VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

(1)

1

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ -

TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

Hornicko-geologická fakulta

Institut environmentálního inženýrství

BROWNFIELDY V KRNOVĚ JAKO PŘÍLEŽITOST BUDOUCÍHO ROZVOJE

Diplomová práce

Autor: Bc. Jaromír Samek

Vedoucí dilomové práce práce: doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D.

Ostrava 2016

(2)

(3)

(4)

(5)

Tímto bych chtěl poděkovat paní doc. Ing. Barbara Vojvodíkové, Ph.D. za její drahocenný čas, který mi věnovala při konzultacích ohledně mé diplomové práce, za ochotu a trpělivost při podávání veškerých užitečných rad a informací vedoucí k úspěšnému zpracování této diplomové práce.

Děkuji

(6)

Diplomová práce je zaměřena na problematiku brownfieldů, konkrétně se zabývá brownfieldy v Krnově. Je rozdělena na několik částí, kromě definování cílů práce, kterým je především vytvoření materiálu na podporu regenerace brownfieldů v Krnově a tím přispění k jeho rozvoji, je nedílnou součástí i teoretický vstup do problematiky brownfieldů a jejich regenerace.

Nosná část práce je věnována aktualizaci databáze brownfieldů v Krnově a aplikace navrženého způsobu hodnocení (tento způsob hodnocení by měl napomáhat k lepší a rychlejší orientaci zainteresovaným představitelům města) na evidované plochy. Byla provedena aktualizace databáze z roku 2004. V závěru práce je pak naznačeno, jak by mohl vypadat přístup k investicím na brownfieldu. Je provedena stručná analýza potřeb území a vyhodnocení stavu lokality. Navržené funkce by měly sloužit jako podklady pro diskusi o budoucím využití lokality.

Klíčová slova: Brownfield, Krnov, Databáze, Aktualizace, Klasifikace.

Summary

This diploma thesis deals with the issue of brownfields, specifically brownfields in the town of Krnov. It is divided into several parts. In addition to defining the objectives of the thesis, which is primarily to create materials for promotion of regeneration of brownfields in Krnov and thereby contribute to development of the town, an integral part of the thesis is a theoretical input to the issue of brownfields and their regeneration.

The main part of the thesis is devoted to updating the database of brownfields in Krnov and application of the proposed evaluation method (this evaluation method should help to better and faster orientation for interested town nebo municipality officials) to the registered areas. The database from 2004 was updated. In the conclusion of the thesis is then indicated how the approach to investments on the brownfields could look and a brief analysis of needs of the territory is performed, same as an evaluation of state of the location. Proposed functions should serve as a basis for discussion about future use of the location.

Key words: Brownfield, Krnov, Database, Updating, Classification.

(7)

1 Úvod ... 1

2 Cíl práce ... 2

3 Postup práce a návrh klasifikace ohodnocení brownfieldů ... 3

3.1 Aktualizace ... 3

3.2 Klasifikace ... 3

3.2.1 Rozdělení podle kategorie ... 3

3.2.2 Ohodnocení ... 4

4 Teoretický základ brownfield ... 5

4.1 Vymezení pojmu brownfield ... 5

4.2 Problémy, které brownfieldy představují ... 6

4.3 Dělení brownfiledů ... 6

4.4 Regenerace brownfieldů ... 7

4.5 Hlavní překážky pro znovuvyužití brownfieldů ... 9

4.6 Hlavní aktéři regenerace brownfieldů ... 10

5 Město Krnov ... 11

5.1 Historie města Krnov ... 11

5.2 Ekonomická činnost ... 12

5.3 Brownfieldy v Krnově ... 13

5.4 Obyvatelstvo ... 15

5.4.1 Migrace obyvatelstva ... 15

5.4.2 Věková struktura obyvatelstva ... 17

5.4.3 Obyvatelstvo podle vzdělání ... 17

5.4.4 Obyvatelstvo podle hospodářských sektorů ... 18

5.4.5 Nezaměstnanost ... 19

6 Vybrané brownfieldy v Krnově ... 21

6.1 Bývalý vojenský areál ... 22

6.2 Areál skladů a služeb A ... 24

6.3 Areál Karnoly a.s. – C ... 29

6.4 Areál podniku Řempo ... 33

6.5 Areál bývalé cihelny ... 37

(8)

6.8 Areál služeb a skladů C ... 47

6.9 Areál zemědělské výroby ... 50

6.10 Areál bývalého podniku Santa ... 52

6.11 Areál Karnola a.s. – B ... 55

6.12 Areál podniku Strojosvit ... 57

7 Výsledky ... 60

8 Bývalá kasárna Krnov ... 63

8.1 Analýza trhu ... 64

8.2 SWOT analýza konceptu ... 66

8.3 Přístup města Krnova k lokalitě ... 67

8.4 Koncept možného funkčního využití- návrh v rámci diplomové práce ... 67

8.5 Stručný popis stavu lokality ... 68

8.6 Přínosy konceptu pro využití lokality zpracovaného v rámci diplomové práce ... 68

8.7 Shrnutí navrhovaného konceptu ... 69

9 Závěr ... 71

10 Seznam literatury ... 72

11 Seznam obrázků, grafů a tabulek ... 75

(9)

2016 1

1 Úvod

Téma diplomové práce jsem si vybral hned z několika důvodů. Nejdůležitějším je fakt, že jsem se v Krnově narodil a bydlel zde až do svých dvaceti let. Vždy mě zajímalo dění ve městě a jeho aktivity. Jako obyvateli města mi není lhostejná jeho budoucnost.

Bohužel zde dochází ke zvyšování nezaměstnanosti a odchodu zejména mladých lidí do větších měst. Jedním z faktorů je bohužel i to, že se město podle mě dostatečně nesnaží udržet ho atraktivním pro mladší obyvatelé. Město má i řadu brownfieldů, což je další důvod, proč jsem si téma zvolil. Brownfieldy ve městě by měly být chápany a využívány tak, aby se z nich stal opravdu potenciál pro budoucí rozvoj města. Místo využívání brownfieldů ve městě a jeho okolí se zastavuje zelená plocha, za účelem výstavby průmyslové zóny. K tématu přispěl i fakt, že jsem v roce 2015 v letních měsících navštěvoval místní odbor regionálního rozvoje, kde jsem vykonával povinnou školní praxi.

Úkolem bylo provést aktualizaci brownfieldů na území města. V rámci praxe byl nalezen nový brownfield, který je v práci uveden jako příklad, jak by se mohlo s brownfieldy nakládat. Cílem celé práce je tedy zlepšit přehled o brownfieldech ve městě, ukázat potenciál každého z nich a na jednom příkladu ukázat vlastní návrh. Cílem vlastního návrhu je přispět ke zvýšení atraktivity města a okolí, snížení nezaměstnanosti a zabránit odsunu mladých lidí do větších měst.

Práce je rozdělena do několika kapitol. Po kapitole, která definuje cíle práce je popsán stručný postup práce zejména obsahující popis a klasifikaci, která je následně aplikována na jednotlivé brownfieldy v Krnově. Tomuto popisu a klasifikaci je věnována kapitola 3. Nedílnou součástí práce je i teoretická kapitola zabývající se obecně problémy brownfieldů a jejich regenerace. Popis a některé významné rozvojové aspekty města Krnov, které mohou mít souvislost s možnostmi regenerace brownfieldů jsou popsány v kapitole 5. Nosná kapitola 6 obsahuje popis a aplikaci navrženého ohodnocení na brownfieldy v Krnově. Shrnutí jejich hodnocení se pak nachází v kapitole 7.

