Hlavní práce9627_xbora06.pdf, 1.1 MB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalá ř ská práce

2008 Andrea Borá ň ová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská

Obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Finan č ní analýza T ř ineckých železáren, a.s.

Vypracovala: Andrea Boráňová

Vedoucí práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D.

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma

„Finanční analýza Třineckých železáren, a.s.

jsem vypracovala samostatně.

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 30. května 2008 Podpis

1 Obsah

1 Obsah...4

2 Úvod a vymezení cíle práce………...6

3 Třinecké železárny, a.s…...7

3.1 Základní údaje………..…………7

3.2. Profil a historie společnosti ……….…7

3.3. Vlastnická struktura………...…..8

3.4. Orgány společnosti………...…..9

4 Použitý metodický aparát………...10

4.1. Horizontální analýza………...…10

4.2. Vertikální analýza………...…….10

4.3. Poměrová analýza………...….11

4.3.1. Ukazatele rentability………..11

4.3.2. Ukazatele aktivity………...………...12

4.3.3. Ukazatele zadluženosti………13

4.3.4 Ukazatele likvidity……….14

4.3.5. Ukazatele produktivity práce……….………15

4.4. Analýza pracovního kapitálu……….15

4.5. Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu………...16

4.6. Bilanční pravidla………17

4.6. Souhrnné hodnotové modely………18

4.7. Hodnotový ukazatel výkonnosti EVA………...…19

5 Aplikační část………..23

5.1. Horizontální analýza rozvahy………23

5.2. Vertikální analýza rozvahy………25

5.3. Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát………...……..26

5.4. Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát……….…………27

5.5. Bilanční pravidla……….………...…29

5.5.1. Zlaté bilanční pravidlo………...29

5.5.2. Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika………..…………..30

5.5.3. Zlaté bilanční pari pravidlo………30

5.5.4. Zlaté bilanční poměrové pravidlo……….……….30

5.6. Poměrová analýza………..31

5.6.1. Ukazatele rentability………..31

5.6.2. Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu………...32

5.6.3. Ukazatele aktivity………..33

5.6.4. Ukazatele zadluženosti……….……….33

5.6.5. Ukazatele likvidity……….34

5.6.6. Ukazatele produktivity práce……….………35

5.7. Analýza pracovního kapitálu……….35

5.8. Souhrnné hodnotové modely……….…37

5.8.1. Kralickův rychlý test………..37

5.8.2. Altmanův index důvěryhodnosti………...….37

5.8.3. Index IN01………38

5.9. Hodnotový ukazatel výkonnosti EVA……….………..38

5.10. Srovnání podniku s odvětvím………39

6 Závěr………...………41

7 Literatura……….……43

8 Přílohy……….44

8.1. Rozvaha v plném znění………..………44

8.2. Výkaz zisku a ztráty v plném znění……….…………..47

8.3. Cash flow………...………48

8.4. Horizontální analýzy rozvahy v plném nění……….……….49

8.5. Vertikální analýza rozvahy v plném znění……….…………52

8.6. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v plném znění………..…..55

8.7. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v plném znění………....58

8.8. Výpočet změny ukazatele ROE……….………59

2 Úvod a vymezení cíle práce

Cílem mé bakalářské práce je použít znalosti, které jsem získala během tří let studia na Vysoké škole ekonomické v Praze a vypracovat tak objektivní finanční analýzu Třineckých železáren, a.s. z pohledu externího uživatele účetních informací. Zhodnotím uplynulý vývoj finanční situace a hospodaření společnosti, pokusím se určit příčiny zhoršení nebo zlepšení, také se pokusím o doporučení, která by mohla společnosti pomoci a nastínit její budoucí vývoj. Jak už jsem zmínila na začátku, téma finanční analýzy jsem zvolila hlavně z toho důvodu, že se domnívám, že je výborným využitím podnikové ekonomiky v praxi. Podniková ekonomika se různě prolínala po celou dobu mého studia a nadále ji chci umět využívat. Po skončení studia, bych chtěla zůstat v oboru a podnikové ekonomice se věnovat.

Třinecké železárny přežily obě světové války, znárodnění (socialismus), ale do „starého železa“ rozhodně nepatří, je toho důkazem umístění této společnosti v první desítce nejobdivovanějších firem České republiky v prestižní anketě Czech TOP 100. V oboru hutnictví a zpracování kovů obsazují první místo. To jsou hlavní důvody mého výběru Třineckých železáren. Chci se přesvědčit, zda je podnik opravdu tak úspěšný jak se píše v úvodním slově předsedy dozorčí rady ve výroční zprávě. Výroční zprávy společnosti jsou pro mou práci stěžejními materiály, odtud jsem získala informace o účetních výkazech, které jsou součástí závěrky. Čerpala jsem hlavně z rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přílohy.

Vzhledem k tomu, že v době zpracování této bakalářské práce nebyly zveřejněny hospodářské výsledky Třineckých železáren, a.s. za rok 2007, pracuji s údaji za předchozích 5 let, tj. od roku 2002 do roku 2006. Moje práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první popisuji samotnou společnost, druhou část tvoří metodický aparát, kde vysvětluji metody, které jsem použila. Informace v této části jsem získala z odborné literatury. Třetí část je aplikační, kde uplatňuji metodický aparát na konkrétní data společnosti.

3 T ř inecké železárny, a.s.

3.1 Základní údaje

Obchodní firma: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.

Sídlo společnosti: Průmyslová 1000, 739 70 Třinec - Staré Město Právní forma: Akciová společnost

Základní kapitál: 8 109 863 000,- Kč

Datum vzniku: 21.3.1991

Identifikační číslo: 18050646

Obor působnosti: Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tvarování výrobků za tepla

3.2 Profil a historie spole č nosti

Třinecké železárny, a.s. (dále jen „TŽ“) byly založeny Fondem národního majetku České republiky na základně zakladatelské listiny jako akciová společnost se sídlem v Třinci, Česká republika a vznikly zapsáním do obchodního rejstříku Krajského soudu v Ostravě dne 21.3.

1991. Hlavním předmětem činnosti společnosti je hutní výroba s uzavřeným hutním cyklem.

Kromě výroby koksu, surového železa a oceli jsou hlavním produktem společnosti výrobky válcoven, tj. bloky, bramy, ploštiny, sochory, drát, betonářská ocel, jemné, střední a hrubé profily. Ve výrobě kolejnic zaujímá společnost výhradní postavení v České republice.

