Bakalářská práce
2008 Kristýna Lujková
Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Finanční analýza společnosti SAZKA, a.s.
Vypracovala: Kristýna Lujková
Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Novotný, CSc.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma
„Finanční analýza společnosti SAZKA, a. s.“
jsem vypracovala samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 18. srpna 2008 Podpis
OBSAH
Úvod ... 1
1 Teoretická část ... 1
1.1 Co je finanční analýza ... 1
1.2 Zdroje finanční analýzy ... 2
1.2.1 Rozvaha ... 3
1.2.1.1 Aktiva ... 3
1.2.1.2 Pasiva ... 5
1.2.2 Výkaz zisku a ztrát ... 6
1.2.3 Výkaz cash flow ... 7
1.3 Uživatelé finanční analýzy ... 8
1.3.1 Investoři ... 8
1.3.2 Banky a jiní věřitelé ... 8
1.3.3 Manažeři ... 8
1.3.4 Obchodní partneři ... 9
1.3.5 Zaměstnanci ... 9
1.3.6 Stát a jeho orgány ... 9
1.4 Metody finanční analýzy ... 9
1.4.1 Analýza absolutních ukazatelů ... 10
1.4.1.1 Horizontální analýza (analýza trendů) ... 10
1.4.1.2 Vertikální analýza (procentní analýza komponent) ... 10
1.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů ... 11
1.4.3 Analýza cash flow ... 12
1.4.4 Analýza poměrových ukazatelů ... 12
1.4.4.1 Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti) ... 13
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv (ROA) ... 13
Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) ... 14
Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů (ROCE) ... 14
Ukazatel rentability tržeb (ROS) ... 14
1.4.4.2 Ukazatelé aktivity (řízení aktiv) ... 15
Obrat celkových aktiv ... 15
Obrat zásob ... 15
Doba obratu zásob ... 15
Doba inkasa pohledávek (průměrná doba inkasa pohledávek) ... 16
Doba úhrady krátkodobých závazků ... 16
1.4.4.3 Ukazatele zadluženosti (finanční závislosti, struktury zdrojů) ... 16
Celková zadluženost ... 16
Kvóta vlastního kapitálu ... 16
Koeficient zadluženosti ... 17
Ukazatel úrokového krytí ... 17
1.4.4.4 Ukazatele likvidity ... 17
Celková likvidita ... 17
Pohotová likvidita ... 18
Okamžitá (peněžní) likvidita ... 18
1.4.5 Bankrotní modely ... 19
1.4.5.1 Altmanův index (Z-skóre) ... 19
1.4.5.2 Index IN ... 19
1.4.6 Bilanční pravidla ... 20
1.4.6.1 Zlaté bilanční pravidlo financování ... 20
1.4.6.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ... 20
1.4.6.3 Zlaté poměrové pravidlo ... 20
1.4.6.4 Zlaté pari pravidlo ... 21
2 Praktická část ... 21
2.1 Stručný popis společnosti ... 21
2.1.1 Předmět činnosti ... 21
2.1.2 Poslání, cíle ... 21
2.1.3 Historie ... 21
2.1.4 Vlastnická struktura ... 22
2.2 Úvod do finanční analýzy ... 23
2.2.1 Zdroje finanční analýzy ... 23
2.2.2 Úpravy výkazů ... 23
2.3 Aplikační část finanční analýzy ... 24
2.3.1 Horizontální analýza účetních výkazů ... 24
2.3.1.1 Horizontální analýza rozvahy ... 24
2.3.1.2 Horizontální analýza výsledovky ... 28
2.3.2 Vertikální analýza účetních výkazů ... 31
2.3.2.1 Vertikální analýza rozvahy ... 31
2.3.2.2 Vertikální analýza výsledovky ... 35
2.3.3 Analýza hospodářského výsledku ... 37
2.3.4 Analýza cash flow ... 39
2.3.5 Analýza dluhové kapacity ... 39
2.3.6 Analýza poměrovými ukazateli ... 41
2.3.6.1 Ukazatele rentability ... 41
2.3.6.2 Ukazatele aktivity ... 41
2.3.6.3 Ukazatele zadluženosti ... 42
2.3.6.4 Ukazatele likvidity ... 43
2.3.7 Analýza pracovního kapitálu ... 43
2.3.8 Bilanční pravidla ... 44
2.3.8.1 Zlaté bilanční pravidlo ... 44
2.3.8.2 Zlaté pari pravidlo ... 45
2.3.8.3 Pravidlo vyrovnání rizika ... 45
2.3.8.4 Zlaté poměrové pravidlo ... 45
2.3.9 Bankrotní modely ... 46
2.3.9.1 Altmanův index ... 46
2.3.9.2 Index IN ... 46
3 Závěr ... 47
-1-
Úvod
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Finanční analýzu podniku, neboť mě zaujal předmět Podniková ekonomika 2, ve kterém jsem zpracovávala finanční analýzu Sazky jako seminární práci.
Jako objekt své práce jsem si opět zvolila akciovou společnost Sazka. Jako analyzované období však tentokrát roky 2003 až 2006. V těchto letech Sazka realizovala výstavbu, resp.
zprovoznila multifunkční Arénu, kterou financovala převážně z emise dluhopisů. Jak tato událost ovlivnila její hospodaření? Jak ovlivnila pozici akcionářů? A jak pohled věřitelů?
Najít odpovědi na tyto otázky bude hlavním cílem mojí bakalářské práce.
Odpovědět na tyto otázky znamená analyzovat finanční situaci Sazky, resp. zhodnotit její hospodaření z několika úhlů pohledu. Jelikož rozhodnutí o výstavbě multifunkční Arény učinily akcionáři Sazky a patrně tím nejvíce ovlivnily svoji pozici a pozici věřitelů, zaměřuji se na analýzu z pohledu této skupiny uživatelů. Důraz kladu zejména na analýzu cash flow, výši vyplacených dividend, ukazatele likvidity, solventnosti a rentability.
Kromě praktické aplikace jednotlivých metod finanční analýzy [Kapitola 2], obsahuje bakalářská práce i teoretický popis aparátu, se kterým finanční analýza pracuje [Kapitola 1].
Jedním z bodů této kapitoly je i zamyšlení se nad využitelností finanční analýzy pro různé skupiny uživatelů. Jelikož jsem při zpracování analýzy narazila na omezenou dostupnost a kvalitu zdrojů, které jsem pro potřeby finanční analýzy musela upravit, zaměřuji se rovněž na problematiku zdrojů finanční analýzy a jejich úpravu, a to v obou částech této bakalářské práce.
Pro úplnost dodávám, že se jedná o analýzu externí neboli analýzu prováděnou externím uživatelem na základě veřejně dostupných údajů.
1 Teoretická část
1.1 Co je finanční analýza
Existuje celá řada způsobů, jak definovat pojem finanční analýza. V mých očích nejvýstižnější je však ta definice, která říká, že finanční analýza je systematický rozbor dat z účetních výkazů (rozvahy, výsledovky, výkazu cash flow), zpracovaný za účelem posouzení finančního zdraví nebo finanční situace podniku.
Jelikož se účetní výkazy vztahují pouze k minulosti, tak i finanční analýza hodnotí zejména firemní minulost (ukazuje nám, jaká rozhodnutí podnik provedl, jak se managementu daří
-2-
plnit stanovené plány, atd.). Současně však hraje důležitou roli pro rozhodnutí budoucí (je podkladem při tvorbě strategických, taktických a operativních rozhodování a plánů).
