Srovnání ekonomické úrovně vybraných členských zemí EU

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra ekonomie a sociálních věd

Srovnání ekonomické úrovně vybraných členských zemí EU

Diplomová práce

Autor: Robert Grus

finance

Vedoucí práce: PhDr. František Jirásek, CSc.

Praha Březen, 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 29.4.2011 Robert Grus

Poděkování:

Rád bych poděkoval vedoucímu mé diplomové práce, panu PhDr. Františkovi Jiráskovi, CSc. za ochotu, připomínky a doporučení při tvorbě této práce.

Anotace práce

Práce se zaměřuje na ekonomický vývoj České republiky, Maďarska a Polska od roku 2002 do roku 2010. Toto období lze rozdělit na dvě fáze, na vývoj před globální hospodářskou krizí a v průběhu krize. Analýza se zaměřuje především na sledování reálného HDP, ale i doprovodných makroekonomických ukazatelů, mezi něţ patří míra nezaměstnanosti, vývoj inflace, měnových kurzů nebo zapojení země do zahraničního obchodu. Tyto ukazatele jsou vyuţity k charakteristice jednotlivých ekonomik a trendů, které provázely předkrizový hospodářský růst, dále jsou diskutovány změny, k nimţ ve sledovaných zemích došlo v průběhu krize, analyzovány jejich příčiny i dopady. Na základě známých údajů je nastíněn očekávaný vývoj v následujících dvou letech.

Annotation

The work focuses on the economic development of the Czech Republic, Hungary and Poland from 2002 to 2010. This period can be divided into two phases, the development before the global economic crisis and during the crisis. In this analysis I focus primarily on the monitoring of real GDP, but also the accompanying macroeconomic indicators, including unemployment, inflation, exchange rates or the countries involved in foreign trade. The first of these indicators I have used the characteristics of individual economies and the trends that are attending the pre-crisis economic growth, as well as discussing the changes that have occurred in the countries during the crisis, analyzing its causes and consequences. Based on known data I also show the expected development in the next two years.

Obsah

1. Úvod ... 7

2. Teoretická část: vysvětlení základních pojmů ... 9

2.1. Hrubý domácí produkt ... 9

2.1.1. Vymezení ukazatele HDP ... 10

2.1.2. Vyuţití HDP ... 14

2.1.3. Kritika HDP ... 16

2.2. Teorie hospodářského cyklu ... 21

3. Makroekonomický vývoj ve vybraných ekonomikách před krizí ... 26

3.1. Vývoj HDP v České republice ... 26

3.1.1. HDP podle výrobní metody ... 26

3.1.2. HDP podle výdajové metody ... 31

3.1.3. HDP podle důchodové metody... 33

3.2. Vývoj HDP v Maďarsku ... 35

3.3. Vývoj HDP v Polsku ... 38

3.4. HDP na osobu v paritě kupní síly ... 40

4. Makroekonomický vývoj ve vybraných ekonomikách v letech 2009 a 2010 ... 42

4.1. Průběh krize v České republice v letech 2009 a 2010 ... 42

4.1.1. Obecná makroekonomická situace ČR v době krize ... 43

4.1.2. HDP v letech 2009 a 2010 ... 44

4.1.3. Vývoj HDP ČR v roce 2010 ... 48

4.2. Průběh krize v Maďarsku v letech 2009 a 2010 ... 50

4.2.1. Co vyvolalo maďarskou krizi ... 50

4.2.2. Intervence IMF a protikrizová opatření ... 54

4.2.3. Vývoj HDP Maďarska v letech 2009 a 2010 ... 55

4.3. Průběh krize v Polsku v letech 2009 a 2010 ... 58

4.3.1. Vývoj polského HDP během krize ... 58

4.3.2. Makroekonomická situace Polska a reakce na krizi ... 61

5. Pokrizový vývoj na sledovaných trzích ... 63

5.1. Očekávaný hospodářský vývoj České republiky ... 63

5.2. Očekávaný hospodářský vývoj Maďarska ... 67

5.3. Očekávaný hospodářský vývoj Polska ... 70

6. Závěr ... 74

7. Seznam pouţité literatury ... 77

8. Seznam pouţitých tabulek ... 84

9. Seznam pouţitých grafů ... 85

Seznam použitých zkratek

CSÚ Centrální statistický úřad Polska

ČNB Česká národní banka

ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad

DPH Daň z přidané hodnoty

EBRD Evropská banka pro obnovu a rozvoj

EK Evropská komise

EMU Evropská monetární unie

EU Evropská unie

GPI Index pokroku

HDI Index lidského rozvoje

HDP Hrubý domácí produkt

HUF Maďarský forint

IMF Mezinárodní měnový fond

ISEW Index udrţitelného ekonomického blahobytu

MCSÚ Maďarský centrální statistický úřad

MFČR Ministerstvo financí České republiky

MfNE Ministerstvo pro národní ekonomiku Maďarska

MNB Maďarská centrální banka

NBH Národní banka Maďarska

NBP Národní banka Polska

NISD Neziskové instituce slouţící domácnostem

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností

PLN Polský zlotý

PPP Parita kupní síly

PZI Přímé zahraniční investice

USA Spojené státy americké

USD Americký dolar

1. Úvod

Hrubý domácí produkt (HDP) se vyuţívá jako ukazatel ekonomické úrovně jednotlivých zemí v regionálním i světovém měřítku. Přestoţe je tento indikátor mnoha ekonomy kritizován pro neschopnost zachytit hodnotu veškeré produkce, zejména pro vyjadřování ekonomické úrovně pouze pomocí hodnoty vyrobených statků a spotřebovaných sluţeb i bez přihlédnutí ke kvalitě ţivotní úrovně a blahobytu společnosti, případně proto, ţe zahrnuje také negativní ekonomickou činnost, v současné době je jediným měřítkem, které umoţňuje srovnání jednotlivých trhů podle jednoznačného kritéria.

Srovnání mnohaletého vývoje HDP nám umoţňuje určit, v jaké fázi ekonomického cyklu se daná ekonomika nachází, tedy, zda právě prochází expanzí nebo recesí. Pro interpretaci vývoje HDP, určení příčin růstu nebo poklesu sledované ekonomiky se neobejdeme bez znalostí dalších makroekonomických ukazatelů, jimiţ jsou inflace, obecná míra nezaměstnanosti, úroveň průmyslové produkce, spotřeby domácností a vývoj zahraničního obchodu. Všechny uvedené indikátory jsou navzájem provázané a změna jednoho ovlivňuje vývoj ostatních.

Ve své diplomové práci se zaměřuji na vývoj HDP ve třech zemích střední Evropy:

v České republice, Maďarsku a Polsku. Zvolené trhy se nacházejí v témţ regionu, spojuje je podobná historie satelitů Sovětského svazu a zkušenost s transformací ekonomického systému v devadesátých letech. Všechny tři země se staly v roce 2004 členy Evropské unie a ţádná z nich doposud nepřijala společnou evropskou měnu.

Přestoţe uvedené země mají geograficky, historicky i ekonomicky mnoho společného, ekonomická krize uplynulých let ukázala, ţe kaţdý ze států jde vlastní cestou a své specifické hospodářské problémy řeší různými způsoby. Vnímat státy střední Evropy jako samostatné trhy přitom donedávna zdaleka nebylo samozřejmostí, coţ se ukázalo právě v době, kdy se světová hospodářská krize přelila na evropský kontinent. Cílem mé práce je analyzovat, jak se HDP a s ním spojené makroekonomické indikátory v posledním desetiletí v jednotlivých zemích

vyvíjely, které faktory je ovlivnily, jaká byla přijatá ochranná opatření, případně jak situace v zemi zasáhla politický systém.

