2017 Daniel Doležal BAKALÁŘSKÁ PRÁCE managementu kvality ve strojírenském podniku Analýza možností zlepšování interních auditů systém u metalurgie a materiálového inženýrství Katedra managementu kvality Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava F

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství

Katedra managementu kvality

Analýza možností zlepšování interních auditů systému managementu kvality ve strojírenském podniku

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2017 Daniel Doležal

Poděkování:

Chtěl bych poděkovat paní Ing. Tereze Smajdorové za cenné připomínky a rady, konzultace, odborné vedení a čas, který věnovala pomoci během zpracovávání této bakalářské práce.

Abstrakt

Téma mé bakalářské práce je analýza možných oblastí zlepšování interních auditů systému managementu kvality ve strojírenském podniku. Cílem bakalářské práce je analyzovat současný stav vykonávání interních auditů v organizaci a navrhnout vhodná doporučení pro zlepšení. První část práce se věnuje teoretickému vymezení kvality, systému managementu kvality a podrobnějšímu popisu interních auditů. Druhá část je zaměřena na analýzu interních auditů ve vybrané společnosti a na návrhy pro zlepšení.

Klíčová slova: kvalita, systém managementu kvality, interní audit, efektivnost

Abstract

This thesis focuses on possible areas for improvement of internal audits of a quality management system in an engineering company. The aim of the thesis is to analyse the current state of internal auditing in the company and to find ways to improve it. The first part of the thesis includes definitions of quality and quality management system and looks at the process of internal audits in detail. The aim of the second part of the thesis is to analyse internal auditing in the company and it also includes suggestions for improvement.

Key Words: quality, quality management system, internal audit, effectiveness

Seznam použitých zkratek

PM Představitel managementu SM Systém managementu ZS Zainteresované strany IA Interní audit

Obsah

Úvod ... 3

1 Kvalita – základní pojmy ... 4

1.1 Kvalita ... 4

1.2 Systémy managementu kvality ... 4

1.3 Koncepce managementu kvality ... 5

1.3.1 Koncepce odvětvových standardů ... 5

1.3.2 Koncepce ISO ... 6

1.3.3 Koncepce TQM ... 7

2 Přezkoumávání v systémech managementu kvality ... 9

2.1 Auditování ... 9

2.1.1 Postup při auditování ... 10

2.1.2 Dělení auditů ... 12

2.2 Interní audity ... 13

2.2.1 Průběh interního auditu ... 14

2.2.2 Doporučení na základě zkušeností ... 15

2.2.3 Zásady auditování dle normy ČSN EN ISO 19011 ... 16

3 Společnost Kovoobrábění Hněvotín ... 17

3.1 Předmět podnikání ... 17

3.2 Organizační schéma společnosti ... 18

3.3 Politika společnosti ... 18

3.3.1 Zásady společnosti ... 19

4 Interní audity ve společnosti Kovoobrábění Hněvotín ... 20

4.1 Předmět a typy interních auditů ... 20

4.1.1 Plánované audity ... 20

4.1.2 Neplánované (mimořádné) audity ... 20

4.1.3 Audit zakázky ... 21

4.1.4 Audit procesů ... 21

4.2 Srovnání interních auditů dle normy ČSN EN ISO 19011 a interních auditů prováděných ve společnosti Kovoobrábění Hněvotín ... 21

4.3 Výsledky interních auditů za roky 2012–2016 ... 26

4.3.1 Připomínky k interním auditům společnosti za roky 2012-2016 ... 26

5 Návrhy opatření pro zlepšení ... 28

Závěr ... 30

Seznam použité literatury ... 31

Seznam obrázků ... 32

Seznam tabulek ... 33

Seznam příloh ... 34

3

Úvod

V současné době je zaměření na kvalitu nejdůležitějším krokem k úspěchu.

Zákazníci mají čím dál větší požadavky a konkurence na trhu roste každým dnem. V takto nastaveném prostředí se společnost může prosadit jedině neustálým zlepšováním svých výrobků nebo služeb, a toho dosáhne pouze zdokonalováním všech procesů a zavedením systému managementu. Interní audity slouží jako nástroj pro získávání informací o shodě zavedeného systému s požadavky, které se poté dají využít k dalšímu zlepšování, a proto se bude tato bakalářská práce věnovat právě interním auditům zaměřeným na systém managementu kvality.

V první části se bakalářská práce bude věnovat teoretickému vymezení důležitých pojmů souvisejících s daným tématem. Nejdříve se zaměří na kvalitu jako takovou, poté přejde k systémům managementu kvality a nakonec na podrobnější popis přezkoumávání v systémech managementu, zejména na interní audity.

Druhá část bude cílit na popis společnosti Kovoobrábění Hněvotín a na analýzu současného stavu interního auditování v této společnosti. Analýza bude obsahovat srovnání dokumentace podniku a interního auditování dle normy ČSN EN ISO 19011 a výsledky z auditů společnosti za posledních pár let.

Poslední část této práce bude zaměřena na návrhy pro zlepšení současného stavu a bude hlavním přínosem pro analyzovanou společnost.

4

1 Kvalita – základní pojmy 1.1 Kvalita

Dle české normy ČSN EN ISO 9000:2016 je kvalita definována jako „stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik objektu.“ [3] Zde „stupeň“ činí z kvality měřitelnou kategorii, jejíž úroveň jsme schopni rozlišovat. Požadavky jsou dány kombinací potřeb a očekávání externích zákazníků, dalších zainteresovaných stran a legislativy. „Inherentní charakteristika“ patří takovému znaku výrobku, služby apod., který je pro daný produkt typický (např. výkon pro motor nebo vůně pro parfém). Kvalita tedy představuje komplexní vlastnost výrobků, služeb, lidí, informací i systémů, projevující se mírou schopnosti plnit požadavky, které jsou na ně kladeny. A zároveň je vlastností, díky které můžeme různé produkty podobného charakteru rozlišovat a přiřazovat jim rozdílnou hodnotu.

Celosvětově uznávaným faktem je, že samotná výroba nedokáže zabezpečit schopnost uspokojovat požadavky zákazníků. Rozhodujícími procesy jsou ty, které předcházejí výrobě nebo poskytování služeb, což vede k tomu, že je potřeba rozvíjet určité subsystémy řízení, nazývající se „systémy managementu kvality.“ [1]

1.2 Systémy managementu kvality

Další pojem, který je potřeba zmínit, je management kvality. Normou ČSN EN ISO 9000:2016 je definován jako „koordinované činnosti pro vedení a řízení organizace, pokud se týče kvality.“ [3] Těchto činností je spousta a mohou se členit do čtyř hlavních skupin, označovaných jako plánování, řízení, prokazování a zlepšování kvality.

Plánování kvality je v podstatě strategickým souborem procesů, jejichž úkolem je stanovit, čeho organizace hodlá v oblasti kvality dosáhnout a s jakými metodami a zdroji.