Kapitola 8 se pak zabývá možnostmi pro budoucí využití lokality po bývalých kasárnách.

(10)

2016 2

2 Cíl práce

Cílem práce je poskytnout přehled o brownfieldech na území města Krnova.

K tomu slouží aktualizace původní databáze brownfieldů z roku 2004. Každý brownfield je zde představen, popsán jeho současný stav, fotodokumentován, jsou u něj uvedeny současné majetkové vztahy a je ukázán jeho potenciál pro budoucí využití. Úkolem aktualizace je zviditelnit brownfieldy ve městě, aby mohly být v budoucnu využity místo zastavování zelených ploch na okraji města. Brownfieldy by město mělo začít vnímat jako příležitost a ne jako problém.

Velmi důležitý cíl je klasifikace brownfieldů. Ke každému brownfieldu je provedena klasifikace na základě tří hlavních parametrů, jako jsou: Atraktivita lokality, kde se brownfield nachází, současný stav brownfieldu, s tím spojená výše investice do něj a složitost majetkových stavů. Klasifikace je podrobněji popsána v kapitole 3. Klasifikace by měla sloužit jako představení potenciálu, jaký browfield představuje a jako podklad pro budoucí rozhodování, jak nejlépe brownfield znovu využít.

Dalším cílem práce je podrobné představení a návrh využití jednoho z brownfieldů.

Jedná se o bývalá kasárna, která později sloužila jako garáže. Tato lokalita v současné době nevyužita a čeká na investora. V práci je proveden návrh pro jeho možné budoucí využití.

(11)

2016 3

3 Postup práce a návrh klasifikace ohodnocení brownfieldů

3.1 Aktualizace

V rámci diplomové práce byla provedená aktualizace brownfieldů na území města Krnova. Byla provedena rešerše dostupných materiálů knižních i internetových. Jako hlavní dokument sloužila Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova z roku 2004, kterou poskytl Odbor regionálního rozvoje v Krnově. V této publikaci byla v roce 2004 provedena analýza patnácti brownfieldů. K současné aktualizaci bylo vybráno po dohodě s Odborem regionálního rozvoje dvanáct z nich.

V terénu byla provedena fyzická rekognoskace, která spočívala z popsání současného stavu a fotodokumentace konkrétního brownfieldu. Fotodokumentace je v práci porovnána s fotodokumentací z roku 2004. Dále bylo provedeno ověření majetkových vztahů pomocí ČÚZK- Nahlížení do katastru nemovitostí. Ke každému parcelnímu číslu je v práci uveden vlastník. V aktualizaci je každý brownfield představen a pospána jeho poloha. Je zde uvedena i kategorie, pod kterou brownfield spadá.

3.2 Klasifikace

Po provedení aktualizace brownfieldů byla provedena klasifikace každého z nich.

Klasifikace má za úkol rozdělit brownfieldy podle kategorie, do které spadají, ohodnotit konkrétní brownfield, podle jeho potenciálu pro budoucí využití a následně navrhnout možnosti pro budoucí využití.

3.2.1 Rozdělení podle kategorie

Klasifikace brownfieldů zařadila každý z nich do určité kategorie. Některé lokality brownfieldů mohou spadat do více kategorií.

 Nevyužité průmyslové zóny ve městech

 Nevyužité administrativní objekty ve městech

 Nevyužité armádní objekty

 Nevyužité zemědělské objekty

(12)

2016 4 3.2.2 Ohodnocení

Při aktualizaci bylo zjištěno, že některé lokality už jsou využity a proto je nelze považovat za brownfield. V tom případě na ně bude při klasifikaci nahlíženo jako na využité. Bude u nich popsáno jak se brownfield podařilo využít. K tomu slouží stupnice 1- 10, kde hodnocení 10 bude představovat nejlepší stupeň využití.

U lokalit, které zůstaly nevyužity nebo z části nevyužity, je provedeno hodnocení podle jejich potenciálu pro budoucí využití. Hodnocení se skládá ze tří aspektů, které slouží pro budoucí rozhodování, jak nejlépe brownfield využít. U každého aspektu je také využita stupnice 1-10, kde hodnocení 10 představuje nejlepší potenciál pro konkrétní aspekt.

 Podle atraktivity lokality, kde se brownfield nachází -

Tím se rozumí, jestli je objekt umístěn v centru města nebo na okraji. Dále, jaké využití je možné v souladu s územním plánem. Důležitá je taky atraktivita jeho okolí, a jaké objekty se v okolí nacházejí. Nezbytný parametr je taky, jaká je jeho dopravní dostupnost a napojení na komunikace.

 Podle současného stavu brownfieldu a výše investice do něj -

Na základě posouzení jeho stavu při aktualizaci, zde je hodnoceno, v jakém stavebním stavu se brownfield nachází a jak finančně náročné bude jeho znovuvyužití.

Některé lokality jsou například poškozeny po povodních z roku 1997 a investice do nich by musela být velmi finančně náročná.

 Podle složitosti majetkových vztahů -

Zde je brownfield posouzen podle toho, kolik vlastníků má daná parcela. Ideální stav je, pokud je brownfield ve vlastnictví města. Dále platí, že čím více vlastníků, tím větší komplikace při odkupu a tedy i nižší hodnocení.

Stupnice pro každý brownfield:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

(13)

2016 5

4 Teoretický základ brownfield

4.1 Vymezení pojmu brownfield

Brownfieldy jsou ve své podstatě nečinné, opuštěné nebo jen z části využívané průmyslové, zemědělské, urbanistické a komerční plochy a budovy. Jejich přestavba a znovuvyužití je často zkomplikována přírodním znečištěním (De Sousa 2008).

Dle Kadeřábkové a Piechy (2009) lze za brownfieldy považovat budovy a plochy, které už ztratily původní využití. Ve většině případů mají velkou rozlohu a velmi pravděpodobně jsou taky zatíženy některou z ekologických zátěží. Nejčastěji to jsou průmyslové areály nebo jejich části. Často takto můžeme označit i pozemky, které byly poškozeny těžbou.

Dle agentury pro podporu investic a podnikání CzechInvest, jsou brownfieldy pozemky nebo objekty, ktera jsou nedostatečně využívány, opotřebovány a občas i kontaminovány. Bez jejich regenerace je nelze dále efektivně využívat. (Webový portál VŠB [online])

S brownfieldy velmi úzce souvisí pojmy „greenfieldy“ a „blackfieldy“.

Greenfieldy, které jsou česky označena jako zelená pole, označuje území, které doposud není využito pro další činnosti. Také se u něj předpokládá, že není kontaminováno. (Davis, 2003).

Jako blackfieldy jsou nazvána území, která se naopak vyznačují ve většině případů vysokou mírou kontaminace. Kontaminace se může týkat půdy, podzemních nebo povrchových vod, ať už půdy, podzemních a povrchových vod. Ty jsou samozřejmě překážkou pro jejich znovuvyužití. Důvodem tohoto znečistění a kontaminace může být například minulá průmyslová činnost, povrchová nebo důlní těžba nerostných surovin nebo pro skladování nebezpečných odpadů. (Webový portál ekopolitika [online])

(14)

2016 6 4.2 Problémy, které brownfieldy představují

Kadeřábková a Piecha (2009, s. 2-3) označili základní okruhy problémů, které brownfieldy představují. Základní okruhy problémů, které brownfieldy způsobují nebo negativně ovlivňují, jsou uvedeny v tabulce 4-1.