1.2 Zdroje finanční analýzy
Základním materiálem, vstupem do finanční analýzy, jsou výkazy z podnikového a vnitropodnikového účetnictví. Jelikož jde o stavební kámen finanční analýzy, je nesmírně důležité, aby tyto výkazy byly zcela pravdivé a spolehlivé. Jedině tak je vůbec možné uvažovat o významu finanční analýzy jako informačního zdroje pro rozhodování. Takovéto výkazy jsou u větších podniků zpravidla publikovány ve výročních zprávách a ze zákona jsou uloženy ve sbírce listin u příslušného soudu. Jak jsem se mohla přesvědčit dostupnost těchto materiálů není příliš dobrá. Zatímco zahraniční a velké nadnárodní firmy se zpravidla snaží zpřístupnit výroční zprávy i s přílohami, pak tuzemské, zvláště podniky střední velikosti, se tyto výstupy snaží spíše chránit a zveřejňovat s časovým zpožděním. Proč se takhle tuzemské firmy chovají? Podle mě je k takovému postoji vede skutečnost, že není zákonná povinnosti tyto materiály zveřejňovat a záleží na daném podniku zda je zpřístupní široké veřejnosti nebo ne. Firmy se snaží neodhalovat příčiny jejich neúspěchu, popřípadě si chtějí nechat pro sebe, jako konkurenční výhodu, příčiny úspěchu. V neposlední řadě zveřejňování sebou přináší vynaložení peněz a času.
Obecně bývají zdroje rozděleny na kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné. Jak je zřejmé ze samotné podstaty finanční analýzy, budou převažovat kvantifikovatelné finanční informace. Mezi ty nejznámější patří obecné zdroje finančních informací, materiály, se kterými pracuje analytik nejvíce, tedy kompletní finanční část výroční zprávy, což jsou výstupy nejen finančního, ale i vnitropodnikového účetnictví.
Analytik také využívá kvantifikovatelné nefinanční informace, kdy jde především o výpočty z manažerského účetnictví, jakými jsou například cenové a nákladové kalkulace jednic, dále sem patří například ekonomická a podniková statistika výrobní, obchodní, personální) a podnikové plány. V případě akciové společnosti obchodovatelné na burze cenných papírů přichází v potaz roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných CP, prospekty CP, burzovní zpravodajství apod.
Pro úplnost dodejme, že nekvantifikovatelné nefinanční informace, spíše než čísla poskytují slovní hodnocení, což s sebou přináší riziko zkreslení autorem. Patří sem například zpráva a komentáře managementu, zpráva auditora (bývá velmi často na první straně finanční části výroční zprávy podniku), články v odborném tisku, komentáře, prognózy a odhady nezávislých analytiků.
-3-
Podnik pravidelně zpracovává tři účetní výkazy a to rozvahu, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow. Každý z těchto výkazu sleduje podnik a jeho chování z jiné stránky (např. se z nich dozvíme, jaký a v jaké výši má podnik majetek, kolik má podnik dluhů, kolik má peněz v pokladně a na účtech, jaké byly jeho poslední tržby, zda dosáhl zisku nebo ztráty).
Níže se pokusím stručně popsat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow, který se používá u středních podniků podle Českých účetních standardů. Jelikož Sazka účtuje podle Mezinárodních standardů, tzn. nemá předepsanou podobu výkazů, bude se níže popsaná forma výkazů lišit od té, kterou prezentuji u Sazky v praktické části.
1.2.1 Rozvaha
Rozvaha je jedním ze základních výkazů účetní závěrky. Na bilančním principu sleduje co podnik vlastní a jaké jsou zdroje jeho krytí (tedy kde na daný majetek vzal). Zobrazuje stav hodnot k danému okamžiku, veličiny v ní uvedené jsou tedy stavové.
U nás se v zásadě uplatňují dvě formy rozvahy:
• horizontální, na jejíž levé (debetní) straně je zachyceno konkrétní složení majetku podniku (aktiva), a na pravé (kreditní) straně jsou všechny kapitálové zdroje (pasiva).
Platí rovnice aktiva = pasiva.
• vertikální neboli sloupcová forma, která umožňuje zabudovat do rozvahy výpočet ukazatele čistého pracovního kapitálu a lze ji charakterizovat rovnicí aktiva – pasiva = vlastní kapitál.
Při analýze rozvahy budu sledovat zejména:
• stav a vývoj bilanční sumy
• strukturu aktiv, její vývoj a přiměřenost velikosti jednotlivých položek
• strukturu pasiv, její vývoj s důrazem na podíl vlastního kapitálu, bankovních a dodavatelských úvěrů
• relace mezi složkami aktiv a pasiv, tj. velikost stálých aktiv a dlouhodobých pasiv, velikost stálých aktiv a vlastního kapitálu, velikost oběžných aktiv a krátkodobých cizích pasiv, finanční majetek a krátkodobé pohledávky ke krátkodobým pasivům 1.2.1.1 Aktiva
Aktiva jsou obvykle tříděna podle likvidity a to od těch nejméně likvidních až po ty nejlikvidnější.
Struktura aktiv může mít následující podobu:
-4- A. Pohledávky za upsaný základní kapitál
B. Dlouhodobý majetek (aktiva stálá, fixní) – slouží podniku dlouhodobě min. však 1 rok, převážná část tohoto majetku se odepisuje (neodepisují se např. pozemky).
B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek (životnost delší než 1 rok, pořizovací cena vyšší než 60 tis. Kč)
B. II. Dlouhodobý hmotný majetek (doba použitelnosti delší než 1 rok, cena vyšší než 40 tis. Kč)
B. III. Dlouhodobý finanční majetek
C. Oběžná aktiva (krátkodobá aktiva) – která se užijí (spotřebují, realizují) v průběhu normálního provozního cyklu podniku, jsou v podniku méně jak 1 rok.
C. I. Zásoby (nakupované – skladový materiál, zboží; vlastní výroby – nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky, které doposud nebyly prodány) C. II. Dlouhodobé pohledávky
C. III. Krátkodobé pohledávky C. IV. Krátkodobý finanční majetek C. V. Peněžní prostředky
D. Časové rozlišení (příjmy a náklady příštích období, dohadné účty aktivní)
Dlouhodobý majetek podnik zpravidla pořizuje za účelem užití při své podnikatelské činnosti, je pro podnik investicí, od které si slibuje zvýšení hodnoty podniku, zvýšení budoucího prospěchu, zvýšení produkce. U dlouhodobého majetku je velmi důležité zdůraznit účel jeho pořízení. Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje např. software, patenty, licence, ocenitelná práva, goodwill1. Mezi dlouhodobý hmotný majetek, tedy movitý a nemovitý, patří budovy, kancelářské prostory, stavby, výrobní zařízení, zařízení, dopravní prostředky, pozemky apod. Dlouhodobý finanční majetek (dlouhodobé finanční investice).
Jsou to taková aktiva, která podnik pořizuje proto, aby mu přinášela ekonomický prospěch ve formě např. dividend, přijatých úroků, nájemného, zvýšení tržní ceny drženého aktiva apod.
Patří sem zejména cenné papíry dlouhodobé povahy, finanční podíly podniku v jiných podnicích, poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry.
1Goodwill je nadhodnota, která může být zaplacena při koupi podniků a jejímž prostřednictvím jsou oceněny nehmotné položky jako je např. dobrá pověst podniku, bonita zákazníků, kvalita personálu, výhoda polohy nebo odbytové sítě či úroveň organizace, Goodwill se může vztahovat k výrobku, podniku, k poskytovaným službám apod.
-5-
Oběžná aktiva představují majetek podniku, který je nějakým způsobem spojen s výrobou či prodejním cyklem. Struktura oběžného majetku se výrazně liší podle toho, zda jde o podnik výrobní, obchodní apod.
1.2.1.2 Pasiva
Strana pasiv ukazuje způsob financování majetku podniku, tj. z jakých zdrojů majetek vznikl. Základním kritériem pro členění pasiv je hledisko vlastnictví.
