Občanská společnost, demokracie, totalita

Občanská společnost,

demokracie, totalita

Občanská společnost

• "Demokracie je natolik silná, nakolik je v ní rozvinutá a fungující občanská společnost."

• Viz. Str. 116-119 učebnice

Znaky OS

• OS je vše, co není stát

• tvoří meziprostor mezi privátní a veřejnou sférou

• hájí partikulární zájmy (= částečné, dílčí)

• nezávislá na státu

(stát do její činnosti a programu nezasahuje, nefinancuje tuto sféru

• může, pokud...

• odkud je tato oblast financována?)

• přicházejí odtud signály státu, že zde není něco v pořádku

• posiluje vědomí, sounáležitost a odpovědnost občanů

• nelze ji redukovat jen na společnost občanů (proč?)

• není to protiklad státu

V rámci OS vznikají

• nevládní neziskové organizace:

• Církve a náboženské společnosti

• (registrace na ministerstvu kultury)

• Veřejnoprávní korporace:

• Hospodářská komora ČR

• profesní komory: Agrární, Lékařská, Stomatologická, Architektů, Advokátní,...dbají na odbornou a morální úroveň profesí

• Rada hospodářské a sociální dohody = tripartita; tvoří ji: vláda + odbory + podnikatelé

• Nadace

• - sdružení majetku, poskytují finanční prostředky pro realizaci veřejně prospěšných aktivit

• Obecně prospěšné společnosti

demokracie

• Původ slova z antického Řecka demos (lid) + kratos (vláda) = vláda lidu

• 6.-4. stol. PNL Princip podřízení menšiny většině a uznání rovnosti a politických práv občanů

• Tvorba vůle lidu se realizuje všeobecnými volbami

• Základní formy demokracie jsou přímá a zastupitelská

• Základem demokracie je člověk jako občan

• V širším smyslu zahrnuje postoje a názory člověka a občana ke světu, k ostatním lidem, ke společnosti

• Princip podřízení menšiny většině a uznání rovnosti a politických práv občanů

• Tvorba vůle lidu se realizuje všeobecnými volbami

• Základem demokracie je člověk jako občan

• V širším smyslu zahrnuje postoje a názory člověka a občana ke světu, k ostatním lidem, ke společnosti

• Cílem je hledání ideální forma demokracie

• Nesmí být ohrožena pravicovými ani levicovými totalitními režimy

Reálná demokracie – základní principy

• Státní moc nepochází od panovníka ale od všech lidí

• Svobodné volby založené na všeobecném, přímém, tajném a rovném hlasovacím právu

• Stát slouží lidem, nikoliv lidu státu

• Dodržování všech základních lidských práv a svobod

• Politická rovnost, rovnost před zákonem

• Právní stát, tzn. Vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva

• Dělba státní moci

• Nezávislost soudní moci

• Vláda většiny, tzn. politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny

• Práva menšin

• Decentralizovaná státní správa

• Ekonomický systém založený na svobodném podnikání

• Právo na soukromé vlastnictví

• Aby se dalo hovořit o demokracii, musí být tyto principy víceméně splněny a dodržovány

Základní otázky demokracie

• Proč demokracie? Jde o jediný politický systém, který je založen na principu suverenity lidu; státní moc se odvíjí od lidu; vláda všeho lidu

• Kdo je „lid“? Lidem se myslí všichni dospělí občané neboli všichni, kdo mají rovné volební právo; důležitý je věk a občanství

• Proč vláda většiny? Ideální demokratický sytém by byl asi takový, ve kterém se všichni lidé souhlasili s daným politickým rozhodnutím. To je však pro různost názorů ve společnosti složené z plurality skupin a

jednotlivců nemožné.

