Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Obor: Informatika
Název bakalá ř ské práce:
Srovnání webových stránek vybraných obcí Č R
Vypracoval: Jakub Zaplatílek
Vedoucí práce: Doc. Ing. Prokop Toman, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalá ř skou práci na téma
„Srovnání webových stránek vybraných obcí Č R“
vypracoval samostatn ě .
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 20.prosince 2006 Podpis
Abstrakt
Předmětem zájmu předkládané bakalářské práce je analýza a srovnání webových stránek vybraných obcí České republiky. Součástí je i náhled na informační společnost a také se práce dotýká problematiky informační gramotnosti obyvatelstva.
Pro srovnání a výsledné zhodnocení webových stránek bylo nutné stanovit kriteria a metodu hodnocení. Použil jsem takovou metodu, kde jsem k jednotlivým kriteriím přiřadil určité váhy a následné hodnoty sečetl. Ta webová stránka, která získala nejvíce bodů zvítězila. Při výběru kriterií jsem se snažil zvolit takové, které jsem byl schopen objektivně ohodnotit na základě mých znalostí a zkušeností.
Součástí analýzy je i vyhodnocení a komentář k výsledkům.
1 ÚVOD ...1
2 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST ...2
3 POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST...4
3.1 PRŮZKUM INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI...4
3.1.1 Nejdůležitější výsledky ...6
3.2 EUROPEAN COMPUTER DRIVING LICENCE...7
3.2.2 ECDL ...7
3.2.3 Výhody ECDL ...7
3.2.4 Cílová skupina ECDL ...8
3.2.5 Úroveň obtížnosti ...8
3.2.6 Produkt ECDL...8
3.2.7 Testy ECDL ...9
4 TESTOVÁNÍ WEBOVÝCH STRÁNEK ...10
4.1 OBJEKTIVNÍ VERSUS SUBJEKTIVNÍ FAKTORY...10
4.1.1 Objektivní faktory...10
4.1.2 Subjektivní faktory...10
4.2 TESTOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH FAKTORŮ...11
4.2.3 Validita...11
4.2.4 Funkčnost odkazů...11
4.2.5 Přístupnost ...11
4.2.6 Datová velikost stránek a jednotlivých objektů a rychlost načítání ...12
4.2.7 Použitelnost ...12
4.3 OPTIMALIZACE PRO VYHLEDÁVAČE...12
4.4 UKÁZKA NĚKTERÝCH PROGRAMŮ PRO TESTOVÁNÍ WEBOVÝCH STRÁNEK...13
5 INTERNET A PROPAGACE ...13
METODY HODNOCENÍ WEBOVÝCH STRÁNEK...15
5.1.1 Zlatý erb ...15
5.1.2 WebTop100 ...16
5.1.3 Best IST Project Website ...18
5.2 INTERNET VE STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ...19
5.3 STANDARDY ISVS ...19
6 METODY PRO ANALÝZU WWW STRÁNEK VYBRANÝCH OBCÍ ČR ...20
6.1 GRAFIKA...21
6.2 INFORMAČNÍ HODNOTA...23
6.3 POUŽITELNOST...24
6.4 PŘÍSTUPNOST...26
7 PŘEDSTAVENÍ JEDNOTLIVÝCH MĚST ...28
7.1 TURNOV...28
7.2 SEMILY...29
7.3 DĚČÍN...30
8 ANALÝZA A HODNOCENÍ ...31
8.1 WWW.TURNOV.CZ...31
8.2 WWW.SEMILY.CZ...31
8.3 WWW.MUDECIN.CZ...32
8.4 GRAFIKA...32
8.4.1 Hodnocení ...35
8.5 INFORMAČNÍ HODNOTA...36
8.5.2 Hodnocení ...39
8.6 POUŽITELNOST...40
8.6.3 Hodnocení ...42
8.6.4 Přístupnost ...42
8.6.5 Hodnocení ...43
8.7 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ...44
9 ZÁVĚR ...45
10 PRAMENY...47
1 Úvod
Jako téma pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral analýzu webových stránek vybraných obcí České republiky. Vybral jsem tyto města. Turnov, Semily, Děčín.
Výběr nebyl tak úplně náhodný. Město Turnov jsem vybral z očividného důvodu a to, že jsem se ve městě narodil a s několikaletou pauzou tam žiji do dnes. Těch několik pár let jsem strávil v druhé zvoleném městě. Tím městem jsou Semily. Města leží velmi blízko u sebe a již dlouhou dobu jsou velcí rivalové. Město Děčín zde také nefiguruje náhodně. Vybral jsem ho z toho důvodu, že se v letošním kole soutěže Zlatý erb umístilo na prvním místě. Myslím si, že bude zajímavé porovnat vybraná města právě s vítězem, kde budu moci vypíchnout hlavní nedostatky jednotlivých stránek a naopak pochválit ty aspekty, které jsou na stejné úrovni nebo lepší. Hlavním cílem práce bylo zjisti zda jsou zvolené prezentace jednotlivých měst na dostačující úrovni a popřípadě navrhnout řešení těch částí, které ve srovnání nedopadnou nejlépe. Součástí práce je i vhodné stanovení kriterií a metody hodnocení.
Práce je rozdělena do několika oddílů a závěr. Prvních pár stránek jsem se rozhodl věnovat informační společnosti a jejímu rozvoji v Evropě. Pokusit se definovat co vlastně informační společnost je. Nastínit nejdůležitější aspekty existence informační společnosti.
Druhá část se věnuje informační gramotnosti, jakožto jedné z hlavních podmínek vzniku informační společnosti. Domnívám se, že toto téma je velice důležité. K čemu by nám byly krásné a funkční webové stránky spolu se sofistikovanými elektronickými službami poskytované právě skrze webové nebo telekomunikační rozhraní, když by jej mohla využívat pouze velmi malá část populace a tím se tyto služby staly prakticky nepoužitelné. Také jsem se zde pokusil představit mezinárodní program pro vzdělávání v této oblasti ECDL (European Computer Driving Licence).
Znázorním zde dnešní situaci v České republice a pokusím se odpovědět na otázky zaměřené na dostupnost a přístupnost k informacím právě na webových stránkách jednotlivých obcí.
Třetí část se věnuje testování webových stránek. Rozdělím zde kritéria do kategorií. Tato sekce bude popisovat teoretickou základnu pro volbu vhodných kriterií a metody komparace.
Čtvrtá část se stručně věnuje internetu a představení několika již použitých metod komparace webových stránek na českém internetu. Protože zde budu provádět analýzu webových stránek, je velmi důležité zmínit se o internetu, jako prostředku pro prezentaci jednotlivých webových stránek. Zde se také budu zabývat problematikou standardů ISVS.
V další části se pokusím zvolit nejlepší metodu pro následné srovnaní webových stránek. Představím také vybraná kritéria na základě metod již použitých na internetu.
Rád bych se zde také zmínil o tématu, které se stává v poslední době velmi diskutované a tím je problematika světových standardů psaní webových stránek.
Nejrozsáhlejší část se zabývá samotnou analýzou webových stránek obcí. Nejprve stručně představím jednotlivá města a jejich postaveni v České republice. Poté aplikuji zvolenou metodu a vyhodnotím výsledky.
Pro svou práci jsem teoretické informace převážně čerpal z internetových zdrojů. K jejich nalezení jsem využil kromě klasických internetových vyhledávačů a katalogů také doporučení svých přátel a pedagogů na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Vyčerpávající seznam zdrojů jsem uvedl na posledním listu práce.
