

Klíčová slova: daň, příjem, daň z příjmů fyzických osob, předmět daně, poplatník daně, plátce daně, daňový rezident, daňový nerezident, základ daně, sazba daně, závislá činnost, samostatná činnost, kapitálový majetek, nájem.

ABSTRACT

The aim of this bachelor’s work is processing and clarification of the issues regarding taxation of income accruing to natural persons in Czech and Slovak Republic. Main concepts related to taxation issues and taxation systems in Czech Republic & Slovakia are explained in theoretical part. Further more there is a analysis of direct tax carried out with a focus on income tax on natural persons from employment activity, also from capital property and another income. Practical part is focused on income tax analysis of an fictional person. At the end of the (dissertation) work there are several recommendations expressed about tax systems optimalization.

Keywords : tax, income, taxation of income accruing to natural persons, subject to tax, tax payer, tax resident, tax non-resident, tax base, tax rate, employment activity, self-employed activity, capital property, rent.

Srdečné poděkování bych chtěl vyjádřit vážené paní Ing. Haně Jankoszové, za provedené konzultace a cenné rady při vypracování této bakalářské práce, dále také za její vstřícný a laskavý přístup a také čas, který mi věnovala.

Poděkování patří také mé rodině, která mi byla velkou oporou.

CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE ... 10

I TEORETICKÁ ČÁST ... 11

1 CHARAKTERISTIKA DAŇOVÉ SOUSTAVY ... 12

1.1 DAŇ ... 12

1.2 DAŇOVÁ SOUSTAVA ... 12

1.3 DAŇOVÁ SOUSTAVA V ČESKÉ REPUBLICE ... 13

1.3.1 Přímé daně ... 14

1.3.2 Nepřímé daně ... 15

1.4 DAŇOVÁ SOUSTAVA NA SLOVENSKU A JEJÍ STRUKTURA ... 16

2 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE ... 19

2.1 POPLATNÍK DANĚ ... 19

2.2 PŘEDMĚT DANĚ ZPŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ... 19

2.3 ZÁKLAD DANĚ ZPŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ... 21

2.4 SLEVY NA DANI A DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ ... 26

2.5 SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ ... 26

2.6 ZÁKLAD DANĚ STANOVENÝ PAUŠÁLEM ... 27

2.7 SAZBA DANĚ ... 27

2.8 VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI ... 28

2.9 VÝBĚR A PLACENÍ DANĚ ... 28

2.10 DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ ... 28

3 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB VE SLOVENSKÉ REPUBLICE ... 30

3.1 POPLATNÍK DANĚ ... 30

3.2 PŘEDMĚT DANĚ ... 31

3.3 ZÁKLAD DANĚ ... 33

3.4 NEZDANITELNÁ ČÁST ZÁKLADU DANĚ ... 35

3.5 SAZBA DANĚ ... 37

3.6 DAŇOVÝ BONUS ... 37

3.7 DAŇOVÁ ZTRÁTA ... 38

3.8 VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI ... 38

3.9 VÝBĚR A PLACENÍ DANÍ ... 38

3.10 DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ ... 39

II PRAKTICKÁ ČÁST ... 41

4 POROVNÁNÍ DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU ... 42

4.1 DAŇ ZPŘÍJMŮ FYZICKÉ OSOBY V ČESKÉ REPUBLICE ... 42

4.1.1 Daně z příjmů ze závislé činnosti ... 42

4.1.2 Příjmy ze samostatné činnosti ... 47

4.1.3 Příjmy z kapitálového majetku ... 49

4.1.4 Příjmy z nájmu ... 50

4.1.5 Ostatní příjmy ... 50

4.2.1 Daň z příjmů ze závislé činnosti ... 56

4.2.2 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ... 57

4.2.3 Samostatný základ daně z kapitálového majetku ... 58

4.2.4 Ostatní příjmy ... 59

4.2.5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ... 60

5 POROVNÁNÍ VÝŠE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SLOVENSKOU REPUBLIKOU ... 63

5.1 POROVNÁNÍ DANĚ ZPŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI ... 63

5.2 POROVNÁNÍ DANĚ ZPŘÍJMŮ ZPODNIKÁNÍ A JINÉ ZE SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI ... 65

5.3 POROVNÁNÍ PŘÍJMŮ ZKAPITÁLOVÉHO MAJETKU ... 66

5.4 POROVNÁNÍ PŘÍJMŮ ZPRONÁJMU ... 66

5.5 POROVNÁNÍ OSTATNÍCH PŘÍJMŮ ... 66

ZÁVĚR ... 67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 69

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ... 71

SEZNAM OBRÁZKŮ ... 72

SEZNAM TABULEK ... 73

SEZNAM PŘÍLOH ... 74

ÚVOD

Daně v České republice i na Slovensku jsou nejvýznamnějším příjmem veřejných rozpočtů obou republik a zároveň jsou jedním z faktorů, který ovlivňuje chování každého jejich občana. Daně a celá daňová soustava by měla být proto nastavena tak, aby:

• přinesla dostatečné příjmy do státních rozpočtů

• byla co nejjednodušší a srozumitelná

• působila v podstatě jednotně na všechny subjekty

• působila univerzálně s minimálním počtem výjimek

• byla v souladu s daňovým systém v Evropské unii

Cílem této bakalářské práce je seznámení se s problematikou daní v České republice a Slovenské republice. Bakalářská práce je zaměřena na posouzení daňového zatížení fyzické osoby v České republice a na Slovensku, a to konkrétně na daň z příjmů fyzických osob. Na základě tohoto porovnání pak vyvozuji doporučení, jak zlepšit a zjednodušit daňový systém.

Práce je rozdělena do dvou části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje charakteristiku daňové soustavy v České republice a na Slovensku. Dále se zde podrobně věnuji dani z příjmů fyzických osob, a to dani z příjmů ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmů a z ostatních příjmů.

Praktická část bakalářské práce je zaměřena na rozbor daně z příjmů u fyzické osoby v České republice a ve Slovenské republice, a to na příkladu fiktivní fyzické osoby, z hlediska příjmů ze závislé činnosti, z příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů. Výsledkem této analýzy je srovnání daňového zatížení fyzické osoby v České republice a na Slovensku.

CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE

Cílem mé bakalářské práce je srovnání zdanění příjmů fyzických osob v České republice a na Slovensku. Při aktuálně platné legislativě na základě dostupných údajů a relevantních dat budu analyzovat a srovnávat zdanění příjmů fyzických osob v ČR a na Slovensku. Následně budu posuzovat výši efektivního daňového zatížení u vybraných skupin poplatníků v obou zemích.

Metody zpracování práce

Prvním krokem při vypracování této bakalřáské práce bylo zpracování teoretických poznatků o daňové soustavě České republiky a Slovenska. Teoretická část byla zpracovaná formou literární rešerše.

V praktické části shromáždím všechny informace o problematice daní z příjmů FO z pohledu českého a slovenského daňového systému. Budu se snažit srovnat povinnosti dvou poplatníků – podnikatelů, jak z České tak Slovenské republiky. Cílem srovnání bude zjistit, zda je výhodnější podnikat na území ČR nebo na Slovensku. Pro výzkum jsem si vybral fyzické osoby, které mi daly souhlas s nahlédnutím do jejich dat potřebných k výzkumu.

