Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství
A NALÝZA TRHU PRÁCE V OKRESE P ÍSEK V LETECH 2015-2021
bakalářská práce
Autor: Klára Bayernheimerová
Vedoucí práce: Ing. Lenka Lakotová
Rok: 2021
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Klára Bayernheimerová V Praze, dne 15. 12. 2021
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat paní Ing. Lence Lakotové za její ochotu, trpělivost a cenné rady při vedení mé bakalářské práce.
Abstrakt
Bakalářská práce analyzuje trh práce v okrese Písek v letech 2015–2021, následně komparuje vybrané okresy Jihočeského kraje. Teoretická část definuje základní pojmy a koncepty související s trhem práce. Je popsán charakter pandemie koronaviru. Praktická část pracuje s databázemi ČSÚ, MPSV a ČSSZ. K vyhodnocení diferencí mezi jednotlivými okresy je použita srovnávací metoda, která ukazuje, že v komparaci s vybranými okresy je na tom trh práce v okresu Písek nejlépe. Dlouhodobě drží nejnižší podíl nezaměstnaných osob v kraji. Samotné město Písek vyniká velkým podílem malých a středních podniků. Stanovená hypotéza, že pandemie koronaviru negativně ovlivnila trh práce v okrese Písek je falsifikována, a to především díky dobrému podnikatelskému prostředí, podpůrným programům města Písek v době sílící pandemie a velkému stabilnímu zaměstnavateli v podobě průmyslové zóny Písek-Sever. Pro setrvání trhu v dobré kondici je nutné dále podporovat podnikatele, kteří jsou v důsledku vládních opatření omezeni. S příchodem koronavirové recese, bude právě průmyslová zóna hlavním podpůrným bodem pro udržení stability.
JEL klasifikace: J21, J24, J64
Klíčová slova: trh práce, okres Písek, Jihočeský kraj, poptávka po práci, nabídka práce, nezaměstnanost, SARS-CoV-2
Abstract
The present bachelor’s thesis analyses the Písek District’s labour market from 2015 to 2021, drawing comparisons between selected districts of the South Bohemian region.
The underlying terminology and concepts pertaining to the issues of labour market are clearly defined in the theoretical part. Additionally, the character of the COVID-19 pandemic is scrutinised and described. Following the description of the fundamental theory, the practical part delves into the ČSÚ, MPSV and ČSSZ databases, using the comparative method to evaluate the differentiation between the particular districts.
In comparison with the selected districts of the South Bohemian region, Písek District came out on top with regards to the labour market due to its keeping the unemployment rate lowest in the whole region, and abounding with small and medium-sized enterprises.
The laid out hypothesis that the labour market had been adversely affected by the ongoing pandemic has been refuted on the account of the good entrepreneurial environment, Písek’s subsidy programmes and the industrial district Písek-Sever, offering stable job positions. So as to retain the good condition of the market, the continuity of the support for the entrepreneurs and businesses limited by the governmental restrictions is deemed necessary. It is the industrial zone that will prove to be the main supporting pillar of market stability at the time of the ensuing pandemic recession.
JEL classification: J21, J24, J64
Keywords: labour market, Písek District, South Bohemian region, labor demand, labor supply, unemployment, SARS-CoV-2
Obsah
Úvod ... 1
TEORETICKÁ ČÁST ... 3
1. Použitá metodologie ... 3
2. Trh práce ... 3
2.1. Nabídka práce... 4
2.2. Poptávka po práci ... 5
2.3. Rovnováha na trhu práce ... 5
3. Lidský kapitál ... 6
3.1. Měření lidského kapitálu ... 7
4. Nezaměstnanost ... 7
4.1. Druhy nezaměstnanosti ... 8
4.1.1. Podle délky trvání ... 8
4.1.2. Podle dobrovolnosti ... 9
4.1.3. Podle příčin ... 9
4.2. Měření nezaměstnanosti ... 10
4.3. Beveridgeova křivka ... 11
5. Politika zaměstnanosti ... 11
6. Ohrožené skupiny na trhu práce ... 12
6.1. Ženy na trhu práce ... 12
6.1.1. Teorie preferencí ... 12
6.2. Absolventi na trhu práce ... 13
6.2.1. Teorie signalizace ... 13
6.3. Další znevýhodněné skupiny na trhu práce ... 14
7. Pandemie SARS-coV-2 ... 15
7.1. Charakter nemoci ... 15
7.2. Covid na Českém trhu práce ... 15
7.3. Vládní opatření na podporu ekonomiky ... 16
PRAKTICKÁ ČÁST ... 18
8. Okres Písek ... 18
8.1. Obecná Charakteristika ... 18
8.2. Obyvatelstvo ... 19
8.2.1. Celková populace ... 19
8.2.2. Obyvatelstvo v produktivním věku ... 20
8.2.3. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ... 21
8.3. Analýza trhu práce ... 23
8.4. Nabídka práce... 23
8.4.1. Nabídka práce mužů a žen ... 23
8.4.2. Nabídka práce podle věku ... 24
8.4.3. Nabídka práce podle vzdělání ... 25
8.4.4. Nabídka práce znevýhodněných skupin ... 27
8.4.5. Nabídka práce podle délky nezaměstnanosti ... 28
8.5. Poptávka po práci ... 29
8.5.1. Volná pracovní místa podle požadovaného vzdělání ... 30
8.6. Nabídka a poptávka na trhu práce ... 31
8.7. Nezaměstnanost ... 32
9. Komparace okresu Písek s vybranými okresy Jihočeského kraje ... 34
9.1. Charakteristika Jihočeského kraje ... 34
9.2. Vybrané okresy... 36
9.2.1. Okres Strakonice ... 36
9.2.2. Okres Český Krumlov ... 36
9.3. Obyvatelstvo v okresech ... 37
9.4. Nabídka práce v okresech ... 39
9.5. Poptávka po práci v okresech ... 41
9.6. Podíl nezaměstnaných osob v okresech ... 41
9.7. Shrnutí komparace... 42
9.8. Srovnání s Českou republikou ... 43
10. Pandemie v okrese Písek ... 44
10.1. Vývoj pandemie ... 44
10.2. Počet vyplacených nemocenských dávek ... 46
10.3. Počet OSVČ ... 47
10.4. Podpora v době pandemie ... 47
10.5. Měsíční nezaměstnanost v okrese Písek v době pandemie ... 48
Závěr ... 50
Seznam grafů a tabulek ... 54
Seznam použitých zdrojů ... 56
1
Úvod
Dnešní doba je plná nejistot, a to hlavně v důsledku hrozby globálních rozměrů, která udeřila koncem roku 2019. Uzavření škol, rušení společenských a kulturních akcí, zákaz volného pohybu osob, vše je zaváděno za účelem zpomalení šíření viru SARS-CoV-2.
Hrozba, která přerostla až do podoby celosvětové pandemie, ovlivňuje jak sociální, tak ekonomickou sféru. Její dopady zaznamenává v celosvětovém měřítku i trh práce. Tato bakalářská práce je zaměřena na pracovní trh v okrese Písek mezi lety 2015–2021.
Podrobuje ho analýze a následně probíhá komparace s vybranými okresy v rámci kraje.
Práce se zabývá okresem Písek hlavně kvůli dobrému podnikatelskému zázemí a přítomnosti průmyslové zóny. Je přínosné pozorovat vliv takového prostředí na trh práce v období růstu i poklesu. Výběr tématu také souvisí s osobním vztahem autorky k okresu. Vybrané časové období je zvoleno z toho důvodu, že zachycuje trh práce v době konjunktury, ale i v časech velkých změn a nastupující recese. Práce se zaměřuje na aktuální problémy Píseckého trhu práce a jejich příčiny. Přínosem jsou získané výstupy spolu s určením primární podstaty vývoje.
Teoretická část práce je členěna do sedmi kapitol. Nejdříve je specifikována metodologie, pomocí které je práce budována. Poté přichází na řadu kapitola definující základní pojmy související s trhem práce, jsou jimi nabídka práce, poptávka po práci a rovnováha na trhu práce. Třetí kapitola se věnuje lidskému kapitálu a jeho měření. Tématem následující kapitoly je nezaměstnanost. Na její druhy je pohlíženo z různých hledisek. Je demonstrováno, jak ji lze měřit podle rozdílných standardů. Nechybí ani zmínka o konceptu Beveridgeovi křivky. Následuje kapitola o politice zaměstnanosti kde je pozornost věnována politice aktivní a pasivní. Obsáhlejší kapitolou je kapitola číslo šest popisující situaci ohrožených skupin na trhu práce. Hovoří o ženách, absolventech a dalších znevýhodněných skupinách. V souvislosti s těmito skupinami je zmíněna teorie signalizace a teorie preferencí. Teoretickou část uzavírá úsek, věnující se pandemii koronaviru. Ústředními tématy jsou charakter nemoci, covid na Českém trhu práce a vládní opatření na podporu ekonomiky.