2 Informa č ní spole č nost
Pojem informační společnost se poprvé objevil v Norově-Mincově zprávě francouzské vlády v roce 1975, která rozšířila tradiční chápání telekomunikací i na otázky národní technologické suverenity a vytyčila vládní iniciativy včetně
"elektronického občanství" (obecně se považuje i za původce termínu "telematika").
Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Ze zpracování informací se stává
významná ekonomická aktivita, která jednak prostupuje tradičními ekonomickými či společenskými aktivitami a jednak vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které podstatně ovlivňují charakter společnosti. Informační společnost tak v podstatě označuje společnost v období nové ekonomiky.
Z technologického pohledu lze říci, že informační společnost je společnost s vysokou mírou využívání informačních a komunikačních technologií založených na prostředcích výpočetní techniky a s nimi spojenou digitalizací.
Hlavními rysy informační společnosti jsou převaha práce s informacemi, interaktivita, integrace a globalizační tendence. Technologickou základnou této proměny je využívání prvků moderních informačních technologií (IT) a digitálních komunikací. Tempo technologického pokroku v konstrukci počítačů je již několik desetiletí motorem doposud neomezeného růstu a neustálých inovací. Jednou z výhod informace v digitalizovaném tvaru je univerzální použitelnost, duplikovatelnost a transformovatelnost.
Informační a komunikační technologie umožnily vznik nové průmyslové revoluce s dopady, které mění způsob spolupráce ve společnosti, způsob života i hledání nových možností uplatnění lidského potenciálu ve výrobě, spotřebě, kultuře i využití volného času. Vyhledávání, zpracovávání, uchovávání i předávání informací se stává prakticky nezávislé na časových, prostorových či kvantitativních omezeních.
Nové příležitosti, které měnící se charakter společnosti poskytuje, přinášejí nové a širší možnosti uplatnění.
Současný stav informatiky a jeho rozvoj ovlivňuje a zásadním způsobem bude ovlivňovat všechny sféry společenských aktivit. Vede např. k zcela novému pohledu na organizaci malých a středních podniků, kde lze za podpory e-prostředků počítat s atomizací a užší specializací jednotek (problematika tzv. "virtual enterprises"). Počítat lze se zefektivněním systémů státní správy, zkvalitněním výrobních procesů na všech úrovních, se zkvalitněním lékařské péče, a to i díky možnostem využívat rozsáhlých, lehce dostupných souborů znalostí.
Evropská unie svou podporou budování informační společnosti sleduje zlepšení konkurenceschopnosti Evropy díky novým příležitostem, které prorůstání aplikací informačních technologií prakticky všemi vrstvami fungování společnosti umožní.
Potenciál informační společnosti má zvýšit kvalitu života občanů Evropy, zvýšit účinnost sociální a ekonomické organizace i posílit soudržnost.
Nelze opomenout ani na rizika spojená s tvorbou informační společnosti. Jedním z hlavních rizik je stratifikace společnosti na informačně bohaté a informačně chudé.
V počátečních stádiích má jen malá část populace přístup k novým technologiím, jejich praktickému využití a výraznějšímu zisku z jejich zavádění. Vzdělávání, odborný výcvik, obecná osvěta a zvyšování komunikační kompetence budou hrát výraznou úlohu v přípravě a adaptaci obyvatelstva na probíhající změny.
Literatura: [JZISZ]
3 Po č íta č ová gramotnost
Z důvodu, že se dnes každý v běžném životě s počítači setkává, plyne to, že každý by se měl alespoňčástečně naučit počítače ovládat a pracovat s nimi. Ten kdo to dokáže zjistí, že je to velice užitečné a usnadní mu to jeho život. Co tedy znamená být informačně gramotným? Za informačně gramotného jedince lze tedy považovat toho, kdo je schopen vyhledat a zpracovat informace za použití obvyklého počítačového vybavení a je dále schopen orientovat se v různých oblastech práce s počítačem a efektivně jej využívat. Jedná se zejména o základní přehled v oblasti hardware, terminologii, znalost textového a tabulkového editoru, grafiky a internetu.
3.1 Pr ů zkum informa č ní gramotnosti
Ministerstvo informatiky ČR nechalo vypracovat velmi unikátní výzkum ohledně informační gramotnosti populace. Výzkum byl proveden ve spolupráci se společnosti STEM/MARK. Hlavním cílem průzkumu bylo vymezit pojem informační gramotnost, zjistit její reálný stav, resp. úroveň využívání informačních a komunikačních technologií v České republice. Jak na tom je průměrný český občan?
V první části bylo provedeno rozsáhlé telefonické dotazování. Bylo kontaktováno celkem 15 tisíc náhodně vybraných jedinců ve věku 18-60 let, k tomuto vzorku pak bylo přidáno dalších 500 jedinců ve věku 15-17 a 500 jedinců ve věku nad 61 let.
Celkem tedy bylo v první fázi dotazováno 16000 respondentů v období únor-červenec 2005 .
Druhou fází pak byly tzv. studiové testy. Výběrový vzorek 500 respondentů z různých měst v ČR byl skutečně testován aplikacemi na počítači, bez jakékoliv asistence. Tím byla ověřena validita odpovědí a celého připraveného modelu v porovnání se skutečnými naměřenými daty, očištěnými od "sebestylizace" respondentů.
Tento průzkum je skutečně unikátní svým rozsahem a podrobností. Jistě by bylo zajímavé i srovnání s ostatními zeměmi, ale obdobný průzkum v nějakém širším měřítku bohužel neexistuje. Výsledky průzkumu byly prezentovány na konferenci ISSS 2005 (Internet ve státní správě a samosprávě). Z výzkumu, který nastavil základní úroveň informační gramotnosti poměrně vysoko, vyplývá toto.
Obrázek č.1, práce s počítačem – potenciál poč. Gramotnosti Zdroj www.dialogin.cz
V současnosti dvě třetiny populace 18-60 let (66 %) deklarují schopnost práce s počítačem alespoň na zcela elementární úrovni, mezi těmito respondenty existuje skupina osob, která ovládá počítač všestranně do té míry, že dokáže plnohodnotně využít většiny jeho základních možností, tzn. 27 % osob je informačně gramotných.
Celková úroveň informační gramotnosti je primárně závislá na dosaženém vzdělání, věku a na celkovém vztahu k informačním technologiím.
3.1.1 Nejdůležitější výsledky
• Čtvrtina populace ve věku 18–60 let je informačně gramotných (27 %).
• Podíl informačně gramotných mezi populací starší 60ti let jsou 2 %, mezi generací 15-17 let je tento podíl 55 %.
• Třetina učitelů základních a středních škol (33 %) je informačně gramotná (tedy dvě třetiny ne).
• Úplných počítačových profesionálů orientujících se v oblasti počítačů na špičkové úrovni je necelé 1 % v populaci.
• Nejnižší informační gramotnosti dosahují zástupci nekvalifikovaných dělnických profesí (4 %).
• Tři čtvrtiny z těch, kteří dnes deklarují schopnost práce s počítačem, získávaly své znalosti metodou pokus-omyl (73 %).
• Dvě třetiny respondentů využívávají počítač ke svému sebevzdělávání (63 %), polovina ke hraní her (46 %), třetina k nakupování (31 %).
• Dvěma pětinám respondentů, kteří nevlastní počítač, chybí jeho smysluplné využití (39 %), v generaci nad 60 let tento podíl dosahuje 47 %.
• Užívání internetu je nejčastěji spojováno s vyhledáváním informací na internetu, rozpoznáním internetové adresy a napsáním jednoduchého emailu.