Řízení a prokazování kvality jsou operativního charakteru, neboť v případě řízení kvality se jedná např. o samotné řízení výroby, nakupování, řízení měřících zařízení apod.

V případě prokazování jsou nejdůležitějšími činnostmi všechny aktivity ověřování a posuzování shody, včetně provádění auditů. Zlepšováním kvality jsou pak chápány

5

činnosti, které vedou při uspokojování požadavků k dosažení vyšší úrovně (např. k vyšší kvalitě procesů, produktů, k vstřícnějšímu chování personálu apod.).

Tyto čtyři rozsáhlé soubory procesů a činností pak nemohou být v organizaci prováděny bez vzájemné harmonizace a koordinace v rámci tzv. systému managementu kvality.

Tento systém managementu chápeme jako soubor vzájemně souvisejících prvků, který je nedílnou součástí celkového systému řízení organizací a který má garantovat maximalizaci spokojenosti a loajality zainteresovaných stran při minimální spotřebě zdrojů. Jako prvky systému přitom chápeme lidi, procesy, zařízení, materiály a informace, kterých v rámci celé organizace hospodárně využíváme, aniž bychom ohrozili schopnost svých produktů plnit požadavky. [1]

1.3 Koncepce managementu kvality

Kvůli mnohotvárnosti různých činností v podnikatelském i neziskovém sektoru si koncepce managementu kvality postupem času vyžádala řadu rozmanitých alternativ.

V současnosti se ve světovém měřítku objevily tři základní koncepce rozvoje systému managementu kvality:

 koncepce odvětvových standardů

 koncepce ISO

 koncepce TQM

Liší se různou náročností na zdroje a znalosti lidí, ale také tím, na jaké zainteresované strany se orientují. [1]

1.3.1 Koncepce odvětvových standardů

Tato koncepce je historicky nejstarší. Mnohé korporace si uvědomovaly vnitřní potřebu vytváření systémových přístupů k managementu kvality, a poté požadavky na tyto systémy zanesly do norem. Tyto normy mají platnost v rámci jednotlivých odvětví dodnes.

Odvětvové standardy, např. VDA, AQAP nebo HACCP se využívají převážně ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu, v automobilkách, leteckém průmyslu, u dodavatelů pro armády apod. [1]

6 1.3.2 Koncepce ISO

Globalizace tržního prostředí si vynutila vytvoření a používání norem. První normy ISO řady 9000 zveřejnila Mezinárodní organizace pro normy ISO poprvé v roce 1987.

Tato řada vstoupila velice razantně do obchodních vztahů po celém světě. [1]

Normy ISO mají generický charakter, což znamená, že se dají aplikovat ve všech oblastech, ať už jsou to výrobní organizace nebo poskytovatelé služeb, a to bez ohledu na jejich velikost. Zaobírají se požadavky na systémy managementu kvality. Tyto normy jsou jen doporučení, to znamená, že nejsou závazné, ale to jen do chvíle, kdy se dodavatel zaváže odběrateli, že aplikuje systém managementu kvality podle těchto norem. Pak se tato norma stává pro daného producenta závazným předpisem a důkazem je certifikát, který vydává nezávislý akreditační orgán. [2] Normy ISO obsahují jen minimální požadavky použitelné v každé oblasti, ale když jsou aplikované správně, mohou významným způsobem pomoci organizaci v rozvoji a udržení spokojenosti zákazníků. [7]

V současné době v mezinárodním obchodě je zcela běžné, že odběratelé po svých dodavatelích vyžadují důkazy o zavedení a fungování systémů managementu kvality, které splňují požadavky norem ISO řady 9000, zejména pak s požadavky kriteriální normy ISO 9001. [1]

Soustava norem ISO řady 9000, která je v ČR zavedena jako ČSN EN ISO ř. 9000, je v současnosti tvořena základním souborem 4 norem:

 ČSN EN ISO 9000:2016 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník [3]. Obsahuje definice pojmů, které se týkají kvality, managementu, procesů, dokumentace, auditů apod.

 ČSN EN ISO 9001:2016 Systémy managementu kvality – Požadavky [4]. Kriteriální norma pro certifikace systému managementu kvality je výsledkem kompromisu, ke kterému dospělo mezinárodní společenství, proto se dá uplatnit ve všech odvětvích.

 ČSN EN ISO 9004:2010 Systémy managementu kvality – Směrnice pro zlepšování výkonnosti [5]. Je určena k interní aplikaci. Nabízí návod pro zlepšování organizace nad rámec normy ISO 9001. Obsahuje pouze doporučení, není určena k certifikaci.

7

Pojetí koncepce norem ISO 9001 a ISO 9004 je skutečnost, že systémy managementu kvality jsou považované za soustavu na sebe navazujících procesů [1].

 ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu kvality [6]. Tato norma slouží jako návod k plánování i realizaci auditů systému managementu kvality. Má se orientovat na tzv.

integrované systémy managementu.

1.3.3 Koncepce TQM

Koncepce Total Quality Management byla formulována v druhé polovině dvacátého století zejména v Japonsku, poté v USA a Evropě. Je to otevřená filozofie managementu organizací, a jako taková je velmi obtížná k praktické aplikaci. Proto byly vyvinuty různé podpůrné modely, označované jako modely excelence. Nejznámějšími modely excelence jsou:

 model Demingovy ceny za kvalitu v Japonsku,

 model americké Národní ceny Malcolma Baldrige (MBNQA – Malcolm Baldrige National Quality Award)

 a EFQM Model Excelence v Evropě, vyvinutý Evropskou nadací pro management kvality EFQM (nejrozšířenější a velmi respektovaný)

Jako excelence je chápáno skvělé působení organizace v oblasti řízení i dosahování výsledků. EFQM model excelence má 9 základních kritérií, od Vedení až po Klíčové výsledky výkonnosti. [1]

8

EFQM model excelence má 8 základních principů, díky kterým by se měla firma rozvíjet. Jsou to [2]:

 dosahování vyvážených výsledků

 tvorba partnerství

 dodávání hodnoty zákazníkům

 úspěšnost díky lidem

 management prostřednictvím procesů

 odpovědnost za udržitelnou budoucnost

 vůdcovství s vizí a integritou

 péče o tvořivost a inovace

9

2 Přezkoumávání v systémech managementu kvality

Norma ISO 9000 definuje přezkoumání jako „určování vhodnosti, přiměřenosti nebo efektivnosti objektu k dosažení stanovených cílů“ [3]. Je to základní forma kontroly a dohledu vrcholového vedení nad splněním funkce systému prostřednictvím efektivního naplňování principů. Využívání vhodných přístupů a nástrojů k přezkoumávání má obrovský význam pro celkovou úroveň řízení organizace. Aktivity přezkoumávání mohou být výrazným faktorem k neustálému zlepšování organizace.

