HRY A OSTATNÍ NEŠKOLSKÉ METODY VE ZDRAVOVĚDĚ
Tato práce vychází z lesoškolácké práce mé kamarádky Hančí a je doplněna hrami, které přivezli lidičkové na SeLKu 99 na Poradku tam někde okolo.
Ať už se věnujeme jakékoliv činnosti s cílem edukace, vždy musíme mít na paměti jednu zásadu: Skautský oddíl NENÍ škola, výuka ve skautském oddíle proto nemá se školní výukou téměř nic společného. Učme děti hrou, ne klasickou přednáškou.
Ještě obecná poznámka ke všem zdravovědným hrám: vedoucí těchto her, ať už je to rádce družiny nebo kdokoliv jiný, musí vše, o co se ve hře jedná, dobře ovládat. Je velmi důležité vyvarovat se toho, aby se děti něco naučily špatně. Odnaučit se osvojenou znalost nebo dovednost je totiž nepoměrně složitější, než osvojit si novou věc.
Jinak samozřejmě dbáme na všechny ostatní zásady při organizaci her: rozhodujeme objektivně, každou hru na konci zhodnotíme, vyhlásíme vítěze a pochválíme i ostatní.
Také pamatujeme na to, že základem úspěchu při výchově je motivace.
Měli bychom vědět, že než začneme hrát hry zaměřené na první pomoc, je třeba, aby hráči měli určitý teoretický podklad. Jsem velkým zastáncem co nejpraktičtějších forem výuky, ale nezdá se mi vhodné např. nechat dítě cvičně ošetřit raněného, a teprve pak s ním probrat správný postup, vycházejíce z jeho chyb (důvodem je opět osvojení si nesprávných návyků).
Zásada, že teoretický výklad má být spíše rozhovorem než monologem, pochopitelně platí stále.
I.1 VLČATA A SVĚTLUŠKY:
Pár příkladů teoretických her:
Vytahování kartiček s úkoly: např. říznutí do prstu, jak ho ošetříš...
Světlušky sedí v kruhu a rádkyně hází balónek. Hned za hodem následuje otázka nebo úkol (např. zlomená ruka). Za správnou odpověď získá hráčka pět bodů, za chybnou dva body ztrácí.
Na kartičky se předem napíšou otázky ze zdravovědy. Pro větší počet hráčů se mohou přidat i otázky z jiných oborů. Kartičky se rozprostřou na stůl jako pexeso. Potom si hráči postupně otáčí kartičky a odpovídají na otázky, když odpoví správně, mohou si kartičku nechat a pokačovat jako při pexesu. Není-li otázka zodpovězena správně, vrací se kartička zpět na stůl.
Jeden oddíl má vlastní vyrobené pexeso. Každá šestka má osm dvojic. Na každé kartičce je vždy otázka ze zdravovědy a obrázek pro snažší zapamatování. Hraje se jako v předchozím případě. Každá šastka má jiné otázky, proto si kartičky občas střídají. Pozy. doporučují dělat raději pexeso strojově. Když ho vyráběli ručně s dětmi, každá kartička byla jiná a děti si je pamatovaly. Potom si všichni vybíraly jen ty kartičky, na jejichž otázky znali odpověď.
Po terénu se rozmístí kartičky s otázkami a odpověďmi. Odpovědí je dvakrát více, vždy dvě špatné na jednu správnou. V herním území mohou každou chvíli být vždy max. dva hráči z jednoho družstva. Je omezený časový limit, vítězí družstvo, které má nejvíce správných dvojic.
Kdo dřív složí sestřičku? Je zapotřebí si připravit dvě postavičky světlušek ( žabiček, apod.), ty rozstříhat - hlava, trup, ruce, nohy, tj. 6 kartiček. Pro každou družinku si tedy připravíme šest otázek (a nějaké rezervní) ze zdravovědy zaměřené na ty části těla, které máme k dispozici. Př. hlava - krev z nosu, tělo - spálená záda od sluníčka, ruce -
zlomenina předloktí, popálenina, nohy - odřenina, klíště. Pro každou otázku běží jedna světluška, odpovídá celá družina, pokud správně, dostane kartičku, pokud ne musí znovu pro jinou otázku. Vyhraje družina, která první složí postavičku.
Všichni stjí v kruhu, jeden je uprostřed a předříkává:“ Ráno vstanu, umyji si obličej, vyčistím si zuby,...“. Ostatní ho poslouchají a popř. ho opravují.
