Posudek diplomové práce:
Aplikace metod vícerozměrné analýzy v sociologických výzkumech Autor: Jitka Kopáčková
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Hana Řezanková, CSc.
Předložená práce se opírá o obvyklé schéma, v němž první část tvoří teoretický úvod a druhou část aplikace, tedy použití popsaných metod na nějakým způsobem
získaných datech. Lze současně říct, že oběčásti jsou poměrně dobře vyvážené.
Tématem práce je použití vícerozměrných metod na sociologických datech, konkrétně na datech o spokojenosti vysokoškolsky vzdělaných lidí v jejich
zaměstnání. Tady je název práce trochu zavádějící. Výběr metod se fakticky omezuje na kontingenční tabulky a logistickou regresi, což samo o sobě je v pořádku, nicméně
„vícerozměrností“ se obvykle hledání vztahů mezi objekty, proměnnými, případy apod., přičemž proměnných bývá nejméně dvě, ale obvykle více než dvě. Přísně vzato, každá analýza je vlastně vícerozměrná. Název asi není to hlavní, ale lecos slibuje.
V teoretickém úvodu je nejdříve stručné pojednání o tom, že existují různé typy proměnných, a že míry polohy a variability existují i pro nominální a ordinální proměnné. Vzhledem k použitým metodám se nabízí otázka, nakolik bylo potřeba zabývat se ordinálními proměnnými a mírami, které pak nebyly použity. Větší koncentrace na aplikované metody by práci určitě prospěla. V aplikaci se naopak objevuje například analýza reziduí, o které toho v teoretické části příliš nenajdeme.
Diplomantka by mohla při obhajoběříct, jestli nejdříve zpracovávala první část a potom druhou nebo naopak. Logistická regrese ve třetí části teoretického úvodu je popsána standardním způsobem.
V aplikační části si diplomantka vytkla za cíl prozkoumat data pocházející ze šetření na souboru zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Úlohu zúžila na zkoumání závislost celkové spokojenosti se současným zaměstnáním. Jako vysvětlující proměnné vstupovaly různé parametry vztahu respondentů ke svému zaměstnání, jejich pozice a demografické charakteristiky (pohlaví a věk).
Analýza je provedena pozorně, metody byly použity přiměřeně a správně. Chybí možná větší zaujetí cílem. Například, kde je ověření hypotéz (autorka nejdříve používá termín „vědeckých sociologických hypotéz“, ale pak správně přechází na
„hypotézy“), o kterých se zmiňuje v předchozích pasážích? Je tu zmínka o starší Maslowově teorii – byla nějak daty potvrzována? Jak bychom takovou hypotézu formulovali?
Práci by určitě prospělo, kdyby výsledky byly prezentovány kompaktněji. Například vliv aspektů zaměstnání na celkovou spokojenost bylo možné vyjádřit v jedné tabulce nebo ještě lépe graficky (kromě úvodních „jednorozměrných“ rozdělení v práci není jediný graf dokumentující závěry). Také interpretace by mohly být přehlednější.
Například místo popisu jednotlivých skupin naznačit jednoduše zajímavé tendence vyplývající z jejich srovnání.
Diplomovou práci hodnotím stupněm 2.
Zpracovala: Ing. Petra Průšová V Praze dne 6.6.2007