Tabulka 4-1 Základní problémy, které brownfieldy způsobují (Kadeřábková a Piecha, 2009) Ekonomický problém - zhoršování podnikatelského prostředí

- snižování atraktivity území pro budoucí investory

- snižování atraktivity území v cestovním ruchu

Finanční problém - klesání výnosu z obecních poplatků - zmenšování objemu obecních rozpočtů, Problémy spojené s okolím - zhoršení celkového dojmu z okolí

- slabá podpora nové výstavby Ekologické problémy - celkové ekologické škody

- kontaminace horninového prostředí - kontaminace podzemních vod Sociální problémy - zvyšování nezaměstnanost

- sociální úpadek - zvyšování kriminality

4.3 Dělení brownfiledů

Existuje velké množství podmínek, podle kterých můžeme brownfieldy dělit. Lze použít například rozdělení dle Kadeřábkové a Piechy (2009), která dělí brownfieldy podle jejich vzniku a také podle jejich ekonomické atraktivity pro budoucí investory.

Rozdělení brownfiledů podle jejich vzniku:

 Nevyužité průmyslové zóny ve městech – Vznikají přechodem z průmyslové výroby k výrobě spotřebního zboží. Po průmyslové výrobě tedy zůstávají nevyužívané objekty.

(15)

2016 7

 Nevyužité administrativní prostory ve městech – Takto označujeme budovy, na jejichž regeneraci nemají obce dostatek finančních prostředků nebo nemají prostředky na udržování provozu a stále nemají nového majitele.

 Nevyužité objekty ve správě Českých drah – Problémem brownfieldů tohoto typu je v tom, že majetek Českých drah stále není zcela plnohodnotně zinventarizován a ohodnocen. Problémem je taky málo finančních prostředků na udržování takových objektů. K tomu je zde mnoho budov v devastovaném stavu, že nejefektivnějším řešením je jejich demolice.

 Nevyužité armádní objekty – Brownfieldy, které vznikají zrušením nebo omezením provozu vojenských složek Armády České republiky.

 Nevyužité zemědělské objekty – Takové brownfieldy většinou vznikly při narovnání majetkových vztahů po roce 1989 a jsou spojené s regulací a omezením produkce některých komodit. Celkově tedy vznikly propadem zemědělské výroby v České republice v posledních dvaceti letech. Na území České republiky proto najdeme spoustu opuštěných zemědělských areálů.

Rozdělení brownfieldů z hlediska jejich ekonomické atraktivity:

 Projekty s mírnou podporou – Zde najdeme brownfieldy, které nemají výhodnou polohu a je zde nutná podpora. Nejčastější poměr veřejných a soukromých investic bývá 1:5. V anglické literatuře je najdeme jako greyfieldy.

 Nekomerční projekty – Budovy a pozemky, které jsou většinou úzce spojené se sociální a environmentální problematikou. V poměrech České republiky jsou takoté brownfieldy financovány z veřejných prostředků.

 Nebezpečné projekty – Takto lze označit brownfieldy, které jsou kontaminovány do té míry, že ohrožují lidské zdraví nebo jejich stav ohrožuje okolí.

4.4 Regenerace brownfieldů

Počátky zájmu o problematiku regenerace brownfieldů je důležitým tématem ve většině vyspělých zemí od poloviny 20. století. Celá problematika brownfieldů začala být

(16)

2016 8 stále aktuálnější postupně se změnami sociálně–ekonomické struktury regionů. Postupuje od industriální k postindustriálně orientované ekonomice zaměřené na zaměstnanost ve službách a služby samotné. Hlavním nástrojem pro řešení problematiky brownfieldů se postupně stává strategické a územní plánování. Brownfieldy představují závažný problém, kterým se brzdí rozvoj území, na kterém se nachází. Mají především negativní dopad na životní prostředí, omezují hospodářský rozvoj měst a obcí, mají zejména negativní socioekonomické dopady a pomáhají k zhoršenému vnímání daného územní a jeho okolí.

Proto je taky jejich regenerace velmi důležitá. Zvolením vhodného způsobu regenerace brownfieldů je možné vytvořit příležitosti pro nové podnikatele a vytvořit tímto způsobem nová pracovní místa pro obyvatele a pomoci tak k hospodářskému růstu města nebo obce.

Regenerací brownfieldů jsou také vyřešeny problémy spojené s případnou ekologickou zátěží území. (Webový portál Ministerstvo životního prostředí [online])

Regenerace brownfieldů většinou znamená regeneraci objektů a ploch, které jsou nevyužívány, aby bylo možné je znovu využít. Ne vždy je to ale možné. Některé objekty mohou být v technicky velmi špatném stavu, nebo jsou do velké míry ekologicky zatíženy a proto není jejich regenerace ani možná. V takovém případě v průběhu regenerace brownfieldů, probíhají dvě hlavní fáze. První fázi je rekultivace, to znamená vyčištění území a uvedení jeho stavu do podoby greenfieldu, tedy zelené plochy. V druhé fázi probíhá fáze obnovení, které představuje uvedení objektu do stavu k jeho efektivnímu využití. U větších objektů, ve většině případů dojde ke kombinování obou způsobů regenerace. (Webový portál CzechInvest [online])

Regenerace brownfieldů je však složitý proces, který často souvisí i s jinými odvětvími. Například velkou část brownfieldů tvoří staré průmyslové budovy a plochy, se kterými se musí zacházet velmi citlivě s dostatečným ohledem na ochranu památek a kulturního dědictví (Nový, 2004).

Brownfieldy umístěné v blízkosti velkých měst mají svou ekonomickou výhodu v tom, že jsou umístěny v území, které je více atraktivní pro budoucí investory.

Regenerace takových území je nezbytná i s ohledy na environmentální důvody, jako využívání brownfieldů místo zastavění dosud nenarušené krajiny greenfieldů (Hollander, Kirkwood a Gold, 2010).

(17)

2016 9 4.5 Hlavní překážky pro znovuvyužití brownfieldů

Jako stěžejní problém znovuvyužití brownfieldů se zdají být hlavně finanční prostředky. Ale to není tak úplně pravda (Rydvalova a Žižka, 2006).

Finanční prostředky hrají samozřejmě důležitou roli, ale jak se projevuje v mezinárodním měřítku, hrají velkou roli v řešení problému s brownfieldy efektivně zvolené strategie, priority a programy na podporu podnikání. Ty také zahrnují co nejširší spektrum účastníku v celém procesu. Důležité je také poučení z některých chyb z minulosti, tak z vlastních a porovnat si mezinárodně nasbírané zkušeností v problému regenerace brownfieldů.