Literatura: [PGVCR] [VIGCIG] [DIAL00]
3.2 European Computer Driving Licence
Už několik let probíhají specializované školení, které pomáhají lidem s počítači a internetem zacházet. Například ECDL je mezinárodně uznávaná, objektivní, standardizovaná metoda pro ověření počítačové gramotnosti. Zjišťuje pomocí praktických testů, zda je uchazeč schopen efektivně využívat základní informační technologie.
3.2.2 ECDL
European Computer Driving Licence (dále jen ECDL) je certifikát, který prokazuje, že jeho nositel zná základní koncepci informačních technologií (IT), umí používat osobní počítač a běžné aplikace na základní úrovni. Konkrétně ECDL znamená, že jeho držitel úspěšně složil jeden teoretický test ze základních pojmů informačních technologií a šest praktických testů, které osvědčují jeho znalost práce s PC a všeobecně rozšířenými aplikacemi.
ECDL je mezinárodně uznávaný certifikát. Může zjednodušit proces přijímání zaměstnanců a zajistit, aby zaměstnavatel získal jednoznačnou informaci o úrovni znalostí a dovedností uchazeče při práci s osobním počítačem. ECDL je certifikát znalostí a dovedností založených na jednotném schváleném Sylabu.
Základním cílem programu ECDL je zvýšení úrovně základních znalostí informačních technologií a základních schopností používat osobní počítač a běžné aplikace. Tento cíl se program ECDL snaží prosadit nejen v celé Evropě, ale i v ostatním světě.
3.2.3 Výhody ECDL
Počítačová gramotnost se dnes stává stále důležitější v nejrůznějších oblastech života. ECDL je certifikát o znalostech informačních technologií vhodný pro širokou populaci. Je určen těm, kteří potřebují nebo si přejí vědět, jak používat osobní počítač. Je vhodný pro pracovníky v nejrůznějších oblastech stejně jako pro ty, kteří na trh práce teprve vstupují, bez ohledu na věk. Příkladem výhod ECDL jsou např.:
• všeobecné kvalifikace IT dovedností
• zásadně nové a průkazné metody měření a ověřování IT dovedností
• propracovaný sylabus, který zohledňuje současné běžné požadavky zaměstnavatelů na své zaměstnance v oblasti IT dovedností
• zvětšení obecného povědomí o výhodách aktivního zapojení do informační společnosti
• flexibilní a dostupná kvalifikace, která svým držitelům nabízí zvětšení mobility 3.2.4 Cílová skupina ECDL
Cílovou skupinou pro ECDL je široká populace, která chce kvalifikovaně používat svůj osobní počítač. Kvalifikace ECDL umožňuje zaměstnancům, studentům i ostatním občanům tímto certifikátem formálně doložit, že mají základní počítačové znalosti a dovednosti potřebné k efektivnímu používání osobních počítačů. Například administrativní pracovníci, kteří chtějí, aby jejich počítačová gramotnost vešla ve všeobecnou známost, budou chtít získat tento druh certifikace a naopak zaměstnavatelé mohou prostřednictvím této certifikace snadno ohodnotit aktuální nebo budoucí zaměstnance. Cílovou skupinou pro ECDL je tedy velice široká část populace.
3.2.5 Úroveň obtížnosti
ECDL je certifikát znalostí a dovedností potřebných k používání osobního počítače na základní úrovni. Tato základní úroveň znalostí a dovedností je definována v Sylabu ECDL; modul 1 obsahuje podrobný seznam znalostních okruhů a detailů, moduly 2-7 definují sady dovedností a typy úkolů. Okruhy znalostí a sady dovedností obsažené v Sylabu ECDL byly pečlivě vybrány a shromážděny skupinou expertů pracujících v nejrůznějších oblastech jako základní znalosti a dovednosti potřebné pro používání osobních počítačů a běžně rozšířených aplikací.
3.2.6 Produkt ECDL
Pro uživatele se produkt ECDL skládá fyzicky ze dvou částí, z vlastního certifikátu ECDL a z indexu ECDL (ECSC), který slouží jako oficiální záznam o úspěšně složených testech. ECDL Start je certifikátem, který může být vydán po úspěšném absolvování libovolných čtyř modulů v rámci programu ECDL.
ECDL je certifikát, který svědčí o tom, že jeho držitel umí používat osobní počítač a běžné aplikace, a prokazuje, že jeho držitel byl testován ve shodě se standardem ECDL a autorizovaným Sylabem ECDL. ECDL je mezinárodně uznávaným dokumentem a má v celé Evropě podobnou úpravu.
Před zahájením prvního testu obdrží kandidát index ECDL. Index ECDL je oficiálním formulářem používaným k zaznamenání každého úspěšně složeného testu.
Pokud kandidát úspěšně absolvuje některý další test, doplní se záznam do indexu. Po úspěšném absolvování všech sedmi testů má kandidát nárok na průkaz ECDL, který mu na základě vyplněného indexu vystaví národní zástupce ECDL.
Testy z jednotlivých modulů mohou být prováděny v libovolném pořadí, v kterémkoli akreditovaném testovacím centru a v kterékoli zemi. Průkaz ECDL i index ECDL vydané v jedné zemi jsou platné i ve všech ostatních. Průkaz i index ECDL jsou mezinárodně uznávanými certifikáty.
3.2.7 Testy ECDL
Certifikace ECDL je prováděna pomocí sady manuálně vyhodnocovaných testů. Toto testování je orientováno na úkoly a předpokládá 70-80%ní splnění požadavků s ohledem na potřebu testovaných praktických dovedností. Posouzení skutečnosti, zda uchazeč vyhověl nebo nevyhověl požadavkům testu je plně v kompetenci zkušebního komisaře, který testy opravuje. V zájmu zachování maximální objektivity při do určité míry subjektivním vyhodnocováním procházejí zkušební komisaři před svým jmenováním sérií srovnávacích testů.
V současné době se navíc v některých zúčastněných státech zkouší jiný model testování založený na automatickém vyhodnocování testů, manuální opravování však stále podstatným způsobem převládá.
Literatura: [ECDLO1]
4 Testování webových stránek
Tvorba webových stránek je činnost poměrně náročná a celý proces od prvotního nápadu až po finalizaci stojí mnoho času a úsilí. Testování je velice důležitou součástí vývoje a pokud jej zanedbáte, může se vám tvorba webových stránek i značně zkomplikovat. Testovat se dá na stránkách v podstatě všechno a následující odstavce se vám pokusí tuto problematiku trochu přiblížit.
4.1 Objektivní versus subjektivní faktory
Všechny faktory, které na webových stránkách testujete, se dají rozdělit do dvou skupin, na objektivní a subjektivní. Toto rozdělení vychází z výsledků, které vám daný test poskytne.
4.1.1 Objektivní faktory
Výsledek testování objektivních faktorů se dá přesně vyhodnotit. Můžete tak určit, zda vaše stránky splňují nebo nesplňují požadovanou vlastnost. Mezi objektivní faktory patří například validita zdrojového kódu a kaskádových stylů podle zvoleného standardu, funkčnost všech odkazů nebo splňování kritérií přístupnosti. Díky jednoznačnosti výsledků testování těchto faktorů by měla být jejich správnost u kvalitních webových stránek samozřejmostí.
4.1.2 Subjektivní faktory
Práce se subjektivními faktory je ve srovnání s objektivními náročnější. Jejich testování je většinou složitější a to, jak s výsledky naložíte, se odvíjí od vašich cílů a priorit. Do množiny subjektivních faktorů se řadí především použitelnost (anglicky
"usability") a některé faktory optimalizace pro vyhledávače.