Mezi základní vhodné formy přezkoumání patří:

 auditování

 sebehodnocení

 přezkoumávání systému vedením

2.1 Auditování

V současnosti je auditování nesporně nejvyužívanější nástroj přezkoumávání stavu nejenom systému managementu kvality, ale i enviromentálních systémů managementu, systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod.

Audit je normou ČSN EN ISO 9000:2016 definován jako „systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání objektivního důkazu a pro jeho objektivní hodnocení s cílem stanovit rozsah, v němž jsou splněna kritéria auditu“ [3]. Je to tedy proces, který by měl být součástí systému managementu. Jde o soubor činností, které jsou plánovány a systematicky realizovány tak, aby se s jejich výsledky vhodným způsobem naložilo v rozhodovacích procesech. Auditoři nesmí být v žádném ohledu závislí na ověřovaném procesu nebo produktu. Každá organizace musí mít zpracován dokumentovaný postup jako návod na realizaci auditů. Cílem auditů je pak zjištění, zda všechny procesy probíhají podle interní dokumentace. Dále ověřuje funkčnost zavedeného systému managementu kvality, poskytuje přesné informace prostřednictvím důkazů o zjištěných neshodách a navrhuje nápravné opatření nebo doporučuje zlepšení. [2] Audit je součástí celkového systému řízení organizace a slouží jako kontrolní mechanismus, to znamená, že auditoři prostřednictvím přezkoumávání vyhodnotí chyby nebo odchylky od současného stavu.

10

Tyto výsledky se využívají k identifikaci odchylek a k návrhu případných zlepšení auditovaného subjektu. [8]

2.1.1 Postup při auditování

Obrázek 1 Základní postup při auditování [6]

Norma ISO 19011 obsahuje doporučení, jakým způsobem postupovat při auditování v organizacích. Jak je zobrazeno na obrázku č. 1.

V zahajovací fázi auditu jmenuje představitel vedení vedoucího týmu auditorů, který má pravomoc jmenovat další členy auditorského týmu. Cíle auditu ,které by měly být orientovány na vyhledávání příležitosti ke zlepšování, definuje klient auditu. Dalším krokem zahajovací fáze je posouzení proveditelnosti auditu, což znamená přezkoumání všech podmínek a vlivů, které by mohly nějakým způsobem bránit efektivní realizaci auditu. V posledních letech se i u nás, v souvislosti s existencí nadnárodních společností, řeší i otázka jazyka, ve kterém budou audity provedeny.

Přezkoumávání dokumentů má za úkol zjistit, zda jsou pro provedení interního auditu k dispozici všechna potřebná kritéria, tzn. normy, směrnice, zákony, příručka kvality apod. Přezkoumávání je realizováno buď vedoucím auditorem, nebo celým týmem auditorů.

11

Příprava auditování na místě obsahuje vypracování operativního plánu auditu, včetně detailního rozpisu, kdy, kde a kým budou auditovány jednotlivé činnosti a procesy v rámci systému managementu kvality. Tento plán obsahuje přípravu všech členů auditorského týmu. Pracovní pomůckou týmu auditorů mohou být takzvané check-listy, což jsou seznamy otázek připravených auditory dopředu, které je pak při auditování na místě vedou. Při auditování je vhodné pokládat doplňující otázky. Check-listy nejsou bezprostředně vyžadovány a nesmí být chápány jako definitivní materiál.

Auditorské činnosti na místě, tj. přímo v provozech společnosti, jsou důležitou složkou procesu. Jedná se o sběr a analýzu dat o prověřovaných procesech, porovnávání dokumentovaných postupů s reálným stavem, formulace všech zjištění z auditu a příprava předběžných závěrů z auditu. Auditoři zde pracují podle operativního plánu a obvyklou součástí těchto činností je i úvodní a závěrečné jednání s vlastníky procesů. Závěrečné jednání má vlastníka seznámit s hlavními zjištěními z auditu.

Po ukončení fáze auditorských prací na místě tým auditorů vypracuje závěrečnou zprávu z auditu, která má písemnou formou sumarizovat všechna zjištění a závěry. Zpráva je distribuovaná s cílem, aby se dostala do rukou vlastníkům auditovaných procesů a vedoucím příslušných organizačních jednotek, ale zároveň s obsahem musí být také seznámeno zejména vedení organizace.

Řídící pracovníci pak mají povinnost projednat závěry obsažené ve zprávě z auditu.

Dále musí navrhnout, realizovat a následně prověřovat vhodně zvolená opatření k nápravě.

Účinnost a efektivnost těchto opatření může prověřit následný interní audit, pokud tak vedení organizace rozhodne. [1]

12 2.1.2 Dělení auditů

Obrázek 2 Druhy auditů v systémech managementu kvality [1]

Obrázek 2 znázorňuje dělení auditů podle mnoha hledisek.

Základní dělení auditů:

1. Interní

Při interních auditech vykonávají aktivity přezkoumávání sami zaměstnanci organizace a výstupy z interních auditů slouží pouze pro vnitřní potřeby organizace.

Interní audity se dále dělí na:

 plánované

 neplánované

2. Externí

Externí audity jsou realizovány jinými organizacemi, které také využívají jejich závěry. Mezi tyto organizace mohou patřit např. odběratelé, zadavatelé zakázek, potom se jedná o audity druhou stranou, nebo také certifikační orgány, potom se jedná o audity třetí stranou.

Externí audity se dále dělí na:

 aktivní

 pasivní

13 pasivní audity se dále dělí na:

 audity druhou stranou – odběratel, ...

 audity třetí stranou – certifikační

Audity se ještě dále dělí podle toho, co je předmětem auditu na audity:

 systému

 procesu

 produktu

 personálu

2.2 Interní audity

Interní audit je nezávislá, objektivní, konzultační a zajišťovací činnost zaměřená na zlepšování provozu organizace. Pomáhá dosáhnout cílů organizace tím, že zavádí systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování efektivnosti řídících a kontrolních procesů. [9]

Mnohé organizace nechápou důležitost významu interních auditů. Firmy, které vnímají interní audity jen jako nutnost k udržování certifikátu, nemohou dosáhnout velkých přínosů. Je nutné pochopit, že interní audit je efektivní prostředek pro zlepšování celého systému organizace a jejich výsledků. Účel interních auditů je jiný než účel externích auditů, a proto by se dobře fungující firma a její vrcholový management neměly snažit napodobit externí auditory, ale poskytnout interním auditorům specifické nástroje, které jim umožní vykonávat audity efektivně, tak aby byly přínosem pro zlepšování organizace a jejich výsledků. [2]

Interní auditoři vykonávají svou práci nezávisle a svobodně, což jim umožňuje podávat nezaujaté, nestranné názory a posudky k vedení auditu. Fakt, že jde o konzultační činnost, jak už bylo zmíněno v prvním odstavci, znamená, že interní audit poskytuje poradenské služby organizaci. Cílem každého podniku je vytvářet hodnoty především pro zákazníky, ale i jiné zainteresované strany, včetně vedení. [9]

Interní kontrola organizace hodnotí, jestli je výkon jednotlivých útvarů v daném čase dostatečně shodný s předcházejícími výkony, které byly a jsou předmětem kontroly.