A. Vlastní kapitál (zdroje) A. I. Základní kapitál
A. II. Kapitálové fondy (emisní ážio, ostatní kapitálové fondy)
A. III. Fondy ze zisku (zákonný rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku) A. IV. Výsledek hospodaření minulých let (nerozdělený zisk minulých let, neuhrazená
ztráta minulých let)
A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (zisk / ztráta) B. Cizí zdroje
B. I. Rezervy
B. II. Dlouhodobé závazky (lhůta splatnosti delší než 1 rok; závazky z obchodních vztahů, dlouhodobé přijaté zálohy, vydané dluhopisy, odložený daňový závazek)
B. III. Krátkodobé závazky (lhůta splatnosti do 1 roku; závazky z obchodních vztahů, závazky vůči zaměstnancům, závazky ze sociálního zabezpečení zdravotního pojištění, daňové závazky vůči státu, dotace, vydané dluhopisy, krátkodobé přijaté zálohy)
B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci (bankovní úvěry dlouhodobé a krátkodobé, krátkodobé finanční výpomoci)
C. Časové rozlišení (výdaje a výnosy příštích období, dohadné účty pasivní)
Nejvýznačnější částí vlastního kapitálu je základní kapitál2, jehož tvorba závisí na právní formě podnikání. Převážná část obchodních společností tvoří tento zdroj peněžitými a nepeněžitými vklady společníků.
2Základní kapitál je tvořen na podkladě obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
kde zjednodušeně řečeno, jsou kapitálové společnosti povinny vytvářet základní kapitál ve výši 200 tis. Kč pro společnost s ručením omezeným, 2 mil. Kč (resp. 20 mil. Kč při veřejné nabídce akcií) pro akciovou společnost.
Z osobních společností vytváří základní kapitál ze zákona např. komanditní společnost v minimální výši 5 tis.
Kč.
-6-
Zisk je základní ekonomickou kategorií a je vlastním cílem podnikání. Může se ovšem stát, že podnik vykáže v některém období ztrátu, která sníží dosud vytvořené vlastní zdroje.
Účelové fondy tvořené ze zisku (zákonné rezervní fondy) – část těchto fondů se tvoří povinně, ze zákona (např. společnost s ručením omezeným, akciová společnost a státní podnik musí tvořit rezervní fond), část fondů se tvoří na základě stanov společnosti.
Cizí zdroje jsou důležitým zdrojem financování většiny podniků. Nejsou samozřejmě poskytovány zadarmo. Cenou za používání je úrok a ostatní výdaje, které jsou spojené s jeho získáním např. bankovní poplatky, provize. Výše této složky, respektive její poměr k vlastnímu kapitálu je jedním ze základních hledisek hodnocení stability podniku. Obvykle je cizí kapitál levnější než vlastní kapitál. Na této skutečnosti je založena finanční páka, která zvyšuje míru výnosnosti vlastního kapitálu3 (za předpokladu, že míra zhodnocení vloženého kapitálu je vyšší než úroková míra z cizího kapitálu). S růstem cizího kapitálu se nám zvyšuje riziko, že podnik nebude schopen hradit své závazky.
1.2.2 Výkaz zisku a ztrát
Stejně jako rozvaha, tak i výkaz zisku a ztrát je obvyklou součástí finanční přílohy výroční zprávy. Na rozdíl od rozvahy se ale nejedná o stavový pohled na podnik, tedy pohled k určitému dni, ale zobrazuje veličiny tokové, které jsou agregovány a zobrazeny za námi účtované období. Zatímco z rozvahy nelze poznat, jak se podniku daří naplňovat plány, vidíme zde pouze stav majetku, pak výkaz zisků a ztrát je o to významnější, že je to právě on, který je často zacílen podnikovými plány a současně pak slouží i jako následná kontrola, zda byly predikované hodnoty dosaženy. Základním materiálem pro tvorbu tohoto výkazu jsou náklady a výnosy. Aby podnik mohl dosáhnout nějakého výnosu, musel nejdříve vynaložit náklad. Důležité je nespojovat náklad a výnos s reálným peněžním tokem, jelikož výkaz zisků a ztrát je založen na akruálním účetním principu (na tzv. akruální bázi4). Zisk či ztrátu za určité účetní období musíme vždy zjišťovat zvlášť za provozní, finanční a mimořádnou činnost.
Základní struktura výkazu zisku a ztrát (při druhovém členění nákladů):
+ Tržby z prodeje zboží
3 Finanční páka vyjadřuje, kolikrát převyšuje celkový kapitál velikost vlastního kapitálu. Vyšší výnosnost je
zapříčiněna tím, že úroky jsou daňově uznatelným nákladem, tedy nám snižují zisk a následně dlužnou daň.
4 Akruální báze říká, že do účetního období se musí zahrnout všechny s ním související náklady a výnosy, bez ohledu na to, zda se již uskutečnil s nimi spojený peněžní tok (peněžní výdaj či příjem). Při zobrazení operací se bere v úvahu jejich časová a věcná souvislost s vykazovaným obdobím.
-7- - Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže
+ Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (+, -) Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace
- Provozní náklady v druhové struktuře (včetně nákladů na nedokončenou výrobu a výrobky)
- Ostatní provozní náklady +Ostatní provozní výnosy
Provozní výsledek hospodaření
+ Tržby z finanční činnosti (finanční výnosy) - Náklady na finanční činnost
Finanční výsledek hospodaření
- Daň z příjmů za běžnou činnost Hospodářský výsledek za běžnou činnost + Mimořádné výnosy
- Mimořádné náklady
- Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek za účetní období (zisk/ztráta)
1.2.3 Výkaz cash flow
Výkaz cash flow zkoumá, kolik hotovosti do podniku přišlo a kolik z něho odešlo.
Popisuje činnost podniku z hlediska příjmů a výdajů tzn. že se zabývá peněžními toky, které nastaly v určitém období. Výdaje nemusí být vždy shodné s náklady a příjmy nemusí zcela odpovídat výnosům.
Tok peněz můžeme dělit podle činnosti, ze kterých peněžní prostředky pochází:
• provozní činnost
• investiční činnost
• finanční činnost
Peněžní toky lze vykázat buď přímou, nebo nepřímou metodou. Přímá metoda zvlášť zaznamenává peněžní příjmy a výdaje spojené s daným druhem činnosti. Metoda nepřímá funguje na principu očištění hospodářského výsledku od nepeněžních operací.
-8-
1.3 Uživatelé finanční analýzy
Nyní, když již máme nastíněné vstupy finanční analýzy, je důležité si uvědomit pro jaké uživatele je finanční analýza tvořena. Finanční analýza nabízí výpočet nepřeberného množství ukazatelů hodnotících postavení podniku, z těchto ukazatelů si pak uživatelé vybírají takové, které jsou středem jejich pozornosti. Uživatele finanční analýzy dělíme na externí (investoři, banky a jiní věřitelé, stát a jeho orgány, konkurence, analytici, daňoví poradci apod.) a interní (management podniku, zaměstnanci, odborové svazy atd.).
1.3.1 Investoři
Investory rozumíme ty subjekty (akcionáře, společníky, …), kteří do podniku vkládají kapitál za účelem jeho zhodnocení. Jednak očekávají, že se jim tyto vložené prostředky za určitý čas vrátí, ale také, že získají něco navíc a to ve formě dividend či podílů na zisku nebo prodejem zhodnocených akcií. Z toho vyplývá, že akcionáři (společníci) mají prioritní zájem o finančně-účetní informace a to bez ohledu na to, zda se jedná o kapitálově silné investory (banky, investiční fondy apod.) nebo fyzické osoby. Investoři se tedy nejvíce zajímají o míru výnosnosti jejich kapitálu, o likviditu podniku, o disponibilní zisk a výši dividend.
1.3.2 Banky a jiní věřitelé
Věřitelé žádají co nejvíce informací o finančním stavu potencionálního dlužníka. Pokud podnik zažádá o poskytnutí úvěru, pak si banka vyžádá účetní výkazy, na jejichž podkladě zpracuje finanční analýzu a na základě ní se rozhodne zda, v jaké výši a za jakých podmínek tento úvěr poskytne.