Terénní kvíz - Cílem hry je co nejrychleji proběhnout trasu do cíle. Hráči mají plánek, kde je vyznačeno, kde je umístěno které písmenko. Hráči nevědí, na kterém písmenku je cíl.
Vědí jen, kde mají oni začínat. U každého písmena je pak otázka a tři možné odpovědi.
Každá odpověď pošle hráče na některé písmenko, správná blíž k cíli, špatná dál.
Kamilčiny choroby : napiš názvy co nejvíce chorob
Kimova hra s předměty z lékárničky
Piškvorky alá zdravověda (pro dvě družstva se 3-5 hráči, pomůcky: tabule a křída nebo velký arch papíru s narýsovanou čtvercovou sítí a úkoly na složených papírkách):rozdělíme světlušky do dvou družstev (křížky a kolečka) tak, aby síly byly vyrovnané. Zástupce prvního družstva si vylosuje lísteček se zraněním a přečte ho. Pak se poradí se svým družstvem a řekne odpověď. V případě správné odpovědi smí na tabuli (papír) namalovat značku svého družstva. Neví-li, může se odpovědi vzdát a druhé družstvo má možnost odpovídat. Poté je na řadě družstvo číslo dvě a družstva se střídají tak dlouho, dokud některé z nich nevytvoří „piškvorkovou řadu - v počtu tří znaků„.
Příklady úkolů: Jak ošetříš puchýř, krvácení z nosu, malé říznutí, spáleninu, opruzení, omrzlinu, bodnutí hmyzem; předveď ovaz kotníku, znehybnění končetiny, závěs na ruku;
tísňová telef. čísla. Aby byla hra zajímavější, je vhodné mezi zdravotnické otázky zařadit i úkoly z jiných oblastí.
Do barevného papíru zabalí vůdkyně různé potřeby k ošetření zranění (gázu, polštářkovou náplast, cibuli, trojcípý šátek...). Balíčků musí být stejný počet jako světlušek. Balíčky vůdkyně schová v klubovně. Každá světluška má za úkol najít jeden balíček a rozbalit ho.
Každá světluška řekne potom ostatním, jaký předmět našla a k čemu by ho v oblasti zdravovědy použila.
Vůdkyně rozloží na stůl kartičky s názvy věcí, které jsou součástí lékárny, nebo je možné je využít k první pomoci (obinadlo, dlaha...) - ještě lepší je, pokud tam jsou přímo ty věci.
Každá světluška si vylosuje jeden z lístečků, na kterých jsou napsána různá zranění.
Potom může jít světluška ke stolu a vybrat si z potřeb to, co by chtěla použít a vysvětlit ostatním, jak by při ošetřování zranění postupovala.
(Ještě by to mohly předvést. Taky bych možná na kartičky připsala věci, které jsou nám běžně přístupné, např. měchačka, šátky, kapesníky,…).
Ke hře si musíme připravit desku, na které bude kolečky nebo čtverci vyznačena cesta a na jejím konci domeček. Některá políčka se od ostatních liší (barvou, tvarem apod.) a jsou označena čísly. Ke každému takovému políčku připravíme otázku ze zdravovědy a také počet bodů, které lze získat. Hráči postupně hází kostkou a postupují vpřed. Zastaví-li někdo na očíslovaném políčku, odpovídá na otázku. Zná-li odpověď, získává body, nezná- li, má právo odpovídat hráč, který se v daném okamžiku nachází nejblíže. Vítězí ten, kdo má po příchodu prvního hráče do domečku nejvíce bodů. K otázkám ze zdravovědy lze přidat i otázky z jiných oborů.
Škatulata, škatulata hejbejte se. Kdo při této hře vypadne, vylosuje si od vůdkyně papírek s popisem nějakého zranění a na někom předvede jeho ošetření.
Legenda: Alenka stůně. Je nachlazená, kašle a smrká. Pije horký čaj, ale k úplnému uzdravení potřebuje lék, který se dá koupit jenom v lékárně. Proto prosí světlušky, jestli by jí ho nedonesly. Cesta, která světlušky čeká, není vůbec jednoduchá. Cestou čekají na světlušky různé úkoly, aby se lékárnice přesvědčila, že jim lék může vydat. Na každém políčku s červeným křížkem si musí světluška vytáhnout kartičku s otázkou. Odpoví-li správně, postupuje o dvě políčka vpřed, odpoví-li špatně, zůstává na tom samém místě.