První kapitola práce je zaměřená teoreticky, představuje HDP, způsob jeho měření a vyjadřování, nedostatky spojené s pouţíváním tohoto ukazatele. Dále se věnuje teorii hospodářských cyklů. Ve druhé kapitole analyzuji ekonomický vývoj jednotlivých zemí od roku 2002 do roku 2008, tedy v takzvaném předkrizovém období. Sleduji základní ekonomické trendy, na které měly vliv jak celosvětové zpomalení na přelomu tisíciletí, tak vstup zemí do EU.

Třetí kapitola se věnuje období ekonomické krize, která v kaţdé ze tří zemí proběhla jinak. Zatím co do České republiky byla víceméně importovaná a zpomalení zdejšího trhu bylo způsobené především hospodářskými problémy našich obchodních partnerů a poklesem exportů – především do Německa, Maďarska se týkala měnová krize způsobená vysokým podílem úvěrů v zahraničních měnách, zejména ve švýcarských francích, jejichţ splácení se stalo neúnosným poté, co maďarský forint dramaticky oslabil. Polský HDP po celou dobu krizového období jako jediný v Evropě rostl, mezičtvrtletní zpomalení růstu nastalo pouze jednou. V této kapitole tedy budu podrobně analyzovat průběh krize ve sledovaných zemích, včetně vývoje dalších ekonomických ukazatelů a politického kontextu, následně pak budu hodnotit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

V poslední kapitole představím prognózy ekonomického vývoje v České republice, Maďarsku a Polsku pro následující dva roky. Pro tento účel vyuţiji především odhady národních centrálních bank, eventuálně ministerstev financí, dále mezinárodních organizací, mezi něţ patří Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

Co se týká zdrojů mé práce, odbornou literaturu jsem vyuţil především při vysvětlování teoretických pojmů. Pro získání dat ohledně vývoje HDP jsem pracoval s materiály národních statistických úřadů, eventuálně centrálních bank. Dalšími uţitečnými výstupy byly různé studie a zprávy výše zmíněných mezinárodních organizací. Na samotné téma ekonomické krize ve státech střední Evropy mnoho publikací v českém ani anglickém jazyce dosud vydaných nebylo.

2. Teoretická část: vysvětlení základních pojmů

V první kapitole diplomové práce se zaměřuji na vysvětlení základních pojmů, jejichţ vymezení a znalost jsou nezbytné pro správnou interpretaci vývoje ekonomik zemí střední Evropy, kterému se budu věnovat v následně. V případě hrubého domácího produktu uvedu nejčastěji pouţívané definice a základní význam tohoto ukazatele, vysvětlím způsoby jeho vyjádření, stručně zmíním také nedostatky spojené s tímto indikátorem ekonomického vývoje. Ve druhé části kapitoly vysvětlím zákonitosti a fungování ekonomických cyklů, coţ také poslouţí jako teoretické východisko v dalších částech mé práce.

2.1. Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt (HDP) představuje jeden ze základních ukazatelů hospodářského výkonu jednotlivých států. Pro většinu zemí se jedná o nejpřesnější a nejčastěji pouţívaný indikátor, který vypovídá o ekonomickém vývoji dané společnosti. Jak se ukáţe v dalších kapitolách práce, zrychlení, zpomalení nebo zastavení růstu HDP v případě české, maďarské a polské ekonomiky do značné míry reflektovaly celkovou hospodářskou situaci těchto zemí. K analýze celkového stavu těchto trhů je samozřejmě nutné znát další makroekonomické ukazatele, například inflaci, vývoj nezaměstnanosti, zahraničního obchodu nebo produkce v jednotlivých výrobních odvětvích. Obecně ale můţeme říct, ţe z údajů o HDP je moţné vyčíst základní informaci: zda daná ekonomika prosperovala nebo se ocitla v recesi.

Údaj o HDP také umoţňuje sledovat vývoj trhu ve srovnání s minulými lety a stanovenými prognózami, vyuţívá se k vysvětlení, zda trh zaţívá meziroční zlepšení nebo pokles. Můţeme říci, ţe pokud bychom měli informace o HDP pouze za jeden rok a pouze pro jednu zemi, bylo by takřka nemoţné říci, zda byl daný vývoj pozitivní či ne.

2.1.1. Vymezení ukazatele HDP

Definic HDP existuje několik. Obecně jej můţeme označit jako trţní hodnotu všech statků a sluţeb vyprodukovaných v rámci jedné země během daného časového období. „Hrubý domácí produkt měří objem finální produkce, jež byla vytvořena za určité období výrobními faktory, které působily na území některého státu.

Nepřihlížíme přitom k tomu, příslušník kterého národa výrobní faktor vlastní. Např.

zisk švédské firmy působící v USA je započítán do hrubého domácího produktu USA, ale není součástí HDP Švédska.“¹ Podle Malé encyklopedie moderní ekonomie se jedná o „celkovou peněžní hodnotu toku statků a služeb vytvořených za dané období výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci.“² Český statistický úřad (ČSÚ) definuje HDP následovně:

„Hrubý domácí produkt je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém územ퓳 Podle publikace Macroeconomics for Today je HDP nejrozšířenější ukazatel ekonomické výkonnosti daného státu,⁴ dále se definice víceméně shoduje s výše uvedenými. Podle definice Evropského systému národních a regionálních účtů se jedná o „konečný výsledek výrobní činnosti rezidentských výrobních jednotek.“⁵

Pracovat můţeme buď s HDP reálným nebo nominálním. Nominální HDP vyjadřuje celkovou částku vynaloţenou na produkci zboţí a sluţeb v běţných cenách, tedy v cenách, které platí na trhu v době určení HDP. Nominální údaj o HDP nemůţeme vzhledem k inflaci pouţívat ke srovnání s uplynulými lety. Reálné HDP je očištěné o inflaci nebo oceněné cenami, které platily ve výchozím období (tedy v roce, který daný statistický úřad určí jako výchozí), v daném případě hovoříme o stálých cenách.

Ekonomové častěji pracují s reálným produktem, neboť vyjadřuje skutečnou hodnotu zboţí a sluţeb. Reálné HDP jsem ve své práci pouţíval i já.

1 RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. str. 16

2 SOJKA, Milan: Malá encyklopedie moderní ekonomie. str. 47

3 Český statistický úřad: Hrubý domácí produkt (HDP) [online]. Přístup z internetu:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 (citované: 10. března 2011)

4 TUCKER, Irvin: Macroeconomics for Today. str. 142

5 Eurostat: Evropský systém účtů. Esa 1995 [online]. Přístup z internetu:

http://apl.czso.cz/nufile/ESA95_cz.pdf (citované: 9. března 2011)

Podle ČSÚ můţeme HDP vyjádřit třemi následujícími způsoby:⁶ - produkční metodou

- výdajovou metodou - důchodovou metodou

Jak vyplývá z předchozí definice, český HDP bývá vyjadřován pomocí uvedených tří metod. Ve všech případech přitom ČSÚ podrobně rozepisuje jednotlivé poloţky, jimiţ je HDP určen. Rozdělení na produkční, výdajovou a důchodovou metodu vyuţívá i Polský statistický úřad, ten však konkrétní vymezení poloţek ve svých internetových statistikách neuvádí. Maďarsko vyuţívá pouze produkční a výdajovou metodu, informace o dílčích poloţkách zveřejňuje v samostatných statistikách.

V následujících odstavcích stručně představím jednotlivé metody. Přesné vysvětlení poloţek a uvedení příkladů bude obsaţené v kapitole o vývoji sledovaných trhů v předkrizovém období, v části věnované vývoji české ekonomiky.

