ZMĚNY V PORODNOSTI ZA PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY V ČESKÝCH ZEMÍCH

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Přírodovědecká fakulta

Katedra demografie a geodemografie

ZM Ě NY V PORODNOSTI ZA PRVNÍ SV Ě TOVÉ VÁLKY V Č ESKÝCH ZEMÍCH

Bakalářská práce

Michaela Tvrdíková

2010 Vedoucí bakalářské práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, pod vedením školitele Prof. RNDr. Jitky Rychtaříkové, CSc., a že jsem všechny použité prameny řádně citovala.

Jsem si vědoma toho, že případné využití výsledku, získaných v této práci, mimo Univerzitu Karlovu v Praze je možné pouze po písemném souhlasu této univerzity.

Svoluji k zapůjčení této práce pro studijní účely a souhlasím s tím aby byla řádně vedena v evidenci zapůjčovatelů.

V Liberci 23.8.2010

………..

podpis

Změny v porodnosti za první světové války v českých zemích

Abstrakt

Cílem práce je popsat změny v porodnosti v letech 1914–1918, v rozložení živě narozených podle věku matky a podle délky manželství, v sezónnosti živě narozených a vliv těchto změn na následující vývoj. Dále se snaží popsat dopady na věkovou strukturu zjištěnou při sčítáních lidu 1921, 1930, 1950 a v letech 1980 a 2000, odhadnout ztráty živě narozených přímo jak za první světové války, tak i v druhé generaci z nenarozených matek a popsat vliv těchto změn na pravděpodobnost úmrtí. Hlavním přínosem je odhad nenarozených v druhé generaci, které bylo zpracováno v roce 1960 Ivanem Kochanovskovem a v této práci přepočítáno do jednotlivých let fertilního období žen z generací 1915–1920, tedy do časového úseku 1930–1969.

Klíčová slova: porodnost, věková struktura, nenarození, nenarození v druhé generaci, první světová válka

Birth rate change during the First World War in Czech lands

Abstract

The aim is to study changes in fertility in the years 1914-1918, the distribution of live births by age of mother and marriage duration, the seasonality of live births and the impact of these changes on subsequent developments. Further tries to estimate the war effects depicted on age structure through the censuses of 1921, 1930, 1950 and in year 1980 and 2000, to evaluate losses due to missing births during the First World War and the number of unborn in the second generation, to describe the impact of these changes on the probability of death. The main benefit would be to estimate the unborn in the second generation, which had been originally estimated in 1960 by Ivan Kochanovskov and recalculated in this work to the fertile period of generations of women from 1915 to 1920, then the time period 1930-1969.

Keywords: fertility, age structure, unborn, unborn in second generation, First World War

OBSAH

Seznam tabulek……… …5

Seznam obrázků……….. …6

1 Úvod………. …7

2 Metodologie a data………. …8

3 Kapitola 1 – Změny v porodnosti za první světové války v českých zemích. ..12

1.1 Demografická situace před první světovou válkou………. ..12

1.2 Hospodářská situace za první světové války……….. ..14

1.3 Vývoj porodnosti v kontextu první světové války……… ..15

1.3.1 Živě narození podle věku matky při porodu……… ..16

1.3.2 Živě narození podle legitimity, délky manželství a náboženského vyznání……….. ..17

1.4 Změny v sezónnosti živě narozených……….. ..19

4 Kapitola 2 – Vliv válečných změn na další populační vývoj……… ..22

2.1 Ztráty živě narozených za první světové války……… ..22

2.2 Ztráty živě narozených v druhé generaci………. ..24

2.2.1 Podrobné ztráty živě narozených v druhé generaci……… ..26

2.3 Vliv změn v porodnosti na věkovou strukturu……….. ..28

2.4 Vliv změn v porodnosti na pravděpodobnost úmrtí a tabulkový počet zemřelých……….. ..31

5 Závěr………. ..35

Seznam použité literatury……… ..37

Přílohy……… ..39

Seznam tabulek

Tab. 1: Srovnání údajů o pohybu obyvatel v českých zemích za roky 1914 – 1918 Tab. 2: Výpočet rozložení nenarozených z rozložení živě narozených

Tab. 3: Pohyb obyvatel na českém území 1914 – 1918 podle použitých publikací Tab. 4: Charakteristiky časování plodnosti podle věku matky při porodu

Tab. 5: Charakteristiky časování plodnosti podle délky nynějšího manželství Tab. 6: Měsíční indexy živě narozených v 19. stol. a v letech první světové války Tab. 7: Počty nenarozených dětí matkám nenarozeným v letech 1915 – 1920 Tab. 8: Skutečně živě narození a nenarození z matek nenarozených v letech 1915 - 1920 v jejich fertilním období

Seznam graf ů a obrázk ů

Graf 1: Hrubá míra porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti a přirozeného přírůstku v Českých zemích v letech 1860 – 1930

Graf 2: Počty živě narozených v letech 1914 – 1918 podle měsíce narození Graf 3: Počet živě narozených podle věku matky v letech 1914-1918

Graf 4: Počet živě narozených podle délky nynějšího manželství v letech 1914 - 1918 Graf 5: Sezónnost porodů v 19. stol a v letech první světové války

Graf 6: Skutečný a odhadovaný počet živě narozených v letech 1914-1920 Graf 7: Ukazatele plodnosti ve fertilním období žen z generací 1915 – 1920 Graf 8: Skutečně živě narození a nenarození z matek nenarozených v letech 1915 - 1920 v jejich fertilním období

Graf 9: Věková a pohlavní struktura v českých zemích při sčítáních lidu v letech 1910, 1921, 1930, 1950, a v letech 1980 a 2001

Graf 10: Věková a pohlavní struktura při sčítáních lidu 1921 a 1930 s nenarozenými v letech 1915–1920

Graf 11: Pravděpodobnost úmrtí podle úmrtnostních tabulek pro druhé a třetí hlavní soubory událostí v roce 1990

