Veřejná příloha20952_rica02.pdf, 1.9 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta

Hlavní specializace: Národní hospodářství

A NALÝZA NÁKLADŮ NA VĚZEŇSTVÍ V ČR V LETECH 2013 - 2018 A POTENCIÁLNÍ VYUŽITÍ VĚZŇŮ NA TRHU PRÁCE

bakalářská práce

Autor: Adam Richter

Vedoucí práce: Ing. Jiří Rotschedl

Rok: 2020

(2)

Prohlášení

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, dne 15. 8. 2020 Adam Richter

(3)

Poděkování

Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu mé bakáleřské práce Ing. Jiřímu Rotschedlovi za podnětné připomínky a odbornou pomoc. Zároveň bych rád poděkoval Ministerstvu spravedlnosti za poskytnutá data a iniciativu.

Děkuji také rodině a přátelům za morální podporu a rady v průběhu psaní a dokončování práce.

(4)

(5)

Abstrakt

(6)

Abstrakt

Problematika snižování veřejných výdajů je jedním z nejvíce probíraných ekonomických témat veřejností i médii. Analýza nákladů na vězeňství poskytuje pochopení problematiky jedné části veřejných výdajů, ve které se každoročně utrácí několik miliard korun. I když náklady na vězeňství nepřesahují procento státního rozpočtu, je to oblast, která vzhledem k bezpečnosti obyvatelstva České republiky nesmí být opomíjena.

Práce se snaží nalézt možné úspory cestou většího zaměstnávání vězňů. Aktuálnost zaměstnávání vězňů vychází ze současné extrémně nízké nezaměstnanosti a snahy tuto situaci řešit právě přes osoby ve výkonu trestu. V práci se ale naráží na problémy spojené se zaměstnáváním vězňů, jako jsou bezpečností rizika a fakt, že přibližně polovina vězňů v průběhu sledovaného období není práceschopná. Snaha o větší zapojení vězňů do pracovního života je přesto jednou z priorit Ministerstva spravedlnosti a soukromé subjekty, vzhledem k tristní situaci na trhu práce, by měly mít stále větší zájem o tento typ pracovníků.

Dalším prostředkem pro snížení výdajů na vězeňství jsou alternativní tresty. V této práci je rozebrán hlavně peněžní trest, který je uváděn jako ekonomicky nejefektivnější v modelech Garyho Beckera, a domácí vězení, jakožto moderní forma a nejbližší alternativa trestu odnětí svobody. Nicméně tyto formy trestu jsou dlouhodobě českou justicí opomíjeny i přes jejich zjevné, nejen ekonomické, výhody.

Klíčová slova: vězeňství, státní rozpočet, trh práce, nezaměstnanost, vzdělávání, odsouzenec

(7)

Abstract

The issue of reducing public spending is one of the most discussed economic topics of the public and the media. The analysis of the cost of prisons provides an understanding of the issue, that concerns one part of public spending, in which several billions are spent each year. Although the cost of prisons does not exceed a percentage of the state budget, it is certainly an area that must not be neglected due to the security of the population of the Czech Republic.

The work seeks to find possible savings through a greater employment of prisoners. The importance of the employment of prisoners is based on the current extremely low unemployment and efforts to solve this situation precisely through those serving their sentences. However, the work encounters problems associated with the employment of prisoners, such as security risks and the fact that approximately half of the prisoners during the research period were unable to work. However, the effort to increase the involvement of prisoners in working life is one of the priorities of the Ministry of Justice, and private entities are increasingly interested in this type of worker due to the deplorable situation on the labor market.

Another way of reducing prison costs is through alternative punishments. This work deals mainly with monetary fines, which is reported to be the most economically efficient way in Gary Becker's models, and with house arrests, as a modern form and the closest alternative to imprisonment. However, these forms of punishment have long been neglected by the Czech judiciary, despite their obvious and not only economic benefits.

Key words: prison systems, state budget, labor markets, unemployment, education, convict

(8)

Obsah

ABSTRAKT ... 6

ABSTRACT ... 7

OBSAH ... 8

ÚVOD ... 1

1 TEORETICKÁ ČÁST ... 3

1.1VÝDAJE NA VĚZEŇSTVÍ – TERMINOLOGIE A LEGISLATIVA ... 3

1.2TEORIE ZAMĚSTNÁVÁNÍ VĚZŇŮ ... 6

1.3TRH PRÁCE ... 9

1.3.1 Úvod do trhu práce ... 10

1.3.2 Rovnováha a nerovnováha na trhu práce ... 10

1.3.3 Nezaměstnanost ... 12

1.3.4 Druhy nezaměstnanosti ... 12

1.4EKONOMIE KRIMINALITY ... 14

1.4.1 Úvod do ekonomie kriminality ... 15

1.4.2 Beckerova ekonomie zločinu a trestu ... 15

1.5ALTERNATIVNÍ TRESTY ... 20

2 METODOLOGIE ... 24

2.1POUŽITÉ VÝPOČTY A VZORCE ... 24

2.1.1 Výpočet dat trhu práce v ČR a českého vězeňství ... 25

2.1.2 Výdaje na vězeňství a jejich procentuální vyjádření ... 27

2.1.3 Výpočet denních výdajů na jednoho vězně ... 27

3 PRAKTICKÁ ČÁST ... 29

3.1ANALÝZA NÁKLADŮ NA VĚZEŇSTVÍ V ČR ... 29

3.1.1 Vývoj celkových výdajů na Vězeňskou službu ... 30

3.1.2 Vývoj nákladů na zaměstnance Vězeňské služby ... 32

3.1.3 Vývoj nákladů na sociální dávky ... 35

3.1.4 Vývoj investičních nákladů Vězeňské služby ... 37

3.1.5 Vývoj ostatních věcných výdajů včetně programového financování Vězeňské služby ... 39

(9)

3.1.6 Vývoj korelace nákladů na Vězeňskou službu České republiky s počtem vězňů

... 41

3.2ANALÝZA TRHŮ PRÁCE V ČR A VČESKÉM VĚZEŇSTVÍ ... 43

3.3PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ VĚZŇŮ ... 47

3.3.1 Vývoj počtu vězňů v ČR a jejich práceschopnost ... 48

3.3.2 Pracovní příležitosti vězňů ... 51

3.3.3 Odměňování vězňů ... 54

3.4BECKERŮV MODEL V ALTERNATIVNÍCH TRESTECH ... 56

3.4.1 Trest domácího vězení ... 56

3.4.2 Peněžitý trest ... 59

ZÁVĚR ... 63

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ... 68

ZDROJE ... 70

KNIŽNÍ A TIŠTĚNÉ ZDROJE ... 70

ELEKTRONICKÉ ZDROJE ... 71

(10)

1

Úvod

Nedílnou součástí právní politiky státu je Vězeňská služba České republiky, která má zásadní úlohu v rámci naplňování účelu výkonu trestu odnětí svobody. Trest odnětí svobody v českém právním systému patří mezi nejpřísnější tresty a dohled nad tímto druhem trestu má Vězeňská služba, která spadá pod Ministersto spravedlnosti, a je tudíž hrazená ze státního rozpočtu. Je tedy důležité učinit analýzu o míře prostředků směřujících ze státního rozpočtu České republiky do vězeňství, jakožto sektoru, který je opomíjený a ve kterém se dají některé výdaje snížit, nebo úplně eliminovat.

Dlouhodobě jsou vedeny diskuze o přeplněnosti českých věznic a širokou veřejností je vyžadováno větší pracovní zapojení vězňů, čímž by se daly vyrovnat, nebo aspoň snížit společenské náklady spojené právě s trestem odnětí svobody. Zároveň v posledních letech sledovaného období, zejména v roce 2018, se Česká republika potýkala s nízkou nezaměstnaností a s ní s narůstající poptávkou po pracovní síle.