Produkční, zboţová neboli výrobní metoda představuje součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých sektorů nebo odvětví, tedy rozdílu produkce ve stálých cenách a mezispotřeby ve stálých cenách, a daní z produktů, sníţený o hodnotu poskytnutých dotací na výrobky. Český statistický úřad označuje tento způsob určování HDP za nejdůleţitější. „Je podložena důkladnou prověrkou zdrojových dat zpracovateli a odvětvovými statistikami a analýzou věrohodnosti výrazných změn v časové řadě a porovnáním dat mezi jednotlivými subsektory za jednotlivá odvětví.“⁷Zda tato metoda nejpřesněji vypovídá o stavu ekonomiky, můţeme diskutovat. Nepochybně podává informaci o vývoji jednotlivých průmyslových odvětví, coţ nám umoţňuje odhadnout zahraniční poptávku popřípadě důsledky týkající se vývoje zaměstnanosti.

V případě této metody také získáváme informace o zaměření daného trhu, z čehoţ lze vyvodit případný vývoj v době krize, podle toho zda je ekonomika diverzifikovaná, jaký podíl tvoří exportně-orientovaná výroba a odvětví závislá na zahraničním vývoji.

6 Český statistický úřad: Hrubý domácí produkt (HDP) [online]. Přístup z internetu:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 (citované: 11. března 2011)

7 Český statistický úřad: Metodický list. Hrubý domácí produkt [online]. str. 2. Přístup z internetu:

http://www.cnb.cz/doc/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf (citováno 4. března 2011)

Výdajová neboli spotřební metoda⁸ nám naopak říká, jak se vyvíjela poptávka domácností a míra investic podniků. To můţe reflektovat stav zaměstnanosti, výši mezd a platů popřípadě očekávaný ekonomický vývoj. Data o zahraničním obchodu navíc vypovídají o stavu zahraniční poptávky, a tak o kondici obchodních partnerů sledované země. Výdajová metoda vychází z mnoţství peněz vynaloţených na nákup statků a sluţeb, k nimţ přičteme tvorbu hrubého kapitálu a saldo zahraničního obchodu. To lze spočítat jako rozdíl vývozu a dovozu zboţí a sluţeb určených ke spotřebě. V učebnicích makroekonomie se často setkáme s rovnicí

Y = C + I + G + NX

Proměnná C znamená spotřebu domácností, tedy nákupy sluţeb, včetně vzdělání a zboţí krátkodobé nebo dlouhodobé spotřeby s výjimkou výdajů na pořízení nového bydlení. „Konečná spotřeba domácností (někdy též nazývána soukromá spotřeba) zahrnuje hodnotu výrobků a služeb užitých domácnostmi pro uspokojení individuálních potřeb, uhrazených z důchodů domácností a pořízených nákupem, dary i formou naturální spotřeby.“⁹ Proměnná I reprezentuje investice¹⁰. Veličinou G označujeme vládní nákupy, kam patří výdaje na platy zaměstnanců státní sféry a na financování veřejných zakázek. Do této poloţky neřadíme transfery, které narozdíl od uvedených druhů vládních nákupů neslouţí na zaplacení produkce nového zboţí nebo sluţeb. Proměnná NX, někdy vyjádřená jako X – M, znamená saldo zahraničního obchodu.

Při vyuţití důchodové metody určíme HDP jako součet náhrad zaměstnancům, daní z výroby a dovozu, čistého provozního přebytku a spotřeby fixního kapitálu, sníţený o dotace. Při vyuţití důchodového určení HDP pracujeme se vzorcem:

HDP = w + i + r + z + y + a + n, kde

8 někdy označována jako nepřímá, protoţe se vlastně měří pomocí mnoţství prostředků vydaných na nákup HDP

9 Český statistický úřad: Metodický list. Hrubý domácí produkt [online]. str. 3. Přístup z internetu:

http://www.cnb.cz/doc/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf (citováno 4. března 2011)

10 V případě definice HDP chápeme investice jako nákup zboţí, které bude v budoucnosti vyuţité k pořízení dalších statků a sluţeb. Do této kategorie řadíme i výdaje na pořízení nového domu nebo bytu.

w - hrubé mzdy a další náklady firem (příspěvky na sociální a zdravotní pojištění) i - čisté úroky

r - renty, neboli příjmy plynoucí z vlastnictví půdy a nemovitostí

z - hrubé zisky korporací (nerozdělené zisky, dividendy akcionářů a daň ze zisku) y - důchody ze samozaměstnávání

a - amortizace n - nepřímé daně

Součet hrubých mezd, čistých úroků, rent, hrubých zisků korporací a důchodů ze samozaměstnání nazýváme jako čistý domácí důchod. Přičteme-li k tomu čistému domácímu důchodu hodnotu amortizace, získáme čistý domácí produkt.

Důchodová metoda se však příliš často nevyuţívá, některé ekonomické publikace ji ve výčtu ani neuvádějí. Rozhodneme-li se určit HDP za určité časové období pomocí všech tří metod, zjistíme, ţe výsledky by se měly ve všech případech lišit. Je to dáno existencí nepřesností, odhadů a nedostatku dat v kaţdé z uvedených poloţek. Rozdíl mezi jednotlivými výsledky se pak nazývá bilanční rozdíl (statistická diskrepance).

Jak se však v praxi, konkrétně v případě Česka nebo Maďarska, které uvádějí HDP rozepsaný podle dvou nebo tří uvedených metod, konečný výsledek je při pouţití všech postupů stejný. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, ţe v rámci mnoha poloţek dochází k vytváření odhadů, takţe je moţné dané výstupy přizpůsobit tak, aby se nelišily a působily tak přehledněji.

Pojem hrubý domácí produkt bývá často zaměňován s takzvaným hrubým národním produktem (HNP). Ten se liší v tom, ţe do něj zahrnujeme hodnotu investic v zahraničí a naopak od něj odečítáme cenu zboţí a sluţeb, které rezidenti jiných ekonomik vyrobí na území státu, k němuţ se údaj o HNP vztahuje. Tato práce se sledováním a hodnocením HNP vůbec zabývat nebude, definici daného ukazatele jsem uvedl pouze proto, abych jasně vymezil pojem HDP.

Změny HDP se mohou uvádět v různých časových intervalech. Pro zhodnocení ekonomického vývoje za delší období a komplexní srovnání různých trhů je relevantní především roční údaj. K vysvětlení aktuálních hospodářských trendů vyuţíváme čtvrtletní nebo měsíční změny HDP. Ve své práci jsem vyuţíval primárně

údaje o ročním HDP. V případě, ţe docházelo k podrobnějšímu hodnocení krátkého časového úseku, v našem případě období ekonomické krize, jsem pracoval i s údaji pro jednotlivá čtvrtletí, aby byly výsledky mé analýzy přesnější.

2.1.2. Využití HDP

Samotný vývoj HDP bývá rozhodujícím kritériem v řadě oblastí, ať jiţ na regionální, národní nebo světové úrovni, neboť jej díky existenci standardizovaných metod vyjádření a interpretace můţeme mezinárodně srovnávat. V rámci Evropské unie můţeme například připomenout kontrolu dodrţování fiskálních Maastrichtských kritérií, kdy by hodnota veřejného dluhu a deficitu veřejných rozpočtů neměla převýšit určitý podíl na HDP daného státu. Na výši HDP členských států závisí také výše příspěvku do společného rozpočtu nebo naopak nárok na čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Jak se ukáţe v případě mé práce, HDP se stal také základním zdrojem informací o kondici jednotlivých trhů v době ekonomicky vypjaté situace, stejně tak byl východiskem pro hodnocení a doporučení vydaná mezinárodními organizacemi typu IMF nebo OECD. Zprávy o vývoji HDP rovněţ ovlivnily důvěru zahraničních investorů, jako příklad můţeme uvést český trh. Poté, co se ukázalo, ţe pokles tamního trhu nekopíroval negativní vývoj Maďarska či Pobaltských republik, došlo k obnovení důvěry investorů v českou ekonomiku.