Někde na pomezí mezi těmito dvěma skupinami se nachází datová velikost jednotlivých stránek a vkládaných objektů a s ní související rychlost načítání. Tyto veličiny můžete sice relativně přesně změřit, avšak rozhodování, jaké hodnoty jsou pro vás ještě přípustné, je značně subjektivní a závisí na vašich požadavcích.
4.2 Testování jednotlivých faktor ů
Faktory se kromě rozdílného vyhodnocování výsledků testování liší i v dalších směrech. S některými se pracuje již při tvorbě obsahu (hustota klíčových slov, informační architektura), jiné je dobré ověřovat v celém průběhu vývoje (validita, datová velikost objektů, přístupnost). Další stačí testovat až po vytvoření stránek (funkčnost odkazů) a případné chyby napravit dodatečně.
Faktory se také navzájem odlišují ve způsobu testování a nástrojích k tomu určených. Obecně se dá říci, že k testování většiny z nich lze použít neplacené online utility a analýzy, případně příslušný freeware. Například testování použitelnosti je však záležitostí mnohem náročnější.
4.2.3 Validita
Validita zdrojového kódu webových stránek a kaskádových stylů je asi nejsnáze testovatelnou veličinou a měla by být u všech kvalitních webů samozřejmostí. K jejímu ověření slouží validátor. Ten vás upozorní na všechny chyby a neodpustí vám žádný prohřešek proti standardu.
Validátor (X)HTML i CSS najdete na stránkách W3C a testování je možné provést vložením URL vaší stránky, případně uploadem daného souboru.
4.2.4 Funkčnost odkazů
Že odkazy na stránce fungují, vám možná připadá jako samozřejmost (a také by měla být), avšak nikdo není neomylný, proto je dobré si to jednou za čas ověřit.
Potřebná frekvence tohoto testování je dosti individuální. Nejdůležitější je u často aktualizovaných stránek, jakými jsou například weblogy nebo internetové magazíny. K ověřování funkčnosti odkazů najdete na internetu mnoho utilit (služba W3C - Link Checker) nebo můžete požít samostatný program.
4.2.5 Přístupnost
Stejně jako předchozí dvě vlastnosti, i přístupnost se dá testovat relativně snadno. Na začátku je nejdůležitější rozmyslet si, pro koho je web především určen. Na základě této úvahy se musíte rozhodnout, která všechna kritéria přístupnosti by měl váš web splňovat. Základní a velice důležitou vlastností všech přístupných webů, kterou by však
měly plnit všechny internetové stránky, je dostatečný kontrast mezi barvami textu a pozadí.
4.2.6 Datová velikost stránek a jednotlivých objektů a rychlost načítání Datovou velikost vašich stránek a jednotlivých objektů nejspíš znáte velice dobře.
Tato informace je jednou ze základních u každého souboru v počítači. Větší problém nastává při rozhodování, jak s těmito čísly naložit. Od datové velikosti každé stránky se odvíjí i doba, po kterou bude návštěvník celou stránku stahovat, a proto je tento faktor velice zásadní.
Rozhodnutí, jaká velikost je ještě přípustná, by mělo vycházet z úvahy, pro koho je stránka určena a jaký typ připojení asi tato cílová skupina nejčastěji využívá. Obecně samozřejmě platí, že čím kratší je doba načítání, tím lépe. Nejrychleji by se měl na stránce zobrazit obsah a celková doba načítání stránky by neměla překročit 15 vteřin.
4.2.7 Použitelnost
Dobře použitelné stránky jsou takové, na kterých se návštěvník rychle a intuitivně dostane k hledané informaci a lehce se zorientuje. Základem dobře použitelných stránek je především kvalitní informační architektura a propracovaná navigace.
Testování použitelnosti je věc mimořádně složitá, touto problematikou se zabývají celé firmy. Pokud vám tedy na dobré použitelnosti záleží (například u e-shopů je naprosto zásadní).
4.3 Optimalizace pro vyhledáva č e
Stejně jako použitelnost, i optimalizace pro vyhledávače (dále jen SEO - Search Engine Optimization) je samostatným a dosti složitým oborem. Z oblasti SEO jsou testovatelné jen některé faktory a právě na ty se dále zaměříme.
Hustota klíčových slov
Hustota klíčových slov je přesně měřitelnou veličinou a traduje se, že její hodnoty pro nejvýznamnější slova by se měly pohybovat v rozmezí mezi 3 až 7 procenty. Nic se
ale nemá přehánět a nejdůležitější tak je, aby byly všechny texty napsané přirozeně a optimalizované pro návštěvníky, nikoli vyhledávače.
Stránky pohledem robota
Do této oblasti patří především testování metainformací a prohlížení stránek v takové podobě, v jaké je pravděpodobně vidí vyhledávací roboti, kteří na ně přicházejí.
Výsledky těchto testů jsou již záležitostí více subjektivní
Pozice ve vyhledávačích
Aktuální pozici ve vyhledávačích lze samozřejmě testovat "ručně", tedy zadáním příslušného slova do vyhledávače a následným procházením výsledků. Zjistit, zda se nacházíte na některé z padesáti nejvyšších příček pro dané klíčové slovo v devíti světově nejpoužívanějších vyhledávačích, vám pomůže. K zjištění pozice v Google, světově nejpoužívanějším vyhledávači, poslouží také skript nazvaný Google Position.
4.4 Ukázka n ě kterých program ů pro testování webových stránek
Search Engine Position Checker - zjišťuje zda se nacházíte na některé z padesáti nejvyšších příček pro dané klíčové slovo v devíti světově nejpoužívanějších vyhledávačích
Web Page Analyzer – měří datovou velikost stránek W3C link checker - ověřování funkčnosti odkazů
Colour Contrast Analyser - ověřuje kontrast barev textu a pozadí přímo v souboru s kaskádovými styly.
Keyword density analyzer - měří hustotu jednotlivých klíčových slov
Literatura: [TWEBS]
5 Internet a propagace
Internet je jedním z nejrychleji se rozrůstajícím multimediálním a marketingovým nástrojem. Nejlepší charakteristiku dle mého názoru vystihují již v sobě obsažená tři klíčová písmena, jimiž je internet celosvětově nazýván. Těmi jsou WWW a v angličtině
znamenají „World Wide Web“, což v překladu můžeme vysvětlit jako pavučina rozšířená po celém světě. U nás se však více používá pojem „Síť sítí“. V praxi je internet obrovská infrastruktura spojující všechny počítače a datové sítě ať už komerčních, vládních, armádních, akademických nebo jen soukromých subjektů. Díky svému připojení do sítě internet máme potenciální přístup z každého počítače na kterýkoli jiný počítač v síti. Jednotlivé části internetu pak mají své vlastníky, ale síť samu o sobě nevlastní nikdo. Cela tato supersíť používá ke komunikaci společný protokol (respektive rodinu protokolů), kterým je v současné době TCP/IP.
Internet původně vznikl na začátku sedmdesátých let jako projekt amerického ministerstva obrany. Snahou bylo vytvořit síť spojující vzájemně všechny uzly tak, aby byla schopna přežít bojové podmínky a případné zničení jednoho či více uzlů. V roce 1970 tak vynikla síť nazvaná Arpanet, která spojovala pět institucí, a pracovala na protokolu NCP (Network Control Program), ale s postupem času a vznikem pokročilejších technologií začal být NCP nahrazován mnohem propracovanějším standardem vyšší úrovně označovaným TCP/IP. S tím se začal stále více používat pojem „Internet“. Tedy Internet s velkým "I", neboť internet (s malým "i") se v angličtině používá k označení jakýchkoli vzájemně propojených sítí.