Držitelé dluhopisů se zajímají o likviditu podniku, o jeho finanční stabilitu a o to, zda jim bude jejich cenný papír splácen včas a v dohodnuté výši.
1.3.3 Manažeři
Manažeři využívají informace poskytované finančním účetnictvím (mají jako jedni z mála k dispozici podrobněji rozpracované vstupy) pro dlouhodobé i pro operativní řízení podniku.
Tyto informace umožňují vytvoření zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Znalost finanční situace podniku jim umožňuje rozhodovat se správně při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobů jeho financování, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování disponibilního zisku apod. Finanční analýza, která odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku, umožňuje manažerům přijmout pro příští období správný
-9-
podnikatelský záměr rozpracovaný ve finančním plánu. Manažeři mají často zájem o informace týkající se finanční pozice jiných podniků (konkurence, dodavatelé, odběratelé).
1.3.4 Obchodní partneři
Obchodní dodavatelé se především zaměřují na to, zda bude podnik schopen hradit splatné závazky. Jde jim především o krátkodobou nebo dlouhodobou prosperitu a stabilitu, solventnost a likviditu.
Zákazníci (odběratelé) potřebují mít jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým dohodnutým dodávkám a mají zájem na finanční situaci dodavatele.
1.3.5 Zaměstnanci
Zaměstnanci podniku se především zajímají o jistotu zaměstnání, o mzdové a sociální podmínky, o hospodářskou a finanční stabilitu podniku a často bývají motivováni hospodářským výsledkem firmy.
1.3.6 Stát a jeho orgány
Stát a jeho orgány se o finančně-účetní data zajímají z mnoha důvodů, např. pro statistiku, pro kontrolu podniků se státní účastní, pro kontrolu plnění daňových povinností, pro rozdělování finanční výpomoci (přímá dotace, vládou zaručené úvěry, atd.), při formulování hospodářské politiky státu (finanční, daňové apod.).
1.4 Metody finanční analýzy
Nyní, se již dostáváme do části, kde budeme pomocí jednotlivých metod analyzovat finanční výkazy. Ve finanční analýze se používají různé rozborové techniky. Tyto techniky můžeme rozdělit podle toho, na co se zaměřují a co se snaží ukázat. Nikde však nenajdeme předpis, který by nám radil jak přesně postupovat a který bychom mohli univerzálně aplikovat. Existují ale obvyklé postupy, které vycházejí z logiky věci a potřeb stanovených zadáním. Každá metoda, kterou ve finanční analýze využijeme, musí mít vždy zpětnou vazbu na zadaný cíl, který má splnit. Čím lepší metodu použijeme, tím budeme mít spolehlivější závěr analýzy, tím nám klesne riziko chybného rozhodnutí a tím se nám zvýší naděje na úspěch.
Metody používané ve finanční analýze můžeme rozdělit na elementární metody, které využívají jednoduchou a procentní matematiku a na tzv. vyšší metody, které jsou založené na složitějších matematických a statistických postupech.
-10- 1.4.1 Analýza absolutních ukazatelů
K hodnocení finanční situace firmy se při této analýze využívají a posuzují údaje, obsažené v účetních výkazech. Tento přístup je značně omezený, neboť nepoužívá žádnou matematickou metodu. Vedle sledování změn absolutní hodnoty ukazatelů v čase se obvykle zjišťují také jejich relativní (procentní) změny. Konkrétní uplatnění absolutních ukazatelů pak nalézáme v analýze vývojových trendů (horizontální analýza) a v procentní analýze komponent (vertikální analýza).
1.4.1.1 Horizontální analýza (analýza trendů)
Informuje o základních pohybech v jednotlivých položkách účetních výkazů a o intenzitě tohoto pohybu. Porovnává změny ukazatelů v časové řadě, přičemž výchozí data jsou získaná z účetních výkazů firem a z výročních zpráv. Je nutná precizní tvorbu dostatečně dlouhých časových řad. Při analýze bereme v úvahu jak změny absolutní hodnoty, tak i procentní změny jednotlivých položek výkazů. Při hodnocení situace firmy bychom měli brát v úvahu okolní podmínky, jako jsou např. změny v daňové soustavě, vstup nových konkurentů na trh, změny podmínek na kapitálovém trhu, změny v poptávce, změny cen vstupů. A také bychom měli znát záměry firmy do budoucna. Tato analýza nám ukáže, zda se v čase situace podniku zlepšuje, stagnuje nebo zhoršuje a jak se analyzovanému podniku daří v porovnání s odvětvím.
Položka výkazu (rozvaha, výkaz Z/Z)
Časové období Změna
2007 2008 Absolutní (v tis.Kč) Index (v %) A
B
Směr analýzy (hodnocení)
1.4.1.2 Vertikální analýza (procentní analýza komponent)
Při vertikální analýze posuzujeme jednotlivé komponenty majetku a kapitálu tzv. strukturu aktiv a pasiv firmy. Z této struktury je zřejmé, jaké je složení hospodářských prostředků, potřebných k výrobní a obchodní činnosti podniku a z jakých zdrojů (kapitálu) byly pořízeny.
Na schopnosti vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí ekonomická stabilita firmy.
-11- Směr analýzy
1.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů
K analýze a řízení finanční situace firmy (zejména jeho likvidity) využíváme rozdílové ukazatele. Nejčastěji užívaným ukazatelem je čistý pracovní kapitál (ČPK). 5
ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé závazky
Ukazatel čistého pracovního kapitálu je užitečný tím, že souvisí s běžným (krátkodobým) financováním, neboli s financováním oběžného majetku.
Řízení pracovního kapitálu zahrnuje dvě základní činnosti:
• Určení optimální výše každé položky oběžných aktiv (jejich vhodné struktury) a stanovení jejich celkové (přiměřené) sumy
• Výběr vhodného způsobu financování oběžných aktiv.
Poměr mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy má podstatný vliv na platební schopnosti podniku. Stanovení výše oběžného majetku je závislé na obratovém cyklu peněz, neboť výše jednotlivých položek aktiv a pasiv se v čase neustále mění (např. prodej výrobků na úvěr zvýší položku pohledávek a sníží položku zásob). Čím kratší je obratový cyklus peněz, tím je menší potřeba pracovního kapitálu. Cestou ke snížení ČPK je zkrácení doby zásobování, výroby, expedice (obratu zásob). Potřeba pracovního kapitálu závisí i na objemu tržeb, pohledávek a zásob. Přebytek, ve zdravé míře likvidních, krátkodobých aktiv nad krátkodobými zdroji dává tušit, že firma má dobré finanční zázemí.
To je důležité k tomu, aby si podnik zachovával určitou likvidnost, která mu umožní pokračovat ve své činnosti i v případě, že by jej potkala nějaká nepříznivá událost s neočekávaným výdajem peněžních prostředků. Vyšší objemy pracovního kapitálu tedy mohou činit život podniku pohodlnějším, avšak mohou představovat dosti drahý a mnohdy i
5 Čistý znamená, že kapitál je očištěn z finančního hlediska od povinnosti brzkého splácení krátkodobého cizího kapitálu, tedy od té části oběžných aktiv, kterou nelze použít jinak než k úhradě splatných krátkodobých závazků. Termín pracovní (někdy též provozní) vyjadřuje disponibilitu s tímto majetkem, jeho pružnost, pohyblivost.
Položka výkazu (rozvaha, výkaz Z/Z) 2008
Částka Procenta
A. 100 100%
A.1. 70 70%
A.2. 30 30%
-12-
zbytečný luxus. Obzvláště v situacích vysokých nákladů na kapitál a nízkých ziskových marží je nutné velice pečlivě zvážit a analyzovat pozitivní a negativní účinky spojené s určitou úrovní pracovního kapitálu.