Třinecké železárny, a.s. patří k průmyslovým podnikům s nejdelší výrobní tradicí v České republice. Byly založeny v roce 1839 Těšínskou komorou. V 70. a 80. letech 19. století došlo k přeměně původního vysokopecního a slévárenského závodu na integrovanou huť a to díky integraci menších hutních závodů Těšínské komory do výhodněji položených železáren v Třinci.V první polovině 20. století dále stoupal význam železáren, v této době byly Třinecké železárny vlastněny ekonomicky silnou Báňskou a hutní společností. V roce 1929 představovaly Třinecké železárny třetinu československé produkce válcovaného materiálu.

1 Dostupný z www.justice.cz

2Výroční zpráva společnosti Třinecké železárny, a.s. za rok 2006, s. 2

Rozvoj Třineckých železáren pokračoval i po druhé světové válce, kdy byly na téměř padesát let znárodněny. Historického výrobního maxima dosáhly železárny v 80. letech 20. století, kdy ročně vyráběly více než 3,2 mil. tun oceli. Postupně se staly největším producentem dlouhých válcovaných výrobků v Československu a posléze i v České republice.

V roce 1996 se Třinecké železárny stávají plně privátní akciovou společností. Ročně vyrábějí v uzavřeném hutním cyklu z vysokopecního surového železa 2,5 mil tun oceli, což je více než jedna třetina její domácí produkce. Kvalitní, převážně konvertorová ocel je za tepla válcována na čtyřech válcovacích tratích v Třinci, dále pak v provozu univerzální tratě v Bohumíně, a ve válcovnách skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel v Kladně a Vítkovicích. Výrobky Třineckých železáren nacházejí své uplatnění nejen na domácím trhu, ale také u zákazníků po celém světě. Více než polovina roční produkce směřuje k zákazníkům z více než padesáti zemí celého světa.

3.3 Vlastnická struktura a management

Základní kapitál společnosti zapsaný v Obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ostravě činí 8 109 863 tis Kč a byl rozdělený na 8 109 863 kusů akcií se jmenovitou hodnotou 1 000 Kč.

Struktura akcionářů je zobrazena v grafu č. 1. Společnost je součástí skupinu podniků Moravia Steel, a.s. Společnost Moravia Steel, a.s je ovládaná společností Finitrading, a.s.

a R.F.G:, a.s., které jednají ve shodě.

GRAF 1 Struktura akcionářů

Struktura akcionářů k 31.12.2006

MORAVIA STEEL 69,04 % FINITRADING 16,32 % CMC 11 %

Fyzické osoby 3,62 % Ostatní firmy 0,02 %

3.4 Orgány spole č nosti

Dozorčí rada

Ing. Tomáš Chrenek, Ph.D. předseda dozorčí rady

Ing. Ján Moder první místopředseda dozorčí rady Dr. Hanns K. Zollner druhý místopředseda dozorčí rady Ing. Ivo Dubš člen dozorčí rady

František Ligocki člen dozorčí rady Ing. Evžen Balko člen dozorčí rady Ing. Jozef Blaško, Ph.D. člen dozorčí rady Ing. Oldřich Cieslar člen dozorčí rady

Jiří Stašák člen dozorčí rady

Představenstvo

Ing. Jiří Cienciala, CSc. předseda představenstva

Ing. Jaroslava Ciahotná první místopředseda představenstva Ing. Jan Czudek druhý místopředseda představenstva Ing. Jan Lakota člen představenstva

Ing. Petr Matuszek člen představenstva Ing. Česlav Marek člen představenstva

Obrázek 1 Organizační struktura³

3Převzato z Výroční zprávy Třineckých železáren, a.s. za rok 2006

4 Použitý metodický aparát

Ve své práci jsem čerpala především z výroční zprávy a účetní závěrky, která se skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztrát, výkazu cash flow a přílohy. Finanční analýzu jsem začala vertikální a horizontální analýzou rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Tyto výchozí postupy mi umožňují podívat se na absolutní údaje v určitých souvislostech a relacích. Horizontální analýza sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období. Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině (např. celková bilanční suma)⁴. Pokračovala jsem poměrovou analýzou, ve které se pracuje s ukazateli, které představují podíl dvou absolutních ukazatelů. Zabývala jsem se těmito bloky ukazatelů: rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a produktivity práce. V bloku ukazatelů likvidity je zařazen ukazatel pracovní kapitál, na který jsem se více zaměřila v analýze pracovního kapitálu. Ve finanční analýze jsem také použila zlatá bilanční pravidla, která představují určitá doporučení, kterými by se měl podnik řídit. Z modelů predikce finanční tísně jsem vybrala Kralickův rychlý test, Altmanovo Z-skóre a Index důvěryhodnosti IN01. Hodnotový ukazatel EVA jsem detailněji rozebrala přímo v aplikační části mé práce.

4.1 Horizontální analýza

V horizontální analýze jsem použila index, který mi umožnil zjistit, o kolik procent se jednotlivé položky změnily oproti minulému roku:

Iⁱt/t-1 = [Bi(t) / Bi (t-1)] – 1,

kde Bi(t) – hodnota bilanční položky i v čase t.

Abych viděla tuto změnu v absolutních číslech použila jsem diferenci:

Dt/t-1 = Bi(t) - Bi(t-1), kde Dt/t-1 je změna oproti minulém období.

4.2 Vertikální analýza

Ve vertikální analýze jsem zkoumala jednotlivé položky rozvahy výkazu zisku ztrát ve vztahu k nějaké veličině. V případě rozvahy tuto veličinu představují celková aktiva (či pasiva), u

4 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza - krok za krokem, první vydání, C.H.Beck, 2005, ISBN 80-7179-321-3, str. 11

výkazu zisku a ztrát jsou vztažnou veličinou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb.

Hledaný vztah je označen P_i:

Pi = Bi / ∑B_i, kde Bi – velikost položky bilance

∑B_i - suma hodnot položek v rámci určitého celku.

4.3 Pom ě rová analýza

4.3.1 Ukazatelé rentability

Ukazatele rentability informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem, zobrazují pozitivní nebo naopak negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu.

Udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Klíčovým měřítkem rentability je rentabilita aktiv (ROA), která poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů⁵. Použila jsem tento vzorec:

ROA = EBIT / Aktiva celkem,

kde EBIT se skládá z hospodářského výsledku před zdaněním a nákladových úroků.

ROA se dá rozložit na rentabilitu tržeb (ROS) a obrat celkových aktiv:

ROA = Rentabilita tržeb x Obrat aktiv.

Rentabilita tržeb určuje kolik Kč čistého zisku připadá na 1 Kč tržeb Ve své práci používám dvě formy rentabilit tržeb. U rozkladu ROA je použita varianta s EBIT v čitateli:

Rentabilita tržeb = EBIT / Tržby,

kde tržby – tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb.