Praktická část práce je dělena do tří velkých kapitol, které jsou dále členěny do podkapitol. Úvodem do praktické části je obecná charakteristika okresu Písek zahrnující statistiku o celkovém počtu obyvatel, počtu obyvatel v produktivním věku a ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Následuje podkapitola zaměřená na analýzu okresu Písek
2
z hlediska trhu práce. Nejprve je proveden rozbor nabídky práce podle genderových, věkových a vzdělanostních kritérií. Je také pohlédnuto na nabídku práce dle délky nezaměstnanosti a z pohledu ohrožených skupin. Poptávka po práci je v další podkapitole znázorněna volnými pracovními místy podle úrovně vzdělání požadované zaměstnavateli. Následně je porovnána nabídka s poptávkou. Kapitolu uzavírá analýza podílu nezaměstnaných osob. Devátá kapitola z celkových deseti se věnuje komparaci vybraných důležitých ukazatelů trhu práce. Nejdříve je obecně charakterizován celý Jihočeský kraj, následně okresy zvolené pro srovnání. Jedná se o okresy Strakonice a Český Krumlov. Komparovanými charakteristikami mezi okresy jsou nabídka práce, poptávka po práci a podíl nezaměstnaných osob. Pro zasazení do celorepublikového kontextu, je na konci porovnán okres Písek v podílu nezaměstnaných osob s celou ČR.
Tečkou celé práce je kapitola pojednávající o pandemii koronaviru v okrese Písek.
Popsán je vývoj pandemie a její nástup je znázorněn na počtu vyplacených nemocenských dávek. Je vyčíslen počet osob samostatně výdělečně činných a popsána konkrétní podpora na území okresu v dobách, kdy pandemie nabírá na síle. Následně jsou zachyceny dopady pandemie na vývoj nezaměstnanosti v časovém období 2019–2021.
Cílem práce je analyzovat okres Písek v období mezi lety 2015–2021 a následně komparovat výsledky s výstupy dalších okresů. Je stanovena hypotéza, že pandemie koronaviru negativně ovlivnila trh práce v okrese Písek, kterou je nutno verifikovat nebo falsifikovat. Hlavním přínosem práce by měla být kompletní analýza trhu práce v okrese Písek, která odhalí v jaké kondici se trh nachází a jaké příčiny vedly právě k takovým výsledkům. Na základě poznatků budou vyvozena hospodářsko-politická doporučení.
3
TEORETICKÁ ČÁST
V teoretické části jsou v první řadě definovány metody a teorie, na kterých je následně vystavěna část praktická. Nejprve je pozornost věnována trhu práce z obecného hlediska.
Je řečeno, kdo na trhu práci nabízí, kdo ji naopak poptává a kdy dochází k rovnováze.
Následuje kapitola týkající se lidského kapitálu, ve které jsou představeny především náklady a výnosy investování do vzdělání. Dále je zmíněno měření lidského kapitálu. Ve čtvrté kapitole je rozebrána aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Dále je popsána nezaměstnanost, konkrétně její druhy a měření. Své místo v práci mají i specifikované skupiny na trhu práce, v souvislosti s nimi bude popsána například teorie signalizace, či teorie diskriminace. Teoretickou část uzavírá kapitola, která je věnována charakteristice pandemie viru SARS-COv-2, která je současným velmi významným faktorem ovlivňujícím dění nejen na trhu práce.
1. Použitá metodologie
Hlavní metodou teoretické části práce je literární rešerše. Jedná se o nastudování publikací a článků a následné shrnutí hlavních idejí do systematického celku. Cílem je přiblížení prostředí trhu práce. Dále je v teoretické části použita i srovnávací metoda v podkapitolách zaměřujících se na nabídku žen a mužů na trhu práce.
Jednou z metod použitých v praktické části je analýza neboli rozbor. Jsou detailně zkoumány dílčí části trhu práce, což vede k jeho lepšímu komplexnímu pochopení. Dále je použita srovnávací metoda, která slouží k nalezení shod a rozdílů mezi zkoumanými subjekty. Porovnávány jsou konkrétní parametry předem definovaných skupin obyvatelstva. Následně probíhá komparace okresu Písek s vybranými okresy Jihočeského kraje. Data jsou čerpána především z oficiálního webu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, dále z Českého statistického úřadu a České správy sociálního zabezpečení.
2. Trh práce
Trh práce je prostředí, kde se střetává nabídka práce a poptávka po ní. Práci nabízejí jednotlivci (zaměstnanci) a poptávají firmy (zaměstnavatelé) a snaží se nalézt společné ekvilibrium. Zaměstnavatelé odměňují své zaměstnance mzdou, pracovním zázemím a různými benefity. Zaměstnanci za to do firmy investují svůj čas a energii. Stejně jako každý jedinec, i každá firma klade určité nároky a tak trvá nějakou dobu, než do sebe vše
4
zapadne. Stává se tedy, že někteří lidé chtějí pracovat, ale nemohou nalézt vhodné místo a zároveň zůstávají volné pracovní pozice, pro které nebyl dohledán ideální kandidát. Je tedy naprosto přirozené, že na trzích vzniká nezaměstnanost. (Brožová, 2018)
Vedle zaměstnavatele a zaměstnance jsou třetím hráčem na poli trhu práce jsou instituce, které určují podle jakých pravidel se bude hrát. Do primárního vztahu zaměstnanec–firma může zasahovat například vláda intervencemi, nebo odbory, které sdružují zaměstnance a zajišťují jim tak silnější pozici při vyjednávání s firmami, které by jinak měly na trhu jasnou dominanci. (Lipovská, 2017, Brožová 2018)
2.1. Nabídka práce
Každý člověk je předurčen k participaci na trhu práce. Pokud se jedinec rozhodne, že má na trhu práce čím disponovat, vstoupí na něj a vybírá si z nabídek volných pracovních míst. Obecně záleží velikost pracovní síly na daném území, na celkovém zalidnění a na části populace, která je v produktivním věku. Dále na individuálních preferencích a druhých nejlepších možnostech, které jedinci mohou využít.
Pracovní místo si vybírá uchazeč primárně podle odměny, která mu je za práci nabídnuta.
Nejčastěji je touto odměnou mzda, která se po vyplacení stává v individuální rovině každého jedince jeho důchodem, kterým disponuje a nakupuje za něj služby a statky.
Dalšími důležitými determinanty pro výběr pracovního místa jsou například: bezpečnost při práci, dobré vedení firmy, přátelský kolektiv, či možnost osobního seberozvoje a kariérního postupu. (Brožová, 2018)
Pokud jedinec má své místo na trhu práce, rozhoduje se, kolik času denně věnuje práci a kolik si ponechá pro nepracovní aktivity. Cena jeho volného času je vyjádřena v podobě ušlé mzdy. Dokud se jedinec cítí fyzicky zdatný, pracuje a přináší mu to užitek, jakmile má pocit, že už je fyzicky a psychicky vyčerpán, může považovat vynakládání dalších sil za záporně užitečné. Měl by tedy pracovat jen za předpokladu pozitivní užitečnosti.
V teorii nabídky práce můžeme pozorovat dva protichůdné efekty, substituční a důchodový. Pokud je člověk příjemcem nižší mzdy a dojde k jejímu zvýšení, začne více pracovat na úkor volného času. Substituuje volný čas prací, dochází k substitučnímu efektu. Máme-li ovšem situaci, kdy je člověk příjemcem mzdy, se kterou je spokojen a zároveň dojde k jejímu růstu, sníží počet hodin strávených v práci a užívá si více volného času. V tomto případě se jedná o efekt důchodový. (Holman, 2011)
5
Existuje znatelný rozdíl mezi nabídkou práce žen a mužů. Zatímco nabídka práce mužů je méně elastická, nabídka práce žen má vysokou elasticitu. Elasticita nabídky práce žen roste, tím více, pokud je žena provdaná. Je tomu tak hlavně z důvodu, že pro ženy je na trhu obecně nastaven nižší výdělek než pro muže. Ženy se tak rozhodují mezi účastí na trhu práce a prací v domácnosti.. Často je pro ně práce v domácnosti lepší volbou.