1.4.3 Analýza cash flow
Je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v obchodní firmě. Skutečnost, že společnost vlastní majetek, nebo že generuje zisk, ještě neznamená, že skutečně vlastní finanční prostředky, kterými by byla schopna uhradit své závazky.
Cash flow (peněžní tok) je skutečný pohyb peněžních prostředků firmy. Je východiskem pro řízení likvidity firmy, neboť:
• existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (např.
nákup zásob na obchodní úvěr)
• vzniká časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich finančním zachycením (vznik mzdových nákladů a vlastní výplata mezd)
• vzniká rozdíl mezi náklady a výdaji a mezi výnosy a příjmy (podvojné účetnictví zachycuje hospodářské jevy a výsledek hospodaření firmy nezávisle na okamžiku uskutečněných plateb).
1.4.4 Analýza poměrových ukazatelů
Poměrové ukazatelé jsou nejoblíbenější a také nejrozšířenější metodou finanční analýzy, umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách firmy.
Mohou mít různou konstrukci či uspořádání, důležitá je jejich interpretace a smysl vypočítaného výsledku. Lze je sestavovat jako podílové, kdy dávají do poměru část celku a celek (např. podíl vlastního kapitálu k celkovému kapitálu), nebo jako vztahové, kdy dávají do poměru samostatné veličiny (např. poměr zisku k celkovým aktivům).
Důvodem, který vede k širokému požívání poměrových ukazatelů, je skutečnost, že:
• umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy (tzv.
trendovou analýzu)
• jsou vhodným nástrojem prostorové (průřezové) a srovnávací analýzy
• mohou být používání jako vstupní údaje matematických modelů.
Nevýhodou poměrových ukazatelů je nízká schopnost vysvětlovat jevy.
-13-
1.4.4.1 Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti)
Poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů firmy, jichž bylo užito k jeho dosažení.
Poskytují nám srovnávací hledisko, které nám umožňuje porovnat firmy podle toho, s jakou efektivností se jim daří generovat zisk. Cílem firmy je tento zisk maximalizovat s co nejmenším množstvím vloženého kapitálu a zhodnotit úspěšnost při dosahování podnikových cílů.
Považuji za důležité v tuto chvíli připomenout, že se nevyplácí hodnotit jednotlivé ukazatele izolovaně, nýbrž musíme hodnotit podnik podle finanční analýzy jako celku, jedině tak se vyvarujeme kritických chyb. Musíme si totiž uvědomit, že každý ukazatel lze z krátkodobého hlediska uměle navyšovat tak, aby se podnik představil v tom lepším světle.
Jakmile ale vedení začíná takto preferovat jeden druh ukazatelů, zákonitě musí odlišné ukazatele utrpět ztrátu. Tak například hon za co nejvyšší ziskovostí by mohl podnik při dočasném růstu poptávky přimět k nerozvážnému přijetí úvěrů na rozšíření výrobních zařízení, které by později, v bodě ochlazení poptávky, nemusel být schopen splácet. Podnik v dobré kondici by dle mého soudu neměl mít extrémně výrazné rozdíly mezi jednotlivými ukazateli.
Jelikož počítáme ziskovost, pak bude vždy v čitateli určitá forma zisku (např. zisk před nebo po zdanění, zisk s nebo bez úroků). Volba zisku závisí na účelu, jemuž má analýza sloužit a záleží na analytikovi, kterou formu použije. Existuje ale logické doporučení, že je vhodné počítat se ziskem před zdaněním a úroky, tedy EBIT. Tento zisk má totiž oproti ostatním tu výhodu, že představuje zisk jak pro podnik, věřitele, tak i pro stát. Pojetí ukazatelů rentability není jednotné, dá se říci, že každý autor zahrnuje do této skupiny jiné ukazatele, lišící se jak názvem, tak způsobem výpočtu. Je tedy na analytikovi, aby vybral nejvhodnější ukazatele, a musí být schopen vytvořit vlastní úpravy poměrových ukazatelů.
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv (ROA)
Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). Je-li do čitatele dosazen EBIT6 (který odpovídá v účetní metodice zhruba provoznímu zisku), potom ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a nákladových úroků. Je užitečný při porovnávání firem s rozdílnými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích. ROA se používá nejen ke komplexnímu posouzení výdělkové schopnosti podniku jako celku, ale i při hodnocení výsledků práce dosažených ve
6 EBIT je zisk před zdaněním a úroky.
-14-
vnitropodnikových složkách. Dobrý podnik by měl dodržet následující pořadí hodnot: „Míra ziskovosti kapitálu našeho podniku > míra ziskovosti konkurence > úroková míra > míra inflace“7. Při práci s ROA lze objevit řadu důležitých souvislostí využitelných ve finančním plánování.
aktiva ROA= zisk
aktiva aktiv EBIT
síla
Produkční =
Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE)
Míra ziskovosti z vlastního jmění je ukazatelem, jímž vlastníci (akcionáři, společníci a další investoři) zjišťují, jaký zisk byl vytvořen pouze pomocí vlastního kapitálu, tedy přesněji řečeno, jaké množství peněz jim přinesla jedna koruna investovaná do tohoto podniku. Pro investora je důležité, aby ROE byl vyšší než úroky, které by obdržel při jiné formě investování (z obligací, termínovaného vkladu, CP apod.).
kapitál vlastní
zisk čistý
ROE = 8
Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů (ROCE)
Tento ukazatel kombinující část vlastního a část cizího kapitálu nám říká, jaký zisk připadá na dlouhodobý kapitál (poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů; představuje měřítko výkonnosti, velmi často používané pro mezinárodní srovnání; slouží k prostorovému srovnávání firem, zejména k hodnocení monopolních veřejně prospěšných společností jako jsou např. vodárny, telekomunikace apod.). V čitateli jsou celkové výnosy všech investorů (čistý zisk pro akcionáře a úroky pro věřitele) a ve jmenovateli jsou dlouhodobé finanční prostředky, které má firma k dispozici.
kapitál vlastní
závazky dlouhodobé
úroky zisk
čistý
ROCE +
= +
Ukazatel rentability tržeb (ROS)
Rentabilita tržeb je jedním ze základních ukazatelů návratnosti. Tvoří základ efektivnosti celého podniku a říká, jak velký zisk přinese 1 Kč tržeb.
7 KRAUSEOVÁ, Jaruše; Finanční řízení firmy [5, str. 41]
8 Při výpočtu ROE je nejlepší použít čistý zisk připadající pouze podniku, jelikož tento zisk vztahujeme pouze k vlastnímu kapitálu, zisk tedy přiřazujeme zdrojům pocházejícím ze samotného podniku.
tržby ROS = zisk
-15- 1.4.4.2 Ukazatelé aktivity (řízení aktiv)
Ukazatelé aktivity jsou konstruovány jako poměr tržeb (toková veličina) a aktiv (stavová veličina). Měří, jak efektivně firma hospodaří se svými aktivy (tzn. jak efektně se daří vedení podniku využívat aktiva ke tvorbě tržeb). Má-li jich více, než je účelné, vznikají jí zbytečné náklady, a tím i nízký zisk. Má-li jich nedostatek, pak se musí vzdát mnoha potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí a přichází o výnosy, které by mohla získat.
Ukazatele aktivity jsou velice oblíbené pro odvětvová, případně i meziodvětvová srovnání, a to kvůli své jednoznačnosti a snadné pochopitelnosti. Ve výsledku jsou to ukazatele aktivity, které manažeři využívají při zvažování rozšíření, či naopak zredukování výrobní kapacity tak, aby byly majetkové hodnoty podniku co nejlépe využity.
Obrat celkových aktiv
Udává počet obrátek, tj. kolikrát se aktiva obrátí za daný časový interval (zpravidla za rok).