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 CHARAKTERISTIKA DAŇOVÉ SOUSTAVY

Historie daní a daňových systémů je zhruba stejně dlouhá jako historie státu. Během této dlouhé historie dochází u daní k výrazným změnám a to v jejich formě, významu, způsobu ukládání, apod. (Široký, 2013, s. 46)

Daně jsou tak určeny k hrazení potřeb, které buď vznikají společnosti jako celku (např.

obrana státu) nebo je efektivnější je hradit ze společných zdrojů (např. základní školství), logicky plynou do veřejného rozpočtu (rozpočet státu, obce, kraje nebo státního fondu).

Daně mohou plynout i do nadnárodních rozpočtů, např. část nepřímých daní vybraných v ČR jde do rozpočtu EU.

1.1 Daň

Existuje množství definic daní, nejčastěji se používá ta, která daň definuje jako povinnou zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností, jako jednostrannou povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu.

Karel Engliš daň definoval jako příspěvek na podpůrnou úhradu veřejné správy financované podle osobní a věcné únosnosti poplatníky. (Engliš, 1929, s. 82)

Vančurová a Láchová definují daň podle vlastností, které musí mít, a to takto: „ Daň je povinná, zákonem uložená platba, která plyne do veřejného rozpočtu. Je nenávratná, neeekvivalentní a zpravidla neúčelová. “ (Vančurová, 2010, s. 9)

Daně jsou kvantitativně nejvýznamnějším veřejným příjmem a jsou důležitým nástrojem hospodářské politiky státu. (Bakeš, 2009, s. 98)

1.2 Daňová soustava

Daňová soustava je souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají.

Daňová soustava musí odpovídat ekonomickému systému daného státu. Tržní ekonomika vyžaduje jinou daňovou soustavu než ekonomika s direktivním řízením.

Daňová soustava je v každé zemi upravena zákonem, vždy je odrazem konkrétních ekonomických podmínek, a proto daňové zákony ve všech zemích patří mezi nejčastěji novelizované. (Engliš, 1929, s. 179)

Úloha daní a daňové soustavy vyplývá z hlavních ekonomických funkcí veřejného sektoru.

Pomocí daňové soustavy musí být ve státním rozpočtu takové prostředky, které v potřebném rozsahu zabezpečí potřebu státu jako celku, potřeby krajů a obcí, tj. zajistí financování společenských potřeb, které nelze zajistit jinými formami. Daňová soustava plní funkce fiskální, alokační, redistribuční, stimulační a stabilizační. (Vančurová, 2010, s. 11)

1.3 Daňová soustava v České republice

Daňová soustava České republiky se po roce 1989 podstatně změnila a to přechodem k tržnímu ekonomickému systému, ale také rozpadem Československa v roce 1992.

Do roku 1990 byla daňová soustava v Československu poznamenána centrálně řízenou ekonomikou s rozhodujícím státním vlastnictvím. Tento stav měl vliv i na tehdejší soustavu odvodů, daní a poplatků.

Jedním z hlavních cílů nové daňové soustavy bylo i stanovení přiměřeného daňového zatížení. (Hamerníková, 2010, s. 119-120)

„Daňovou soustavu České republiky tvoří daň z přidané hodnoty, spotřební daně včetně energetických daní, daně z příjmů, daň z nemovistosti, daň silniční, daň dědická, darovací a z převodu nemovistostí.“ (Široký, 2013, s. 220)

Daňová soustava v České republice člení daně do dvou skupin:

 daně přímé (daně z příjmů a majetkové daně)

 daně nepřímé (daně z přidané hodnoty a daň spotřební)

Schéma č. 1: Platná daňová soustava České republiky

1.3.1 Přímé daně

Přímé daně, jsou daně, u kterých lze přesně specifikovat osobu, která bude daň platit na základě své důchodové nebo majetkové situace.

Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, v platném znění.

Tento zákon upravuje daň z příjmů fyzických nebo právnických osob, která májí bezprostředně vazbu na tvorbu hodnot a zisku.

Daň z příjmů má následující strukturu:

 daň z příjmů fyzických osob – nositelem této daně je fyzická osoba, způsobilá mít práva a povinnosti, a to:

 daňový rezident České republiky, který má bydliště, nebo se obvykle zdržuje v České republice

 má daňovou povinnost ze zdrojů na území České republiky a ze zdrojů ze zahraničí

 daňový nerezident – má daňovou povinnost ze zdrojů na území České republiky

 poplatníci, kteří se zdržují na území České republiky alespoň 183 dnů, mají daňovou povinnost ze zdrojů na území České republiky

 daň z příjmů právnických osob – právnickou osobou je subjekt, který není fyzickou osobou ale právnickou osobou, organizační složkou státu, podílovým fondem, podfondem akciové společnosti, penzijním fondem, svěřeneckým fondem, fondem ve správě Garančního finančního trhu, který má práva a povinnosti, dál jednotka zřízena státem

Daně majetkové, které mají následující strukturu:

 daň z nemovitosti dle zákona č. 338/1992 Sb. v platném znění, kde předmětem je nemovitost na území České republiky a poplatníkem je vlastník pozemku, daň zahrnuje:

 daň z pozemků, předmětem je pozemek a poplatníkem je vlastník pozemku, dále nájemce nebo pastýř

 daň ze staveb – předmětem této daně je stavba nebo jednotka, na území České republiky

 daň z nabytí nemovitých věcí, dle zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., která nahradila daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitosti. Poplatníkem daně je převodce vlastnického nebo spoluvlastnického práva

 daň silniční dle zákona č. 16/1993 Sb.. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, registrována a provozována v České republice, poplatky daně z příjmů právnických osob, dále fyzických osob používající vozidla k předmětu činnosti.

1.3.2 Nepřímé daně

Nepřímé daně tvoří daně, které jsou vázány na druhy výrobků nebo služeb a nejsou tudíž vázány na fyzické nebo právnické osoby. Poplatníkem těchto daní je konečný spotřebitel, který je platí v ceně výrobku nebo služby.

Nepřímými daněmi jsou:

 Daň z přidané hodnoty (DPH), která má téměř univerzální charakter, dle zákona č.

235/2004 Sb. v platném znění, předmětem daně je dodání zboží, poskytnutí služby za úplatu, pořízení zboží ze státu EU v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, dovoz dopravního prostředku, sazba daně z přidané hodnoty činí:

 základní sazba daně 21%,

 první snížená sazba daně činí 15% dle přílohy č. 2 a č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb.

 druhá snížená sazba daně činí 10%, dle přílohy č. 3a k zákonu č. 235/2004 Sb.