V případě mezinárodního srovnání nejčastěji vyuţíváme HDP na obyvatele (GDP per capita) v paritě kupní síly (Purchasing Power Parity - PPP). Na základě teorie PPP platí, ţe stejné zboţí by se po přepočtu na společnou měnu mělo obchodovat v domácí i zahraniční ekonomice za stejnou cenu. Srovnání HDP podle PPP uvádím i ve své práci, ne však jako primární zdroj vypovídající o vývoji dané ekonomiky.

Důvodem je především skutečnost, ţe statistické úřady ukazatel HDP podle PPP vyuţívají jako vedlejší a v případě tohoto výstupu neuvádějí podrobný rozpis jednotlivých výrobních, spotřebních, či důchodových poloţek, bez kterého lze jen stěţí analyzovat příčiny daného ekonomického vývoje.

Pokud bychom měli srovnat státy podle hodnoty HDP na obyvatele v paritě kupní síly k lednu 2009, byl by výstup následující. Pro data v Tabulce 1 a Grafu 1 jsem

vyuţil data z CIA World Factbook. Tabulka uvádí dvacet zemí s nejvyšším HDP přepočteném na PPP. Jak je patrné, značná část zemí, které se v tomto ţebříčku nacházejí, přísluší do EU, Severní Ameriky nebo Jihovýchodní Asie. Jak je patrné, ze tří sledovaných ekonomik se v první dvacítce nenachází ani jedna, stejně tak ţádná jiná ze zemí střední či východní Evropy. Podle výstupu CIA World Fact Book se Česká republika v daném období nacházela na 50. místě v globálním srovnání, Maďarsko na 58. místě a Polsko na 71. místě. Umístění Polska stojí za zmínění vzhledem k tomu, ţe se jeho ekonomika, jak bude uvedené ve čtvrté kapitole, v období ekonomické krize vyvíjela ze všech tří srovnávaných trhů nejlépe.

Tabulka 1: Srovnání světových ekonomik podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly v USD k lednu 2009

Země HDP na obyvatele

v paritě kupní síly (USD) 1. Lichtenštejnsko 118 000

2. Katar 85 600

3. Lucembursko 79 600

4. ostrov Jersey 69 900

5. Bermudy 57 000

6. Norsko 54 900

7. Brunej 54 400

8. Kuvajt 54 300

9. Singapur 48 500

10. USA 46 300

11. Irsko 45 100

12. ostrov Guernsey 44 600 13. Kajmanské ostrovy 43 800

14. San Marino 41 900

15. Hong Kong 40 500

16. Island 40 100

17. Švýcarsko 40 000

18. Andorra 38 800

19. Kanada 38 700

20. Nizozemsko 38 600

Zdroj: CIA World Factbook: Country Comparison – GDP per capita (PPP) [online]. Přístup z internetu: http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?t=20&v=67&l=en (citováno: březen 9., 2011)

Graf 1: Srovnání světových ekonomik podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly v USD k lednu 2009

Zdroj: CIA World Factbook: Country Comparison – GDP per capita (PPP) [online]. Přístup z internetu: http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?t=20&v=67&l=en (citováno: březen 9., 2011)

2.1.3. Kritika HDP

Ţe se ekonomická úroveň jednotlivých zemí vyjadřuje právě pomocí HDP, bývá často předmětem kritiky. Například skutečnost, ţe se do hodnoty HDP započítávají pouze ty vyrobené statky a poskytnuté sluţby, u kterých je moţné zjistit cenu. Údaj o HDP tedy nezahrnuje ilegální obchodní činnost (ČSÚ kaţdoročně vydává odhad jejího objemu), dále například hodnotu statků a sluţeb, které se na trh nikdy nedostanou, neboť je vyprodukovaly a poté spotřebovaly domácnosti. Jako příklad můţeme uvést opravu jakéhokoliv spotřebiče. V případě, ţe se rozhodneme opravit závadu sami, cena času stráveného touto činností, případně potřebných materiálů se

v HDP státu nijak neprojeví. Svěříme-li však nápravu škody instalatérovi, cena této práce se do HDP promítne. Naopak se do HDP započítávají i činnosti, jejichţ prospěšnost je pro danou společnost diskutabilní, jedná se například o aktivity, při nichţ dochází ke znečišťování prostředí či nápravy škod přírodních katastrof.

Celková hodnota HDP tak nevypovídá o blahu společnosti, ani o tom, zda veškeré vyrobené zboţí a poskytnuté sluţby vedly ke zlepšení bohatství a byly pro danou ekonomiku prospěšné, nebo-li nerozlišuje mezi kladnými a zápornými ekonomickými činnostmi. Příkladem nízké vypovídající hodnoty samotného údaje o HDP mohou být všechny tři sledované země, Česko, Maďarsko a Polsko. Pro pochopení některých výkyvů bylo nutné nastudovat další, navazující analýzy, znát politický vývoj a reformní kroky vlády, které mají na vývoj HDP významný vliv.

HDP navíc poskytuje minimální informace o přerozdělení této částky mezi členy společnosti. Výrobu a spotřebu tak můţe reprezentovat pouze určitý segment populace, zatím co zbytek obyvatel daného státu se nachází pod úrovní těchto výrobních i spotřebitelských moţností. V případě rozdělení HDP mezi sektory můţeme vyuţít údaje o jednotlivých poloţkách u HDP určeném výrobní metodou.

Tento údaj bude logicky o to méně přesný, čím vyšší míra zdanění bude pro danou ekonomiku typická. V případě odvádění ceny za vyrobené zboţí a poskytnuté sluţby státu dochází ke sníţení průhlednosti hospodaření s těmito prostředky. Zkreslení informace o ţivotní úrovni je typické především v rozvojových ekonomikách, ve kterých existují propastné společenské rozdíly. Stejně tak lze za problém přesnosti HDP označit fakt, ţe zahrnuje informace pouze o výrobě a spotřebě, zatím co informace o stavu úspor, které představují důleţitý ukazatel budoucí spotřeby a ekonomické úrovně obyvatelstva, pomíjí. Informace o úsporách tak lze dodatečně získat z různých bankovních statistik, které je moţné zpětně porovnávat s údaji o HDP za dané období. Obecně však sklon k úsporám závisí na kultuře a mentalitě daného obyvatelstva, dále na celkovém stavu ekonomiky.

Jedním z nejvýznamnějších kritiků vyuţívání HDP jako hlavního ukazatele výkonu ekonomiky je nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2001 Joseph Stiglitz, dále například někdejší americký politik Robert Kennedy. Ten v prezidentské kampani v roce 1968 na adresu HDP řekl: „HDP nehodnotí kvalitu dětské zdravotní péče, rovněž nevypovídá o kvalitě jejich vzdělání nebo jak děti tráví volný čas. Nezahrnuje

v sobě krásu naší poezie nebo sílu manželských svazků, inteligenci politických diskusí ani bezúhonnost našich státních úředníků. Neměří odvahu, moudrost ani vlastenectví. Stručně řečeno, neměří nic z toho, co činí náš život hlubokým a krásným, a říká nám o Americe vše ostatní mimo to, proč bychom měli být hrdí na to, že jsme Američani.“¹¹ Toto tvrzení můţeme označit jako pravdivé, zároveň je z těchto vět patrné, jak je komplikované vyjádřit vyspělost dané ekonomiky a kvalitu ţivota místních obyvatel, tak aby daný ukazatel zahrnoval jak ekonomické informace (kolik peněz lidé mají, jaké mnoţství zboţí si za to mohou koupit, zda je jejich práce adekvátně ohodnocena, atd.), tak subjektivní hodnoty, které jsou většinou nemateriálního charakteru a na blahu občana se podílí významnou měrou. Nalézt jakýkoliv indikátor, který bude schopný zahrnout a vyjádřit tyto hodnoty, je však podle mého názoru víceméně nemoţné, neboť subjektivní hodnoty jsou neměřitelné a zisk těchto dat by byl časově, organizačně a zřejmě i finančně náročný.

