VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY
FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS
HODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE PODNIKU A NÁVRHY NA JEJÍ ZLEPŠENÍ
EVALUATION OF THE FINANCIAL SITUATION IN THE FIRM AND PROPOSALS TO ITS IMPROVEMENT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE Bc. MICHAELA KŘÍŽOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE Ing. VOJTĚCH BARTOŠ, Ph.D.
SUPERVISOR
Vysoké učení technické v Brně Akademický rok: 2009/2010
Fakulta podnikatelská Ústav ekonomiky
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Křížová Michaela, Bc.
Podnikové finance a obchod (6208T090)
Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem:
Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení v anglickém jazyce:
Evaluation of the Financial Situation in the Firm and Proposals to its Improvement
Pokyny pro vypracování:
Úvod
Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce
Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr
Seznam použité literatury Přílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této
Seznam odborné literatury:
KEŘKOVSKÝ, M. a VYKYPĚL, O. Strategické řízení. Teorie pro praxi. 1. vydání Praha: C. H.
Beck 2002. 172 s. ISBN 80-7179-578-X.
KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9.
PORTER, E. M. Konkurenční výhoda. Praha: Victoria Publishing. 626 s. ISBN 80-85605-12-0.
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada Publishing, 2007. 120 s. ISBN 978-80-247-1386-1.
SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2001. 212 s. ISBN 80-7226-562-8.
VALACH, J. a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1 vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s.
ISBN 80-901991-6-X.
Vedoucí diplomové práce: Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D.
Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010.
L.S.
_______________________________ _______________________________
Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Ředitel ústavu
V Brně, dne 25.05.2010
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá hodnocením finanþní situace spoleþnosti Kverneland Group Czech, s. r. o. Cílem této práce je analyzovat finanþní situaci spoleþnosti a navrhnout možnosti pro zlepšení finanþní situace. První þást práce obsahuje základní informace o spoleþnosti Kverneland Group Czech, s. r. o., druhá þást práce je zamČĜena na teoretické metody analýzy. Ve tĜetí þásti práce je analyzovaná spoleþnost pĜevážnČ pomocí finanþní analýzy. Poslední þást diplomové práce obsahuje doporuþení pro zlepšení ekonomické a finanþní situace.
Abstract
This master´s thesis deals with evaluating the financial situation of Kverneland Group Czech, s. r. o. The aim of this work is to analyze the financial situation of the company and propose options for improving the financial situation. The first part of work is contains basic information about the company Kverneland Group Czech, s. r. o., the second part focuses on theoretical analysis. In the third part is the company analyzed mainly by using financial analysis. Last part contains recommendations for improving the economic and financial situation.
Klíþová slova
Finanþní analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow, SWOT analýza, Porterova analýza, rozdílové ukazatele, tokové ukazatele, pomČrové ukazatele, soustavy ukazatelĤ.
Keywords
Financial analysis, balance sheet, profit and loss account, cash flow, SWOT analysis, Porter´s analysis, the differential indicators, flow indicator, ratio indicators, the system of indicators.
Bibliografická citace
KěÍŽOVÁ, M. Hodnocení finanþní situace podniku a návrhy na její zlepšení. Brno:
Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2010. 128 s. Vedoucí diplomové práce Ing. VojtČch Bartoš, Ph.D.
ýestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatnČ pod vedením Ing. VojtČcha Bartoše, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V BrnČ 26. kvČtna 2010
……….
podpis
PodČkování
Tímto bych ráda podČkovala vedoucímu diplomové práce Ing. VojtČchu Bartošovi, Ph.D. za podnČtné pĜipomínky a odborné vedení pĜi zpracování diplomové práce a spoleþnosti Kverneland Group Czech, s. r. o. za poskytnutí podkladĤ potĜebných ke zpracování diplomové práce.
OBSAH
ÚVOD... 12
1 HODNOCENÍ SOUýASNÉHO STAVU SPOLEýNOSTI ... 14
1.1 Základní údaje o spoleþnosti... 14
1.1.1 Charakteristika spoleþnosti ... 15
1.1.2 Historie spoleþnosti... 16
1.1.3 Produkty... 19
1.1.4 Organizaþní struktura spoleþnosti... 20
1.2 Stanovení cílĤ diplomové práce... 22
1.3 Analýza souþasného stavu spoleþnosti ... 23
1.3.1 Analýza konkurence prodávající zemČdČlskou techniku stejného typu . 23 1.3.2 Analýza obchodních zástupcĤ... 24
1.3.3 SLEPTE analýza ... 25
1.3.4 PorterĤv model... 28
1.3.5 SWOT analýza... 31
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA FINANýNÍ ANALÝZY ... 32
2.1 Finanþní analýza – základní pojmy ... 32
2.1.1 Uživatelé finanþní analýzy... 33
2.2 Zdroje informací pro finanþní analýzu ... 34
2.3 Metody finanþní analýzy ... 35
2.3.1 Elementární metody technické analýzy ... 36
2.3.2 Vyšší metody ... 36
2.4 Postup pĜi finanþní analýze... 37
2.5 Analýza absolutních (stavových) ukazatelĤ... 38
2.5.1 Horizontální analýza (analýza trendĤ)... 38
2.5.2 Vertikální analýza (procentní rozbor)... 39
2.6 Analýza rozdílových ukazatelĤ... 40
2.6.1 ýistý pracovní kapitál ... 40
2.6.2 ýisté pohotové prostĜedky ... 42
2.7 Analýza tokových ukazatelĤ - Cash Flow ... 43
2.8 Analýza pomČrových ukazatelĤ... 44
2.8.1 Ukazatelé rentability (ziskovosti) ... 46
2.8.1.1 Rentabilita vloženého kapitálu... 46
2.8.1.2 Rentabilita celkového kapitálu... 47
2.8.1.3 Rentabilita vlastního kapitálu ... 47
2.8.1.4 Rentabilita tržeb... 47
2.8.1.5 Rentabilita investovaného kapitálu... 48
2.8.2 Ukazatelé aktivity (analýza využití aktiv) ... 48
2.8.2.1 Obrat celkových aktiv... 48
2.8.2.2 Obrat stálých aktiv ... 48
2.8.2.3 Obrat zásob ... 49
2.8.2.4 Doba obratu zásob ... 49
2.8.2.5 Doba obratu pohledávek ... 49
2.8.2.6 Doba obratu závazkĤ... 50
2.8.3 Ukazatelé zadluženosti ... 50
2.8.3.1 Celková zadluženost ... 51
2.8.3.2 Koeficient samofinancování ... 51
2.8.3.3 Koeficient úrokového krytí... 51
2.8.3.4 Doba splácení dluhu... 52
2.8.4 Ukazatelé likvidity... 52
2.8.4.1 BČžná (likvidita 3. stupnČ) ... 52
2.8.4.2 Pohotová (likvidita 2. stupnČ)... 53
2.8.4.3 Okamžitá (likvidita 1. stupnČ) ... 53
2.8.5 Ukazatelé produktivity... 54
2.9 Analýza soustav ukazatelĤ... 54
2.9.1 Bonitní modely ... 55
2.9.1.1 KrálíþkĤv QUICK test ... 55
2.9.2 Bankrotní modely ... 56
2.9.2.1 AltmanĤv model ... 56
2.9.2.2 Index IN05 ... 58
3 ANALÝZA PROBLÉMU A SOUýASNÉ SITUACE ... 60
3.1 Analýza absolutních ukazatelĤ... 63
3.1.1 Horizontální analýza ... 63
3.1.1.1 Horizontální analýza aktiv ... 63
3.1.1.2 Horizontální analýza pasiv... 65
3.1.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ... 66
3.1.2 Vertikální analýza ... 67
3.1.2.1 Vertikální analýza aktiv ... 67
3.1.2.2 Vertikální analýza pasiv... 69
3.2 Analýza rozdílových ukazatelĤ... 71
3.2.1 ýistý pracovní kapitál ... 71
3.2.2 ýisté pohotové prostĜedky ... 71
3.3 Analýza tokových ukazatelĤ... 72
3.4 Analýza pomČrových ukazatelĤ... 73
3.4.1 Ukazatelé rentability... 73
3.4.2 Ukazatelé aktivity ... 79
3.4.3 Ukazatelé zadluženosti ... 84
3.4.4 Ukazatelé likvidity... 86
3.4.5 Ukazatelé produktivity... 88
3.5 Analýza soustav ukazatelĤ... 89
3.5.1 AltmanĤv model ... 89
3.5.2 Index IN05 ... 90
3.6 Mezipodnikové srovnání INFA ... 92
3.7 Zhodnocení finanþní analýzy a mezipodnikového srovnání INFA ... 97
4 VLASTNÍ NÁVRHY ěEŠENÍ ... 99
4.1 Doba obratu pohledávek a závazkĤ... 99
4.2 Doba obratu zásob ... 100
4.3 Likvidita a finanþní prostĜedky... 100
4.4 Možnosti financování pro odbČratele ... 101
4.4.1 ýásteþné splacení faktury (zálohová faktura)... 101
4.4.2 Faktoring... 101
4.4.3 Leasing... 103
4.4.4 ÚvČr ... 105
ZÁVċR ... 107
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJģ... 108
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ... 113
SEZNAM GRAFģ, OBRÁZKģ A TABULEK ... 115
SEZNAM PěÍLOH... 118
ÚVOD
Každá spoleþnost má zájem o dobrou finanþní situaci. Mnoho spoleþností se v dnešní dobČ potýká se špatnou finanþní situací, kterou by chtČli zlepšit. V tomto jim mĤže pomoci finanþní analýza, která má mnoho ukazatelĤ, které spoleþnosti naznaþují v jakých oblastech by se mČla zlepšit. NejþastČji mívají spoleþnosti problémy s likviditou a rentabilitou. Pokud se tyto ukazatele zaþnou nČjakým zpĤsobem Ĝídit, mĤže to být pro spoleþnost velká výhra v boji s konkurencí.