V tomto momentě ženy zůstávají doma a na trhu práce působí jen jejich druh. Historicky vzato prošla v minulém století účast žen na trhu práce obrovskou změnou. Hodně se přiblížily mužům, soustředily se více na své kariéry a staly se tak méně závislé na příjmech partnerů. Tento strmě stoupající trend zpomalil na konci minulého století, ale pozvolným tempem se ženy stále více dorovnávají mužům, a to jak v nabídce práce, tak ve mzdovém ohodnocení. (Cahuc, 2014)
2.2. Poptávka po práci
Práci na trhu poptávají zaměstnavatelé, poptávku signalizují počtem volných pracovních míst. Poptávku po práci odvozuje každá firma ze své produkční funkce. Podmínkou najmutí každého dalšího pracovníka je mezní produkt práce dosahující minimálně výše mzdy. Firma vstupuje do výrobního procesu, pokud má dostatek výrobního faktoru práce, náležitě vyvinuté technologie a potřebný kapitál. Výstupy z výrobního procesu jsou statky. Právě na základě cen vstupů se firmy rozhodují o množství najímané práce.
(Holman, 2011)
Je znatelný rozdíl mezi poptávkou v krátkém a v dlouhém období. V krátkém období je poptávka méně elastická, nepočítá s inovacemi technologií a ostatními vnějšími vlivy.
Předpokládají se pouze dva výrobní faktory (práce a kapitál), kdy kapitál zůstává neměnný. Naopak v dlouhém období je pružnější a oba determinující vstupy jsou variabilní. Pokud se v dlouhém období sníží mzdová sazba mohou nastat dva efekty:
substituční a produkční. U substitučního efektu se snaží firma změnit poměry vstupů a to tak, že nahradí kapitál méně nákladnou prací. Produkce firmy se v tomto případě nemění.
U produkčního efektu cílí firma pomocí nižší mzdy, díky které se sníží i celkové náklady, na vyšší produkci. Při snížení celkových nákladů si může dovolit více zaměstnanců a zvyšování kapitálu. (Brožová, 2011)
2.3. Rovnováha na trhu práce
V neoklasickém pojetí ekonomie je předpokládána dokonalá konkurence. Každá strana chce maximalizovat užitek. Zaměstnanci usilují o co nejvyšší mzdu, zatímco firmy se jí snaží stlačit na minimum. Efektivní rovnováha nastává v okamžiku, kdy je mezní produkt
6
práce v rovnosti s transferovým výdělkem posledního mezního pracovníka. Tento jedinec nezískává žádnou ekonomickou rentu.
V realitě jsou trhy nedokonale konkurenční. Nedokonalé informace a odlišná tržní síla staví firmy do dominantní pozice. Aby neměly firmy absolutní nadvládu, existují odbory, které sdružují zaměstnance do celků a zajišťují jim tím silnější postavení. Nápomocné mohou být například při mimotržním vyjednávání o mzdě. Za příklady nedokonale konkurenčních trhů můžeme považovat monopson, oligopson nebo monopolistickou konkurenci. (Brožová, 2018)
3. Lidský kapitál
Pojem lidský kapitál představuje vzdělání a zdraví. Odměňování lidské práce je rozděleno do dvou rovin a to do roviny fyzicky odvedené práce a vzdělání Neexistují dva jedinci disponující totožným lidským kapitálem, ten je přímo vázán na svého nositele, který ho získává během života v procesu učení se a poznávání světa. Kapitálu nabývá člověk díky nadání, talentu, vlastnostem, charakteru, chování a vzhledu. Často determinuje budoucí směřování jedince i prostředí, ve kterém je vychován. (Brožová, 2018)
Za nejdůležitější složku lidského kapitálu je považováno vzdělání. Je obecně známo, že čím vyšší má člověk vzdělání, tím jednodušší je pro něj nalézt uplatnění na trhu práce a tím vyšší odměnu za vykonanou práci bude dostávat, má vyšší produktivní potenciál.
Pro firmy je vzdělání dobrým rozlišovacím signálem při výběru mezi uchazeči.
S vidinou budoucích zisků investuje člověk v mládí do vzdělání. Odkládá svou spotřebu a vydává nemalé náklady, aby si zajistil nejen vyšší budoucí výdělky, ale i společenskou pozici a prostředí pro spokojený život. Náklady, které na vzdělání vynakládá, se dělí na explicitní a implicitní. Explicitní neboli přímé jsou ve formě peněžních prostředků přímo vynaložených za účelem vzdělávání. Jsou to například peníze za učebnice a za školné.
Implicitní neboli nepřímý náklad je především ušlá mzda po dobu studia. Tento náklad je považován za nejmarkantnější. Čím déle totiž studujeme, tím se zvyšuje naše pomyslné platové ohodnocení a úměrně s tím se zvyšují i náklady obětované příležitosti. Investovat do lidského kapitálu se vyplatí jen do chvíle, kdy se vnitřní míra výnosu rovná s tržní úrokovou mírou. Delší dobou studia se nám krátí čas, po který můžeme pobírat odměny.
Do nákladů se nepočítají utopené náklady, náklady které bychom vynaložili i kdybychom místo studia pracovali. Představme si pod tím například náklady na bydlení. (Brožová, 2018)
7 3.1. Měření lidského kapitálu
Problém u měření lidského kapitálu shledáváme v jeho kvalitativní podstatě. Pro lepší možnost komparace se snažíme jeho hodnotu převést do kvantitativních hodnot. Většinou se ale stejně úroveň lidského kapitálu určuje odhadem a hledá se příhodný ukazatel, který bude vystihovat lidský kapitál co nejpřesněji. Jednou z částí lidského kapitálu, která je lépe změřitelná, je dosažená míra znalostí jedince. Aktuální stav znalostí jedince může být zanalyzován pomocí testu zaměřeného na fakta. Pokud respondent obstojí a odpoví správně v uspokojivé míře, prověří se tak jedna složka jeho kapitálu a je díky tomu možné vytvoření si představy o ostatních složkách. Tento způsob je nepřesný i z důvodu, že člověk se během života rozvíjí a jeho znalosti se v čase mění. Shledává se proto lepším ukazatelem lidského kapitálu měření potencionálu namísto znalostí. Ten signalizuje v jaké míře je člověk schopný seberozvoje. Člověk disponuje přirozenou schopností, díky které může během života znalosti získávat i ztrácet. Jak se bude vyvíjet je determinováno prostředím, ve kterém žije. Při měření je nejlepší variantou změřit znalosti i potenciál.
V současnosti je nejuznávanějším znakem úrovně lidského kapitálu dosažený titul nebo certifikát. Za každým takovým znakem se skrývá fakt, že člověk musel vynaložit úsilí a použít ho k získání dané úrovně vzdělání individuální schopnosti. Problém u tohoto způsobu měření nastává v kvalitativních rozdílech při papírově stejné úrovni vzdělání.
Pokud nahlédneme na vzdělání v individuální rovině, je problémem opotřebení. Znamená to, že člověk s přibývajícím věkem může o nabyté vědomosti přicházet a může tak docházet ke snižování jeho znalostní zásoby i potenciálu. (Mazouch, 2011)
4. Nezaměstnanost
Podle mezinárodních metodik se za nezaměstnanou považuje osoba starší 15 let, pobývající na sledovaném území a splňující v průběhu referenčního týdne zároveň tři základní podmínky. První podmínkou je, že osoba nebyla v průběhu referenčního týdne zaměstnaná. Druhou je schopnost nástupu do práce ihned, nejpozději však do 14 dnů.
Poslední podmínkou je, že osoba nemající práci ji v posledních čtyřech týdnech prokazatelně aktivně hledala a to za pomoci úřadu práce, soukromých zprostředkovatelů práce v podnicích, umisťováním inzerce na internetové platformy či do tisku, pokusem o založení vlastní firmy, rozesíláním životopisů nebo jinými možnými způsoby. (ČSÚ, 2021c)
8
Člověk není považován za nezaměstnaného v okamžiku, kdy zrovna nevykonává práci na svém obvyklém pracovišti a věnuje se jiným aktivitám. Člověk je nezaměstnaný, pokud nemá stálé místo, na které by se pravidelně vracel vykonávat pracovní činnost, ale práci si aktivně shání a je připraven do ní nastoupit. (Pigou, 2013)
Nezaměstnanost je stav vznikající nerovnostmi a nedokonalou konkurencí na trzích.
Nastává v okamžiku, kdy poptávka po práci není plně vyrovnána nabídkou a vzniká nerovnováha. Dochází k neúplnému využití jedinečného výrobního faktoru práce. Nikdy nenabývá nulových hodnot. (Holman, 2011)
Pokud hovoříme o nezaměstnanosti, máme tím většinou na mysli nezaměstnanost registrovanou. Získává se z dat, která mají k dispozici úřady práce, které vedou evidenci lidí bez zaměstnání. Lidé aktivně hledající práci přichází na úřady a zaregistrují se zaprvé kvůli snadnějšímu nalezení vhodného pracovního místa i kvůli podpoře v nezaměstnanosti. Výše a délka vyplácení podpory závisí na věku žadatele a výši čistého příjmu v posledním zaměstnání. Skutečná nezaměstnanost je zpravidla o pár procent vyšší než registrovaná. (Holman, 2011)
Při snižování nezaměstnanosti mohou vznikat negativní externality. Ty jsou vytvářeny systémy, které mají nezaměstnanost primárně snižovat, ale ne vždy naplní předpoklady.
Jde především o systém sociálních dávek, který má při nesprávné správě tendenci podléhat morálnímu hazardu. Dále se jedná o systém určování mezd ovlivňovaný vládou a odbory, který je často nastaven tak, že vytváří nedobrovolnou zaměstnanost. (Layard, 2005)
4.1. Druhy nezaměstnanosti
Existuje hned několik kritérii, podle kterých určujeme různé druhy nezaměstnanosti.
4.1.1. Podle délky trvání
V úplném základu se nezaměstnanost dělí podle délky trvání na krátkodobou, což je jen přechodná doba netrvající déle než rok, při které člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti a aktivně si hledá práci. Může být způsobena individuálními touhami člověka. Nemá nijak zásadní dopady na jedince ani na společnost.
O poznání horší je nezaměstnanost dlouhodobá, která trvá rok a déle. Nastává v důsledku hospodářských recesí nebo nemožností snížit mzdy. (Brožová, 2018)
9 4.1.2. Podle dobrovolnosti
Další diference existují mezi dobrovolnou a nedobrovolnou zaměstnaností. Dobrovolná nezaměstnanost znamená v základu, že člověk sice aktivně hledá práci, ale dává si při výběru záležet a klade si za podmínku najít si práci, za kterou mu bude vyplacena vyšší mzda, než která je v tom okamžiku na trhu standardem. Hodně hledí na alternativy, které má k dispozici. Mezi tyto alternativy může patřit například i podpora v nezaměstnanosti.
Pokud je pro ně tato podpora krajně nevýhodná, motivuje je to k intenzivnějšímu hledání a impulzivnějšímu rozhodování.
Nedobrovolná nezaměstnanost spočívá v hledání práce za mzdu, která na trhu práce převládá. Uchazeči by dokonce přijali nižší odměnu než standartní, jen aby nebyli nezaměstnaní. Příčinou této nezaměstnanosti mohou být zásahy odborů či státu, který stanovuje zákonem minimální mzdu. V praxi to znamená, že firmy jsou nuceny vyplácet zaměstnancům přinejhorším státem určenou minimální mzdu a najímají tak méně práce, než kdyby mohly vyplácet mzdy ještě o něco nižší. Tato nezaměstnanost s sebou přináší horší důsledky než dobrovolná. (Holman, 2011)
4.1.3. Podle příčin
Podle příčin dělíme nezaměstnanost na frikční, strukturální a cyklickou.
Frikční nezaměstnanost znamená nezaměstnanost krátkodobou a pro ekonomiku nijak výrazně zatěžující. Lidé opustí jedno zaměstnání a za krátkou dobu nastoupí do druhého.
Většinou souvisí s individuálními preferencemi a dovednostmi jedinců. Důvodem odchodu ze zaměstnání může být lepší alternativní příležitost nebo například stěhování.
Ve zlomku případů se může hledání protáhnout, protože jedinci sice dostávají nabídky na práci, ale mohou a chtějí si vybrat.
Strukturální nezaměstnanost je obvykle delší než frikční a vzniká v důsledku změn velikosti jednotlivých odvětví. Některá se zvětšují, jiná zmenšují, ba dokonce úplně zanikají. Lidé přicházejí o práci a nedaří se jim nalézt uplatnění v oboru, který ovládají.
Nastává fáze rekvalifikace. Zaměstnanci ze zmenšujících se odvětví již nemají kde uplatnit své dovednosti a osvojují si pomocí různých rekvalifikačních programů dovednosti v odvětvích, která jsou na vzestupu.
Cyklická nezaměstnanost je druhem nezaměstnanosti úzce související s hospodářským cyklem. Na vině může být oslabení domácích nebo zahraničních investic. Ve fázi celkového hospodářského poklesu se dostává domácí produkt pod potenciál a roste
10
nezaměstnanost. Postihuje všechna odvětví a dochází k hromadnému propouštění.
(Brožová, 2018)
Specifickým druhem je nezaměstnanost sezónní. Nalezneme ji v odvětvích jako je zemědělství, stavební průmysl nebo cestovní ruch. V tomto případě je práce závislá na přírodních faktorech. (Lipovská, 2017)
4.2. Měření nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je na českém trhu práce měřena dvěma způsoby. Jeden z nich používá Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV) a data získaná odlišným postupem publikuje Český statistický úřad (dále ČSÚ).
ČSÚ sleduje stav na trhu práce pro pozdější analýzu z hlediska ekonomického, sociálního a demografického. Data potřebná k analýze získává od roku 1992 díky výběrovému šetření pracovních sil (dále VŠPS). Šetření provádí pomocí on-line dotazníku, kde zjišťuje situaci v domácnostech respondentů a utváří si půdu pro následné postupy uplatňované v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti. V roce 2002 se sjednotila forma dotazníku se standardem Evropské unie (dále EU). Státy EU jsou povinny pravidelně organizovat šetření v jednotlivých členských zemích. Získaná data jsou pak zveřejňována právě na stránkách Eurostatu, který některá z povinných šetření zadává nebo na ČSÚ. Data umístěná na těchto doménách, slouží k lepší možnosti mezinárodního srovnávání. (ČSÚ, 2021g)
Nejčastější ukazatel používaný ČSÚ se nazývá obecná míra nezaměstnanosti. Tento ukazatel se počítá podle mezinárodně stanovených postupů a získáme ho podílem počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Výsledná hodnota se vyjadřuje v procentech.
Pracovní silou je myšleno ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tedy lidé starší 15 let, kteří jsou buď zaměstnaní, nebo práci nemají, ale aktivně ji hledají. (ČSÚ, 2021c)
Dalším často měřeným ukazatelem je míra dlouhodobé nezaměstnanosti. K výsledku se dobereme stejným postupem jako u obecné míry nezaměstnanosti s drobným rozdílem v čitateli. Dělencem nejsou všichni nezaměstnaní, ale pouze ti, kteří jsou nezaměstnaní rok a déle. (ČSÚ, 2021c)
MPSV od ledna 2013 měří nezaměstnanost pomocí podílu nezaměstnaných osob.
Všichni uchazeči ve věku 15–64 let, kteří mohou neprodleně nastoupit do zaměstnání, jinak také ministerstvem nazývaní dosažitelní uchazeči, jsou poděleni počtem všech obyvatel ve věku 15–64. Ukazatel, který MPSV používalo do roku 2013, dělil dosažitelné
11
uchazeče pouze počtem ekonomicky aktivních osob a nazýval se „míra registrované zaměstnanosti“. Jedním z důvodů změny ukazatele byla chybovost dat VŠPS o zaměstnanosti na úrovni okresů a nižších územních správních celků. Dalším důležitým faktorem změny bylo nesprávné kombinování míry nezaměstnanosti uváděné na stránkách MPSV a ČSÚ a následná špatná interpretace.(MPSV, 2021f)
4.3. Beveridgeova křivka
Beveridgeova křivka, jinak také nazývána u–v křivka, znázorňuje vztah mezí mírou nezaměstnanosti (u) na vodorovné ose a mírou volných pracovních míst (v) na ose svislé.
Je klesající a konkávní k počátku. Obecně je tato křivka ideálním nástrojem k popisu trhu práce. Pracuje se základními vlastnostmi trhu a má vysokou vypovídající hodnotu. Počet volných pozic na trhu a nezaměstnanost pro daný trh lze lehce vyvodit ze vztahu tří křivek. Jsou jimi křivka nabídky práce, poptávky po práci a křivka zaměstnanosti.
Mezi nezaměstnaností a volnými pracovními místy existuje inverzní vztah v závislosti na měnící se mzdové sazbě. Pokud mzda roste, nabízejí subjekty více práce a ubývá volných míst, stoupá počet nezaměstnaných. Pokud dochází k poklesu mzdové sazby, klesá i ochota pracovat a zvedá se počet volných pracovních míst, souběžně klesá nezaměstnanost. S přidáním linie 45 stupňů do modelu Beveridgeovi křivky je vytvořeno prostředí pro rozlišení druhů nezaměstnanosti. (Brožová, 2018)
5. Politika zaměstnanosti
Politikou zaměstnanosti rozumíme zásahy státních orgánů do dění na trhu práce s úmyslem docílení rovnováhy. Státní politikou zaměstnanosti se zabývá MPSV a lokálně úřady práce. Politiku zaměstnanosti můžeme dělit na aktivní a pasivní.
Aktivní politika zaměstnanosti (dále APZ) zahrnuje programy regionální až mezinárodní úrovně. Cílem je maximální možná úroveň zaměstnanosti a odstranění překážek vstupu na trh práce pro všechny, kteří se na něm chtějí realizovat. APZ se zaměřuje především na lidi, kteří jsou již delší dobu nezaměstnaní, občany bez práce, kterým je nad 50 let, absolventy vysokých škol bez praxe, kteří hledají práci, osoby se zdravotním postižením, rodiče vracející se po rodičovské dovolené, atd. Nástroje na uplatňování APZ jsou např.
rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa nebo poradenství poskytované úřady práce.
Pasivní politika zaměstnanosti se zaměřuje především na nezaměstnané a na ty, kterým nezaměstnanost hrozí. Hlavním nástrojem této politiky je podpora v nezaměstnanosti, pro
12
jejíž vyplácení musejí být splněny náležité podmínky a každému je vyplácena rozdílná suma podle věku a výše čistého příjmu v posledním zaměstnání. (MVČR, 2021a)
6. Ohrožené skupiny na trhu práce
6.1. Ženy na trhu práce
Základní segregace, která na trhu práce při detailním zkoumání probíhá, je podle genderu.
Na profese můžeme nahlížet ryze jako na ženské, mužské, popřípadě smíšené. Každá profese má determinující signály. V určité profesi může být tímto signálem podíl zaměstnaných žen, který je doprovázen nižší průměrnou mzdou a menším zájmem mužské populace o profesi. Tyto rozdíly mezi gendery vedou k nerovnostem dopadajícím na ženskou složku pracovního trhu. (Čermáková, 1997)
Diskriminace je nedílnou součástí nedokonale konkurenčního trhu práce a pokud se o ní mluví, je myšlena nejčastěji diskriminace žen. Zaměříme-li se konkrétně na Českou republiku (dále ČR), data podkládají fakt, že ženy jsou odměňovány za práci nižší sazbou než muži. Zároveň ženy často trpí vyšší nezaměstnaností a to v průměru více než muži.
Nutno podotknout, že ČR se shoduje s průměry EU. Obecně jsou větší rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů v soukromém sektoru. Co se týče ochoty pracovat, odpracují ženy za týden méně hodin, než opačné pohlaví. Může k tomu přispívat i fakt, že ženské pohlaví častěji preferuje kratší pracovní úvazek a méně často zůstává v práci přesčas.
Z profesního hlediska se ženy soustředí v odvětvích, která disponují nižším finančním ohodnocením. (Brožová, 2018)
6.1.1. Teorie preferencí
Teorie rozlišuje tři typy žen podle míry participace na trhu práce. Home-centred je typ ženy, která použije všechen svůj kapitál k nalezení vhodného partnera, se kterým založí rodinu, o kterou následně pečuje. Nemá potřebu pracovat, stává se z ní žena v domácnosti. Finanční zázemí vytváří muž. Pro ženu je důležité, jak je nastavená rodinná a sociální politika. Na opačném pólu je work-centred žena, která se snaží získat co nejvyšší možný kapitál, pomocí kterého následně buduje kariéru na trhu práce. Pokud se přece jen stane, že založí rodinu, ocitá se v roli hospodyně muž, nebo najímá třetí osobu, která se o domácnost stará. Její hlavní starostí je politika zaměstnanosti. Typ ženy, která se snaží najít vyvážení mezi prací a rodinou je adaptiv-woman. Rozhoduje se podle příležitostí, které se zrovna naskytnou, a nemá žádné předem vytyčené cíle. Pokud potká ideálního partnera, založí rodinu a práci se věnuje v přiměřené míře. Naopak, když má
13
v období hospodářské expanze vidinu slibné kariéry, začne ji budovat. Ideálem je pro ní slušná kariéra a zabezpečená rodina. (Hakim, 2000)
Na českém trhu práce byla zkoumána skupina žen ve věkovém rozpětí 25–54 let. Cílem bylo zjistit, jaký výše zmíněný typ převládá. Z výzkumu vyplynulo, že absolventky vysokých škol často preferovaly kariéru před rodinou. Dalším poznatkem bylo, že věk ženy nijak neovlivňuje její kariéru, ale čím více má žena dětí, tím méně je pravděpodobné, že se rozhodne kariéru budovat. (Brožová, 2015)
6.2. Absolventi na trhu práce
Absolvent je definován jako uchazeč o zaměstnání, který se eviduje na příslušném úřadu práce (dále ÚP) v místě jeho trvalého bydliště. Zároveň od doby ukončení jeho studia neuběhl časový úsek delší než dva roky. Myšleni jsou zde všichni, kteří dosáhli různých úrovní vzdělání a nově vstupují na trh. Pokud nastane ekonomický pokles, již zaměstnaní jsou chráněni například odbory, zatímco nově přicházející na trh práce mají problém s nalezením zaměstnání. (MPSV, 2021a)
6.2.1. Teorie signalizace
V obecné rovině je však vzdělání považováno za pozitivní signál na trhu práce. Tímto se zabývá právě teorie signalizace. Základní myšlenkou této teorie je, že vzdělání má přímý vliv na výdělek. Předpokladem pro teorii signalizace je nedokonalé tržní prostředí a asymetrické informace. Pokud zaměstnavatel hledá vhodného kandidáta na pracovní pozici, je jeho přirozeností, že chce najít toho nejlepšího při vynaložení co nejmenších nákladů na hledání. Signálem pro zaměstnavatele se v této chvíli stává diplom z vysoké školy, osvědčení o absolvování nějakého kurzu, či certifikát mezinárodní úrovně.
Všechny tyto signály dávají najevo, že uchazeč byl schopen přijímat nové informace a následně je efektivně aplikovat v praxi. Vyšší vzdělání otevírá absolventům možnost ucházet se o lepší pozice. Nevýhodou je, že existují znatelné rozdíly mezi absolventy.
Zaměstnavatelům se ale přesto vyplatí brát tento signál jako jeden z hlavních, přece jen snižuje riziko chybného výběru. Po nástupu do práce je totiž velmi pravděpodobné, že člověk s vysokým vzděláním rychleji zvládne pracovní přípravu a za krátký časový úsek bude schopen zapojit se do chodu firmy. Vzdělání je ovšem velmi drahým signálem jak pro studenta, tak pro stát. Každý do něj investuje rozdílné množství času a energie podle individuálních schopností. (Spence, 1978, Brožová, 2018)
14
Ruku v ruce s teorií signalizace jde i teorie přirozených lidských vlastností, která bere v potaz talent a přirozenou inteligenci každého jedince. (Brožová, 2018) Dále pak teorie screeningu, která je vystavěna na rozdílné výši vynaložených nákladů jedinci k získání příslušné výše vzdělání. Ten, kdo se narodil s vysokým IQ a disponuje nadáním ke studiu, vynaloží mnohem méně a získá vzdělání s nižšími náklady, než člověk bez vrozeného předpokladu ke studiu. Firmy minimalizují své náklady a přednostně přijímají ty, u kterých nebudou vznikat dodatečné náklady. (Layard, Psacharopoulos, 1974)
6.3. Další znevýhodněné skupiny na trhu práce
Osoby starší nebo také osoby v předdůchodovém věku, se mohou na trhu práce setkat s věkovou diskriminací. Stojí na konci své kariéry a jejich cílem je co nejdéle si udržet své pracovní místo, nebo si připravit co nejlepší podmínky pro přechod do důchodu.
Nejvíce ohroženi jsou mezi staršími ti s nízkou či žádnou kvalifikací. Populace stárne a do předdůchodového věku se přibližují stále početnější ročníky. Je nezbytné udržet starší lidi ekonomicky aktivní a zabránit tak prezentování této skupiny jako zranitelného segmentu trhu práce. (Kuchař, 2007)
Podle Komory sociálních podniků (2014) se za znevýhodněné osoby na trhu práce považují následující:
Osoby se zdravotním postižením, jejichž zdravotní stav se odlišuje od ostatních a způsobuje těmto osobám značnou indispozici.
Mládež a mladí dospělí, což je skupina mladých lidí převážně je věku 16–24 let, kteří jsou většinou determinováni špatným zázemím a mají sklony ke společensky nevhodnému až společnost narušujícímu chování. V důsledku neschopnosti organizování vlastního času a pasivnímu přístupu často selhávají při uplatňování na trhu práce a je u nich častá nezaměstnanost.
Osoby bez přístřeší, které nemají možnost vlastní střechy nad hlavou.
Oběti především závažných trestných činů, jako je například domácí násilí.
Osoby pečující o osobu blízkou, která je v nevýhodné pozici při vstupu na trh práce a hrozí jí nezačlenění do společnosti. Osoby pečující se kvůli své ochotě pečovat o osobu blízkou často dostávají do nelehkých situací, ať už na trhu práce, nebo například při přístupu ke službám.
15
Osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách, které dříve prokazatelně užívali návykové látky a nyní buď již tři měsíce neužili žádnou návykovou látku, nebo po stejnou dobu projevili aktivní účast v rámci ambulantní či pobytové léčby.
Osoby dlouhodobě nezaměstnané, konkrétně déle než jeden rok.
Další nespecifikované osoby, které již postihlo sociální vyčlenění nebo jsou jím bezprostředně ohroženy. Charakteristické je pro ně, že jsou uživateli registrované sociální služby.
7. Pandemie SARS-coV-2
Harari (2020) říká, že lidstvo čelí globální krizi, možná největší krizi naší generace.
Budoucí svět bude nastaven rozhodnutími učiněnými během krize. Formulují se zdravotnické systémy, ekonomika, politika a kultura. Je před námi volba. Vybereme si cestu jednoty, nebo globální solidarity?
7.1. Charakter nemoci
Covid-19, jak je nemoc již globálně nazývána, je infekční virové onemocnění způsobující především respirační onemocnění a onemocnění trávícího traktu. Prevencí proti tomuto onemocnění je důkladná hygiena. Původ má v Čínské provincii Wu-chan. První případ tam byl zaznamenán koncem roku 2019. I přes neprodleně zavedená opatření se virus rozšířil přes Asii, Austrálii do všech částí světa. Světová zdravotnická organizace vyhlásila 11. 3. 2020 stav globální pandemie. V české republice byl první případ zaznamenán 1.3. 2020. Vláda České republiky reagovala na šíření nemoci vyhlášením nouzového stavu. (NZIP, 2021)
7.2. Covid na Českém trhu práce
Celosvětové, ale i menší parciální ekonomiky ovlivňuje vývoj pandemie. Ani naše česká ekonomika se v uplynulém roce nevyhnula nutným uzavírkám na domácím trhu. Nutno podotknout, že i přes nejistotu a nespočet náhlých změn zůstává český trh práce v dobré kondici. Pozorovatelný je v loňském roce propad HDP. Co se ale týče nezaměstnanosti, nejsou žádné výrazné změny v nárůstu její míry. Důležitým hráčem byla v největším lockdownu vláda, která podpořila trh práce zavedením programu Antivirus. Znamenalo to, že vyplácela buď část, nebo celou výši mezd zaměstnancům v odvětvích nejvíce postižených pandemickou situací. V době největší krize tak podpořila až 13 % zaměstnanců. Na trhu práce došlo ke změně vzdělanostní a profesní struktury. Největší
16
změny pocítili lidé se středním vzděláním bez maturity, kteří byli ohroženi ztrátou práce z důvodu nízké kvalifikovanosti. Naopak lidí s vysokoškolským vzděláním na trhu práce přibylo. Z profesního hlediska byly nejvíce zasaženy služby a prodej, zde ubylo nejvíce zaměstnanců. Pokud se ale na trh práce podíváme komplexně, rozhodně nemůžeme mluvit o selhání, spíš naopak. (ČNB, 2021)
7.3. Vládní opatření na podporu ekonomiky
Vládla zavedla v souvislosti s pandemií řadu opatření na podporu ekonomiky. Zaměřují se především na menší podnikatele, kteří museli omezit nebo úplně přerušit provoz svých zařízení.
Prvním programem na podporu udržení zaměstnanosti je program Antivirus, který je momentálně prodloužen až do 30. června 2022. Program má dvě odnože, Antivirus A a Antivirus B. Antivirus A kompenzuje náklady zaměstnavatelům, kterým poslala hygiena některého ze zaměstnanců do izolace nebo karantény. Maximální výše příspěvku, který je poskytnut na jednoho zaměstnance, je 39 000 korun českých za měsíc při splnění náležitých podmínek. Antivirus B je stejně jako předchozí program podpůrným nástrojem pro podnikatele, kteří čelí překážkám na trhu. Jsou tím myšleny překážky bezprostředně související s průběhem pandemie. Probíhá od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022 a maximální výše příspěvku, při splnění podmínek je 29 000 korun českých na zaměstnance za měsíc.
Další jsou programy, pro které je primární plošně podpořit podnikatele. Patří mezi ně například dotační program COVID. Opatření podporuje podnikatele a firmy, kteří prokáží pokles obratu v rozhodném období nejméně o 30 %. Za rozhodné období je momentálně považován listopad a prosinec 2021. S ohledem na další vývoj epidemiologické situace případně dojde k prodloužení rozhodného období
Dalším možným příkladem podnikatelské podpory je kompenzační bonus. Je určen pro osoby samostatně výdělečně činné, společníky vybraných společností s ručením omezeným a pro osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu, že se jedná o zákon, je nutné, aby o něm rozhodl Parlament ČR. První bonusové období je určeno od 22. listopadu do 31. prosince 2021.
Opět je o něj možné zažádat při vykázání poklesu obratu o nejméně 30 % za dobu rozhodného období. Maximální výše bonusu je 1 000 korun českých za zaměstnance denně.
17
Mezi další podporu a úlevy patří daňové úlevy, které jsou zprostředkovány prostřednictvím prominutí daně z přidané hodnoty u zdravotnických ochranných pomůcek typu respirátor, filtr a podobně.
Mimořádná finanční pomoc MOP Covid-19 je poskytnuta osobám, které se ocitnou kvůli pandemii v nepříznivé finanční situaci a nejsou schopny ji překonat bez pomoci.
Dále je vypláceno krizové ošetřovné určené pro rodiče, kteří zůstávají doma se svými dětmi po dobu, kdy je dětem z pandemických důvodů znemožněno prezenčně navštěvovat školní zařízení. Nejmenší vyplácená částka je 400 korun českých denně.
Pokud je zaměstnanci nařízena karanténa, získává nárok na příspěvek. Výše je 370 korun českých denně a zaměstnanec ho pobírá nejdéle 14 kalendářních dní od počátku nařízené karantény. (VLÁDA.CZ, 2021)
18
PRAKTICKÁ ČÁST
V praktické části je nejdříve obecně demograficky a geograficky charakterizován okres Písek. Následně je vyčíslen počet obyvatel, nejdříve populace celého regionu, která je dále dělena dle genderu. Poté je uveden počet obyvatelstva v produktivním věku a ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Další podkapitola se zabývá již konkrétními aspekty trhu práce v okrese Písek mezi lety 2015–2021. Věnuje se nabídce práce, poptávce po práci a nezaměstnanosti. U nabídky je uveden celkový počet osob nabízejících práci. Tyto osoby jsou poté členěny do skupin dle věku a vzdělání. Dále je pozorována četnost uchazečů v rámci jednotlivých znevýhodněných skupin na trhu práce. Nechybí rozčlenění uchazečů do skupin podle délky nezaměstnanosti. Poptávka po práci představuje počet volných pracovních pozic nabízených zaměstnavateli. Nejdříve je uveden celkový počet volných míst. Posléze jsou volná pracovní místa rozčleněna podle stupně zaměstnavatelem požadovaného vzdělání pro obsazení konkrétní pracovní pozice.
Nechybí porovnání nabídky a poptávky. Nezaměstnanost je pozorována pomocí ukazatele podílu nezaměstnaných osob. V deváté kapitole je věnován prostor komparaci vybraných okresů Jihočeského kraje s okresem Písek. Nejprve je na Jihočeský kraj nazíráno jako na celek. Jsou charakterizovány vybrané okresy, je odůvodněn jejich výběr a následně dochází ke komparaci ve třech hlavních aspektech, kterými jsou: poptávka po práci, nabídka práce a nezaměstnanost. Praktickou část uzavírá kapitola věnující se dopadům pandemie spojené s virem SARS-CoV-2 v okrese Písek.
8. Okres Písek
8.1. Obecná Charakteristika
Okres Písek je jeden ze sedmi okresů Jihočeského kraje. Jeho hranice jsou víceméně neměnné od roku 1960, kdy bylo k původnímu okresu připojeno území zanikajících okresů Milevsko a část původního okresu Týn nad Vltavou. Dnešní okres se nachází v severní části kraje a sousedí na východě s okresem Tábor, na jihovýchodě s okresem České Budějovice, na jihozápadě s okresem Strakonice a na severu se Středočeským krajem, konkrétně s okresem Příbram. Okres je svou rozlohou 1 127 km² druhým nejmenším v kraji. Obývá ho okolo 70 tisíc obyvatel a zalidněním 63 obyvatel/ 1 km² se rovná průměru kraje. Co se týče využití plochy, 55 % tvoří zemědělská půda, 33 % pak připadá na lesní a zbylých 7 % tvoří zástavba a jiné plochy. Mimo jiné se zde rozprostírá 46 km² vodních ploch, které zaujímají 4 % celkové výměry okresu. Nejvýznamnějším
19
tokem je řeka Vltava, na které se nachází vodní nádrž Orlík a řeka Otava. Nejvýraznější zastoupení v odvětvové struktuře má s více než 60 % terciální sektor, následuje průmysl s 26 % a zemědělství tvoří 6 % odvětvové struktury, v tomto odvětví je okres lehce nad průměrem kraje. Okresní město Písek je třetím největším městem v kraji. Žije v něm okolo 30 tisíc obyvatel, což znamená 44 % populace okresu. Okres tvoří dvě obce s rozšířenou působností, jsou jimi Písek a Milevsko. Do obou dojíždějí lidé za vzděláním, které je ve městech na dobré úrovni. Kromě hojného počtu mateřských a základních škol je v každém z měst i gymnázium. V Písku jsou pak střední školy zaměřené na řemeslo, průmysl, zdravotnictví, ekonomii, lesnictví a zemědělství. Dále vyšší odborné školy a dvě soukromé vysoké školy, jednou z nich je známá Filmová akademie Miroslava Ondříčka. ( ČSÚ, 2021a)
8.2. Obyvatelstvo 8.2.1. Celková populace
V této podkapitole je v první řadě důležité zmínit celkovou populaci vybraného regionu pro pozdější ucelenější pohled na dílčí pozorované parametry. Rozdělení populace na muže a ženy pomáhá k následnému lepšímu pochopení vývoje daného trhu práce.
Graf č.1: Počet obyvatel v okrese Písek v letech 2015–2021
Zdroj: MVČR, 2021b (vlastní zpracování)
Graf č. 1 zachycuje vývoj počtu obyvatel mezi lety 2015–2021 v okrese Písek na základě dat získaných z MVČR. Data za celý okres bylo náročné dohledat, celková suma obyvatel je získána součtem obyvatel ORP v okrese Písek za jednotlivé roky. ORP jsou Milevsko a Písek. Změny mezi jednotlivými roky jsou v řádu stovek. Můžeme konstatovat, že populace během pozorovaných sedmi let neprošla žádnou výraznou změnou. Nejvíce lidí žilo v okrese k 1. 1. 2015, kdy celkový počet dosahoval 69 747 obyvatel. Během
0 10,000 20,000 30,000 40,000 50,000 60,000 70,000
2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet osob
Počet obyvatel Z toho ženy Z toho muži
20
následujících let pozorujeme mírně klesající trend. K 1. 1. 2021 je počet obyvatel na území okresu 69 334, tedy o 413 obyvatel méně, než v lednu roku 2015. Dále můžeme v grafu vidět, jaké zastoupení mají v populaci ženy a muži. Jejich počty jsou téměř vyrovnané, avšak lehkou převahu mají po celé pozorované období ženy. Je také jasně vidět, že žen ubývá pomalejším tempem než mužů. Je obecně známo, že ženy se dožívají vyššího věku. Nejmenší rozdíl mezi gendery vidíme v roce 2017, kdy je žen o 1 150 více než mužů. Největší nerovnost je viditelná při pohledu na čísla roku 2021. V tomto roce je mužů o 1 294 méně než žen.
8.2.2. Obyvatelstvo v produktivním věku
Obyvatelstvem v produktivním věku jsou myšleny osoby mezi 15. a 64. rokem života. Je to takové období, kdy osoby nejčastěji projevují svou účast na trhu práce a stávají se tak ekonomicky aktivními. V posledních letech nastupují lidé do zaměstnání v pozdějším věku, než tomu bylo dříve, protože se déle vzdělávají a odkládají tím moment nástupu do zaměstnání. Také se stává, že lidé odcházejí do předčasného důchodu a ukončují tím svou produktivitu dříve, než je předpokládáno. Dalšími životními obdobími jedince je věk předproduktivní, tedy věk od narození do 14let, a poproduktivní, který začíná po odchodu do důchodu. Někteří lidé zůstávají produktivní i ve věku důchodovém. Obecně ale lidí v produktivním věku ubývá a obyvatelstvo z demografického pohledu stárne.
(EIRYDICE, 2021)
Graf č. 2: Obyvatelstvo v produktivním věku (15–64) v okrese Písek v letech 2015–2021
Zdroj: MPSV, 2021c (vlastní zpracování)
44,500 45,000 45,500 46,000 46,500 47,000
2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet osob
21
Graf č. 2 zobrazuje obyvatelstvo v okrese Písek v produktivním věku mezi lety 2015 až 2021. Při použití spojnicového grafu je velmi zřetelně vidět klesající trend počtu produktivního obyvatelstva. Největší změna je pozorovatelná hned v prvním uvedeném roce. V roce 2018 je znatelné mírné zpomalení tempa úbytku produktivních obyvatel. Do roku 2018 osciloval pravidelný úbytek okolo 400 obyvatel ročně. Po tomto roce poklesl úbytek téměř na polovinu, tedy něco okolo 200 obyvatel. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným rokem je téměř dva tisíce obyvatel. Celkový klesající trend koresponduje s celosvětovým stárnutím populace.
8.2.3. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je určeno součtem nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci, a zaměstnaných. Počty nezaměstnaných jsou čerpány ze statistik MPSV.
Pro mikroregion velikosti okresu jsou data o počtu zaměstnaných osob těžko dohledatelná. Pro kraj se podařilo vyhledat jen data po rok 2019, což nekoresponduje s analyzovaným obdobím. Z důvodů výše zmíněných probíhá výpočet zaměstnaných osob na území následujícím způsobem. Pomocí otevřených dat České správy sociálního zabezpečení (dále ČSSZ) jsou zjištěny počty osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) platících pojistné a počty pojištěnců. Tyto dvě skupiny jsou sečteny a výsledná suma je považována za počet zaměstnaných osob v okrese. V České republice je povinnost placení pojistného, pokud je člověk zaměstnán nebo je OSVČ. Za zaměstnance odvádí a částečně platí toto pojištění zaměstnavatel, OSVČ platí pojistné sami za sebe.(ČSSZ, 2021b).
22
Graf č.3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v okrese Písek v letech 2015–2021
Zdroj: MPSV, 2021c, ČSSZ, 2021c, ČSSZ, 2021d (vlastní zpracování)
Graf č. 3 zobrazuje počty ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých letech. Je zaznamenán prudký pokles ekonomicky aktivních mezi lety 2015 a 2018, kdy v bodě minima bylo na Písecku jen 26 163 ekonomicky aktivních. V roce 2019 počet vystoupal nad hranici 27 tisíc, ale v letech 2020 a 2021 se držel pod touho hranicí. Míra ekonomické aktivity získaná podílem ekonomicky aktivních k populaci 15–64 (ČSÚ, 2021c) je nejnižší v roce 2018, kdy dosahuje 57,3 %. V roce 2021 je tato míra nejvyšší a ekonomicky aktivní zastupují 60 % z produktivní populace.
Vývoj počtu ekonomicky aktivních obyvatel a stejně tak vývoj počtu obyvatel v produktivním věku, analyzovaný v předchozím grafu, souvisí s demografickými faktory. Od roku 2015 po rok 2018 vidíme pokles v počtu ekonomicky aktivních, děje se tak z důvodu odchodu do důchodu silných poválečných ročníků. Po druhé světové válce nastala vlna kompenzačních porodů, která je znatelná do roku 1950–1953 a následně dochází k postupnému poklesu porodnosti. Pozdější vlny porodnosti byly ovlivňovány především státní politikou. V roce 2018 se počet ekonomicky aktivních opět zvedá. Na trh práce mohou vstupovat lidé narození roku 2003, kdy byla porodnost v důsledku postupného nárůstu na maximu. I přes odchod silných ročníků do důchodu je počet ekonomicky aktivních dorovnáván ze strany obyvatel dovršujících produktivního věku.
(DEMOGRAFIE, 2014)
26,100 26,300 26,500 26,700 26,900 27,100 27,300 27,500
2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet osob
23 8.3. Analýza trhu práce
Tato kapitola má tři ústřední témata. Jsou jimi nabídka práce, poptávka po práci a nezaměstnanost. V případě nabídky práce je nejprve stanoven celkový počet uchazečů o zaměstnání v daném roce, tedy počet subjektů, které nabízejí svou službu práce. Poté je pozorováno jaké vzdělání převládá u zájemců o pracovní pozice, kolik uchazečů je v konkrétních věkových skupinách a jak jsou na tom s nabídkou práce jednotlivé znevýhodněné skupiny. Z hlediska poptávky po práci je opět nejdříve stanoven celkový počet volných míst v jednotlivých letech a dále je uvedeno, jaké vzdělání požadují zaměstnavatelé pro obsazení volných pracovních pozic. Komparací dat je zjištěno v jakém období převyšuje nabídka poptávku a naopak. Posledním tématem deváté kapitoly je nezaměstnanost, která je zkoumána pomocí podílu nezaměstnaných osob.
8.4. Nabídka práce
Práci nabízí jednotlivci různého věku, vzdělání a pohlaví. Každý jednotlivec má své osobní preference, podle kterých se snaží nalézt vhodnou pracovní pozici. S uplatněním na trhu práce a nalezením vhodného pracovního místa uchazečům o zaměstnání často pomáhá oblastní úřad práce. Uchazeči o zaměstnání jsou evidováni na příslušném úřadu a ten se je snaží propojit se zaměstnavateli poptávajícími práci.
8.4.1. Nabídka práce mužů a žen
Graf č. 4: Nabídka práce mužů a žen v okrese Písek v letech 2015–2021
Zdroj: MPSV, 2021b, MPSV, 2021c, (vlastní zpracování)
V grafu č. 4 můžeme pozorovat celkové počty uchazečů o zaměstnání v jednotlivých letech a poté uchazeče dělené podle genderu. Na samém počátku v roce 2015 je celkový
0 500 1,000 1,500 2,000 2,500 3,000
2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet osob
Ženy Muži Celkem
24
počet lidí, kteří nabízejí svou práci a ucházejí se o pracovní místa, 2 980, tedy nejvíce za sledované období. Až do roku 2019 ubývá uchazečů o zaměstnání a v roce 2019 se o práci ucházelo nejméně lidí za celé období. Přesně se jedná o 1 105 uchazečů. V letech 2020 a 2021 je viditelný mírný nárůst a přiblížení se zpět k hodnotám před rokem 2019. Mezi lety 2015–2019 se počty uchazečů mění celkem výrazně a to až v řádu stovek za časový úsek jednoho roku. Důvodem je rostoucí mzda ve všech odvětvích. Mezi roky 2019 a 2020 je stav téměř neměnný a v roce 2021 se o práci uchází podobný počet potencionálních zaměstnanců, jako tomu bylo v roce 2018. Pokud se na graf díváme z hlediska genderu, vedou si ženy velmi dobře. Nicméně o práci se jich uchází, kromě roku 2019 a 2021, méně než mužů.
8.4.2. Nabídka práce podle věku
Graf č. 5: Nabídka práce podle věku v okrese Písek v letech 2015–2021
Zdroj: MPSV, 2021e (vlastní zpracování)
Graf č. 5 zobrazuje podíl uchazečů o zaměstnání na celkové populaci nabízející práci Uchazeči jsou děleni do šesti skupin podle věku.
První skupina zahrnuje lidi od počátku produktivního věku, od 15 let, po 24. rok života.
Může se tedy jednat o uchazeče se základním, středním případně i vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, kteří postupně začínají mít zájem uplatnit se na trhu práce a prodat své znalosti a dovednosti. Tato skupina je po celé sledované období druhou nejmenší. Důvodem může být jednak to, že spousta mladých v daném věku stále studuje a neucházejí se tedy o zaměstnání. Nebo to, že ti, co již dostudovali, jsou nabyti vědomostmi a elánem a nemají se začleněním na trh práce problém. Po roce 2018 vidíme
0%
5%
10%
15%
20%
25%
2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65+
25
expanzi skupiny, kdy na trh práce vstupují silné ročníky 2002 a vyšší. (DEMOGRAFIE, 2014)
Další věková skupina je v rozmezí 25–34 let. V ní se může jednat o absolventy vysokých škol, případně rodiče vracející se z rodičovské dovolené. Je to třetí nejméně početná skupina. V posledních letech, kdy počet uchazečů o zaměstnání ve všech kategoriích klesá se více dorovnává v četnosti starším věkovým skupinám.
Dvě následující skupiny v rozpětí 35–44 a 45–54 jsou lidé ve středním věku, kteří pravděpodobně čelí jednomu z běžných druhů nezaměstnanosti, nebo jsou součástí jedné ze znevýhodněných skupin na trhu práce. Počty uchazečů o zaměstnání jsou v těchto skupinách téměř po celou dobu nejvyšší. Sekunduje jim pouze skupina uchazečů starších 55 let.
Věkovou skupinu 55–64 je možné označit jako skupinu lidí v předdůchodovém věku.
Pokud ti to lidé přijdou o práci, hůře se jim další nalézá, důvodem tohoto neúspěchu může být i věková diskriminace. Nejméně uchazečů o zaměstnání je po celé období ve věkové kategorii 65+. Tento fakt není překvapením. Ve věku nad 65 let je totiž již většina osob v důchodu. Lidé často sami dobrovolně odchází do důchodu, nebo zůstanou ještě pár let ve stávajícím zaměstnání a v momentě, kdy o práci přijdou, nemají už potřebu hledat si nové místo. Jejich motivace pracovat klesá a vychutnávají si zasloužený odpočinek.
V okrese Písek tomu není jinak. Po roce 2018 pozorujeme mírný nárůst uchazečů o zaměstnání v této skupině. Důvodem je odliv silných poválečných ročníků ze skupiny do 64 let a jejich přesun do kategorie 65+. (DEMOGRAFIE, 2014)
V prvních čtyřech letech je nabídka práce ve všech věkových kategoriích vyšší, důvodem je dynamické zvyšování mezd a přecházení sebezaměstnaných do zaměstnaneckého postavení. (ČSÚ, 2021h) Vzhledem k událostem posledních dvou let můžeme v souvislosti s pandemií koronaviru pozorovat opět mírné zvýšení nabídky práce, které se začíná projevovat koncem roku 2020.
8.4.3. Nabídka práce podle vzdělání
V okrese Písek je dobrá dostupnost vzdělání. Základních škol je na území okresu celkem 23, z toho většina je soustředěna ve městech Písek a Milevsko. Zbylé základní školy jsou rozmístěny po vesnicích. Většina z nich však umožňuje jen vzdělávání po dobu prvních pěti let. Na druhý stupeň musejí děti dojíždět do měst. Středních škol je v okrese celkem deset. Z toho dvě v Milevsku a zbytek v okresním městě. Na své si přijde každý jedinec.
