ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva
Analýza připravenosti složek IZS při
transportu nadměrných pacientů v městských aglomeracích a v přírodním prostředí
Analysis of Preparedness of Emergency Medical Services and Technical Rescue of Excessive Patients in Urban Agglomerations
and in the Natural Environment
Diplomová práce
Studijní program: Ochrana obyvatelstva Studijní obor: Civilní nouzové plánování
Autor diplomové práce: Bc. Veronika Tolde, DiS.
Vedoucí diplomové práce: Kpt. Ing. Mgr. Hynek Černý
Kladno 2020
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Analýza připravenosti složek IZS při transportu nadměrných pacientů v městských aglomeracích a v přírodním prostředí vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů, které uvádím v seznamu bibliografických odkazů.
Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu § 60 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
V Praze dne 14.05.2020
……….
Bc. Veronika Tolde, DiS.
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych poděkovala zejména svému školiteli panu Kpt. Ing. Mgr. Hynku Černému za odborné vedení, jeho vstřícnost, obětavost a podnětnou diskuzi.
Dále chci také poděkovat všem svým kolegům, kteří mi byli ochotni pomoci při výzkumu i přes nelehkou situaci s pandemií Covid-19. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svému manželovi za podporu a trpělivost.
ABSTRAKT
Analýza připravenosti složek IZS při transportu nadměrných pacientů v městských aglomeracích a v přírodním prostředí.
V současné době se stále více složky integrovaného záchranného systému setkávají se zvyšujícími se případy obézních pacientů, ale i pacientů, kteří jsou dlouzí. Jednou z příčin je rostoucí obezita obyvatelstva. Během posledních třiceti let se nadváha a obezita stala jedním z hlavních problémů veřejného zdraví ve vyspělých zemích. Nadváha a obezita má četné důsledky pro fyzický, duševní a sociální stav dospělých i dětí. Zdravotnická záchranná služba je tak nucena řešit problematiku, jak pacienta transportovat, neboť ne všechny transportní prostředky jsou pro tyto pacienty vyhovující.
Byl proveden sběr biometrických údajů pacientů z vybraných krajů a byla provedena analýza získaných dat. Byla zjištěna dostupnost sanitních vozidel pro bariatrické pacienty v České republice a bylo zaznamenáno, jakými transportními prostředky disponují sanitní vozidla RZP. Shrnuty jsou také transportní prostředky, které využívá Hasičský záchranný sbor ČR při výpomoci transportu pacientů zdravotnické záchranné službě. Jsou uvedeny údaje o počtech výjezdů na vyžádanou asistenci k transportu pacientů Hasičského záchranného sboru ČR se zdravotnickou záchrannou službou.
Cílem této práce je navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení komfortu pracovního, časového i etického pro zaměstnance i pacienty. Toho lze dosáhnout zejména pořízením dostatečně širokých a dlouhých transportních prostředků s automatikou a vybavením pro obézní pacienty do všech vozů RZP. U vozů, které jsou nové a nedisponují automatickými a dostatečně širokými nosítky, by bylo vhodné integrovat úchytné prvky do podlahy vozu.
Pro lepší fyzickou kondici a prevenci úrazu personálu je navrhnuta pravidelná fyzická průprava.
Klíčová slova
Zdravotnická záchranná služba; Nadváha; Obezita; Hasičský záchranný sbor České republiky; Transportní prostředky; SWOT analýza
ABSTRACT
Analysis of Preparedness of Emergency Medical Services and Technical Rescue of Excessive Patients in Urban Agglomerations and in the Natural Environment.
Nowadays, components of the integrated rescue system more frequently encounter increasing cases of obese patients, as well as too tall patients. One of the reasons is growing obesity of the population. Over the last thirty years, overweight and obesity have become one of the major public health problems in developed countries. Overweight and obesity have numerous consequences for the physical, mental and social condition of adults and children.
The Emergency Medical Service is thus forced to address the issue of how to transport the patient, as not all transport instruments are suitable for these patients.
The collection of biometric data of patients from selected regions was performed and the analysis of the obtained data was performed.
The availability of ambulances for bariatric patients in the Czech Republic was ascertained and it was recorded what transport instruments Emergency Medical Services have at their disposal. The transport instruments used by the Fire and Rescue Service to assist in the transport of patients to the Emergency Medical Service are also summarized. The number of requested assistances of the Fire and Rescue Service with the Emergency Medical Service for the patient’s transport is stated.
The aim of this thesis is to design a solution to improve work, time, and ethics comfort for the employees as well as for the patients. This can be achieved by acquiring sufficiently wide and long automatic stretchers and by supplying all Emergency Medical Service vehicles with equipment for obese
patients in. For new ambulances that are not equipped with automatic and sufficiently wide stretchers, it would be suitable to integrate fastening elements into the vehicle floor. For the improvement of physical condition and as a prevention of injury of the staff, regular physical exercises are proposed.