Druhou variantou je rentabilita tržeb se ziskem po zdanění v čitateli, tzv. zisková marže:

Zisková marže =Ččistý zisk / tržby, kde čistý zisk – hospodářský výsledek za účetní období.

Rentabilitu aktiv je nutné posuzovat ve vztahu k obratu aktiv:

Obrat aktiv = Tržby / Aktiva celkem.

Obrat aktiv udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Tyto dva ukazatele mají tendenci chovat se opačným směrem, např. firmy s vysokou ziskovou marží mají tendenci k nižší obratovosti aktiv.

5 KYSLINGEROVÁ, E. a kol., Manažerské finance, druhé vydání, C.H. Beck 2007, ISBN 978-80-7179-903-0, str. 83

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je velmi důležitým ukazatelem pro akcionáře, společníky a další investory, protože vytvořený zisk posuzují jako výdělek z kapitálu, který do podniku vložili. Tento ukazatel měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem.

ROE = Čistý zisk / Vlastní kapitál.

Jako kritérium výše ukazatele se udává míra výnosu státních cenných papírů. Pokud by ukazatel byl trvale nižší, pak by investoři z podniku odcházeli⁶.

Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) ukazuje kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli tedy zpoplatněný kapitál. Matematicky je vyjádřen takto:

ROCE = EBIT / Vlastní kapitál + Dlouhodobý kapitál,

kde Dlouhodobý kapitál tvoří položky rezervy, dlouhodobé závazky a bankovní úvěry dlouhodobé.

Posledním ukazatelem je mzdová náročnost tržeb, která vyjadřuje podíl mezd na tržbách:

Mzdová náročnost tržeb = Mzdové náklady / Tržby.

4.3.2 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity vyjadřují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou příliš firmou využívány nebo naopak vysoká rychlost obratu může znamenat, že firma nemá dostatek produktivních aktiv⁷. Zjednodušeně se dá říct, že ukazatele aktivity vyjadřují, kolik aktiv podnik potřeboval pro zajištění tržeb a to počtem obratů nebo dobou obratu.

Do ukazatelů aktivity patří obrat aktiv, o kterém jsem se již zmiňovala v předchozím bloku ukazatelů. Dalším ukazatelem je obrat zásob:

Obrat zásob = Tržby / Aktiva celkem.

Udává kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a opětovný nákup zásob⁸. V počtech dnů lze tyto ukazatele vyjádřit jako dobu obratu aktiv:

Doba obratu aktiv = Aktiva celkem / (Tržby /360).

6 MRKVIČKA J., KOLÁŘ P., Finanční analýza, druhé vydání, ASPI, a.s. 2006, ISBN 80-7357-219-2, str. 84

7 KYSLINGEROVÁ, E. a kol., Manažerské finance, druhé vydání, C.H. Beck 2007, ISBN 978-80-7179-903-0, str. 93

8 MRKVIČKA J., KOLÁŘ P., Finanční analýza, druhé vydání, ASPI, a.s. 2006, ISBN 80-7357-219-2, str. 95

A doba obratu zásob:

Doba obratu zásob = Zásoby / (Tržby / 360).

Vyjadřuje průměrný počet dnů, po který jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo prodeje. U zásob hotových výrobků a zboží je také indikátorem likvidity, protože udává počet dnů, za něž se zásoba promění v hotovost nebo pohledávky⁹. Obrat zásob by měl být co nejvyšší a doba obratu zásob co nejkratší. K tomu, abych viděla za jak dlouho jsou v průměru inkasovány pohledávky slouží Doba inkasa pohledávek:

Doba inkasa pohledávek = Pohledávky / (Tržby /360).

Doba splatnosti krátkodobých závazků udává počet dní, po který nejsou krátkodobé závazky uhrazeny a podnik tak využívá bezplatný obchodní úvěr:

Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky / (Tržby / 360).

4.3.3 Ukazatele zadluženosti

Ukazatel věřitelského rizika (Debt Ratio I.):

Debt Ratio I = Celkové cizí zdroje / Aktiva celkem.

Doplňkem tohoto ukazatele je poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv (Equity Ratio), který vyjadřuje, jaká část podnikových aktiv je financována kapitálem akcionářů:

Equity Ratio = Vlastní kapitál / Aktiva celkem.

Oba tyto ukazatele se pohybují v intervalu <0,1>, tedy jejich limit je 100 %. Obdobou ukazatele věřitelského rizika je Debt Ratio II:

Debt Ratio II. = (Celkové cizí zdroje + Ostatní pasiva) / aktiva celkem.

Ukazatel poměru dluhu k vlastnímu kapitálu (Debt Equity Ratio) kombinuje ukazatel věřitelského rizika a poměru vlastního kapitálu a celkových aktiv:

Debt Equity Ratio = Celkové cizí zdroje / Vlastní kapitál.

Ukazatel úrokového krytí I.informuje o tom, kolikrát vytvořený zisk převyšuje úrokové platby:

Úrokové krytí = EBIT / Celkový nákladový úrok,

ukazatel by neměl spadnout pod hodnotu 3, za bezproblémovou úroveň je považována hodnota 8.

9 KYSLINGEROVÁ, E. a kol., Manažerské finance, druhé vydání, C.H. Beck 2007, ISBN 978-80-7179-903-0, str. 94

4.3.4 Ukazatele likvidity

Ukazatel celkové likvidity zajímá především věřitele, protože vyjadřuje kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby pro měnil veškerá oběžná aktiva na hotovost:

Celková likvidita (Běžná likvidita) = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky,

Kde krátkodobé závazky zahrnují položky: krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci.

Tabulka 1 Hodnoty Celkové likvidity

1,0 Ukazatel by pod tuto hodnotu neměl klesnout < 1,6 agresivní strategie

1,6 - 2,5 průměrná strategie

>2,5 konzervativní strategie

Běžná likvidita zahrnuje likvidnější části aktiv – krátkodobé pohledávky a finanční majetek:

Běžná likvidita = (Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek) / Krátkodobé závazky.

Peněžní likvidita:

Peněžní likvidita = Finanční majetek / Krátkodobé závazky.

Doporučená hodnota je 0,2.

Pracovní kapitál je rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků:

Pracovní kapitál = Oběžná aktiva – Dlouhodobé pohledávky – (Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry + Krátkodobé finanční výpomoci).

Čím je tento ukazatel větší, tím lépe. Více k tomuto ukazateli uvádím v kapitole 3.5.

Ukazatel kapitalizace poměřuje celková dlouhodobá aktiva k celkovým dlouhodobým zdrojům:

Ukazatel kapitalizace = Dlouhodobý majetek / (Rezervy + Dlouhodobé závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé).