 Spotřební daně, dle zák. č. 353/2003 Sb. v platném znění, mají následující strukturu:

 daň z minerálních olejů, plátcem jsou právnické a fyzické osoby při použití nebo prodeji minerálních olejů a směsi minerálních olejů

 daň z lihu, plátcem jsou fyzické a právnické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh, které skladují a dávají do oběhu líh

 daň z piva – plátcem jsou fyzické a právnické osoby, které vyrábí pivo obsahující 0,5 % objemových alkoholu

 daň z vína - plátcem je fyzická nebo právnická osoba, která prodává vína, fermentované nápoje, dále výrobce tichého vina nad 2000 litrů.

 daň z tabákových výrobků, plátcem je právnická nebo fyzická osoba, která prodá tabákový výrobek konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena uvedená pro konečného spotřebitele

 Ekologické daně, dle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů byla zavedena daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv.

.

1.4 Daňová soustava na Slovensku a její struktura

Po rozdělení Československé federativní republiky k 1.1.1993 a vzniku Slovenské republiky, bylo nutno na Slovensku vytvořit novou daňovou soustavu, která by odpovídala novým podmínkám. Nová daňová soustava svoji koncepci a strukturou odpovídá daňovým soustavám rozvinutých tržních ekonomik. Daňovou soustavu tvoří tyto druhy daní: přímé daně, nepřímé daně a místní daně.

Přímé daně tvoří daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob.

Mezi nepřímé daně patří:daň z přidané hodnoty a spotřební daň.

 Daň z přidané hodnoty, plátcem je spotřebitel, daňově povinná osoba je zaregistrovaný plátce, základ daně tvoří hodnota zboží a služby, sazba je:

 základní … 20%

 snížená … 10% , u vybraných druhů zboží uvedených v příloze č. 7 zákona č. 222/2004 Z.z o dani z pridanej hodnoty

 Spotřební daně zatěžují spotřebu a poplatníkem je spotřebitel, který ji zaplatí v ceně zakoupeného zboží. Jedná se o daně selektivní, u vybraných druhů zboží, správcem daně je celní úřad, kde plátcem daně je daňový dlužník.

 Daň z piva je upravena zákonem č. zákon č. 107/2004 Z.Z o spotrebnej dani z piva

 Daň z vína je upravena zákonem č. 104/2004 Z.z. o spotrebnej dani z vína

 Daň z lihu je upravena zákonem č. 105/2004 Z.z. o spotrebnej dani z lihu, a zákonem č. 467/2002 Z. z. o výrobe a uvádzaní liehu na trh v znení zákona č.

211/2003 Z. z, plátcem je daňový dlužník, základ daně tvoří množství lihu, vyjádřené v hl. 100% etylalkoholu při teplotě 20 C

 Daň z tabákových výrobků je upravena zákonem č. 106/2004 Z.z. o spotrebnej dani z tabákových výrobkov

 Daň z minerálního oleje je upravena zákonem č. 98/2004 Z.z. o spotrebnej dani z minerálního oleja, plátcem je daňový dlužník, základem daně je množství oleje v litrech při teplotě 15C nebo kg, nebo množstvím energie v gigajoulech

 Daň z alkoholických nápojů, je upravena zákonem č. 530/2011 Z.z. o spotrebnej dani z alkoholických nápojov

 Daň elektřiny, uhlí a zemního plynu, která je upraven zákonem č. 609/2007 Z.z.

o spotrebnej dani z elektriny, uhlia a zemného plynu a o zmene a doplnení zákona č. 98/2004 Z. z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja

Schéma č. 2: Platná daňová soustava Slovenské republiky

Daňová soustava SR

Přímé daně Nepřímé daně

DPH Spotřební daně

Důchodové daně Daň z příjmu

FO Daň z příjmu

PO

Majetkové daně

Daň z nemovitost

Daň z motorových vozidel

Místní daně

Daň u piva

Zdroj: vlastní zpracování

Daň z minerálních olejů

Daň z elektřiny

Daň z uhlí Daň z vína

Dan z lihu

Daň z vína

Daň z tabákových výrobků Daň z

nemovitostí Daň ze psa

Daň z užívání veřejného prostoru

Daň za ubytování

Daň za prodejní automaty Daň za nevýherní

hrací přístroje

Daň za vjezd a stání mot.voz.v hist.části města

Daň z jaderného zařízení

Daň ze zemního plynu

2 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE

Daň z příjmů fyzických osob v České republice upravuje zák. č. 586/1992 Sb. v platném znění.

2.1 Poplatník daně

Dani z příjmů fyzických osob podléhají všechny příjmy jednotlivců kromě některých příjmů, které jsou od daně z příjmu osvobozeny, dále příjmy získané děděním, darováním, z úvěrů a půjček. Daň z příjmů lze charakterizovat jako daň univerzální. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob se člení dle zákona na:

1. daňové rezidenty , mezi tyto poplatníky patří poplatníci s bydlištěm v České republice, s příjmy na území České republiky i s příjmy ze zahraničí, dále poplatníci, kteří se v České republice obvykle zdržuji alespoň 183 dní, netýká se pobytu za účelem léčení a studentů.

2. daňové nerezidenty, mezi tyto poplatníky patří poplatníci, kteří nejsou daňovými rezidenty a mají příjmy ze zdrojů na území České republiky, jsou tedy poplatníky s omezenou daňovou povinností.

Aby nedošlo ke dvojímu zdanění téhož příjmu v České republice i v cizině, jsou přjatá opatření k zamezení dvojího zdanění. Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může odečíst od vypočtené daně obdobnou daň zaplacenou v zahraničí do výše daně, připadající na příjmy ze zahraničí.

2.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy peněžní i nepeněžní.

Obecně se příjmem rozumí vše, čímž dochází ke zvýšení majetku poplatníka.

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:

1.

2.

3.

4.

5.

Osvobození od daně z příjmů fyzických osob je obsahem §4, zák. č. 586/1992 Sb. v platném znění.

Jedná se o:

 příjmy z prodeje rodinného domu, a souvisejícího pozemku, nebo jednotky (bez nebytových prostor) pokud prodávající v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let před prodejem a použije-li získané prostředky k uspokojení bytové potřeby

 příjmy z prodeje nemovitosti, bytů a nebytových prostor, přesáhne–li doba mezi nabytím a prodejem 5 let

 příjmy z prodeje movitých věcí, u dopravních prostředků, letadel, lodí musí být doba 1 rok od nabytí

 přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy, pojistná plnění

 příjmy z veřejných, reklamních, sportovních soutěží, slosování, nepřesáhne-li hodnotu 10 tis. Kč

 příjmy v podobě náhrady s nápravou majetkových křivd

 příjmy získané z nemocenského, důchodového pojištění (u důchodů je částka osvobozena do 36 násobku minimální mzdy), dávky pro osobu se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, apod.

 stipendia ze státního rozpočtu, z prostředků vysokých škol

 plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem

 příjmy z úplatného převodu cenných papírů a z podílů na podílovém listu do výše 100 tis. Kč

 příjmy z daňových bonusů

 příjem pravidelně vyplaceného důchodu a penze nad 840 000 Kč ve zdaňovacím období

Zdanitelné příjmy tak tvoří příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny viz. následující schéma.