14

Hodnotí preciznost a reprodukovatelnost a zajišťuje, aby postupné výsledky byly udržovány pod kontrolou. Interní audity přezkoumávají lokální procesy dané organizace a kontrolují různé parametry výkonnosti, např. přesnost nebo náklady a identifikují slabé stránky, které mohou nastat, nebo které už nastaly. [10]

Nejzákladnějším záměrem interního auditu je prověřit, zda má společnost implementovaný systém managementu kvality, který splňuje požadavky normy ISO 9001.

Mezi základní cíle dále patří např. ověření účinnosti procesů v daném systému, ověření shody s normami a dokumentací a správná identifikace možností ke zlepšování [1].

2.2.1 Průběh interního auditu 1. Příprava na interní audit

Příprava na interní audit je velmi důležitým krokem. Účinná příprava se skládá z šesti kroků.

 Stanovení předmětu auditu

Za stanovení předmětu auditu je zodpovědný koordinátor nebo představitel auditu.

Všichni auditoři by měli před zahájením auditu rozumět předmětu auditu.

 Přezkoumání aplikované normy

Pokud je interní audit v souladu s kritérii nějaké normy, např. ISO 9001, je nutné, aby byli všichni auditoři s touto normou podrobně seznámeni.

 Přezkoumání uplatnitelné dokumentace

Mezi uplatnitelnou dokumentaci patří např. příručka kvality, směrnice, záznamy nebo legislativa.

 Přezkoumání výsledků z předcházejících auditů

Hodnotí efektivnost přijatých opatření a poukazuje, na které oblasti se přednostně zaměřit.

 Vypracování účinného seznamu kontrolních otázek

Kontrolní otázky by se měly shodovat s požadavky dokumentovaného systému a s požadavky kriteriálních norem organizace. Otázky by měly být založené na konkrétních údajích a neměly by obsahovat otázky, na které se odpovídá pouze ano nebo ne. Tento seznam není scénářem auditu, ale měl by být považován za jeho průvodce.

15

 Realizace jednání před auditem

Přezkoumání potřebných informací pro audit spolu se zaměstnanci.

2. Realizace auditu

Tato fáze se skládá z následujících kroků.

 Úvodní jednání

Cílem je vytvoření vhodného prostředí pro audit. Vedoucí auditu by měl všechny přítomné obeznámit se záměrem a plánem auditu.

 Pohovor s auditovanou stranou

Tyto pohovory by měly splňovat určité zásady, které dělají interní audit efektivnější. Kromě komunikačních schopností pomocí slov jsou důležité i neverbální projevy, jako je zabarvení hlasu, gesta, mimika, řeč těla apod.

 Podávání zpráv z auditu

Zpráva z auditu je souhrn, který popisuje hlavní údaje týkající se celého auditu.

Obsahuje jména auditorů, datum a předmět auditu, přehled neshod, všechna zjištění, pozorování, příležitosti ke zlepšení a důkazy o zlepšení od posledního auditu.

 Závěrečné jednání

Jednání by se mělo realizovat do 24 hodin po ukončení auditu. Tohoto jednání by se měl zúčastnit management auditované oblasti nebo vlastník procesu. Cílem je obeznámit všechny zúčastněné o zjištěních z auditu, aby byli schopni navrhnout a realizovat nápravná opatření. [11]

2.2.2 Doporučení na základě zkušeností

1. Pro účinné vedení interních auditů je důležité vytvoření vhodné a přátelské atmosféry v podniku, což by měl být úkol vrcholového vedení. Je nutné, aby všichni účastníci procesu auditu chápali audit jako příležitost a možnost ke zlepšení. Zaměstnanci, kteří vykonávají určité činnosti v rámci procesu, nesmí být postihovaní vedením za odhalené neshody, jestliže hluboká analýza příčin neshod neprokáže jejich přímý podíl na vzniku odhalených neshod.

16

2. Interní auditoři by měli procházet neustálým zlepšováním své kvalifikace a odborné způsobilosti, měli by mít znalosti o systému managementu kvality, o vývojových trendech v této oblasti, o nástrojích neustálého zlepšování atd., aby byli schopni doporučovat co nejúčinnější opatření ke zlepšení současného stavu. Požadavky na auditory systému managementu poskytuje norma ISO 19011, a nejsou právě jednoduché.

3. Všichni auditoři si musí být vědomi skutečnosti, že dobrým auditorem se člověk nerodí, ale stává. Proto by měli mít sebejistotu (získanou praktickou auditorskou činností), ale také pokoru a úctu k práci jiných. Interní audity v sobě skrývají významný potenciál učení se a ten by měl být systematicky využíván všemi účastníky auditu v zájmu dalšího rozvoje společnosti.

2.2.3 Zásady auditování dle normy ČSN EN ISO 19011

Norma ČSN EN ISO 19 011 uvádí zásady, které zajišťují objektivní zhodnocení přezkoumávané oblasti.

 Etické chování auditora

Každý efektivní a účinný audit musí být založený na vzájemné důvěře, jednotnosti a diskrétnosti auditorů.

 Spravedlivé prezentování zjištění z auditů

Zjištění a závěry z auditu musí být prezentovány pravdivě a tak, aby odrážely reálný stav systémů managementu.

 Povinnost profesionálního přístupu v práci auditora

Soudnost a pečlivost je velice důležitým parametrem práce auditorů při analýze důkazů z auditu.

 Nezávislost v rozhodování auditora

Auditoři musí být při auditování nezávislí a nesmí být zaujatí.

 Průkaznost

Důkazy získané z auditů musí být ověřitelné, proto musí být založeny na dostupných zdrojích. [6]

17

3 Společnost Kovoobrábění Hněvotín

Kovoobrábění Hněvotín je malá strojírenská firma, která má sídlo v Hněvotíně a v Olšanech u Prostějova. Firma má 26 zaměstnanců, certifikát ČSN EN ISO 9001:2009 a spolupracuje s podniky jako Koyo ložiska s.r.o., Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o., Moravské železárny Olomouc, Wanzl Hněvotín a Sigma Lutín.

3.1 Předmět podnikání

Kovoobrábění Hněvotín se zabývá výrobou kontrolních, svařovacích a soustružnických přípravků a opravami, strojních dílů, menších nástrojů a měřidel, jako jsou např. nastavovací kroužky, válečkové i závitové kalibry a třmenová měřidla. Dále nabízí popis výrobků mikroúderovou popisovačkou a možnost kooperace na CNC soustružení, CNC frézování, CNC přesné broušení, CNC souřadnicové měření a elektroerozivní drátové řezání. [12]

Většina výroby společnosti je pro organizace Honeywell s.r.o., již vyrábí součástky do letadel, a Koyo s.r.o., pro kterou vyrábí ložiska.