Světlušky, pospěšte si, Alenka už čeká. Pomůcky: herní plán, figurky, kostky, lístečky s čísly, papír s otázkami. Počet hráčů: 4-5. Otázky:
postup o 4 pole:
1. Zlomenina ruky je velice bolestivá a proto by ruka měla být v klidu - znehybněná.
Úkol: pomocí šátku uprav závěs paže při zlomenině.
2. Drobnější poranění prstu musíme nejprve vyčistit a potom zavázat sterilním obvazem. Úkol: Zavaž očištěný palec obvazem.
postup o 2 pole:
1. Čím ošetříš menší odřeninu po vyčištění:
a) náplastí bez polštářku
b) obvazem
c) polštářkovou náplastí 2. Jakým uzlem zakončíš obvaz:
a) rybářskou spojkou b) ambulančním uzlem c) dračí smyčkou
3. V lékárničce by neměly chybět některé věci, jiné tam být nemusí. Vyber správnou odpověď:
a) obvazy, polštářová náplast, dezinfekce b) nůžky, baterka, obvazy
c) pinzeta, náplast, kartáček na zuby 4. Jaké je číslo záchranné služby:
a) 150
b) 155
c) 158
5. Vyber správné tvrzení:
a) ovoce, které utrhnu ze stromu, mohu hned sníst
b) ovoce, které utrhnu ze stromu, musím před jídlem omýt 6. Kdy si musíš umýt ruce?
7. Když si zadřeš třísku:
a) půjdeš do nemocnice, aby ti jí vyndali b) necháš ji být
c) okolí třísky omyješ a potom ji vytáhneš pinzetou 8. Co uděláš, když se spálíš?
a) popálené místo rychle zchladíš studenou vodou a budeš to chladit aspoň 10 minut.
b) pomažeš česnekem c) pokapeš olejem
9. Vyber, které houby jsou jedovaté:
a) hřib smrkový b) hadovka smrdutá c) muchomůrka červená d) liška obecná
e) muchomůrka citronová 10. Když kašleš nebo kýcháš:
a) nechodíš ven a nosíš roušku, abys nikoho nenakazila b) nedáváš si ruku před pusu - přeci nikoho nemůžeš nakazit c) dáváš si ruku před pusu, abys někoho nenakazila
11. Co uděláš, když máš v oku smítko:
a) půjdeš do nemocnice
b) přetáhneš horní víčko přes dolní a mrkáním se ho snažíš vyslzet, příp.
vypláchneš oko Opthalem
c) začneš se šťourat prstem v oku, abys ho vyndala 12. Když mladší sestřička spolkne korálek a začne se dusit:
a) dáš jí napít octa
b) ohneš jí dopředu a několikrát silně plácneš do zad c) začneš s ní třást
13. Co uděláš, když sestřička začne krvácet z nosu:
a) vyběhneš z klubovny a budeš volat o pomoc
b) strčíš jí hlavu pod studenou vodu dokud krev nepřestane téct c) posadíš jí, předkloníš jí hlavu, stiskneš jí nos a na zátylek a čelo d) položíš studený ručník
14. Jestliže na sobě objevíš klíště:
a) okolí potřeš jodisolem , vatičkou ho vytočíš a řekneš někomu staršímu, že jsi měl klíště , aby to zapsal a kontroloval ti ránu
b) necháš ho být, ono po čase samo upadne c) vytrhneš ho
15. Co uděláš, když tě bodne včela:
a) začneš poskakovat a uklidníš se teprve, když ti otok splaskne
b) pinzetou vytáhneš žihadlo a okolí rány potřeš citrónem, můžeš chladit.
c) ránu potřeš citrónem, včela přece žihadlo nezanechává 16. Z květů jakého stromu by sis uvařila při nachlazení čaj:
a) olše
b) bříza
c) lípa
17. Co uděláš, když se ti na patě vyklube puchýř:
a) propíchneš ho b) necháš ho být
c) dojdeš si za vůdkyní, aby ti ho očistila a přelepila náplastí
18. Vyber si, co bys v lese nikdy neměla sbírat:
a) maliny
b) bukvice c) borůvky
d) vraní oko čtyřlisté
Hra je určena pro neomezený počet světlušek a hraje se v hodně obtížném terénu. Úkolem světlušek je co nejrychleji proběhnout trasu a napsat správné odpovědi na otázky týkající se první pomoci. Otázky jsou rozmístěny tak, aby od jedné bylo vidět k další. Vyhraje světluška s nejnižším časem a největším počtem správných odpovědí. Test:
1. Táborník má horečku. Co uděláš (lékař se do tábora dostane nejdříve za 5 hodin):
a) nasadíš antibiotika
b) podáš vysoké dávky Acylpyrinu
c) přiložíš studený zábal a podáš hodně čaje, příp. Paralen 2. Krvácení z nosu ošetříme:
a) v teplé místnosti záklonem hlavy
b) v chladné místnosti dáme teplý obklad na nos
c) posadíme postiženého, předkloníme mu hlavu, dáme studený obklad na zátylek a nos, popř. na čelo.