Veškeré příjmy poplatníka

- příjmy vyňaté ze zdanění ( tj. příjmy, které nejsou předmětem daně)

= příjmy podléhající dani - osvobozené příjmy

= příjmy zdaňované v základu daně = příjmy tvořící samostatné základy daně

2.3 Základ daně z příjmů fyzických osob

Základem daně z příjmů je částka, o níž příjmy poplatníka ve zdaňovacím období převyšují prokazatelně vynaložené náklady, tj daňově uznatelné náklady (výdaje) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů.

Všechny příjmy jsou rozděleny do pěti skupin uvedených v bodě 2.2, které představují pět dílčích základů daně. Rozdíl mezi příjmy a výdaji u každé skupiny představuje dílčí základ daně. Součet jednotlivých dílčích základů tvoří celkový základ daně. Všechny příjmy, které patří do celkového základu daně (po určitých úpravách) jsou uvedeny v daňovém přiznání.

Tabulka č. 1: Přehled rozdělení příjmu do dílčích základů

DÍLČÍ ZÁKLAD DANĚ SAMOSTATNÉ ZÁKLADY DANĚ *) Příjmy ze závislé činnosti a

funkční požitky

 Příjmy od „dalšího“ zaměstnavatele do 10 000,- Kč za měsíc

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

 Honoráře za příspěvky do rozhlasu, televize a periodik do 10 000,- Kč za měsíc u jednoho plátce

Příjmy z kapitálového majetku  Výnosy z obligací, akcií atd.

 Podíly na zisku z účast na kapitálových společnostech a družstvech

 Podíly na zisku tichého společníka

 Výnosy z vkladů na úsporných a osobních běžných účtech

 Plnění ze životního pojištění

 Dávky penzijního připojištění Příjmy z pronájmu

Ostatní příjmy  Ceny z veřejných a sportovních soutěží

 Vypořádací podíly při zániku účasti na kapitálové společnosti nebo družstvu

 Likvidační podíl na kap. spol. nebo družstvu

*) Jsou to příjmy, které svým ekonomickým charakterem patří do některého dílčího základu daně, ale nejsou obvykle součásti daňového přiznání, protože jsou zdaněny tím subjektem, který poplatníkům jejich příjem vyplácí. Jde o tzv. zdanění u zdroje a každý z těchto jednotlivých příjmů tvoří samostatný základ daně.

Charakteristiky dílčích daňových základů

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky jsou příjmy z pracovně právního, služebního, členského poměru v němž je poplatník povinen dbát příkazu plátce (zaměstnavatele), dále příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezením, komanditistů komanditních společností, odměny členů statutárních orgánů právnických osob.

Pod pojmem funkční požitky se rozumí platy členů vlády, poslanců, senátorů, platy vedoucích ústředních orgánů státní správy, odměny za výkon funkce v orgánech obce a orgánech územní samosprávy. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky se zdaňuji vždy u zdroje (plátcem je zaměstnavatel) zpravidla formou měsíční zálohy na daň z příjmů, z měsíční zdanitelné mzdy, nebo tzv. srážkovou daní. Dílčí základ daně pro výpočet měsíční daňové zálohy se stanoví z úhrnu veškerých mezd vyplácených v kalendářním měsíci. Pro způsob zdanění je rozhodující, zda poplatník podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků.

V případě, že poplatník daně podepsal prohlášení, je daň sražena formou zálohy na daň, která podléhá ročnímu zúčtování.

Dílčím základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení, příspěvku na stání politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění.

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

+ pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem

= dílčí základ daně z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků

Základní způsob stanovení základu daně ze závislé činnosti v roce 2016 je následující:

Hrubá mzda

+ pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem v roce 2016 ve výši 34%

= ZAKLADA DANĚ = SUPERHRUBÁ MZDA

Základ daně = Hrubá mzda + povinné pojistné placené zaměstnavatelem (34% z HM), což činí celkem 134% z hrubé mzdy.

Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti.

Mezi příjmy z podnikání patří příjmy ze živností, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, z jiného podnikání (advokáti, auditoři, daňoví poradci, notáři), podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditních společnosti.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti představuji příjmy z autorských práv, příjmy z výkonu nezávislého povolání, příjmy znalců, tlumočníků apod.

Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatně výdělečné činnosti lze rozdělit mezi poplatníka a s ním spolupracující osobu. Spolupracující osobou může být taková osoba, která s podnikatelem žije ve společné domácnosti, tedy např. manželka či děti, které již dokončily povinnou školní docházku. Každá osoba, která se rozhodne spolupracovat např. s manželem, se stává osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. Osoba žijící s poplatníkem ve společné domácnosti (v případě spolupráce např. s rodiči či dítětem je možné přerozdělit maximálně 30 % příjmů a výdajů, limit pro rozdíl mezi přerozdělenými příjmy a výdaji (zisku před zdaněním) je 180.000,- Kč a za každý započatý měsíc tento limit činí 15.000,- Kč.

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

= dílčí základ příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Příjmy z kapitálového majetku tvoří příjmy ze zdrojů na území České republiky, jsou zdaňovány převážně u zdrojů sazbou ve výši 15% (úroky z nepodnikatelských vkladů, dividendy). Tyto příjmy nelze snížit o výdaje na jejich dosažení.

Příjmy z kapitálového majetku

= dílčí základ daně z příjmů z kapitálového majetku

Příjmy z pronájmu jsou příjmy z pronájmu nemovitosti nebo jejich části, bytů nebo jejich části, příjmy z pronájmu movitých věcí (kromě příležitostného pronájmu)

Ostatní příjmy tvoří příjmy z příležitostních činnosti, pokud jejich úhrn převyšuje 15 000,- Kč

Příjmy z pronájmu

- výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

= dílčí základ daně z příjmu z pronájmu (nebo záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji)

První dva dílčí základy daně zahrnují příjmy plynoucí z činnosti, a to zpravidla soustavné.

Pro většinu osob se jedná o nejdůležitější součást celoživotního důchodu. Další dílčí základy daně (příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku) zahrnují příjmy plynoucí z majetku.

Zjišťování základu daně :

a) účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (dříve daňovou evidenci) dle zák. č. 563/1991 Sb. v platném znění

základ daně = příjmy - výdaje

b) účetní jednotky, které vedou podvojné účetnictví základ daně = výnosy - náklady

Výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů tvoří pouze ty výdaje, které prokazatelně souvisejí s dosažením, zajištěním a udržení příjmu v daném období. Každý dílčí základ daně musí být, dříve než je zahrnut do celkového daňového základu, upraven v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb. v platném znění. Základ daně nemůže být nižší než dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků. Celkový základ daně je možno snížit o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky.