• Co se myslí většinou (lidu)? Více než polovina, jestliže se rozhoduje mezi dvěma alternativami. – tzv. absolutní většina

• Jak zabráníme „tyranii většiny“? Vládne – li v demokracii většina, neznamená to, že bude vládnout spravedlivě, že nebude utiskovat

menšinu. Řešení pomocí tzv. omezené vlády. Vládní rozhodnutí se může pohybovat jen v mezích, ve kterých je k tomu vláda zmocněna. Výkonná moc je vázaná zákonem, tj. může být uplatňována jen v mezích

stanovených zákonem. O tom, zda vláda nebo parlament překročil své pravomoci, rozhoduje Ústavní soud. Omezená vláda tedy předpokládá dělbu státní moci.

Způsoby demokratické kontroly

1) Přímá demokracie – volby a referenda (korigování rozhodnutím většiny občanů)

- nutná politická vzdělanost voličů

- nutný také zájem se politického života účastnit

2) Nepřímá demokracie – zájmové skupiny – snaží se získat vliv na úrovni státních orgánů

- problém zmanipulovatelnosti demagogy - např. Křesťanská mládež, Duha, Romská iniciativa

Formy demokracie

Zastupitelská demokracie – politická rozhodnutí přijímají v zájmu lidu jeho na určité období zvolené zástupci

jako doplněk je přímá demokracie (referenda)

Většinová demokracie – klade důraz na většinová rozhodnutí lidu - snaha omezit vliv zájmových a nátlakových skupin

Konsensuální (pluralitní) demokracie - politická rozhodnutí jsou výsledkem střetu různých politických sil vzešlých většinou z

dvoukolového politického systému

Konsociační demokracie – vláda v zemích s rozdrobenou politickou kulturou (např. díky náboženským, národnostním konfliktům)

Nereální demokracie – vychází z demokratických pravidel, ale není naplněna v realitě

Fiktivní demokracie – polit. systém, který sám sebe vidí jako demokratický, ale reálně není

Způsoby demokratické kontroly

Formální způsob – prostřednictvím voleb a referenda

+ vláda je korigována rozhodnutím všech

- zneužitelný způsob demagogy, ne všichn stejně vzděláni

Neformální způsob – kontrola prováděna prostřednictvím organizovaných skupin

Občan a právo v demokratickém státě

• Primát jednotlivce přes státem

• Nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná základní lidská práva a svobody

• Rovnost lidí v důstojnosti i právech

• Pravidelné volby založené na principech hlasování

• Demokratické zákony by měly být obecné a jednoznačné

Právo na soudní ochranu

• Každý člověk má právo na soudní ochranu, jestliže byla porušena jeho práva

• Každý má právo odepřít výpověď, nikdo nesmí být nucen vypovídat proti sobě nebo osobě blízké

• Nikdo nesmí být zadržen bez písemného obvinění

• O vině a trestu může rozhodovat jedině soud

• Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy

• Zákaz retroaktivity (nesmí být přijat zákon se zpětnou vazbu)

• Všichni účastníci v řízeni jsou si rovni

• Nikdo nesmí být za stejný čin trestán dvakrát

• Policie nesmí vniknout do soukromého obydlí bez rozhodnutí soudu

Stoupenci demokracie

• Perikles

• T. G. Masaryk (svoboda je cílem a podstatou demokracie)

Kritika demokracie

• Vládne určitá uzavřená skupina lidí

• Vláda většiny, která může své názory a vize vnutit menšině

• Volební proces (nedostanou se odborníci, ale lidé, která navrhne stranická byrokracie)

Kritika demokracie: teorie elit

• Teorie elit vzniká na přelomu 19. a 20. stol. (i když první zmínky už u Platóna)

• Za zakladatele je považován Vilfredo Pareto

• Vytvoření sociálního kuželu, na jehož vrcholu stojí elita

• Elita jsou ti, kdo nejen v politice obsazují vrcholné pozice

Kritikové demokracie

• Platón – vláda všech = vláda i nevzdělanců a lehce ovlivnitelných jedinců

• Alexis de Tocqueville (když boháči vládnou sami, je osud chudých vždycky ohrožen; a když vydávají zákony chudí, je osud bohatých ve velkém nebezpečí)

Totalita, typy diktatur

• politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své

pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života. Základními znaky totalitarismu jsou autokratická vláda a prosazování politické ideologie v oblasti veřejného i osobního života. Zpravidla je

provázena a podmíněna státním nevolnictvím, zákazem cest do zahraničí, uzavřením hranic.