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením finanþní situace spoleþnosti Kverneland Group Czech, s. r. o. Cílem diplomové práce je na základČ teoretických znalostí a analýzy výkazĤ spoleþnosti analyzovat finanþní situaci, vþetnČ návrhĤ na možná zlepšení. Na základČ tohoto cíle byl stanoven následujícím postup. Základním krokem bylo nastudování literatury o finanþních výkazech a hodnocení finanþního zdraví spoleþnosti. Dále bylo nutné získat potĜebná data pro zpracování praktické þásti diplomové práce. Jednalo se hlavnČ o výkazy rozvaha, výkaz zisku a ztráty a cash flow spoleþnosti za roky 2004 až 2008. Výkazy byly sestaveny vždy k 31.12. daného roku.
Na základČ tČchto materiálu byla hodnocena finanþní situace spoleþnosti.
Diplomová práce je rozdČlena do þtyĜ oblastí. První þást diplomové práce je zamČĜena na analyzovanou spoleþnost Kverneland Group Czech, s. r.o. Jsou zde uvedeny základní údaje o spoleþnosti, historie spoleþnosti, produkty spoleþnosti a vlastní analýza spoleþnosti, která zahrnuje analýzu konkurence, obchodních zástupcĤ, Porterovu analýzu, SLEPTE analýzu a SWOT analýzu.
Druhou þástí je teoretická þást, která se zabývá teoretickými východisky finanþní analýzy. Jsou zde popsány uživatelé finanþní analýzy, metody finanþní analýzy a jednotlivé ukazatele, které vedou ke zjištČní finanþní situace spoleþnosti.
TĜetí þást diplomové práce je þást praktická. Zabývá se hodnocením finanþní situace spoleþnosti na základČ výkazĤ (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a cash flow).
Na konci této kapitoly je uvedeno celkové shrnutí, které vyplývá z finanþní analýzy a se srovnáním s oborovým odvČtvím pomocí mezipodnikového srovnání v systému INFA.
ýtvrtou þástí jsou návrhy na zlepšení finanþní situace spoleþnosti, které by mohli být pomĤckou pro management spoleþnosti Kverneland Group Czech, s. r. o., ke zlepšení finanþní situace ve spoleþnosti.
1 HODNOCENÍ SOU ASNÉHO STAVU SPOLE NOSTI 1.1 Základní údaje o spole nosti
Datum zápisu: 1. dubna 1996
Obchodní firma: KVERNELAND GROUP CZECH, s. r. o.
Sídlo Beroun, KošĢálova 1527, PSý 266 01 Identifikaþní þíslo: 654 10 025
Právní forma: Spoleþnost s ruþením omezeným PĜedmČt podnikání:
- výroba, obchod a služby neuvedené v pĜílohách 1 až 3 živnostenského zákona - silniþní motorová doprava
o nákladní vnitrostátní provozování vozidly o nejvČtší povolené hmotnosti do 3,5 tuny vþetnČ
o nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o nejvČtší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny
o nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o nejvČtší povolené hmotnosti do 3,5 tuny vþetnČ
o náklady mezinárodní provozovaná vozidly o nejvČtší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny
- opravy ostatních dopravních prostĜedkĤ a pracovních strojĤ
Statutární orgán: jednatel ing. JiĜí Zikmund
Spoleþníci: Ing. JiĜí Zikmund vklad 30 600 000,--
obchodní podíl 51%
KVERNELAND ASA vklad: 29 400 000,--
obchodní podíl 49%
Základní kapitál: 60 000 000,-- Kþ1
1 Justice.cz – úvodní strana [online]. 2009 [cit. 2009-10-05]. Dostupný z WWW:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=216088&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sys inf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=e4a20ced0 34aec905163c5f34e273ab6&sysinf.spis.@oddil=C&sysinf.spis.@vlozka=44360&sysinf.spis.@soud=M
%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=20.11.2009
1.1.1 Charakteristika spolenosti
Spoleþnost je souþástí mezinárodního koncernu Kverneland Group. Spoleþnost Kverneland Group Czech byla založena v roce 1996 pod názvem A.M.T., spol. s r. o.
(dále jen A.M.T.), jako 100% þeská spoleþnost, která se zabývala dovozem zemČdČlských závČsných strojĤ norské spoleþnosti Kverneland. V roce 1999 vstoupil kapitálovČ Kverneland do A.M.T. a získal tak 50% podíl. Základní kapitál byl navýšen na 60 milionĤ Kþ a A.M.T. se stala jednou z dvaceti obchodních organizací Kvernelandu, které jsou rozmístČny po celém svČtČ, vþetnČ Ameriky a Afriky.
V návaznosti na tento krok byla spoleþnosti A.M.T. v roce 2000 pĜejmenována na Kverneland Czech, spol. s r. o. a v roce 2006 na Kverneland Group Czech s. r. o.
Dnes sídlí spoleþnost v BerounČ. Dovážené stroje jsou prodávány prostĜednictvím asi dvaceti pČti smluvních partnerĤ v ýeské republice a ve Slovenské republice. Dováží stroje znaþek Kverneland a Vicon, které spadají pod Kverneland Group. V souhrnu obsahuje sortiment tČchto znaþek prakticky všechny bČžnČ používané zemČdČlské závČsné stroje. Na podzim roku 2008 došlo k velké zmČnČ. Všechny výrobky Kverneland Group se zaþali prodávat pouze pod dvČma znaþkami – Kverneland a Vicon. Znaþky Taarup a Accord byli zaĜazeny pod Kverneland a znaþka Rau pod Vicon. Tímto došlo k posílení tČchto dvou znaþek navenek. Dále dováží Kverneland Group Czech stroje na zpracování pĤdy a údržbu luk a pastvin znaþky Hatzenbichler, mulþovaþe McConnel a Lagarde a stroje na likvidaci dĜevních odpadĤ znaþky VanDaele.