Kritiku HDP vyjádřil v roce 2009 i prezident Evropské komise José Manuel Barroso:

„HDP není ukazatelem, který by zvládal dostatečně reflektovat základní soudobé problémy, jako jsou klimatické změny, otázka zdravotní péče nebo stav životního prostředí.“¹²

Obecně můţeme kritiku HDP shrnout následovně:¹³

- HDP odráţí pouze ekonomické aktivity spojené s finančními toky.

Nezachycuje tedy převáţnou část práce v rodinách

- nerozlišuje se mezi aktivitami z různých hledisek kladnými nebo zápornými.

Na růstu HDP se tak například podílí i odstraňování následků ropných havárií - HDP započítává stejným způsobem výsledky “nemoci” i její “léčby” (HDP je zvyšován jak prodejem cigaret, tak i léčbou závislosti na nikotinu, protoţe obojí stojí peníze)

11 MANKIW, Gregory: Zásady ekonomie. str. 479

12 Beyond GDP: Summary notes from the Beyond GDP conference. Highlights from the presentations and the discussion [online]. Přístup z internetu: http://www.beyond-gdp.eu/download/bgdp-summary- notes.pdf (citováno 10. března, 2011)

13 Univerzita Karlova v Praze: Centrum pro otázky ţivotního prostředí: Rozdvojení křivek zátěţe ţivotního prostředí a ekonomického výkonu (decoupling) [online]. Přístup z internetu:

http://www.cuni.cz/COZP-38.html (citované: 8. března 2011)

- cena přírodních zdrojů neodráţí jejich skutečnou hodnotu

- HDP nezapočítává nic z toho, čeho si lidé cení, pokud to není spojeno s finančními toky (volný čas, spokojenost)

Alternativním ukazatelem toho, jak se hospodářství vyvíjí, by se mohlo stát například měření produktivity práce, úrovně zaměstnanosti, blaha společnosti nebo udrţitelnosti ekonomiky. Další moţností je takzvaný Index lidského rozvoje, neboli Human Development Index (HDI), který kromě HDP vyjadřuje také úroveň vzdělání a zdravotní péče v dané zemí. Dalšími známými měřítky jsou Index udrţitelného ekonomického blahobytu (the Index of Sustainable Economic Welfare – ISEW) a Index pokroku (GPI). „Podstata indexu udržitelného ekonomického blahobytu spočívá v tom, že upravuje (snižuje) standardně měřený HDP o vliv nerovností v rozdělování příjmů, práci v domácnosti, poškození přírodního kapitálu, sociální a environmentální výdaje, a podobně.“¹⁴ Ţádný z uvedených indexů ovšem statistické úřady zemí, jejichţ vývoj jsem sledoval, mezi klíčovými údaji o stavu dané ekonomiky neuvádějí. Stejně tak ani jeden ze zmíněných ukazatelů nepovaţuji za zaţitý na globální úrovni.

Nalezením nového vhodného ukazatele se zabývala například Evropská komise (EK) v rámci projektu „Beyond GDP“. Na webových stránkách http://www.beyond- gdp.eu/ je moţné najít informace o konferencích, které EK spolu s Evropským parlamentem nebo OECD v letech 2007 aţ 2009 uspořádala, a návrhy na změnu.

Jeden z nich zní následovně: Podle Komise by měl být údaj o HDP doplněný komplexním indexem ţivotního prostředí (a comprehensive environmental index), který by zahrnoval informace o klimatických změnách, spotřebě energie, znečištění vzduchu a jeho vlivu na zdraví populace, moţnost vyuţití vody a její znečištění nebo vyuţívání přírodních zdrojů, a dále index vyjadřující ţivotní úroveň a blahobyt. Sem by patřila například dostupnost veřejných sluţeb, zdravotní péče, moţnosti mobility a vyuţití volného času

14 Univerzita Karlova v Praze: Centrum pro otázky ţivotního prostředí: Rozdvojení křivek zátěţe ţivotního prostředí a ekonomického výkonu (decoupling) [online]. Přístup z internetu:

http://www.cuni.cz/COZP-38.html (citované: 8. března 2011)

Přes uvedené kritiky však HDP zůstává hlavním ukazatelem ekonomického vývoje.

Důvodem mohou být omezené moţnosti vyuţívat takto globálně jakýkoliv jiný ukazatel, eventuálně přesvědčení, ţe navzdory nedostatkům se jedná o poměrně komplexní indikátor, který relativně široce pokrývá vývoj jednotlivých trhů za určité časové období. Důleţité také je, ţe HDP sice nevypovídá o kvalitě jednotlivých sluţeb, případně o spokojenosti obyvatel, zároveň je ale pravděpodobné, ţe státy s vyšším HDP si tuto kvalitu (spotřebu hodnotnějších statků a sluţeb - například zdravotní péče nebo vzdělání) budou moci spíše dovolit. Samozřejmě v případě, ţe podíl výše zmíněných negativních činností, jeţ se na tvorbě HDP mohou podílet, bude zanedbatelný. Jak souvisí úroveň HDP s mírou gramotnosti dospělých a očekávanou délkou ţivota v dvanácti nejlidnatějších zemích světa (seřazené dle výše HDP), ukazuje Tabulka 2. Přestoţe jsou dané údaje jiţ z roku 1993, myslím, ţe je daná tabulka dobrou ilustrací faktu, jak výše HDP ovlivňuje další ukazatele.

Tabulka 2: Souvislost výše HDP s délkou života a gramotností dospělých

Země

Reálný HDP na obyvatele (1993)

(USD) Délka života (let) Gramotnost dospělých (%)

Spojené státy americké 24 680 76 99

Japonsko 20 660 80 99

Německo 18 840 76 99

Mexiko 7 010 71 89

Brazílie 5 500 67 82

Rusko 4 760 67 99

Indonésie 3 270 63 83

Čína 2 330 69 80

Pákistán 2 160 62 36

Nigérie 1 540 51 54

Bangladéš 1 290 56 37

Indie 1 240 61 51

Zdroj: MANKIW, Gregory: Zásady ekonomie. str. 480 (vlastní zpracování)

Jak jsem jiţ také zmínil, ačkoliv HDP nelze sledovat samostatně, ale v kombinaci s dalšími makroekonomickými výstupy podle mého názoru tento ukazatel poměrně

věrohodně vystihuje stav dané ekonomiky. To lze prokázat v případě Česka, Maďarska a Polska, pouţijeme-li jej ve srovnání s údaji z předchozích let a dalšími trhy regionu. Poté je patrné, ţe změny HDP odráţely celkový vývoj dané ekonomiky, se kterými neodmyslitelně souvisely míra zaměstnanosti, úroveň mezd a na to navázaná výše ţivotní úrovně, společenské problémy, politický vývoj a podobně.

2.2. Teorie hospodářského cyklu

Hospodářské cykly obecně slouţí k vyjádření vývoje ekonomiky daného státu za určité období. Definovat můţeme hospodářský cyklus jako „pravidelné kolísání (fluktuaci) skutečného (reálného) produktu kolem potenciálního produktu.“¹⁵ Podle definice deníku Financial Times chápeme hospodářský cyklus jako „časové období, během kterého se vývoj ekonomiky posune ze stavu expanze do období poklesu, než dojde zpět k růstu. Cyklus může trvat dva a půl až padesát let.“¹⁶ K analýze hospodářského cyklu vybraných ekonomik dojde i v případě mé práce. Vzhledem k tomu, ţe tři sledované trhy v posledních letech zaţily jak ekonomický boom, tak recesi, dojde ve všech případech k charakteristice celého hospodářského cyklu, včetně ozdravení, které vede k nové fázi růstu. Jak se však v dalších kapitolách ukáţe, průběh hospodářského cyklu ČR, Maďarska a Polska se značně lišil.