Graf 12: Pravděpodobnost úmrtí podle úmrtnostních tabulek pro druhé a třetí hlavní soubory událostí v roce 2000

Graf 13: Tabulkový počet zemřelých pro druhé a třetí hlasvní soubory událostí v roce 1990

Graf 14: Tabulkový počet zemřelých pro druhé a třetí hlasvní soubory událostí v roce 2000

Obrázek 1: Třetí (A) a druhé (B) hlavní soubory událostí

Úvod

Tato práce se zabývá vlivem první světové války na populaci v českých zemích, a to především jejím dopadem na porodnost. Tento první globální vojenský konflikt znamenal pro českou populaci velmi mnoho, ať už po stránce politické či populační. Díky válečným událostem vznikl samostatný československý stát, ale české obyvatelstvo bylo poznamenáno ztrátou mnoha mužů, kteří padli v bojích a také, jak zjistíme dále v práci, v důsledku války se nenarodilo mnoho dětí. Jak víme, první světová válka způsobila první silnou deformaci věkové a pohlavní struktury, práce se tedy bude zabývat jak poklesem porodnosti tak jejím vlivem na věkovou strukturu a jiné ukazatele ovlivněné válkou přímo nebo následně. Tato analýza je možná díky nové publikaci Českého statistického úřadu „Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny české v letech první světové války 1914 – 1918“. Protože tato data v minulosti nebyla dostupná, je jejich analýza dnes přínosná hlavně z hlediska objasnění tehdejších poměrů. Podrobné studium pozdějších vlivů na následující vývoj je ztíženo tím, že data z období druhé světové války nejsou dostupná v rozsahu, který by se za normálních okolností očekával. Navíc byla česká populace za první republiky, za mnichovského diktátu i po něm vystavena různým dalším vlivům, ať už politickým nebo sociálním, které se projevila i na populačním vývoji.

Pokles porodnosti za první světové války byl následován kompenzačním růstem, ale po něm přišla hospodářská krize. V tomto období u nás skončil první demografický přechod. Pak začala druhá světová válka, která na rozdíl od té první měla na porodnost spíše kladný vliv a byla také následována populačním „boomem“, což má za následek velmi silné ročníky z těchto let i za skutečnosti, že byly vysídleny téměř 3 miliony obyvatel německé národnosti.

Cílem této práce tedy bude podrobněji popsat vývoj porodnosti v letech první světové války, ztráty na živě narozených a zjistit, jak se tyto ztráty projevily v následujícím populačním vývoji. Zároveň budou odhadnuty počty nenarozených, a to i v druhé generaci, tedy z matek, které se nenarodily za první světové války. Fertilní období těchto žen pokrývá časový úsek 1930 – 1969, které bylo zasaženo právě vlivy popsanými výše.

Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, z nichž první se zabývá vývojem porodnosti přímo za války. Nejdřív bude popsána předválečná demografická situace a poté vývoj porodnosti, změny rozložení podle věku matek, podle délky manželství a dalších atributů. Všechny tyto ukazatele jsou ale pouze v absolutních číslech, protože věkové struktury z tohoto období nejsou známé. Dále bude popsána změna v sezónnosti porodnosti a srovnána s předchozím vývojem. Druhá část se bude zabývat vlivem válečných změn na další populační vývoj. Zde budou odhadnuty ztráty na živě narozených jak za války, tak v druhé generaci a popsán vliv změn v porodnosti na věkové struktury do roku 2001 a na ukazatele úmrtnosti, přesněji na pravděpodobnost úmrtí a tabulkový počet zemřelých.

Metodologie a data

Analýza vychází ze dvou zdrojů a to z „Pohybu obyvatel v Českých zemích 1785 - 2008“ a z nedávno vydané publikace s rekonstruovanými daty „Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny české v letech první světové války 1914 – 1918“ vydané v roce 2005, která vznikla díky zpracování rukopisných tabulek Českým statistickým úřadem. Dostupné jsou počty narozených, zemřelých a sňatků v nejrůznějších strukturách. Hlubší analýza demografických procesů je ale omezena nedostupností věkových a dalších struktur obyvatelstva.

Pokud jde o živě narozené, mimo třídění živě narozených podle měsíce narození, jsou dostupná data za narozené podle věku matky i otce (v případě narození dítěte v manželství), náboženského vyznání, vitality a legitimity. Jako demografické ukazatele budou použity absolutní a relativní četnosti, hrubé míry, extenzitní ukazatele a indexy. Hrubá míra porodnosti zde vyjadřuje počet živě narozených na 1000 obyvatel, hrubá míra úmrtnosti analogicky počet zemřelých na 1000 obyvatel a hrubá míra přirozeného přírůstku vyjadřuje rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými na 1000 obyvatel.

Počet obyvatel a událostí se liší podle zdroje dat, proto bude vždy uveden pramen, ze kterého bylo čerpáno, nebo oba pro srovnání. V následující tabulce je srovnání údajů podle dvou různých zdrojů. Údaje z Pohybu obyvatel v Českých zemích 1785 – 2008 uvádí údaje od roku 1900 přepočtené na dnešní území České republiky. Data v druhé části tabulky pocházejí z výše zmíněné publikace z roku 2005. V jejích datech bylo zahrnuto civilní přítomné obyvatelstvo v zemích Koruny české, což znamená Čechy, Moravu a část Slezska, která nám náleží. Není tam ale zahrnuta oblast Těšínska, která v době zpracování dat ještě nebyla zahrnuta do některého nově vzniknuvšího státu (Polsko, Československo). V roce 1920 se pak východní část Těšínska (146 000 obyvatel) připojila k Polsku. Stejně tak tam není zahrnuto ani území, které bylo k českým zemím připojeno smlouvami z roku 1919, tedy Vitorazsko (13 000 obyvatel ke Sčítání lidu 1910), Valticko (11 000 obyvatel ke Sčítání lidu 1910) a Hlučínsko (49 000 obyvatel ke Sčítání lidu 1910). Ovšem součet obyvatel těchto nově získaných území ani

zdaleka nepokryje rozdíl mezi oběma prameny pro počet obyvatel v roce 1914, který činí 383 308 obyvatel.