V oblasti zpracování pĤdy a skliznČ pícnin si Kverneland Group udržuje þelní pozici na svČtovém trhu. Zaþneme-li podmítkou, nabízí Kverneland podmítaþe talíĜové i radliþkové. Co se týþe orby, norské pluhy Kverneland není tĜeba zvlášĢ pĜedstavovat, neboĢ v oblasti kvality práce, spolehlivosti, nízkého tahového odporu a dalších parametrĤ si drží již mnoho let vedoucí pozici mezi výrobci pluhĤ. O úspČchu Kvernelandu u našich zákazníkĤ svČdþí stabilnČ vysoký podíl z dovezených pluhĤ na domácím trhu. Na pĜípravu pĤdy nabízí Kverneland rotaþní brány nové generace Kverneland NG, které se vyrábČjí v italské ModenČ. Také na pasivní pĜípravu pĤdy je v sortimentu celá Ĝada strojĤ. Vynikající spojení s uvedenými rotaþními branami tvoĜí nČmecké univerzální pneumatické secí stroje Accord Pneumatic. „Akordka“ je pojmem
nejen u našich zemČdČlcĤ, ale v celém svČtČ. Neustálý mnohaletý vývoj udržuje firmu na þele výrobcĤ secích strojĤ a nejeden konkurent používá osvČdþené výsevné ústrojí Accord. Sortiment Accordu doplĖují pĜesné secí stroje na rĤzné druhy plodin.
PĜihnojováním prĤmyslovými hnojivy a chemickou ochranu rostlin obstarávají v rámci skupiny Kverneland rozmetadla Vicon a postĜikovaþe Rau v taženém a i neseném provedení. O stroje na sklizeĖ pícnin se ve spoleþnosti starají dvČ znaþky Taarup a Vicon, které dokáží pokrýt svým spektrem výrobkĤ veškeré potĜeby zemČdČlcĤ. VyrábČjí žací stroje diskové i bubnové, obraceþe, shrnovaþe, lisy na válcové i hranaté balíky, baliþky píce a rozdružovaþe balíkĤ, které lze použít k nastýlání i zakládání krmiva do žlabu, stejnČ jako míchací krmné vozy Kverneland Siloking, a sbČrací vozy Rotex.
I z tohoto struþného výþtu strojĤ je možno poznat, že Kverneland Group Czech nabízí velký výbČr závČsných strojĤ pro každou polní operaci a navíc proniká do komunálního sektoru dodávkami rozmetadel na údržbu komunikací, mulþovaþĤ na údržbu krajiny a strojĤ k likvidaci dĜevních odpadĤ v pracích i sadech.
S pĜihlédnutím k pozici spoleþnosti na našem trhu a vzhledem k velké síle zahraniþního partnera je nabídka firmy jistČ zajímavá pro každého potencionálního zákazníka.2
1.1.2 Historie spolenosti
V roce 1879 si v norské vesnici Kvernaland otevĜel kováĜskou dílnu Ole Gabriel Kverneland. Bylo mu teprve 25 let, ale mČl smysl pro nové metody práce, které zvyšovaly efektivitu a kvalitu práce. Již od prvopoþátku se zamČĜoval hlavnČ na vývoj a výrobu pluhĤ a dalších strojĤ na zpracování pĤdy, jak dosvČdþují dochované exponáty v jeho kovárnČ, která je dnes pĜemČnČna na malé muzeum.
Z malé vesnické dílny se Kverneland postupnČ stal nejvČtším svČtovým výrobcem pluhĤ. Tím je dokumentováno odhodlání a schopnost výrobce myslet na zdokonalování svých výrobkĤ a používání pokrokových výrobních postupĤ, jako byla v té dobČ investice do bucharu na vodní pohon podle amerického vzoru. K tomu
2Kverneland Group Czech [online]. 2008 [cit. 2009-11-03]. Dostupný z WWW:
http://www.kvernelandgroup.cz/cz/homepage/o-nas/
byla jistČ potĜebná dĤvČra ve vlastní síly a rozhodnutí jít svou vlastní cestou. Své pozice na trhu získala firma uváženým budováním vnitĜní organizaþní struktury. Od samého zaþátku kladla spoleþnost Kverneland dĤraz na udržování co nejužších vztahĤ s koneþnými uživateli výrobkĤ. Systematické sledování a dokumentování zkušeností jednotlivých zákazníkĤ umožnilo spoleþnosti pĜizpĤsobovat své projekty potĜebám uživatelĤ strojĤ. Cílem Kvernelandu je udržet a zlepšit své pozice nejvČtšího výrobce strojĤ na zpracování pĤdy na svČtČ. Po dlouhou dobu je spoleþnost na þele rozvoje myšlenek, které se staly standardem pro prĤmysl. PĜíkladem tohoto pokroku jsou otoþné oboustranné pluhy s plnČ automatickým systémem jištČní a udržování polohy orebních tČles, tj. systém Autoreset, Variomat systém (plynulá zmČna pracovního zábČru pluhu), systém Vibromat (zaĜízení pro absorbování rázĤ) a také oboustranné otoþné pluhy s integrovaným pĤdním pČchem Packomat jako vlastní souþástí pluhu. Progresivní vývoj je zkrátka cestou Kvernelandu. Posledním dĤkazem je podrývací ekoostĜí pluhových radlic.
Kverneland neustále rozšiĜuje svĤj sortiment o další stroje. Tento trend zaþal v roce 1986 odkoupením spoleþnosti Underhaug, která má svĤj poþátek v roce 1907.
Zakladatel spoleþnosti Frederik A. Underhaug byl zetČm Ole Gabriela Kvernelanda.
V tĜicátých letech spoleþnost vyvinula a zaþala prodávat stroje na meziĜádovou kultivaci. Po zastavení výroby pluhĤ v roce 1950 se stala velmi úspČšnou pĜi výrobČ a prodeji strojĤ na pČstování plodin s Ĝádkovým výsevem a strojĤ na pČstování a sklizeĖ brambor. V roce 1986 byl uveden na trh první balicí stroj v EvropČ na balení válcových balíkĤ do fólie s názvem Silowrap. Tím se Kverneland Underhaug dostal na þelo svČtových výrobcĤ balicích strojĤ.
V roce 1992 pĜibyla Kvernelandu italská spoleþnost Maletti. Její zakladatel Pietro Maletti zaþal v roce 1950 v ModenČ vyrábČt pluhy. PostupnČ se sortiment výroby rozšíĜil o rotaþní kypĜiþe a Ĝezaþky. PostupnČ byla zrušena výroba pluhĤ, které se nyní vyrábí pouze v Norsku. Výrobní program tvoĜí v souþasné dobČ hlavnČ rotaþní brány.
Stálý vývoj vynesl spoleþnost na pĜední svČtové místo v tomto oboru. Výroba, montáž, lakování a skladování je provádČno pomocí nejmodernČjších technologických postupĤ, vþetnČ poþítaþem Ĝízeného svaĜování, sváĜecích a lakovacích robotĤ a poþetných kontrol v procesu výroby.
V roce 1993 byla odkoupena dánská spoleþnost Taarup se sídlem v Kerteminde, která byla založena již v roce 1877. Tato firma se specializuje na výrobu strojĤ na sklizeĖ pícnin. Byla prvním svČtovým dodavatelem kombinace adaptéru s nejúþinnČjším žací lištou s kotouþovými pracovními orgány. Dnes se zde vyrábí široká Ĝada diskových žacích strojĤ, žacích Ĝezaþek, rozdružovaþĤ, shrnovaþĤ a obraceþĤ píce.
Rok 1996 byl rokem, kdy do rodiny strojĤ Kverneland pĜibyly nČmecké secí stoje Accord. Zakladatelem spoleþnosti Accord byl Heinrich Weiste, který zaþal pracovat v zemČdČlském inženýrství v roce 1948 v Soestu. Od samého zaþátku spoleþnost provádČla výzkumné práce, na jejichž základČ vznikly pĤvodní myšlenky pro vývojovou technologii. Spoleþnost vešla ve všeobecnou známost po vyvinutí trojúhelníkového závČsného zaĜízení pro nesené náĜadí. Dnes firma vyrábí pneumatické secí stroje a pĜesné secí stroje, díky nimž je Accord znám v celém svČtČ.