Pohybuje-li se ukazatel kolem jedné, pak dlouhodobý majetek je plně kryt dlouhodobými zdroji. Je-li ukazatel vyšší než jedna, pak ke krytí dlouhodobých aktiv je použit i jiný než dlouhodobý kapitál¹⁰.

Doba splatnosti krátkodobých závazků se vypočítá takto:

Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky / (Tržby / 360).

10 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza - krok za krokem, první vydání, C.H.Beck, 2005, ISBN 80-7179-321-3, str. 37

4.3.5 Ukazatele produktivity práce

Tyto ukazatele zachycují výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance.

Sledovala jsem tyto ukazatele:

Osobní náklady ku přidané hodnotě = Osobní náklady / Přidaná hodnota, Produktivita práce z přidané hodnoty = Přidaná hodnota / Počet pracovníků,

Produktivita práce z tržeb = Tržby / Počet pracovníků, Průměrná mzda (roční) = Mzdové náklady / Počet pracovníků Průměrná mzda (měsíční) = (Mzdové náklady / 12) / Počet pracovníků.

(Počet pracovníků lze snadno zjistit z výroční zprávy).

4.4 Analýza pracovního kapitálu

Pracovním kapitálem jsou obecně míněna tato aktiva: zásoby, pohledávky a finanční majetek.

Odečtením krátkodobých závazků se z něj stává čistý pracovní kapitál. Větší čistý pracovní kapitál poskytuje lepší ochranu před nenadálými výkyvy v peněžních tocích¹¹. V případě, že krátkodobé závazky převyšují oběžná aktiva, jedná se o nekrytý dluh. Čistý pracovní kapitál lze vypočítat více způsoby. Čistý pracovní kapitál I. (ČPK I.) je vypočten takto:

ČPK I = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky.

Kvůli úpravám v rozvaze je ale lepší Čistý pracovní kapitál II.(ČPK II), který zohledňuje nevyfakturované krátkodobé pohledávky a krátkodobé závazky společnosti:

ČPK II = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky +

Dohadné účty aktivní – Dohadné účty pasivní.

Pracovní kapitál III. (ČPK III): zahrnuje do propočtu pracovního kapitálu i položky ostatních aktiv a pasiv (příjmy a výdaje příštích období)¹²:

ČPK III = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky + Dohadné účty aktivní – Dohadné účty pasivní + Příjmy příštích období – Výdaje příštích

období.

Tyto ukazatele se často dávají do poměru s celkovými aktivy:

ČPK / Celková aktiva,

Poměrovým ukazatelem s čistým pracovním kapitálem je rentabilita čistého pracovního kapitálu, kterou jsem počítala takto:

Rentabilita ČPK = EBIT / ČPK I.

11 MRKVIČKA J., KOLÁŘ P., Finanční analýza, druhé vydání, ASPI, a.s. 2006, ISBN 80-7357-219-2, str. 80

12 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza - krok za krokem, první vydání, C.H.Beck, 2005, ISBN 80-7179-321-3, str. 43

4.5 Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu

K rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu jsem použila logaritmickou metodu¹³ rozkladu, která by měla být z metod nejpřesnější. Ukazatel ROE je zde rozkládán takto:

Obrázek 2 Rozklad ROE

ROE ČZ / VK

Daňové

břemeno x ROA x

ČZ / Zisk p.z.

Složená finanční páka

Zisková marže

Obrat aktiv

Úrokové břemeno

Finanční páka EBIT / T x T / A Zisk p.z. / EBIT x A / VK

kde ČZ – čistý zisk

Zisk p.z. – zisk před zdaněním T – tržby

A – aktiva

VK – vlastní kapitál.

„Daňové břemeno odráží, jaký díl ze zisku před zdaněním firmě zůstane po zaplacení daní.“^[14] Složená finanční páka se skládá z násobku úrokového břemene a finanční páky.

„Čím jsou oba ukazatele vyšší, tím je vyšší i celková složená páka, která „zvedá“ rentabilitu vlastního kapitálu. Jinak řečeno: čím více máme cizího kapitálu, který je stále levnější, tím pro rentabilitu vlastního kapitálu lépe“^[15].

Nejdříve je třeba vypočítat indexy:

I ROE = ROE2 /ROE1,

I DB = DB2 /DB1,

I ROA = ROA2 /ROA1,

I SFP = SFP2 /SFP1,

13 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza - krok za krokem, první vydání, C.H.Beck, 2005, str. 58

[14]KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza - krok za krokem, první vydání, C.H.Beck, 2005, str. 57 [¹⁵] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza - krok za krokem, první vydání, C.H.Beck, 2005, str. 57

kde DB – daňové břemeno, SFP – složená finanční páka.

Při určení vlivu faktorů (ROA, DB, SFP) na celkovou diferenci je nutné vypočítat Celkovou absolutní změnu ukazatele ROE:

∆_ROE = ROE2-ROE1.

Změna ROE v důsledku vývoje daňového břemena (DB):

∆ROE/DB = (ln(I DB) / ln(I ROE)) * ∆ROE.

Změna ROE v důsledku vývoje rentability aktiv (ROA):

∆ROE/DB = (ln(I ROA) / ln(I ROE)) * ∆ROE.

Změna ROE v důsledku vývoje složené finanční páky (SFP):

∆ROE/DB = (ln(I SFP) / ln(I ROE)) * ∆ROE.

4.6 Bilan č ní pravidla

Tato pravidla jsou určitá doporučení, kterými by se měl podnik řídit, aby dosáhl dlouhodobé finanční stability.

Zlaté bilanční pravidlo financování říká, že stálá aktiva by se měla rovnat nebo být menší, než vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál. Jde tedy o to, aby dlouhodobý majetek byl financován dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek z krátkodobých zdrojů.

Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika udává, že vlastní kapitál by měl být menší nebo roven cizímu kapitálu.

Zlaté bilanční Pari pravidlo doporučuje rovnost stálých aktiv vlastnímu kapitálu. Tento způsob financování nebývá příliš využíván, protože neumožňuje využít výhod cizího kapitálu.

Zlaté bilanční poměrové pravidlo říká, že tempo růstu investic by mělo být menší než tempo růstu tržeb.

4.7 Souhrnné hodnotové modely

Následující modely identifikují úroveň finančního zdraví nejen z hlediska minulého a současného vývoje, ale zejména vývoje budoucího. Tyto modely byly vytvořeny bankovními domy, aby mohly odhadnout finanční situaci firmy a zvážit, jestli firmě půjčí peníze. Tyto modely se mohou dělit na bankrotní modely, které odpovídají na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje a na bonitní modely, které ukazují zda je podnik dobrý nebo špatný.