I počty živě narozených a zemřelých se liší. V průměru činí rozdíl 7 500 událostí.

Nejvíce se liší údaje za živě narozené v roce 1914 a rozdíl činí 11 877. Údaje z publikace

„Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny české v letech první světové války 1914–1918“

měly při svém zpracování torzovitý charakter, a tak pracovníci Státního úřadu statistického data rekonstruovali. Po druhé světové válce byla zpracována „pouze torza záznamů a zjištěné vnitřní struktury souborů narozených, zemřelých a sňatků byly vynásobeny takovými koeficienty, aby odpovídaly známým sumárním datům“ (ČSÚ, 2005, str.1). Z velikosti koeficientů (jejich hodnoty jsou uvedeny v příloze) je patrné, že původních dat se dochovalo jen velmi málo a není ani jasné, zda jsou to data za stejné území. Rozdíl tedy může být způsoben rozdílnou metodologií.

Tab 1: Srovnání údajů o pohybu obyvatel v českých zemích za roky 1914 – 1918

Rok A B A-B A B A-B

1914 10283486 9900178 383308 269142 257265 11877 1915 10285882 9900627 385255 197542 188657 8885 1916 10221815 9837358 384457 140211 132818 7393 1917 10128304 9745552 382752 126916 119938 6978 1918 10004335 9624230 380105 120579 113489 7090

Rok A B A-B A B A-B

1914 188838 181981 6857 60604 58552 2052 1915 201280 193900 7380 38610 37188 1422 1916 186381 179796 6585 34485 32726 1759 1917 188649 179796 8853 39639 37354 2285 1918 236035 227729 8306 57731 55242 2489

Počet obyvatel Živě narození

Zemřelí Sňatky

Pozn.: A - Pohyb obyvatel v Českých zemích 1785 – 2008, B - Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny české v letech první světové války 1914 – 1918, A-B – rozdíl mezi prameny

Zdroj: Pohyb obyvatel v Českých zemích 1785 – 2008, ČSÚ, Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny české v letech první světové války 1914 – 1918, ČSÚ

V práci budou také počítány úmrtnostní tabulky, a to ve třetích a druhých hlavních souborech událostí. Pro druhé hlavní soubory byla funkce qx vypočítána pro věk 0 následujícím způsobem:

a) pro dolní elementární soubor ve věku 0 v daném roce t

v t

t v t n

t N

P q = N −^{+1 0}

b) pro druhé hlavní soubory událostí

x t

x t

x P

q D

. 1 . 1

=

Pro třetí hlavní soubory byla funkce qx vypočítána nepřímou metodou takto:

a) pro věk 0 let

v t t

t N

q₀ = D⁰

b) pro věk x

mx

x

tq =1−e⁻

kde m_x znamená věkově specifickou míru úmrtnosti a je spočtena jako:

x t

x t x

t P

m D

. 7 . 1

=

Další funkce z úmrtnostní tabulky byly vypočítány podle následujících vzorců: p_x =1−q_x l_x =l_x−1*p_x−1 , l₀ =100000 d_x =l_x*q_x

2

+1

= ^x + ^x

x

l L l

T_x =L_x +T_x+1

x x

x l

e =T

Mezi další počítané ukazatele patří vážený aritmetický průměr x, rozptyl s_x²a směrodatná odchylka s_x. Tyto ukazatele byly vypočítány takto:

Nv x

x Nv ^c

Σ

= Σ( * )

1 )

* )

(( ²

2

−

−

= Σ

n

Nv x s_x x^c

2 x

x s

s =

Rozložení nenarozených z pětiletých věkových skupin do jednoletých proběhlo výpočtem z rozložení skutečně živě narozených. Například pro generaci 1915 byl odhadnutý počet nenarozených ženám ve věkové skupině 30–34 na 12 609 dětí. Doba, kdy těmto ženám bylo mezi 30–34 let, byla mezi lety 1945–1949. Byl tedy vypočítán procentuelní podíl skutečně živě narozených ženám podle jednotek věku v roce 1945. Pro rok 1945 se ženám ve věku 30–34 skutečně živě narodilo 47 970 dětí (100 %). Vypočteme podíl jednotlivých věků matek na celku a podle nich rozložíme nenarozené. Výpočet je v následující tabulce 2 a podrobný numerický

příklad v následujícím vzorci. Vzorec v závorce představuje podíl skutečně živě narozených matkám ve věku 30 let a výsledné číslo je počet nenarozených matkám ve věku 30 let.

2641 100

47970* 10048 100 *

12609 =



 





Tabulka 2: Výpočet rozložení nenarozených z rozložení živě narozených Věk

matek Nv podíl Nv v % NNv NNv rok narození dítěte

30 10048 20,9 . 2641 1945

31 10533 22,0 . 2769 1946

32 9757 20,3 . 2565 1947

33 9314 19,4 . 2448 1948

34 8318 17,3 . 2186 1949

Celkem 47970 100,0 12609 12609

1945 Generace matek 1915

Pozn.: 1945-skutečné údaje, NNV- počet nenarozených

Zdroj: Pohyb obyvatel 1945, Kochanovskov: Odhad ztrát na populaci v českých zemích v letech 1900–1950 , vlastní výpočet

Z těchto výpočtů známe počty nenarozených podle jednotek věku matek v jednotlivých generacích. Sečtením patřičných počtů zjistíme počty nenarozených v letech 1930–1969.

Rozložení živě narozených podle věku matky při porodu je ve všech zkoumaných letech za celé území českých zemí, což platí i pro období protektorátu Čechy a Morava. Údaj o živě narozených z „Pohybů obyvatelstva v českých zemích 1785–2008,“ který je za české země, byl rozložen podle rozložení živě narozených v protektorátu Čechy a Morava stejným způsobem jako nenarození, kde ale 100 % představovalo celkový počet živě narozených.