Dne 31.12.1998 získal Kverneland 100% akcií jednoho z nejvČtších výrobcĤ zemČdČlské techniky, nČmecko-francouzské spoleþnosti RAU Agrotechnic. Tento nákup pĜinesl firmČ vedoucí postavení na trhu rotaþních bran a zaĜadil ji mezi hlavní výrobce a dodavatele postĜikovaþĤ v EvropČ. Kverneland tím udČlal další krok pĜi realizaci své dlouhodobé strategie. SíĢ prodejcĤ, která zastupuje RAU na profesionální úrovni, byla pĜevzata a je nyní Ĝízena Kvernelandem.
Další rozšíĜení v roce 1998 se týkalo pĜevzetí vlastnických práv na holandskou skupinu výrobcĤ Greenland. HlavnČ v oblasti pícnin se rozšíĜila nabídka o lisy na válcové i hranaté balíky. Spoleþným názvem pro tento pĜevzatý sortiment je Vicon.
V továrnČ v Geldropu byl od roku 1915 vyroben již 1 milión kusĤ strojĤ na sklizeĖ pícnin.
V roce 1998 pĜevzal Kverneland výrobní program nČmecké firmy SiloWolff, který zahrnuje stroje na zpracování pĤdy, které ve výrobním programu firmy Kverneland chybČly - podrýváky, podmítaþe, hrudoĜezy apod.
Z uvedeného výþtu je zĜejmé, jaký ohromný rozmach zaznamenal Kverneland v devadesátých letech. Restrukturalizace zemČdČlství neprobíhá jen u nás, ale v celém svČtČ. Pro výrobce zemČdČlských strojĤ to znamená posun od soukromých, národnČ orientovaných firem, ke spoleþnostem fungujícím globálnČ a Kverneland chce být na þele tČchto zmČn. Do rodiny Kvernelandu dnes patĜí 11 výrobních závodĤ v celé EvropČ a 21 obchodních organizací po celém svČtČ. Pro potencionální zákazníky je
dĤležité zázemí silného partnera a vysoká stabilita firmy, dodávající zemČdČlskou techniku a náhradní díly k jejich strojĤm, jakým je dnes Kverneland.3
1.1.3 Produkty
- Kverneland
o jednostranné pluhy, nesené i návČsné oboustranné pluhy, talíĜové a radliþkové podmítaþe, rotaþní brány, pasivní pĜíprava, rotavátory a mulþovaþe
o nástavbové univerzální secí stroje pro kombinace, pĜívČsné univerzální secí stroje, univerzální secí stroje pro minimalizaþní technologie, mechanické a pneumatické pĜesné secí stroje
o nesené i návČsné žací stroje, obraceþe, shrnovaþe, obojeþky a rozdružovaþe
- Vicon
o nesené a návČsné žací stroje, obraceþe, shrnovaþe, rozdružovaþe, balící stroje, lisy pro válcové balíky, lisy na hranaté balíky, kombinované lisy s ovíjením, kotouþová a hubicová rozmetadla
o nesené, nástavbové, tažené a samochodné stroje pro ochranu rostlin
- RAU
o pĜesné secí stroje s mechanickým i elektro pohonem o postĜikovaþe nesené a tažené
3Kverneland Group Czech [online]. 2008 [cit. 2009-10-12]. Dostupný z WWW:
http://www.kvernelandgroup.cz/cz/homepage/historie-kvernelandu/
- LAGARDE
o mulþovaþe, oseþkovaþe a komunální program
- McCONNEL
o plošné mulþovaþe a mulþovaþe pro komunální sektor
- VANDAELE
o stroje pro údržbu krajiny (drtiþe, štČpkovaþe)
- Stroje pro komunální sektor
- Hatzenbichler
o stroje pro zpracování pĤdy, setí a techniky na údržbu travních porostĤ.
- REC Fotovoltaika
o dodávka fotovoltaických elektráren na klíþ
1.1.4 Organizaní struktura spolenosti
Organizaþní struktura spoleþnosti je s pĜímým Ĝízením Ĝeditele spoleþnosti.
21
Graf . 1: Organizaní struktura spolenosti Kverneland Group Czech, s. r. o. (Zdroj: Vlastní zpracování)
G en er ál ní ed it el
Obchodní editelTechnickýeditelEkonomickýeditel Objednávání strojĤ Produkt prodejce komunální technikyVedoucí prodeje trávy
Manažer prodeje ochranná výživa
Manažer prodeje - pĤda
Marketing Produkt prodejce – manažer tráva
Skladník strojĤ Vedoucí servisu
Zásobování náhradní díly – tráva a ochranná výživa
Zásobování , náhradní díly, pĤda + ostatní Servisní technici
Fakturace Úþetní + mzdy Úþetní Skladová úþetní 1 Skladová úþetní 2
1.2 Stanovení cíl diplomové práce
Cílem diplomové práce je na základČ teoretických znalostí a analýzy výkazĤ spoleþnosti zhodnocení finanþní situace, vþetnČ návrhĤ na možná zlepšení ve spoleþnosti Kverneland Group Czech, s. r. o.
Na základČ tohoto cíle byl stanoven následující postup:
charakteristika spoleþnosti Kverneland Group Czech, s. r. o.,
analýza souþasného stavu spoleþnosti pomocí analýzy obchodních zástupcĤ, konkurence prodávající zemČdČlskou techniku stejného typu, SLEPTE analýzy, analýzy oborového okolí podle Porterova modelu a SWOT analýzy,
analýza absolutních, rozdílových a tokových ukazatelĤ,
analýza pomČrových ukazatelĤ (rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita a produktivita),
zhodnocení finanþního zdraví pomocí Altmanova modelu a indexu IN05,
porovnání s odvČtvím pomocí mezipodnikového srovnání v systému INFA,
zhodnocení výsledkĤ finanþní analýzy,
sestavení návrhĤ na možná zlepšení finanþní situace na základČ výsledkĤ vyplývajících z finanþní analýzy.
Zhodnocení finanþní situace spoleþnosti bude provádČno pomocí elementárních metod finanþní analýzy. Podkladem pro výpoþty budou výkazy rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow spoleþnosti za období 2004 až 2008.
1.3 Analýza sou asného stavu spole nosti
Analýza souþasného stavu spoleþnosti Kverneland Group Czech, s. r. o. (dále jen Kverneland Group Czech) byla analyzována pomocí analýzy konkurence prodávající zemČdČlskou techniku stejného typu, analýzy obchodních zástupcĤ v ýeské republice a na Slovensku, SLEPTE analýzy, Porterovy analýzy a SWOT analýzy.
1.3.1 Analýza konkurence prodávající zemdlskou techniku stejného typu
Mezi nejvČtší konkurenty na þeském trhu patĜí pĜedevším tyto firmy:
AGROZET ýeské BudČjovice, a. s.
PEKASS, a. s.
SOME JindĜichĤv Hradec, s. r. o.
AGROTEC, a. s.
LEMKEN CZECH, s. r. o.
STROM PRAHA, a. s.
AGRALL, zemČdČlská technika, a. s.
1.3.2 Analýza obchodních zástupc
Distribuce strojĤ a náhradních dílĤ spoleþnosti Kverneland Group Czech je z pĜevážné þásti zajišĢována prostĜednictvím rozsáhlé sítČ specializovaných prodejcĤ po celé ýeské a Slovenské republice.
Tabulka . 1: Analýza obchodních zástupc spolenosti v eské republice
Kraj Prodejce
AGROOBCHOD Nové Strašecí, s. r. o.
Karlovarský
KLAS - BOHEMIA, a. s.
CSK AGRO, s. r. o.
Ing. Kruml Václav KV AGRI PlzeĖský
KLAS - BOHEMIA, a. s.
AGRODOS, s. r. o.
Jihoþeský
UNIAGRA CZ, a. s.
AGROOBCHOD Nové Strašecí, s. r. o.
N&N Košátky
VOBOSYSTÉM, s. r. o.
StĜedoþeský
ZEOS agri, spol. s r. o.
Ústecký AGROOBCHOD, spol. s r. o.
N&N Košátky, s. r. o.
Liberecký
AGRAM.CZ, s. r. o.
AGRICO, s. r. o.