Nezdanitelnou část základu daně tvoří :

 úroky z úvěru na bytové potřeby maximálně do výše 300 000 Kč za zdaňovací období – stát tímto odpočtem podporuje bytovou výstavbu

 dary na veřejně prospěšné účely – minimální velikost souhrnu všech započitatelných darů v průběhu zdaňovacího období musí dosáhnout více jak 2 % základu daně, nebo minimálně 1000 Kč; maximální mez je stanovena ve výši 10 %

 příspěvky na penzijní připojištění – jako odpočet lze uplatnit částku převyšující 6 000 Kč za zdaňovací období, avšak maximální částka, o kterou lze snížit základ daně je 12 000 Kč

 příspěvky na životní pojištění – od základu daně může být odečtena jakákoliv částka, maximálně však do výše 12 000 Kč za zdaňovací období

 zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace - lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období

Mezi odčitatelné položky ze základu daně patří:

 daňová ztráta – lze ji uplatnit v maximálně pěti následujících zdaňovacích obdobích po tom období, za které byla vyměřena. Daňový subjekt může ztrátu uplatnit celou nebo postupně po částech podle svého daňového optimalizačního plánu

 100 % výdajů na výzkum a vývoj – tento odpočet uplatní především firmy, které mají vlastní výzkum, podmínkou je, aby provedené náklady v rámci vývoje a výzkumu byly daňově uznatelné a na realizaci vývoje a výzkumu nebyla poskytnuta dotace, či jiná podpora z veřejných zdrojů

2.4 Slevy na dani a daňové zvýhodnění

Poplatníkům daně se vypočtená daň za zdaňovací období snižuje o:

a) základní slevu ve výši 24 840,- Kč /poplatník

b) slevu na manžela, na manželku ve výši 24 840,- Kč (u držitelů ZTP/P na dvojnásobek), pokud nemá vlastní příjem ve zdaňovacím období převyšující výši 68 000,- Kč

c) slevu na invaliditu 2 520,- Kč (invalidita 1. a 2. stupně)

d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040,- Kč (invalidita 3. stupně) e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140,- Kč

f) slevu na studenta ve výši 4 020,- Kč (do 26 let, pokud se připravuje na budoucí povolání studiem nebo výcvikem

g) slevu za umístění dítěte (ve výši výdajů prokazatelně vynaložených) za podmínky, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící společnosti

Daňový poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Daňové zvýhodnění činí na 1 dítě:

13 404,- Kč/rok, dále 15 804,- Kč/rok na druhé dítě, a 17 004,- Kč/rok na třetí a další dítě.

Poplatník si o daňové zvýhodnění sníží vypočtenou daň až do výše daňové povinnosti za zdaňovací období. Je-li daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus lze uplatnit do výše 60 300,- Kč.

Zaměstnanec po skočení kalendářního roku má právo písemně (do 15.2.) požádat o Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a o daňové zvýhodnění.

2.5 Společné zdanění manželů

Cílem institutu společného zdanění manželů je snížení negativního vlivu daňové progrese na celkovou daňovou povinnost. Podmínkou je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě.

Společné zdanění je dobrovolné a manželé ho nemusí využit. Může být uplatněno pouze formou daňového přiznání, které musí oba manželé podat samostatně a v něm vyplnit údaje o druhém z manželů a jeho příjmech.

2.6 Základ daně stanovený paušálem

Základ daně u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti lez stanovit rovněž paušálem, vyjádřeným v procentech z příjmů. Výhodou tohoto způsobu je, že poplatník nemusí vést evidenci skutečných výdajů.

Procentní paušály činí:

 80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslného podnikání, maximálně do 1 600 000 Kč

 60% z příjmů ze živnostenského podnikání, maximálně do výše 1 200 000,- Kč

 30% z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku, maximálně do 600 000,- Kč

 40% z příjmů ze samostatné činnosti, kromě podílu společníka v.o.s., příjmů z autorských práv, maximálně do částky 800 000,- Kč

2.7 Sazba daně

Sazba daně z příjmů fyzických osob je upravena v §16 zák. č. 586/1992 Sb. v platném znění ve výši 15%.

Daň se vypočte ze základu daně zaokrouhleného na 100,- Kč nahoru.

U příjmu do 10 000,- Kč, z dohod o provedení práce (při nepodepsaném Prohlášení k dani) se sráží 15% srážkovou daní.

U příjmu, převyšujících 48 násobek průměrné mzdy (§16a ZDP) se sráží solidární daň ve výši 7%.

2.8 Výpočet daňové povinnosti

Tabulka č. 2: Výpočet daňové povinnosti Základ daně

- nestandardní odpočty

= základ daně (zaokrouhlený na sto koruny nahoru)

 Sazba daně

= základní částka daně - standardní slevy

Daňová povinnost (daňový bonus)

2.9 Výběr a placení daně

Poplatník je povinen podat do 1. dubna následujícího roku daňové přiznání.

Povinnost podat daňové přiznání nastává v případě, že:

 roční příjmy poplatníka, které jsou předmětem daně z příjmů přesáhly částku 15 000,- Kč a zároveň se nejedná o příjmy vybírané srážkovou daní nebo od daně osvobozeny

 roční příjmy nepřesáhly částku 15 000,- Kč, ale poplatník vykazuje daňovou ztrátu

 poplatník měl příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více zaměstnavatelů současně, kteří odváděli zaměstnanci daň zálohou

 když poplatník uplatňuje slevu na dani a daňové zvýhodnění na manželku, částečný a plný invalidní důchod, je držitelem průkazu ZTP

2.10 Daňová přiznání

Daňová přiznání v České republice

Daňové přiznání podle § 38g zák. č. 586/1992 Sb. je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu přesáhly částku 15 000,- Kč. Daňové přiznání

není povinen podávat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky pouze u jednoho plátce daně nebo postupně od více plátců, včetně příjmů a funkčních požitků za uplynulá léta. Podmínkou je podepsání „Prohlášení k dani“, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou a nemá jiné příjmy vyšší než 6 000,- Kč.

Daňové přiznáni nepodává poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti v zahraničí, pokud neuplatňuje slevu na dani nebo daňové zvýhodnění, případně nezdanitelnou část daně z příjmu. Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má dluh na dani a případný přeplatek bonusu, dále v případě, že došlo k výplatě plnění ze soukromého životního pojištění a jiného příjmu, který není pojistným plněním.

Daňové přiznáni se podává ročně a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Daňové přiznání může být jako daňové přiznání řádné, opravné, nebo dodatečné.

Poplatník, který má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a které předkládá daňový poradce, podává daňově přiznání do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Samotné daňové přiznání je členěno do 7 oddílů.

Nedílnou součásti daňového přiznání je přehled příloh a žádost o případné vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob. Daňové přiznání se podává příslušnému Finančnímu úřadu, případně pomocí datové schránky, pokud jí poplatník disponuje.

3 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB VE SLOVENSKÉ REPUBLICE

Po rozdělení Československé federativní republiky došlo ke změnám a k vytvoření nové daňové soustavy i ve Slovenské republice. V rámci těchto změn daňové soustavy byl přijat zákon č. 286/1992 Z.z. o daních z příjmů. V současné době je daň z příjmů fyzických osob upravena zákonem č. 595/2003 Z.z. o dani z příjmů. Zákon je platný od 31.12.2003. Zákon má šest částí. V této části bakalářské práce bude analyzována druhá část tohoto zákona, která pojednává o dani z příjmů fyzické osoby.

3.1 Poplatník daně

Poplatníkem daně je fyzická osoba, která dosahuje příjmy, které jsou předmětem této daně.