Za období 1938–1940 bylo rozložení živě narozených pouze za věkové skupiny.

Rozložení na jednotky věku proběhlo stejným způsobem jako pro nenarozené pro roky 1938 a 1939 podle rozložení v roce 1937 a pro rok 1940 podle rozložení v roce 1941. Z takto získaného rozložení bylo teprve počítáno rozložení živě narozených na celém území českých zemí.

Kapitola 1

Zm ě ny v porodnosti za první sv ě tové války v č eských zemích

1.1 Demografická situace p ř ed první sv ě tovou válkou

Na přelomu 19. a 20. století probíhal v českých zemích první demografický přechod.

Ten začal v letech 1870–1880 jako kombinace francouzského a anglického typu (Fialová,L.,1996). Projevil se začínajícím poklesem hrubé míry porodnosti a úmrtnosti. Počet živě narozených ale do počátku 20. století plynule rostl. V roce 1902 se živě narodilo historicky nejvíc dětí, a to 333 619. Od této chvíle už počet živě narozených plynule klesal až do roku začátku první světové války. V tomto období také nastává změna v omezování rodiny. Ženy už nerodily po celé své fertilní období, ale polovinu svých dětí mají do pěti let po sňatku (Fialová,L., 1996). Podíl mimomanželsky narozených dětí se pohyboval mezi 11–12 %, vyšší byl podíl u německé populace kde představoval zhruba třetinu narozených. První demografický přechod skončil v období existence první republiky, tedy mezi lety 1918–1939. V této době už bylo omezování velikosti rodiny součástí reprodukčního chování většiny české populace (Fialová,L., 1996)

Na počátku 20. století také klesá průměrný věk při sňatku. Hlavním faktorem tohoto poklesu byl rozvoj průmyslové výroby, která dělníkům zajišťovala trvalý příjem. 85 ze 100 sňatků bylo uzavíráno oboustranně svobodnými snoubenci, opakované sňatky následovaly spíše po úmrtí jednoho z manželů, ale jejich podíl na celkovém počtu sňatků klesal díky zlepšování úmrtnostních poměrů (Fialová,L., 1996).

Úmrtnost se snižovala od konce 19. století díky mnoha faktorům. Mezi ty hlavní patří zlepšení hygienické situace, dostatek a kvalita stravy a mimo jiné i rozvoj věd, především lékařských. Díky očkování se snížila úmrtnost na přenosné choroby jako neštovice nebo černý kašel. Místo nich se však nejčastější příčinou úmrtí stala tuberkulóza. Zaostávala ale péče o

kojence a batolata, pro které nebyla zajištěná vhodná strava po ukončení kojení. I proto se kojenecká úmrtnost pohybovala v období na konci 19. století mezi 250–300 ‰. Do začátku války se podařilo díky očkování a úpravě vody snížit úmrtnost kojenců na 200 ‰, což ale ve srovnání se západní Evropou stále představovalo vysokou hodnotu (Fialová,L., 1996).

První světová válka začala v období, kdy se zrychlil pokles plodnosti a pokles počtů živě narozených a zároveň příznivě klesala hrubá míra úmrtnosti (pod 20 ‰), i když naděje dožití byla stále nízká (pod 45 let) (Kučera, M., 1994). Zároveň také mnoho lidí emigrovalo do ciziny, zhruba 25–35 000 osob ročně, což snižovalo přirozený přírůstek. (Kučera,M., 1994).

V období před vypuknutím války měla populace obývající české území naposledy v historii pravidelnou věkovou strukturu progresivního tvaru se zužující se základnou, která naznačuje rychlý proces vymírání dětí a mladých lidí spojenou s vysokou emigrací. (Kučera, M.,1994) Podrobněji se deformací věkové struktury vzniklé za války budu zabývat v jedné z následujících kapitol.

Tab. 3: Pohyb obyvatel na českém území 1914 – 1918 podle použitých publikací Pohyb obyvatel v Českých zemích 1785-2008

rok hmp hmú hms hmpp

1914 26,172 18,363 5,893 7,809 1915 19,205 19,569 3,754 -0,363 1916 13,717 18,234 3,374 -4,517 1917 12,531 18,626 3,914 -6,095 1918 12,053 23,593 5,771 -11,541 Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny České v letech první světové války 1914-1918

rok hmp hmú hms hmpp

1914 25,986 18,382 5,914 7,604 1915 19,055 19,585 3,756 -0,530 1916 13,501 18,277 3,327 -4,775 1917 12,307 18,449 3,833 -6,142 1918 11,792 23,662 5,740 -11,870

Pozn.:hmp - hrubá míra porodnosti, hmú – hrubá míra úmrtnosti, hms – hrubá míra sňatečnosti, hmpp – hrubá míra přirozeného přírůstku

Zdroj: Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785–2008, ČSÚ

Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny České 1914–1918, ČSÚ a vlastní výpočet

Jak je vidět v grafu 1 první světová válka zasáhla do lidské reprodukce velmi výrazně. Hrubá míra úmrtnosti po válce pokračovala v poklesu, který započala se začátkem demografického přechodu. Z grafu 1 je také patrné, že ukazatel sňatečnosti reagoval na válku jako první což je pochopitelné, protože porodnost je opožděna o délku těhotenství a úmrtnost výrazně vzrostla až v posledním roce války.