Z bankrotních modelů jsem vybrala Altmanovo Z-skóre, Index důvěryhodnosti IN01.

Z Bonitních modelů Kralickův quick test.

Kralickův rychlý test¹⁶

Tabulka 2 Ukazatele Kralickova rychlého testu

Kvóta vlastního kapitálu VK / A Doba splácení dluhu z CF

Dl. Závazky + Krátkodobé závazky / (Zisk + Odpisy)

Cash flow v % tržeb (Zisk + Odpisy) / Tržby

ROA EBIT / Aktiva

Tabulka 3 Hodnocení ukazatelů Kralickova rychlého testu

Ukazatel Výborný

(1)

Velmi dobrý (2)

Dobrý (3)

Špatný (4)

Ohrožen insolvencí (5)

Kvóta vlastního kapitálu > 30% > 20 % > 10 % > 0 % negativní Doba splácení dluhu z CF < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let<

Cash flow v % tržeb > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % Negativní ROA > 15 % > 12 % > 8 % > 0 % Negativní

Tabulka 4 Výpočet průměrné známky Kralickova rychlého testu Přidělené známky Období

1

Období 2

Kvóta vlastního kapitálu

Doba splácení dluhu z

CF

Cash flow v % tržeb

ROA

Průměrná známka

16 Dostupný z http://semestr.vse.cz, VÁVROVÁ H., powerpointové prezentace, cvičení 1FP211

Altmanův index důvěryhodnosti¹⁷

Tabulka 5 Ukazatele Altmanova indexu důvěryhodnosti

Ukazatel Váha

X1 EBIT/Aktiva 3,300

X₂ Tržby/Aktiva 1,000

X₃ Tržní hodnota VK/Cizí zdroje 0,600 X₄ Zadržený zisk/Aktiva 1,400

X5 WC/AKT 1,200

Zi = 3,3 * X1 + X2 + 0,6 * X3 + 1,4 * X4 + 1,2 * X5

Výsledná interpretace Z-faktoru

Z FAKTOR > 2,99 můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci 1,8 < Z FAKTOR < 2,99 "šedá zóna" nevyhraněných výsledků Z FAKTOR < 1,8 firma je ohrožena vážnými finančními problémy

Index IN05¹⁸

Tabulka 6 Výpočet indexu IN01 Index IN05 váha Aktiva / Cizí zdroje 0,13 EBIT / Nákl. úroky 0,04 EBIT / Aktiva 3,97 Výnosy / Aktiva 0,21 Oběžná Aktiva /

Krátk.zdroje + Krátk.

Bankovní úvěry 0,09

IN01

IN > 1,60 uspokojivá finanční situace

0,90 < IN <= 1,60 šedá zóna nevyhraněných výsledků

IN <= 0,90 firma je ohrožena vážnými finančními problémy

4.8 Hodnotový ukazatel výkonnosti - EVA

Tento ukazatel je na výpočet složitější, proto zde rovnou uvedu výpočet ukazatele EVA Třineckých železáren.Ukazatel EVA je založen na tom, že skutečnými náklady podniku jsou ekonomické náklady, nikoli náklady účetní, jež předpokládají, že akcionáři poskytují svůj

17 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza - krok za krokem, první vydání, C.H.Beck, 2005, ISBN 80-7179-321-3, excelová tabulka Altman_Kralicek

18 Dostupný z http://nb.vse.cz/~synek/Metodika_IN_05.pdf

kapitál bezplatně¹⁹. Ekonomické náklady kromě účetních nákladů zahrnují i tzv. oportunitní náklady. Oportunitní náklady (náklady ušlých příležitostí) představují peněžní částky, které byly ztraceny tím, že zdroje nebyly vynaloženy na nejlepší alternativní použití. Oportunitními náklady jsou především úroky z vlastního kapitálu podnikatele včetně odměny za riziko a popř. jeho ušlá mzda²⁰.

Formální vzorec ukazatele EVA je následující:

EVA = NOPAT – C x WACC, kde NOPAT je provozní výsledek hospodaření po zdanění C je investovaný kapitál

WACC jsou průměrné náklady kapitálu.

NOPAT ale nelze ztotožňovat s položkou „Provozní výsledek hospodaření“. Abych se vyhnula započítání výnosů plynoucích z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a vlivu rozdílu ostatních provozních výnosů a nákladů, u nichž se nedá identifikovat způsob jejich vzniku, postupovala jsem při výpočtu NOPAT tak, že jsem od přidané hodnoty odečetla osobní náklady, daně a poplatky, odpisy, změnu stavu rezerv a daň z příjmu.

Tabulka 7 Výpočet NOPAT

2006 2005 2004 2003 2002

Přidaná hodnota 6 230 586 5 542 728 5 276 719 3 448 869 3 717 942

- osobní náklady 2 330 356 2 310 511 2 217 206 2 074 552 2 122 263

- daně a poplatky 14 611 15 651 16 633 48 978 17 677

- odpisy 929 921 861 933 827 005 809 154 814 339

+ / - změna stavu rezerv -386 836 -191 459 349 979 -299 393 153 647

Celkem 2 568 862 2 163 174 2 565 854 216 792 917 310

1 - d 0,76 0,74 0,72 0,69 0,69

NOPAT 1 952 335 1 600 749 1 847 415 149 586 632 944

Celkový investovaný kapitál jsem vypočítala jako součet vlastního a úročeného cizího kapitálu.

19SYNEK, Miloslav a kol.Podniková ekonomika, 3. přepracované vydání, C.H. Beck2002 str. 62.

20 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza - krok za krokem, první vydání, C.H.Beck, 2005, ISBN 80-7179-321-3 s.105

Tabulka 8 Výpočet Celkového investovaného kapitálu

2006 2005 2004 2003 2002

Vlastní kapitál 16 404 427 14 537 573 13 029 565 11 264 224 10 351 540

Bankovní úvěry 2 105 304 2 253 384 1 823 740 2 335 312 2 942 067

Dluhopisy 0 0 0 62 125 62 125

Celkový investovaný

kapitál 18 509 731 16 790 957 14 853 305 13 661 661 13 355 732

Průměrné náklady na vlastní kapitál jsem vypočítala podle ratingového modelu, který používá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Minimální riziko je dáno výnosem státních pokladničních poukázek nebo výnosem 10letých státních dluhopisů a maximální hodnota rizika je určena na pokladniční poukázky)²¹.