3. Omrzlinu ošetříme tak, že:
a) odstraníme přimrzlou tkaninu a kůži překryjeme
b) postižené místo ponoříme do studené vody a třeme sněhem c) postižené místo ponoříme do vlažné vody
4. Pořezané prsty ošetříme:
a) přiložením sterilního obvazu a návštěvou lékaře
b) vymačkáním rány, aby odteklo co nejvíce krve a odplavily se tak nečistoty c) vymytím rány, přiložením masti na rány a obvázáním
5. Zlomeninu ošetříme:
a) nejprve srovnáme zlomené kosti do původní polohy, pak znehybníme b) znehybníme pomocí dlahy přes dva klouby
c) znehybníme dlahou tak, aby nepřekrývala sousední klouby a ty se mohly ohýbat
6. Puchýře ošetříme:
a) propíchneme je, aby z nich vyšla voda, která způsobuje bolest b) strhneme je, aby se kůže přichytila a dříve srostla
c) nestrháváme je, omyjeme, přelepíme náplastí s polštářkem a necháme zaschnout
7. Neznalý táborník se tak dlouho opaloval na slunci, až dostal úpal. Co uděláš?
a) dáš mu pohlavek a pošleš ho k rudochům
b) uložíš ho do stínu, přiložíš studené obklady a podáváš po lžičkách studené nápoje
c) položíš ho na břicho a dáš mu černou kávu 8. Telefonní číslo záchranné služby je:
a) 155
b) 145
c) 150
9. Otužování je:
a) způsob upevňování zdraví b) vězeňský trest
c) způsob úpravy pokrmových tuků 10. Mezi hygienická zařízení na táboře nepatří:
a) latríny
b) umývárny
c) azimu
"Cesta za pokladem": Vytvoříme cestu z určitého množství postupových políček. Hráči jsou na jejím začátku, na konci je "poklad" (cena pro vítěze, nejlépe tématická - např.
trojcípý šátek, knížka o první pomoci apod.). Za správně zodpovězenou otázku postupuje každý o políčko vpřed. Kdo první dosáhne cíle, získává cenu (ev. její část: pro prvního, pro druhého ...).
Příklady otázek:
Vyhledáte odbornou pomoc, pokud zraněný člověk - nereaguje na oslovení a nehýbe se?
- má podivně zakřivenou ruku a říká, že s ní nemůže hýbat a že ho moc bolí?
- se spálil kapkou horké vody a místo je trochu červené?
- špatně šlápl, kotník mu zčervenal a prý ho dost bolí?
- má trochu teplejší čelo a odmítá jíst?
apod.
K cíli můžeme postupovat živě (což bývá větší zábava), nebo hru upravit jako stolní.
Můžeme dávat každému hráči jinou otázku (a tedy na konci nechat doběhnout kolo), ale objektivnější je, pokud mají všichni stejnou a odpovídají individuálně (velmi zábavné bývá, když proti sobě soutěží dvojice a před zodpovězením se spolu radí). Při přípravě dáváme dobrý pozor na to, aby otázky měly jednoznačnou odpověď.
Po stopách Dr. Watsona. Hru hrajeme venku formou stopované (po skautských značkách) a plníme úkoly se zdravotnickou tematikou. V každém dopise se skrývá úryvek ze života dr. Watsona a úkoly. Úvod: Dr. Watson byl známý africký lékař. Putoval od vesnice k vesnici a pomáhal domorodým obyvatelům.
1) Dlouhá byla cesta dr. Watsona do vesnice Rostwana. Na cestu si koupil nové boty a na pravé noze se mu udělal veliký puchýř. Úkol: přeskákat po jedné noze 10 metrů.
Otázka: Jak ošetříš puchýř?
2) Z vesnice Rostwana se dr. Watson vydal do malé osady Nanikaky, která leží uprostřed bažin. Se soumrakem se však kolem začali rojit moskyti a doktor se dal na zběsilý úprk. Nešťastnou náhodou však šlápl do vosího hnízda a vosy ho zle poštípaly. Úkol: Odběhnout 50m do bezpečí před moskyty. Otázka: Jak ošetřit bodnutí hmyzem?