Graf 1: Hrubá míra porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti a přirozeného přírůstku v Českých zemích v letech 1860 – 1930

-15 -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

1860 1862 1864 1866 1868 1870 1872 1874 1876 1878 1880 1882 1884 1886 1888 1890 1892 1894 1896 1898 1900 1902 1904 1906 1908 1910 1912 1914 1916 1918 1920 1922 1924 1926 1928 1930

Počet událostí na 1000 obyvatel

hmp hmú hms hmpp

Zdroj: Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 - 2008, ČSÚ a vlastní výpočet

1.2 – Hospodá ř ská a životní situace za první sv ě tové války

Rakousko-Uhersko nebylo na válku dobře hospodářsky připraveno. Válečné hospodářství se snažilo o centrální plánování, ovlivňování spotřeby a přerozdělování surovin, polotovarů a dalšího zboží. Snaha o restrukturalizaci, enormní zvýšení produkce nebo úsporná opatření byla limitována odlivem pracovních, materiálních i finančních zdrojů (Šedivý,I., 2001)

Reálné příjmy u většiny obyvatel v Předlitavsku výrazně klesly. Ceny na černém trhu stoupaly kvůli výhodnějšímu obchodu pro výrobce, například v roce 1917 stál kilogram mouky na černém trhu šestkrát více než byla maloobchodní cena v roce 1914 (Šedivý,I., 2001). Černý trh se dobře uplatňoval už proto, že brzo po začátku války nebyly některé potraviny dostupné ani s přídělovým lístkem. Ovšem lichva byla sankcionována speciálně zřízenou Služebnou pro potíráni potravinové lichvy v Čechách (Šedivý,I., 2001).

Maso bylo dostupné jen minimálně a byly zavedeny „bezmasé dny,“ za jejichž nedodržování mohl být občan pokutován od 200 do 1000 K. Mléko se stalo kvůli snížení stavu krav a jejich špatné výživě také nedostatkovým, bylo proto přidělováno pouze dětem do šesti let, kojícím matkám a těžce nemocným. V celém přídělovém systému navíc vládl všeobecný

zmatek. Nikdo přesně nevěděl, co za ústřižek z potravinového lístku dostane a má-li ještě platit (Šedivý,I., 2001). Celkově lze tedy říci, že válečný přídělový systém se neosvědčil.

Nedostatek základních potravin a stres z války se projevil i na reprodukčním chování lidí. Většině lidí změnila válka společenský status. Muži na frontě nyní byli pod vedením svých nadřízených a navíc v bezprostředním ohrožení života, zatímco městské ženy zastupovaly své muže v jejich povoláních. Spolu s dětmi obhospodařovaly ženy pole a pracovaly v továrnách.

Některým povoláním se rozšířily kompetence, a tak státní úředníci, starostové a další rozhodovali, zda bude či nebude člověk vyreklamován z vojny, o materiálním přilepšení a dalších důležitých věcech.(Šedivý,I., 2001). Válka také působila na psychiku lidí. Hlad byl hlavním problémem lidí a ohrožoval i jejich zdraví. Zároveň rostla nevraživost mezi venkovem a městem, jelikož rolníci z venkova disponovali více surovinami a ze zákona se museli podílet na výživě města. Státní orgány také doporučovaly recepty, které pomocí náhražek suplovaly maso a jiné nedostatkové potraviny. Nahrazovalo se i krmivo pro dobytek. Jako potrava dobytku sloužilo mimo jiné například rákosí. Všechny tyto faktory ovlivňovaly zdraví obyvatelstva. Zejména ke konci války se zhoršil zdravotní stav obyvatel, mnoho dětí trpělo podváhou a zvýšila se nemocnost (Šedivý,I., 2001).

1.2 Vývoj porodnosti v kontextu první sv ě tové války

Rakousko-Uhersko vypovědělo Srbsku válku dne 28.7.1914 na popud Srbem spáchaného atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d`Este 28.6.1914 v Sarajevu.

Rozkaz o částečné mobilizaci a císařské nařízení, které rušilo některá základní ústavní práva byly vydány už 25.7.1914. Mezi zrušená práva patřilo například právo na osobní svobodu nebo ochranu domácnosti. Zároveň bylo omezeno vydávání pasů a zpřísněno hlášení cizinců. Civilního obyvatelstva se válka začala týkat 28.7.1914, kdy proběhl první mobilizační den.

Mobilizováni byli nevycvičení odvedenci a náhradní záložníci ročníku 1893, aktivně sloužící vojáci, vojáci na dlouhodobé dovolené a vojáci náhradní zálohy ročníků 1890–1892, záložníci i náhradní záložníci ročníků 1882–1889 a příslušníci domobrany ročníků 1872–1881.

Zmobilizováni tedy byli muži z dvaadvaceti generací. Po mobilizaci Rakousko-Uhersko disponovalo 1 421 250 muži (v mírovém stavu 450 000). (Šedivý, I., 2001)

První důsledky války, co se týče porodnosti, se projevily až v roce 1915. Počet živě narozených v roce 1914 byl nižší než předcházející rok v rámci klesajícího trendu počtu narozených od roku 1902. První větší výkyvy nastaly na jaře roku 1915. To už se začala projevovat červencová mobilizace z předchozího roku. Únorový a dubnový počet živě narozených byl poprvé nižší než 20 000, v květnu se narodilo už pouze 15 929 dětí. Všechny

další měsíce až do konce války nepřesáhly počtem narozených hranici 15 000. Od konce roku 1916 se některé měsíce pohybovaly pod hranicí 10 000, v roce 1918 už všechny. Nejméně dětí za celou válku se narodilo v říjnu 1917 a to 7 930.

Graf 2: Počty živě narozených v letech 1914 – 1918 podle měsíce narození

0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

1914 1915 1916 1917 1918

Počet živě narozených

Zdroj: Přirozená měna obyvatelstva zemí Koruny České v letech první světové války 1914 – 1918, ČSÚ

1.3.1 – Živě narození podle věku matek

Věk matek při porodu se za první světové války v podstatě nezměnil, případná výraznější změna není patrná z dat, která jsou za pětileté věkové skupiny žen. Pohyb ukazatele průměrný věk matky při narození dítěte se tedy uskutečnil v rámci skupiny 25-29 let. Jak je vidět z grafu, rozložení živě narozených podle věku matky se výrazně nezměnilo, pouze absolutní počet živě narozených klesl, a to ve všech věkových skupinách. Rok 1914 měl ještě charakter porodnosti odvozený od celkového poklesu počtu živě narozených od roku 1902 v rámci probíhajícího demografického přechodu. Teprve v letech 1915 a 1916 se projevilo prudké snížení počtu živě narozených. Dva poslední válečné roky už tak velký pokles nezaznamenaly. Ve skupině 20-24 let dokonce počet živě narozených v posledním roce války stoupl. Největší pokles zaznamenaly věkové skupiny žen, které v prvním válečném roce rodily nejvíc dětí, a to skupiny 20–24, 25–29 a 30–34.