Ratingový model tento tvar:

Re = WACC * UZ/A – (1-d) * (U/ (BU+O)) * (UZ/A – VK/A , VK/A

Kde re – alternativní náklad na vlastní kapitál WACC – vážené náklady na kapitál

UZ – úplatné zdroje (VK + BU + O), tj. kapitál, za který je nutno platit A – aktiva celkem

BU – bankovní úvěry O – dluhopisy

U/BU +O = úroková míra d- daňová sazby

WACC = r_f + r_LA +r podnikatelské + r_FinStab, kde rf - bezriziková sazba

rLA - funkce (ukazatelů charakterizujících velikost podniku)

r podnikatelské - funkce (ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly) rFinStab - funkce (ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasivy)

Bezriziková sazba je dána výnosem státních pokladničních poukázek. Funkci ukazatelů charakterizující velikost podniku jsem zjistila podle výše úplatných zdrojů:

Je-li UZ > 3 mld Kč, tak rLA = 0,00 %, je-li UZ < 100 mil. Kč, tak rLA = 5,00 %,

je-li UZ > 100mil Kč ale <3 mld Kč, použije se tento výpočet - rLA = (3mld. Kč – UZ)²/168,2.

21Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006

Třinecké železárny ve všech letech převyšují hodnotu 3 mld. Kč, takže r_LA je ve všech letech nulové.

V případě funkce ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly je riziko závislé na ukazateli EBIT/aktiva a splnění podmínky pro nahrazování úplatného cizího kapitálu vlastním jměním:

EBIT/A ≥ (VK + BU + O) / A * U/(BU + O) položíme X1 = (VK + BU + O) / A * U/(BU + O)

pokud EBIT/A > X1 - r podnikatelské = 0,00 % pokud EBIT/A < 0- r podnikatelské = 10,00 % r podnikatelské = (X + - EBIT /Aktiva)² /(10*X1²) Toto riziko se postupně snížilo až na 0 %.

Ve skupině ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasivy porovnávám celkovou likviditu:

- Je-li celková likvidita > XL - rFinStab = 0,00 % - Je-li celková likvidita < 1 - r_FinStab = 10,00 %

- Je-li celková likvidita > 1, ale < XL propočte se r_FinStab takto:

r_FinStab = (XL – celková likvidita)² / 10 * (XL -1)²,

kde XL – pomocná proměnná pro výpočet finanční stability. Pokud průměr půmyslu je nižší než 1,25 , pak horní hranice XL = 1,25, pokud je průměr průmyslu větší než 1,25, pak XL = průměr průmyslu.

Tabulka 9 Výpočet WACC

2006 2005 2004 2003 2002

rf 3,77% 3,53% 4,80% 4,00% 5,10%

rLA 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

r podnik. 0,00% 0,00% 0,00% 2,08% 2,56%

r fin. Stab. 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

WACC 3,77% 3,53% 4,80% 6,08% 7,66%

Tabulka 10 Výpočet ukazatele EVA

2006 2005 2004 2003 2002

NOPAT 1 952 335 1 600 749 1 847 415 149 586 632 944

WACC 3,77% 3,53% 4,80% 6,08% 7,66%

Celkový investovaný

kapitál 18 509 731 16 790 957 14 853 305 13 661 661 13 355 732

EVA 1 254 518 1 008 028 1 134 456 -681 043 -390 105

5 Aplika č ní č ást

5.1 Horizontální analýza rozvahy

Aktiva

Celková bilanční suma pokračuje v rostoucím trendu, ale rok 2006 oproti roku 2005 pokračuje pomalejším tempem. Aktiva v roce 2006 celkem vzrostla o 6,5 % (1,4 mld. Kč), zatímco v roce 2005 o 10,2 % (1,983 mld. Kč). Za celé sledované období narostla aktiva celkově o více jak 5 mld. Kč.

Graf 2 Vývoj celkových aktiv

17 671 137 18 394 882 19 511 136

21 494 904 22 899 029

0 5 000 000 10 000 000 15 000 000 20 000 000 25 000 000

2002 2 003 2 004 2 005 2 006

Vývoj celkových aktiv

Oběžná aktiva i dlouhodobý majetek v uplynulých letech rostly až na rok 2003, kdy poklesla oběžná aktiva o téměř 163 miliony Kč (2,5 %) a rok 2004, kdy zase mírně poklesl dlouhodobý majetek oproti roku 2003 o 0,3 % ( 40 mil. Kč). Nicméně nárůst oběžných aktiv jednoznačně převažoval. Ostatní aktiva klesala zejména v roce 2004, absolutně se jedná o málo významné položky.

Když se zaměřím na dlouhodobý majetek, zjišťuji, že na nárůstu této položky se nejvýznamněji podílí dlouhodobý hmotný majetek (v roce 2006 2,6 %), konkrétně v položce

„Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“, který v roce 2006 narostl o 350 138 tis. Kč. Za pokles dlouhodobého majetku v roce 2004 může hlavně pokles dlouhodobého finančního majetku konkrétně v podpoložce „Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly“, které poklesly o 99,2 % (635 555 tis. Kč), společnost v průběhu tohoto roku prodala podíl ve společnosti ISPAT nová huť, a.s. České konsolidační agentuře.

K významným pohybům docházelo v rámci oběžných aktiv. Došlo k razantnímu poklesu dlouhodobých pohledávek, zejména vlivem položky „jiné pohledávky“ (-93,2 %; -95 031 tis.

Kč) v roce 2006, v roce 2005 ubyly tyto pohledávky v částce 148 299 tis. Kč. Z výroční zprávy se mi bohužel nepodařilo zjistit co přesně tato položka obsahuje.

Graf 3 Vývoj dlouhodobých pohledávek

258 330

336 249

261 150

102 557

7 540 0

50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000

2002 2 003 2 004 2 005 2 006

Vývoj dlouhodobých pohledávek

Na celkovém nárůstu oběžného majetku se nejvýznamněji podílí zásoby zejména díky nárůstu materiálu (508 569 tis. Kč) v roce 2006 a finanční majetek díky položce „krátkodobý finanční majetek“ (666 757 tis. Kč) v roce 2005, který tvoří peníze v hotovosti a na bankovních účtech, krátkodobé dlužné cenné papíry se splatností do 1 roku a ostatní realizovatelné cenné papíry. Velkých změn také dosahuje položka „Účty v bankách“ v roce 2006 (101, 2 %; + 645 mil. Kč), podobný nárůst jsem zaznamenala i v roce 2004.

Pasiva

Na straně pasiv došlo v roce 2006 k velkému nárůstu vlastního kapitálu (+12,84 %; +1 866 mil. Kč), tento trend je vidět ve všech pěti letech. Naproti tomu klesal objem cizích zdrojů (2006: -6,57 %; -456 mil. Kč), kromě roku 2005, kdy objem cizích zdrojů vzrostl o (7,24 %;

468 mil Kč). Stejný průběh mají i ostatní pasiva, zejména vlivem poklesu výnosů příštích období.