3) V osadě Nanikaky se dr. Watson na chvíli usadil. Poučil děti o tom, jak se bránit před cizími lidmi. Úkol: Říci tři jazykolamy. Otázka: Jak se bránit před cizími lidmi?
4) Na další cestě se průvodce dr. Watsona ošklivě odřel a zlomil si nohu. Otázka: Jak ho ošetřit? Úkol: Udělejte trojice, jedné vždy obvažte nohu a 20m ji neste.
5) Co to znamená obvázat nohu? K čemu je to dobré, kdy se to používá.
6) V osadě Talikamu vypukl požár. Dr. Watson měl ruce plné práce s ošetřováním popálenin a zlomenin, jak domorodci skákali z hořících domů. Úkol: Udělejte 10 dřepů. Otázka: Jak ošetřit popáleninu?
7) Na výletě s dětmi dr. Watson potkal nezvykle krotké antilopy a opodál pár uhynulých zeber. Otázka: Vysvětlete, pro dr. Watson zakázal dětem přiblížit se ke zvířatům. Úkol: Zazpívejte alespoň dvě písně o zvířatech.
8) Ve vesnici Halabušula vypukla epidemie žloutenky a dr. Watson nestačil všechny pacienty ošetřit. Otázka: Jak se chránit před žloutenkou. Úkol: Vyjmenuj důležitá telefonní tísňová čísla
9) Dr. Watson se rozhodl, že odjede domů, ale před tím k němu přišla maminka s opruzeným dítětem a malý chlapec, který se říznul o rozbitou sklenici. Na rozloučenou mu domorodí obyvatelé složili báseň. Otázka: Jak byste ošetřili Watsonovy pacienty? Úkol: Složte básničku se slovy: žiletka, záchod, slimák.
Praktické hry:
První pomoc (pomůcky: tlakový obvaz, šátkový obvaz, elastické obinadlo, dlahy):
světlušky rozdělíme do dvojic. Jedna bude vždy představovat paní doktorku a druhá pacientku. Každá si vylosuje v klobouku lístek, na kterém bude napsaný úraz nebo postižení. Doktorka musí pacienta ošetřit a zdůvodnit, co a proč právě dělá. Po dokončení ošetření rádkyně zhodnotí práci doktorky a opraví chyby. Role se vymění. Ostatní sledují dvojici, která je právě na řadě a mohou pomoci rádkyni s hodnocením, co bylo špatně.
Příklady zranění: zlomenina předloktí, poranění dolní končetiny, tepenné krvácení, mdloba, poranění kolenního kloubu
Na cestě v přírodě rádkyně představuje zranění (např. zlomenina nohy) a ostatní přemýšlí, jak ho ošetřit a potom ho podle svého návodu ošetří a dopraví k lékaři. Při těžší váze rádkyně si musí poradit jinak, třeba jít nahlásit zranění. Celou dobu je rádkyně pozoruje, ale neradí. Na konci jejich počínání zhodnotí.
Tajné zranění: Vůdkyně vybere tajně jednu hráčku, kterou pošle na určité vybrané místo.
Ostatní o tom nesmí vědět a po nějaké době mají za úkol jít na to místo také (mohou při tom hrát stopovačku). Cestou potkají „náhodou„ tohoto zraněného (vyvrknutý kotník...).
Nyní se může ukázat, jak by se světlušky zachovaly „v praxi„ a ne jen při „teoretickém vysvětlování„.
Co se může stát v autobuse: jedna skupinka jsou „zranění„ a druhá „záchranáři„. Zraněné simulují mdloby, krvácení z nosu, úžeh... Záchranáři mají za úkol se s tím správně vypořádat.
čas na přípravu 15-30 minut, čas hry: 45 - 60 minut, pomůcky: lístečky s diagnózou, počet hráčů: družina nebo oddíl. 1. část: světlušky rozdělíme do skupinek (nejméně dvou) po třech a více hráčích. Každá družina představuje „lékařský sbor„. Ze svého středu si vyberou jednoho pacienta a jednoho doktora, který řídí následující ošetření. 2. část: Každý doktor si vylosuje lísteček, na kterém je diagnóza nějakého zranění či onemocnění.
Jednotlivé sbory mají nyní za úkol pod vedením svého doktora co nejlépe pacienta ošetřit.
3. část: Všechny skupinky se shromáždí se svými ošetřenými pacienty na jedno místo.
