**********
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
POSUDEK VEDOUCÍHO PRÁCE
Typ práce: Diplomová práce
Název práce: Vznik nové firmy a veřejné rozpočty Autor: Bc. Adam Zrůbek
Pracoviště: Katedra veřejných financí (FFU) Vedoucí práce: doc. Ing. Barbora Slintáková, Ph.D.
Oponent: doc. Ing. Stanislav Klazar, Ph.D.
1. Náročnost tématu na:
- teoretické znalosti nadprůměrné
- vstupní údaje a jejich zpracování nadprůměrné
- použité metody nadprůměrné
2. Kritéria hodnocení práce:
stupeň hodnocení
- stupeň splnění cíle práce výborně
- samostatnost studenta při zpracování tématu ----
- logická stavba práce výborně
- práce s literaturou včetně citací velmi dobře
- adekvátnost použitých metod výborně
- hloubka provedené analýzy ve vztahu k tématu výborně - formální úprava práce (text, grafy, tabulky) velmi dobře
- stylistická úroveň výborně
3. Využitelnost výsledků práce v praxi, příp. teorie:průměrná.
4. Připomínky a otázky k event. zodpovězení při obhajobě:
Zjištění finanční pozice firmy vůči veřejných rozpočtům je teoreticky velmi zajímavé.
Cíl práce byl "… vyčíslit dopad vniku (sic!) firmy na veřejné rozpočty." Asi by bylo vhodné upřesnit, že nejde jen o vznik, ale dlouhodobé fungování firmy. Pak bude jasné, že se nejedná pouze o úzké pojetí. Firma jako taková je jen nástrojem,
způsobem, jak vykonávat určitou činnost. Proto také efekty zdanění vlastníků či zaměstnanců byly brány v potaz. Autor si toho je vědom, proto nejdříve teoreticky popisuje příjmovou stranu veřejných rozpočtů a akcentuje kanály, které jsou pro firmy charakteristické. Dále se věnuje i straně výdajové s tím, že jeho pohled je dlouhodobý, celoživotní (z hlediska zaměstnanců).
Praktická analýza je provedena velmi pečlivě, autor pracoval s dosti rozsáhlým zdrojem dat a musel pečlivě predikovat vývoje veličin do vzdálené budoucnosti. Proto se text mohl jevit čtenáři místy ne zcela přehledný. Vhodnější by asi bylo části textu přesunout do příloh a v práci ponechat jen ukázky/metodiku odvození jednotlivých kanálů/vazeb na veřejný sektor.
Práci tímto hodnotím za zdařilou.
Drobné připomínky.
Pro KVF nestandardní způsob citování, místy ne zcela přehledný. Viz např. strana 12.
Graf 2: Příjmy státního rozpočtu dle druhového členění v mld. Kč. - raději 2 osy, jinak se smývá rozdíl mezi některým kanály Zdvojené nadpisy - Graf 6: Výdaje v EU na starobní důchody na HDP za rok 2018
Obrázek 1. Vzorec pro výpočet fiskální efektivnosti investičních pobídek
Bývá vhodnější popsat použité parametry, proměnné hned za vzorcem, ne "jinde v textu". Co je to "P" ve vzorci?
Nevhodné zarovnání údajů v Tabulka 3: Společnost A – vybrané údaje v tis. Kč.
Cituji: "Výše úroku, kterým se kumulované odvedené částky budou úročit, bude stanovena dle výnosů penzijních fondů za rok 2020, (viz tabulka č. 19)" Proč ne za více let? Vlivem složeného úročení právě tento parametr může hrát významnou roli při hodnocení výše budoucích důchodů. Na druhou stranu si mohl autor významně ulehčit práci, pokud by předpokládal nulové reální hodnocení, což je velmi reálný předpoklad (viz https://www.czso.cz/csu/xe/prumerna-rocni-mira-inflace-v-cr-v-roce- 2020-byla-32-).
Cituji: "Jednotlivé meziroční procentuální pohyby se sečtou a vydělí se počtem období. Výsledkem výpočtu je průměrný meziroční růst 3,6 % " Nemělo by být spíš užito geometrického průměru?
Málo přehledný koláčový graf "Graf 15: Průměrná mzda v České republice dle odvětví za první a druhý kvartál 2021 ", doporučuji spíše sloupcový.
Otázky:
•
Vycházím z Grafu 14: Celkové výdaje na zdravotní péči 2010–2019. Vzhledem k závěru, že celoživotně zaplacené pojistné na VZP je významně nižší než náklady zdravotní péče, stálo by za důkladnější analýzu, co způsobilo růst nákladů v posledních 5 letech (viz graf).
•
Autor použil ke kalkulaci přidané hodnoty postup ... cituji: "V případě určení celkové výše odvedené DPH byl stanoven následující postup, jelikož v rámci dostupnosti podkladů často nebyly k dispozici detaily rozvahových účtů (Účet 343 - DPH – Daň z přidané hodnoty). Daň byla dopočítána na základě rozdílu zaúčtovaných výnosů (účet 601 - Tržby za vlastní výrobky atd.) a nákladů (především účtů 501 – Spotřeba materiálu, 511 – Opravy, 512 – Cestovné, 518 – Poradenské a právní služby, nájemné apod).“
Někteří autoři (Kubátová - Daňová teorie a politika) navrhují i alternativní přístupy, například součet mezd, zisků, úroků a rent. Mohl by autor tento alternativní přístup okomentovat, event. zhodnotit jeho využitelnost v jeho analýze.
•
Zamýšlel se autor nad tím, zda došlo k vytvoření nových pracovních míst (vlivem pobídek), viz
"Vytvoření nových pracovních míst v návaznosti na investiční pobídky", nebo jen ke změně struktury zaměstnanosti, s jen malým dopadem na celkovou zaměstnanost (tedy že se jen zaměstnanci přesunuli (přetažení odjinud), ale stávají nezaměstnaní zůstali nezaměstnanými.
5. Práce je doporučena k obhajobě. Navrhuji hodnocení výborně .