Královehradecký
AGRAM.CZ, s. r. o.
AGROMETALL, s. r. o.
Pardubický kraj
KLAS NekoĜ, a. s.
AGROCENTRUM ZS, s. r. o.
AGRO-MČĜín, obchodní spoleþnost, s. r. o.
Vysoþina
STEMP, s. r. o.
Bohatec, s. r. o.
Jihomoravský
HM, s. r. o.
Olomoucký Ing. Vlastimil Martiník - Jaroslav Holásek, sdružení
Zlínský HM, s. r. o.
1. Slezská strojní, a. s.
Ludmila Horská MITRENGA, a. s.
Moravskoslezský
NEZ AGRO, s. r. o.
Zdroj: Kverneland Group Czech [online]. 2008 [cit. 2009-10-20]. Dostupný z WWW:
http://www.kvernelandgroup.cz/cz/homepage/
Slovenská republika - Nerim, spol. s r. o.
- EURIS, spol. s r. o. RožĖava - AGRA, s. r. o.4
NejvýznamnČjšími obchodními partnery na území ýeské republiky jsou spoleþnosti:
AGROOBCHOD Nové Strašecí, s. r. o.
VOBOSYSTÉM, s. r. o.,
HM, s. r. o.,
AGROCENTRUM ZS, s. r. o., Laviþky,
AGRICO, s. r. o., TýništČ nad Orlicí.
1.3.3 SLEPTE analýza
Sociální faktory NezamČstnanost
PrĤmČrný poþet nezamČstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), oþištČný od sezónních vlivĤ, se proti 3. þtvrtletí roku 2009 zvýšil o 16,9 tisíc. Tempo rĤstu nezamČstnanosti se ve þtvrtém þtvrtletí roku 2009 významnČ snížilo. Rok 2009 se pĜesto nadále vyznaþuje prudkým vzestupem úrovnČ nezamČstnanosti v ýeské republice.
Poþet nezamČstnaných osob dosáhl 385,0 tisíc (z toho 189,0 tisíc žen) a v porovnání se 4. þtvrtletím roku 2008 se celkový poþet nezamČstnaných zvýšil o 154,2 tisíc.
Poþet osob nezamČstnaných jeden rok a déle se proti 4. þtvrtletí 2008 nepatrnČ zvýšil o 5,6 tisíc osob a þinil 112,9 tisíc osob. Jejich podíl se pĜiblížil tĜetinČ všech
4Kverneland Group Czech [online]. 2008 [cit. 2009-10-20]. Dostupný z WWW:
http://www.kvernelandgroup.cz/cz/homepage/
nezamČstnaných (29,3 %), pĜitom ve 4. þtvrtletí roku 2008 þinil pĜi relativnČ nízké úrovni nezamČstnanosti 46,5 %.5
PrĤmČrná mzda
PrĤmČrná hrubá mČsíþní nominální mzda na pĜepoþtené poþty zamČstnancĤ v celém národním hospodáĜství þinila 23 350 Kþ a vzrostla ve 3. þtvrtletí 2009 proti pĜedchozímu þtvrtletí po oþištČní od sezónních vlivĤ o 1,5 %.6
Legislativní faktory
Legislativní faktor velmi ovlivĖuje fungování spoleþností. Jde hlavnČ o schvalování a zmČnu zákonĤ a jednání se státními orgány. Tyto faktory mohou spoleþnosti pomoci nebo naopak ztížit podnikání.
Ekonomické faktory
Hrubý domácí produkt
V 1. þtvrtletí roku 2010 vzrostl podle pĜedbČžného odhadu hrubý domácí produkt (dále jen HDP) proti stejnému období loĖského roku o 1,2 % (v reálném vyjádĜení a po oþištČní o sezónní vlivy a nestejný poþet pracovních dní). Ve srovnání s pĜedchozím þtvrtletím byl HDP vČtší o 0,2 %. Na meziroþní i meziþtvrtletní vývoj hrubé pĜidané hodnoty mČl pozitivní vliv pĜedevším zpracovatelský prĤmysl, naopak negativnČ se vyvíjelo odvČtví stavebnictví.
Zatímco HDP v uplynulém þtvrtletí rostl, celková zamČstnanost v pojetí národních úþtĤ dále klesala. K jejímu meziroþnímu i meziþtvrtletnímu snížení o 2,0 %, resp. 0,8 % pĜispČl zejména zpracovatelský prĤmysl, a to jak svou vahou, tak i rozmČrem poklesu. Ve vČtšinČ ostatních odvČtví zĤstává i nadále zamČstnanost v zásadČ stabilizovaná.7
5ZamČstnanost a nezamČstnanost v ýR podle výsledkĤ VŠPS, ýSÚ - Rychlé informace [online]. 2010 [cit.
2010-05-01]. Dostupné z WWW : <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020510.doc>.
6ýeský statistický úĜad [online]. 2010 [cit. 2010-03-01]. ýSÚ. Dostupné z WWW:
<http://www.czso.cz/>.
7Hrubý domácí produkt - MČšec.cz [online]. 1998 - 2010 [cit. 2010-05-02]. Dostupné z WWW :
<http://www.mesec.cz/dane/ekonomika/pruvodce/hruby-domaci-produkt/>.
Inflace
Celková hladina spotĜebitelských cen vzrostla v dubnu 2010 proti bĜeznu 2010 o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle doprava a dále zvýšení cen v oddílech bydlení, odívání a obuv, alkoholické nápoje a tabák. Meziroþní rĤst spotĜebitelských cen v dubnu zrychlil na 1,1 % (z 0,7 % v bĜeznu).
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny služeb o 0,1 %.8
Politické faktory
Politické faktory jsou pro firmu nezbytné, protože ovlivĖují jak její þinnost, tak i chod firmy. HospodáĜská krize mČla a má velké následky pro þeské spoleþnosti.
V rámci šetĜení státních výdajĤ zvolila vláda úsporný balíþek. Souþasná politická situace v ýeské republice je napnutá pĜedevším kvĤli nadcházejícím volbám do Poslanecké snČmovny, kvĤli kterým se politické strany se pĜedbíhají v pĜedvolebních slibech.
Technologické faktory
Technologické faktory jsou pro firmu dĤležité, protože s vývojem technologie se firma také vyvíjí. Vývoj technologie pĜispívá k pozitivnímu fungování firmy, která využívá technologické novinky, nové produkty, které firmČ usnadní práci.
Ekologické faktory
V této dobČ mají velký vliv na firmu. Spoleþnost musí dodržovat urþité normy, podle kterých se musí Ĝídit, aby byli ve svém podnikání úspČšné ze strany konkurence, odbČratelĤ a ostatních þinitelĤ. Spoleþnost Kverneland Group Czech dodržuje tyto normy, protože veškeré stroje, které jsou prodávány na þeském trhu splĖují bezpeþnostní a dopravní pĜedpisy pro provozování strojĤ v zemích evropské unie.
Veškeré stroje procházejí státní zkušebnou zemČdČlských strojĤ v Praze a ke všem strojĤm jsou vydávány technické prĤkazy pro provozování na pozemních komunikacích. Ke strojĤm jsou také dodávány návody v þeském jazyce s prohlášením o shodČ.
8Inflace - 2010, míra inflace a její vývoj v ýR [online]. 2000 - 2010 [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW: <http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/>.
1.3.4 Porterv model
PorterĤv model konkurenþních sil obsahuje pČt oblastí, které musí být analyzovány. Jedná se o vyjednávací sílu zákazníkĤ (odbČratelĤ), vyjednávací sílu dodavatelĤ, hrozba vstupu nových konkurentĤ, hrozba substitutĤ a rivalita spoleþností pĤsobících na trhu.
Obrázek . 1: Porterv model konkurenních sil
Zdroj: PorterĤv model konkurenþních sil - Metody - Marketing - Metody - Poradenství pro každého [online]. 2006 - 2009 [cit. 2010-03-10]. PorterĤv model konkurenþních sil - Metody - Marketing - Metody - Poradenství pro každého. Dostupné z WWW:
<http://www.vlastnicesta.cz/originaly/kategorie/96_113_original.jpg>.