Lékař začne vysvětlovat, co pacientovi bylo a jak se sbor rozhodl ho ošetřit. Doktoři ostatních skupin si dělají poznámky a pak opraví chyby. Lékařská komora (instruktoři) bodují jednotlivé sbory podle chyb, které udělaly při ošetření a boduje se i to, pokud sbor přijde na chybu, kterou udělal někdo jiný. Hrát by se měla maximálně 3-4 kola.
Na princeznu. Jsme v pohádce O začarované princezně. Zkráceně: Byl jednou jeden zlý a ošklivý černokněžník, který si umanul, že si vezme za ženu krásnou princeznu. Jenže ta ho nechtěla a tak zaklel celý její dvůr. Všichni museli zůstat v zámku. Pomoci jim mohl jen statečný Honza, který zámek našel a kletbu zrušil. Realizace hry: vybereme princeznu, kouzelníka, Honzu - ostatní hráči tvoří dvůr princezny. Uschováme lékárničku. Honza hledá lékárničku. Mezitím černokněžník běhá po louce a koho z hráčů dohoní, tomu
přilípne na záda kartičku s popisem zranění. Jakmile Honza lékárničku najde, černokněžník přestává honit. Honza obchází jednotlivé hráče a toho, kdo má kartičku musí ošetřit. Můžeme hru zpestřit tím, že každý zraněný své zranění musí Honzovi předvést.
Na lékaře. Hraje se obdobně jako hra na řemesla. Úkolem vybraného hráče je pantomimicky předvést určité poranění. Ostatní hádají, co se mu stalo. Kdo to uhodne, má právo začít vysvětlovat, jak správně zranění ošetřit. Neví-li, pokračuje další, kdo si myslí, že ví, jak zranění ošetřit. Kdo správně dokončí výklad ošetření, může jít pantomimicky předvést další zranění. Lze hrát i jako soutěž mezi družinami.
Hádanková písnička:
1. Chytili jsme štětináče v prapodivném kožíšku.
Na zádech je celý hladký, štětinatý na bříšku.
2. Takového štětináče musí každý doma mít, musí se s ním každé ráno po umytí pomazlit.
3. Pak jej musí vykoupati, na sluníčku osušit,
chce-li zoubky jako doubky čisťounké a zdravé mít.
Do programu pro malé děti můžeme zařadit hry na poznávání vlastního těla a na ně pak nenásilně navázat.
příklad hry:
Využijeme toho, že děti mladšího školního věku ještě nemají zábrany dotýkat se sebe navzájem. Jedna světluška si zaváže oči a bude mít za úkol poznat ostatní jen podle hmatu.
Podle čeho je poznala? A proč se právě v tom liší?
SKAUTI A SKAUTKY:
Starším dětem můžeme na poznávání lidského těla připravit náročnější hry:
Utvoříme dvě skupiny, z nichž každá si zvolí jednoho figuranta.
Ostatní obdrží lístečky, na kterých jsou napsány názvy částí těla. Každá skupina má za úkol přišpendlit svému figurantovi lísteček na správné místo. Až budou hotovy, porovnáme oba figuranty, zda dopadli stejně. Bude-li některý lístek na nesprávném místě, oznámíme dětem, jaký důsledek by z toho vyplýval (např. "Kdyby's měl hltan v břiše, musel bys břichem polykat." "Kdyby's měl holenní kost v ruce, musel bys po rukou chodit"). Hru můžeme ještě rozšířit, např. takhle:
- skupina, která udělá chybu, musí vyvozený důsledek předvést, - anatomický název na lístečku je různě zašifrovaný, atd.
"Kufr" (téma: části těla): Hráči utvoří dvojice, z nichž jeden napovídá a druhý hádá. Nesmí se ukazovat, jen vysvětlovat.
Následující hra je vhodná i jako relaxace. Děti si lehnou na záda, zavřou oči a zhluboka dýchají. Rádce je vyzve, aby si představovaly, že jsou molekula kyslíku, a vysvětluje jim, kudy v těle putují.
I starší děti mohou secvičit a zahrát scénku. Můžeme jim zadat složitější téma, nebo ji pojmout jako výchovný prvek pro mladší děti.
Skauty a skautky rozdělíme do malých skupinek (popř. na jednotlivce) a vyhlásíme soutěž:
Kdo vymyslí a zorganizuje nejlepší hru pro vlčata s větlušky na dané téma (ochrana před úrazem, nebezpečí nákazy ...)? Vítěze určí hlasováním ti, pro které byly hry připravovány.