18

3.2 Organizační schéma společnosti

Na obrázku č. 3 můžeme vidět organizační strukturu společnosti Kovoobrábění Hněvotín.

Obrázek 3 Organizační schéma společnosti [13]

3.3 Politika společnosti

Majitel společnosti v souladu s normou ISO 9001, příručkou kvality a další dokumentací vyhlásil tuto politiku společnosti.

1. Spokojenost zákazníka je prvořadým předpokladem rozvoje společnosti, proto je organizace rozhodnuta, že v požadované době bude splňovat přání a potřeby zákazníka, což je jedním ze základních předpokladů úspěchu podniku při získávání i udržování zákazníků. Organizace je přesvědčena, že stále více vedle ceny rozhoduje kvalita provedené práce. Z tohoto důvodu se společnost

19

rozhodla budovat systém managementu kvality, což je první krok k neustálému zlepšování.

2. Kvalita provedených prací je podmíněna kvalitním vybavením. Proto je společnost připravena nadále rozšiřovat, doplňovat a modernizovat pracovní vybavení tak, aby zaměstnanci měli k dispozici prostředky k co nejlepšímu zhotovení zakázky.

3. Systém kvality a kvalitní vybavení není nic bez kvalitních zaměstnanců. Nemalou pozornost organizace věnuje vzdělávání a školení především v kvalitě a nových trendů v oblasti používaných technologií a materiálů.

3.3.1 Zásady společnosti

Zákazník obdrží předmět zakázky v požadovaném provedení, dohodnutém termínu, plně sloužící danému účelu, s dlouhou životností, při zachování všech bezpečnostních, zdravotních a ekologických podmínek. Záruka a pohotová oprava či výměna je neoddělitelnou součástí výrobku. Zákazník je vždy na prvním místě zájmu společnosti.

Osvojování nových technologií, znalostí a dovedností každým zaměstnancem je základním faktorem úspěchu společnosti.

Partnerské vztahy s dodavateli a odběrateli jsou základem vzájemně výhodné spolupráce a trvalé prosperity organizace.

Pozitivní prostředí a podmínky k osobnímu rozvoji jsou základem dobrého vztahu ke společnosti. Technické vybavení podniku musí být v souladu s používanými technologiemi.

20

4 Interní audity ve společnosti Kovoobrábění Hněvotín

Dle směrnice pro řízení interních auditů společnosti Kovoobrábění Hněvotín jsou interní audity klíčovým nástrojem k řízení pro dosahování cílů vytyčených v politice společnosti. Provádí se za účelem prověřování vlastního systému managementu, při jeho vytváření, udržování a zlepšování.

Interní audity jsou ve společnosti prováděny v souladu s dokumentací a s požadavky, které stanovuje ČSN EN ISO 9001:2009. [14]

4.1 Předmět a typy interních auditů

Předmětem auditu může být:

 celý integrovaný systém

 vybrané prvky nebo procesy systému kvality

 dokumentace

 kvality služby (výrobkový audit)

4.1.1 Plánované audity

Plánované audity jsou stanoveny ročním plánem auditů a platí zásada prověření všech prvků systémů v průběhu jednoho roku.

4.1.2 Neplánované (mimořádné) audity

Neplánované audity jsou stanovovány na základě objektivní potřeby v případech, kdy se vyskytnou závažné skutečnosti či podněty, jako jsou např. organizační či technologické změny, odstranění většího počtu závad z interních nebo externích auditů, závažné připomínky či reklamace zákazníků. Účelem neplánovaného auditu je komplexně vyřešit vzniklý problém. Návrh na neplánovaný audit může PM (představiteli managementu) předložit k projednání každý ze zaměstnanců. PM poté doporučí majiteli organizace rozhodnout o vyhlášení neplánovaného interního auditu. Neplánovaný interní audit má vždy přednost před plánovaným. Postup provedení i dokumentování neplánovaného auditu je stejný jako při plánovaném. Údaje o neplánovaném interním auditu zaznamená PM do plánu interních auditů a přiřadí mu evidenční číslo. Majitel společnosti a PM mají právo nařídit neplánovaný audit v případech nutnosti okamžité reakce na vzniklou situaci.

21 4.1.3 Audit zakázky

Audit zakázky slouží k ověření shody zakázky po kontrole se stanovenými požadavky na kvalitu. Jedná se o plánovaný audit a plán je zpracován PM. Program auditu je zpracovaný zvoleným vedoucím auditorem. Tým provádějící audit se zaměřuje na používané návody, pracovní metody a prostředky, dodržování termínů a zjišťování příčin nedostatků. Audit zakázky je součástí auditu systému.

4.1.4 Audit procesů

Procesní audit ověřuje, zda výrobek nebo služba splňuje požadavky na kvalitu a zda je proces zvládnutý a způsobilý. Procesní audit je plánovaný a plán je zpracován PM ve spolupráci s majitelem podniku. Program auditu je sestaven zvoleným vedoucím auditorem a procesní audit je součástí auditu systému. Tým, který provádí procesní audit, se zaměřuje na podklady k zakázce, určené parametry procesu, analýzu výsledků a zjišťovaní příčin vad. [14]

4.2 Srovnání interních auditů dle normy ČSN EN ISO 19011:2012 a interních auditů prováděných ve společnosti Kovoobrábění Hněvotín

Tato podkapitola zobrazuje výsledky porovnání doporučení normy ISO 19011 se směrnicí pro interní audity společnosti Kovoobrábění Hněvotín. (viz. Tabulka 1)

Tabulka 1 Porovnání interních auditů dle normy ISO 19011 a dokumentace společnosti

Interní audity podle normy ČSN EN ISO 19011

Interní audity ve společnosti Kovoobrábění Hněvotín dle SM 8.2- 01

Cíl auditu: Cíl auditu má být v souladu s cíli a politikami systému managementu. Jde např. o ověření shody s požadavky, hodnocení shody cílů SM s politikou SM a celkovými cíly organizace, určování efektivnosti

Cíl auditu: Cíle auditu nejsou ve směrnici Kovoobrábění Hněvotín popsané. Směrnice obsahuje zmínku, že cíle auditu jsou definovány pro každý audit samostatně.

22 SM, získání a udržování důvěry u dodavatelů, plnění externích požadavků např. certifikace dle normy SM, přispívání ke zlepšování systému managementu a jeho výkonnosti.

Kritéria auditu: Jsou používána jako reference, podle kterých je určována shoda a mohou obsahovat politiky, cíle, postupy, legislativní požadavky a normy, smluvní požadavky, požadavky SM apod.