Podle názorů odborníků jsou hlavními překážkami při řešení problematiky brownfieldů problémy jako:

 Nedostatek vzdělání, informací, a hlavně zkušeností v oboru, a to jak v regionální, tak i v národní úrovni

 Nedostatečné pochopení a pojetí podstaty brownfieldů a jejich ekonomických a sociálních stránek

 Nízká angažovanosti obyvatel měst

 Slabá spolupráce mezi jednotlivými složkami a obory

 Nedostatečné know-how účastníků v procesu využití brownfieldů

 Nevyřešení vlastnických a majetkoprávních aspektů

 Slabá spolupráce veřejného a soukromého sektoru

 Silná konkurence greenfieldů, kde je výstavba levnější a jednodušší, ale má ekologicky negativní dopad

(Webový portál brownfields.cz [online])

Velký problém při znovuvyužití brownfieldů je také poloha. Významný faktor s dopadem na atraktivitu brownfiedlů pro investory je vzdálenost důležitých komunikačních sítí a dostupnost těchto lokalit. Se zvyšující se cenou pozemků ve velkých

(18)

2016 10 městech, se snižuje nebo zanikne mezera v nákladech u brownfieldů, které se nacházejí v dobře dostupných částí měst a v centru (Wokoun, Malinovský a kol., 2008).

4.6 Hlavní aktéři regenerace brownfieldů

Mezi klíčové a zainteresované subjekty v regeneraci brownfieldů lze označit místní samosprávu (Majerová, Kostelecký, Sýkora a kol, 2011).

Avšak na regeneraci brownfieldů se podílí i další zúčastněné osoby, které mohou regeneraci ovlivnit. Přehled zainteresovaných osob v projektu regeneraci brownfieldů ukazuje tabulka 4-2.

Tabulka 4-2 Hlavní aktéři regenerace brownfieldů (Webový portál VŠB [online] [vid. 10. února 2016]. Dostupné z http://fast10.vsb.cz/lepob/index2/handbook_cz_screen.pdf)

Zainteresovaní na personální úrovni Zainteresovaní na místní úrovni - vlastníci brownfieldu - vlastníci brownfieldu

- problém řešící konzultanti - místní investoři - nevládní organizace - místní samospráva - jednotliví občané - místní statutární orgány - jednotliví úředníci - finanční instituce

- techničtí, realitní a právní konzultanti

Zainteresovaní na regionální úrovni Zainteresovaní na národní úrovni - orgány regionální samosprávy - vláda

- regionální finanční instituce - parlament

- regionální rozvojové agentury - dotčené orgány a instituce - regionální statutární úřady - národní regulační úřady - regionální investoři - národní finanční instituce - veřejnost regionu - státní investoři

Zainteresovaní na globální úrovni a na úrovni EU

- Evropská komise a Evropský parlament

- Jednotlivé agentury na evropské úrovni

- globální investoři - globální finance

- globální vlastníci brownfieldu

(19)

2016 11

5 Město Krnov

Diplomová práce se zaměřuje na brownfieldy ve městě Krnově. Město Krnov se nachází v Moravskoslezském kraji. S počtem obyvatel 24 518 jde o 46. největší město ČR (ČSÚ, 2013). Krnov a jeho okolí má charakter průmyslové a zemědělské oblasti. Rozloha Krnova je 44,4 km2. (Město Krnov, 2007)

Obrázek 5-1 Poloha Krnova (https://mapy.cz, vlastní úprava)

Krnov měl úlohu správního města. V roce 1960 však došlo k jeho přiřazení k okresu Bruntál. Reforma veřejné správy zrušila v roce 2003 okresní úřady, které měly funkci jako orgány všeobecné územní správy. Tímto se Krnov nově stal městem s úřadem s rozšířenou působností, který dalším 24 obcím a jejich občanům poskytuje služby státní správy. Kvůli spolupráci na rozvoji širšího území se tyto obce sdružily v Mikroregion Krnovsko. Krnov pojímá 60% obyvatelstva z tohoto mikroregionu a taky má několikanásobně vyšší hustotu obyvatelstva. (Město Krnov, 2007)

5.1 Historie města Krnov

Z historie města můžeme pochopit, proč se zde nachází brownfieldy a jakého původu jsou. Vůbec první písemně doložené podklady o městě pochází už ze 13. století.

(20)

2016 12 Původně se město nazývalo Kyrnow, za čas bylo přejmenováno na Jägendorf. Krnov se rozvíjel postupně. Důkazem toho je nepravidelně uspořádaný půdorys historického jádra a síťování ulic. Město Krnov se v minulosti mohlo pyšnit významnou strategickou polohou.

Byl důležitou křižovatkou významných obchodních cest na Opavu, přes Bruntál na Olomouc a taky na sever na Hlubčice, dnešní Glubczyce v Polsku. Město vzkvétalo především díky obchodu a velmi rozvinutému soukenictví.

O svou původní uzavřenost přišlo město s přechodem k průmyslu až v druhé polovině 19. stol. Došlo ke zboření městských hradeb a tím se na uvolněných pozemcích stavěly továrny, které byly zaměřené hlavně na textilní výrobu, následně se k nim přidala strojírenská výroba. Od 70. let 19. století je s Krnovem také spojena velká tradice výroby varhan Továrny bratří Riegrů. K rozvoji Krnova významně přispěla výstavba železnice v roce 1872. Na začátku 20. století nastal velký rozvoj textilní výroby, který povznesl město na jedno z předních měst v Rakousku Uhersku. Na konci 19. století již zde bylo 17 továren na výrobu vlněného, hedvábného zboží a sukna.

Do života všech obyvatel, velmi prosperujícího textilního města, vstoupila druhá světová válka. Větší část obyvatel tehdy hlásila k německé národnosti. Po válce byli němečtí obyvatelé vysídleni. Následný příchod nových obyvatel, zejména z Balkánského poloostrova, znamenal částečně ztrátu tradice tohoto území. Jejich příchod je spojen s občanskou válkou v Řecku v letech 1946-1949. S odsunem německého obyvatelstva došlo ke ztrátě odborníků v textilních továrnách, kteří nemohli být nahrazeni. (Město Krnov, 2007)

5.2 Ekonomická činnost

V roce 1989 a v následujících letech prošel Krnov po ekonomické stránce velkou změnou. Již tradiční průmysl textilní, zasáhla celková stagnace odvětví. Původní podnik Karnola a.s. zkrachoval a dnes zůstal v provozu jen jeden, PEGA – VEL a. s. Společnost je zaměřena zejména na výrobu a prodej textilní galanterie.

Dalším z významných odvětví v Krnově je průmysl, hlavně strojírenský. Ten si stále zachovává své původní postavení, ale po nezdařilých privatizacích, hlavně Strojosvitu, a změnách ve struktuře tržního hospodářství, nabízí zaměstnání pro stále méně

(21)

2016 13 lidí (Szczepaniková a kol., 2013, s. 54). K dalším významným firmám patří strojírenské a slévárenské firmy Strojosvit, Krnovské opravny a strojírny s.r.o. a Armaturka Krnov a.s.

Dnes stále zůstává v Krnově zachována významná tradiční výroba varhan. To díky společnosti RIEGER-KLOSS ORGELBAU s.r.o. s její tradicí po více jak sto let patří k nejstarším výrobcům varhan. Firma také založila v České republice naprosto výjimečnou Střední uměleckou školu varhanářskou. Ta jako jediná škola vyučuje uměleckořemeslný obor stavba varhan.

Velmi významná potravinářská firma v Krnově je Kofola a.s. Její vlastníci postavili svůj investiční záměr na obnovení této značky. Kofola, která byla již v době socialismu náhražkou západní Coca-coly. Dnes z firmy vyrostl středoevropský gigant a její odhadovaná hodnota je asi 8 miliard korun (Petr, 2012).