Graf 3: Počet živě narozených podle věku matky v letech 1914-1918

0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000

-19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45+

Věk matky při porodu

Počet živě narozených

1914 1915 1916 1917 1918

Zdroj: Přirozená měna obyvatelstva zemí Koruny České v letech první světové války 1914–1918, ČSÚ

Z tabulky 3 je patrné, že průměrný věk matek během války vzrostl celkem o 0,67 let, a největší plodnost se realizovala v rozmezí čtyř let kolem hodnoty průměrného věku, což znamená mezi věky 28 a 32 let. Rozptyl se pohyboval kolem hodnoty 6,2 a směrodatná odchylka, která představuje druhou odmocninu z rozptylu kolísala kolem hodnoty 2,5.

Tab. 4: Charakteristiky časování plodnosti podle věku matky při porodu

1914 1915 1916 1917 1918

vážený průměr 29,52 30,02 30,42 30,52 30,19

rozptyl 6,04 6,33 6,39 6,10 6,03

směrodatná odchylka 2,46 2,52 2,53 2,47 2,46

Zdroj: Přirozená měna obyvatelstva zemí Koruny České v letech první světové války 1914–1918, vlastní výpočet; počítáno z rozložení živě narozených podle pětiletých věkových skupin

1.3.2 – Živě narození podle legitimity, délky manželství a náboženského vyznání Podíl mimomanželsky narozených dětí se za války nijak výrazně neměnil. V letech před válkou se pohyboval mezi 10 – 12 %. Ani za války se tento podíl nezměnil, až na poslední válečný rok, kdy podle obou publikací, které jsou použity jako zdroje dat, překročil podíl 13 %. Podle

„Pohybu obyvatelstva v Českých zemích 1785–2008“ byl tento podíl 13,1 % a podle rekonstruovaných dat byl roven 13,5 %.

Pokud setřídíme počty živě narozených podle délky nynějšího manželství, ukáže se podobný průběh jako u třídění podle věku matek. V průběhu války počty klesaly ve všech kategoriích, v prvních třech letech války rychle, pak už ne tak výrazně. Všechny kategorie zaznamenaly snížení počtu živě narozených o více než 50 % během celé války. Pouze u kategorie do 12 měsíců po sňatku byl poslední rok 1918 růstový (graf 4).

Z toho jak rychle úroveň porodnosti v jednotlivých letech klesala, je možné vyčíst i subjektivní uvažování lidí. Bezprostředně po začátku války se uskutečnily sňatky, které byly naplánované a ohlášené, ale díky přesvědčení, že válka bude rychlá se mnoho snoubenců rozhodlo počkat až bude po všem. V roce 1915 už ale bylo jasné, že válka neskončí tak rychle, jak rakousko-uherská armáda slibovala, a bude potřeba žít i ve válečném stavu. Proto v poslední letech války neklesala už úroveň porodnosti tak výrazně. Počty sňatků sice v průběhu roku velmi kolísaly v závislosti na sezónnosti (březnové a prosincové minimum a naopak v měsících jim předcházejících maxima – únor, listopad), ale přesto ke konci války jejich počet mírně rostl, což vysvětluje nárůst počtu živě narozených do 12 měsíců od sňatku v roce 1918.

Graf 4: Počet živě narozených podle délky nynějšího manželství, 1914 - 1918

0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000

do 12 měsíců 1 2 3 - 4 5 - 9 10 - 19 20 +

Délka trvání nynějšího manželství (v letech)

Počet živě narozených

1914 1915 1916 1917 1918

Zdroj: Přirozená měna obyvatelstva zemí Koruny České v letech první světové války 1914 –1918, ČSÚ

Z následující tabulky 5 je vidět, že průměrná délka manželství při narození dítěte činila 7–8 let. Na začátku války byla blíže sedmému roku, ke konci války se oddálila k osmému roku trvání manželství. Pokud započítáme i směrodatnou odchylku, vrchol se rozšíří do intervalu 5 až 10 let od uzavření sňatku.

Struktura živě narozených podle náboženského vyznání matky nezaznamenala žádné výrazné změny. Nejvyšší podíl dětí se narodil ženám, které se hlásily k římskokatolickému vyznání. Pohyboval se mezi 96,00 až 96,43 %. Ani další zkoumané kategorie náboženského vyznání neprodělaly žádnou výraznou změnu, podíly jednotlivých náboženství se měnily v řádu desetin procent. Podrobný vývoj je uveden v příloze.

Tab. 5: Charakteristiky časování plodnosti podle délky nynějšího manželství

1914 1915 1916 1917 1918

vážený průměr 7,00 7,35 7,93 7,96 7,65

rozptyl 6,01 5,90 6,04 5,85 6,01

směrodatná odchylka 2,45 2,43 2,46 2,42 2,45

Zdroj: Přirozená měna obyvatelstva zemí Koruny České v letech první světové války 1914–1918, ČSÚ a vlastní výpočet

1.4 - Zm ě ny v sezónnosti porodnosti

Jelikož jsou dostupná data za živě narozené podle měsíců v roce, je možné analyzovat sezónnost porodnosti a její případné změny během války. Počty narozených během roku kolísaly během měsíců v letech předcházejících válce jen mírně. Například v 17. století měl rok své výraznější maximum živě narozených v únoru a březnu a podružné maximum v srpnu až říjnu. Naopak květen, červen, červenec, říjen, listopad a prosinec vykazovaly nejnižší počty živě narozených během roku. V průběhu let se jarní maximum rozšířilo do letních měsíců a od 19. století se nejvíc dětí rodilo v dubnu. Oproti tomu srpnové podružné maximum se zahladilo

(Fialová L., 1995).