Kritéria auditu: Nejsou směrnicí jasně zadané. Ve směrnici jsou zmíněné zásady, a to, že audity společnosti jsou v souladu s principy normy ISO 19011.

Kompetence auditorů:

Auditoři by měli mít kompetence, znalosti a dovednosti pro řízení auditu. Mezi tyto znalosti a dovednosti patří principy, postupy a metody auditů, normy SM, činnosti, procesy a produkty auditované organizace, legislativní a další požadavky, informace o ZS, neustálý profesní rozvoj.

Kompetence auditorů:

Interní auditoři musí mít minimálně středoškolské vzdělání, být u společnosti v trvalém pracovním poměru, znát svoji práci a základní informace o firmě a SM. Je vhodné, aby interní auditoři absolvovali externí kurz interních auditorů u organizace, která provádí školení auditorů.

Program IA: Program IA napomáhá při určení efektivnosti systému managementu auditované organizace. Může zahrnovat audity podle jedné nebo více norem SM.

Vrcholový management stanovuje cíle programu auditu a jmenuje osoby pro řízení programu. Následně se stanoví rozsah a postupy a identifikují se rizika a zdroje

Program IA: PM sestavuje program IA vždy před koncem roku na rok následující. Program IA musí na každý rok obsahovat všechny kapitoly normy ISO 9001. Příklad programu auditu je v příloze 2.

23 programu auditu.

Plán IA: Plán IA připravuje vedoucí tým auditorů založený na informacích obsažených v programu auditů a dokumentaci auditované organizace. Úroveň podrobnosti plánu má být závislá na předmětu a složitosti auditu. Plán IA by měl pokrývat cíle auditu, předmět auditu, kritéria auditu, místa termíny a časy, odpovědnosti týmu auditorů i průvodců a pozorovatelů.

Plán IA: Plán IA zpracovává vedoucí auditor za spolupráce pracovníka prověřovaného útvaru.

Připravený formulář „Plán auditu“

obsahuje všechny potřebné informace. Plán auditu je v příloze 1.

Příprava IA: Nejdříve se přezkoumá dokumentace SM, za účelem získání přehledu o stavu a rozsahu dokumentace. Poté následuje příprava plánu auditu vedoucím auditorem, nebo vedoucím týmem auditorů na základě informací v programu auditu a dokumentaci.

Nakonec se přidělí práce týmu auditorů a připraví se pracovní dokumentace.

Příprava IA: Vedoucí auditor zpracuje plán auditu. Vedoucí auditor si domluví s pracovníkem prověřovaného útvaru přesný termín provedení IA a naplánují časový rozvrh auditu, zaznamenají požadavek na personální obsazení a rozsah požadované dokumentace.

Vedoucí auditor si připraví

„Hodnotící otázky“ ke každému konkrétnímu auditu, přitom vychází ze záznamů z předešlého auditu.

Otázky konzultuje s PM a doplní o jeho případné požadavky. Pro každý prvek normy použije samostatný formulář, který po ukončení auditu odevzdá PM.

Průběh IA: Začíná se úvodním jednáním, kde se představí tým auditorů. Následuje přezkoumání dokumentů, kdy musí

Průběh IA: Ve fázi

„Zahájení“ vedoucí auditor stručně seznámí přítomné s plánovanou náplní, rozsahem a cílem auditu.

24 být přezkoumána dokumentace společnosti, aby byla potvrzena shoda systému s kritérii auditu.

Dalším krokem je komunikace v průběhu auditu, kdy je nutné vést formální komunikaci uvnitř týmu auditorů a také s auditovanou společností s cílem výměny informací. Vedoucí auditor má v pravidelných intervalech informovat organizaci o průběhu auditu a o důkazech, které by mohly znamenat riziko pro společnost. Následuje shromáždění a ověření těchto informací. Na základě vyhodnocení důkazů se vytvoří zjištění z auditu.

Před závěrečným jednáním se identifikuje rozsah shody SM s kritérii auditu, efektivnost a dosáhnutí cílů. Závěrečné jednání slouží k prezentaci zjištění a závěrů z auditu vedoucím týmem auditorů.

Společně si ujasní detaily postupu auditu. Ve fázi „Vlastní audit“

auditoři, za přítomnosti odpovědného pracovníka, ověří shodu předpisu a skutečného plnění. Vedoucí auditor klade otázky ze souboru „Hodnotící otázky“, odpovědný pracovník předkládá důkazy plnění a auditor zaznamenává výsledek zjištění.

Pokud vedoucí auditor položí neplánovaně další otázky, ze kterých by vyplynulo hodnocení za 3 nebo 0 bodů, pak je doplní k původním otázkám. Auditor zaznamenává i další zjištění, které nemusí přímo souviset s předmětem auditu. V poslední fázi „Závěr“ si vedoucí auditor a auditor zrekapitulují průběh auditu. Podle záznamů auditora zhodnotí míru splnění požadavků a přiřadí body k hodnotícím otázkám (5 bodů – požadavky úplně splněny (doporučení), 3 body – požadavky částečně splněny (zjištění), 0 bodů – požadavky nesplněny (neshoda)).

Připomínky mimo předmět auditu jsou součástí zprávy z IA. Pracovník prověřovaného útvaru zorganizuje závěrečné setkání auditorů a odpovědných pracovníků. Vedoucí auditor zrekapituluje průběh auditu, vyzvedne zjištěná pozitiva, poukáže na zjištěné neshody a sdělí

25

připomínky.

Zpráva z IA: Zpráva z IA má obsahovat přesný, ucelený, stručný a jasný záznam o auditu a součástí by měly být i cíle a předmět auditu, identifikace klienta, týmu auditorů a osob, které se účastnili auditu, místo a datum auditu, kritéria auditu, zjištění, závěry a důkazy z auditu.

Zpráva z IA má být přezkoumána, datovaná a schválena. Nakonec je distribuována adresátům stanoveným plánem auditu.

Zpráva z IA: Vedoucí auditor sepíše celkové hodnocení prověřovaného útvaru. Zhodnotí jednotlivé prvky SM a doplní případná zjištění mimo rámec auditu.

Do „Závěrečné zprávy z auditu“

zaznamená datum vystavení a dokument podepíše. Ukázka současné zprávy z auditu je v příloze 3.

Následný audit: Závěry z auditu mohou naznačovat potřebu nápravných nebo preventivních opatření. Po realizaci těchto opatření může následný audit ověřit jejich dokončení a efektivnost. [6]

Následný audit: Je stanovený na základě objektivní potřeby. Např.

je-li potřeba odstranění většího počtu neshod nebo po organizačních či technologických změnách. [14]

Zjištění z provedené analýzy

Cíl auditu: Cíle auditu nejsou ve směrnici pro interní audity popsané, požadavky na cíle auditu dle normy ČSN EN ISO 19011 tedy nejsou splněny.