Cílem podniku je samozřejmě dosahovat s co nejmenším kapitálem těch nejvyšších možných tržeb, tento ukazatel tedy dokládá, jak efektivně se podniku daří využívat své zdroje.
Doporučuje se hodnota větší než 1, ale musíme zohlednit obor činnosti analyzovaného podniku.
aktiva tržby roční aktiv
celkových
Obrat =
Obrat zásob
Udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob firmy prodána a opět uskladněna.
Přebytečné zásoby jsou neproduktivní, protože vyvolávají vyšší náklady na skladování, jsou v nich umrtveny finanční prostředky, které musí být doplňovány cizími zdroji a představují investici s nízkým nebo nulovým výnosem.
zásoby tržby roční zásob
Obrat =
Doba obratu zásob
Udává průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby (jde-li o suroviny a materiál) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby). Obecně platí, že pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, je situace podniku dobrá.
tržby denní průměrné
zásob stav průměrný zásob
obratu
Doba =
-16-
Doba inkasa pohledávek (průměrná doba inkasa pohledávek)
Udává, za kolik dnů v průměru odběratelé zaplatí. Po tuto dobu vlastně firma čeká na inkaso platby za své již provedené výkony.
tržby denní
pohledávky pohledávek
inkasa
Doba =
Doba úhrady krátkodobých závazků
Udává, za kolik dnů v průměru zaplatí podnik svým dodavatelům. Po tuto dobu firma vlastně využívá bezplatný obchodní úvěr.
tržby denní
závazky krátkodobé
závazků ch
krátkodobý úhrady
Doba =
1.4.4.3 Ukazatele zadluženosti (finanční závislosti, struktury zdrojů)
Udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování firmy, měří rozsah, v jakém firma používá k financování dluhy (tedy zadluženost firmy). Cizí kapitál je levnější než vlastní z důvodu daňového efektu (úroky cizího kapitálu jsou součástí nákladů, které snižují zisk, ze kterého se platí daň – ve výsledku se tedy zaplatí nižší daň ze zisku). Analýzou zadluženosti zjišťujeme, zda společnost není překapitalizována či podkapitalizována.9
Celková zadluženost
Celkovou zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) vypočteme jako podíl cizího kapitálu k celkovým aktivům. Čím vyšší je zadluženost, tím vyšší je věřitelské riziko (věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti), které bývá hodnoceno ratingovými agenturami, bankami apod.
aktiva celková
kapitál t cizí
zadluženos
Celková =
Kvóta vlastního kapitálu
Neboli finanční nezávislost (vybavenost vlastním kapitálem) je doplňkem k ukazateli celkové zadluženosti. Vyjadřuje finanční nezávislost firmy. Oba ukazatele (jejich součet je roven 1) informují o finanční struktuře firmy (o skladbě kapitálu). Převrácená hodnoty kvóty vlastního kapitálu vyjadřuje finanční páku.
9 Podnik je překapitalizován, jestliže nedostatečně využívá cizí zdroje, má zbytečně moc vlastních zdrojů, je příliš opatrný. To se projevuje v nižších ziscích. Podkapitalizovaný podnik má nedostatek vlastních zdrojů, příliš využívá zdroje cizí. To znamená zvýšené riziko, závislost na tom, od koho cizí zdroje přijal.
-17-
aktiva celková
kapitál vlastní
kapitálu vlastního
Kvóta =
Koeficient zadluženosti
Míra zadluženosti staví do poměru podíl věřitelů a vlastníků. Doporučený poměr se pohybuje někde okolo 1:1.
kapitál vlastní
kapitál ti cizí
zadluženos
Koeficient =
Ukazatel úrokového krytí
Popisuje, kolikrát hrubý zisk převyšuje úrokové platby. Tento ukazatel pomáhá vedení podniku zhodnotit přiměřenost zadlužení při zvažování způsobu financování expanzivní politiky.
úroky nákladové celkové
krytí EBIT
Úrokové =
1.4.4.4 Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity charakterizují schopnost firmy dostát svým závazkům. Poměřují to, čím je možno platit (čitatel), tím, co je nutno zaplatit (jmenovatel). Existuje vzájemná podmíněnost likvidity a solventnosti. Dá se říci, že podmínkou solventnosti je likvidita.10 Zvyšující se likvidita brzdí investice a vznikají nám „nepracující“ peníze, které by mohly zvyšovat rentabilitu.
Podle toho, jak likvidní oběžná aktiva stavíme proti krátkodobým závazkům, kterými by měly být kryty, dělíme likviditu do 3 základních stupňů:
Celková likvidita
Ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky – kolikrát je podnik, schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Je citlivá na strukturu zásob a jejich správné tedy reálné oceňování vzhledem k jejich prodejnosti a na strukturu pohledávek vzhledem k jejich neplacení ve lhůtě či nedobytnosti. Firma s nevhodnou strukturou oběžných aktiv (nadměrné zásoby, nedobytné
10Aby byl podnik solventní, tedy aby byl schopen splácet tzv. na požádání, musí udržovat určitou výši hotovosti,
nebo finančních prostředků na účtech u bank. Podnik je likvidní tehdy, je-li schopen v relativně krátké době, proměnit aktiva na peníze, aby dostál svým závazkům,. Likvidnost pak hodnotí aktiva samotná, hodnotí tedy jednotlivé majetkové části podniku z pohledu rychlosti a snadnosti proměnit je na peníze bez velikých ztrát.
-18-
pohledávky, nepatrný stav peněžních prostředků) se snadno ocitne v obtížné finanční situaci.
Byly sestaveny doporučené hodnoty tohoto ukazatele, které by se měly pohybovat v intervalu
<1,5 – 2,5>. Konzervativní strategie připouští hodnotu ukazatele vyšší než 2,5 a agresivní strategie nižší než 1,5, nikdy však nižší než 1. Podnik by měl mít dvakrát více oběžného majetku, než kolik tvoří jeho krátkodobé závazky, protože přeměna některých forem oběžných aktiv může trvat delší dobu, než kterou podnik má na uhrazení závazků.
závazky krátkodobé
aktiva oběžná likvidita
Celková =
Pohotová likvidita
Snaží se odstranit nevýhody běžné likvidity a to tak, že z oběžných aktiv vylučuje zásoby a ponechává v čitateli jen peněžní prostředky (v hotovosti a na bankovních účtech), krátkodobé CP a krátkodobé pohledávky (očištěné od těžko vymahatelných a pochybných, protože by neoprávněně zlepšovaly hodnotu ukazatele). Doporučené standardní hodnoty ukazatele rychlé likvidity jsou <1-1,5>. Vysoká hodnota tohoto ukazatele značí vysokou vázanost prostředků, které by mohly být využity lépe. Podniku s hodnotami pod spodní hranicí tohoto intervalu hrozí nebezpečí, že nebude schopen splácet své závazky, nebo že by tratil nevýhodným prodejem dlouhodobých aktiv.
závazky krátkodobé
zásoby aktiva
oběžná likvidita
Pohotová = −
Okamžitá (peněžní) likvidita
Měří schopnost firmy hradit právě splatné dluhy. Do čitatele se dosazují peníze (v hotovosti a na běžných účtech) a jejich ekvivalenty (volně obchodovatelné krátkodobé CP, splatné dluhy, směnečné dluhy a šeky). Udávaná doporučená hodnota je 0,2. Obecně se dá říci, že čím blíže je tato hodnota 1, tím méně zásob a ostatního oběžného majetku by se podnik musel rychle zbavit, pokud by byl donucen k zaplacení všech krátkodobých závazků tzn. že drží zbytečně mnoho peněz, které by mohl investovat a dosahovat tak výnosů. Je-li peněžní likvidita nižší než daná hodnota, znamená to, že podnik není schopen dostát svým závazkům.
závazky splatné
okamžitě
y ekvivalent prostředky
peněžní likvidita
Okamžitá +
=
-19- 1.4.5 Bankrotní modely
Bankrotní modely patří do skupiny souhrnných ukazatelů, poskytují informaci o vývoji finančního zdraví i výkonnosti podniku. Tyto modely představují jakési systémy včasného varování, neboť podle chování vybraných ukazatelů indikují případné ohrožení finančního zdraví firmy. Nejčastějšími uživateli těchto predikcí jsou banky, které tímto hodnotí riziko při poskytování úvěrů, ale jsou prospěšné také pro management a investory.