Jižně od města se nachází průmyslová zóna Červený dvůr. V nedávných letech se hledal pro rozvoj tohoto území investor. Stále se to ale nepovedlo, hlavně kvůli špatnému napojení na komunikaci. V roce 2012 však vláda ČR rozhodla, že podpoří dotací 52 milionů korun. Zóna byla zahrnuta do programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury MPO ČR. Stát již zastavování zelených ploch omezuje, ale přesto tento krnovský projekt dostal zelenou. To proto, že byl při žádosti o dotaci připojen do celku s vědeckotechnologickým parkem Ostrava a taky s projektem Škoda auto na rozšíření průmyslové zóny ve Vrchlabí. Tomuto projektu taky pomohla velká nezaměstnanost v regionu a snaha podpořit podnikání. Dále taky pomohla skutečnost, že po první etapě se zde firmám daří. (Petr, 2012)

5.3 Brownfieldy v Krnově

Na rozdíl od rozšiřování zmíněné průmyslové zóny stojí velké množství nevyužívaných ploch brownfieldů jak v centru města, tak v okrajových částech. Ve městě najdeme několik areálů brownfieldů. Hlavní objekty textilního průmyslu se v minulosti staly textilní továrny Karnola a Pega, stojící vedle sebe. Dnes se Karnola nachází ve velmi špatném stavu. Část, kde se nacházelo ředitelství Karnoly je nyní ve vlastnictví města a probíhá zde budování textilního muzea. Továrna Karnoly je v rukou soukromých vlastníků. To hlavně kvůli vysokým finančním prostředkům potřebných na revitalizaci. Po

(22)

2016 14 Karnole najdeme ještě další brownfield na ulici Československé armády. (CzechInvest,

V Krnově najdeme téměř všechny druhy brownfieldů. V ochranném pásmu historického jádra je situován areál dnes již bývalého podniku ZSKN (Továrna Závody S.

K. Neumanna). Mimo město, v místní části Krásné Loučky se nachází opuštěný areál armádních složek. Při okraji města, v blízkosti ulice Chářovská, najdeme opuštěný areál po zemědělské činnosti. Ve městě se nachází areál skladů a služeb, který je v záplavové oblasti na ulici Na ostrově. (CRR ČR, 2008)

V databázi serveru Centra pro regionální rozvoj ČR však najdeme pouze ty lokality, které patří z většiny městu. Proto nelze hovořit o uceleném přehledu brownfieldů V Krnově.

Jako úspěšný příklad regenerace brownfieldu lze uvést revitalizaci území bývalých kasáren, která skončila v roce 2011 a čeká na investora. (Petr, 2012) Město se taky snaží podporovat projekty dalších revitalizací.

(23)

2016 15 0

5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1998 2001 2004 2007 2010 2012

Počet obyvatel

5.4 Obyvatelstvo

S úpadkem textilního průmyslu ve městě je taky spojen úbytek obyvatel. Jak lze pozorovat na grafu č. 5-1, počet obyvatel v Krnově od roku 1869 do doku 1930 výrazně vzrostl, a to díky textilnímu průmyslu až na 24 075 obyvatel. To představuje nárůst o 126,2

%. Poté ale, až do roku 1950, nastal naopak pokles a to o celých 21 %. Pokles byl zapříčiněn koncem druhé světové války a následnému odsun německého obyvatelstva.

Poté od roku 1950 opět narostl a to až do roku 1998, na celých 26 163 obyvatel. Od tohoto roku počet obyvatel pomalu ale jistě klesá. Pokles je zapříčiněn hlavně vysokou nezaměstnaností ve městě i celém regionu a taky nízkými mzdovými podmínkami. Při posledním sčítání lidu v roce 2011, měl Krnov 24 518 obyvatel. Počet obyvatel od roku 1869 do roku 2012.

5.4.1 Migrace obyvatelstva

Z grafu 5-2 je patrné kladné saldo migrace. Tím je myšlen rozdíl mezi přistěhovalými do města a vystěhovalými z města. V Krnově bylo pozorováno od roku 1991 do roku 1997. Od začátku roku 1998 do roku 2012 bylo však procento migrace

Graf 5-1 Počet obyvatel od roku 1869 do roku 2012 (Webový portál ČSÚ [online] [vid.

16. února 2015]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04, vlastní úprava)

(24)

2016 16 -200

-100 0 100 200 300 400 500 600 700

1991 1994 1997 2000 2003 2006 2009 2012

Přistěhovalí 602 368 349 284 331 307 324 355

Vystěhovalí 410 290 318 316 362 432 403 478

Saldo migrace celkem 192 78 31 -32 -31 -125 -79 -123 Přistěhovalí Vystěhovalí

záporné, jen na ojedinělou výjimku v roce 2007. V letech 2011 a 2012 byl zaznamenáno nejvyšší procento vystěhovaných obyvatel, a to dokonce 478 obyvatel. V posledních letech je většina odchodů obyvatel způsobena hlavně stěhováním za prací a za vyššími platy do větších měst.

Graf 5-2 Migrace obyvatel (Webový portál ČSÚ [online] [vid. 26. února 2015]. Dostupné z http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, vlastní úprava)

(25)

2016 17 5.4.2 Věková struktura obyvatelstva

Ve městě dochází ke stěhování mladší části obyvatel do větších měst. Jak se ukazuje v tabulce 5-1, obyvatel, kterým je od 0 do 30 let, po dobu deseti let značně ubylo, a to je z části také zapříčiněno přirozenou nižší porodností. Oproti tomu obyvatel nad 60 let po dobu deseti let vzrostl, to je způsobeno nižší úmrtnost obyvatelstva.

Tabulka 5-1 Věková struktura obyvatelstva v letech 2001 a 2011 (Webový portál ČSÚ [online]

[vid. 26. února 2015]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13, vlastní úprava)

věk počet obyvatel (2001) počet obyvatel (2011) 0-14 4 367 (17 %) 3 496 (14,6 %)

15-19 1 735 (6,7 %) 1 433 (5,9 %) 20-29 4 451 (17,3 %) 2 876 (12 %) 30-39 3 297 (12,7 %) 3 660 (15,2 %) 40-49 3 767 (14,6 %) 3 089 (12,9 %) 50-59 3 778 (14,7 %) 3 418 (14,3 %) 60-64 1 057 (4,1 %) 2 069 (8,6 %) 65-74 1 850 (7,1 %) 2 224 (9,3 %) 75 + 1 462 (5,7 %) 1 743 (7,3 %)

5.4.3 Obyvatelstvo podle vzdělání

Jak můžeme vidět na tabulce 5-2, množství obyvatel bez jakéhokoliv vzdělání se zdvojnásobil. Tento fakt u takových obyvatel značně omezuje uplatnění na trhu práce ve městě i regionu. Oproti tomu narostl počet obyvatel s vysokoškolským a s vyšším odborným vzděláním. Zvýšení vzdělanosti je pravděpodobně způsobeno vyššími nároky zaměstnavatelů.