Poplatníkem je fyzická osoba:

 která má na území Slovenské republiky trvalý pobyt nebo se tu obvykle zdržuje

 která nemá na území Slovenské republiky trvalý pobyt, ale její daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území Slovenské republiky

 která se obvykle na území Slovenské republiky zdržuje alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce

 s trvalým pobytem v zahraničí, která byla na Slovensko vyslána právnickou osobou jako odborník za účelem poskytnutí odborné pomoci právnické osobě se sídlem na Slovensku a zdržuje se tu jen za účelem odborné pomoci

Rozlišujeme dvě skupiny poplatníků:

1. poplatník s neomezenou daňovou povinností je fyzická osoba s trvalým pobytem na území Slovenské republiky nebo fyzické osoby, zdržující se na území Slovenské republiky alespoň 183 dnů příslušného kalendářního roku. Těmto osobám se zdaňují příjmy ze zdrojů na území Slovenské republiky i ze zdrojů v zahraničí.

2. poplatníci s omezenou daňovou povinnosti jsou fyzické osoby, které nemají trvalý pobyt nebo se zdržují na území Slovenské republiky méně než 183 dnů, dále osoby, které se na území SR zdržuji za účelem studia nebo léčení.

3.2 Předmět daně

Předmětem daně jsou:

 příjmy ze závislé činnosti (§5)

 příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z pronájmu a z použití díla a uměleckého výkonu (§6)

 příjmy z kapitálového majetku (§7)

 ostatní příjmy (§8)

Příjmy ze závislé činnosti, pod těmito příjmy se rozumí

 příjem zaměstnanců z pracovního, služebního, členského poměru a státní zaměstnanci

 příjem členů družstva za práci v družstvu

 příjem za práci v družstvu

 příjem komanditistů v komanditních společnostech

 příjem likvidátorů, prokuristů, nucených správců

 odměny obviněných ve vazbě nebo odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody

 příjmy poskytnuté ze sociálního fondu

 funkční platy ústavních činitelů SR, prokurátorů SR, vedoucích ostatních orgánů státní správy

 odměny za výkon funkce v orgánech územní samosprávy

Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti do této skupiny patří:

 příjmy z podnikání

 příjmy ze zemědělství, lesního a vodního hospodářství

 příjmy ze živnosti

 příjmy z podnikání dle zvláštních předpisů (advokáti, daňoví poradci, exekutoři)

 příjmy společníků v.o.s. a komplementářů v k.s.

 příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti

 příjmy za používání nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného vlastnictví

 příjmy z činnosti, které nejsou živností ani podnikáním (herci, sportovci apod)

 příjmy znalců a tlumočníků

 příjmy z pronájmu nemovitosti

 příjmy z hmotného majetku, pokud je příslušenstvím pronajímané nemovitosti

Schéma č. 3: Struktura daně z příjmů fyzických osob na Slovensku

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva financí Slovenské republiky

Příjmy z kapitálového majetku, do této skupiny patří:

 výnosy z cenných papírů

 úroky a výhry z vkladů na vkladních knížkách

 úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček

 dávky z doplňkového důchodového spoření

 plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku

U příjmů z kapitálového majetku se ve většině případu uplatňuje výběr daně formou srážky u zdroje příjmu, za tento výběr a úhradu daně je odpovědny plátce.

Ostatní příjmy, mezi ostatní příjmy patří:

 příjmy z příležitostné činnosti

 příjmy z příležitostného pronájmu hmotného majetku

 příjmy z převodu vlastnictví nemovitosti

 příjmy z převodu cenných papírů a opcí

 příjmy z výher v loteriích a sázkách

 příjmy z cen veřejných as sportovních soutěží

Struktura daňe z příjmu fyzických osob v 2015 na Slovensku

ze závislé činnosti z podníkání

Mezi příjmy osvobozené od daně patří podle §9:

 příjmy z prodeje nemovitostí, bytů a obytných domů

 příjmy z prodeje movitých věcí

 příjmy z příležitostních pronájmů zemědělské výroby, převodu opcí, cenných papírů a převodu podílů ve společnosti s ručením omezeným

 daňový bonus

 dávky, podpory a služby z veřejného zdravotního a sociálního pojištění

 plnění z pojištění osob, stipendia poskytnutá z prostředků státního rozpočtu, přijaté ceny a výhry v loteriích a jiných hrách v hodnotě nepřevyšující 350 EUR

3.3 Základ daně

Základ daně z příjmů fyzických osob upravuje § 4 zákona o dani z příjmu. Daňový základ se zjistí jako součet dílčích základů daně, které se dělí na tzv. aktivní a pasivní příjmy. U aktivního příjmu lze odečíst nezdanitelnou část základu daně.

Podle §4 se základ daně zjistí jako součet:

 dílčích základů daně z příjmů podle §5 a §6 odst. 1 a 2 zákona č. 595/2003 Z.z. o dani z příjmů, který se snižuje o nezdanitelné části základu daně (§11) a

 dílčích základů daně z příjmů podle §6 ods. 3 a 4, §7 a §8 zákona č. 595/2003 Z.z. o dani z příjmů

Charakteristiky dílčích základů daně:

U příjmů ze závislé činnosti je základem daně zdanitelný příjem, tj. mzda nebo plat.

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

- pojistné odvody, které platí zaměstnanec do fondů Sociální pojišťovny a zdravotní pojišťovny

= dílčí základ daně z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků

U příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z pronájmu a z použití díla a uměleckého výkonu je potřebné rozdělit příjmy na příjmy aktivní a příjmy pasivní.

Aktivními příjmy:

 příjmy z podnikání

 příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti Pasivní příjmy:

 příjmy z pronájmu

 příjmy z použití díla a uměleckého výkonu Toto rozdělení je důležité ze třech důvodů:

 u aktivních příjmů je možné použít jiný způsob uplatnění daňových výdajů

 dílčí základ daně z aktivních příjmů je možné snížit o daňovou ztrátu

 součet dílčích základů daně u aktivních příjmů (§ 6 odst. 1 a 2) a dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§5) je možné snížit o nezdanitelnou část základu

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z pronájmu, použití díla a uměleckého výkonu (§6)

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§6 zákona o dani z prijmov) - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

= dílčí základ příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Do skupiny pasivních příjmů patří příjmy z kapitálového majetku (§7) Příjmy z kapitálového majetku

= dílčí základ daně z příjmů z kapitálového majetku

U příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z pronájmu, použití díla a uměleckého výkonu a ostatních příjmů je základem daně hospodářský výsledek (příjmy – výdaje). U příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, použití díla a uměleckého výkonu se poplatník může rozhodnout, zda bude během zdaňovacího období uplatňovat jeden z možných způsobů, který je pro něho výhodný a to buď: skutečně prokazatelně vynaložené výdaje nebo paušální výdaje ve výši 40% z úhrnu příjmů, nejvíce do výšky 5 040 EUR. U příjmů z pronájmu musí poplatník uplatnit pouze skutečně prokazatelně vynaložené výdaje. Poplatník v rámci jedné skupiny příjmů musí uplatňovat výdaje stejným způsobem, ale mezi různými skupinami může uplatňovat výdaje různými způsoby.