Podle délky trvání rozlišujeme tři typy cyklů:¹⁷

1. Kischinovy cykly – krátkodobé cykly, které trvají 36 aţ 40 měsíců 2. Juglarovy cykly – střednědobé, které trvají 10 aţ 11 let

3. Kondratěvovy (Kuznětsovy) – dlouhodobé cykly, které trvají 50 aţ 60 let Kitchinovy cykly bývají spojovány se změnami stavu zásob a rozpracované výroby.

Juglarovy cykly souvisí se změnami investičního cyklu. Jak je ze současného vývoje trhů střední Evropy patrné, v případě všech tří sledovaných zemí můţeme mluvit o

15 RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. str. 74

16 Financial Times Lexicon: Business Cycle [online]. Přístup z internetu:

http://lexicon.ft.com/Term?term=business-cycle (citované: 11. března 2011)

17 RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. str. 76

vývoji na pomezí Kischinových a Juglarových cyklů. Hospodářský růst nastal v období oţivení po propadu na začátku tisíciletí a v souvislosti s připravovaným vstupem do EU, a trval do roku 2007 aţ 2009. V roce 2009 dosáhly země střední Evropy svého dna, přesněji Česko a Maďarsko, neboť v případě Polska došlo k jedinému zpomalení růstu v celém období. Jednalo se tedy o období pěti aţ sedmi let. Za příčinu Kondratěvových cyklů bývá označován vědecko-technický pokrok.

Tyto cykly se během posledního století zkrátily vzhledem k pokračujícímu světovému pokroku i provázanosti jednotlivých ekonomik.

Hospodářský cyklus má interní i externí příčiny. Za vnitřní příčiny můţeme označit nestabilní investiční výdaje, případně snahu podniků maximalizovat zisk na úkor výše mezd. Mezi vnější příčiny patří politické události jako politická nestabilita, případně revoluce, povstání nebo války, dále hospodářská politika státu, přírodní podmínky, úroveň vědy a technologických inovací, ale také asymetrie informací.

V případě Česka, Maďarska a Polska byl konečný pokles způsoben oběma druhy příčin. Za primární můţeme přitom označit ty vnější. Analýze těchto vlivů se budu věnovat v kapitole zaměřené na ekonomický vývoj v období krize.

K základním pojmům teorie hospodářského cyklu patří spojení „ekonomický růst“.

Ten můţeme definovat jako „změnu tokových veličin v čase“ - v našem případě je onou tokovou veličinou HDP. Obecně můţeme říci, ţe od ekonomického růstu a jeho míry se odvíjí hodnocení úspěšnosti daného trhu. Ekonomický růst zároveň představuje jeden z indikátorů, které se uţívají v mezinárodním srovnání.

Obecný vzorec pro vyjádření ekonomického růstu je následující:¹⁸ Y = Yt – Yt-1

V daném případě Yt představuje hodnotu reálného HDP za daný rok a Yt-1 hodnotu reálného HDP za předchozí rok. Jak je zřejmé, tempo růstu můţe být kladné nebo záporné. Kladný růst nazýváme expanze, obecně označovanou jako ekonomický růst, záporný pak kontrakce nebo recese.

18 RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. str. 72

Od vývoje hospodářského cyklu se vyvíjí míra nezaměstnanosti, vývoj úrokových sazeb, případně úroveň průmyslové produkce. K ekonomickému růstu dochází, pokud skutečný produkt roste rychleji neţ potenciální produkt¹⁹. Toto období je charakteristické zvýšenou agregátní poptávkou po zboţí a sluţbách, která je spojená s nadměrnou spotřebou, takţe se objem výroby zvyšuje a míra nezaměstnanosti je díky dostatku pracovních pozic niţší. Pro všechny ekonomické subjekty (stát, podniky a domácnosti) je charakteristická vyšší míra příjmů. Období růstu bývá povaţované za normální stav dané ekonomiky. Bod, ve kterém dosáhne HDP svého maxima, nazýváme jako vrchol (anglicky peak), ten znamená konec expanze a začátek poklesu. Agregátní nabídka zůstává nadále vysoká (podniky pokračují ve stávajícím tempu výroby), strana agregátní poptávky však začíná zaostávat. To postupně vede k nutnému omezování výroby, v horším případě ke krachu firem, propouštění pracovníků, sniţování mezd a následně spotřeby, s tím spojené zvyšování úspor – tato fáze je jiţ typická pro hospodářskou kontrakci. Jak bude popsáno v následujících kapitolách, uvedený vývoj byl typický jak pro Českou republiku, tak pro ostatní dvě země regionu. Kaţdý z trhů však vykazoval jistá specifika spojená s politickou, případně sociální situací, čemuţ se budu podrobněji věnovat v následujících kapitolách. Změnu vývoje agregátní poptávky demonstruje Graf 2.

Graf 2: Zpomalení vývoje agregátní poptávky během ekonomického poklesu

Zdroj: KORYTÁROVÁ, Jana: Makroekonomická rovnováha, hospodářský cyklus, inflace [online].

Přístup z internetu: http://www.fce.vutbr.cz/ekr/asp/AktualityPredmety/Ekonomie/P4_Inflace.pdf (citované: 9. března 2011)

19 jedná se o mnoţství statků a sluţeb, které by byly vyrobeny či poskytnuty při plném vyuţití výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)

V období poklesu můţe docházet nadále k faktickému růstu, pouze pomalejším tempem neţ v předchozím období. Pokud je ekonomický růst v měřeném časovém úseku skutečně záporný, hovoříme o ekonomické recesi. Pokles za recesi obvykle označujeme, pokud je růst HDP negativní dvě po sobě jdoucí čtvrtletí nebo déle.

Dojde-li k významnému a hlubokému poklesu, lze jej označit jako depresi. Bod, ve kterém úroveň HDP dosáhne svého minima, nazýváme jako dno nebo sedlo (anglicky trough). Určit, kdy se trh na toto dno dostal, je většinou sloţité a nejednoznačné a většinou to lze přesněji udělat aţ při zpětném hodnocení recese.

V okamţiku, kdy se hospodářství „odrazí“ ode dna, navíc obvykle nedochází k okamţitému zlepšení, oţivení poptávky a zvýšení všeobecné ekonomické úrovně.

Například na trhu práce se pokles projevuje s několikaměsíčním zpoţdění, takţe navzdory oţivení růstu DPH místní vlády obvykle řeší problém s rostoucí mírou nezaměstnanosti.

Průběh hospodářského cyklu vyjadřuje Graf 3. Na ose x je znázorněný čas, na ose y úroveň skutečného i potenciálního produktu. Jak je z grafu patrné, pokles a ekonomické oţivení se pravidelně střídají.

Graf 3: Znázornění průběhu hospodářského cyklu

Zdroj: ŠVARCOVÁ, Jena: Testy makroekonomie. Hospodářský cyklus [online]. Přístup z internetu:

http://www.ceed.cz/makroekonomie/testy/testy.htm (citované: 27. dubna 2011)

Příčinou poklesu mohou být například špatné investice. K těm dochází během růstu v důsledku rostoucí inflace a cenového boomu na určitém trhu. Jako příklad můţeme uvést hypoteční krizi v USA z roku 2008, kdy ceny nemovitostí rostly a zároveň se zvyšovala poptávka po nich - kupující očekávali, ţe bude trend růstu cen nemovitostí pokračovat, tudíţ bude v budoucnu případně výhodné aktivum prodat. Jak se ukáţe v případě sledovaných trhů střední Evropy, příčiny poklesu mohou být i jiné, ať uţ vysoká míra půjček u zahraničních bank a prudké oslabení domácí měny, jako se stalo v případě Maďarska, nebo silná závislost na exportu, na vývoji ekonomik hlavních obchodních partnerů a pokles v případě sníţení zahraniční poptávky, coţ se týkalo České republiky a v menší míře Polska. K dalším příčinám recese, které se v menší nebo větší míře v Česku, Maďarsku a Polsku projevily, je nestabilita domácích veřejných financí, negativní očekávání investorů, či politická nestabilita.