Samozřejmě nezapomeneme pochválit všechny hry a zdůraznit, co se nám na nich líbilo.
Pokud by se někdo při přípravě nebo organizaci dopustil hrubé chyby, jen se o tom
zmíníme a podrobně to s ním probereme stranou. Děti se touto hrou učí kromě zdravovědy také zodpovědnosti a práci s mladšími dětmi, kterých se možná později stanou rádci.
Nebudeme je tedy zbytečně připravovat o nadšení a motivaci.
každý hráč (postupně) si vylosuje lístek, na kterém je název úrazu nebo snadno
simulovatelného onemocnění (např. kolika). Má krátký čas na přípravu a určitý materiál k dispozici (barvy, červenou tekutinu, modelínu tělové barvy apod.). Ostatní si jej během přípravy nevšímají. Když je hotov s maskováním, zavolá ostatní k sobě a předvádí, co si vylosoval. Může používat mimiku, gestikulaci a omezeně i verbální projev. Aby se děti při předvádění opravdu vyřádily, je většinou nemusíme nabádat. Ostatní hráči mají za úkol uhodnout, jaké zranění nebo nemoc předvádí. Podle dohody mohou předvádějícímu klást nepřímé otázky (např. kde ho bolí, co dělal apod.). Ještě než přijde na řadu další
předvaděč, probere skupina hráčů předchozí výkon, každý se může vyjádřit, co by předvedl stejně nebo jinak. Vedoucí hry nakonec co nejpřesněji popíše, jak vypadá úraz nebo onemocnění ve skutečnosti.
obměna: předchozí hra dávala prostor i kreativitě dětí, což je jistě přínosné, ale mohlo by to být na úkor správnosti. Tato hra vyžaduje od hráčů už určité předchozí znalosti.
Vedoucí zamaskuje předvádějícího sám a přesně mu zadá, jak se má chovat a popř.
reagovat na otázky (podle úrovně hereckých schopností si tedy sám vybere figuranta).
Každý z ostatních hráčů zkusí po chvíli odhadnout úraz nebo nemoc a pošeptá to
vedoucímu nebo napíše na papír. Za každou správně stanovenou diagnózu si hráč přičítá bod nebo více bodů (podle obtížnosti) - dle uvážení vedoucího hry.
Skautky odvedeme asi 0,5km od klubovny a dáme každé vylosovat kartičku, která je buď čistá nebo popsaná popisem nějakého zranění. Všem vysvětlíme, že právě ztroskotaly s letadlem a musí se společně dopravit na základnu. Zdravé pomáhají zraněným. Zdravých musí být alespoň 1/3, lehce zraněných také (aby společně mohli přepravit „zlomené nohy apod.„ na základnu.
Pozor, aby se nejdřív ošetřovalo a až potom transportovalo.
Běh se zraněným. Jedná se o závod dvou i více hlídek. Nejlepší je zalesněný, vlnitý terén.Pomůcky: zdravotnická brašna pro každou hlídku. Nedaleko v lese je zraněný.
Několikrát zazní signál SOS. Zraněný má na sobě cedulku s popisem jeho zranění. Úkolem hlídky je co nejrychleji a nejlépe ošetřit zraněného a dopravit ho na určené místo.
Pozor na poranění raněného. Myslím, že je lepší simulace, než popis.
Pozor nebezpečí: hraje se na táboře (indiáni). Vedoucí za viditelným kopcem v okolí tábora rozdělá oheň a vysílá kouřové signály (SOS). V táboře je poplach. Oddíl si připraví lékárnu, vyrobená nosítka a vyrazí nejkratší cestou k místu signálu. Zde jsou po lese rozmístěny
oběti přepadení. Děti pomáhají při ošetřeních - řezné rány, zlomeniny, mdloby...
HRY PRO VŚECHNY
Hráče rozdělíme na dvě skupiny. Každá skupina dohromady vymyslí co nejvíc tématických otázek pro druhou skupinu, ale jen takové, které sama dokáže správně zodpovědět. Za každou takovou má bod, za každou správně zodpovězenou od druhé skupiny má další bod. Při určování skupin se snažíme, aby byly co do vědomostí vyrovnané.
Připravíme dětem zrakovou kimovku. Dáme do ní buď pouze předměty, které do lékárničky zásadně patří (dětem to pak usnadní rozpomínání), nebo i některé ostatní předměty, přičemž za správné rozlišení budeme udílet další body. Hru můžeme rozšířit takto: Body ztracené za zapomenuté předměty je možné získat zpět, a to splněním úkolu vážícího se k předmětu (zodpovězení otázky, předvedení úkonu).