Graf 4 Vývoj vlastního kapitálu Graf 5 Vývoj cizích zdrojů

10 351 540 11 264 224

13 029 565

14 537 573

16 404 427

2 000 000 4 000 000 6 000 000 8 000 000 10 000 000 12 000 000 14 000 000 16 000 000 18 000 000

Vývoj vlastního kapitálu

7 290 066

7 117 583

6 468 994

6 937 405

6 481 395

6 200 000 6 400 000 6 600 000 6 800 000 7 000 000 7 200 000 7 400 000

Vývoj cizích zdrojů

Podrobnější pohled na výkaz ukazuje, že nárůst vlastního kapitálu byl způsoben v letech 2006 a 2005 růstem „Hospodářského výsledku minulých let“ položkou „Nerozdělený zisk minulých let“. V roce 2006 šlo o nárůst o 57,77 % což představuje 1 153 mil. Kč. Současně vzrostl i „výsledek hospodaření běžného účetního období, což bylo i hlavním důvodem růstu vlastního kapitálu v roce 2004 (+396 %; + 2 057 mil. Kč), kdy šlo o obrovský skok, který byl hlavně způsoben prodejem akcií ISPAT Nová huť v ceně 1 633 650 tis. Kč.

Pokles cizích zdrojů byl nejvíce ovlivněn poklesem položek „Rezervy“, „Dlouhodobé závazky“ a v letech 2003, 2004 „Bankovními úvěry a výpomocemi“. U „Rezerv“ se jedná konkrétně o položku „Rezervy podle zvláštních právních předpisů“, která zahrnuje rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a sanaci po ukončení jejího provozu. V roce 2006 došlo k poklesu o 55,4 % (-294 mil. Kč). Dlouhodobé závazky v roce 2004 poklesly o 100 % vydanými dluhopisy v částce 1 000 000 tis. Kč. Za snížení bankovních úvěrů se hlavně zasloužily „Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci“, které se významně snížily v letech 2003 a 2004 (-494 mil. Kč resp. -345 mil. Kč).

5.2 Vertikální analýza rozvahy

Aktiva

Jak je patrné z vývoje za posledních 5 let, podíl dlouhodobého majetku na celkové sumě se snížil, zatímco podíl oběžných aktiv se zvýšil. Ostatní aktiva se významně neměnila. Na celkové bilanční sumě převládá (cca 56 %) dlouhodobý majetek a v jeho rámci zejména dlouhodobý hmotný majetek. Největší podíl z dlouhodobého hmotného majetku připadá na položky „Samostatné movité věci a soubory movitých věcí“ a „Stavby“.

Graf 6 Poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv

56,0%

43,6%

59,1%

40,5%

61,3%

38,2%

65,2%

34,1%

63,2%

36,4%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

2006 2005 2004 2003 2002

OBĚŽNÁ AKTIVA

DLOUHODOBÝ MAJETEK

Z horizontální analýzy jsem zjistila, že k podstatným změnám došlo uvnitř oběžných aktiv, z vertikální analýzy zase, že se celkový podíl na aktivech zvýšil. Přesto se více měnila spíše struktura oběžných aktiv. Podívám-li se na podíl jednotlivých položek, které se výrazně měnily z hlediska meziročních změn, tak vidím, že došlo k růstu podílu hlavně u zásob a finančního majetku. V roce 2006 zásoby rostly z 20,5 % na 22 % a u finančního majetku z 6,3

% na 8,5 %, což zvyšuje celkovou likviditu společnosti.

Pasiva

Ve vertikální analýze na straně pasiv se odráží výsledky z horizontální analýzy. Od roku 2002 došlo k nárůstu podílu vlastního kapitálu z 58,6 % na 71,6 % v roce 2006 a současně k poklesu podílu cizích zdrojů (z 41,3 % na 28,3 %). Základní kapitál v roce 2006 představoval podíl na vlastním kapitálu 35,4 %. Největší podíl na cizích zdrojích zaujímají Krátkodobé závazky, konkrétně v položce „Závazky z obchodních vztahů“ (2006: 9,7 %) a Bankovní úvěry a výpomoci v položce „Bankovní úvěry dlouhodobé“ (2006:6,5 %).

Společnost je převážně financována vlastním kapitálem a krátkodobými závazky.

5.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

Celkové výnosy i náklady v čase rostou, od roku 2003 začaly výnosy růst vyšším tempem než náklady a v roce 2004 tak bylo dosaženo čistého zisku 2 575 mil Kč. V roce 2005 rostly výnosy pomaleji, výsledek za účetní období klesl o 19,7 % (506 991 tis. Kč).

Graf 7 Vývoj výnosů a nákladů

0 5 000 000 10 000 000 15 000 000 20 000 000 25 000 000 30 000 000 35 000 000 40 000 000

2006 2005 2004 2003 2002

Výnosy Náklady

Provozní výsledek hospodaření rostl ve všech letech, ale klesajícím tempem. Největší nárůst byl opět v roce 2004 (149,4%; 1 052 mil. Kč). V tomto roce vzrostla přidaná hodnota o 53 % (1 827 mil. Kč). Celková výkonnost podniku měřená prostřednictvím výkonů vzrostla

o 38,8 % (8 310 mil. Kč) a zároveň vzrostly náklady (výkonová spotřeba) o 36,81 %. V roce 2006 vzrostl provozní výsledek o 22,6 % (551 mil. Kč), přidaná hodnota v tomto roce o 12,4 % (687 mil. Kč). V tomto případě celková výkonnost podniku vzrostla pouze o 0,1 % (33,6 mil. Kč). To však vykompenzoval pokles výkonové spotřeby o 2,4 % (654 mil. Kč).

K růstu přidané hodnoty tedy došlo vlivem dobrého řízení nákladů firmy, které snížilo nárůst výkonů.

Při rozboru provozního výsledku hospodaření, zjišťuji, že osobní náklady a odpisy rostly, daně a poplatky klesaly (proti osobním nákladům a odpisům ale nešlo o velké částky. Rozdíl tržeb a zůstatkové ceny prodaného dlouhodobého majetku a materiálu měl kolísavý vývoj, nicméně v posledním roce byl nejvyšší nárůst, opět ale šlo o menší částku. Rozdíl ostatních provozních výnosů a nákladů rostl až na poslední roky, kdy výrazně poklesl, což mělo největší vliv na pokles provozního hospodářského výsledku v roce 2006 (22,6 %; 552 mil.

Kč) oproti roku 2005 (39 %; 685 mil. Kč). Dopad růstu nákladů zmírňuje položka „Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období“.

V roce 2003, 2005 a 2006 se překlopila z nákladů do výnosů.