Internet byl do roku 1985 sítí spojující především vědecké a výzkumné neziskové organizace. V té době však začal Americký Národní úřad pro vědu (Američan Science Foundation) doporučovat těmto organizacím, aby nabízely spoluúčast na drahé konektivitě i komerčním subjektům. Tím byl položen základ komercionalizace internetu a jeho divoký rozvoj. Do roku 1990 se internet využíval především ke službám elektronické pošty a přenosu souborů (tedy protokoly SMTP, FTP a UUCP) a vzdáleného terminálového přístupu k dokumentům (služby Gopher a WAIS). V roce 1992 se objevily první grafické prohlížeče, které začaly umožňovat zobrazování obrázků připojených k textu. Právě existence www spolu s rozšířením osobních počítačů přilákala na internet milióny nových uživatelů a ten se zejména od roku 1993 stal komerčně velmi zajímavým. V současné době internet poskytuje obrovské množství nejrůznějších služeb, kterými jsou mimo výše uvedené například přenos textu v reálném čase (chat), přenos hlasu či obrazu.
Literatura:[KZHI01]
Metody hodnocení webových stránek
V tuto chvíli se dostáváme na tenký led, jelikož v praxi neexistuje žádný ucelený všeobecně uznávaný standard hodnocení webových stránek. Každý subjekt zabývající se tímto problémem používá své vlastní metody a vlastní kritéria hodnocení. Po krátké rešerši jsem narazil na dva subjekty v České republice a jeden mezinárodní projekt hodnotící kvalitu webových stránek. První z nich je soutěž Zlatý erb zabývající se roční celorepublikovou soutěží o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí.
Druhou pak WebTop100 tvořící každoročně stovku nejlepších korporátních prezentací v České republice. Třetí je Best IST Project Website. Jelikož jde o propracované seriózní projekty s relativně rozsáhlými podklady, rozhodl jsem se ve své práci držet jejich kritérií a metod hodnocení.
5.1.1 Zlatý erb
Soutěž vyhlašuje Sdružení Zlatý erb pod záštitou Ministerstva informatiky ČR, Ministerstva vnitra ČR a Asociace krajů ČR. Soutěž je pořádána ve spolupráci s portálem Města a obce online a konferencí ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) a je součástí iniciativ v rámci kampaně Březen - měsíc Internetu. Cílem soutěže je podpořit modernizaci místní a regionální veřejné správy prostřednictvím rozvoje informačních služeb poskytovaných občanům i specifickým skupinám uživatelů s využitím internetu a ostatních elektronických médií, a přispět tak k rozvoji kvality života ve městech, obcích a krajích České republiky.
Soutěží se ve třech kategoriích: nejlepší webové stránky města, nejlepší webové stránky obce a nejlepší elektronická služba. Porotci se specializují na hodnocení vybraných kritérií podle své odbornosti. V celostátní kole se v kategorii Nejlepší webová stránka měst a Nejlepší webová stránka obcí hodnotí podle kritérií:
• Test reakce na žádost o informaci
• Povinné informace
• Doporučené informace
• Doplňkové informace
• Ovládání webu, navigace a přehlednost stránky
• Test rychlosti vyhledání informace
• Výtvarné zpracování s přihl. k zobrazení v různých prohlížečích
• Bezbariérová přístupnost – podrobný test (podle Pravidel pro tvorbu přístupného webu vydaných Ministerstvem informatiky)
• Inovativní přidaná hodnota
• Pomocné služby
Celkově bylo hodnoceno v krajských kolech přes 450 webových stránek měst, obcí a elektronických služeb. Do hodnocení se zapojilo více než 100 porotců. Do hlasování se zapojili i občané, uživatelé internetu, v soutěži o Cenu veřejnosti.
Literatura: [ZERB01]
5.1.2 WebTop100
Cílem projektu je dle organizátorů podpořit růst kvality korporátních prezentací českých firem na Internetu. S rozvojem konkurence na jednotlivých národních trzích i jejich postupným prolínáním roste význam efektivního využívání investic do moderních technologií. A právě oblast firemního Internetu patří v ČR k těm, do nichž firmy investují nemalé částky, aniž by si byly vědomy reálných příležitostí své internetové existence.
Organizátory soutěže jsou poradenské centrum v oblasti tvorby www stránek, Dobrý Web, dále podnikatelská síť, sdružující profesionály z oblasti technologického podnikání, TUESDAY Business Network, a také ekonomický měsíčník Ebiz. Žebříček hodnotících kritérií je v tomto případě mnohem rozsáhlejší, než tomu bylo u projektu Zlatý erb. WebTop100 hodnotí prezentace v celkem 30 kritériích, které zahrnují informační hodnotu webu, technologické řešení, design prezentace, její použitelnost, zpětnou vazbu a její online marketing. Kritéria jsou tematicky seskupena do podskupin, což zjednodušuje orientaci. Kritéria tedy vypadají následovně:
Informační hodnota
• Informace o vlastních produktech/službách
• Základní kontaktní informace
• Bohatost obsahu
• Aktuality, novinky
• Informace o volných místech
• Vícejazyčná verze Kreativita a vizuální design
• První dojem
• Čitelnost obsahových prvků
• Jednotnost grafiky napříč webem
• Možnost zvětšení velikosti obsahových prvků
• Kreativita grafiky
Technické řešení (přístupnost)
• Nezávislost na JavaScriptu a Flashi
• Nezávislost na obrázcích
• Použitelnost v alternativních prohlížečích
• Názvy stránek
• Podtržené odkazy
• Vyznačení nadpisů Použitelnost
• Konzistence navigačních prvků napříč webem
• Intuitivní informační architektura webu
• Fulltextové vyhledávání
• Mapa webu
• Datová náročnost stránky
• Tisk stránky Marketingové nástroje
• Viditelnost v katalozích
• Viditelnost ve vyhledávačích
• Intuitivní doména
• Odezva na e-mailový dotaz
• Reference/Testimonials
• Marketingové akce
• Sekce pro novináře
• Doporučení obsahu známému
• Registrace do newsletteru
Po pročtení kritérií je jasné, že ne všechny kategorie jsou si rovnocenné. Některé hodnotí objektivní fakta (Jazykové verze, Mapa webu, Fulltext, Nezávislost na některých atributech obrázek, Flash), jiná hodnocení byla ale subjektivním názorem porotců (Kreativita, První dojem, Marketingová přesvědčivost). Byla by nicméně chyba přistupovat ke všem webům stejně.
Literatura: [WEBTOP]
5.1.3 Best IST Project Website
Hlavním sponzorem této soutěže byla společnost Nokia. Cílem soutěže bylo povzbudit IST (Information Society Technologies) projekty, aby vylepšily svoje webové stránky. Zvýraznily obsah i design a zároveň aby se obsah stránek dostal veřejnosti na vědomí. Účastnilo se 254 webových stránek IST projektů. Širší internetová společnost je pak hodnotila na základěčtyřech kritérií. Vítěz obdržel částku 10 000 euro.
Obsah
Zda je obsah kompletní a aktuální. Například zda je snadné nalézt cíle projektu Design, struktura, navigace
Jestli je forma v rozporu s obsahem. Je stránka dobře strukturovaná? Pomáhá grafika stránky ve snadné orientaci? Bylo jednoduché a intuitivní se po stránkách pohybovat nebo jste se velmi rychle ztratil? Objevil jste nefunkční odkazy?