Cyklický vývoj trhu můţeme chápat jako zákonitost, které se není moţné vyhnout, přestoţe se o to vlády jednotlivých zemí dlouhodobě snaţí. I přesto, ţe pokles je spojován s negativními hospodářskými důsledky, jako je zvýšená nezaměstnanost, sníţené příjmy nebo spotřeba, můţeme jej chápat jako očišťující mechanismus, který by v konečném důsledku měl vést k odstranění nezdravých prvků ve společnosti nebo špatných finančních produktů a k zefektivnění ekonomiky. V Česku pravděpodobně dojde k rychlejšímu zavedení reforem důchodového a penzijního systému, v Polsku krize urychlí provedení plánovaných privatizací. V případě všech tří zemí dojde pravděpodobně k vyššímu nátlaku na diverzifikaci výroby, na restrukturalizaci nejvíce ohroţených průmyslů (v případě ČR můţeme zmínit například sklářský) nebo ke změně v bankovním systému (případ Maďarska). To ale není automatické, protoţe jednotlivé vlády se ve snaze co nejrychleji „uhasit“

problémy mohou uchýlit k řešením, které vedou pouze k vytváření další bubliny a následujícímu propadu. Jako příklad můţeme pouţít opět USA. Na recesi v letech 2000 a 2001, která souvisela s prasknutím internetové bubliny dot.com nebo s teroristickými útoky, zareagovala tamní vláda dramatickým sniţováním úrokových sazeb, coţ mělo přilákat investory a přispět k ţivení ekonomické aktivity. Snadný přístup k úvěrům však nakonec vedl ke vzniku krize uplynulých let. Dalším negativním důsledkem podobného přístupu jsou rostoucí dluhy veřejných rozpočtů jednotlivých zemí, které vlády ve snaze co nejrychleji zachránit danou ekonomiku vytvářejí.

3. Makroekonomický vývoj ve vybraných ekonomikách před krizí

V této kapitole budu sledovat vývoj HDP v České republice, Polsku a Maďarsku v období od roku 2002 do konce roku 2008. V jednotlivých podkapitolách prvně analyzuji, jak se HDP vyvíjel ve srovnávaných zemích a co mělo na tyto změny vliv.

V závěrečné podkapitole zhodnotím vývoj HDP na osobu v paritě kupní síly.

Celkovému HDP se při analýze hospodářského vývoje jednotlivých zemí v předkrizovém období věnuji proto, ţe tabulky obsahující informace o poloţkách, které se na tvorbě HDP podílejí, bývají sestavované právě pro HDP celkové.

3.1. Vývoj HDP v České republice

Jak jsem jiţ zmínil v teoretické kapitole, Hrubý domácí produkt lze určit třemi způsoby. Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí v ročenkách a v přehledech na svých webových stránkách údaje zjištěné podle všech tří metod. V následující části práce zhodnotím celkový vývoj HDP i poloţek, které se na jeho tvorbě v rámci jednotlivých metod podílely.

3.1.1. HDP podle výrobní metody

Jak se vyvíjel domácí produkt vypočítaný výrobní metodou, ukazuje Tabulka 3.

Z informací v tabulce nás zajímá jak celková hodnota HDP v jednotlivých letech, tak meziroční vývoj. Jak je patrné, ve sledovaném časovém úseku HDP meziročně rostl.

Nejvýraznější zlepšení přitom nastalo v posledních předkrizových letech, konkrétně během roku 2006 a 2007, naopak k mírnému zpomalení došlo za rok 2005.

Hospodářský růst, který se s výjimkou roku 2005 zvyšoval aţ do doby, kdy se ekonomická krize projevila i v Česku, souvisí se vstupem země do Evropské unie (EU). Zároveň s ním totiţ došlo ke zvýšení počtu přímých zahraničních investic (PZI) do ČR. Důvodem mohla být především vyšší důvěra investorů v český trh, dále

trvající úlevy a zvýhodnění ve formě zákona o investičních pobídkách.²⁰ Co se týká vlivu PZI na HDP, můţeme říci, ţe vede k jeho zvýšení. PZI znamenají pro vyšší produkci na území daného státu. Vstup do EU souvisí také s odstraněním různých obchodních bariér, které usnadnily zahraniční obchod a mohly podpořit jak vstup zahraničním partnerů na naše území, tak domácí export do zahraničí.

Kromě PZI můţeme jmenovat i další okolnosti, které vedly ke zlepšení hospodářské situace ČR. Po bankovní krizi, k níţ v zemi došlo na konci devadesátých let, stejně tak po celosvětovém ekonomickém zpomalení na počátku tisíciletí²¹ se opět oţivila agregátní poptávka, coţ přispělo ke zvýšení produkce, nárůstu mezd, tvorbě nových pracovních míst a celkovému nastartování domácí ekonomiky.

Tabulka 3 : HDP vypočítaný podle výrobní metody (mil Kč)

Název 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1. Hrubá přidaná hodnota 2 240 082 2 343 055 2 529 678 2 675 260 2 907 660 3 178 011 3 321 373 a) Produkce 6 033 167 6 385 402 7 059 075 7 437 007 8 318 746 9 233 571 9 672 190 b) Mezispotřeba (-) 3 793 085 4 042 347 4 529 397 4 761 747 5 411 086 6 055 560 6 350 817 2. Daně z produktů 253 575 271 743 319 149 340 805 349 448 392 394 404 157 3. Dotace na produkty (-) -29 225 -37 688 -34 065 -32 203 -34 739 -34 945 -36 533 HDP 2 464 432 2 577 110 2 814 762 2 983 862 3 222 369 3 535 460 3 688 997 Tempo růstu X 112 678 237 652 169 100 238 507 313 091 153 537

Zdroj: Český statistický úřad: HDP výrobní metoda[online].

http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod (citované: 14. března 2011)

Jak z tabulky vyplývá, HDP určený podle výrobní metody je tvořený součtem hrubé přidané hodnoty a daní z produktů, od něhoţ odečteme dotace. Hrubou přidanou hodnotu můţeme popsat jako „nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají

20 Ty zahrnují částečnou nebo úplnou slevu na dani na dobu aţ pěti let, hmotnou podporu kaţdého nového pracovního místa ve vybraných regionech, hmotnou podporu školení a rekvalifikace podle velikosti podniků a poskytnutí a převod pozemků za zvýhodněnou cenu

21 způsobené bylo především prasknutím americké internetové bubliny dot.com, dále skandály významných účetních společností i teroristickými útoky v USA, které vedly k zesílení obchodních bariér a omezení důvěry investorů

institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit“²². Získáme ji jako rozdíl produkce a mezispotřeby. Produkcí máme na mysli obecnou hodnotu vyrobených statků a poskytnutých sluţeb za dané období. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) se podle ČSÚ na produkci v dlouhém období nejvíce podílí zpracovatelský průmysl, poskytování sluţeb pro podniky nebo stavebnictví.

Jak se vyvíjela produkce v jednotlivých odvětvích, ukazuje Tabulka 5, která byla vytvořena podle metody, kdy se HDP z předchozího roku ve srovnání s aktuálním rokem vţdy rovná stu procentům. Z té vyplývá, ţe celkové tempo růstu produkce se v roce 2008 zpomalilo na úroveň roku 2002. Nárůst zaznamenaly především následující oblasti: stavebnictví (k jeho zpomalení došlo v posledním sledovaném roce), obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí, dále doprava, skladování pošty a telekomunikace, peněţnictví a pojišťovnictví, školství nebo nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum a vývoj. Ve všech uvedených odvětvích platí trend, ţe v roce 2008 HDP tempo růstu kleslo, většinou se dokonce pohybovalo na hraně poklesu. Vysvětlením můţe být skutečnost, ţe ve sledovaném roce uţ ve Spojených státech amerických probíhala úvěrová a finanční krize, problémy se v této době dotkly i některých německých či britských bank – v případě Velké Británie se jednalo například o peněţní ústav Northern Rock, na podzim 2008 se také objevily zprávy o finančních problémech Islandu. Českého trhu se tehdy problémy západních ekonomik fakticky nijak netýkaly, četné zprávy v médiích však mohly přesto vést k prvním projevům ostraţitosti a zdrţenlivosti, která se projevila omezením výroby i spotřeby. Jak uvádí Drahomíra Dubská z ČSÚ: „Z konjunkturních průzkumů ČSÚ v průmyslu dále plyne, že zhoršené hodnocení ekonomické situace i negativní očekávání pro budoucnost uváděli manažeři zhruba od poloviny roku 2008.“²³ Jak se vyvíjela produkce, trţby a zakázky v letech 2006 aţ 2008, ukazuje Tabulka 4.