Finanční výsledek je více jak 7krát menší než provozní výsledek hospodaření, a proto i jeho vliv je na konečný výsledek hospodaření malý. Finanční výsledek přešel od roku 2002 ze záporných čísel do kladných. Nejvyšší výsledek byl v roce 2004 způsoben nejvyššími tržbami z prodeje cenných papírů, což bylo způsobeno zmiňovaným prodejem podílu ve společnosti ISPAT nová huť, a.s. Nejvýznamněji výslednou hodnotu finančního výsledku hospodaření navyšují výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a účetních jednotkách pod podstatným vlivem, které se od roku 2002 zvětšily 21krát. Další významnou položkou jsou nákladové úroky, které se v průběhu analyzovaných 5 let zmenšily téměř třikrát. Rozdíl ostatních finančních výnosů a nákladů se snižoval, v roce 2006 činil tento rozdíl 40 mil. Kč.

5.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát

Jako vztažná veličina byla použita položka „ tržby za prodej vlastních výrobků a služeb“, abych viděla, jak velká je která položka ve vztahu k tržbám podniku. Výkonová spotřeba tvoří více než 80 % tržeb. Tento podíl v jednotlivých letech kolísá, nedá se tedy říci, jestli nákladovost tržeb klesá nebo roste. Opačný vývoj kopíruje rentabilita tržeb měřená přidanou

hodnotou, jak ukazuje Graf 8 V roce 2006 tvořila přidaná hodnota 19,7 % tržeb podniku, což je nejvyšší podíl za sledované období.

Graf 8 Podíl výkonové spotřeby na tržbách Graf 9 Podíl přidané hodnoty na tržbách

Podíl osobních nákladů se snižoval a to hlavně díky poklesu mzdových nákladů. V roce 2006 tvořily mzdové náklady podíl 5,2 %, v roce 2002 7,1 % na tržbách. Jak lze vidět z grafu 9, na osobních nákladech se mzdové podílely vždy více jak 70 %. 25 % osobních nákladů tvoří náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Nejmenší podíl představují odměny členům orgánů spol. a družstva, které jsou menší než 1 %.

Graf 10 Podíl jednotlivých nákladů na osobních

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2006 2005 2004 2003 2002

Podíl jednotlivých nákladů na osobních Sociální náklady

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Odměny členům orgánů spol. a družstva Mzdové náklady

Rentabilita tržeb měřená provozním výsledkem hospodaření rostla (2006: 9,5 %). V roce 2004 tržby z prodeje cenných papírů a podílů tvořily 5,6 % tržeb, což se odrazilo i na ostatních výsledcích hospodaření, tím se vysvětluje i největší nárůst výsledku hospodaření před zdaněním zmiňovaný v horizontální analýze. Podíl finančního výsledku hospodaření v roce 2004 představoval 5,9 % což je zhruba čtyřnásobek podílů v ostatních letech.

80,0%

81,0%

82,0%

83,0%

84,0%

85,0%

86,0%

87,0%

88,0%

14,0%

15,0%

16,0%

17,0%

18,0%

19,0%

20,0%

5.5 Bilan č ní pravidla

Tabulka 11 Bilanční pravidla

Období Aktiva Pasiva Zlaté

bilanční pravidlo

ZP

vyrovnání rizika

Zlaté Pari pravidlo 2002 Dlouhodobý maj. 11 171 002 Vlastní kapitál 10 351 540 x

Oběžná aktiva 6 440 851 Cizí zdroje 7 290 066 819 462

Ostatní aktiva 59 284 Ostatní pasiva 29 531

2003 Dlouhodobý m. 11 991 122 Vlastní kapitál 11 264 224 x

Oběžná aktiva 6 278 251 Cizí zdroje 7 117 583 726 898

Ostatní aktiva 125 509 Ostatní pasiva 13 075

2004 Dlouhodobý m. 11 950 939 Vlastní kapitál 13 029 565 x Oběžná aktiva 7 457 182 Cizí zdroje 6 468 994

Ostatní aktiva 103 015 Ostatní pasiva 12 577

2005 Dlouhodobý m. 12 694 668 Vlastní kapitál 14 537 573 x Oběžná aktiva 8 711 877 Cizí zdroje 6 937 405

Ostatní aktiva 88 359 Ostatní pasiva 19 926

2006 Dlouhodobý m. 12 831 432 Vlastní kapitál 16 404 427 x Oběžná aktiva 9 980 286 Cizí zdroje 6 481 395

Ostatní aktiva 87 311 Ostatní pasiva 13 207

5.5.1 Zlaté bilan č ní pravidlo financování

Dlouhodobý majetek _≤Vlastní kapitál + Dlouhodobý cizí kapitál

Zlaté pravidlo financování doporučuje financovat dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji, tzn. Vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji, z toho vyplývá též doporučení financování krátkodobých aktiv krátkodobými zdroji. Dlouhodobý majetek je v každém roce menší než součet vlastního kapitálu a dlouhodobého cizího kapitálu, od roku 2004 dokonce stačí na krytí dlouhodobého majetku vlastní kapitál. Z převahy dlouhodobého kapitálu vyplývá, že kryje i část oběžných aktiv, v tomto smyslu pravidlo od roku 2004 dodrženo není.

5.5.2 Zlaté bilan č ní pravidlo vyrovnání rizika

Graf 11 Vlastní a cizí kapitál

0 2 000 000 4 000 000 6 000 000 8 000 000 10 000 000 12 000 000 14 000 000 16 000 000 18 000 000

2002 2003 2004 2005 2006

Vlastní kapitál Cizí kapitál

Toto pravidlo udává doporučení, že vlastní kapitál by měl být vyšší nebo roven cizímu kapitálu. TŽ toto pravidlo spolehlivě dodržují, od roku 2004 je cizí kapitál překročen dvakrát.

5.5.3 Zlaté bilan č ní pari pravidlo

Zlaté pari pravidlo doporučuje, aby se dlouhodobý majetek rovnal vlastnímu kapitálu. TŽ toto pravidlo nedodržely, v roce 2002 a v roce 2003 stálá aktiva převyšovala vlastní kapitál o 819 resp. 727 mil. Kč.

5.5.4 Zlaté bilan č ní pom ě rové pravidlo

Tabulka 12 Tempo růstu tržeb a investic

2006 2005 2004 2003

Tempo růstu tržeb 1,02 1,00 1,45 0,99 Tempo růstu

investic 0,86 1,18 0,92 1,09

Toto pravidlo doporučuje, aby tempo růstu investic bylo menší než tempo růstu tržeb, což bylo dodrženo pouze v roce 2006 a 2004. To bylo způsobenou rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací podstatné části prvovýroby.