Za první světové války byla sezónnost porodů narušena změnou životů všech, včetně civilního obyvatelstva. První válečný rok ještě vykazuje podobnou sezónnost jako předchozí padesátiletí, to je ovšem dáno tím, že narození v tomto roce byli počati mnohem dříve, než válka začala. Je tedy potřeba sledovat spíše měsíce koncepcí, protože porod je zpožděn o délku těhotenství. Měsíce koncepcí se určí odečtením 9 měsíců od měsíce porodu, to znamená, že například dítě narozené v lednu bylo nejpravděpodobněji počato v dubnu předcházejícího roku.

Pokud jde o sezónnost koncepcí, bylo v minulosti maximum v dubnu a květnu. Podružné maximum bylo v prosinci. Podle L.Fialové to souvisí s tím, že do 19. století byla naše venkovská populace zaměstnána hlavně v zemědělství a pro tu byly letní měsíce dobou

největšího pracovního nasazení. Společenský život, se kterým je spojeno i navazování známostí, tedy probíhal hlavně v zimě. Později se maximum koncepcí přesunulo na červen a červenec.

Ale to platí hlavně pro dobu po druhé světové válce. (Fialová L., 1995)

Pro srovnatelnost dostupných dat jsem použila „měsíční indexy,“ jak je popsala L.Fialová ve svém článku o sezónnosti demografických událostí z roku 1995. Pomocí počtu živě narozených připadajících průměrně na jeden kalendářní měsíc a upravení délky měsíců pomocí redukčních koeficientů (pro měsíce s 30 dny je 0,9856, s 31 dny je 1,0185 a pro únor 0,9283) jsem vypočítala měsíční indexy. Ty ukazují, které měsíce počtem živě narozených přesáhly nebo naopak nedosáhly průměrného počtu narozených za měsíc. Použila jsem i výpočty z článku L. Fialové pro srovnání válečných let s obdobími 1800–1849 a 1859–1899. V těchto letech je maximum narozených na jaře, především únor až květen. Naopak na konci roku je počet narozených nižší.

Tab. 6: Měsíční indexy živě narozených v 19. stol. a v letech první světové války

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III

103 109 108 101 100 97 98 95 98 96 97 98 102 105 102 102 102 100 100 97 100 98 98 95 96 103 100 107 103 104 99 99 98 98 99 95 134 134 136 124 99 92 89 84 86 78 73 72 110 113 107 104 106 107 104 92 93 85 84 95 115 103 108 109 105 100 111 97 103 89 81 79 104 100 102 98 96 87 95 96 107 116 94 104 měsíc narození

měsíc koncepce

1850-1899 1914 1800-1849*

1915 1916 1917 1918

*data za 12 farností na území Čech, celkem 57287 živě narozených

Zdroj: 1800–1899: Fialová, L.:Sezónnost demografických událostí v českých zemích v 17. až 20. století, 1995,

1914–1918:- Přirozená měna obyvatelstva zemí Koruny České v letech první světové války 1914–1918, ČSÚ a vlastní výpočet

V následujícím grafu 5 je znázorněna sezónnost porodů v letech války a v 19.století.

V jeho první polovině je výrazné maximum v únoru a březnu a zbytek roku se pohybuje pod průměrným počtem. Druhá polovina 19.století už nemá rozdíly mezi měsíci tak velké. Jarní maximum už není tak výrazné a rozšířilo se navíc do dubna a května. Zbývající měsíce jsou velmi blízké hranici 100. První válečný rok má své maximum v dubnu a minimum v krajních měsících roku (leden, prosinec). Rok 1915 vykazuje největší výchylku. Jasné a velmi výrazné maximum je v lednu a naopak prosinec představuje naprosté minimum. Velký propad mezi březnem a dubnem nastal v důsledku válečné mobilizace v Rakousku–Uhersku, která proběhla v červenci a srpnu roku 1914. Ta znamenala hromadný odchod mužů, kteří byli velmi často ženatí a připraveni se reprodukovat. Tato situace se promítla i do průběhu v následujících

měsících. Další dva roky 1916 a 1917 mají alespoň přibližný tvar křivek z 19. století. Maxima dosahují na jaře a minima na podzim. Větší výchylky by se daly přičíst i tomu, že analyzuji jednotlivá léta v porovnání s padesátiletým obdobím. Rok 1918 má naopak průběh zcela odlišný. Svého minima dosáhl v červnu, zatímco maximum, které je oproti ostatním rokům velmi výrazné, nastalo v říjnu.

Celkově lze tedy říct, že s výjimkou roků 1915 a 1918, nebyla sezónnost příliš narušena. Dva výjimečné roky byly zdeformovány buď začátkem války, která okamžitě zasáhla do života všech, a jejím koncem, kdy vrcholila válka a země byly hospodářsky vyčerpané.

Graf 5: Sezónnost porodů v 19. stol a v letech první světové války

70 80 90 100 110 120 130 140

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Mesíční indexy

1914 1915 1916 1917

1918 1850-1899 1800-1849

Zdroj: 1800–1899: Fialová, L.:Sezónnost demografických událostí v českých zemích v 17. až 20. století, 1995,

1914–1918:- Přirozená měna obyvatelstva zemí Koruny České v letech první světové války 1914–1918, ČSÚ a vlastní výpočet

Kapitola 2

Vliv vále č ných zm ě n na další popula č ní vývoj

2.1 – Ztráty živ ě narozených za první sv ě tové války

O velmi podrobný rozbor ztrát na populaci během první poloviny dvacátého století se pokusil Ivan Kochanovskov ve svém článku v časopise Demografie z roku 1960. Jako první odhaduje ztráty na živě narozených v důsledku nadměrného počtu neprovdaných žen ve fertilním věku. Následně přímo počítá počet nenarozených za první světové války. Porovnává počty skutečně narozených a počty nenarozených, kteří by se narodili pokud by pokles počtu živě narozených za války nenastal. Ovšem počty skutečně živě narozených se liší s počty živě narozených v „Pohybech obyvatelstva v Českých zemích 1785–2008“ i s rekonstruovanými daty. Autor ale neuvedl zdroj dat a proto není jasné zda jsou za stejné území. Pro ilustraci je zde uveden graf 6 s počty živě narozených a nenarozených ze tří různých zdrojů. Podle autora leží počet živě narozených bez vlivu války na přímce spojující roky 1914 a 1923. V roce 1923 již pominul poválečný vzrůst počtu živě narozených a zároveň je zachován klesající trend počtu narozených před válkou.