(26)

2016 18 45,6%

36,8%

2,0%

služby průmysl

zemědělství, lesnictví, rybolov

Tabulka 5-2 Počet obyvatel podle stupně vzdělání v letech 2001 a 2011 Webový portál ČSÚ [online] [vid. 26. února 2015]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-

13, vlastní úprava

podle stupně vzdělání

počet obyvatel (2001)

počet obyvatel (2011)

Obyvatelstvo 15leté a starší 21 397 20 512

bez vzdělání 96 (0,4 %) 222 (0,9 %)

základní vč. neukončeného 5 082 (23,8 %) 3 943 (16,4 %) vyučení a střední odborné bez

maturity 8 017 (37,5 %) 7 145 (29,8 %)

úplné střední s maturitou 5 651 (26,4 %) 5 654 (23,6 %) vyšší odborné a nástavbové 766 (3,6 %) 860 (3,6 %) Vysokoškolské 1 513 (7,1 %) 1 904 (7,9 %)

5.4.4 Obyvatelstvo podle hospodářských sektorů

Z grafů 5-3 a 5-4 můžeme vidět rozdělení obyvatel do jednotlivých sektorů. Jak je možno vyčíst z grafů, množství obyvatel v průmyslu a taky zemědělství ubylo a tím se zvýšilo procento obyvatel v sektoru služeb. Takový přesun do jiného sektoru byl způsoben hlavně úpadkem průmyslu a zemědělství. Není se čemu divit, trend přesunu do sektoru služeb můžeme pozorovat u většiny vyspělých zemí.

Graf 5-3 Počet obyvatel v jednotlivých sektorech v roce 2001 (Webový portál ČSÚ [online]

[vid. 26. února 2015]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13, vlastní úprava)

(27)

2016 19 68,3%

27,9%

1,1%

služby průmysl

zemědělství, lesnictví, rybářství

Zdroj:

5.4.5 Nezaměstnanost

Ekonomika celého města po roce 1989 prošla velkou změnou. Tradiční textilní průmysl zasáhla velká stagnace celého odvětví. Druhé odvětví, které v minulosti bylo strojírenství, si však zachovalo své vysoké postavení, ale to zaměstnává stále méně zaměstnanců.

Graf 5-4 Počet obyvatel v jednotlivých sektorech v roce 2011

Graf 5-5 Počet obyvatel v jednotlivých sektorech v roce 2011 (Webový portál ČSÚ [online]

[vid. 26. února 2015]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13, vlastní úprava)

(28)

2016 20

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Krnov 13,2 11,3 8,8 7,9 12,3 13,9 14,4

ČR 6,64 6,09 4,97 4,11 6,1 6,96 6,7

0 2 4 6 8 10 12 14 16

Jak lze spatřit z grafu 5-5, oproti republikovému průměru je dokonce dvakrát vyšší.

Lze pozorovat, že do roku 2008 v Krnově nezaměstnanost klesala k 7,9 %, poté však během hospodářské krize opět začala růst až k 14,4 %, a to v roce 2011.

Graf 5-6 Srovnání míry nezaměstnanosti v Krnově a České republice v % (Webový portál MPSV [online] [vid. 2. března 2015]. Dostupné z

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004, vlastní úprava)

(29)

2016 21

6 Vybrané brownfieldy v Krnově

V následující kapitole jsou popsány a klasifikovány brownfieldy v Krnově.

Nejdříve jsou popsány a následně klasifikovány nevyužité lokality podle třech kritérií, které jsou podrobně popsány v kapitole Postup práce. K hodnocení slouží stupnice 1-10, podle třech kritérií:

 Podle atraktivity lokality, kde se brownfield nachází

 Podle současného stavu brownfieldu a výše investice do něj

 Podle složitosti majetkových vztahů

Dále jsou popsány již využité lokality, které byly v roce 2004 považovány za brownfieldy. Lokality budou hodnoceny podle povedenosti využití lokality rovněž na stupnici 1-10.

Stupnice pro každý brownfield (1- nejhorší, 10- nejlepší)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Obrázek 6-1 Brownfieldy v Krnově (https://mapy.cz, vlastní úprava)

(30)

2016 22 6.1 Bývalý vojenský areál

Krnov - Krásné Loučky

Druh: Nevyužívané armádní objekty

Nachází se na k.ú. Krásné Loučky. Na ploše prováděly vojenské jednotky cvičení.

Jsou zde sutiny původních objektů. Leží mimo vlivy z povodní.

Vlastníci:

Parcelní

číslo: 659/6, 660/7

1/3 Číšecká Antonietta, Maxima Gorkého 606/72, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov 1/3 Číšecký Martin, Maxima Gorkého 606/72, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov 1/3 Mališová Lenka, Albrechtická 1078/41a, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov Parcelní

číslo: 660/4, 660/5

Město Krnov, Hlavní náměstí 96/1, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov Parcelní

číslo: 663/5, 664/1

1/2 SJM Gavenda Dušan Ing. a Gavendová Radmila, Celní 88/62, 79395 Město Albrechtice 1/2 SJM Rachůnek Jiří a Rachůnková Jana, č.p. 453, 79383 Jindřichov

(31)

2016 23 Stav z roku 2004:

Obrázek 6-2 Bývalý vojenský areál (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

Zhodnocení stávající situace, možnosti dalšího využití lokality:

Lokalita je v současné době neudržovaná, zarostlá vysokou trávou a keři. Nacházejí se zde zbytky stavební sutě. Lze ji tak i nadále považovat za brownfield.

Na místo by mohlo být umístěno ubytovací nebo stravovací zařízení (motel, motorest). Další využití by mohlo být jako paintballové hřiště, kdy by se stávající stavební ruiny nemusely odvážet, ale použit jako překážky a úkryty.

Podle atraktivity lokality, kde se brownfield nachází:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Areál lze označit za nepříliš zajímavou lokalitu. V územním plánu je vymezeno rekreační využití nerušivého charakteru. Brownfield je umístěn za městem, ve směru na

(32)

2016 24 Krásné Loučky. V blízkosti se nachází silnice dále pokračující na Město Albrechtice.

Kolem areálu najdeme louky a pole. Nedaleko se nachází taky městská část Krnova- Chomýž.

Podle současného stavu brownfieldu a výše investice do něj:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Je třeba počítat s odklizením sutin a s případným odstraněním zbytků munice, která se zde může nacházet. Taky se předpokládá se sanací území.

Podle složitosti majetkových vztahů:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Jednu parcelu vlastní město Krnov, co lze počítat jako výhodu. Další dvě parcely si však dělí další majitelé, takže může nastat komplikace při případném odkupu celého areálu.

6.2 Areál skladů a služeb A

Ul. Na Ostrově- Krnov – Horní předměstí

Druh: Nevyužité administrativní objekty ve městech

Nachází se při jižním okraji vlakového nádraží na břehu řeky Opavy a dvou menších vodních toků. V areálu bývaly sklady nábytku. Byl poškozen povodněmi v roce 1997.

Vlastníci:

(33)

2016 25 Parcelní

číslo: 3569-73, 3574/2

SJM Papadopulos Nikola a Papadopulosová Zoja, Chářovská 878/117a, Pod Cvilínem, 79401 Krnov

Parcelní

číslo: 3574/1

ELASTEX, spol. s r.o., Na Ostrově 1229/1, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov Parcelní

číslo: 3575

1/2 SJM Kotas Rudolf a Kotasová Petra, Ježník 2420/48, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov 1/2 SJM Sedláček Jaroslav a Sedláčková Helena, Sovova 1006/3, Pod Cvilínem, 79401 Krnov

Stav z roku 2004:

Obrázek 6-3 Areál skladů a služeb A (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

(34)

2016 26 Obrázek 6-4 Areál skladů a služeb A (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na

území města Krnova. Město Krnov)

Aktuální stav:

Obrázek 6-5 Areál skladů a služeb A (Vlastní fotografie)

(35)

2016 27 Obrázek 6-6 Areál skladů a služeb A (Vlastní fotografie)

Obrázek 6-7 Areál skladů a služeb A (Vlastní fotografie)

(36)

2016 28 Zhodnocení stávající situace, možnosti dalšího využití lokality:

Lokalitu lze i nadále považovat za brownfield. Jsou zde umístěny sklady i drobné provozy, oproti roku 2004 se přidala pouze firma Elastex, která obývá západní křídlo a zabývá se textilní výrobou.