Kritéria auditu: Kritéria auditu také nejsou směrnicí jasně popsané, tyto požadavky se dají hodnotit opět jako nesplněné.

Kompetence auditorů: Společnost Kovoobrábění Hněvotín má dané požadavky na interní auditory, které jsou v souladu s normou. Požadavky jsou tedy splněny.

Program auditu: Program auditu je ve směrnici firmy popsán a jsou v něm zahrnuty všechny kapitoly normy ČSN EN ISO 9001, dá se tedy považovat za dostačující.

Plán IA: Plán IA obsahuje všechny informace dané normou ČSN EN ISO 19011.

Plán IA je tedy v organizaci v pořádku.

Příprava IA: Příprava IA je v dokumentaci společnosti popsaná v rámci požadavků normy.

26

Průběh IA: Organizace má jasně daný průběh IA popsaný ve třech fázích. Jsou to fáze „Zahájení,“ „Vlastní audit“ a „Závěr.“ Požadavky na průběh IA se dají hodnotit jako dostačující.

Zpráva z IA: Zpráva z IA je ve směrnici zmíněna pod kapitolou „Vyhodnocení auditu.“ Je však popsaná nedostatečně, a proto bych hodnotil požadavky na zprávu z IA jako nevyhovující.

Následný audit: Ve směrnici je dostatečně popsáno, kdy je potřeba následného auditu i jeho řízení. Následný audit ověřuje realizaci a efektivnost nápravných opatření i dalších změn.

4.3 Výsledky interních auditů za roky 2012–2016

V následující kapitole znázorním výsledky z interních auditů systému managementu kvality za roky 2012–2016 (viz. Tabulka 2).

Tabulka 2 Procentuální úspěšnost IA za roky 2012-2016 Rok auditu Procentuální

úspěšnost

2012 100 %

2013 100 %

2014 100 %

2015 100 %

2016 100 %

Z tabulky je patrné, že výsledky interních auditů ve společnosti Kovoobrábění Hněvotín za posledních 5 let jsou vždy 100%. To znamená, že všechny hodnotící otázky byly hodnoceny 5 body a nebyly nalezeny žádné neshody či částečné neshody.

4.3.1 Připomínky k interním auditům společnosti za roky 2012-2016

I když každý z těchto auditů má 100% úspěšnost, vždy se zde vyskytují nějaké připomínky, na které se podíváme v této podkapitole.

27 Připomínky za rok 2012

 Zajistit pracovní smlouvu u zaměstnance na provozovně

 Zajistit dotazníky spokojenosti zákazníků za rok 2012 Připomínky za rok 2013

 Do organizační struktury doplnit funkci kontrolor

 Nové zaměstnance seznámit s dokumentací ISO

 U nových zaměstnanců zajistit popisy funkcí

 Podepsat souhlas se mzdou a osobními údaji

 Zajistit revizní zprávy strojů Připomínky za rok 2014

 Vytisknout a podepsat cíle kvality, seznámit s nimi zaměstnance

 Zajistit školení vedoucího zaměstnance a proškolit vlastní zaměstnance

 K nové drátovce a děrovačce dohledat záznam o revizi Připomínky za rok 2015

 Vytisknout a podepsat cíle kvality, seznámit s nimi zaměstnance Připomínky za rok 2016

 Nového zaměstnance seznámit s dokumentací, která se ho týká

 Seznámit s cíli 2016 všechny zaměstnance

 Zajistit revizi tlakové nádoby

S často zmiňovanými nebo důležitými připomínkami se budu zabývat v následující kapitole „Návrhy opatření pro zlepšení.“

28

5 Návrhy opatření pro zlepšení

1) Z porovnání interních auditů dle normy ISO 19011 a směrnice organizace Kovoobrábění Hněvotín je patrné, že ve směrnici společnosti chybí definované cíle interních auditů. Prvním návrhem na opatření je tedy doplnění zmíněného nedostatku.

Cíle auditu mohou být definovány takto:

 cílem auditu je stanovit míru shody s požadovanou dokumentací

 stanovit účinnost systému managementu kvality

 odhalit příležitosti pro další rozvoj

 systematicky předcházet neshodám

 vytvořit nástroj pro získávání informací, který napomáhá k neustálému zlepšování organizace.

2) Ze stejné analýzy jako u bodu 1) byla dále odhalena absence kritérií auditu.

Dalším návrhem pro zlepšení je do směrnice pro interní audity společnosti doplnit kritéria auditu.

Kritéria auditu mohou být zpracována jako:

 dodržování všech zákonů a dalších legislativních požadavků

 dodržování normy ČSN EN ISO 9001 a normy ČSN EN ISO 19011

 dodržování dokumentace společnosti Kovoobrábění Hněvotín (interní audity a příručka kvality)

3) Třetí návrh na zlepšení vychází opět z analýzy stejně jako v předcházejících dvou bodech. Jedná se o doplnění chybějícího popisu zprávy z IA a návrhu nové koncepce.

Návrh popisu zprávy z IA:

Po analýze všech výsledků z auditu je sepsána závěrečná zpráva z auditu, která obsahuje předmět, cíle a rozsah auditu, všechny prověřované oblasti, identifikaci klienta a týmu auditorů, datum a místo auditu a všechna zjištění, závěry a důkazy z auditu a je dále distribuována dle rozdělovníku.

Nová koncepce zprávy z IA viz příloha 4.

4) Dalším návrhem je přidání nových hodnotících otázek z oblasti řízení managementu rizik, který je součástí nové normy ČSN EN ISO 9001:2016.

Návrh možných otázek:

 Je zaveden management rizik?

 Jsou určena rizika a příležitosti daných procesů?

29

 Jsou navrhnuta opatření pro řešení rizik a příležitostí?

 Jsou opatření pro řešení rizik a příležitostí umírněna jejich závažnosti?

 Jsou realizována opatření pro řešení rizik a příležitostí?

 Jsou opatření pro řešení rizik a příležitostí efektivní?

5) Poslední návrh vychází z často opakovaných připomínek ze závěrečných zpráv interních auditů za roky 2012-2016.

 U nových zaměstnanců zajišťovat ihned pracovní smlouvy, popisy funkcí a seznamovat je s dokumentací, která se jich týká. Dále zajistit proškolení.

 Každý rok seznamovat zaměstnance s cíli kvality na daný rok.

 Každou nově vzniklou funkci doplnit do organizační struktury společnosti.

 Zajišťovat revizi u všech strojů a nástrojů okamžitě v době potřeby.

30

Závěr

Tématem bakalářské práce byla analýza možných oblastí zlepšování interních auditů systému managementu kvality ve strojírenském podniku. Bakalářská práce byla rozdělena na část teoretickou a část praktickou.