Vyjednávací síla zákazník (odbratel)
Vyjednávací síla odbČratelĤ mĤže být vysoká pokud odbČratelé odebírají ve velkém nebo nakupují standardizované produkty. Malou vyjednávací sílu mají noví zákazníci (odbČratelé), kteĜí nemohou tolik ovlivnit svého dodavatele zemČdČlských strojĤ jako ti, kteĜí jsou již dlouhodobými odbČrateli (dalo by se Ĝíci obchodními partnery) spoleþnosti Kverneland Group Czech a mají urþitou vyjednávací schopnost o cenČ produktu, o který mají zájem.
Vyjednávací síla dodavatel
Vyjednávací síla dodavatelĤ mĤže být vysoká, pokud se jedná o dodavatele jedineþného produktu nebo pokud by spoleþnost mČla vysoké náklady spojené se zmČnou dodavatele. V této spoleþnosti jsou prodávány rĤzné produkty zemČdČlské techniky, spoleþnost prodává svou techniku pod svou znaþkou a zároveĖ i ostatní znaþky zemČdČlské techniky. Tudíž vyjednávací síla dodavatelĤ v oblasti znaþky Kverneland není vysoká. V ostatních dodávaných znaþkách je vyjednávací síla dodavatelĤ již vyšší, protože dodavatel si mĤže najít jiného odbČratele, kterému bude dodávat zemČdČlskou techniku za urþitých podmínek.
Hrozba vstupu nových konkurent
Noví konkurenti mají urþité bariéry pokud vstupují do odvČtví, jedná se zejména o úspory z rozsahu, kapitálovou nároþnost, diferenciace výrobkĤ, nákladové znevýhodnČní nesouvisející s velikostí a pĜístup k distribuþním kanálĤm. Pokud bude vstupovat nový prodejce zemČdČlské techniky do odvČtví bude to pro nČj velmi tČžké, neboĢ v tomto odvČtví je velký boj o zákazníka. Pokud nový konkurent získá urþitý poþet zákazníkĤ, bude mít také problémy s cenou výrobku, protože není na trhu dlouho a bude chtít vydČlat, aby pokryl poþáteþní investice do podnikání – nebude schopen dát zákazníkovi takovou slevu na zboží jako ostatní konkurenti v okolí, kteĜí už poþáteþní investice mají splacené a pohybují se v oboru dlouho.
ZároveĖ hrozba vstupu nových konkurentĤ na trh je velmi vysoká, ale spoleþnosti, které jsou na trhu již delší dobu mají dostateþné zdroje pro odvrácení dodateþné konkurence.
Hrozba substitut
NejdĤležitČjšími substituty, které by byly pro spoleþnost hrozbou mohou být substituty, které technologickými inovacemi stávajících výrobkĤ nabízejí lepší uspokojení potĜeb, nebo které jsou vyrábČny v odvČtvích dosahujících vyšších ziskĤ. V pĜípadČ spoleþnosti Kverneland Group Czech je hrozba substitutĤ velmi vysoká.
Zákazník vždy porovnává nČkolik nabídek a zde záleží již na zkušenostech a ochotČ prodejce, zákazníkovi nabídnout to nejlepší, aby zákazník byl plnČ spokojen. ZároveĖ
zákazník pomČĜuje cenu a kvalitu, tudíž je hrozba substitutĤ v tomto oboru velmi vysoká.
Rivalita firem psobících na trhu
Rivalita spoleþností pĤsobících na trhu je dána pĜedevším snahou vylepšit vlastní pozici na trhu. Rivalita se zvyšuje na základČ tČchto okolností:
poþetné podniky, které jsou pĜibližnČ stejnČ velké a silné,
míra rĤstu v odvČtví,
fixní nebo skladovací náklady jsou vysoké,
výrobky þi služby nejsou diferencované,
výstupní bariéry jsou vysoké.
V tomto oboru podnikání je velká rivalita spoleþností pĤsobících na trhu, neboĢ každá spoleþnost má podobné nabídky zemČdČlských strojĤ, které mají podobné vlastnosti. Mezi nejvČtší konkurenty prodávající zemČdČlskou techniku stejného typu na þeském trhu patĜí AGROZET ýeské BudČjovice, a. s., PEKASS, a. s., SOME JindĜichĤv Hradec, s. r. o., AGROTEC, a. s., LEMKEN CZECH, s. r. o., STROM PRAHA, a. s., AGRALL zemČdČlská technika, a. s.
1.3.5 SWOT analýza
Tabulka . 2: SWOT analýza spolenosti
SILNÉ STRÁNKY (strenghts) SLABÉ STRÁNKY (weaknesses)
silná mateĜská spoleþnost
spolupráce s ostatními spoleþnostmi v koncernu
dobrá pozice spoleþnosti v ýeské republice
dlouholetá tradice
motivace zamČstnancĤ
zahraniþní spolupráce
možnost þerpání dotace z EU pro odbČratele
propagace spoleþnosti na výstavách a veletrzích
vysoká proškolenost zamČstnancĤ
zvláštní sociální program pro zamČstnance (stravenky, pĜíspČvek na životní pojištČní, motivaþní pojištČní)
vlastní prostory pro podnikání
zajištČní financování pro zákazníky
nulové aktivity v oblasti výzkumu a vývoje
velká konkurence
þasová závislost na dodavatelích
výroba produktĤ v zahraniþí (kurzové rozdíly)
dlouhá splatnost pohledávek
PÍLEŽITOSTI (opportunities) HROZBY (threats)
rozšíĜení prodávaných produktĤ
cenová válka mezi konkurenty
globální ekonomická krize (pĜebrání zákazníkĤ konkurenci)
získávání nových zákazníkĤ
nové zpĤsoby financování
globální ekonomická krize
nesolventnost odbČratelĤ
vysoké kurzové rozdíly
možnost vstupu nového konkurenta na trh
Zdroj: Vlastní zpracování
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA FINAN NÍ ANALÝZY
2.1 Finan ní analýza – základní pojmy
Finanþní analýza pĜedstavuje rozbor údajĤ, z nichž prvotním a zpravidla hlavním zdrojem je finanþní úþetnictví. Z finanþního úþetnictví získáme analyzované údaje, které jsou zachyceny v úþetních výkazech. Tyto úþetní výkazy pĜedstavuje rozvaha, výkaz zisku a ztrát a pĜehled o finanþních tocích (cash flow). Z tČchto výkazĤ získáváme pĜehled o majetkové, finanþní a dĤchodové situaci podniku, a dále také podklady pro finanþní rozhodování a finanþní Ĝízení podniku.
Finanþní analýzu lze tedy chápat jako metodu, pomocí které mĤžeme vzájemnČ porovnávat získané údaje a rozšiĜovat tak jejich vypovídací schopnost. Získáme tedy ohodnocení minulosti, souþasnosti a pĜedpokládané budoucnosti úþetní jednotky.
Mezi základní kritéria pro uspoĜádání metod finanþní analýzy patĜí jednoduchost, respektive složitost použitých matematických postupĤ. Dle tČchto kritérií se þlení metody finanþní analýzy na elementární metody a metody finanþní analýzy.
Elementární metody finanþní analýzy mĤžeme dále þlenit na:
analýzu stavových ukazatelĤ (horizontální a vertikální analýza),
analýzu tokových ukazatelĤ (cash flow),
analýzu rozdílových ukazatelĤ (þistý pracovní kapitál),
analýzu pomČrových ukazatelĤ (rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita),
analýzu soustav ukazatelĤ (bonitní a bankrotní modely).9
Finanþní analýza lze þlenit do dvou oblastí, a to na interní a externí. Externí finanþní analýza vychází ze zveĜejĖovaných a jiným zpĤsobem veĜejnČ dostupných finanþních, pĜedevším úþetních informací. Interní finanþní analýza (rozbor hospodaĜení
9 MÁýE, M. Finanþní analýza obchodních a státních organizací. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1558-9.
spoleþnosti) znamená poskytnutí veškerých údajĤ z informaþního systému spoleþnosti (tzn. údaje z finanþního úþetnictví, z manažerského úþetnictví, z vnitropodnikového úþetnictví, z podnikových kalkulací, plánĤ, statistik, apod.)