• Totalitarismus je nedemokratickou formou vlády, typicky nastolovanou

masivní ideologickou propagandou a neskrývaným terorem a brutalitou. Od autokracie se odlišuje tím, že usiluje o „totální“, naprostou moc, a to

zpolitizováním veškeré společenské i individuální existence. Totalita je obecně charakterizována propojením autoritativní vlády a politické ideologie.

• Totalitní stát zcela ovládá a řídí ekonomiku, potlačuje svobodu slova a kritiku režimu. Totalitní režim zasahuje do všech stránek veřejného i soukromého života, přesněji smazává rozdíl mezi soukromým a

veřejným životem a neuznává svobodného jedince ani žádnou hranici své moci

Rysy totality

• státem vynucovaná ideologie,

• jediná strana ovládající státní aparát,

• policejní kontrola a sledování občanů včetně používání mimosoudní represe a zastrašování,

• centrální řízení ekonomiky,

• uzavření hranic,

• monopol na prostředky masové komunikace.

Typy diktatur

• Fašismus

• Komunismus

• Nacismus

• Státní kapitalismus

• Politologové: Hannah Arendtová, Karl Popper

Lidská práva

• Práva fyzických osob

• První významný dokument – Magna charta libertatum (1215) – omezení pravomocí krále Jana

• Novověk – reformační hnutí – požadavek na svobodný výklad Písma, vyznání a svědomí

• Později právo na odpor proti panovníkovi

• Osvícenství – nezcizitelnost přirozených práv

• J. Locke – právo na život, zdraví a majetek (stát slouží k jeho ochraně, nikoli se vznikem státu)

• Pol. 18. stol. – Deklarace nezávislosti USA (1776) a ve Francii Deklarace práv člověka a občana (1789)

• Tyto dokumenty se staly základem všech moderních listin lidských práv

• R. 1791 byla americká Deklarace doplněna o 10 dodatků tzv. Listina práv (Bill of Rights) – Kongres nesmí uzákonit žádné náboženství, nesmí omezovat svobodu projevu, tisku, shromažďování a petiční

• 20. stol. – dvě světové války ukázaly potřebu chránit lidská práva

• 1948 – Všeobecná deklarace lidských práv a svobod – pouze

deklarační charakter (dobrá vůle každého státu, zda bude dodržovat)

• 1968 – Mezinárodní konference o lidských právech v Teheránu (zrušen deklarativní prvek) – zdrželo se 8 států (ČSR, SSSR, PLR, Jugoslávie aj.)

• Tyto státy měli zásadu, ztotožnil – li se jedinec se státem, měl právo na práci, na odpočinek po práci, zabezpečení ve stáří, právo na bezplatné vzdělávání

• Socialistický stát měl totiž v rukou celou ekonomiku a společnost

• 1966 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech – normativní závaznost pro členy OSN

• Pro státy V Evropy až po KBSE v Helsinkách r. 1975

• Evropská úmluva o lidských právech

• Participace i nezávislých organizací – Charta 77, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (str. 310)

• Nyní – Amnesty International, Human Rights Watch

Nedůležitější dohody o lidských právech

1945 – Charta OSN

1946 – Komise OSN pro lidská práva

1948 – Všeobecná deklarace lidských práv 1956 – Úmluva zakazující otroctví

1984 – Úmluva proti mučení

1989 – Úmluva o právech dítěte

1998 – stálý Tribunál pro válečné zločiny

Listina základních práv a svobod

• Součást Ústavy ČR

• 5 hlav

Hlava první – obecná ustanovení

Hlava druhá – lidská práva a základní svobody

Hlava třetí – práva národnostních a etnických menšin Hlava čtvrtá – hospodářská, sociální a kulturní práva Hlava pátá – práva na soudní a jinou právní ochranu

Státní občanství

• Viz. Str. 81, učebnice