Hlavní a největší budovy se ale nepodařilo využít. Do budoucna tomu asi nebude jinak, protože lokalita byla zasažena povodněmi v roce 1997 a stále spadá do povodňového území. Proto by bylo vhodné dále do budov umisťovat drobné provozy nebo sklady.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Lokalitu nelze považovat za atraktivní. Podle územního plánu sem zde umístit sklady nebo výrobní činnost rušivého charakteru, ale stále zde trvá ohrožení povodněmi.

Možné dopravní napojení na ulici Na Ostrově.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Lokalita z části zdevastovaná po povodních, nutné počítat s vyššími náklady na rekonstrukci. Taky je zde nutné provést protipovodňové opatření do budoucna.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Kromě firmy Elastex a stolařství je zde jedna parcela bez využití. Ta má dva majitele. Při odkupu této parcely by tedy nemusely být komplikace.

(37)

2016 29 6.3 Areál Karnoly a.s. – C

Ul. Textilní, Krnov – Opavské předměstí Druh: Nevyužité průmyslové zóny ve městech Nevyužité administrativní objekty ve městech

Areál se nachází při východním okraji městského parku u nám. Míru. V areálu se prolínaly plochy podniku Karnola (skladové objekty, administrativa) s objekty bydlení a služeb. Areál byl poškozen povodněmi v roce 1997.

Vlastníci:

Parcelní číslo: 355-6

BP BYT s.r.o., Tyršova 187/2a, Pod Cvilínem, 79401 Krnov7 Parcelní

číslo: 357

7479/10000 BP BYT s.r.o., Tyršova 187/2a, Pod Cvilínem, 79401 Krnov 2521/10000 Practic Medical s. r. o., Kladenská 531/4, Vokovice, 16000 Praha 6 Parcelní

číslo: 360

1/2 Kratochvíl Bohdan, Rooseveltova 819/4, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov 1/2 Tobiášek Josef Mgr., Na Dolním pastviti 742/1, Pod Cvilínem, 794 01 Krnov Parcelní

číslo: 361, 366-7

(38)

2016 30 Město Krnov, Hlavní náměstí 96/1, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov

Parcelní

číslo: 362-3, 365

PEGA - VEL, a.s., Textilní 188/6, Pod Cvilínem, 79401 Krnov Parcelní

číslo: 364/1, 364/8-10

SJM Zajíc Radek a Zajícová Kateřina, Chářovská 873/111, Pod Cvilínem, 79401 Krnov Parcelní

číslo: 368-69

SJM Kratochvíl Tomáš PhDr.Mgr. a Kratochvílová Lada Mgr., Na Svahu 2417/4, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov

Obrázek 6-8 Areál Karnoly a.s. – C (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

(39)

2016 31 Obrázek 6-9 Areál Karnoly a.s. – C (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na

území města Krnova. Město Krnov) Aktuální stav:

Obrázek 6-10 Areál Karnoly a.s. – C (Vlastní fotografie)

(40)

2016 32 Lokalitu lze i dále považovat za brownfield, i když je od roku 2004 stále více využíván. Jsou zde umístěny ubytovací služby, sklady, zubní ordinace, komerční prostory a sklady.

Největší a dominantní budovu bývalé Karnoly se ale využít nepodařilo. Z hlediska využití objektu a potřeb města by bylo vhodné vybudovat maloobchod, restauraci, volnočasové a sportovní centrum, kosmetický salon, podnikatelský inkubátor, kancelářské prostory a související technické zázemí. V návrhu, je bráno v úvahu, že objekt může být zaplaven, jak už se jednou stalo díky tomu, že objekt leží podél břehu řeky a tak by bylo vhodné do přízemí umístit provozy, u kterých by v případě záplav nedošlo k velkým finančním ztrátám, popřípadě vnitřní parkoviště. Tento projekt by vyžadoval velkou finanční dotaci od investora.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Lze sem umístit služby výrobní i nevýrobní nerušivého charakteru. Lokalita velmi atraktivní, téměř v centru města, vysoká historická hodnota po významné textilní továrně.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Lokalita je bohužel stále postižena povodněmi z roku 1997, nutná protipovodňová opatření do budoucna. Je třeba počítat s vysokými náklady, objekt ve špatném stavu.

(41)

2016 33

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Celý areál rozdělen do sedmi parcel více majiteli, proto může být komplikován odkup větší části. Možné však odkoupení jen některé z parcel.

6.4 Areál podniku Řempo

Ul. K Řempu, Krnov – Opavské předměstí Druh: Nevyužité průmyslové zóny ve městech

Areál se nachází v odloučené poloze při východním okraji sídliště Pod Cvilínem.

Vlastníci:

Parcelní číslo: 1483/14, 1484/4-5

1/2 Gaš Pavel, Ježník 2422/84, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov 1/2 Wywial Pavel, Ježnická 1654/7, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov Parcelní

číslo: 1483/15

Město Krnov, Hlavní náměstí 96/1, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov Parcelní

číslo: 1483/16

SJM Kaniak Jozef a Kaniaková Božena, SPC H 446/39, Pod Cvilínem, 79401 Krnov

(42)

2016 34 Parcelní

číslo: 1467/2

Vlastnické právo Česká republika

Právo hospodařit s majetkem státu

Povodí Odry, státní podnik, Varenská 3101/49, Moravská Ostrava, 70200 Ostrava

Obrázek 6-11 Areál podniku Řempo (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

(43)

2016 35

Obrázek 6-12 Areál podniku Řempo (Vlastní fotografie)

Obrázek 6-13 Areál podniku Řempo (Vlastní fotografie)

(44)

2016 36 Obrázek 6-14 Areál podniku Řempo (Vlastní fotografie)

Areál se podařilo zčásti opravit a využít, avšak ne celý. Je zde prodejna nábytku, která byla vhodně umístěna na okraj města do velké haly. Dále ve dvoře fungují drobné provozy a sklady. Zbylé pravé křídlo je nevyužité. Stále ho tak částečně považovat za brownfield.

Zbytek areálu, který tvoří přízemní hala, je nevyužit. Hodil by se zde další podobný obchod jako prodejna nábytku nebo výrobní provoz.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

(45)

2016 37 Lokalita se nachází na okraji města, směrem na Opavu. Dobré napojení na silnici.

Podle územního plánu sem lze umístit výrobu rušivého charakteru nebo sklady. Lze jí tedy považovat za atraktivní.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Na lokalitě nutno počítat s povodněmi, jako v roce 1997. Stavební objekty však nejsou v devastovaném stavu.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Dvě parcely v majetku města, což lze počítat jako výhodu při případném odkupu.

Další dvě parcely vlastní soukromé osoby, tyto parcely však již jsou využity.