Hlavní cíl finanþní analýzy je zjistit finanþní zdraví firmy, identifikovat její slabé stránky, které by mohly spoleþnosti v budoucnosti zpĤsobit jak menší tak i vČtší problémy, a také stanovit silné stránky spoleþnosti, o které by se v budoucnosti mohla opĜít.10
2.1.1 Uživatelé finanní analýzy
Mezi hlavní uživatele finanþní analýzy patĜí zejména:
investoĜi (akcionáĜi, spoleþníci),
manažeĜi,
zamČstnanci,
obchodní partneĜi (dodavatelé, zákazníci),
banky a jiní vČĜitelé,
konkurenti,
stát a jeho orgány,
burzovní makléĜi,
analytici, daĖoví poradci, úþetní znalci, ekonomiþtí poradci,
odborové svazy, univerzity, novináĜi, nejširší veĜejnost.
10 SLÁDKOVÁ, E., MRKVIýKA, J., ŠRÁMKOVÁ, A. Finanþní úþetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha:
ASPI, a. s. 2009. ISBN 978-80-7357-434-5.
2.2 Zdroje informací pro finan ní analýzu
Hlavním úkolem finanþní analýzy je ovČĜení obchodovatelnosti podniku a tím udržení majetkové finanþní stability.11
Mezi nejdĤležitČjší zdroje informací pro finanþní analýzu zaĜadíme:
úþetní výkazy,
výroþní zprávy,
externí zdroje informací.
Úþetní výkazy mĤžeme rozdČlit do dvou skupin:
a) výkazy finanního úetnictví
Tyto výkazy jsou externí, protože poskytují informace pĜedevším externím uživatelĤm. Podávají pĜehled o stavu a struktuĜe majetku, o zdrojích jeho krytí, o tvorbČ a užití výsledku hospodaĜení, o pohybu penČžních tokĤ a o zmČnách vlastního kapitálu.
b) výkazy vnitropodnikového úetnictví
Výkazy nepodléhají žádné jednotné metodické úpravČ a každá spoleþnost si je vytváĜí podle svých vlastních potĜeb. ZaĜadíme sem výkazy zobrazující þerpání podnikových nákladĤ v nejrĤznČjším potĜebném þlenČní (druhové, kapacitní, kalkulaþní), výkazy o spotĜebČ nákladĤ na jednotlivé výkony nebo v jednotlivých podnikových stĜediscích, apod.
Pro potĜeby finanþní analýzy jsou dostupné výkazy z finanþního úþetnictví, protože výkazy z vnitropodnikového úþetnictví bývají interními doklady spoleþnosti, které mají dĤvČrný až utajovaný charakter.12
11 RģýKOVÁ, P. Finanþní analýza – metody, ukazatel,e využití v praxi. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-247-2481-2.
12 SLÁDKOVÁ, E., MRKVIýKA, J., ŠRÁMKOVÁ, A. Finanþní úþetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha:
ASPI, a. s. 2009. ISBN 978-80-7357-434-5.
Výkazy z finanþního úþetnictví jsou nedílnou a závaznou souþástí úþetní závČrky. Mezi tyto výkazy patĜí:
rozvaha (bilance),
výkaz zisku a ztráty,
pĜehled o finanþních tocích (cash flow).
Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou výkazy, jejichž struktura je závazná (je dána Ministerstvem financí).
Mezi další výkazy zaĜadíme:
výroþní zprávy,
externí informace (pocházejí z vnČjšího prostĜedí a týkají se domácího a zahraniþního okolí spoleþnosti).
2.3 Metody finan ní analýzy
V rámci finanþní analýzy vznikla Ĝada metod, které hodnotí finanþní zdraví spoleþnosti a je možné je s úspČchem aplikovat. PĜi realizaci finanþní analýzy musíme dbát na pĜimČĜenou volbu metody analýzy. Tato volba musí být uþinČna s ohledem na:
úelnost
Finanþní analytik si musí vždy uvČdomit, k jakému úþelu má výsledná analýza pro spoleþnost sloužit. Pro každou spoleþnost se hodí jiná soustava ukazatelĤ þi jedna konkrétní metoda. Interpretace musí být uvádČna citlivČ, ale s dĤrazem na jistá rizika, která by z chybného použití analýzy mohla vyplynout.
nákladovost
Finanþní analýza potĜebuje kvalifikovanou práci a þas, což pĜináší celou Ĝadu nákladĤ, které by mČly být pĜimČĜené návratnosti tČchto vynaložených nákladĤ, hloubka a rozsah analýzy musí odpovídat oþekávanému ohodnocení rizik spojených s rozhodováním.
spolehlivost
Spolehlivost nelze zvýšit rozšíĜením množství srovnávaných spoleþností (toto množství je omezené) , ale kvalitnČjším využitím všech dostupných dat a informací.
ýím více budou vstupní informace spolehlivČjší, tím by mČla být spolehlivČjší i vyplývající analýza.
Každá použitá metoda musí mít vždy zpČtnou vazbu na cíl, který se má splnit, ale také by mČla fungovat sebekontrola toho, zda skuteþnČ použitá metoda nejlépe odpovídá stanovenému cíli.13
2.3.1 Elementární metody technické analýzy
Tyto metody pracují s ukazateli, které jsou pĜímo položkou úþetních výkazĤ nebo hodnoty z tČchto výkazĤ odvozené. Ukazatelé tČchto metod jsou dČleny na:
extenzivní – nesou informace o rozsahu (v penČžních jednotkách),
analýza absolutních ukazatelĤ (horizontální a vertikální analýza),
analýza rozdílových ukazatelĤ,
analýza cash flow (dále jen CF),
intenzivní (pomČrové) – jedná se o podíly dvou nebo více extenzivních ukazatelĤ (napĜ. ukazatelé likvidity þi rentability).14
2.3.2 Vyšší metody
Tyto metody zahrnují pĜedevším:
matematicko-statistické metody (bodové odhady, statistické testy, empirické distribuþní funkce, korelaþní koeficienty, apod.),
nestatistické metody (fuzzy množiny, expertní systémy, apod.).15
13 RģýKOVÁ, P. Finanþní analýza – metody, ukazatel,e využití v praxi. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-247-2481-2.
14 LANDA, M. Jak þíst finanþní výkazy. 1. vyd. Praha: Computer Press, a. s. 2008. ISBN 978-80-251- 1994-5.
15 SEDLÁýEK, J. Úþetní data v rukou manažera – finanþní analýza v Ĝízení firmy. 2. vyd. Praha:
Computer Press, a. s. 2001. ISBN 80-7226-562-8.
2.4 Postup p i finan ní analýze
S ohledem na základní charakteristiku finanþní analýzy je zĜejmé, že mĤže zasahovat do všech funkcí finanþního Ĝízení (financování, investování a dividendová politika), aniž by bylo nutné definovat nČjaké individuální metodické principy jejího nasazení.
V obecné rovinČ lze tento proces finanþní analýzy rozdČlit do tČchto etap:
a) zjištČní základních charakteristik (standardizovaných), b) urþení odchylek od standardĤ,
c) pĜípadná podrobnČjší analýza ve vybraných oblastech, d) identifikace pĜíþin nežádoucího stavu.