Problematika snižování výdajů veřejných financí je aktuální zejména z důvodu ochlazující se ekonomiky a nepříznivému plánovanému výběru daní. Bakalářská práce by měla přispět k zmapování nákladovosti na vězeňství a doporučit tvůrcům veřejných financí možné způsoby řešení jak v oblasti nákladů, tak v uplatnění vězňů na trhu práce.

Zároveň může zaměstnávání vězňů také přispět k naplnění účelu trestu a začlenit vězně do společnosti po jeho vykonání, a tím ke snížení míry recidivy.

Vývoji trhu práce v České republice se v různých oblastech věnuje například paní docentka Kotýnková a v oblasti penologie můžeme zmínit například pana doktora Sochůrka. Bohužel, k samotnému zaměstnávání vězňů analýzy a odborné publikace zejména v České republice poněkud absentují. Pokud nějaké k dohledání jsou, jedná se zpravidla pouze o koncepce a plány, ať už Ministerstvva spravedlnosti nebo jednotlivých věznic. Ovšem ze zahraničních studií o zaměstnávání věznů můžeme zmínit studii od autorů Sedgleyho, Scotta, Williamse a Derricka. I vzhledem k výše zmíněnému nedostatečnému zdroji dat mi připadá důležité téma zaměstnanost vězňů otevřít.

Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení nákladů na vězeňství a jejich vývoje v České republice v letech 2013–2018 a vyhodnocení potenciálního využití osob

(11)

2 ve výkonu trestu jako pracovní síly s cílem snížit náklady spojené s vězeňstvím a zlepšit současnou situaci na trhu práce.

Cílů práce dosahujeme pomocí analýzy dat týkajících se nákladů na vězeňství, zaměstnávání vězňů a trhu práce České republiky. Jsou také rozebírána data týkající se alternativních trestů, a to zejména trestu odmácího vězení a peněžitého trestu. Na těchto základech pak práce dedukcí dospívá k závěrům.

Data jsou čerpána ze statistických ročenek Vězeňské služby České rebubliky, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu a Probační a mediační služby České rebubliky. Praktické informace a doplňování dat jsou nabývána z osobních konzultací s pracovníky Ministerstva spravedlnosti.

Teorie je čerpána z dostupné literatury fakultní knihovny, Národní knohovny a také ze znalostích nabraných během bakalářského studia Národohospodářské fakulty.

Z dostupných zdrojů jsem jako relevantní vybral díla od autorů Beckera, Brožové, Buchtové, Walkera, Holmana, Sotoláře, Šámala a Půryho. Walkerovo dílo bohužel nebylo k sehnání v žádných ze zmíněných knihoven, a je tak čerpáno z důvěryhodných sekundárních zdrojů.

Z hlediska struktury se práce člení na dvě základní části, a to teoretickou a praktickou část. Ty se pak dělí na jednotlivé kapitoly a podkapitoly.

V teoretické části se práce nejdříve věnuje použitou legislativou a definicí souvisejících pojmů týkajích se výdajů na vězeňství nebo přímo zaměstnáváním vězňů. Dále je definovám trh práce, jeho rovnováha a nerovnováha a zní plynoucí nezaměstnanosti, přičem jsou rozebírány její jednotlivé druhy. Dále se práce zaobírá ekonomií kriminality, Beckerovými modely a teorií alternativních trestů. Samostatnou kapitolu je pak metodologická část, ve které jsou uvedeny zejména vzorce, se kterými je přímo v práci pracováno a počítáno.

V praktické části se práce je podrobně prováděna analýza nákladů na vězeňství, na který navazuje analyza trhu práce v České republice, který je dáván do kontextu s vězeňskou nezaměstnaností, jejíž zvýšení by mělo vést ke snížení nákladů na vězeňství. Navazuje kapitola rozebírající samotné pracovní uplatnění vězňů včetně systému jejich odměňování. Kapitolu uzavírají alternativní tresty v praxi s odkazem na Beckerovy modely z praktické části.

(12)

3

1 Teoretická část

Teoretická část je zaměřená na terminologii a legislativu použitou v průběhu práce a určující pojmy související s danou problematikou. Zvláštní kapitola je věnována teorii zaměstnávání vězňů s odkazem na studii autorů Sedgleye, Scotta, Williamse a Derricka, která se danou problematikou zabývá.

Situace na trhu práce je dána do možné souvislosti se zaměstnáváním vězňů, a tedy celkovými náklady na vězeňství. K popsání trhu práce a jeho základní funkce jsem zvolil práci ekonomů L. Robbins a J. Vlčka. Pro postihnutí základních zákonitostí představím rovnováhu na trhu práce a chování účastníků v případě nerovnováhy. Dále definuji nezaměstnanost, jakožto pojem, o kterém se bude hovořit v praktické části, a její druhy.

Pro lepší představu kriminálního chování jedinců se budu věnovat ekonomii kriminality, kde představím základní modely a budu se věnovat zejména Beckerovým modelům.

Jelikož se v ekonomii kriminality hojně hovoří o trestech, a zejména o trestech alternativních, jakožto o možném způsobu snížení společenských nákladů spojených s trestáním kriminálního chování jedinců, pokusím se definovat účel trestu a představím dva základní alternativní tresty – trest domácího vězení a peněžitý trest.

1.1 Výdaje na vězeňství – terminologie a legislativa

Jedním z cílů práce je analýza nákladů na vězeňství, které je hrazeno ze státního rozpočtu. Jednotlivé výdajové položky se tak řídí určitými zákony. V této kapitole bude související legislativa popsána společně s definicí příslušných pojmů.

Plánovaný rozsah finančních prostředků přidělených pro Vězeňskou službu České republiky je každoročně vymezen na základě rozpočtové kapitoly číslo 336, která je součástí státního rozpočtu. Správcem této kapitoly je Ministerstvo spravedlnosti, které může v průběhu roku tyto finanční prostředky upravovat. V práci bude použit a výhradně se bude zabývat rozpočtem po změnách, tedy rozpočtem skutečných výdajů.

Od Ministerstva spravedlnosti jsem vyrozuměl, že je možné učinit rozpad výdajů vězeňské služby až na několik set položek. Tento detailní rozpad po zcela individualizovaných položkách však není pro cíl práce účelný, neboť by ji zbytečně

(13)

4 znepřehlednil, a naopak jako vhodným se jeví pracovat se členěním výdajů Vězeňské služby po jednotlivých typových položkách, v rámci kterých lze data čerpat ze statistických ročenek vedených Vězeňskou službou. Práce tak vychází z členění výdajů Vězeňské služby na následující typové položky:

• Platy zaměstnanců – zahrnující platy na zaměstnance a na příslušníky Vězeňské služby. Mezi příslušníky vězeňské služby patří justiční stráž, vězeňská stráž, správní služby, Akademie vězeňské služby a pověřeného orgánu Vězeňské služby. Ve statistických ročenkách Vězeňské služby není zahrnuto povinné pojistné placené zaměstnavatelem.

• Sociální dávky – lze rozdělit na důchody zahrnující starobní důchody, invalidní důchody 1., 2. a 3. st., důchody pozůstalých a sirotčí důchody a ostatní dávky zahrnující odchodné, nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, výsluhové příspěvky a úmrtné.

• Ostatní věcné výdaje včetně výdajů programového financování – položka zahrnující největší množství různých dílčích položek. V práci bude věnována pozornost 4 největším, jimiž jsou nákup materiálu (obsahující např.: potraviny, léky, zdravotnický materiál), nákup vody, paliv a energie (obsahující např.:

vodu, teplou vodu, teplo, plyn, elektrickou energii, pohonné hmoty a mazadla), nákup služeb a ostatní nákupy (obsahující např.: opravy a udržování).

Mimo zmíněné dílčí položky sem můžeme řadit poskytnuté zálohy a jistiny, převody vlastnických fondů, náhrady placené obyv., ostatní transfery obyv., financování různých preventivních programů atd. Vzhledem k jejich malému podílu budou tyto náklady zahrnuty pod položkou další výdaje.

• Kapitálové výdaje – daly by se také nazvat jako investiční výdaje. Jedná se o výdaje do takzvaných „stálých aktiv“ a u vězeňské služby se jedná zejména o budovy a jejich modernizaci, dále pak lze jmenovat výdaje na modernizaci a zlepšení vnitřní bezpečnosti věznic (například pořízením prostředků sloužících

(14)

5 k detekci osob a předmětů), nákup zdravotnického vybavení (například automatické externí defibrilátory) atp.¹

Jednotlivé sociální dávky se řídí podle následujících zákonů: dávky důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, představují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí. Výsluhovými nároky podle zákona č.

361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jsou výsluhový příspěvek, odchodné a úmrtné. Nemocenské dávky jsou podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Ze vztahu vyměření výše dávky a případně odejmutí dávky, vychází Vězeňská služba při vyplácení uvedených sociálních dávek z podmínek pro nárok na dávku a pro nárok na výplatu dávky, které jsou stanoveny příslušnými zákonnými normami.²

Hrazení nákladů na výkon trestu, popřípadě vazby, ze strany samotných vězňů upravuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 94/2001 Sb.

„Druhy možných poplatků (dluhů):

• Náklady výkonu vazby – denní sazba nákladů výkonu vazby činí 45 Kč za každý započatý kalendářní den.

• Náklady výkonu trestu – odsouzení mají povinnost hradit náklady výkonu trestu ve výši 40 % z čisté pracovní odměny, maximálně 1 500 Kč za kalendářní měsíc.

Pokud nelze tyto náklady srazit z odměny za práci, může věznice k jejich úhradě použít peněžní prostředky, které má odsouzený uloženy ve věznici.

Od povinnosti hradit náklady výkonu trestu je osvobozen odsouzenec:

a) který nebyl nezaviněně zařazen do práce a neměl v období kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost,

b) který nedovršil 18. rok věku,

c) po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu,

1 Statistické ročenky Vězeňské služby České republiky 2013–2018 [online]. 2018 [cit. 2019-12-1]. Účelová publikace. Odbor správní Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky. Kapitola: Výdaje.

2 Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky. Česká justice [online]. [cit. 2020-08-08].

(15)

6 d) po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky

nebo terapie nejméně 21 hodin týdně, e) po dobu přerušení výkonu trestu,

f) po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného, g) po dobu dočasného předání do ciziny,

h) je-li na útěku.“³

Z uvedené legislativy je zřejmé, že vězeň je povinen si na svůj pobyt přispívat. Jedním z důvodů, kdy vězeň od této povinnosti může být osvobozen je, že z vlastního zavinění není pracovna zařazen. Jednou z příčin, kdy vězeň není pracovně zařazen může být, že mu není práce nabídnuta. Právě o samotném zaměstnávání vězňů, pracovních

možnostech, příslušných legislativách a souvisejících pojmů bude mluvit následující kapitola.

1.2 Teorie zaměstnávání vězňů

Jak bylo zmíněno výše, jednou z hlavních podmínek pro to, aby si vězeň hradil svůj pobyt, je, aby mu byla nabídnuta práce a byl tak pracovně zařazen. Vězeňská služba by mimo jiné měla odsouzeným po skončení jejich trestu pomoci s návratem do společnosti. Tomu by mělo přispívat mimo jiné právě i zaměstnávání vězňů během výkonu trestu, což má za cíl snížit míru recidivy.⁴

Kapitola se věnuje samotné teorii zaměstnávání vězňů a literární rešerši americké studie, která se věnuje zaměstnávání vězňů. Definuje samotnou koncepci zaměstnávání vězňů a k nim příslušné zákony, kterými se řídí. Dále uvede legislativu pro zaměstnávání vězňů, zákony a systém odměňování vězňů za odvedenou práci a bariéry uvedené v Koncepci vězeňství do roku 2025.

Jednou z mála studií zabývajících se zaměstnáváním vězňů je studie od autorů Sedgley, Scott, Williams, Derrick „Prison's Dilemma: Do Education and Jobs Programmes Affect Recidivism?“ Studie posuzuje dopad tří vězeňských programů na recidivu a úsporu nákladů daných věznic v Ohiu. Jedná se o programy práce ve vězeňském

3 Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti. VSCR [online]. [cit. 2020-03-18].

4 Koncepce vězeňství do roku 2025 [online]. 2016 [cit. 2020-07-11].

(16)

7 průmyslu, vzdělávací programy a zaměstnávání přímo ve vězení. Jde tedy o programy podporující vzdělávání a zaměstnávání odsouzených. Ze studie vyplývá, že vzdělávací programy a začleňování do práce mohou vězeňství výrazně snížit ekonomické náklady.

V závěru ale autoři uvádí, že polovinu úspor tvoří proměnné, které jsou závislé na velmi nestálých faktorech, jako je například vlastní volba. Doporučují tak tyto výsledky interpretovat s opatrností. Avšak studie potvrzuje, že méně odsouzených se do vězení nevrátí, nebo se vrátí později, než se očekávalo. Výsledky studie v tomto poukazují na význam všech tří programů, přičemž je důležité zmínit, že programy jsou ve vzájemné interakci a doplňují se.⁵

Vězeňská zařízení mají určité možnosti pro nabídku práce svým vězňům. Koncept zaměstnávání vězňů lze v rámci České republiky rozdělit následovně:

• Provozovny střediska hospodářské činnosti (SHČ) – jedná se například o zámečnické práce, stavební činnost, úklidové práce, montážní práce, kompletační práce atd.

• Vnitřní provoz – například úklid, kuchyně, kotelna, údržba, autodílna, sklady a další.

• Vlastní výroba – například dřevovýroba, kovovýroba, šití.

• Cizí subjekty – může probíhat na pracovištích uvnitř věznic nebo na pracovištích mimo věznice. Příkladem je likvidace odpadů, kompletace propagačních materiálů, kompletace elektro výrobků, balení výrobků, sklářská a bižuterní výroba, výroba palet, výroba nábytku, stavební práce, zámečnické práce, úklid veřejných prostranství, montážní práce, práce ve skladech atd.⁶

Ve Střediscích hospodářské činnosti se tedy jedná o vlastní výrobu, případně prodej vlastních výrobků. Podmínky pro provozování hospodářské činnosti Vězeňskou službou jsou dány v § 45 zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.

5 SEDGLEY N., SCOTT C., WILLIAMS N., a DERRICK F. Prison's Dilemma: Do Education and Jobs Programmes Affect Recidivism? Economica [online]. 2008 [cit. 2020-07-09]

6 Zaměstnávání vězňů. VSCR [online]. [cit. 2019-12-08]

(17)

8 U zaměstnávání vězňů je také nutné říci, že v České republice má vězeň povinnost pracovat, pokud mu je práce přidělena. Tuto povinnost práce odsouzeného udává „§ 28 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinnost pracovat, pokud je odsouzené osobě přidělena práce a není uznána dočasně práce neschopnou, nebo není po dobu výkonu trestu uznána zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce.“⁷ Jedná se také o jednu z výjimek v Listině základních lidských práv a svobod v článku 9.

Odměňování odsouzených je specifické, jelikož se neřídí minimální mzdou. Řídí se podle nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády vymezuje, že odsouzenému přísluší podle druhu jím vykonávané práce základní složka odměny:

a) v I. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 4 500,- Kč;

b) ve II. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 6 750,- Kč;

c) ve III. skupině, jedná-li se o samostatný výkon zvláště náročných a specializovaných prací vyžadujících zpravidla vyšší než úplné střední vzdělání nebo vyšší než úplné střední odborné vzdělání, výše základní složky odměny činí 9 000,- Kč.

Odměňování obviněných je stanoveno na základě zákona 262/2006 Sb., zákoník práce.⁸

Problémy, se kterými se musí Vězeňská služba vypořádat v souvislosti se zaměstnáváním vězňů, se uvádí v Koncepci vězeňství do roku 2025 vydané v roce 2016. Tato koncepce je zřejmě prvním pokusem Vězeňské služby České republiky definovat české vězeňství v dalším desetiletí. Na konci této koncepce je pak uvedeno 17 cílů, kterých by Vězeňská služba ráda do roku 2025 dosáhla. Mimo jiné se jedná

7 Zaměstnávání vězňů. VSCR [online]. [cit. 2019-12-07].

8 Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti [online]. [cit. 2020-03-18].

(18)

9 právě o rozšíření práce ve věznicích, zvýšení skutečného zaměstnávání odsouzených a snížení počtu recidiv. Bariéry možného zvýšení zaměstnávání vězňů uvedených v koncepci lze shrnout v následujících bodech:

• Poptávka po odsouzených je ze strany cizích subjektů sice vysoká, ale většina těchto subjektů vyžaduje práci vězňů mimo vězení. Zde se naráží na problém, poněvadž riziko útěku a preventivní opatření jsou příliš vysoká a Vězeňská služba nemá dostatek kapacit, aby zvládla dohled nad všemi poptávanými vězni při práci mimo věznici.

• Málo věznic má ve výrobě vhodná výrobní zařízení a prostor pro skladování.

Navíc jsou bezpečnostní systémy věznic na mnoha místech zastaralé, což brání poskytování pracovních programů.

• Mnoho vězňů má málo pracovních zkušeností a nízké vzdělání. Ideální případ by měl tedy být v kombinaci práce a vzdělání během pobytu ve vězení.

V současné době se ovšem odsouzený musí rozhodnout, zda bude pracovat, nebo se zapíše do odborné přípravy. Je tedy důležitá interakce mezi těmito dvěma činnostmi.⁹

Z výše uvedeného se dá usuzovat, že samotným zaměstnáváním vězňů by bylo možné snížit náklady na Vězeňství České republiky. Hlavní hypotézou pro zaměstnávání vězňů, se kterou pracuji je, že zaměstnávání vězňů je přímo ovlivněno situací na trhu práce.

1.3 Trh práce

Jedním z hlavních cílů práce je možná uplatnitelnost vězňů na trhu práce a snížení nákladů spojených s vězeňstvím. Jak vyplývá z výše citovaných právních předpisů, vězeň na svůj pobyt finančně přispívá tehdy, pokud je mu nabídnuta práce. Nabízí se tedy úvaha, že čím většímu počtu vězňů bude nabídnuta práce, tím více by se měly snížit náklady na vězeňství. Tato nabídka práce může být ovlivněna celkovou situací na trhu práce.

9 Koncepce vězeňství do roku 2025 [online]. 2016 [cit. 2020-07-11].

(19)

10 Následující text definuje trh práce dle autorů L. Robbins a Vlčka, rovnováhu na trhu práce dle profesora Holmana, nezaměstnanost a její jednotlivé druhy nutné k pochopení funkce trhu práce a nalezení možných mezer, která by šli vyplnit právě zaměstnáváním vězňů.

1.3.1 Úvod do trhu práce

Dle L. Robbins je základním principem ekonomie rozhodování o optimální alokaci vzácných zdrojů. Budeme-li se bavit o ekonomii trhu práce, půjde především o rozhodování mezi prací a volným časem.

Jak tvrdí Vlček, trh práce zajišťuje distribuci a produkci práce formou výměnných vztahů mezi domácnostmi, které práci nabízejí, a firmami, které práci poptávají.

Střetává se zde nabídka a poptávka a výsledkem této interakce je cena tohoto výrobního faktoru neboli mzda.

V ekonomické teorii je práce chápána jako trh primárního výrobního faktoru. Podle Vlčka je práce rozuměna jako cílevědomá hospodářská činnost člověka. Práci jako výrobní faktor nabízejí na trhu práce lidé, tedy domácnosti, a na straně poptávky jsou firmy.

1.3.2 Rovnováha a nerovnováha na trhu práce

¹⁰

Rovnováhou na trhu se běžně rozumí stav, kdy již neexistují okolnosti, které by u jeho účastníků vyvolávaly tendence ke změně. Z této definice rovnováhy se dá vycházet i při charakterizování rovnovážného stavu na trhu práce, který nastává tehdy, když se objem poptávaného množství práce rovná nabízenému množství práce, které jsou pracovníci ochotni nabídnout za daných podmínek.

V grafickém znázornění je rovnováha znázorněna bodem E, kde na je na vodorovné ose znázorněno množství práce v hodinách a na svislé ose reálná hodinová mzda. Reálnou hodinovou mzdou je zde myšlena průměrná reálná hodinová mzda vypočítaná jako průměr za různé pracovní profese. Mzda, která panuje při této rovnováze na trhu práce, se nazývá rovnovážnou mzdou WE.

10 HOLMAN R. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. Str.

270–272

(20)

11 GRAF 1: Rovnováha a nerovnováha na trhu práce

Zdroj: HOLMAN, R. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice.

Str. 271.

Při mzdě W1 by docházelo k nedostatku na trhu práce. Firmy by nenacházely takové množství lidí, jaké by chtěli zaměstnat, a konkurence mezi nimi by tak tlačila mzdu vzhůru. To by lidi vedlo ke zvyšování nabízeného množství práce, načež by firmy snižovaly poptávku po práci. Růst mezd ustane v bodě WE, kde se poptávané množství práce rovná nabízenému množství práce.

Opačný případ nastává při mzdě W2, kdy je na trhu práce přebytek, tedy nezaměstnanost. Konkurence mezi lidmi nabízejícími práci by tlačila mzdu dolů až do úrovně WE, kde by nezaměstnanost zmizela.

Trh práce tedy neustále inklinuje ke své rovnováze. Nerovnováhu, ať už jde o přebytek, tedy nezaměstnanost, nebo nedostatek, lze brát jako přechodnou situací, která je odstraňována pohybem reálné mzdy.

(21)

12

1.3.3 Nezaměstnanost

Pojem nezaměstnanost lze v ekonomii považovat za takový stav na trhu práce, kdy domácnosti poptávají více práce, než jim firmy nabízejí, jak již bylo zmíněno výše, a hovoříme tak tedy o nerovnováze na trhu práce. Pokud je pak nezaměstnanost příliš vysoká, může narušovat politickou a sociální stabilitu ve společnosti.

Nezaměstnanost se měří ukazatelem míry nezaměstnanosti:

𝑢 =_"#!^! (1)¹¹

Míra nezaměstnanosti je zde u (vyjádřené v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných.¹² Tedy ve jmenovateli je celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel.

Nezaměstnaného člověka lze chápat jako osobu schopnou práce, která je ale z eventuality pracovat v placeném zaměstnání vyloučena, ovšem práci se snaží aktivně hledat, byť jen na částečný úvazek.

Ztráta práce pro jedince znamená ztrátu příjmů, to vede k snížení životní úrovně.

U dlouhodobě nezaměstnaného jedince dochází k deprivaci ze ztráty práce a ke zhoršení sebevědomí a sebeúcty. Ve společnosti postupně ztrácí svůj sociální status, což může vést ke ztrátě styku se zaměstnanými.¹³

1.3.4 Druhy nezaměstnanosti

V ekonomii můžeme rozlišit několik druhů nezaměstnanosti, jako je například nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná. Tato část rozebere tři typy nezaměstnanosti podle příčiny jejího vzniku.

11 HOLMAN R. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. Str. 278

12 Tentýž zdroj

13 BUCHTOVÁ B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada.

(22)

13 Frikční nezaměstnanost

Podle Holmana se jedná o situaci, kdy osoby opustily původní práci a po nějakou dobu si hledají novou. Jelikož si každý vybírá mezi různými příležitostmi a hledá nejlepší možnou nabídku, můžou být takové osoby dočasně nezaměstnané.¹⁴

K frikční nezaměstnanosti se mimo jiné v Brožové píše, že informace na trhu práce jsou nedokonalé a také firmy potřebují čas, aby našly příhodného pracovníka na danou pozici.¹⁵

Z těchto definic vyplývá, že frikční nezaměstnanost není nijak dlouhodobá. Závisí ovšem na efektivnosti a rychlosti, se kterou lidé a firmy obsazují volná pracovní místa, a také na výši a době vyplácení podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek.

Většinou se ovšem její délka trvání uvádí okolo tří měsíců a týká se zejména mladých lidí.

Strukturální nezaměstnanost

Tato nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kde některá odvětví oslabují a jiná naopak sílí. To způsobuje, že se snižuje poptávka po určitých profesích, po jiných profesích naopak poptávka roste. V méně poptávaných odvětvích pak nastává propouštění, ale lidé nacházejí uplatnění v expandujících odvětvích.

To často vyžaduje rekvalifikaci.¹⁶

V Brožové se jako hlavní role u strukturální nezaměstnanosti uvádí mzdová sazba. Je to myšleno tím způsobem, že při pružné mzdové sazbě v útlumových odvětvích bude mzda klesat a lidé spíše a rychleji budou přecházet do rostoucích odvětví. Pokud by ovšem plat zůstával stejný, například z důvodu odborů, pracovníci by setrvávali v útlumových odvětvích, což může nezaměstnanost znatelně prodloužit.¹⁷

Brožová dále uvádí, že délka cyklické nezaměstnanosti je do jednoho roku a rozděluje ji ještě na dobrovolnou a nedobrovolnou. U dobrovolné nezaměstnanosti nejsou lidé ochotni pracovat při dané rovnovážné tržní mzdě a čekají, až jim úřad práce nabídne

15 BROŽOVÁ D. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. Str. 232

16 HOLMAN R. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. Str.

281

17 BROŽOVÁ D. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. Str. 233

(23)

14 požadovanou mzdu. Je tedy hodně závislá na výši sociálních dávek – čím jsou dávky menší, tím mají lidé větší motivaci pracovat. O nedobrovolné nezaměstnanosti se dá hovořit tehdy, když si lidé hledají práci a jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu převládá, ale nemohou najít práci. Postihuje lidi, u kterých je změna kvalifikace a profese příliš obtížná. Velkou příčinou mohou být odbory lobbující za vyšší mzdy anebo státem daná minimální mzda.¹⁸

Strukturální nezaměstnanost je tedy delší než nezaměstnanost frikční. Stále se ale standardně řadí do krátkodobé nezaměstnanosti, přestože její trvání může záviset i na zákonech v dané zemi.

Cyklická nezaměstnanost

Nezaměstnanost cyklická dle Holmana může být způsobena poklesem zahraniční poptávky nebo ochabnutím domácích investic. Ekonomika tedy musí být ve fázi globálního hospodářského poklesu, což je víceméně vždy provázeno zvýšenou nezaměstnaností téměř ve všech odvětvích. Lidé přijdou o práci v jednom odvětví, to vede k nižší spotřebě v jiných odvětvích, a to vede k propouštění i v těchto oblastech a tak dále.¹⁹

Cyklická nezaměstnanost, na rozdíl od předešlých, nepatří do přirozené míry nezaměstnanosti. Za její obdobu lze považovat nezaměstnanost sezónní, která je hodně spojována s cestovním ruchem a zemědělstvím.

1.4 Ekonomie kriminality

Náklady na výkon trestu jsou závislé na druhu uděleného trestu. Trestání (penologie) mimo jiné vychází z ekonomické teorie známé jako „ekonomie kriminality“. Z toho důvodu práce poskytuje vhled právě do této ekonomické teorie. Její pochopení může ukázat další možné úspory ve vězeňství a tím naplnit cíl práce snížení nákladů na vězeňství. Náhled do ekonomie kriminality poskytnou následující kapitoly.

Následující oddíly nejdříve uvedou samotnou ekonomii kriminality a představí jednotlivé teorie a zejména se budou věnovat Beckerovou ekonomií zločinu a trestu.

18 BROŽOVÁ D. Přednáška 5EN305 Ekonomie trhů práce, LS 2019, VŠE Praha

(24)

15

1.4.1 Úvod do ekonomie kriminality

Ekonomie kriminality zkoumá zločin podobně jako další lidské jednání. Základní složkou pro ekonomii je racionální chování jedince. Předpokládá tedy, že lidé jsou racionální a že maximalizují svůj užitek a ani u této ekonomické teorie tomu není jinak.

Stejně tak jako v jiných ekonomických teoriích předpokládáme dokonalou informovanost jedince, tak i v této teorii má potenciální zločinec informace o případném zisku, pravděpodobnosti dopadení a případném trestu.

Pro klasickou ekonomii kriminality je klíčový článek od G. Beckera z roku 1968 Crime and Punishment: An Economic Approach. Článek položil základy pro analýzu zločinu postavené na racionálním chování. G. Becker byl prvním ekonomem, který implementoval základní ekonomické modely do problematiky kriminality. V roce 1992 byl za to vyznamenán Nobelovou cenou za ekonomii.²⁰

V souvislosti s tématem ekonomie kriminality lze ještě zmínit model I. Heineke.

V tomto modelu osoba rozděluje své bohatství mezi investice do legálních a ilegálních aktiv. S vyšším výnosem jsou v tomto modelu ilegální aktiva, ale mají vyšší míru rizika.

Hlavním výsledkem tohoto modelu je, že pro jedince, který má averzní přístup k riziku, je efekt trestu odstrašující. Tedy pokud bude pravděpodobnost potrestání vysoká a bude vyšší trest, sníží se množství prostředků vynakládaných na ilegální činnost.²¹

1.4.2 Beckerova ekonomie zločinu a trestu

Důležitým Beckerovým tématem je ekonomie zločinu a trestu. Ekonomie zločinu, jako pozitivní disciplína, umožňuje nejen pohled do daňových úniků, tzv. zločinů bílých límečků, dopravních přestupků a podobných, ale i do loupeží, znásilnění a vražd. Dříve převládaly názory, že kriminální chování je vyvolané duševními chorobami a společenským útlakem. Becker tento postoj absolutně změnil.²²

Becker začal prezentovat názor, že kriminální chování je racionální. Racionalita v kriminálním chování některých osob spočívá ve vyšší finanční odměně ze spáchání

20 The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 1992 [online].

NobelPrize.org [cit. 2019-11-06].

21 HORVATH R., a KOLOMAZNIKOVA E. Individual Decision-Making to Commit a Crime: Early Models [online]. University Library of Munich, Germany, 2002, [přístup 2019-11-07].

22LOUŽEK M., Ekonomická teorie Garyho Beckera. Politická ekonomie, 2014, Vol. 6.

(25)

16 trestného činu ve srovnání s legální činností, přičemž bere v úvahu pravděpodobnost dopadení, usvědčení a rozsah trestu.²³ Zločinec je tedy racionální.

Beckerovy modely

Nejzákladnější model Garyho Beckera vypadá následovně:

𝐻^$ = ^%&_%' > 0 (2)²⁴

𝐺′ =^%(_%' > 0, (3)²⁵

kde v první rovnici H je výše škody ze spáchaných zločinů a O je zde počet zločinů.

V druhé rovnici představuje G pachatelův výnos z trestného činu. Z toho vyplývá, že s počtem zločinů rostou společenské náklady, tedy způsobené škody, a zároveň roste i pachatelův výnos.²⁶

Čisté společenské náklady D jsou jednoduše dány rozdílem mezi škodami spáchanými trestnou činností H a výnosem z trestné činnosti G. Tedy:

𝐷(𝑂) = 𝐻(𝑂) − 𝐺(𝑂) (4)²⁷

Becker také předvedl funkci klesajících mezních výnosů pachatele u dalšího zločinu následující podmínkou:

G‘ > 0 ; G‘‘ < 0 (5)²⁸

a s rostoucí mezní funkcí škody obětí s podmínkou:

H‘ > 0 ; H‘‘ > 0 (6)²⁹

23 LOUŽEK M., Ekonomická teorie Garyho Beckera. Politická ekonomie, 2014, Vol. 6.

24 BECKER G., Crime and Punishment: An economic Approach, The Jurnal of Political Economy, Vol.

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 173

25 Tentýž zdroj

26 Tentýž zdroj

27 Tentýž zdroj

28 Tentýž zdroj

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 173

(26)

17 Pomocí výše uvedených předpokladů Becker znázorňuje racionální chování zločince.

Potenciální zločinec porovnává své výnosy a náklady ze spáchání trestného činu. Osoba tedy vykoná trestný čin pouze za předpokladu, že její očekávaný zisk z trestné činnosti bude vyšší než očekávaný zisk z druhé nejlepší příležitosti. Z některých jedinců se stávají zločinci ne snad proto, že by se jejich motivace k páchání trestné činnosti lišily od ostatních, nýbrž proto, že jsou jejich výnosy a náklady odlišné od ostatních.³⁰ G. Becker v další části svého modelu popisuje individuální nabídku trestných činů, která je jakousi funkcí týkající se počtu kriminálních činů. Autor individuální nabídkovou funkci zločinu popsal následovně:

Oj = Oj(pj, fj, uj) (7)³¹

Oj je zde proměnná a udává počet zločinů spáchaných za určitou dobu, 𝑝𝑗 představuje pravděpodobnost potrestání za spáchaný zločin, 𝑓𝑗 je výše samotného trestu za daný zločin a uj je funkce náhodné složky, tedy ostatní možné faktory. Trestu 𝑓𝑗 čelí pouze odsouzený zločinec, zatímco neodsouzený nečelí žádnému trestu.

Protože potencionálnímu trestu čelí jen odsouzené osoby, může zvýšení hodnot 𝑝𝑗 a 𝑓𝑗 snížit očekávaný užitek z trestného činu a mít sklon ke snížení množství zločinů, tedy nabídku zločinů, protože se zvýší pravděpodobnost potrestání či výše trestu. Ostatní faktory, jako je například navýšení platu v podniku, můžou mít také negativní vliv na nabídku zločinu. Jedince můžou přimět k nepáchání trestného činu.³²

Dále Becker ve svém modelu předpokládá standardní užitkovou funkci v případě nejistoty, a pracuje tedy s očekávaným užitkem ze zločinu ve tvaru:

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 174

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 177

32 Tentýž zdroj

(27)

18 𝐸𝑈𝑗 = 𝑝𝑗𝑈𝑗(𝑌𝑗 − 𝑓𝑗) + (1 − 𝑝𝑗)𝑈𝑗(𝑌𝑗) (8)³³ kde Yj představuje zisk ze zločinu, EUj je očekávaný užitek jedince, 𝑓𝑗 je výše trestu vyjádřená penězi, 𝑝𝑗 je pravděpodobnost potrestání a 𝑈𝑗 znázorňuje užitkovou funkci.

Jedincův očekávaný užitek je tedy dán součtem užitků při odsouzení s pravděpodobností 𝑝𝑗, kdy je jeho zisk snížen výší trestu, a neodsouzení s pravděpodobností (1 − 𝑝𝑗), kde jedinec dosahuje plné výše zisku.³⁴

Becker v tomto modelu porovnává vztah a dopad na očekávaný užitek. Například zvýšení 𝑝𝑗 (pravděpodobnosti potrestání) a zároveň snížení 𝑓𝑗 (výše trestu). Protože se změní výše rizika, bude mít vliv na EUj (očekávaný užitek jedince), ale nebude mít žádný dopad na výši Yj (zisk ze zločinu). Lze z toho vyvodit, že pokud jedinec preferuje riskantní chování, zvýšení hodnoty 𝑝𝑗 sníží očekávaný užitek, a tím i počet zločinů výrazněji než úměrně procentuálnímu zvýšení hodnoty 𝑓𝑗. U rizikově neutrálního jedince budou změny hodnot 𝑝𝑗 a 𝑓𝑗 působit na očekávaný užitek jedince stejně. Autor na základě empirických poznatků dodává, že na pravděpodobnost potrestání 𝑝𝑗 reagují často osoby citlivěji, než na změnu ve výši trestu 𝑓𝑗. Z toho lze vyvodit, že u zločinců převažuje sklon k riskování.³⁵

Gary Becker ve svém díle dále rozebírá nabídku zločinu. Představuje v ní tržní nabídku zločinu a podmínku vztahu mezi ziskem Yj a hodnotou výše trestu 𝑓𝑗. V těchto modelech se opírá o studie Smigela z roku 1965 a Ehrlicha z roku 1967 a používá jejich modely. Jelikož se tyto modely podobají výše zmíněným, nebudeme je zde dále rozebírat.

Velmi podstatnou otázkou, jak je patrné z již zmíněných modelů, je problematika trestů pro zločince. Becker je zastáncem peněžitých trestů, jelikož jsou pro společnost nejefektivnější. Ve finančních trestech vidí nejlepší možnou formu v případech, kde je to realizovatelné. Peněžitý trest má dle Beckera být ve výši nákladů na dopadení a odsouzení pachatele, tedy aby společenské náklady byly nulové. Tresty odnětí svobody jsou dle autora pro společnost zátěží. Náklady na odnětí svobody

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 177

34 Tentýž zdroj

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 178

(28)

19 se skládají z nákladů diskontovaného ušlého zisku pachatele z legální činnosti, jednoduše řečeno ušlé mzdy, nákladů na odnětí svobody a omezení jeho spotřeby.

Náklady na vězení spadají pod společenské náklady, jelikož veškeré výdaje spojené s vězeňstvím jsou placené z daní. Celkové náklady Becker definuje jako náklady na dopadení a odsouzení pachatele plus ostatní náklady anebo mínus zisky společnosti.

Ziskem společnosti se rozumí sankce udělené pachatelům. Ve výsledku by se měly náklady na zločince rovnat ziskům z udělených sankcí a sociální náklady by měly být nulové. To vše platí za předpokladu finančního trestu, a nikoli pro odnětí svobody, kde náklady na zločince nemůžou být nulové. Do společenských nákladů Becker započítává i utrpení z páchaného zločinu, ať už se jedná o škody na majetku nebo zdraví.

Společenské náklady tak v některých případech převyšují náklady na pachatele.³⁶ Becker popisuje náklady společnosti následující vztahem:

𝑓^$ ≡ 𝑏𝑓 (9)³⁷

kde 𝑓^$ představuje společenské náklady a 𝑏 je koeficient, který transformuje 𝑓 do 𝑓^$. Koeficient 𝑏 se odvíjí od spáchaného skutku a uloženého trestu. V případě pokuty pro koeficient platí 𝑏 ≅ 0, zatímco v případě trestu odnětí svobody platí 𝑏 > 1.³⁸

Becker přiznává, že v případě závažných trestných činů nelze způsobené společenské náklady vykompenzovat peněžní částkou, nebo by byla částka v takové výši, že by nebylo v silách jedince danou částku zaplatit.

Pro výši pokuty uvádí následující rovnici:

𝑓 = 𝐻^$`Ôb + 𝐶′(Ô, 1) (10)³⁹ kde 𝐻 představuje mezní škodu, kterou pachatel způsobil, a 𝐶 jsou mezní náklady způsobené trestným činem. Dále Ô udává optimální počet zločinů. Becker u tohoto modelu doplňuje, že využívání pokut jako formy trestu vyžaduje znalost mezních zisků a mezních nákladů na dopadení a odsouzení zločinců, a to není jednoduché. Stejně je

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 169 - 217

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 180

38 Tentýž zdroj

76, No. 2. (Mar. – Apr., 1968), str 192

(29)

20 ale v případě trestu odnětí svobody třeba znát, jaký to má dopad na chování zločinců.

Jestli je elasticita zločinů velká, nebo malá, jestliže se změní způsob trestu z pokuty na odnětí svobody.⁴⁰

1.5 Alternativní tresty

Beckerovými modely můžeme volně navázat na alternativní tresty, jelikož, jak již bylo výše mnohokrát řečeno, Becker za nejefektivnější způsob trestu považuje peněžitý trest.

Ten je v dnešní době všeobecně brán jako jedna z mnoha možností alternativního trestání kriminálního chování.

Definic trestu lze najít několik. Nigel Walker ve svém díle „Why Punish?“

charakterizuje trest pomocí následujících šesti rysů:

1. „trest zahrnuje způsobení újmy, tj. něčeho, co je obecně pokládáno za nepříjemné;

2. tato újma je způsobena úmyslně a cíleně;

3. trest je ukládán osobou, která k tomu má autoritu (ať je to ve společnosti, firmě či rodině);

4. trest je ukládán za konání či opomenutí, jež porušuje právo, pravidlo nebo zvyklost;

5. toto porušení musí být zaviněné, tj. trestané osobě musí být vytknutelné;

6. trest je ukládán z ospravedlnitelného důvodu, nikoliv svévolně.“⁴¹

Veškeré definice „trestu“ mají ale jeden společný prvek, a to ten, že trest označuje uložení újmy za porušení daného pravidla, případně řádu. V trestním právu hovoříme o porušení právní normy.

Alternativní trest lze chápat jako jakýkoli jiný trest, než je odnětí svobody. Tedy cokoli jiného, než je umístění pachatele do vězení. Takovými tresty mohou být například domácí vězení, obecně prospěšné práce, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, propadnutí majetku, zákaz činnosti, ztráty titulů, popřípadě hodností atd.⁴²

40 Tentýž zdroj

41 LATA J. Účel a smysl trestu. Praha: LexisNexis, 2007. Knihovnička LexisNexis. Str. 6

42 SOTOLÁŘ A., ŠÁMAL P., a PÚRY F. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C.H. Beck, 2000. Beckovy příručky pro právní praxi.

(30)

21 Nalezení jiných možností, tedy alternativ k trestu odnětí svobody, může být důležité nejen s ohledem k úsporám, ale neměl by být zanedbáván i výchovný význam a zvýšení pravděpodobnosti nápravy pachatele. Alternativní tresty mohou lépe a spravedlivěji potrestat pachatele a přitom jej nevytrhovat ze společnosti.

Soudy v České republice alternativních trestů velmi využívají, více než 80 %⁴³ veškerých sankcí jsou tresty alternativní. V této práci se budeme věnovat zejména domácímu vězení, jakožto moderní formě trestu, a již několikrát zmiňovaným peněžitým trestům. Uvedeme ale i další běžné formy alternativních trestů – zákaz činnosti a obecně prospěšné práce.

Zákaz činnosti

Jak je uvedeno v § 73 trestního zákoníku, může být pachateli trestného činu udělen zákaz činnosti (podnikání, řízení motorových vozidel apod.), pokud se dopustil trestného činu v souvislosti s příslušnou činností, a to až na deset let.

U tohoto druhu trestu je viditelných několik parametrů – prakticky nulové náklady na výkon trestu a na druhé straně riziko porušení zákazu činnosti a pokračování v trestné činnosti.

Obecně prospěšné práce

Odpykání trestu za spáchaný zločin se často říká „splácení dluhu společnosti“. Téměř doslova toto rčení naplňuje trest obecně prospěšných prací. Odsouzenému může být na základě rozsudku nařízeno odpracovat až 300 hodin obecně prospěšných prací. Ty musí vykonat osobně ve svém volném čase do jednoho roku od rozsudku. Za výkon obecně prospěšných prací nenáleží odsouzenému žádná odměna. Pokud nedodrží podmínky, musí nastoupit do vězení.⁴⁴

„Trest obecně prospěšných prací průměrně tvoří 16 % z celkového počtu ukládaných trestů.“⁴⁵

43 Ukládání alternativních trestů v praxi [online]. [cit. 2020-04-04].

44 VITÁSKOVÁ, L. Trest obecně prospěšných prací a jeho výkon. Praha, 2010. Diplomová práce.

Univerzita Karlova. Vedoucí práce Doc. JUDr. Mgr. Jiří HERCZEG, Ph.D. Str. 17.

45 Tentýž zdroj. Str. 59.

(31)

22 V ideální společnosti bychom tento trest mohli brát jako všeobecně pozitivní – někdo vykoná práci bez nároku na odměnu, utuží své pracovní návyky a odsouzený je spokojený, že nemusí nastoupit do vězení. Ve skutečnosti je ale umístění odsouzených na pracoviště obtížné – úřady často jen problematicky hledají pro odsouzené vhodnou práci a odsouzení zneužívají této lehké formy trestu, práci se vyhýbají nebo pracují pomalu.

Domácí vězení

O domácím vězení můžeme tvrdit, že je to nejbližší alternativa právě k trestu odnětí svobody s umístěním ve vězení. Odsouzený má při vykonávání tohoto druhu trestu povinnost pobývat v předem určeném obydlí. Tento druh trestu lze udělit osobám, u nichž je zapotřebí omezení osobní svobody, ale s ohledem na závažnost trestného činu, povahu jedince a případnou nápravu stačí právě menší intenzita omezení.⁴⁶

Domácí vězení by mělo být pro člověka i psychicky zdravější. Osoba je tak spíše mimo přímé vlivy patologických jedinců, kterých je ve vězení zpravidla větší koncentrace.

Domácí vězení jako druh trestu byl v České republice zaveden 1. 1. 2010 novým trestním zákoníkem. Soud může domácí vězení stanovit v maximální výši dvou let, v extrémních případech přeměny jiných trestů na pět let. Ukládání a výkon trestu domácího vězení jsou upraveny v trestním zákoníku (§ 60 a § 61 zákona č. 40/2009 Sb.) a v trestním řádu (§ 334 a) až g) zákona č. 140/1961 Sb.)⁴⁷

Příznivci trestu domácího vězení používají jako argument ušetřené společenské náklady oproti pobytu ve vězení. Při domácím vězení by měl odsouzený jedinec lepší možnost pracovního zapojení, tím by mohl lépe finančně participovat na svém trestu a lépe splácet případné škody vzniklé trestnou činností. Ekonomickou stránkou domácího vězení se bude podrobněji zaobírat praktická část práce.

Peněžitý trest

Tento způsob trestu je považován za jednu z nejpodstatnějších alternativ k trestu odnětí svobody. Lze ho použít na širokou škálu trestných činů a patří mezi základní majetkové

46 KURSOVÁ J. Právní úprava domácího vězení v České republice a Anglii. Státní zastupitelství, Praha:

Wolters Kluwer ČR a.s., 2015, roč. 13, č. 4. Str. 28–36

47 TREST DOMÁCÍHO VĚZENÍ [online]. [cit. 2019-11-23].

(32)

23 tresty. Smyslem tohoto trestu je odnětí finančních prostředků, které byly získány ve spojitosti s trestnou činností, anebo takových prostředků, které by mohly napomáhat k páchání další trestné činnosti.⁴⁸

Jedním z hlavních důsledků peněžitého trestu by mělo být snížení životní úrovně trestaného na minimálně takovou dobu, kterou by strávil v nějakém nápravném zařízení.

Nejlépe se vyměřuje u majetkových trestných činů. Výše peněžní sankce by měla být v takové výši, aby byla dobytná. Podmínky aplikace peněžitého trestu v České republice jsou upraveny § 67 trestního zákona.⁴⁹

48 VANTUCH P. Trestní zákoník s komentářem. Olomouc: ANAG, 2011. Str. 233–241

49 Tentýž zdroj.

(33)

24

2 Metodologie

V praktické části budou stanovené cíle práce naplňovány převážně metodou analýzy, a to zejména klasifikační, vztahové, odvětvové a regresní, které budou založeny na datech zkoumaného období. Vlivem složitosti zkoumaného tématu a jeho mezioborovosti s ohledem na volbu komplexního přístupu bude více využito analýzy kvantitativní než kvalitativní. V rámci těchto kvantitativních metod tak bude například pracováno s rozdíly, podíly, procentními body a podobně.

Na základě analýz se logickou metodou dedukce bude dospívat k jednotlivým závěrům.

Doplňme, že při stanovení závěrů bude současně využíváno empirie pracovníků Ministerstva spravedlnosti a samotného autora.

Data potřebná ke zmíněné komplexní analýze budou čerpána převážně ze statistických ročenek Vězeňské služby České republiky, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu a Probační a mediační služby České republiky. Případné nesrovnalosti a chybějící data budou doplňována z osobních konzultací Ministerstva spravedlnosti. Některá data, zejména týkající se procentuálních vyjádření, budou dopočítávána převážně vlastními vzorci, které autor představí v následujících kapitolách.

V souladu se schválením zadání práce budou data čerpána za období 2013 až 2018, avšak v případě potřeby budou pro hlubší analýzu využita data z dřívějších let. Vše v souladu s platnou metodikou pro psaní odborných prací pro NF VŠE.

2.1 Použité výpočty a vzorce

V případech specifikovaných v následujících oddílech jsou v používaných zdrojích z resortu Ministerstva spravedlnosti data prezentovaná bez informace o tom, jakým způsobem k nim autor dospěl. Kvůli potřebě ověření správnosti těchto prezentovaných dat práce ve své praktické části přistupuje k jejich verifikaci přepočítáním dle níže uvedených vzorců. Verifikace se týká pouze dat o počtu nezaměstnaných vězňů a o denních výdajích na jednoho vězně, oproti tomu data založená na prosté sčítací metodě v absolutních číslech (např. celkový počet vězňů, celková počet uchazečů

(34)

25 o zaměstnání) práce považuje za věrohodná, a proto nebyla verifikována. Ostatní data byla dle níže uvedených vzorců počítána.

2.1.1 Výpočet dat trhu práce v ČR a českého vězeňství

Od ledna 2013 MPSV počítá v České republice míru registrované nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku, vynásobený stem, aby výsledek vyšel v procentech.⁵⁰

𝑃𝑜𝑑í𝑙 𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛ý𝑐ℎ 𝑜𝑠𝑜𝑏 = )*+,-ě/0),)í (45678 9*0)

;*9<=>ý @=č*0 =BC>,0*9 (45678 9*0)∗ 100 (11)⁵¹ Data budou převážně čerpána ze Statistických ročenek trhu práce v České republice vedených MPSV, dostupných online z internetových stránek Českého statistického úřadu.

Vývoj hrubého domácího produktu (HDP) bude čerpán z Hlavních makroekonomických ukazatelů národních účtů zveřejňovaných ČSU. Dle jejich metodiky „hrubý domácí produkt představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích činností považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržních i netržních). Jde o propočet v kupních cenách, za které jsou realizovány tržní výkony (tzn. včetně daní z produktů a bez dotací na produkty). U netržních služeb je přidaná hodnota vyjádřena jako souhrn náhrad zaměstnancům a spotřeby fixního kapitálu.

Prvotní propočet je proveden v běžných cenách. Pro potřeby sledování vývoje s vyloučením vlivu změn cen následuje převod do průměrných cen předchozího roku, ze kterých se tzv. řetězením získají údaje ve stálých cenách roku 2015. Údaje jsou uváděny bez očištění o nestejný počet pracovních dní.“⁵²

Převisem volných pracovních míst bude myšlen rozdíl mezi počtem volných pracovních míst a počtem uchazečů o zaměstnání v daném období. Průměrný převis volných pracovních míst bude počítán součtem převisů volných pracovních míst vydělený počtem období.

50 Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti. CZSO [online]. 7. 11. 2012 [cit. 2019-11-11].

51 Tentýž zdroj

52 Hlavní makroekonomické ukazatele, Metodické poznámky, ČSU [online] 1. 7. 2020 [cit. 2020-08-27].

(35)

26 Meziroční srovnání osob pracujících za úplatu ve výkonu trestu bude prováděno rozdílem zkoumaných let. Data budou čerpána ze Statistických ročenek Vězeňské služby České republiky, doplňována o osobní konzultace se zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti.

Do roku 2016 Vězeňská služba České republiky uvádí pouze průměrnou denní zaměstnanost osob ve výkonu trestu všemi formami. Jak jsem vyrozuměl od pracovníků ministerstva, pod pojmem zaměstnávání osob ve výkonu trestu všemi formami jsou rozuměny i osoby, které jsou ve vzdělávacích programech, terapeutických programech a osoby podílející se na chodu věznice bez nároku na mzdu. Aby nedošlo k chybným a zavádějícím závěrům o zaměstnávání osob ve výkonu trestu, bude nutné získat data z Ministerstva spravedlnosti o pracovně zařazených osobách v letech 2013, 2014 a 2015, jak je tomu od roku 2016. Při té příležitosti zažádám i o průměrné denní počty pracujících vězňů v jednotlivých formách odsouzených ve sledovaném období.

Míru nezaměstnaných osob ve výkonu trestu budu počítat jako rozdíl jedné z podílu z celkového počtu pracovně zařazených osob ve výkonu trestu ku celkovému počtu práceschopných odsouzených způsobilých k výkonu práce, to celé vynásobené stem, aby vyšel výsledek v procentech. Data budou čerpána ze Statistických ročenek Vězeňské služby České republiky a z interních zdrojů Ministerstva spravedlnosti České republiky.

.𝑀í𝑟𝑎 𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛ý𝑐ℎ 𝑜𝑠𝑜𝑏 𝑣𝑒 𝑣ý𝑘𝑜𝑛𝑢 𝑡𝑟𝑒𝑠𝑡𝑢 =

v1 − D*9<=>ý @=č*0 @E,;=>)ě +,ř,+*)ý;G =/=B >* >ý<=)H 0E*/0H

D*9<=>ý @=č*0 @Eá;*/;G=@)ý;G =%/=H+*)ý;G +@ů/=BK9ý;G < >ý<=)+ @Eá;* w ∗ 100 (12)⁵³ Samotný systém zaměstnávání je realizován v souladu se zákonem č. 169/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o výkonu trestu odnětí svobody, kdy po posouzení zdravotní a odborné způsobilosti a možností věznice v oblasti volných pracovních míst, je odsouzený odbornou komisí zařazen do práce. Tím rozumíme i práceschopného odsouzeného způsobilého k výkonu práce.⁵⁴

53 Vlastní rovnice

54 Zákon č. 169/1999 Sb. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů [online]. [cit. 2020-08-11].