Data v tabulce vyjadřují meziroční změnu jednotlivých poloţek. Jak je patrné, s výjimkou průměrné měsíční nominální mzdy se všechny ukazatele v druhé polovině roku 2008 zhoršily

22 Český statistický úřad: Hrubá přidaná hodnota [online]. Přístup z internetu:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=2365&kodjaz=203&maketa_id=42836&app=v db (citované: 18. březen 2011)

23 DUBSKÁ, Drahomíra: Český průmysl: s čím stojí a padá v době recese. Shrnutí [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/98001B8853/$File/03-8010-09.pdf (citované: 13. března 2011)

Tabulka 4 : Vývoj produkce, tržeb a zakázek

Zdroj: DUBSKÁ, Drahomíra: Český průmysl, s čím stojí a padá v době recese. Souhrnné charakteristiky průmyslu za roky 2006 aţ 2008 [online]. Přístup z internetu:

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/98001BB58F/$File/06-8010-09.pdf (citované: 17. března 2011)

Meziročně klesala například měsíční průmyslová produkce potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků, textilií, textilních a oděvních výrobků, významný pokles se dotkl také zpracování dřeva, výroby dřevárenských výrobků, vlákniny, papíru a výrobků z papíru. Stejně tak poklesla výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, ve většině měsíců byla ve srovnání s rokem 2007 také menší těţba energetických i nerostných surovin.²⁴ Nejznámějším příkladem omezení produkce se ale stala společnost Škoda Auto, která omezila výrobu o dva dny v týdnu. Se sníţením produkce souvisí i pokles domácích trţeb, k němuţ v daných odvětvích během roku 2008 došlo. Pokles se týkal společností, které působí ve zpracovatelském průmyslu, především opět výroba potravinářských výrobků a nápojů, dále pak výroby textilií a surovin.

24 Český statistický úřad: Měsíční meziroční index průmyslové produkce v roce 2008 podle subsekcí OKEČ [online]. Přístup z internetu:

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/CA003510DE/$File/80020901a.pdf (citované: 15.

března 2011)

Tabulka 5 : Vývoj produkce podle členění OKEČ

OKEČ 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

CELKEM 103,1 105,1 106,8 105,3 110,5 108,9 103,3

A Zemědělství, myslivost, lesnictví 100,2 102,1 103,8 105,7 96,1 97,4 107,8 B Rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti 114,4 99,1 100,6 92,7 130,9 65,2 98,4 C Dobývání nerostných surovin 103 96,4 105,7 92,6 105,1 101,2 98,8 D Zpracovatelský průmysl 103,5 101,5 112,8 108,4 115,7 110,6 104,5 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 98,4 102,7 103,6 101,3 102,6 100 101

F Stavebnictví 106,9 106,8 101,1 102 113,1 106,9 102,3

G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. Zboţí 103,1 111,2 106,5 102,8 111,2 110,6 103,3 H Pohostinství a ubytování 96,3 104,9 101,3 92,2 102,4 102,9 101,8 I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 103 110,2 103,2 103,1 109,7 109,2 101,4 J Peněţnictví a pojišťovnictví 103,3 104,3 107,1 104,9 107,6 109,1 105,2 K Nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum, vývoj 103 109,6 105,4 107,6 104,7 116,6 102,3 L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení 104,6 102,2 94,1 108,5 99,7 98,8 103

M Školství 100 115,7 99,5 104,7 106,1 101,7 101,1

N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 106,9 102,4 98,9 98,3 99,4 103,4 102,8 O Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 100,6 108,1 104,1 101,1 109,2 104 99 P Domácnosti zaměstnávající personál 123,8 114,9 110,8 84,9 110,6 86,6 91,8

Zdroj: Český statistický úřad: HDP. Výrobní metoda. Produkce podle odvětví (objemové indexy, SOPR=100). Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod (citováno:

17. března 2011)

Mezispotřeba, jeţ je spolu s produkcí, druhou součástí hrubé přidané hodnoty, představuje „hodnotu zboží a služeb, které jsou během výrobního procesu zničeny nebo včleněny do vyrobených výrobků. Hodnota mezispotřeby je zahrnuta v hodnotě statků konečné spotřeby.“²⁵ Do této kategorie řadíme vyuţívání paliva, energie, případně patentů. Celkově o poloţce „hrubá přidaná hodnota“ můţeme říci, ţe ve

25 URBÁNEK, Václav: Národní účetnictví. str. 2 [online]. Přístup z internetu: URL:

nb.vse.cz/~urbanek/VF200/NarUcetnictvi.pdf (citované: 12. březen, 2011)

sledovaném období rostla, coţ bylo dáno zvyšující se mírou produkce. Podle údajů ČSÚ se rozhodující měrou na mezispotřebě podílely nefinanční instituce, zanedbatelný podíl měly vládní instituce a domácnosti a minimálně se na mezispotřebě podílely finanční instituce a NISD. Toto rozdělení je logické, neboť k mezispotřebě podle očekávání nejvíce dochází ve výrobních podnicích.

3.1.2. HDP podle výdajové metody

Při výpočtu HDP podle výdajové metody provádíme součet dvou základních poloţek: hrubých domácích konečných výdajů a salda dovozu a vývozu. Hrubé domácí konečné výdaje získáme jako součet výdajů na konečnou spotřebu, které jsou tvořené výdaji domácností, vládních institucí a neziskových institucí slouţících domácnostem (NISD) a tvorby fixního kapitálu, který je tvořen hrubým fixním kapitálem, změnou zásob a čistým pořízením domácností. Saldo zahraničního obchodu je rozdílem vývozu a dovozu. Určení HDP podle výdajové metody ukazuje Tabulka 6.

Jak je z tabulky zřejmé, největší podíl na konečném HDP měla spotřeba domácností.

Ta se v uplynulých letech zvyšovala a v roce 2008 bylo tempo růstu dokonce nejvyšší. Můţeme tedy říci, ţe ke zpomalení v posledním roce předkrizového období došlo pouze ve výrobě, zatím co spotřebitelé, především domácnosti, hrozící nebezpečí hospodářského poklesu nevnímali. Nejvíce prostředků domácnosti podle ročenky ČSÚ vynaloţily na nákup potravin a nealkoholických nápojů, stejně tak na nájemné nebo dopravu.²⁶ Aţ do konce roku 2008 rostly výdaje u zbylých dvou skupin ekonomických subjektů, jejichţ aktivitu řadíme do výdajů na konečnou spotřebu.

Saldo zahraničního obchodu bylo od roku 2004 kladné a postupně se zvyšovalo.

Přičíst to můţeme usnadnění volného obchodu v rámci vstupu do EU. Jak import tak export se aţ do konce roku 2008 zvyšovaly, v posledním sledovaném roce však tempo obojího razantně pokleslo. Sníţení v roce 2008 opět mohlo být způsobené

26 Český statistický úřad: Výdaje domácností na konečnou spotřebu (běţné ceny) [online].

http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas (citováno: 17. března, 2011)