Mezi dílþí kroky praktického využití postupu finanþní analýzy lze použít tento postup:
a) charakteristika prostedí a sbr dat
výbČr srovnatelných spoleþností,
sbČr dat,
ovČĜení použitelnosti dat,
b) výbr metody a základní zpracování dat
výbČr vhodné metody a ukazatelĤ,
zpracování ukazatelĤ (realizace),
relativní postavení firmy,
c) pokroilé (speciální) zpracování dat
identifikace modelu dynamiky, nebo,
analýza vztahu mezi ukazateli (odchylky, korelace),
d) návrh cest k dosažení žádoucího cílového stavu systému
návrhy (ve variantách),
odhady rizika variant,
výbČr (multikriteriální) doporuþené varianty (suboptimální).16
16 KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. 1.vyd. PlzeĖ: Aleš ýenČk, 2009. ISBN 978-80-7380-174-8.
2.5 Analýza absolutních (stavových) ukazatel
2.5.1 Horizontální analýza (analýza trend)
Horizontální analýza neboli analýza trendĤ se zabývá porovnáváním zmČn položek v jednotlivých výkazech spoleþnosti v urþité þasové posloupnosti. Je zapotĜebí mít k dispozici dostateþnČ dlouhou þasovou Ĝadu údajĤ, aby tato metoda mČla dostateþnou vypovídací schopnost.17
PĜi této analýze pomČĜujeme jak se každá položka v úþetním výkazu zmČní, a to jak v absolutní, tak i v relativní (percentuální) výši. Jelikož jsou jednotlivé údaje porovnávány v Ĝadách, Ĝíká se této metodČ horizontální porovnávání.18
Tabulka . 3: Horizontální analýza
Položka Bžné období Minulé období Rozdíl Index Navýšení (%)
X Y X – Y X/Y (X/Y)*100
Zdroj: STROUHAL, J. Finanþní Ĝízení firmy v pĜíkladech. 1. vyd. Praha: Computer Press, a. s., 2006.
ISBN 80-251-0913-5.
Horizontální analýza je ve vČtšinČ pĜípadĤ používána k zachycení vývojových trendĤ ve struktuĜe majetku i kapitálu podniku. Nejlepší zobrazení zmČn je pomocí grafĤ, ve kterých jsou ilustrovány vybrané položky majetku a kapitálu, nákladĤ a výnosĤ spoleþnosti v þase.19
17 BAěINOVÁ, D., VOZĕÁKOVÁ, I., Vyhodnocení a využití úþetních výkazĤ pro manažery, spoleþníky a akcionáĜe. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005, ISBN 80-247-1115-X
18 STROUHAL, J. Finanþní Ĝízení firmy v pĜíkladech. 1. vyd. Praha: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0913-5.
19 SEDLÁýEK, J. Finanþní analýza podniku. 1. vyd. Praha: Computer Press, a. s., 2007. ISBN 978-80- 251-1830-6.
2.5.2 Vertikální analýza (procentní rozbor)
Vertikální analýza neboli procentní analýza (strukturální) spoþívá ve vyjádĜení jednotlivých položek úþetních výkazĤ jako procentního podílu k jediné zvolené základní položce položené jako 100%.20
NejþastČji se posuzují jednotlivé komponenty majetku a kapitálu, tzv. struktury aktiv a pasiv spoleþnosti. Výhodou vertikální analýzy je, že nezávisí na meziroþní inflaci a umožĖuje tedy srovnatelnost výsledkĤ analýzy z rĤzných let. Používá se proto ke srovnávání v þase (þasových vývojových trendĤ ve spoleþnosti za více let) i v prostoru (srovnávání rĤzných firem navzájem).
Tabulka . 4: Vertikální analýza
Podíl (%) Položka Bžné
období
Minulé
období bžné
období minulé období
Zmna struktury (%)
Aktiva celkem X Y X/X*100 Y/Y*100 (X/X-Y/Y)*100
Aktivum 1 X1 Y1 X1/X*100 Y1/Y*100 (X1/X-Y1/Y)*100
… … … …
Aktivum i Xi Yi Xi/X*100 Yi/Y*100 (Xi/X-Yi/Y)*100 Zdroj: STROUHAL, J. Finanþní Ĝízení firmy v pĜíkladech. 1. vyd. Praha: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0913-5.
PĜi této analýze by mČla být dodržována základní bilanþní pravidla, kterými jsou:
zlaté pravidlo financování
Zdroje krytí jednotlivých složek majetku by mČly být spoleþnosti k dispozici minimálnČ v dobČ, po kterou je pĜíslušný majetek ve spoleþnosti vázán.
zlaté bilanní pravidlo
Dlouhodobý majetek = Vlastní kapitál + Dlouhodobé dluhy
Požaduje, aby stálá aktiva byla kryta kapitálem, jenž má spoleþnost trvale nebo dlouhodobČ k dispozici.
20 BAěINOVÁ, D., VOZĕÁKOVÁ, I., Vyhodnocení a využití úþetních výkazĤ pro manažery, spoleþníky a akcionáĜe. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005, ISBN 80-247-1115-X
zlaté pari pravidlo
Dlouhodobý majetek = Vlastní kapitál
Toto pravidlo sleduje vztah dlouhodobých aktiv a vlastního kapitálu a doporuþuje, aby dlouhodobá aktiva byla financována pĜevážnČ z vlastních zdrojĤ.
zlaté pravidlo vyrovnání rizika Vlastní kapitál ≥ Cizí zdroje
Vlastní zdroje by mČly pĜevyšovat cizí zdroje.
zlaté pomrové pravidlo gi = gt
Udržení dlouhodobé rovnováhy by tempo rĤstu investic nemČlo ani v krátkém þasovém horizontu být vyšší než tempo rĤstu tržeb. 21,22
2.6 Analýza rozdílových ukazatel
Analýza rozdílových ukazatelĤ, též nČkdy nazývána jako ukazatelé „fondĤ“ finanþních prostĜedkĤ, oznaþuje ukazatele, které lze vyþíst jako rozdíly mezi urþitými položkami aktiv a pasiv. NejþastČjšími ukazateli jsou þistý pracovní kapitál, þisté pohotové prostĜedky a þistý penČžní majetek.23
2.6.1 istý pracovní kapitál
ýistý pracovní kapitál, též nČkdy oznaþovaný jako provozní nebo provozovací kapitál, je možné vypoþítat dvČmi zpĤsoby:
a) jako rozdíl mezi obČžnými aktivy celkem a krátkodobými cizími zdroji (manažerský pĜístup) :
21 SEDLÁýEK, J. Finanþní analýza podniku. 1. vyd. Praha: Computer Press, a. s., 2007. ISBN 978-80- 251-1830-6.
22 MÁýE, M. Finanþní analýza obchodních a státních organizací. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.
s., 2006. ISBN 80-247-1558-9.
23 BAěINOVÁ, D., VOZĕÁKOVÁ, I., Vyhodnocení a využití úþetních výkazĤ pro manažery, spoleþníky a akcionáĜe. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-1115-X.
istý pracovní kapitál = Obžná aktiva – Krátkodobé cizí zdroje
b) jako rozdíl mezi dlouhodobými cizími zdroji a stálými aktivy (investorský pĜístup)
istý pracovní kapitál = Vlastní kapitál + Dlouhodobé cizí zdroje – Stálá aktiva
Tento dvojí zpĤsob výpoþtu vychází ze základní bilanþní rovnice a rozkladu levé a pravé strany této rovnice, až do koneþné úpravy.
Aktiva celkem = Pasiva celkem
Stálá aktiva + ObČžná aktiva = Vlastní kapitál + Cizí zdroje
Stálá aktiva + ObČžná aktiva = Vlastní kapitál + Dlouhodobé cizí zdroje + Krátkodobé cizí zdroje
Obžná aktiva – Krátkodobé cizí zdroje = Vlastní kapitál + Dlouhodobé cizí zdroje – Stálá aktiva
Pojem þistý pracovní kapitál (dále jen ýPK) lze charakterizovat dvČmi zpĤsoby, a to:
obČžná aktiva oþištČná o ty závazky spoleþnosti, které je nutné v nejbližší dobČ uhradit (do jednoho roku – krátkodobé), obČžná aktiva se tedy sníží o tuto þást, která slouží k úhradČ krátkodobých závazkĤ a krátkodobých bankovních úvČrĤ,
þást obČžných aktiv, která je financována dlouhodobými zdroji financování – dlouhodobým kapitálem.
Významným indikátorem platební schopnosti spoleþnosti je velikost þistého pracovního kapitálu. ýím je þistý pracovní kapitál vyšší, tím vČtší by mČla být pĜi dostateþné likviditČ schopnost hradit své finanþní závazky. Je li tento ukazatel záporný, jedná se o tzv. nekrytý dluh.