Teoretická část obsahuje definici kvality, systému managementu kvality a koncepcí managementu kvality. Koncepce managementu kvality je dále rozdělena na koncepci odvětvových standardů, koncepci ISO a koncepci TQM. Dále je obecně popsáno auditování v rámci kapitoly „Přezkoumávání v systémech managementu kvality“, ve které jsou i podrobněji řešeny audity interní. Byl zmíněn průběh interního auditu, zásady auditování i doporučení na základě zkušeností.

Praktická část popisuje společnost Kovoobrábění Hněvotín, předmět podnikání organizace, organizační schéma společnosti, politiku a zásady společnosti. Dále se zaměřuje na předmět a typy interních auditů v podniku, jako jsou plánované audity, neplánované audity, audity zakázky a audity procesů. Následuje srovnání interních auditů dle normy ČSN EN ISO 19011 a interních auditů prováděných v podniku. Ve srovnání byly nalezeny neshody, ke kterým jsou v poslední kapitole navrhnuta opatření. Praktická část dále odhaluje výsledky z interních auditů za posledních pár let včetně připomínek ze závěrečných zpráv. Tyto výsledky byly 100% a na základě často opakovaných připomínek byla navrhnuta další zlepšení.

Poslední kapitola obsahuje návrhy na zlepšení reagující na všechny odhalené nedostatky. Při porovnávání interních auditů dle normy a interních auditů prováděných v organizaci bylo zjištěno, že ve směrnici SM 8.2-01 pro interní audity chybí cíle auditu a kritéria auditu a také je nedostatečně popsána i zpracována závěrečná zpráva z auditu.

Proto jsem doporučil, jak je možné popsat cíle, kritéria auditu i zprávu z auditu a vytvořil novou koncepci této zprávy, která obsahuje všechny potřebné informace. Dále jsem navrhl nové hodnotící otázky, které reagují na novinku v normě ČSN EN ISO 9001:2016 a to na management rizik. Poslední řada návrhů na zlepšení, jako např. seznamovat zaměstnance s cíli kvality na každý rok, reaguje na často opakované a důležité připomínky z auditů za posledních pár let.

31

Seznam použité literatury

[1] NENADÁL, J.: Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Praha:

Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-186-7.

[2] NENADÁL, J.: Moderní systémy řízení jakosti: quality management. 2. dopl. vyd.

Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-071-6.

[3] ČSN EN ISO 9000:2016 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník.

Praha, 2016

[4] ČSN EN ISO 9001:2016 Systémy managementu kvality – Požadavky. Praha, 2016 [5] ČSN EN ISO 9004:2010 Systémy managementu kvality – Směrnice pro zlepšování

výkonnosti. Praha, 2010

[6] ČSN EN ISO 19011:2012 Systémy managementu kvality – Směrnice pro auditování systému managementu kvality. Praha, 2012

[7] HOYLE, D. ISO 9000 Quality Systém Handbook. 6th ed., Oxford: Butterworth- Heinemann, 2009. ISBN 978-1-85617-684-2.

[8] KAGERMANN, H., KÜTING, K., KINNEY, W., WEBER, P C.: Internal Audit Handbook: Management with the SAP®-Audit Roadmap. Berlin-Heidelberg, Springer, 2008. ISBN 978-3-540-70886-5.

[9] DVOŘÁČEK, J.: Interní audit a kontrola (2. přepracované a doplněné vydání). Praha:

C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-410-4.

[10] KIM-SOON NG: Quality Management and Practices. Croatia, 2012. ISBN 978-953- 51-0550-3.

[11] PHILLIPS, A. W.: ISO 9001:2008 Internal audits made easy: tools, techniques, and step-by-step guidelines for succesful internal audits. Third ed., Milwaukee, Wisconsin:

ASQ Quality Press, 2009. ISBN 978-0-87389-751-8.

[12] Kovoobrábění Hněvotín. Kovoobrábění Hněvotín [online] 2017 [cit. 2017-03-31]

Dostupné z http://kovohnevotin.cz/

[13] PK 4.2-01: Příručka kvality

[14] SM 8.2-01 Směrnice pro interní audity

32

Seznam obrázků

Obrázek 1 Základní postup při auditování [6] ... 10 Obrázek 2 Druhy auditů v systémech managementu kvality [1] ... 12 Obrázek 3 Organizační schéma společnosti [13] ... 18

33

Seznam tabulek

Tabulka 1 Porovnání interních auditů dle normy ISO 19011 a dokumentace společnosti ... 21

Tabulka 2 Procentuální úspěšnost IA za roky 2012-2016 ... 26

34

Seznam příloh

Příloha 1: Plán auditu společnosti Kovoobrábění Hněvotín Příloha 2: Program auditu společnosti Kovoobrábění Hněvotín

Příloha 3: Závěrečná zpráva z IA společnosti Kovoobrábění Hněvotín Příloha 4: návrh nové závěrečné zprávy z IA

Příloha 1: Plán auditu společnosti Kovoobrábění Hněvotín

Zdeněk Snášel

SM 8.2-01/F1 Strana: 1/1

1. Plán auditu

Vypracoval: Datum: Schválil:

.

Poř. číslo auditu/rok:

Prověřované podklady pro audit - směrnice:

Datum auditu:

Vedoucí auditor/auditor:

Datum Čas Středisko/organizač ní jednotka

Jméno Proces/

kapitola normy

Audi- toři

Rozdělovník: …………, představitel managementu (PM)

Představitel managementu

Příloha 2: Program auditu společnosti Kovoobrábění Hněvotín

Příloha 3: Závěrečná zpráva z IA společnosti Kovoobrábění Hněvotín

Zdeněk Snášel

SM 8.2-01/F3

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AUDITU Pořadové číslo:

ZJIŠTĚNÍ PŘI AUDITU A VYJÁDŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ :

VYSTAVIL VEDOUCÍ AUDITOR : DATUM : PODPIS :

PŘĚVZAL PM: DATUM PODPIS :

Předloženo vedení spol. dne: číslo nápravného opatření: interní audit uzavřen dne:

Příloha 4: návrh nové závěrečné zprávy z IA

Zdeněk Snášel

SM 8.2-01/F3

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AUDITU

Pořadové číslo: Strana 1 ze 2

Rozdělovník

Výtisk Jméno Funkce

originál kopie č.1 kopie č. 2

Vedoucí auditního týmu:

Členové auditního týmu:

Klient auditu:

Předmět auditu:

Cíle auditu:

Rozsah auditu:

Prověřované oblasti:

Místo auditu:

Datum:

Zdeněk Snášel

SM 8.2-01/F3

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AUDITU

Pořadové číslo: Strana 2 ze 2

ZJIŠTĚNÍ PŘI AUDITU A VYJÁDŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ :

VYSTAVIL VEDOUCÍ AUDITOR : DATUM : PODPIS :

PŘĚVZAL PM: DATUM PODPIS :

Předloženo vedení spol. dne: číslo nápravného opatření: interní audit uzavřen dne: