Autor: Adam Richter
Vedoucí práce: Ing. Jiří Rotschedl Rok: 2020
A
NALÝZA NÁKLADŮ NA VĚZEŇSTVÍ VČR
V LETECH2013 - 2018
A POTENCIÁLNÍ VYUŽITÍ VĚZŇŮ NA TRHU PRÁCEbakalářská práce
Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta
Hlavní specializace: Národní hospodářství
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
Adam Richter
V Praze, dne 13. 5. 2020
Poděkování
Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu mé bakáleřské práce Ing. Jiřímu Rotschedlovi za podnětné připomínky a odbornou pomoc. Zároveň bych rád poděkoval Ministerstvu spravedlnosti za poskytnutá data a iniciativu.
Děkuji také rodině a přátelům za morální podporu a rady v průběhu psaní a dokončování práce.
Abstrakt
Abstrakt
Problematika snižování veřejných výdajů je jedno z nejvíce probíraných ekonomických témat veřejností i médii. Analýza nákladů na vězeňství poskytuje pochopení problematiky jedné části veřejných výdajů, ve které se každoročně utrácí několik miliard.
I když náklady na vězeňství nepřesahují procento státního rozpočtu je to jistě oblast, která vzhledem k bezpečnosti obyvatelstva České republiky nesmí být opomíjena.
Práce se snaží nalézt možné úspory cestou většího zaměstnávání vězňů. Aktuálnost zaměstnávání vězňů vychází ze současné extrémně nízké nezaměstnanosti a snahy tuto situaci řešit právě přes osoby ve výkonu trestu. V práci se ale naráží na problémy spojené se zaměstnáváním vězňů, jako jsou bezpečností rizika a fakt, že přibližně polovina vězňů v průběhu sledovaného období není práceschopná. Snaha o větší zapojení vězňů do pracovního života je přesto jednou z priorit Ministerstva spravedlnosti a soukromé subjekty, vzhledem k tristní situaci na trhu práce, mají stále větší zájem o tento typ pracovníků.
Dalším prostředkem pro snížení výdajů na vězeňství jsou alternativní tresty. V této práci je rozebrán hlavně peněžní trest, který je uváděn jako ekonomicky nejefektivnější v modelech Garyho Beckera, a domácí vězení, jakožto moderní forma a nejbližší alternativa trestu odnětí svobody. Nicméně tyto formy trestu jsou dlouhodobě českou justicí opomíjeny i přes jejich zjevné, nejen ekonomické, výhody.
Klíčová slova: vězeňství, státní rozpočet, trhy práce, nezaměstnanost, vzdělávání, odsouzenec
Abstract
The issue of reducing public spending is one of the most discussed economic topics of the public and the media. The analysis of the cost of prisons provides an understanding of the issue, that concerns one part of public spending, in which several billions are spent each year. Although the cost of prisons does not exceed a percentage of the state budget, it is certainly an area that must not be neglected due to the security of the population of the Czech Republic.
The work seeks to find possible savings through a greater employment of prisoners. The importance of the employment of prisoners is based on the current extremely low unemployment and efforts to solve this situation precisely through those serving their sentences. However, the work encounters problems associated with the employment of prisoners, such as security risks and the fact that approximately half of the prisoners during the research period were unable to work. However, the effort to increase the involvement of prisoners in working life is one of the priorities of the Ministry of Justice, and private entities are increasingly interested in this type of worker due to the deplorable situation on the labor market.
Another way of reducing prison costs is through alternative punishments. This work deals mainly with monetary fines, which is reported to be the most economically efficient way in Gary Becker's models, and with house arrests, as a modern form and the closest alternative to imprisonment. However, these forms of punishment have long been neglected by the Czech judiciary, despite their obvious and not only economic benefits.
Key words: prison systems, state budget, labor markets, unemployment, education, convict
Obsah
ÚVOD ... 1
1 TEORETICKÁ ČÁST ... 3
1.1TRHY PRÁCE ... 3
1.1.1 Úvod do trhů práce ... 3
1.1.2 Nezaměstnanost ... 3
1.1.3 Druhy nezaměstnanosti ... 4
1.2EKONOMIE KRIMINALIT ... 6
1.2.1 Úvod do ekonomie kriminality ... 6
1.2.2 Beckerova ekonomie zločinu a trestu ... 7
1.3ALTERNATIVNÍ TRESTY ... 11
2 METODOLOGIE ... 14
2.1VÝPOČET DAT TRHŮ PRÁCE V ČR A ČESKÉHO VĚZEŇSTVÍ ... 14
2.2PROCENTUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ VÝDAJŮ A PŘÍJMŮ NA VĚZEŇSTVÍ ... 15
2.3VÝPOČET DENNÍCH VÝDAJŮ NA JEDNOHO VĚZNĚ ... 16
3 PRAKTICKÁ ČÁST ... 17
3.1ANALÝZA TRHŮ PRÁCE V ČR A VČESKÉM VĚZEŇSTVÍ ... 17
3.2PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ VĚZŇŮ ... 21
3.2.1 Vývoj počtu vězňů v ČR a jejich práceschopnost ... 22
3.2.2 Pracovní příležitosti vězňů ... 25
3.2.3 Odměňování vězňů ... 28
3.3PŘÍJMY A NÁKLADY NA VĚZEŇSTVÍ V ČR ... 31
3.3.1 Příjmy Vězeňské služby ... 31
3.3.2 Vývoj celkových výdajů na Vězeňskou službu ... 33
3.3.3 Vývoj nákladů na zaměstnance Vězeňské služby ... 35
3.3.4 Vývoj investičních nákladů Vězeňské služby ... 37
3.3.5 Vývoj korelace nákladů na Vězeňskou službu České republiky s počtem vězňů ... 39
3.4BECKERŮV MODEL V ALTERNATIVNÍCH TRESTECH ... 41
3.4.1 Trest domácího vězení ... 42
3.4.2 Peněžitý trest ... 44
ZÁVĚR ... 47
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ... 50
ZDROJE ... 52
KNIŽNÍ A TIŠTĚNÉ ZDROJE ... 52
ELEKTRONICKÉ ZDROJE ... 53
1
Úvod
Dnešní svět, Českou republiku nevyjímaje, charakterizuje velký ekonomický růst.
S konjukturou lze spojit růst nákladů ve státní správě, ať už díky rostoucím platům státních zaměstnanců nebo populistickým vládním krokům. Přitom právě v konjuktuře by měla být snaha o úspory. Je tedy důležité učinit analýzu o míře prostředků směřujících ze státního rozpočtu České republiky do vězeňství, jakožto sektoru, který je opomíjený a ve kterém se dají některé výdaje snížit, nebo úplně eliminovat.
Toto téma vychází z neustálé tendence a snahy o úspory ve veřejných výdajích, snižování deficitu státního rozpočtu a zeštíhlování všech veřejných institucí včetně Vězeňské služby.
Výběr tématu ovlivnila především aktuální nízká nezaměstnanost na trhu práce a s ní spojená vysoká poptávka po pracovní síle. Dlouhodobě jsou vedeny diskuze o přeplněnosti českých věznic a širokou veřejností je vyžadováno větší pracovní zapojení osob ve výkonu trestu. Tento tlak je vyvíjen nejen jakožto snaha o větší potrestání vyníků a dávání případným pachatelům najevo, že vězením se práci nevyhnou, tak je požadavek prezentován i jako možnost splácet dluh společnosti, který nevznikl jen samotnou trestnou činností, ale nadále se zvyšuje každým dnem stráveným za mřížemi.
Teoretická část je rozdělena do 3 hlavních kapitol. V první kapitole je stručně popsán trh práce s důrazem na druhy nezaměstnanosti. Kapitola je zařazena hlavně z důvodu definování situace, v jaké se nyní český trh práce nachází a mohl se tak snáze nelézt segment, ve kterém by se mohl občan ve výkonu trestu uplatnit. Druhá kapitola je věnována samotné ekonomii kriminality a pochopení příčin páchání zločinu a stanovování výše a druhu trestů. Třetí kapitola definuje dva základní druhy alternativních trestů, jakožto prostředku pro snížení nákladů na vězeňství.
V začátku praktické části je zkoumán trh práce v České republice a pracovní zapojení vězňů v letech 2013 až 2018. Především se tato kapitola zabývá vývojem počtu volných pracovních míst, vývojem práceschopných vězňů a jejich zaměstnáváním, přičemž je podrobně rozebráno, jak celý proces zapojení osob ve výkonu trestu do práce funguje, včetně systému a analýzy odměňování vězňů. Dále se praktická část zaobírá analýzou
2 výdajů na Vězeňskou službu České republiky, které jsou dány do souvislosti s vývojem počtu vězňů a stanovením denních nákladů na jednoho vězně. Zde je definována výše nákladů, jaká je vězněné osobě účtována za její pobyt v nápravném zařízení. V poslední části jsou v návaznosti na ekonomii kriminality analyzovány alternativní tresty a jejich možný ekonomický dopad v oblasti vězeňství.
Cílem této bakalářské práce je analýza nákladů na vězeňství a jejich vývoje v České republice v letech 2013 až 2018 a analýza potenciálního využití osob ve výkonu trestu jako pracovní síly s cílem snížit náklady spojené s vězeňstvím a zlepšit současnou situaci na trhu práce.
3
1 Teoretická část
Tato část práce se věnuje nejprve trhům práce, zejména definici nezaměstnanosti a formám nezaměstnanosti. Dále se zaměřím na ekonomii kriminality, kde čerpám především z poznatků G. Beckera a dalších ekonomů. Závěr je věnován kapitole o alternativních trestech, ve které vymezuji nejen samotný pojem, ale i některé formy alternativních trestů.
1.1 Trhy práce
1.1.1 Úvod do trhů práce
Dle L. Robbins je základním principem ekonomie rozhodování o optimální alokaci vzácných zdrojů. Budeme-li se bavit o ekonomii trhů práce, půjde především o rozhodování mezi prací a volným časem.
Jak tvrdí Vlček (2016), trhy práce zajišťují distribuci a produkci práce formou výměnných vztahů mezi domácnostmi, které práci nabízejí, a firmami, které práci poptávají. Střetává se zde nabídka a poptávka a výsledkem této interakce je cena tohoto výrobního faktoru neboli mzda.1
V ekonomické teorii je práce chápána jako trh primárního výrobního faktoru. Podle Vlčka je práce rozuměna jako cílevědomá hospodářská činnost člověka. Práci jako výrobní faktor nabízejí na trhu práce lidé, tedy domácnosti, a na straně poptávky jsou firmy.2
1.1.2 Nezaměstnanost
Pojem nezaměstnanost lze v ekonomii považovat za takový stav na trhu práce, kdy domácnosti poptávají více práce, než jim firmy nabízejí. Hovoříme tedy o nerovnováze na trhu práce. Vysoká nezaměstnanost narušuje politickou a sociální stabilitu ve společnosti.
1 VLČEK, Josef.Ekonomie a ekonomika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. ISBN 978-80-7552-190-3.
2 VLČEK, Josef.Ekonomie a ekonomika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. ISBN 978-80-7552-190-3.
4 Nezaměstnanost se měří ukazatelem míry nezaměstnanosti:
𝑢 =$%## (1)
kde u je míra nezaměstnanosti (vyjádřené v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných.1 Tedy ve jmenovateli je celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel.
Nezaměstnaného člověka lze chápat jako osobu schopnou práce, která je ale z eventuality pracovat v placeném zaměstnání vyloučena, ovšem práci si snaží aktivně hledat, byť jen na částečný úvazek.
Ztráta práce pro jedince znamená ztrátu příjmů, to vede k snížení životní úrovně. U dlouhodobě nezaměstnaného jedince dochází k deprivaci ze ztráty práce a ke zhoršení sebevědomí a sebeúcty. Ve společnosti postupně ztrácí svůj sociální status, což může vést ke ztrátě styku se zaměstnanými.2
1.1.3 Druhy nezaměstnanosti
V ekonomii můžeme rozlišit několik druhů nezaměstnanosti, jako je například nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná. Tato část rozebere tři typy nezaměstnanosti podle příčiny jejího vzniku.
Frikční nezaměstnanost
Podle Holmana (2016) se jedná o situaci, kdy osoby opustili původní práci a po nějakou dobu si hledají novou. Jelikož si každý vybírá mezi různými příležitostmi a hledá nejlepší možnou nabídku, můžou být takové osoby dočasně nezaměstnaní.3
1HOLMAN, Robert. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-278-6, str.
278
2Buchtová, B. (2002). Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada. ISBN 80-247-9006-8.
3HOLMAN, Robert. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-278-6, str.
280
5 K frikční nezaměstnanosti se mimo jiné v Brožové (2012) dodává, že informace na trhu práce jsou nedokonalé a také firmy potřebují čas, aby našli příhodného pracovníka na danou pozici.4
Z těchto definic vyplývá, že frikční nezaměstnanost není nijak dlouhodobá. Závisí ovšem na efektivnosti a rychlosti, se kterou lidé a firmy obsazují volná pracovní místa a také na výši a době vyplácení podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Většinou se ovšem její délka trvání uvádí okolo tří měsíců a týká se zejména mladých lidí.
Strukturální nezaměstnanost
Tato nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kde některá odvětví oslabují a jiná naopak sílí. To způsobuje, že se snižuje poptávka po určitých profesích, po jiných profesích naopak poptávka roste. V méně poptávaných odvětvích pak nastává propouštění, ale lidé nacházejí uplatnění v expandujících odvětvích. To často vyžaduje rekvalifikaci.5
V Brožové (2012) se jako hlavní role u strukturální nezaměstnanosti uvádí mzdová sazba.
Myšleno tím způsobem, že při pružné mzdové sazbě v útlumových odvětvích bude mzda klesat a lidé spíše a rychleji budou přecházet do rostoucích odvětví. Pokud by ovšem plat zůstával stejný, například z důvodu odborů, pracovníci by setrvávali v útlumových odvětvích, což nezaměstnanost může znatelně prodloužit.6
Brožová déle uvádí, že délka cyklické nezaměstnanosti je do jednoho roku a rozděluje ji ještě na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost. Kdy u dobrovolné nezaměstnanosti nejsou lidé ochotni pracovat při dané rovnovážné tržní mzdě a čekají až jim úřad práce nabídne požadovanou mzdu. Je tedy hodně závislá na výši sociálních dávek, čím jsou dávky menší, tím mají lidé větší motivaci pracovat. O nedobrovolné nezaměstnanosti se dá hovořit tehdy, kdy si lidé hledají práci a jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu převládá, ale nemohou najít práci. Postihuje lidi, u kterých je změna
4BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. ISBN 978-80-245-1880-0, str. 232
5 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-278-6, str.
281
6 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. ISBN 978-80-245-1880-0, str. 233
6 kvalifikace a profese příliš obtížná. Velkou příčinou mohou být lobující odbory za vyšší mzdy anebo státem daná minimální mzda.7
Strukturální nezaměstnanost je tedy delší než nezaměstnanost frikční. Stále se ale standardně řadí mezi krátkodobou nezaměstnanost, přestože její trvání může záviset i na zákonech v dané zemi.
Cyklická nezaměstnanost
Nezaměstnanost cyklická dle Holmana (2016) může být pokles zahraniční poptávky, nebo ochabnutí domácích investic. Ekonomika tedy musí být ve fázi globálního hospodářského poklesu, což je více méně vždy provázeno nezaměstnaností téměř ve všech odvětvích. Lidé přijdou o práci v jednom odvětví, to vede k nižší spotřebě v jiných odvětvích, a to vede k propouštění i v těchto oblastech a tak dále.8
Cyklická nezaměstnanost, na rozdíl od předešlých, nepatří do přirozené míry nezaměstnanosti. Za její obdobu lze považovat nezaměstnanost sezónní, která je hodně spojována s cestovním ruchem a zemědělstvím.
1.2 Ekonomie kriminalit
1.2.1 Úvod do ekonomie kriminality
Ekonomie zkoumá zločin podobně jako další lidské jednání. Základní složkou pro ekonomii je racionální chování jedince. Předpokládá tedy, že lidé jsou racionální a že maximalizují svůj užitek a ani u této ekonomické teorie tomu není jinak. Stejně tak jako v jiných ekonomických teoriích předpokládáme dokonalou informovanost jedince, tak i v této teorii má potenciální zločinec informace o případném zisku, pravděpodobnosti dopadení a případném trestu.
Pro klasickou ekonomii kriminality je klíčový článek od G. Beckera z roku 1968 Crime and Punishment: An Economic Approach. Článek položil základy pro analýzu zločinu postavené na racionálním chování. G. Becker byl prvním ekonomem, který
7 BROŽOVÁ, Dagmara. Přednáška 5EN305 Ekonomie trhů práce, LS 2019, VŠE Praha
8 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-278-6, str.
283
7 implementoval základní ekonomické modely do problematiky kriminality. V roce 19929 byl za to vyznamenán Nobelovou cenou za ekonomii.
V souvislosti s tématem ekonomie kriminality lze ještě zmínit model Heineke I. V tomto modelu osoba rozděluje své bohatství mezi investice do legálních a ilegálních aktiv.
S vyšším výnosem jsou v tomto modelu ilegální aktiva, ale mají vyšší míru rizika.
Hlavním výsledkem tohoto modelu je, že pro jedince, který má averzní přístup k riziku, je efekt trestu odstrašující. Tedy pokud bude pravděpodobnost potrestání vysoké a bude vyšší trest, sníží se množství prostředků vynakládaných na ilegální činnost.10
1.2.2 Beckerova ekonomie zločinu a trestu
Důležité Beckerovo téma je ekonomie zločinu a trestu (Becker, Landes, 1974).
V ekonomii zločinu, jako pozitivní disciplína, umožňuje nejen pohled do daňových úniků, tzv. zločinů bílých límečků, dopravních přestupků a podobných, ale i do loupeží, znásilnění a vražd. Dříve převládaly názory, že kriminální chování je vyvolané duševními chorobami a společenským útlakem. Becker tento postoj absolutně změnil.11
Becker začal prezentovat názor, že kriminální chování je racionální. Racionalita v kriminálním chování některých osob spočívá ve vyšší finanční odměně ze spáchání trestného činu ve srovnání s legální činností, přičemž bere v úvahu pravděpodobnost dopadení, usvědčení a rozsah trestu.12 Zločinec je tedy racionální.
9 The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 1992 [online]. NobelPrize.org [cit. 2019-11-06].
Dostupné z: https://www.nobelprize.org/prizes/economic-sciences/1992/summary/
10 R. HORVATH a E. KOLOMAZNIKOVA. Individual Decision-Making to Commit a Crime: Early Models [online]. University Library of Munich, Germany, 2002, [přístup 2019-11-07]. Dostupné z: https://econwpa.ub.uni-muenchen.de/econ- wp/le/papers/0210/0210001.pdf
11LOUŽEK, Marek. Ekonomická teorie Garyho Beckera. Politická ekonomie, 2014, Vol. 6. ISSN 2336-8225.
12 LOUŽEK, Marek. Ekonomická teorie Garyho Beckera. Politická ekonomie, 2014, Vol. 6. ISSN 2336-8225.
8 Beckerovy modely
Nejzákladnější model Garyho Beckera (1968) vypadá následovně:
𝐻' = ()(* > 0 (2)
𝐺′ =(*(/ > 0 (3)
kde v první rovnici H je výše škody ze spáchaných zločinů a O je zde počet zločinů.
V druhé rovnici představuje G pachatelův výnos z trestného činu. Z toho vyplývá, že s počtem zločinů rostou společenské náklady, tedy způsobené škody, a zároveň roste i pachatelův výnos.
Čisté společenské náklady D jsou jednoduše dány rozdílem mezi škodami spáchaných trestnou činností H a výnosem z trestné činnosti G. Tedy.
𝐷(𝑂) = 𝐻(𝑂) − 𝐺(𝑂) (4)
Becker také předvedl funkci klesajících mezních výnosů pachatele z dalšího zločinu následující podmínkou:
G‘ > 0 ; G‘‘ < 0 (5)
a s rostoucí mezní funkcí škody obětí s podmínkou:
H‘ > 0 ; H‘‘ > 0 (6)
Pomocí výše uvedených předpokladů Becker znázorňuje racionální chování zločince.
Potenciální zločinec porovnává své výnosy a náklady ze spáchání trestného činu. Osoba tedy vykoná trestný čin pouze za předpokladu, že její očekávaný zisk z trestné činnosti bude vyšší než očekávaný zisk z druhé nejlepší příležitosti. Z některých jedinců se stávají zločinci ne snad proto, že by se jejich motivace z páchání trestné činnosti lišily od ostatních, nýbrž proto, že jsou jejich výnosy a náklady odlišné od ostatních.
9 G. Becker v další části svého modelu popisuje individuální nabídku trestných činů, která je jakousi funkcí týkající se počtu kriminálních činů. Autor individuální nabídkovou funkci zločinu popsal následovně:
Oj = Oj(pj, fj, uj) (7)
Oj je zde proměnná a udává počet zločinů spáchaných za určitou dobu, 𝑝𝑗 představuje pravděpodobnost potrestání za spáchaný zločin, 𝑓𝑗 je výše samotného trestu za daný zločin a uj je funkce náhodné složky, tedy ostatní možné faktory. Trestu 𝑓𝑗 čelí pouze odsouzený zločinec, zatímco neodsouzený nečelí žádnému trestu. Protože potencionálnímu trestu čelí jen odsouzené osoby, může zvýšení hodnot 𝑝𝑗 a 𝑓𝑗 snížit očekávaný užitek z trestného činu a mít sklon ke snížení množství zločinů, tedy nabídku zločinů, protože se zvýší pravděpodobnost potrestání či výše trestu. Ostatní faktory, jako je například navýšení platu v podniku, můžou mít také negativní vliv na nabídku zločinu. Jedince můžou přimět k nepáchání trestného činu.
Dále Becker ve svém modelu předpokládá standardní užitkovou funkci v případě nejistoty a pracuje tedy s očekávaným užitkem ze zločinu ve tvaru:
𝐸𝑈𝑗 = 𝑝𝑗𝑈𝑗(𝑌𝑗 − 𝑓𝑗) + (1 − 𝑝𝑗)𝑈𝑗(𝑌𝑗) (8) kde Yj představuje zisk ze zločinu, EUj je očekávaný užitek jedince, 𝑓𝑗 je výše trestu vyjádřená penězi, 𝑝𝑗 je pravděpodobnost potrestání a 𝑈𝑗 znázorňuje užitkovou funkci.
Jedincův očekávaný užitek je tedy dán součtem užitků při odsouzení s pravděpodobností 𝑝𝑗, kdy je jeho zisk snížen výší trestu a neodsouzení s pravděpodobností (1 − 𝑝𝑗), kde jedinec dosahuje plné výše zisku.
Becker v tomto modelu porovnává vztah a dopad na očekávaný užitek. Například zvýšení 𝑝𝑗 (pravděpodobnosti potrestání) a zároveň snížení 𝑓𝑗 (výše trestu). Protože se změní výše rizika, bude mít vliv na EUj (očekávaný užitek jedince), ale nebude mít žádný dopad na výši Yj (zisk ze zločinu). Lze z toho vyvodit, že pokud jedinec preferuje riskantní chování, zvýšení hodnoty 𝑝𝑗 sníží očekávaný užitek, a tím i počet zločinů, výrazněji než úměrně procentuální zvýšení hodnoty 𝑓𝑗. U rizikově neutrálního jedince budou změny hodnot 𝑝𝑗 a 𝑓𝑗 působit na očekávaný užitek jedince stejně. Autor na základě empirických
10 poznatků dodává, že na pravděpodobnost potrestání 𝑝𝑗 reagují osoby citlivěji, než na změnu ve výši trestu 𝑓𝑗. Z toho lze vyvodit, že u zločinců převažuje sklon k riskování.
Gary Becker (1968) ve svém díle dále rozebírá nabídku zločinu. Představuje v ní tržní nabídku zločinu a podmínku vztahu mezi ziskem Yj a hodnotou výše trestu 𝑓𝑗. V těchto modelech se opírá o studie Smigela (1965) a Ehrlicha (1967) a používá jejich modely.
Jelikož se tyto modely podobají výše zmíněným, nebudu je zde dále rozebírat.
Velmi podstatnou otázkou, jak je patrné z již zmíněných modelů, je problematika trestů pro zločince. Becker je zastáncem peněžitých trestů, jelikož jsou pro společnost nejefektivnější. Ve finančních trestech vidí nejlepší možnou formu v případech, kde je to realizovatelné. Peněžitý trest má dle Beckera být ve výši nákladů na dopadení a odsouzení pachatele, tedy aby společenské náklady byly nulové. Tresty odnětí svobody jsou dle autora pro společnost zátěží. Náklady na odnětí svobody se skládají z nákladů diskontovaného ušlého zisku pachatele z legální činnosti, jednoduše řečeno ušlé mzdy, nákladů na odnětí svobody a omezení jeho spotřeby. Náklady na vězení spadají pod společenské náklady, jelikož veškeré výdaje spojené s vězeňstvím jsou placené z daní.
Celkové náklady Becker definuje jako náklady na dopadení a odsouzení pachatele plus ostatní náklady anebo mínus zisky společnosti. Ziskem společnosti se rozumí sankce udělené pachatelům. Ve výsledku by se měly náklady na zločince rovnat ziskům z udělených sankcí a sociální náklady by měly být nulové. To vše platí za předpokladu finančního trestu a nikoli pro odnětí svobody, kde náklady na zločince nemůžou být nulové. Do společenských nákladů Becker započítává i utrpení z páchaného zločinu, ať už se jedná o škody na majetku nebo zdraví. Společenské náklady tak v některých případech převyšují náklady na pachatele.
Becker popisuje náklady společnosti následující vztahem:
𝑓' ≡ 𝑏𝑓 (9)
kde 𝑓' představuje společenské náklady a 𝑏 je koeficient, který transformuje 𝑓 do 𝑓'. Koeficient 𝑏 se odvíjí od spáchaného skutku a uloženého trestu. V případě pokuty pro koeficient platí 𝑏 ≅ 0, zatímco v případě trestu odnětí svobody platí 𝑏 > 1.
Becker přiznává, že v případě závažných trestných činů nelze způsobené společenské náklady vykompenzovat peněžní částkou nebo by byla částka v takové výši, že by nebylo v silách jedince danou částku zaplatit.
11 Pro výši pokuty uvádí následující rovnici:
𝑓 = 𝐻'hÔj + 𝐶′(Ô, 1) (10)
kde 𝐻 představuje mezní škodu, kterou pachatel způsobil a 𝐶 jsou mezní náklady způsobené trestným činem. Dále Ô udává optimální počet zločinů. Becker u tohoto modelu doplňuje, že využívání pokut jako formy trestu vyžaduje znalost mezních zisků a mezních nákladů na dopadení a odsouzení zločinců, a to není jednoduché. Stejně je ale v případě trestu odnětí svobody znát, jaký to má dopad na chování zločinců. Jestli je elasticita zločinů velká, nebo malá, jestliže se změní způsob trestu z pokuty na odnětí svobody.
Becker se ve své práci zmiňuje i o trestu smrti a uvádí obtížnost získat informace o dopadu na elasticitu zločinů. Tím je tedy komplikované rozhodnout, jestli trest smrti zavést, nebo nezavést.
1.3 Alternativní tresty
Beckerovými modely můžeme volně navázat na alternativní tresty, jelikož, jak již bylo výše mnohokrát řečeno, Becker za nejefektivnější způsob trestu považuje peněžitý trest.
Ten je v dnešní době všeobecně brán jako jeden z mnoha možností alternativního trestání kriminálního chování.
Definic trestu lze najít několik. Nigel Walker ve svém díle „Why Punish?“ charakterizuje trest pomocí následujících šesti rysů:
1. „trest zahrnuje způsobení újmy, tj. něčeho, co je obecně pokládáno za nepříjemné;
2. tato újma je způsobena úmyslně a cíleně;
3. trest je ukládán osobou, která k tomu má autoritu (ať je to ve společnosti, firmě či rodině);
4. trest je ukládán za konání či opomenutí, jež porušuje právo, pravidlo nebo zvyklost;
5. toto porušení musí být zaviněné, tj. trestané osobě musí být vytknutelné;
6. trest je ukládán z ospravedlnitelného důvodu, nikoliv svévolně“.1
1 LATA, Jan. Účel a smysl trestu. Praha: LexisNexis, 2007. Knihovnička LexisNexis. ISBN 978-80-86920-24-5. str. 6
12 Veškeré definice „trestu“ mají ale jeden společný prvek, a to ten, že trest označuje uložení újmy za porušení daného pravidla, případně řádu. V trestním právu hovoříme o porušení právní́ normy.
Alternativní trest lze chápat jako jakýkoli jiný trest, než je odnětí svobody. Tedy cokoli jiného, než je umístění pachatele do vězení. Takovými tresty mohou být například domácí vězení, obecně prospěšné práce, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, propadnutí majetku, zákaz činnosti, ztráty titulů, popřípadě hodností atd.2
Nalezení jiných možností, tedy alternativ k trestu odnětí svobody, je důležité nejen s ohledem k úsporám, ale má i výchovný význam a větší nápravu pachatele. Alternativní tresty mohou lépe a spravedlivěji potrestat pachatele a přitom jej nevytrhovat ze společnosti.
Soudy v České republice alternativních trestů velmi využívají, více než 80 %3 veškerých sankcí jsou tresty alternativní. V této práci se budu věnovat zejména domácímu vězení, jakožto moderní formě trestu a již několikrát zmiňovaným peněžitým trestům.
Domácí vězení
O domácím vězení můžeme tvrdit, že je to nejbližší alternativa právě k trestu odnětí svobody s umístěním ve vězení. Odsouzený má při vykonávání tohoto druhu trestu povinnost pobývat v předem určeném obydlí. Tento druh trestu lze udělit osobám, u nichž je zapotřebí omezení osobní svobody, ale s ohledem na závažnost trestného činu, povaze jedince a případné nápravě stačí právě menší intenzita omezení.4
Domácí vězení by mělo být pro člověka i psychicky zdravější. Osoba je tak spíše mimo přímé vlivy patologických jedinců, kterých je ve vězení zpravidla větší koncentrace.
2 SOTOLÁŘ, Alexander, Pavel ŠÁMAL a František PÚRY. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C.H. Beck, 2000.
Beckovy příručky pro právní praxi. ISBN 80-7179-350-7.
3 Ukládání alternativních trestů v praxi [online]. [cit. 2020-04-04]. Dostupné z: https://www.justice.cz/web/msp/alternativni-
tresty?clanek=ukladani-alternativnich-trestu-v-praxi
4 KURSOVÁ, Jana. Právní úprava domácího vězení v České republice a Anglii. Státní zastupitelství, Praha: Wolters Kluwer ČR a.s., 2015, roč. 13, č. 4, s. 28-36. ISSN 1214-3758.
13 Domácí vězení jako druh trestu byl v České republice zaveden 1. 1. 2010 novým trestním zákoníkem. Soud může domácí vězení stanovit v maximální výši dvou let, v extrémních případech přeměny jiných trestů na pět let. Ukládání a výkon trestu domácího vězení jsou upraveny v trestním zákoníku § 60 a § 61 zákona č. 40/2009 Sb. a v trestním řádu § 334 a) až § 334 g) zákona č. 140/1961 Sb.5
Příznivci trestu domácího vězení používají jako argument ušetřené společenské náklady oproti pobytu ve vězení. Při domácím vězení by měl odsouzený jedinec lepší možnost pracovního zapojení, tím by mohl lépe finančně participovat na svém trestu a lépe splácet případné škody vzniklé trestnou činností. Ekonomickou stránkou domácího vězení se bude podrobněji zaobírat praktická část práce.
Peněžitý trest
Tento způsob trestu je považován za jednu z nejpodstatnějších alternativ k trestu odnětí svobody. Lze ho použít na širokou škálu trestných činů a patří mezi základní majetkové tresty. Smyslem tohoto trestu je odnětí finančních prostředků, které byly získány ve spojitosti s trestnou činností anebo takových prostředků, které by mohly napomáhat k páchání další trestné činnosti.
Jeden z hlavních důsledků peněžitého trestu by mělo být snížení životní úrovně trestaného na minimálně takovou dobu, kterou by strávil v nějakém nápravném zařízení. Nejlépe se vyměřuje u majetkových trestných činů. Výše peněžní sankce by měla být v takové výši, aby byla dobytná. Podmínky aplikace peněžitého trestu v České republice jsou upraveny
§ 67 trestního zákona.
5 TREST DOMÁCÍHO VĚZENÍ [online]. [cit. 2019-11-23].
14
2 Metodologie
2.1 Výpočet dat trhů práce v ČR a českého vězeňství
V České republice od ledna 2013 MPSV počítá míru registrované nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku, vynásobený stem, aby výsledek vyšel v procentech.6
. 𝑃𝑜𝑑í𝑙 𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛ý𝑐ℎ 𝑜𝑠𝑜𝑏 = yz{|}ě~•y|yí (€•‚ƒ„ …z•)
†z…‡ˆ‰ý Šˆčz• ˆ‹Œ‰|•z… (€•‚ƒ„ …z•)∗ 100 (11) Jestliže se v praktické části bude hovořit o registrované nezaměstnanosti v ČR, budeme tím myslet právě zmíněný Podíl nezaměstnaných osob dle MPSV. Data budou převážně čerpána ze Statistických ročenek trhů práce v České republice vedených MPSV dostupných online a z internetových stránek Českého statistického úřadu.
Meziroční srovnání osob ve výkonu trestu pracujících za úplatu bude prováděno rozdílem zkoumaných let. Data budou čerpána ze Statistických ročenek Vězeňské služby České republiky.
Do roku 2016 Vězeňská služba České republika uvádí pouze průměrnou denní zaměstnanost osob ve výkonu trestu všemi formami. Pod pojmem zaměstnávání osob ve výkonu trestu všemi formami jsou rozuměny i osoby, které jsou ve vzdělávacích programech, terapeutických programech a osoby podílející se na chodu věznice bez nároku na mzdu. Aby nedošlo k chybným a zavádějícím závěrům o zaměstnávání osob ve výkonu trestu, bude nutné získat data z Ministerstva spravedlnosti o pracovně zařazených osobách v letech 2013, 2014 a 2015, jak je tomu od roku 2016. Při té příležitosti bude zažádáno o průměrné denní počty pracujících vězňů v jednotlivých formách odsouzených ve sledovaném období.
Míru nezaměstnaných osob ve výkonu trestu budeme počítat jako rozdíl jedné z podílu z celkového počtu pracovně zařazených osob ve výkonu trestu ku celkovému počtu práceschopných odsouzených způsobilých k výkonu práce, to celé vynásobené stem, aby
6 Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti. CZSO [online]. 7. 11. 2012 [cit. 2019-11-11].
15 vyšlo v procentech. Data budou čerpána ze Statistických ročenek Vězeňské služby České republiky a z interních zdrojů Ministerstva spravedlnosti České republiky.
.𝑀í𝑟𝑎 𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛ý𝑐ℎ 𝑜𝑠𝑜𝑏 𝑣𝑒 𝑣ý𝑘𝑜𝑛𝑢 𝑡𝑟𝑒𝑠𝑡𝑢 =
’1 − “z…‡ˆ‰ý Šˆčz• Š”|†ˆ‰yě {|ř|{zyý†• ˆ~ˆ‹ ‰z ‰ý‡ˆy– •”z~•–
“z…‡ˆ‰ý Šˆčz• Š”á†z~†•ˆŠyý†• ˆ(~ˆ–{zyý†• {Šů~ˆ‹—…ý†• ‡ ‰ý‡ˆy{ Š”á†z ˜ ∗ 100 (12) Samotný systém zaměstnávání je realizován v souladu se zákonem č. 169/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o výkonu trestu odnětí svobody, kdy po posouzení zdravotní a odborné způsobilosti a možností věznice v oblasti volných pracovních míst, je odsouzený odbornou komisí zařazen do práce. Tím rozumíme i práceschopného odsouzeného způsobilého k výkonu práce.
Převisem volných pracovních míst bude myšlen rozdíl mezi počtem volných pracovních míst a počtem uchazečů o zaměstnání v daném období. Průměrný převis volných pracovních míst bude počítán součtem převisů volných pracovních míst a vydělený počtem období.
2.2 Procentuální vyjádření výdajů a příjmů na vězeňství
Procentuální vyjádření výdajů na vězeňství, které plynou ze státního rozpočtu bude počítáno jako; podíl skutečných výdajů na vězeňství ČR v daném roce na skutečné výdaje státního rozpočtu ČR v daném roce. Tedy:
. 𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑢á𝑙𝑛í 𝑣ý𝑑𝑎𝑗𝑒 𝑛𝑎 𝑣ě𝑧𝑒ň𝑠𝑡𝑣í = š‡–•zčyé ‰ý(|›z y| ‰ě{zš•‰í ‰ ”ˆ†z œ
š‡–•zčyé ‰ý(|›z ~•á•y핈 ”ˆ{Šˆč•– ‰ ”ˆ†z œ (13) V této práci také bude zmíněn procentuální růst, případně pokles, ve sledovaném roce, jak v příjmech, tak výdajích vězeňské služby oproti předchozímu roku. Takovýto procentuální růst (pokles) bude počítán jako podíl předešlého roku oproti roku sledovanému. Zaokrouhlování bude klasickým způsobem na jednotky procent.
. 𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑢á𝑙𝑛í 𝑠𝑟𝑜𝑣𝑛á𝑛í 𝑚𝑒𝑧𝑖 𝑙𝑒𝑡𝑦 =š‡–•zčyé ‰ý(|›z(Šří›}Œ)y| ‰ě{zš•‰í ‰ ”ˆ†z œ‚€
š‡–•zčyé ‰ý(|›z(Šří›}Œ)y| ‰ě{zš•‰í ‰ ”ˆ†z œ (14)
16 Data výdajů státního rozpočtu budou čerpána z Ministerstva financí české republiky (MFCR) a skutečné výdaje na vězeňství ze Statistických ročenek vydávaných Vězeňskou službou České republiky.
Platy zaměstnanců na skutečných výdajích bude počítán podílem průměrných hrubých platů zaměstnanců Vězeňské služby České republiky daného roku na skutečných výdajích na Vězeňskou službu České republiky daného roku, vynásobený stem, aby výsledek vyšel v procentech. Obdoba předešlých procentuálních srovnání.
2.3 Výpočet denních výdajů na jednoho vězně
Průměrné denní výdaje za celou Vězeňskou službu na jednoho vězně v daném roce budou počítány jako; podíl celkových skutečných výdajů ze státního rozpočtu v určitém roce na vězeňství na průměrný denní stav vězněných osob v témže roce, a to celé vynásobené celkovým počtem dnů v témže roce. Tedy:
. 𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑢á𝑙𝑛í 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑣ý𝑑𝑎𝑗𝑒 𝑛𝑎 1 𝑗𝑒𝑑𝑛𝑜ℎ𝑜 𝑣ě𝑧𝑛ě =
š‡–•zčyé ‰ý(|›z {z ~•á•y핈 ”ˆ{Šˆč•– y| ‰ě{zň~•‰í œ
Ÿ”ů}ě”yý (zyyí ~•|‰ ‰ě{yěyý†• ˆ~ˆ‹ œ * počet dnů v roce X (15) Skutečné výdaje na vězeňství ze státního rozpočtu budou čerpána ze Statistických ročenek vydávaných Vězeňskou službou České republiky, stejně jako u předešlých výpočtů.
17
3 Praktická část
Praktická část se zabývá analýzou trhu práce v České republice, jeho vývojem a souvislostmi s nezaměstnaností vězňů ve sledovaném období. Dále je věnována pozornost samotnému zaměstnávání vězňů v českém vězeňství, je vymezeno samotné odměňování vězňů za práci a jeho vývoj v průběhu let. Je zkoumána ekonomická stránka Vězeňské služby České republiky. Podrobně jsou rozebrány příjmy a výdaje vězeňství, kde z výdajů budou zkoumány zejména výdaje na platy příslušníků Vězeňské služby a s tím i výběr personálu, vývoj investičních nákladů a je zde rozebrána i korelace celkových nákladů s počtem vězňů. Závěr je věnován zavedení alternativních trestů s odkazem na Beckerovy modely a náklady s tím spojené v praxi.
3.1 Analýza trhů práce v ČR a v českém vězeňství
Vězeňská zaměstnanost je z části závislá na celkové situaci na trhu práce a jeho vývoji.
Kapitola se věnuje vývoji trhu práce v České republice a v českém vězeňství v období 2013 až 2018. Analýza trhů práce v ČR a v českém vězeňství ve zmiňovaném období ukazuje na snižující se nezaměstnanost a korelaci této situace v oblasti zaměstnávání vězňů. Ukazuje, jak velký vliv má množství volných pracovních míst a množství uchazečů na zaměstnanost osob v nápravných zařízeních.
Česká republika je obecně považována za zemi s velmi nízkou nezaměstnaností a počty nezaměstnaných osob neustále klesají. To je výhodné zejména pro příjmy státního rozpočtu, kterému díky tomu narůstá výběr odvodů a daní. Díky nízké nezaměstnanosti rovněž klesají výdaje na některé druhy sociální dávek. K analýze nezaměstnanosti nám nejlépe pomůže následující graf.
18 GRAF 1: Vývoj podílu nezaměstnanosti v ČR v letech 2013 až 2018
Zdroj: MPSV, vlastní zpracování
V roce 2013 ještě můžeme hovořit o ekonomické recesi, která v ČR byla od roku 2008, ale už ke konci roku 2013 začal ekonomický růst. Trhy práce ovšem v porovnání s ekonomickým vývojem reagují pomaleji, a tak pokles nezaměstnanosti můžeme sledovat až ve druhém pololetí roku 2014. V roce 2015 se ekonomický růst začíná projevovat naplno a začíná klesat nezaměstnanost a tento trend nám přetrvává až do současnosti.
Pokud budeme vycházet z teorie trhů práce, můžeme tvrdit, že se ČR v posledních letech nachází v strukturální zaměstnanosti. Tedy trh práce se nachází v situaci, kdy je ekonomika v růstu a téměř veškerá odvětví expandují. Lidé tak dostávají nabídky na kvalifikovanější, lépe hodnocené pozice a nedělá jim velké problémy se na takové pozice rekvalifikovat. Dle úřadu práce klesá nabídka méně kvalifikovaných pracovníků a naopak stoupá poptávka po fyzicky náročných pracovních místech, která aktuálně lidé odmítají za daných podmínek na trhu práce vykonávat.
Vzhledem k tomu, že se ekonomice i nadále daří, stále více se rozevírají pomyslné nůžky mezi volnými pracovními místy a počtem uchazečů o zaměstnání ve sledovaném období.
Tuto situaci můžeme vidět v následujícím grafu.
0,0%
1,0%
2,0%
3,0%
4,0%
5,0%
6,0%
7,0%
8,0%
9,0%
10,0%
2013 2014 2015 2016 2017 2018
19 GRAF 2: Vývoj počtu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání
v roce 2013–2018
Zdroj: MPSV, Statistických ročenek trhů práce v České republice 2018 a 2015, vlastní zpracování
Ekonomickou expanzi na trhu práce lze naplno pozorovat v roce 2015. V grafu 2 je toto plné působení konjuktury zřetelné rychlejším nárůstem volných pracovních míst, která jsou následně obsazována, a začal prudčeji klesat počet uchazečů o zaměstnání. Zvrat přišel v dubnu 2018, kdy nabídka volných pracovních míst činila 267 1077 a počet uchazečů o zaměstnání byl 242 7988, tedy jedná se o měsíc, kdy poptávka po práci překročila nabídku práce. Tím začíná i nedostatek pracovní síly, který stéle přetrvává.
Graf 1 i 2 ukazuje zřetelné sezónní výkyvy na trhu práce, tedy takzvanou cyklickou nezaměstnanost. Je tedy zřejmé, že je nedostatek sezónních pracovníků. Například
7 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2018 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 1998- [cit. 2019-11-11]. ISBN 978-80-7421-188-1. str. 22
8 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2018 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 1998- [cit. 2019-11-11]. ISBN 978-80-7421-188-1. str. 22
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000
2013 2014 2015 2016 2017 2018
Volná pracovní místa Počet uchazečů o zaměstnání
20 zemědělci se sháněním lidí na sezónní práce na polích mají velké problémy. Dle serveru Aktualne.cz chybělo v roce 2017 na 12 000 až 15 000 pracovníků.9
Právě zemědělci by mohli sezónní pracovníky hledat u vězněných osob. Podnikatelé si jsou potenciálním využitím práce vězňů vědomi a snaží se je čím dál více zapojit do produkce, případně výroby. Vývoj nezaměstnaných osob ve výkonu trestu odnětí svobody a registrovanou nezaměstnaností znázorňuje graf 3.
GRAF 3: Vývoj registrované nezaměstnanosti v ČR a míry nezaměstnaných osob ve výkonu trestu odnětí svobody 2013–2018
Zdroj: VSČR, MPSV, MSČR, Statistické ročenky Vězeňské slušby České Republiky a Statistické ročenky trhu práce v ČR, vlastní zpracování a výpočet
Grafu 3znázorňuje, že průměrná roční registrovaná nezaměstnanost v letech 2013 a 2014 dosahovala takřka stejných hodnot a v dalších letech má klesající tendenci, zatímco průměrná roční míra nezaměstnaných osob ve výkonu trestu nám prudkým tempem roste.
Tato stoupající tendence je z velké části zapříčiněna rozsáhlou amnestií udělenou tehdejším prezidentem České republiky Václavem Klausem na počátku roku 2013. Pokud bychom se podívali do roku 2012 zjistíme, že v českých věznicích bylo odsouzených
9 Zemědělcům chybí až 15 tisíc sezonních pracovníků. Projděte si, o koho mají největší zájem[online]. [cit. 2019-11-11].
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
registrovaná nezaměstnanost v ČR Míra nezaměstnaných osob ve výkonu trestu
21 způsobilých k vykonávání práce 16 81210 osob, po amnestii v roce 2013 počet práceschopných vězňů činil pouhých 11 688 (viz tabulka 1). Tím se míra nezaměstnaných osob ve výkonu trestu v roce 2013 dostala téměř k 50 %. To nám ukazuje, že amnestie pomohla odsouzeným, kteří sice mohli pracovat, ale nepracovali. Kvůli narůstání počtu odsouzených v dalších letech, ať už například díky recidivě, se míra nezaměstnaných osob ve výkonu trestu dostává zase okolo 60 %, což jsou podobné hodnoty jako v období před amnestií prezidenta V. Klause.
V roce 2016 můžeme vidět obrat a díky výše popsaným situacím se daří snižovat vězeňskou nezaměstnanost téměř o 10procentních bodů oproti roku 2015 a tento trend pokračuje i v dalších obdobích. Této klesající tendenci také napomohla právě situace na trhu práce, viz graf 1 a 2, která nutí soukromé subjekty hledat nové zaměstnance právě i mezi odsouzenými. Zaměstnáváním vězňů a problémy spojenými s prací u soukromých subjektů se podrobněji věnuje následující kapitola o Pracovním uplatněním vězňů.
Klesající křivka nezaměstnanosti osob ve výkonu trestu pokračuje i v dalších letech. To lze ale připsat několika dalším vlivům, které jsou popsány v další kapitole.
Trh práce v období 2013 až 2018 je tedy převážně příznivě ovlivněn ekonomickým růstem. V první polovině roku 2018 jsme se ale dostali do situace, kdy poptávka převyšuje nabídku, což vede k nízké nezaměstnanosti a tento stav se dále prohlubuje.
3.2 Pracovní uplatnění vězňů
Na běžném trhu práce má uchazeč o zaměstnání možnost volby a svobody. Ve vězení jsou ale tyto svobody jedinci odepřeny a pracovních možností je podstatně méně. Pro pracovní zapojení vězňů jsou upraveny zákony a k lepšímu pracovnímu uplatnění jsou zřízeny instituce. Pro pracovní uplatnění vězňů je důležitá situace na trhu práce, počet práceschopných vězňů, pracovní příležitosti a systém motivace k práci. Jsou rozebrány pracovní možnosti vězňů, vývoj provozoven pro jejich práci a problémy spojenými právě se zaměstnáváním osob ve výkonu trestu odnětí svobody. V závěru kapitoly je popsán způsob odměňování vězňů a jeho vývoj.
10 Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2012 [online]. 2013 [cit. 2019-11-22]. účelová publikace. Odbor správní Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky. Str. 30
22
3.2.1 Vývoj počtu vězňů v ČR a jejich práceschopnost
Samotným smyslel pracovního zařazení odsouzeného má být především pomoc udržet základní pracovní návyky a pokud je odsouzený nemá z předešlého civilního života, pomoci mu je získat tak, aby byl schopný, po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, snadněji se začlenit do společnosti a vydělávat si na život jinou než kriminální činností.11 Dalším cílem zaměstnávání vězňů je možnost platit si náklady výkonu trestu nebo škody způsobené trestnou činností ze svého výdělku. Náklady na výkon trestu, případně vazby, jsou podrobněji popsány v části o odměňování vězňů.
Zároveň je nutné podotknout, že povinnost práce odsouzeného udává „§ 28 zákona č.
169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinnost pracovat, pokud je odsouzené osobě přidělena práce a není uznána dočasně práce neschopnou, nebo není po dobu výkonu trestu uznána zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce.“12 Jedná se také o jednu z výjimek v Listině základních lidských práv a svobod v článku 9.
Zdaleka ne každý vězeň, stejně tak jako občan na svobodě, je ale práce schopný. Počty práceschopných vězňů a celkové počty vězněných osob ve sledovaném období znázorňuje následující graf.
11 Zaměstnávání vězňů. VSCR [online]. [cit. 2019-11-11].
12 Citace z: Zaměstnávání vězňů. VSCR [online]. [cit. 2019-12-07].
23 GRAF 4: Celkového počtu vězňů a celkového počtu práceschopných vězňů
Zdroj: VSČR, Statistické ročenky Vězeňské služby České Republiky, vlastní zpracování
Celkový počet vězněných osob v grafu 4 je počítán jako průměr veškerých obviněných a odsouzených osob včetně chovanců. Jak je patrné, tak ve sledovaném období je vždy více než polovina vězňů práceschopná. Grafu také ukazuje, jak od roku 2013 až do roku 2016 narůstá celkový počet vězněných osob. Za tuto stoupající tendenci je nepochybně z velké části odpovědná amnestie udělená tehdejším prezidentem V. Klausem právě začátkem roku 2013. Amnestie způsobila masové propouštění vězňů, konkrétně v roce 2013 bylo propuštěno 6 47113 vězňů. K následnému růstu v průběhu dalších let docházelo velkým počtem recidiv a následným prodlužováním trestu odnětí svobody. Tento rostoucí vývoj celkového počtu vězněných osob je zajímavým fenoménem, jelikož celkový počet odsouzených osob, viz tabulka 6, právě v těchto letech neustále kles.
Počty práceschopných osob ve výkonu trestu a pracovně zařazených osob ve výkonu trestu za jednotlivé roky jsou zobrazeny v následující tabulce.
13 Vězeňská služba České republiky. Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2013 [online]. 2014 [cit. 2019-11-22].
Dostupné z: účelová publikace. Odbor správní Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky. Str. 141
16389 17681
19979
22018 22620 21947
11688 12769
14972 14278 15026 14790
2013 2014 2015 2016 2017 2018
Celkový počet Pracovně způsobilý
24 Tabulka 1: Počty pracovně způsobilých a pracovně zařazených vězňů v letech 2013–2018
Rok Pracovně způsobilý Pracovně zařazeno
2013 11 688 5 379
2014 12 769 5 414
2015 14 972 5 776
2016 14 278 6 788
2017 15 026 8 449
2018 14 790 8 858
Zdroj: VSČR, interní zdroje, Statistické ročenky Vězeňské slušby České Republiky, vlastní zpracování
Z tabulky lze vidět, že počty pracujících vězňů rostou, přestože průměrný počet pracovně způsobilých vězňů se od roku 2015 výrazně nezměnil. Je to dáno skutečností, že se Vězeňské službě ČR podařilo dosáhnout velkého nárůstu počtu aktivit vedoucích k zaměstnávání vězňů. Jako příklad může sloužit uspořádání několika desítek seminářů v rámci celé ČR na téma zaměstnávání vězňů. Výsledky těchto aktivit můžeme sledovat hned v následujícím roce, kde průměrná denní zaměstnanost vězňů stoupla o více než tisíc vězňů.
Nejmarkantnější nárůst průměrné denní zaměstnanosti lze pozorovat v roce 2017.
V tomto roce výrazně stoupl průměrný počet pracovně zařazených osob s odnětím svobody, a to o celých 1 661 vězňů oproti roku 2016. V roce 2018 průměrný počet takto zaměstnávaných vězňů vzrostl pouze o 409 osob oproti předchozímu roku. Celkový počet pracovně zařazených osob ve výkonu trestu za finanční odměnu v roce 2018 činil 8 85814. Ke skokovým nárůstům pracujících osob ve výkonu trestu bezpochyby přispělo otevírání nových středisek hospodářské činnosti za účelem zaměstnávání osob ve výkonu vazby nebo osob ve výkonu trestu odnětí svobody, viz graf 5. Vývoj počtu SHČ je popsán v následující podkapitole.
14Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2018 [online]. 2019 [cit. 2019-11-22]. účelová publikace. Odbor správní Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky. Str.35
25
3.2.2 Pracovní příležitosti vězňů
Zaměstnat osoby ve výkonu trestu je obecně velmi obtížné. Při zaměstnávání vězňů nastávají problémy nejen se zamezením jejich útěku, který hrozí zejména při výkonu práce mimo vězení, ale musí se dbát i zvýšené obezřetnosti k jejich bezpečí. Jak bylo výše zmíněno, vězeň má povinnost pracovat, jestliže mu je práce přidělena. Pokud tedy vězeň pracovat opravdu odmítá, může si úmyslně způsobit práceneschopnost například formou pracovního úrazu. Taková situace je potom kontraproduktivní s ohledem k zamýšlením cílem snižování společenských nákladů.
Pro zaměstnávání vězňů tedy platí přísné podmínky, což odrazuje zejména drobné podnikatele, protože náklady na zaměstnávání vězňův malém počtu, by byli příliš vysoké.
Zároveň je komplikovaný i potenciál zaměstnávání v oblasti zemědělství, jelikož je velmi obtížné uhlídat a zamezit útěku na rozsáhlých pozemcích, na kterých zemědělci podnikají.
Přes množství překážek ale zůstává množství možností, jak odsouzené pracovně zapojit s ohledem na tíži jeho trestu a na vybavenost věznice.
Zaměstnávání odsouzených můžeme rozdělit do následujících forem:15
• Provozovny střediska hospodářské činnosti (SHČ) – jedná se o například zámečnické práce, stavební činnost, úklidové práce, montážní práce, kompletační práce atd.
• Vnitřní provoz –například úklid, kuchyně, kotelna, údržba, autodílna, sklady a další.
• Vlastní výroba – například může být dřevovýroba, kovovýroba, šití
• Cizí subjekty – může probíhat na pracovištích uvnitř věznic nebo na pracovištích mimo věznice. Příkladem je likvidace odpadů, kompletace propagačních materiálů, kompletace elektro výrobků, balení výrobků, sklářská a bižuterní výroba, výroba palet, výroba nábytku, stavební práce, zámečnické práce, úklid veřejných prostranství, montážní práce, práce ve skladech atd.
15 Zaměstnávání vězňů. VSCR [online]. [cit. 2019-12-08].
26 Kolik vězňů průměrně pracuje v jednotlivých formách zaměstnávání odsouzených je znázorněno v tabulce 2.
Tabulka 2: Rozložení pracovně zařazených vězňů mezi jednotlivé formy zaměstnávání odsouzených
Rok Zam. v SHČ
Zam. ve vnitřních provozech
Zam. ve vlastní výrobě
Zam. u cizích subjektů
2013 1 393 2 246 99 1 642
2014 1 560 2 367 84 1 403
2015 1 718 2 446 87 1 524
2016 2 238 2 535 99 1 915
2017 3 457 2 618 109 2 265
2018 4 191 2 646 116 1 906
Zdroj: MSČR, vlastní zpracování a výpočet
Celkové počty pracovně zařazených vězňů byly již popsány výše. Pokud se ale na problematiku podíváme podrobněji, můžeme pozorovat nárůst zaměstnaných vězňů od roku 2016 v SHČ, což je vidět v grafu 5. Zaměstnanost ve vnitřních provozech a vlastní výrobě je ve sledovaném období mírně stoupající, ale nemůžeme mluvit o nárůstu v řádu několika set vězňů mezi jednotlivými roky.
Větší nárůst průměrné denní zaměstnanosti vězňů u cizích subjektů můžeme také pozorovat v roce 2016. Tento nárůst je bezpochyby výsledkem uzavření 14216 nových smluv, v roce 2015 jich bylo uzavřeno jen 8217. Smlouvy v roce 2016 byly uzavírány za ministra Roberta Pelikána, který svou funkci zastával od března 2015 až do června 201818 a po jeho odchodu se na Ministerstvu spravedlnosti vystřídali v roce 2018dva ministři.
Tato nestálá situace na Ministerstvu jistě také ovlivnila udržení obchodních partnerů a navazování nové spolupráce s potenciálními zaměstnavateli. To také potvrzuje znatelný
16 Zaměstnávání vězňů. VSCR [online]. [cit. 2019-12-08].
17 Tentýž zdroj.
18 Ministryně a ministři spravedlnosti [online]. VSCR [cit. 2019-12-08].
27 pokles průměrné zaměstnanosti u cizích subjektů v roce 2018. Nárůst zaměstnanosti u cizích subjektů v roce 2017 tak naznačuje v tomto ohledu úspěšnou Pelikánovu politiku.
Již v předešlé podkapitole byl zmíněn rozvoj středisek hospodářské činnosti (dále SHČ) a byl nastíněn jeho velký význam na zaměstnatelnost vězňů. Následující graf znázorňuje podrobněji vývoj počtu SHČ.
GRAF 5: Vývoj počtu provozoven SHČ v letech 2013–2018
Zdroj: VSČR, Statistické ročenky Vězeňské slušby České Republiky, vlastní zpracování
Z grafu je patrné, že v roce 2015 bylo k dispozici jen 21 středisek, ale v roce 2016 se počet SHČ zvýšil na 25 středisek. Otevření těchto středisek se okamžitě promítlo i na snížení nezaměstnanosti osob ve výkonu trestu, jak je patrné z grafu 3. Další rok přibylo 1 středisko a v roce 2018 české věznice disponovali již 28 středisky. Vzhledem ke stále narůstajícím SHČ můžeme soudit, že se české vězeňství stále více snaží odsouzené pracovně zapojit.
K nárůstu SHČ také mohou napomáhat jejich rostoucí zisky. Jen v roce 2016 zisk SHČ stoupl o 10 milionů Kč oproti roku předchozímu a v roce 2017 zisk stoupl o 22 milionů Kč, tedy celkový čistý zisk po zdanění byl vyšší než 51 milionů Kč a v roce 2018 zisk opět stoupl o dalších 10 milionů Kč. Vyplývá to ze statistických ročenek VS.
Vzhledem k situaci na trhu práce v ČR, kterou jsme si shrnuli v předchozí části, a velké ekonomické konjuktuře, mají tuzemské firmy stále větší zájem o zaměstnávání vězňů.
Mluví o tom například článek z serveru businessinfo.cz., ve kterém se mimo jiné tvrdí, že
20 20 21
25 26 28
2013 2014 2015 2016 2017 2018
Počet provozoven SHČ
28 poptávka od zaměstnavatelů převyšuje pracovní nabídku ve vězeňství. K tomu dochází z důvodů, že firmy hledají zejména ty odsouzené, kteří mohou práci vykonávat mimo brány věznic.19
O velké pracovní poptávce z řad odsouzených mluví i článek z irozhlas.cz, kde si jako příklad vybrali ostravskou věznici Heřmanice. Zde se v rozhovoru s vězněm uvádí, že, krom výhod možnosti výdělku a tím snadnějšího splácení dluhů po výkonu trestu, odsouzený je schopen vést celkem normální pracovní život. To po opuštění vězení napomáhá k lepšímu návratu zpět do společnosti. Bohužel ne zdaleka všem odsouzeným je, už jen z bezpečnostních důvodů, dovoleno pracovat. Tuto situaci se částečně snaží řešit alternativa, kterou nabídla věznici Heřmanice blíže nespecifikovaná potravinářská firma. Jedná se o výstavbu továrny v blízkosti věznice na náklady firmy, která bude mít charakter střeženého pracoviště.20
Podobná praxe ze strany firem není ojedinělá. Jedná se ovšem o velké firmy, které mají na eliminaci všech rizik nastíněných v úvodu této podkapitoly, prostředky. Právě zájem soukromých subjektů o zaměstnávání vězňů daný situací na trhu práce v ČR, podrobně rozebraný výše a na následujícím grafu, bezpochyby přispěl nejen k rozvoji SHČ (viz graf 5), ale podepsal se i na snížení míry nezaměstnaných osob ve výkonu trestu, který můžeme sledovat na grafu 3.
3.2.3 Odměňování vězňů
Odměňování odsouzených je specifické, jelikož se neřídí minimální mzdou. Řídí se podle nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
19 DOSTÁL, Dalibor. Firmy zaměstnávají stále více vězňů. Nabídka poptávce nestačí [online]. 30. 4. 2019 [cit. 2019-11-23].
20 ČÁNOVÁ, Andrea. Firmy mají stále větší zájem o zaměstnávání vězňů. V Ostravě už ale odsouzení došli [online]. 21. 5. 2018 [cit.
2019-11-23].
29 Nařízení vlády vymezuje, že odsouzenému přísluší podle druhu jím vykonávané práce základní složka odměny:21
a. v I. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 4 500,- Kč;
b. ve II. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 6 750,- Kč;
c. ve III. skupině, jedná-li se o samostatný výkon zvláště náročných a specializovaných prací vyžadujících zpravidla vyšší než úplné střední vzdělání nebo vyšší než úplné střední odborné vzdělání, výše základní složky odměny činí 9 000,- Kč.
Odměňování obviněných je stanoveno na základě zákona 262/2006 Sb. zákoník práce.
Je patrné, že odměňování vězňů je finančně velmi odlišné od běžného pracovního života.
I z tohoto hlediska je pro firmy výhodné snažit se vězně co nejvíce zapojovat do pracovního procesu, pokud jsou schopné překonat komplikace související s jejich omezením popsané výše.
GRAF 6: Vývoj průměrné měsíční odměny odsouzených v letech 2013–2018
Zdroj: VSČR, Statistické ročenky Vězeňské slušby České Republiky, vlastní zpracování
21 Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti [online]. [cit. 2020-03-18].
3 777
Kč 3 725
Kč
3 758
Kč 3 695
Kč
3 790 Kč
4 345 Kč
2013 2014 2015 2016 2017 2018