Evropské aspekty
Odpovídá stránka charakteru evropského projektu? Obsahuje stránka odkazy na
Celkový dojem
Doporučil byste navštívit stránku svému kolegovi? Užil jste si návštěvu stránek a naučil se něco nového?
Literatura: [BISTPW]
5.2 Internet ve státní správ ě a samospráv ě
Ministerstvo informatiky ČR je ústředním orgánem státní správy pro informační a komunikační technologie, telekomunikace a poštovní služby. Ministerstvo informatiky je koordinátorem rozvoje elektronické veřejné správy, e-Governmentu v České republice. Pokud již chci čerpat informace od skupin zabývajících se hodnocením webových stránek, nesmím zapomenout na projekt Ministerstva informatiky České republiky Internet ve státní správě a samosprávě. V rámci něj se každoročně pořádá konference ISSS, během které se projednává téma rozšiřování služeb dostupných prostřednictvím internetu ve státní správě a samosprávě. Každoročně jsou tak vyhlašovány výsledky soutěží jako například výše zmiňovaný Zlatý erb.
Tento projekt je znám i v zahraničí, jelikož sdružuje zároveň konference LORIS (Local and Regional Information Society) a V4DIS (Visegrad for Developing Information Society). Všechny tři konference jsou tedy pořádány v rámci jedné akce a letos v dubnu na ni bylo přihlášeno přes 2 000 účastníků z více než 26 zemí. V rámci konference LORIS je pak vyhlašována soutěž EuroCrest, což je v mezinárodní obdoba Zlatého Erbu. Tentokrát se tedy vyhodnocují stránky z oblasti střední a východní Evropy. Hodnotící kritéria jsou však přibližně stejná jako u české obdoby soutěže, proto se jí v rámci své analýzy nebudu dále zabývat.
Literatura: [ISSS01]
5.3 Standardy ISVS
Standard ISVS vznikl na pokyn vlády uložený v usnesení č. 875 z 6.9.2000 (při schvalování metodického pokynu ke sjednocení postupu orgánů veřejné správy při
zajištění práv fyzických a právnických osob na poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.). Standard byl vydán Úřadem pro veřejné informační systémy, dnes je vyhlašovatelem standardů Ministerstvo informatiky. Standard má tři hlavní části:
Povinně zveřejňované informace, Osnova popisu postupu a Obecná doporučení.
Povinně zveřejňované informace. Zveřejněné informace orgánů veřejné správy odpovídají Standardu ISVS, jestliže obsahují aktuální a správné informace v požadovaných položkách. Změna pořadí či přečíslování položek (například při nevyplnění některé položky konkrétním údajem) není přípustná.
Předmětem Standardu ISVS je společně s 17 bodovou osnovou povinně zveřejňovaných informací i detailní osnova popisu postupu orgánu veřejné správy při vyřizování žádosti občana (nejen při správním řízení, ale i při řešení jiných životních situacích). Tzv. 30 bodová osnova. Její vypracování je pro množství situací, které mohou ve státní správě i samosprávě nastat, velmi složité. Podle zákona se jedná o všechny správní i jiné postupy. Již zákonodárce si byl vědom složitosti realizace takového úkolu a proto v § 21 zákona uložil vládě povinnost vydat nařízení, kterým upraví součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností podle § 5 zákona.
Literatura: [SISVSO]
6 Metody pro analýzu www stránek vybraných obcí Č R
V následující části musím stanovit kritéria, kterých se budu při své analýze držet. Při analýze hodnotících kritérií u výše popsaných soutěží jsem se rozhodl, že provedu průřez jednotlivými kriterii výše zmiňovaných soutěží a vyberu takové, které dle mého názoru odpovídají nejlépe. V mé práci se budu primárně držet hodnotících kriterií soutěže WeTop100. Především díky nedostatku přesně definovaných pravidel pro analýzu webových prezentací je jejich posuzování stále otázkou subjektivního pohledu.
Proto se i já budu muset ve velké části spolehnout na svůj osobní úsudek. Jelikož se o internet a webové prezentace zajímám již delší dobu, věřím, že můj pohled bude dostatečně fundovaný.
6.1 Grafika
Na internetu je možné najít velké množství návodů a rad, jak vytvořit co nejestetičtější webovou stránku, jakých chyb se vyvarovat a naopak jaké triky použít, aby internetová prezentace plnila svůj účel a vypadala profesionálně. Při své analýze internetových prezentací jednotlivých obcí lze očekávat, že tým tvůrců, tvořících tuto stránku, bude základní pravidla znát.
Tomuto kriteriu jsem se rozhodl přiřadit váhu 20%, protože se domnívám, že grafika je sice velmi důležitá, ale pro webové stránky měst není určující.
V jednom americkém průzkumu z roku 2004 bylo na vzorku cca 1500 uživatelů internetu zjištěno, že pro 47 % z nich je primárním kritériem pro pokračování prohlížení nově navštíveného webu právě jeho vzhled (dalšími v pořadí pak byla známost značky a struktura navigace webu). Nevěřte tedy nikomu, kdo říká, že design není důležitý nebo není na webu to nejdůležitější. Ale otevřeně řečeno – web od designéra a snadno použitelný web ještě není to samé.
Literatura:
První dojem
Velmi subjektivní kritérium, kterým budu hodnotit, jak na mne působí stránka během prvních pěti minut intuitivního prohlížení. Budu hodnotit nejen umělecké ztvárnění grafiky, ale i její přehlednost, jednoduchost orientace a intuitivnost.
V čem dokáže pozitivní první dojem pomoci?
• Získává pozornost návštěvníka.
• Zvyšuje návštěvníkův zájem o vaši nabídku.
• Vzbuzuje důvěru ve vás a vaše schopnosti.
Čitelnost obsahových prvků
Zde budu hodnotit, jak na mne působí celkový obsah stránky. Do jaké míry je složité se v něm zorientovat a najít v něm v krátké době hledanou informaci. Důležité je, jak je využit můj monitor při rozlišení 1024*768, jak jsou jednotlivé prvky od sebe odděleny, kolik jich je na jedné stránce a jak složité je se mezi nimi pohybovat.
Co ovlivňuje čitelnost obsahu?
1. Velikost písma –nemělo by být použito písmo menší velikosti než 12 pixelů
2. Typ písma – pro zobrazení na monitoru je vhodnější bezpatkové, kulatější písmo typu Verdana – speciálně vytvořené právě pro čtení z obrazovky.
3. Kontrast písma vůči podkladu – řada studií na toto téma odhaluje, že právě kontrast je jedním z určujících bodů čitelnosti. Nejvhodnější je použití černého textu na bílém nebo pastelově zbarveném pozadí. Na bílý text na černém pozadí oko reaguje rychleji, ale jeho přílišná svítivost způsobuje rychlejší únavu oka.
4. Délka řádku – optimální počet 10–12 slov, což odpovídá šířce bloku 450 pixelů. 5. Vertikální mezery mezi řádky – mezery by měly odpovídat minimálně 1,5 násobku velikosti písma.
6. Mezislovní mezery – pro potřeby webové stránky je lepší neměnit výchozí (tzv.
defaultní) hodnoty, které použije prohlížeč.
7. Mezery mezi jednotlivými písmeny – pomocí formátovacích CSS vlastností je možné nastavit jinou než výchozí hodnotu mezer mezi znaky.
8. Řezy a zvýraznění písma – kurzíva a široké písmo (tzv. bold) se hodí ke zvýraznění důležitých částí textu
Jednotnost grafiky napříč webem
Zde budu zkoumat soulad samotných stránek v rámci jednotlivých obcí. Častým neduhem bývá například odkaz na starší část stránek, které dosud nebyly zasazeny do aktuálního grafického kabátu.
Možnost zvětšení obsahových prvků
Zvětšení obsahových prvků je v poslední době stále důležitější vlastnost webových stránek. Více se tímto prvkem budu zabývat v podkapitole přístupnosti. Zde pouze zhodnotím, zda zvětšení či zmenšení písma (funkce mozilla firefox) nemá neblahý vliv na celkový vzhled.
Kreativita grafiky
Toto je rovněž velmi obtížně měřitelné kritérium. Hodnotit budu, do jaké míry mne nápaditost a originalita stránek zaujala. Dále, zda lze na podobné ztvárnění grafiky na internetu narazit často a zda vzhled souhlasí s prezentujícím se městem.
6.2 Informa č ní hodnota
Informační hodnota stránek je relativně jasná skupina kritérií, jelikož lze při srovnávání určit, která ze stránek obsahuje více informací a má jejich lepší dostupnost. Stejně jednoznačně lze určit frekvenci aktualizací informací a počet jazykových mutací, u kterých lze dále sledovat úplnost v porovnání s primárním jazykem. Zde se lze inspirovat kritérii soutěže Zlatý erb, jelikož ta jsou psaná právě pro sledované subjekty.
Také je dobré rozlišit návštěvníky stránek na ty co hledají informaci o městě, ať z důvodu plánované návštěvy a nebo prostý zájem o město, a na návštěvníky, kteří hledají konkrétní informace nebo přímo služby mnohdy spojené s e-governmentem. Do druhé skupiny bych zařadil především obyvatelé města.
Při hodnocení informační hodnoty stránek obcí je nutné podotknout několik faktů. Jak jsem již rozebíral dříve v kapitole o standardech ISVS, webové stránky obcí mají jisté náležitosti. V dalším zkoumání budu předpokládat, že mnou vybrané obce dodržují tato nařízení a pouze zdůrazním doporučené a vítané služby.
Jelikož informační hodnota jakékoliv webové prezentace je dle mého názoru velmi důležitým kritériem, přidělím jí poměrně vysokou váhu a to 25%.
Elektronické služby
Elektronické služby jsou stále více se rozmáhajícím odvětvím. „e-Government“
představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům. Ohodnotím zde také unikátní služby, které jednotlivá města nabízejí.
Základní kontaktní informace
Každý potenciální zájemce o město, jehož stránky právě navštívil, bude zřejmě chtít vědět, koho se může zeptat na dodatečné informace.
Co všechno by měly kontaktní informace obsahovat?
1. Úplnou adresu pro písemnou korespondenci.
2. Telefonní číslo přímo do firmy (úřadu), případně na telefonickou podporu.
3. E-mailové adresy – podporu pomocí elektronické pošty.
4. Jména a spojení na kontaktní osoby.
5. Odkaz na mapu s vyobrazením sídla úřadu.
6. Interaktivní formulář pro zaslání Rychlého požadavku přímo z webu.
Bohatost obsahu
V tomto kritériu budu zkoumat různorodost obsahu a hlavně zda webové stránky obsahují vše co by mohlo potencionálního návštěvníka zajímat. Od historie města přes složení městského zastupitelstva, tak i probíhající či plánované události pro město důležité. Další informace jsou přínosem. Například předpovědi počasí, dopravní situace nebo webové kamery.
Na co se soustředit při tvorbě obsahu?
1. Stylistika – stránky musí obsahovat stylisticky dobře vytvořený obsah. Překlepy, nebo dokonce hrubky v textu působí dojmem neodbornosti nebo nedotaženosti 2. Informační hodnota – texty musí vzbuzovat (a podporovat) návštěvníkův zájem.
Návštěvník se z nich musí dozvědět všechno, co hledá, poskytované informace musí být úplné a přesné.
Aktuality, novinky
Aktualizace stránek je důležitým prvkem, jelikož nepřímo nutí čtenáře k opětovné návštěvě stránek. Při velkém počtu nových informací lze očekávat brzkou návštěvu za účelem hledání nových informaci.
6.3 Použitelnost
Použitelnost („usability“) internetových stránek určuje, jak snadno se na nich uživatelé orientují, jak rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký uživatelský zážitek si z nich odnesou. Vše pro uživatele, tak zní heslo dne. A i když ten většinový uživatel pro přístup na náš web používá rozlišení 1024 na 768, prohlížeč Microsoft
Explorer ve verzi 6.0 a operační systém Windows XP, skupiny uživatelů s jinými prohlížeči, nebo dokonce zařízeními, kterými přistupují na webové stránky, se zvětšují.
Abyste měli jistotu, že informaci dostane každý z uživatelů, ne jen ten
„standardizovaný“, je lépe povolat odborníky, kteří dokáží přizpůsobit váš obsah na míru.
Dobře použitelné stránky jsou přehledné, srozumitelné, snadno ovladatelné a je jednoduše příjemné s nimi pracovat. Na špatně použitelných stránkách uživatelé tápou, nedokáží dosáhnout svého cíle a odcházejí z nich zklamáni. Použitelnost je však také odborná disciplína, která exaktními metodami zkoumá příčiny uživatelských úspěchů i neúspěchů při práci s internetovými stránkami.
Kritériu přiřazuji váhu 20%.
Konzistence navigačních prvků napříč webem
Toto je zřejmě nejdůležitější prvek z kapitoly použitelnosti, jelikož bez kvalitního, intuitivního a přehledného navigačního systému není pro návštěvníka možné se na stránce orientovat a pohybovat podle svých představ. To často vede ke znechucení a zanevření na daný web. Na hodnocení tohoto kritéria existují sofistikované metodiky a zkoumají je rozsáhlé studie. Přesto neexistují striktní pravidla, a proto budu opět postupovat spíše intuitivně.
Intuitivní informační architektura webu
Architektura webu úzce souvisí s navigačními prvky. Zřejmě každý z nás zná pocit zoufalství při nekonečném bloudění na stránkách při hledání určité informace. Hodnotit tedy budu, od jaké míry je složité najít úzce specifikované informace a kolik času nebo kliknutí mi zabere, než se k ní dostanu.
Jazykové zpracování
Předpoklad, že stránky jednotlivých měst navštěvuje mnoho cizinců, je jazyková vybavenost velmi důležitá.
Fulltextové vyhledávání
Opět kritérium, které navazuje na předchozí. Mnohdy je jedinou šancí k nalezení požadované informace fulltextové vyhledávání. Budu tedy zkoumat, zda je na daném webu možnost tímto způsobem vyhledávat.
Mapa webu
Mapa webu by měla uživateli jednoduše představit architekturu webu a pomoci mu najít nejdůležitější informace. Hodnocení zde závisí na obsáhlosti, přehlednosti, relevantnosti a úplnosti informací zobrazených na této stránce.
Datová náročnost stránky
I když se takzvané širokopásmové připojení šíří rychle i v našich krajích, minimálně polovina tuzemských uživatelů se stále ještě trápí s modemem na vytáčené lince.
Musíme je mít na paměti, a proto je dobré velikost stránek datově optimalizovat. Za pomyslnou hranici únosnosti považujeme cca 100 KB.
Prohlížení stránky se tak při velké datové náročnosti stránky zpomaluje. Udělat pěkně vypadající stránku v únosné míře datového objemu je umění, které budu hodnotit z pohledu člověka využívajícího rychlost připojení 128 Kb/s.
Co ovlivňuje rychlost načítání?
1. Vytíženost linky, konektivita poskytovatele připojení k internetu (maximální rychlost, kterou mohou data z vašeho serveru téci do internetu).
2. Datová velikost stránky, počet načítaných objektů a rozvržení stránky.
6.4 P ř ístupnost
Obsah dobře přístupných stránek může stejně dobře vnímat uživatel málo běžného či zastaralého prohlížeče, nevidomý, diparetik, barvoslepý, dyslektik a cizinec se špatnou znalostí jazyka, jakož i zcela zdravý majitel výkonného počítače s nejnovější verzí nejrozšířenějšího prohlížeče. Nepřístupné či nedostatečně přístupné stránky brání některým z výše uvedených skupin uživatelů v přístupu k obsahu. Hlavní důraz byl kladen především na konzistentnost navigace, intuitivní informační architekturu, na přítomnost interního vyhledávače a mapy webu.
K hodnocení přístupnosti webových stránek existují zásady konsorcia W3C, resp.
jeho sekce WAI (Web Accessibility Initiative). Jsou známé pod zkratkou WCAG (Web Content Accessibility Guidelines) a obsahují 14 pravidel, z nichž každé je ještě rozložené na konkrétnější kontrolní body. Těchto zásad se však budu držet pouze okrajově z důvodu jejich značné rozsáhlosti, které zdaleka převyšují můj záměr práce.
Proto jich budu pouze využívat k přesnější interpretaci kritérií soutěže WebTop100.
Přistup ke stránce je rovněž velmi důležitý. Je zbytečné dělat stránku bohatou na informace, když ji dokáže na svém počítači zobrazit jen malé procento uživatelů. Jelikož internetové prezentace jsou především určeny široké veřejnosti, považuji přístupnost stránek za nejdůležitější kritérium společně s informační hodnotou. Proto přiřazuji tomuto kritériu váhu 35%.
Literatura: [WCAG20]
Nezávislost na JavaScriptu a Flashi
Jelikož tyto dva doplňky webových stránek vyžadují aktivování, v případě komponenty Flash dokonce kompletní instalaci, omezuje jejich používání počet uživatelů, kteří jsou schopni jich využívat. Navíc v některých firmách je používání této technologie zaměstnanci při prohlížení internetových stránek přímo zakázáno. Přesto však jsou oba doplňky velmi oblíbené především z důvodu jejich vysoké efektnosti a elegance. Proto budu zkoumat, zda budu s jejich vypnutou podporou schopen stránky efektivně využívat.
Nezávislost na obrázcích
Dodnes existují například v operačním systému Linux prohlížeče, které nepodporují obrázky. Stejně tak si je někteří uživatelé s pomalým připojením k internetu vypínají.
Proto je důležité, aby webové stránky na nich byly nezávislé a uživatel se bez nich dokázal jednoduše orientovat a necítil se handicapován.
Použitelnost v alternativních prohlížečích
Jelikož v dnešní době stále více uživatelů dává z různých důvodů přednost alternativním prohlížečům před klasickým Internet Explorerem a do budoucna se
očekává jejich stálé zvyšování, je více než důležité umožnit nekonfliktní zobrazení stránek pro co největší počet prohlížečů. Proto budu hodnotit, jak se změní kvalita zobrazených stránek ve třech nejpoužívanějších prohlížečích, jimiž jsou Internet Explorer 6.0, Mozilla Firefox 1.5.0.8 a Opera 8.0. Protože pro běžné vyhledávání na internetu používám prohlížeč Mozilla Firefox 1.5.0.8, tak i webove prezentace měst budu zkoumat především v tomto prohlížeči. Předpokládám, že objevím více nedostatků právě s prohlížečem Mozilla, než by tomu bylo s klasickým IExploreru.
Dále budu zkoumat jak se weby zobrazí na zařízení Pocket PC s operačním systémem Windows mobile 2003 SE.
Literatura: [WEBTOP]
7 P ř edstavení jednotlivých m ě st
7.1 Turnov
Město Turnov se nachází severovýchodních Čechách. Vzdálenost od hlavního města Prahy je zhruba 95km. V současné době ve městě žije přibližně 15 tisíc obyvatel.
Turnov leží v centru Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Městem protéká řeka Jizera.
Jednou z dominant města je i zámek Hrubý Rohozec.
Město bylo založeno v polovině 13. století Jaroslavem a Havlem z rodu Markvarticů na ostrohu nad řekou Jizerou. Pozdějšími pány města se staly významné české rody Vartenberkové a Smiřičtí. Turnov byl často sužován nájezdy vojsk. V roce 1468 byl vypálen lužickými křižáky a roku 1643 Švédy. Velký požár také ohrozil město roku 1707. Přes všechna neštěstí se tu však rychle rozvíjela řemesla. Již v 17. století zde vznikaly první sklářské hutě na výrobu „pálené skelné kompozice“ , tj. zhotovení umělých drahokamů ze skla. V 16. stol. zde pracovala řada brusičských dílen, které upravovaly a brousily zdejší a dovážené drahé kameny. Obchod s nimi kvetl zejména v 18. a 19. stol., kdy se vyvážely do celého světa. Tradice výroby šperků se v Turnově rozvíjí dodnes. Je zde i střední umělecko-průmyslová škola na zpracování kamene, kovu a výrobu šperku, která – jako první v Evropě – byla založena již roku 1884. Dnes je Turnov turistickým centrem Českého ráje. Je ideálním východiskem pro putování
Hruboskalskem, Maloskalskem a Klokočskými skalami. Sídlí zde i správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj.
Literatura: [OSMT]
7.2 Semily
Město Semily s asi 9 600 obyvateli leží v podhůří západních Krkonoš a Jizerských hor, při soutoku Jizery a Olešky, na úpatí 744 metrů vysokého, bájemi opředeného Kozákova, který byl ještě v nepříliš vzdálené minulosti vyhledávaným nalezištěm polodrahokamů. Směrem do českého vnitrozemí navazuje Semilsko na turisticky zajímavou oblast Českého ráje. Semilská kotlina se střední nadmořskou výškou 332 metrů je ze všech stran obklopena vrchy, mezi nimiž nejblíže městu dominuje 445 metrů vysoká Varta a severovýchodním směrem poutá pozornost táhlý, 534 metrů vysoký vrch Strážník.
Dnešní Semily zahrnují čtyři dříve samostatné obce. V roce 1938 se Semily sloučily s Podmoklicemi, v roce 1960 k nim byly připojeny vsi Bítouchov a Spálov.
Původní Semily odděluje od Podmoklic Jizera, řeka pramenící na svazích hory Smrk v Jizerských horách.
První písemná zmínka o Semilech pochází z roku 1352, a protože se týká farního kostela, který byl zpravidla budován, když ves dosáhla určité velikosti, můžeme právem předpokládat, že Semily existovaly delší dobu před tímto letopočtem.
Podmoklice se připomínají prvně v roce 1322, Bítouchov v roce 1461, Spálov roku 1543. Pro přesné určení data založení bohužel nemáme spolehlivý podklad. Nevíme také, kdy byly Semily povýšeny na městečko. Knížecí archiv s nejdůležitějšími doklady a privilegiemi shořel při požáru semilského zámku.
Název Semily se ustálil až v polovině 19. století, kdy se také Semily staly městem.
Na starších mapách a dokumentech najdeme i tvary Semil, Semill, Semile či Semille.
Od čeho je jméno odvozeno, můžeme se jen dohadovat – podle jazykovědců by mělo označovat osadu „semilů“, tj. lidí, kteří jsou milí nebo kteří se libí. Městský znak tvoří modrý štít s jelenem, lípou, trávníkem a šesti zlatými šesticípými hvězdami v oblouku.