Nezdanitelná část, o kterou je možné snížit tzv. aktivní příjmy je:

 nezdanitelná část na poplatníka

 nezdanitelní část na manžela/manželku

 nezdanitelná část ve výši vykázaných zaplacených dobraných příspěvků na důchodové pojištění

3.4 Nezdanitelná část základu daně

Než vypočteme daňový základ, je nutné od tohoto základu odpočítat zákonem stanovené peněžní částky. Tyto peněžní částky představují nezdanitelnou část základu daně. Jejich výši stanovuje zákon o dani z příjmů:

 nezdanitelná část základu daně u poplatníka daně je závislá od výšky souhrnu dílčích základů daně z příjmů ze závislé činnosti, dílčího základu daně z příjmů z podnikání a dílčího základu daně z příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti za příslušné zdaňovací období

„Souhrný“ základ daně: Nezdanitelná část na poplatníka do 19 809 EUR (100-násobek

životního minima)

3 803,33 EUR vyšší než 19 809 EUR se vypočítá:

8 755,578 – (základ daně : 4),

kde suma 8 755,578 = 44,2 násobek životního minima

vyšší než 35 022,31 EUR a více 0

Výsledek se zaokrouhluje na celá eura nahoru

 nezdanitelná část základu daně na manželku/manžela činí 3 803,33 EUR, pokud:

 základ daně je rovný nebo nižší než 35 022,312 EUR a nemá vlastní příjem

 pokud má vlastní příjem, v tomto případě se nezdanitelná část základu vypočte z rozdílu mezi příjmem manžela/manželky a částkou 3 803,33 EUR

 v případě, že základ daně je vyšší než 35 022,31 EUR, v tomto případě se nezdanitelná část základu daně vypočte jako rozdíl mezi částkou 12 558,906 EUR (63,4 - násobek platného životního minima, v případě, že:

 manžel/manželka nemají vlastní příjem a jednou čtvrtinou základu daně

 pokud má manžel/ manželka vlastní příjem, v tomto případě se nezdanitelná část základu daně vypočte jako rozdíl mezi 12 558,906 EUR

a jednou čtvrtinou základu daně poplatníka, sníženou o vlastní příjem manžela/ manželky

 jakmile základ daně dosáhne 50 235,63 EUR a více, tak je nezdanitelná část na manželku nula, bez ohledu na výšku jejich vlastních příjmů

Základ daně je ≤ 35 022,31 EUR

Příjmy manžela/manželky Nezdanitelná část na manžela/manželku Bez vlastních příjmů 3 803,33 EUR

S vlastními příjmy rozdílu mezi příjmem manžela/manželky a částkou 3 803,33 EUR

Základ daně je ≥ 35 022,31 EUR

Bez vlastních příjmů 12 558,906 – (základ daně/4)

S vlastními příjmy 12 558,906 – (základ daně/4) – vlastní příjem manžela(manželky)

Základ daně je ≥ 50 235,63 EUR

Bez ohledu na výšku příjmů 0

Výsledek se zaokrouhluje na celá EURA nahoru

 základ daně se snižuje o prokazatelně zaplacené dobrovolné příspěvky na důchodové spoření ve výši 2% ze základu daně (dílčího základu daně) z příjmů ze závislé činnosti nebo z příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Pro rok 2016 může maximálně tato nezdanitelná část základu daně může činit 1 029,60 EUR (60- násobek průměrné měsíční mzdy na Slovensku určené statistickým úřadem Slovenské republiky za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který zjišťujeme základ daně (tj. 60 x 858 = 2% z 51 480 = 1 029,60 EUR)

 základ daně se snižuje dále o prokazatelně zaplacené příspěvky na doplňkové důchodové spoření maximálně do výše 180 EUR

Tabulka č. 3: Výpočet základu daně z přijmů fyzických osob

Dílčí základ daně u příjmů ze závislé činnosti §5

+ dílčí základ daně z aktivních příjmů (§6 odst. 1a 2) po odečtu daňové ztráty a nákladů (výdajů) na výzkum a vývoj

- součet nezdanitelných částí základu daně

= dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (§5) a z aktivních příjmů (§6 odst. 1 a 2) po odpočítání nezdanitelných částí základů daně

+ dílčí základ daně z pasivních příjmů (§6 odst. 3 a 4) + dílčí základ daně z příjmů kapitálového majetku (§7) + dílčí základ daně z ostatních příjmů (§8)

= základ daně

3.5 Sazba daně

Na Slovensku byla uplatňovaná od roku 2004 jednotná daň. K významně změně v oblasti zdaňovaní příjmů fyzických osob došlo přijetím zákona č. 595/2003 Z.z a to zavedení 25%

sazby daně u příjmů vyšších než je 176,8 násobek životního minima.

Od ledna roku 2013 je sazba daně z příjmu:

 19%, pokud základ daně nepřesáhne 176,8 násobek částky platného životního minima (životní minimum k 1.1.2015 bylo 198,08 EUR),

tj 35 022,312 EUR,

 25% se uplatňuje z části základu daně, která přesáhne 178,8 násobek, životního minima, tj. 35 022, 312 EUR.

3.6 Daňový bonus

Daňový bonus ve výši 256,92 EUR (pro rok 2015) může být uplatněn v případě, že zdanitelný příjem ze závislé činnosti nebo příjem podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (kladný základ) dosáhl výše 2 280 EUR.

3.7 Daňová ztráta

Od základu daně je možné odečíst daňovou ztrátu za posledních pět let bezprostředně po sobě následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím, které následuje po období, za které byla daňová ztráta vykázána.

3.8 Výpočet daňové povinnosti

Základ daně snížený o nezdanitelné částky

 Sazba daně

= základní částka daně - daňový bonus

Daňová povinnost (daňový bonus)

3.9 Výběr a placení daní

Výběr daní se uskutečňuje pomocí daňového přiznání. Termín pro podání daňové přiznání je 1. duben následujícího roku.

Daňové přiznání je povinen podávat poplatník, který má ve zdaňovacím období příjem vyšší, než 1 901,67 EUR, tj. zdanitelné příjmy ve výši 50% a více z částky 19,2 násobku aktuálního životního minima.

Daňové přiznání typu A podává poplatník, který má příjmy pouze ze zaměstnání na základě pracovní smlouvy, nebo dohody.

Daňové přiznání typu B podává daňová poplatník z příjmů z podnikání, jiné samostatně výdělečné činnosti, z pronájmu nemovitosti, z kapitálového majetku a z ostatních příjmů.

Stejně jako v České republice se u této daně platí zálohy.

Daňové zálohy:

a) za poplatníka, který má příjmy ze závislé činnosti odvádí měsíčně zálohy zaměstnavatel

b) poplatník, u něhož poslední známa daňová povinnost přesáhla 2 500 EUR a nepřesáhla 16 600 EUR platí čtvrtletní zálohy v e výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti

c) poplatník, u něhož poslední známá daňová povinnosti přesála 16 600 EUR, platí měsíčně zálohy na daň ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti.

Na základě uvedených skutečností se dá říci, že daňové soustavy i daňové povinnosti se v České a Slovenské republikou příliš neliší.