1.4.5.1 Altmanův index (Z-skóre)
Představuje jednu z možností, jak vyhodnotit souhrnně zdraví podniku prostřednictvím jediného číselného údaje, snaží se předpovědět možný bankrot podniku tak, aby bylo možné mu předejít (jedná se o věřitelský index). Zahrnuje v sobě všechny podstatné složky finančního zdraví tj. rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu. Jednotlivým ukazatelům jsou přiřazeny váhy významnosti.
Vzorec pro výpočet i jeho interpretace je odlišný pro podniky, jejichž cenné papíry se veřejně obchodují na kapitálových trzích a pro podniky, které na kapitálových trzích obchodovány nejsou. Vzorce se liší váhami, které jsou jednotlivým poměrovým ukazatelům přiřazeny.11
Pro firmy neobchodované na kapitálových trzích:
Z = 0,717* (pracovní kapitál / celková aktiva) + 0,847* (zisk po zdanění / celková aktiva) + 3,107* (zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva) + 0,420* (základní kapitál / celkové dluhy) + 0,998* (celkové tržby / celková aktiva)
Vyhodnocení podle Altmanova indexu:
pokud Z ≤ 1,2 firma je ohrožena vážnými finančními problémy, pokud 1,2 < Z ≤ 2,9 podnik je v šedé zóně (nelze určit kam podnik směřuje), pokud Z > 2,9 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci.
1.4.5.2 Index IN
V literatuře se můžeme setkat s různými modifikacemi Altmanova modelu, které se snaží například zohlednit národní podmínky. Takovéto modely pak obsahují rozdílné členy i koeficienty. Altmanův model, který byl modifikován na podmínky České Republiky je znám
11 V praktické části budu analyzovat Sazku, a.s., což je firma, která nemá veřejně obchodovatelné akcie, proto se zaměřím pouze na vzorec, který je určen těmto firmám.
-20-
jako index IN. Udává, zda podnik tvoří hodnotu a zda je schopen dostát svým závazkům. Je označován jako vlastnický index neboli index IN01
IN01 = 0,13* (aktiva / cizí kapitál) + 3,92* (zisk před zdaněním a úroky / aktiva) + 0,09*
(oběžná aktiva/krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry + bankovní výpomoci) + 0,04*
(zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky) + 0,21* (výnosy / aktiva) Vyhodnocení podle indexu IN01:
pokud IN01 ≤ 0,75 firma je ohrožena vážnými finančními problémy,
pokud 0,75 < IN01 ≤ 1,77 podnik je v šedé zóně (nelze určit kam podnik směřuje), pokud IN01 > 1,77 podnik dosahuje kladného ekonomického zisku, tvoří tedy
hodnotu.
1.4.6 Bilanční pravidla
S analýzou stavových a tokových ukazatelů souvisí tzv. bilanční pravidla. Jsou to určitá doporučení, kterými by se měl podnik řídit při financování firmy s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. Tato pravidla pomáhají vedení udržet dlouhodobý rozvoj a vyhnout se propastem, které na něj čekají.
1.4.6.1 Zlaté bilanční pravidlo financování
Bývá někdy označováno jako pravidlo horizontální struktury, doporučuje dodržovat časový horizont majetku a zdrojů určených k jejich krytí. Podnik by měl tedy dbát na to, aby dlouhodobá aktiva byla financována zejména z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů, a naopak aby krátkodobá aktiva byla kryta zdroji krátkodobými. Respektováním tohoto pravidla má být zajištěna platební pohotovost podniku v každém okamžiku při respektování závazků ke splácení.
1.4.6.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika
Sleduje vztahy mezi složkami pasiv a říká, že vlastní zdroje by měly být vyšší než zdroje cizí, v krajním případě by se měly rovnat. Jedná se tedy o stupeň zadluženosti firmy, toto pravidlo se týká zdroje financování.
1.4.6.3 Zlaté poměrové pravidlo
Snaží se přiblížit hodnotu udržitelného růstu a říká, že tempo růstu investic by ani krátkodobě nemělo přesahovat tempo růstu tržeb.
-21- 1.4.6.4 Zlaté pari pravidlo
Je pravděpodobně nejkonzervativnějším pravidlem, které dnes téměř nedodržuje. Říká, aby byl dlouhodobý majetek financován z vlastních zdrojů. Neumožňuje využívat výhody financování dlouhodobým cizím kapitálem (finanční páky).
2 Praktická část
2.1 Stručný popis společnosti
2.1.1 Předmět činnosti
Sazka je největším domácím provozovatelem číselných a okamžitých loterií a rovněž jednou z největších sázkových kanceláří v České republice. Základní podnikatelská činnost spočívá v provozování sportovních a kurzových sázek, číselných a okamžitých loterií v souladu se zákonem č. 202/1990 Sb. O loteriích a jiných podobných hrách.
Kromě toho Sazka realizuje neloterní podnikatelské aktivity zahrnující dobíjení předplacených karet pro mobilní telefony, platby složenek, faktur, pojištění a prodej vstupenek na nejrůznější akce (např. hokejová utkání, koncerty), které se konají zejména v multifunkční Areně, ale i mimo ni.
2.1.2 Poslání, cíle
Základním posláním společnosti Sazka (od jejího založení) je finanční podpora veřejně prospěšných projektů z výtěžku provozovaných her a loterií. Sazka každoročně odvádělá více než zákonem stanovenou část z výtěžku svých loterií a sázkových her do sportovního prostředí, zdravotnictví, na charitativní a kulturní projekty. Cílem společnosti je tento výtěžek maximalizovat.
2.1.3 Historie
SAZKA, a.s., byla založena Českým svazem tělesné výchovy a Československou obcí sokolskou v České republice zakladatelskou smlouvou ze dne 27. listopadu 1992. Společnost zahájila svoji činnost 15. února 1993. Jejími akcionáři se stala výhradně česká občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu: Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Česká asociace - Sport pro všechny, Autoklub ČR, Sdružení technických sportů a činností ČR, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR, Orel - křesťanská tělovýchovná organizace a Český střelecký svaz. V září roku 1997 akcionáři společnosti rozhodli o přistoupení nového akcionáře, Českého olympijského výboru.
2.1.4 H soko [Tab
Ta
Č Č Č
A
S
Č Č
A
K
T
D K
12 Km
4 Vlastni Hlavními ak lská (13,54 ulka 1]. Vý
abulka 1: Str
Český svaz tě Česká obec s Česká asociac
Autoklub Čes
Sdružení tech
Český olymp Český střelec
Asociace tělo
Křesťanská tě
Tabulka 2: Zá
Druh CP Kmenové akc
menové akcie n
ická struk kcionáři Saz 4%). Ostatn ýše základní
ruktura akcio
ělesné výcho okolská
ce - Sport pr
ské republiky
hnických spo
pijský výbor
cký svaz
ových. jednot
ělovýchovná
ákladní kapit
cie na jméno
nejsou veřejně
ktura zky jsou Č ní akcionář ího kapitálu
onářů ke dni
ovy
ro všechny
y
ortů a činnost
t a sport. klu
á organizace
ál
Nom
12 10 0
ě obchodovate
-22 Český svaz
ři se podíl u činila ve sl
31.12.2006
P
9
1
7
5
tí ČR 4
2
2
ubů ČR 1
OREL 1
minální hodn 000 Kč
elné
2-
tělesné vý lejí na zák ledovaném
Podíl v tis. K
951 480
189 540
77 860
55 980
49 870
27 990
20 230
14 310
12 340
nota Počet 139 9
ýchovy (67 kladním ka období 1,39
Kč Podíl v
67,98
13,54
5,56
4,00
3,56
2,00
1,45
1,02
0,88
t ks 960
7,98%) a Č apitálu mén 9 mld. Kč [T
v %
Česká obec ně než 6%
Tabulka 2].
c
%
-23-
2.2 Úvod do finanční analýzy
Sazka je z pohledu finanční analýzy specifický podnikatelský subjekt. Než se dostaneme k samotné finanční analýze, je proto vhodné poznamenat několik důležitých věcí:
• Podnikání Sazky je rozděleno na činnosti osvobozené od daně z příjmu a činnosti podléhající dani. Do kategorie osvobozených činností spadá hlavní podnikatelská činnost Sazky (číselné loterie, okamžité loterie a sázkové hry).