Graf 6: Skutečný a odhadovaný počet živě narozených v letech 1914-1920

0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000

1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920

Počet živě narozených

Pohyb obyvatel v Českých zemích 1785 - 2008

Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny České v letech první světové války 1914-1918 Kochanovskov - skutečnost

Kochanovskov - předpoklad

Zdroj : Pohyb obyvatel v Českých zemích 1785–2008, ČSÚ, Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny české v letech první světové války 1914–1918, ČSÚ, Kochanovskov: Odhad ztrát na populaci v českých krajích v letech 1900–1950, 1960

Celkově vyčíslil Kochanovskov ztráty na nenarozených dětech na 255 555 děvčat a 271 938 chlapců, což je dohromady 527 493 „nenarozených dětí v důsledku válečných událostí“

(Kochanovskov, I., 1960, str. 110). Jeho odhady ale počítají s roky 1915–1920, nikoliv jen s roky, kdy válka skutečně probíhala. V tomto ohledu se liší s odhady Vladimíra Srba, který vypočetl, že ztráty na nenarozených dětech činí 550 000 dětí pouze během let 1914–1918 (Srb,V. in Fialová,L., 1996)

Oba autoři se také pokusili vyčíslit ztráty na bojištích první světové války, toto číslo není možné uvést s velkou přesností. Podle Srba zahynulo ve válce 300 000 českých mužů a navíc zemřelo 60 000 civilních osob. Celkově tedy zahynulo nebo se nenarodilo 910 000 osob (Srb,V. in Fialová,L., 1996). Kochanovskov uvádí rozmezí 150–200 000 padlých mužů. Nižší odhad vyplývá z počtů nároků na dávky poškozenců, autor považuje toto číslo za podhodnocené. Údaj 200 000 padlých je naopak nadhodnocený, jelikož zahrnuje i na českém území přechodně bydlící muže německé národnosti. Podle rakousko-uherských odhadů připadlo na české země 340 000 padlých, což ale autor považuje za nejméně pravděpodobný údaj a jako nejpřesnější hodnotu na závěr uvádí číslo 175 000 zemřelých. Zvýšenou úmrtností civilního obyvatelstva se autor nezabývá. (Kochanovskov, I., 1960)

Odkládání sňatků a porodů za války vedlo bezprostředně po ní ke krátkodobému kompenzačnímu růstu sňatečnosti následovaným růstem porodnosti s vrcholem v roce 1921.

Pokles úrovně úmrtnosti se za války zastavil a v roce 1918 byly české země zasaženy epidemií španělské chřipky, což zapříčinilo, její růst. (Fialová,L., 1996)

2.1 Ztráty živ ě narozených v druhé generaci

Fertilní období žen, které se narodily v letech 1915–1920, začalo mezi lety 1930 resp. 1935 a skončilo 1964 resp. 1969. Průměrný věk matek při porodu se v tomto časovém úseku pohyboval mezi 25,0 (minimum, rok 1969) a 28,6 (maximum, rok 1945). Pokud zprůměrujeme hodnoty průměrného věku matek v tomto období, vyjde hodnota 27,7 let. To by znamenalo, že vrchol plodného období těchto žen by teoreticky mohl nastat mezi lety 1942–1948. V těchto letech by se dal očekávat pokles počtu narozených v důsledku nedostatku potencionálních matek, které by ale byly zároveň ve svém nejplodnějším období. Kochanovskov rozdělil nenarozené ženy z první světové války do pětiletých věkových skupin, které pokrývaly jejich fertilní období, a spočítal, kolik by se jich dožilo středního věku jednotlivých pětiletých věkových skupin.

S pomocí průměrných hodnot úhrnné plodnosti pro roky 1930–1931 a 1948–1949 vypočítal, kolik dětí se nenarodilo za celé fertilní období generací žen z první světové války, které se rovněž nenarodily. Tabulka 7 ukazuje počty dětí, které by ženy z jednotlivých generací porodily v pětiletých věkových skupinách. Například generace žen 1917 by porodila 36 046 dětí mezi lety 1942–1946, kdy by byly ve věku 25 a 29 lety. Z jeho výpočtů je patrné, že nejvyšší počty nenarozených dětí byly právě u matek ve věku 25–29, kdy přesáhly hodnotu 30 000.

Tab. 7: Počty nenarozených dětí matkám nenarozeným v letech 1915 - 1920 Rok narození

matek 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 celkem

1915 2504 13190 16522 12609 7350 2270 154 54599

1916 4397 23945 33243 22993 13413 4143 281 102415 1917 4738 26922 36046 24933 14532 4488 304 111963 1918 4829 31985 36928 25542 14887 4588 312 119071

1919 2249 14979 17293 11961 6972 2153 146 55753

1920 256 1713 1979 1369 798 246 17 6378

Celkem 18973 112734 142011 61882 57952 17888 1214 450179 Věk matek

Zdroj: Kochanovskov: Odhad ztrát na populaci v českých krajích v letech 1900–1950, 1960

Roky 1940–1945 ale naopak zaznamenaly nárůst živě narozených především z důvodu ochrany před pracovní mobilizací do Německa v období druhé světové války. Proto je potřeba se analyzovat porodnost podle věku matek. Podle Milana Kučery za druhé světové války rostla především porodnost žen 25–29letých, což byl kompenzační nárůst za období hospodářské krize. Mírněji rostla u žen 20–24letých (Fialová,L., 1996) Do obou těchto věkových skupin