Významní čeští podnikatelé na
přelomu 19. a 20. století
Emil Kolben
(1862, Strančice u Prahy – 1943, Terezín)
• Pracoval v Americe jako konstruktér u T. A. Edisona
• zakladatel továrny Kolben a spol.
• Z počátku vyráběla především motory, generátory a jeřábové pohony
• Vyrobil zařízení pro 70 velkých elektráren
• Čeněk Daněk zprvu vyráběl zařízení pro cukrovary
• 1927 Kolben generálním ředitelem továrny Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD)
• Kolejová vozidla, elektrosoučástky, za 2. sv. války tanky
• 1907 spolu se společností Ringhoffer založil výrobce automobilů Praga.
• Zemřel v koncentračním táboře
• Dnes se značkou ČKD v názvu působí v Česku několik menších společností.
Václav Laurin a Václav Klement
(1865, Kamení u Pěnčína – 1930, Mladá Boleslav) (1868, Velvary – 1938, Mladá Boleslav)
•
Původně byli zámečník a knihkupec
•
Začali s vlasteneckou značkou kol Slavia a
•
vyráběli je v pěti lidech v r. 1895
•
V roce 1899 se v nabídce, kromě sedmi typů kol, objevil motocykl, Laurin & Klement Typ 1
•
Koncem roku 1905, představili první skutečný automobil:
voiturettu Laurin & Klement A.
•
1925 došlo k fúzi automobilky L&K se strojírenským
koncernem Škodovy závody v Plzni.
Emil rytíř Škoda
(1839, Plzeň –1900, Selzthal, Štýrsko)
• Zprvu pracoval jako vrchní inženýr ve strojírně hraběte Valdštejna, kterou následně odkoupil
• Škoda svůj závod začal úspěšně rozvíjet. Z malé továrničky s 33 dělníky brzy vybudoval obrovský podnik se 4000 dělníky.
• Jeho firma vyráběla zejména zbraně, dále mechanismy pro cukrovary a pivovary, stroje pro české doly a hutě
• V roce 1884 Škoda zakládá moderní ocelárnu, která je schopná dodávat odlitky o hmotnosti desítek tun (např. na stavbu lodí)
• V roce 1896 se továrna stala druhým největších výrobcem zbraní v Evropě.
• V roce 1925 zakoupila mladoboleslavskou automobilku L&K a v roce 1929 pražskou leteckou továrnu Avia
• V současnosti je Škoda součásti koncernu VW
Tomáš Baťa
(1876, Zlín – 1932, Otrokovice)
• Pocházel ze ševcovské rodiny
• Firmu založil se sourozenci roku 1894
• Začal šít z levnějšího materiálu, plátna
• Získal zkušenosti v Americe
• Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční
• Zavedl tzv. Baťovu cenu
• Zbohatl také díky válce
• V roce 1908 - zaměstnáno 300 lidí
vyrobeno 3. tisíce párů denně V roce 1911 - pásová výroba
zaměstnáno 5000 lidí
30. léta - 100 tisíc páru denně vyrobeno Dnes - Po celém světě 4 600 obchodů obslouženo každý den 1. milion lidí
• Byl starostou Zlína a přebudoval ho
• Byl aktivní mnoha oborech výroby, dopravy a služeb
• Zemřel tragicky, pádem letadla
Karl Wittgenstein
(1847, Gohlis – 1913, Vídeň)
• Navrhoval a zakládal průmyslové podniky na
území Rakouska-Uherska, včetně např. severních Čech, kde se v Teplicích stal ředitelem ocelárny.
• Na konci 19. století prakticky ovládal ocelářský a železářský monopol rakousko-uherské říše.
• V 90. letech 19. století patřil mezi nejbohatší lidi na světě.
• V roce 1873 si vzal Leopoldine Kallmus (její jméno
nesou ocelárny Poldi, které založil v roce 1889)
Ludwig Moser
(1833, Karlovy Vary – 1916)
• V roce 1857 založil firmu Moser, nejprve jako malou ryteckou dílnu a obchod se sklem
• Nedlouho poté se stal dvorním dodavatelem skla pro císaře Františka Josefa I. a otevřel obchodní zastoupení ve velkých městech Evropy a USA.
• Jeho firma se z počátku věnovala kromě výroby skla i
výrobě zrcadel, ale koncem 70. let 19. století byla zrcadla stále méně atraktivním artiklem a tak se věnoval prodeji nápojového a dekorativního skla.
• Sklárna Moser je dnes akciovou společností s přibližně 360 zaměstnanci.
• Společnost má v České republice čtyři prodejní galerie, výrobky Moser jsou prezentovány takřka po celém světě.
Vojtěch Scheinost
(1814, Sušice – 1894)
• SOLO Sušice byla česká firma zabývající se výrobou zápalek a v určitých obdobích i výrobou jiných produktů.
• Byla jediným výrobcem zápalek v Česku, 85 % výrobků firmy směřovalo na zahraniční trhy.
• Výroba sirek v Sušici sahá až k roku 1839. Na konci roku 2008 byla oficiálně výroba zápalek v Sušici ukončena.
• Výroba je v současnosti přesunuta do Indie,
která je výrobcem zápalek číslo jedna.
František Maršner
(1857, Buštěhrad – 1917, Praha)
•
Zprvu měl obchod s cukrářským zbožím
•
V r. 1896 založil s manželkou firmu na výrobu orientálních sladkostí a šumivých bonbonů
•
V r. 1897 začal s výrobou čokolády a budováním továrny
•
Vyráběl i vánoční figurky
•
Důležitým výrobkem pro továrnu se stal kakaový prášek – „Maršnerovo kakao“
•
Roku 1928 získala firma svůj dnešní název ORION.
•
Po roce 1945 byly pražské znárodněné firmy sdruženy do Pražských čokoládoven
•
V roce 1990 vstoupila do a.s. Čokoládovny firma Nestlé.
Emanuel Maceška
(1877, Načeradec – 1966, Bojanovice)
• Pocházel z chudší rodiny.
• V 19 letechsi na Pankráci otevřel malý uzenářský krámek, který měl velký úspěch.
• Na začátku 20. století založil v Praze na Vinohradech největší pražský uzenářský podnik a následně ho rozšířil o továrnu na výrobu uherského salámu.
• Maceška v Praze vlastnil honosný Maceškův palác na Vinohradské třídě
• Za druhé světové války mu byly všechny podniky zabaveny nacisty a v únoru 1945 srovnala jeho vinohradský uzenářský podnik se zemí bomba.
• Proslul vynálezem „mazacího buřtu“, který začal být po svém tvůrci označován „maceška, ten se vyrábí do
současnosti a je stále značně oblíbený.
Rudolf Jelínek
(1892 Vizovice – 1944 Osvětim)
•
V roce 1919 spolu s bratrem převzali podnik po otci a nazvali jej „Zikmunda Jelínka synové“ a rozšířili jej.
•
Rudolf, který zůstal na Razově, propůjčil firmě své jméno. Ve 30. letech zahájil výrobu košer destilátů.
•
Díky tomu proslavil své jméno i jméno Vizovic po celém světě.
•
Do roku 1938 se značka Rudolf Jelínek stala druhým největším světovým dovozcem destilátů do USA.
•