• Sazka je ze zákona povinna rozdělit min. 20% výtěžků na veřejně prospěšné účely.
Výtěžek je definován jako částka, o kterou loterní výnosy převyšují vyplacené výhry, administrativní poplatky a náklady na státní dozor (výtěžek není totožný s čistým ziskem).
• Loterní zákon upravuje maximální výši výhry, která může u číselných loterií dosahovat 20 – 50% celkové herní jistoty (u ostatních her je vyšší).
• Sazka sestavuje konsolidované i nekonsolidované účetní výkazy v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), tak aby splnila požadavek vyplývající ze smlouvy vztahující se k emisi dluhopisů realizované v květnu 2004, resp.
dubnu 2006.
2.2.1 Zdroje finanční analýzy
Pro finanční analýzu jsem použila konsolidované účetní výkazy za období let 2003 až 2006.13 Konsolidované výkazy jsem zvolila pro jejich lepší vypovídací schopnost. Ve srovnání s nekonsolidovanými výkazy, totiž konsolidace neobsahuje vnitroskupinové vazby.
Na druhou stranu musím poznamenat, že v případě Sazky se konsolidované výkazy od nekonsolidovaných příliš nelišily. Důkazem je fakt, že nekonsolidovaná a konsolidovaná bilanční suma byla ve sledovaném období téměř identická. Stejné platilo i pro konsolidovaný objem tržeb.
2.2.2 Úpravy výkazů
Protože se Mezinárodní účetní standardy (IFRS) v zásadě vyhýbají jakékoliv závazné úpravě účetních výkazů, zveřejňuje Sazka na svých webových stránkách poměrně stručnou
13 Konsolidované účetní výkazy za rok 2007 ani konsolidovaná účetní závěrka, včetně přílohy nebyly v době zpracování analýzy veřejně dostupné.
-24-
vertikálně uspořádanou rozvahu, výsledovku s účelovým členěním provozních nákladů a výkaz cash flow. Pro potřeby finanční analýzy, tedy nedostatek relevantních informací.
Za pomocí přílohy k účetní závěrce zveřejněné na stránkách obchodního rejstříku jsem proto výkazy upravila do podoby vhodnější pro finanční analýzu. Výkaz zisků a ztrát jsem rozšířila o další druhově členěné náklady a prezentuji ho, na rozdíl od Sazky, v méně agregované podobě [Příloha 1]. Rozvahu jsem doplnila o některé důležité položky (např.
pohledávky a závazky z obchodního styku, rezervy). Naopak některé neagregované položky rozvahy jsem sečetla do jediné položky [Příloha 2]. Protože jsou provedené úpravy konsolidovaných výkazů Sazky poměrně významné, uvádím jejich seznam v Příloze č. 3.
2.3 Aplikační část finanční analýzy
2.3.1 Horizontální analýza účetních výkazů
2.3.1.1 Horizontální analýza rozvahy
Sledované období bylo ve znamení výrazného růstu bilanční sumy [Graf 1]. Zatímco její výše dosáhla v roce 2003 7,6 mld. Kč, v roce 2006 to bylo téměř 14 mld. Kč. Skokový růst bilanční sumy Sazka zaznamenala hned zpočátku (v roce 2004). Příčinou byla výstavba multifunkční Arény (resp. růst stálých aktiv) financovaný z emise dluhopisů (růst dlouhodobých závazků). V dalších letech 2005 a 2006 bilanční suma rostla mírným tempem (v průměru o 4% ročně).
Graf 1: Horizontální analýza bilanční sumy
Jak již bylo řečeno, skokový růst bilanční sumy byl způsoben růstem stálých aktiv. Ty v roce 2004 narostly o 113% [Graf 2]. Příčinou byl skokový růst dlouhodobých pohledávek (půjček), které Sazka poskytla akciové společnosti Bestsport na výstavbu multifunkční Arény.
Protože se její výstavba prodražila, zaznamenaly dlouhodobé pohledávky ještě jeden růst, a to v roce 2006 o 12%.
-25-
Klesající trend naopak zaznamenala hmotná a nehmotná aktiva [Graf 2]. Zatímco nehmotná aktiva poklesla mezi roky 2003 až 2006 o celých 46%, objem hmotných aktiv poklesl zhruba o desetinu. Sazka tak zejména v letech 2005 a 2006 investovala do HIM a NIM méně, než činily odpisy. Vývoj finančních investic byl naopak stabilní. Jejich výše ve sledovaném období kolísala okolo 600 mil. Kč.
Graf 2: Horizontální analýza stálých aktiv
Na rozdíl od stálých aktiv, byl vývoj oběžného majetku stabilní [Graf 3]. Jeho výše ve sledovaném období kolísala v intervalu 2 až 2,5 mld. Kč.
V rámci oběžných aktiv Sazka vykázala mezi roky 2003 až 2006 celkový pokles u dvou položek: finančního majetku a ostatních krátkodobých pohledávek (oboje pokleslo o 25%).
Příčinu lze najít ve vysokém investičním zatížení Sazky, které odčerpalo jak zdroje na účtech, tak omezilo Sazku v poskytování půjček a záloh na výtěžky. Naopak skokové zvýšení zaznamenaly zásoby a pohledávky z obchodního styku. Jejich růst však nebyl způsoben růstem výnosů, neboť ty mezi roky 2003 až 2006 stagnovaly [Graf 3].
Graf 3: Horizontální analýza oběžných aktiv
Značnou rozkolísanost vykazovala ostatní dlouhodobá a ostatní krátkodobá aktiva [Graf 4].
Jejich meziroční změny v některých letech překračovaly i 700%. Příčinu lze najít ve způsobu
-26-
účtování okamžitých loterií. V závislosti na době jejich platnosti totiž Sazka časově rozlišuje náklady z těchto loterií, resp. je účtuje do krátkodobých nebo dlouhodobých ostatních aktiv nebo je v době ukončení loterie přeúčtuje do výsledovky. Nepřekvapí tedy jejich nestálý vývoj.
Graf 4: Horizontální analýza ostatních aktiv
Kapitálová struktura Sazky byla mezi roky 2003 až 2006 ve znamení klesajícího vlastního kapitálu a razantně zvýšených cizích zdrojů [Graf 5]. Zatímco vlastní kapitál poklesl o 167 mil. Kč, cizí zdroje narostly o 6,3 mld. Kč.
Graf 5: Horizontální analýza pasiv
Jak již bylo řečeno, objem vlastního kapitálu ve sledovaném období poklesl o 5,2%.
Příčinou byla zvyšující se výplata dividend. Ta nejenže každoročně převyšovala tvorbu čistého zisku, ale navíc vedla k téměř úplnému poklesu nerozděleného zisku. Ten v posledních dvou letech poklesl o 621 mil. Kč a skončil v roce 2006 téměř na nule [Graf 6].