6.5 Areál bývalé cihelny

Ul. Hlubčická, Krnov

Druh: Nevyužité průmyslové zóny ve městech

Nachází se v Hlubčickém předměstí v odloučené poloze. Jedná se o bývalou cihelnu, kterou vlastní soukromá firma a pronajímá ho menším subjektům.

Vlastníci:

Parcelní číslo: 1275-9. 1281-2, 1283/1-4

Moravel a.s., Sladkovského 42, Holice, 78371 Olomouc

(46)

2016 38

Obrázek 6-15 Areál bývalé cihelny (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

Obrázek 6-16 Areál bývalé cihelny (Vlastní fotografie)

(47)

2016 39 Obrázek 6-17 Areál bývalé cihelny (Vlastní fotografie)

Lokalitu lze částečné považovat za brownfield. Oproti roku 2004 neprošel velkou změnou.

Nachází se zde drobné opravárenské služby, drobné provozy a sklady. Do budoucna lze umisťovat podobně využívané prostory. Lokalita je málo atraktivní a je na okraji města.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Lokalita na okraji města, nutno ale projet obytnou částí. Podle územního plánu sem lze umístit služby nerušivého charakteru.

(48)

2016 40

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Stavební objekty dobře zachovány. Nejsou zde pravděpodobné povodně oproti ostatním brownfieldům v Krnově.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Areál vlastněn pouze jedním majitelem, není potřeba tedy předpokládat s komplikacemi při případném odkupu části nebo celého objektu.

6.6 Areál služeb a skladů B

Ul. Petrovická

Druh: Nevyužité průmyslové zóny ve městech

Areál se nachází při výjezdu z města směrem na Polsko nedaleko městského koupaliště.

Vlastníci:

Parcelní číslo: 1156-8, 1160-5, 1166/1-2, 1166/4-6, 1166/8-9, 1168

Lacart s.r.o., Petrovická 363/61, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov

(49)

2016 41 Parcelní

číslo: 1159, 1166/3

Slezské telekomunikace spol. s r. o., Opavská 513/29, Pod Cvilínem, 79401 Krnov Stav z roku 2004:

Obrázek 6-18 Areál služeb a skladů B (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

Obrázek 6-19 Areál služeb a skladů B (Vlastní fotografie)

(50)

2016 42 Obrázek 6-20 Areál služeb a skladů B (Vlastní fotografie)

Obrázek 6-21 Areál služeb a skladů B (Vlastní fotografie)

(51)

2016 43 Zhodnocení stávající situace, možnosti dalšího využití lokality:

Areál neprošel od roku 2004 velkou změnou, jsou zde umístěny provozy jako:

opravna aut, sklenářství, oprava elektrospotřebičů, truhlářství, sklady a prodej oblečení.

Areál zůstává částečně nevyužit, takže zůstává brownfieldem. Na druhou stranu jsou některé prostory vhodně využity a do budoucna sem lze umístit další podobné provozy a dokonce i provozy rušivého charakteru.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Lokalita se nachází nedaleko centra. Výhodou je, že je zde možné umístit výrobu rušivého i nerušivého charakteru. Avšak prolínáním několika druhů provozů lokalita nepůsobí esteticky dobře.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Budovy nejsou nijak zvlášť poškozeny. Mohou se zde pouze nacházet zbytky vybavení po minulém vlastníkovi.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Lokalitu vlastní pouze dva vlastníci, netřeba tak předpokládat komplikace při odkupu nebo případného pronájmu.

(52)

2016 44

Lokality, které jsou již využity a nelze je dále považovat za brownfieldy:

6.7 Areál bývalé prádelny

Ul. Lidická, Krnov – Horní předměstí

Druh (2004): Nevyužité průmyslové zóny ve městech

Nachází se v západní části Kostelce, která byla silně poznamenaná povodněmi v roce 1997.

Vlastníci:

Parcelní

číslo: 4082-5, 4086/2-3,

RAKORD R & R, spol. s r.o., Lidická 1357/12, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov

Obrázek 6-22 Areál bývalé prádelny (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

(53)

2016 45 Obrázek 6-23 Areál bývalé prádelny (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na

území města Krnova. Město Krnov)

Obrázek 6-24 Areál bývalé prádelny (Vlastní fotografie)

(54)

2016 46 Obrázek 6-25 Areál bývalé prádelny (Vlastní fotografie)

Obrázek 6-26 Areál bývalé prádelny (Vlastní fotografie)

Lokalitu dnes již nelze považovat za brownfield. V roce 2004 byl pozemek nevyužitý a ve velmi špatném stavu.

(55)

2016 47 Dnes ho již vlastní jen firma Rakord, která se zabývá stavební činností. Areál se podařilo z velké částí opravit a hlavně mu najít budoucí využití.

Podle povedenosti využití územ

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Areál se podařilo využít i přes silnou devastaci po povodních v roce 1997, kdy byl pozemek silně znehodnocen. Stavební objekty byly taky ve špatném stavu, ale došlo k opravám a zbouráním některých nepotřebných objektů.

6.8 Areál služeb a skladů C

Ul. Chářovská, Krnov – Opavské předměstí

Druh (2004): Nevyužité administrativní objekty ve městech

Jedná se o menší areál při jižním okraji podniku Karnola.

Vlastníci:

Parcelní

číslo: 2288, 2289/1-2

Ftáčnik Ladislav, Chářovská 798/84, Pod Cvilínem, 79401 Krnov

(56)

2016 48 Stav z roku 2004:

Obrázek 6-27 Areál služeb a skladů C (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

Obrázek 6-28 Areál služeb a skladů C (Vlastní fotografie)

(57)

2016 49 Obrázek 6-29 Areál služeb a skladů C (Vlastní fotografie)

Lokalitu už nelze považovat za brownfield. Oproti roku 2004 je zde už pouze jeden majitel, který v současnosti stále provozuje zámečnictví. K tomu dojde v nejbližší době i k využití hlavní velké budovy, kde se v současnosti instalují plastová okna a dochází k vnitřní rekonstrukci.

Podle povedenosti využití území:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Areál lze tedy považovat za úspěšně využitý v souladu s územním plánem, kde je přípustné zde umístit služby výrobního i nevýrobního charakteru. Esteticky bude působit příjemně po rekonstrukci dvou zbývajících pohledů na hlavní budovu, která nyní probíhá.

(58)

2016 50 6.9 Areál zemědělské výroby

Ul. Chářovská, Krnov – Opavské předměstí Druh (2004): Nevyužité zemědělské objekty

Jde o menší zemědělský areál při jižním okraji podniku Karnola (mezi podnikem Karnola a plochou letiště). Sloužil chovu hospodářských zvířat.

Vlastníci:

Parcelní číslo: 2169

Šeneklová Dagmar Ing., Revoluční 1144/70, Pod Bezručovým vrchem, 79401 Krnov

Parcelní číslo: 2170

Česká republika

Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Žižkov, 13000 Praha 3

Parcelní

číslo: 2171, 2173

Tomeček Roman, Loděnice 120, 74774 Holasovice

(59)

2016 51 Stav z roku 2004:

Obrázek 6-30 Areál zemědělské výroby (HALUZA, J. a kol., 2004. Analýza nevyužívaných ploch na území města Krnova. Město Krnov)

Obrázek 6-31 Areál zemědělské výroby (Vlastní fotografie)