Základní odlišnosti jsou:

 v sazbách daně

 ve výpočtu základu daně z příjmů ze závislé činnosti

 systém paušálních výdajů

3.10 Daňové přiznání

Rovněž ve Slovenské republice se podává daňové přiznání za zdaňovací období.

Je povinen ho podat poplatník, pokud ve zdaňovacím období nepřesáhly jeho zdanitelné příjmy 50% z částky 100 násobku platného životního minima, ale vykazuje ztrátu. Daňové přiznáni existuje ve dvou typech a to typ A a typ B. Typ B lze posílat elektronicky. Daňové přiznání je povinen podat daňový poplatník, pokud:

 příjem vyplývá od plátce daně, pokud není zahraničním plátcem

 příjmy plynou ze zdrojů ze zahraničí

 pokud z těchto příjmů není možno srazit zálohu na daň

 pokud poplatník daně z příjmů fyzických nepožádal plátce daně o roční vyúčtování daně

 pokud poplatník měl příjmy od více plátců, ale nepředložil požadované doklady Daňový poplatník může podat daňové přiznání, i když tuto povinnost nemá, v tomto případě musí daňový plátce provést pro daňového poplatníka roční vyúčtování daně z příjmů.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se člení do 14 oddílů.

Součástí daňového přiznání jsou dvě přílohy:

Příloha č. 1 – je zde uváděn odpočet výdajů na výzkum a vývoj

Příloha č. 2 obsahuje údaje pro účely sociálního a zdravotního pojištění.

Termín pro podání daňové přiznání je 1.duben následujícího roku místně příslušnému finančnímu úřadu na tiskopisu, který vydává Ministerstvo financí.

II. PRAKTICKÁ ČÁST

4 POROVNÁNÍ DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU

Praktická část bakalářské práce vychází z údajů uvedených v teoretické části. Cílem této části práce je analyzovat daňové systémy z mikroekonomického hlediska. V této části porovnáme zdanění příjmů fyzické osoby v České republice a na Slovensku, přičemž se zaměříme hlavně na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků.

4.1 Daň z příjmů fyzické osoby v České republice

Pro tuto část práce bude daň z příjmů fyzických osob v praktické podobě členěna na:

 daně z příjmů ze závislé činnosti

 daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

 daně z příjmů z kapitálového majetku

 ostatní příjmy

4.1.1 Daně z příjmů ze závislé činnosti Mezi příjmy ze závislé činnosti patří:

 příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku

 příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce

 odměny člena statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob a likvidátora

 příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím, nebo dřívějším výkonem závislé činnosti, ze které plynou výše uvedené příjmy, a to bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

Pokud se jedná o příjem ze závislé činnosti, je nezbytné objasnit základní pojmy, které jsou rozhodující pro výpočet příjmů, jako základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Příjem ze závislé činnosti zaměstnanců v pracovním poměru je upraven přímo v zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody.

Mzda, pod tímto pojmem se rozumí peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytována zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Mzda je sjednávána ve smlouvě nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Mzda je stanovena buď hodinovou sazbou nebo měsíční sazbou. Takto stanovená mzda, zúčtovaná k výplatě v rozhodném období a fond pracovní doby v příslušném měsíci, na základě evidence pracovní doby, tvoří základ pro výpočet hrubé mzdy, do níž dále vstupují příplatky, odměny, prémie, náhrady za svátky a dovolenou.

Platem se rozumí peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, apod.

Mzda a plat nemůže být nižší, než je základní sazba minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy.

Odměna z dohod je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.

Evidenci pracovní doby zaměstnance je povinen vést zaměstnavatel, forma evidence není předepsána, zaměstnavatel je však povinen ji prokázat kontrolním orgánům.

Základní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižší úrovni zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatků ke mzdě za práci ve ztíženém prostředí.

Základní sazba minimální mzdy je stanovena pro 40 hodinový pracovní týden a činí:

Základní sazba minimální mzdy

Zaměstnanci

Poživatele invalidních důchodů

do

31.12.2015 od 1.1.2016 do

31.12.2015 od 1.1.2016

za měsíc v Kč 9 200 9 900 8 000 9 300

za hodinu v Kč 55,00 58,70 48,10 55,10

(Poradce,s.r.o.,2015,s.2-4)

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce:

Skupina prací

Zaměstnanci Poživatelé invalidních důchodů

Kč za Kč za

měsíc hodinu měsíc Hodinu

1. 9 900 58,70 9 300 55,10

2. 10 900 64,80 10 300 60,90

3. 12 100 71,60 11 300 67,20

4. 13 300 79,00 12 500 74,20

5. 14 700 87,20 13 800 81,90

6. 16 200 96,30 15 300 90,50

7. 17 900 106,30 16 800 99,90

8. 19 800 117,40 18 600 110,30

(Kučerová, 2016, s.22)

Příplatky:

Druhy příplatků Minimální výše příplatků dle ZP práce přesčas 25% průměrného výdělku (nebo náhradní volno) práce ve svátek 100% průměrného výdělku (nebo náhradní volno) práce v noci 10% průměrného výdělku (lze sjednat jinou výši) práce v sobotu a v neděli 10% průměrného výdělku (lze sjednat jinou výši) práce ve ztíženém prostředí

10% minimální mzdy, (tj. min 5,87 Kč/hod, respektive 990 Kč/měsíčně)

pracovní pohotovost 10% z průměrného výdělku Další pomocné údaje pro stanovení průměrného výdělku:

 průměrný počet dní v roce (3x365 + 1x 366) : 4, průměrná hodnoty činí 365,25 dne

 průměrný počet týdnů v měsíci (365,25:12:7), což činí 4,348 dne

 průměrný počet pracovních hodin v měsíci při 40 hod. týdenní pracovní době (4,348x 40 ), tj. 173,92 hod.

Dílčí základ daně je tvořen příjmy ze závislé činnosti (hrubá mzda) zvýšené o částku pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je z výše uvedených příjmů povinen platit zaměstnavatel. Jedná se o tzv. superhrubou mzdu.

Tabulka č.4: Způsob výpočtu superhrubé mzdy ZÁKLADNÍ MZDA

Osobní hodnocení

Příplatky: za přesčasy, za práci v noci, za praci ve ztíženém prostředí,..

Prémie a odměny Náhrady mezd HRUBÁ MZDA

SZP hrazené zaměstnavatelem zdravotní pojištění 9%

sociální pojištění 25%

SUPERHRUBA MZDA - základ daně

po zaokrouhlení na celé 100 nahoru

Zdroj: vlastní zpracování

Daňové zvýhodnění je upraveno v § 35c, zák. č.586/1992 Sb. v platném znění, uplatňuje se na vyživované dítě, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Výše daňového zvýhodnění činí:

ROK Daňové

zvýhodnění na děti měsíční v Kč

2014 2015 2016

1. dítě

2. dítě

3. a další dítě

1. dítě

2.dítě

3.a další dítě 1 117 1 117 1 317 1 417 1 117 1 417 1 717 Daňové zvýhodnění v Kč roční

na dítě 13 404 13 404 15 804 17 004 13 404 15 804 17 004