Na výpravě se čas od času zastavíme a položíme otázku: "Kdybyste právě teď potřebovali co nejrychleji sehnat pomoc, jak byste to udělali?" Poté, co se každý individuálně vyjádří, vyhodnotíme, čí postup byl nejpřijatelnější. Popř. můžeme i bodovat.
Ještě osvědčená pomůcka pro děti, které se mají naučit důležitá telefonní čísla:
- 150: P jako padesát + O ...Požární Ochrana - 155: P jako padesát + P jako pět ...První Pomoc
- 158: pod osmičkou si představíme lidskou postavu v policejní čepici
(Jiný příklad - podle posloupnosti: Napřed začne hořet - poté je třeba nejprve poskytnout první pomoc - teprve nakonec se vyšetřuje, jak k požáru došlo, jindy se říká, že osmička jsou pouta, nulo rybníček nebo stočená hadice,..)
N Á R O Č N Ě J Š Í H R Y
P R O R O V E R Y A R A N G E R S
E V A K U A C E
Na výpravě roverů a rangers můžeme zkusit navodit atmosféru skutečného nebezpečí.
Organizátoři vzbudí ostatní v noci - s tím, že došlo k nepředvídané situaci, výprava se ocitla v nebezpečí a je nutné se co nejrychleji přemístit do bezpečí a vzít s sebou jen to nejnutnější.
Hra je psychicky mimořádně náročná, má ale obrovský přínos pro připravenost v nejširším slova smyslu. Musíme jen dobře zvážit, s kým si můžeme dovolit ji hrát.
M.A.S.H.
Jedná se o hru, která má v našem oddíle už několikaletou tradici. Je však poměrně náročná na přípravu, pomůcky, počet lidí i čas.
Potřebujeme k ní: dvě stejné mapy přilehlého terénu, tři vysílačky, prostředky k maskování zranění, nosítka, vyřazený obvazový materiál, krabičky od léků a předtištěné formuláře.
Hráči:
vlčata a světlušky - zranění vojáci skauti a skautky - Korejci
roveři a rangers - záchranné jednotky M.A.S.H.
Záchranná jednotka se rozdělí na dva týmy, každý má své stanoviště, svou mapu a vysílačku.
Jeden z nich je dispečer, ostatní vybíhají podle informací do terénu.
Vedoucí hry zamaskuje dvojici raněných - oba stejně. Vyšle je na určité místo a pošle tam i několik Korejců. Poté vysílačkou oznámí oběma dispečerům souřednice místa, popis zranění a čas, za který je nutné raněného najít. Dispečer oznámí své jednotce místo, pravděpodobnou diagnózu a čas. Jednotka pak odhadne, kolikačlennou hlídku vyslat a jaký materiál vzít s sebou.
Hlídka vyráží do terénu. Pokud se nedostane k raněnému do stanoveného limitu, je to chápáno, jakoby zemřel. Pokud je cestou někdo zasažen Korejcem (bojuje se šiškami nebo hadrovými koulemi a i hlídka může střílet), ztrácí jeden z původních patnácti životů a minutu času. Jakmile je ale u raněného, bojovat se už nesmí.
Hlídka, která dorazila jako první, si může vybrat raněného. Druhá hlídka, pokud dorazila včas, však za to body neztrácí. Úkolem hlídky je raněnému poskytnout první pomoc a dopravit jej do hlavní nemocnice, přičemž smí použít pouze to, co přinesla s sebou (jde hlavně o léky) a improvizovaný materiál. V hlavní nemocnici se nachází vrchní zdravotník, který výkon hlídky (po poradě s raněným) oboduje. Postup hlídka zapíše do formuláře a vrchní zdravotník připíše bodové ohodnocení. Hlídka se pak vrací ke své jednotce a čeká na další výběh.
Po skončení hry se body sečtou; vítězí jednotka, která jich má více. Poté se všichni sesednou a probírají se nejčastější chyby a jedinečné zážitky a dojmy.
Hra má velký přínos hned v několika směrech: Jednak slouží k praktickému prověření zdravotnických schopností, přináší i nové poznatky raněným. Dále je to procvičení střízlivého odhadu sil; pro zachránce a Korejce je poměrně fyzicky náročná. Je pojata co nejopravdověji, hráči se tak více vžijí do svých rolí, což podporuje pocit napětí při hře a pomáhá k
příjemnému odreagování se od všedních starostí.