Keywords
Emergency Medical Service; Overweight; Obesity; Fire and Rescue Service;
Stretcher; SWOT Analysis
Obsah
1 Úvod ... 11
2 Cíle práce a hypotézy ... 13
2.1 Hypotézy... 14
3 Přehled současného stavu ... 15
3.1 Integrovaný záchranný systém ... 15
3.2 Hasičský záchranný sbor České republiky (dále HZS ČR) ... 16
3.2.1 Organizační struktura HZS ČR a hierarchie ... 17
3.2.2 Legislativa HZS ... 17
3.3 Zdravotnická záchranná služba (dále ZZS) ... 20
3.3.1 Výjezdy ... 20
3.3.2 Výjezdová skupina ... 20
3.3.3 Stupně naléhavosti tísňového volání ... 21
3.3.4 Výjezdové základny ... 22
3.3.5 Pracoviště krizové připravenosti ... 22
3.3.6 Legislativa ZZS ... 23
3.4 Práva pacientů v podmínkách urgentní péče ... 25
3.5 Obezita ... 25
3.5.1 Klasifikace obezity ... 27
3.5.2 Epidemiologie obezity u dětí ... 29
3.5.3 Epidemiologie obezity u dospělých ... 30
3.5.4 Faktory ovlivňující obezitu ... 32
3.5.5 Zdravotní rizika obezity ... 33
3.5.6 Mortalita ... 35
3.5.7 Nejběžnější zdravotní obtíže v PNP u obézních pacientů ... 35
4 Metodika ... 40
4.1 Způsob sběru dat ... 42
5 Výsledky ... 44
6 Diskuze ... 62
7 Závěr ... 98
8 Seznam použitých zkratek ... 101
9 Seznam použité literatury ... 103
10 Seznam použitých obrázků ... 113
11 Seznam použitých tabulek ... 116
11
1 ÚVOD
Předložená diplomová práce pojednává o připravenosti zdravotnických záchranných služeb v České republice na problematiku stále rostoucí výšky a hmotnosti obyvatelstva a na spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje pojmy týkající se zdravotnické záchranné služby a Hasičského záchranného sboru České republiky. U každé organizace je popsána zejména organizační struktura a legislativa. Další část je věnována problematice obezity. V uvedené kapitole je popsána obezita, její klasifikace, epidemiologie, zdravotní rizika, mortalita a nejběžnější zdravotní obtíže v přednemocniční péči, které mohou obézní pacienty postihnout.
Praktická část obsahuje výsledky sběru biometrických údajů pacientů z vybraných krajů, dostupnost sanitních vozidel pro bariatrické pacienty v České republice, vybavení transportními prostředky, jimiž disponují sanitní vozy RZP. Shrnuty jsou transportní prostředky, které využívá Hasičský záchranný sbor ČR při výpomoci transportu zdravotnické záchranné službě.
Uvedeny jsou údaje o počtech výjezdů Hasičského záchranného sboru ČR se zdravotnickou záchrannou službou. Je provedena SWOT analýza ke zjištění silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb zdravotnické záchranné služby týkající se uvedeného tématu s jejím vyhodnocením a návrhem řešení pro lepší provozuschopnost.
Motivem ke zpracování tématu jsou mé vlastní zkušenosti z výjezdů na zdravotnické záchranné službě ve Středočeském kraji, který sanitním vozem pro bariatrické pacienty nedisponuje. Během mých služeb jsem si všímala i stále většího problému přibývajících rozměrů pacientů na délku i na šířku, kteří i přes kategorii spadající do nadváhy nebo lehké obezity, měli problém se vejít do transportních prostředků. Při výjezdech k bariatrickým pacientům pak byla vždy nutná spolupráce Hasičského záchranného sboru ČR nejen na místě
12 události, ale i během transportu a následném předání pacienta v nemocnici.
Získané poznatky by měly sloužit pro zvážení současné situace, předejití možným komplikacím sledované problematiky a vytvoření většího komfortu pacientům i zdravotnického personálu.
13
2 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY
Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat současný stav připravenosti základních složek integrovaného záchranného systému pro transport nadměrných pacientů, především z pohledu zdravotnické záchranné služby.
Zejména se bude jednat o možnosti využití transportních prostředků zdravotnickou záchrannou službou a Hasičským záchranným sborem ČR a zjistit dostupnost sanitních vozů pro bariatrické pacienty v České republice.
Na základě komparace krajů a výsledků SWOT analýzy budou navrhnuta řešení pro transporty bariatrických a nadprůměrně vysokých pacientů.
Cíl práce byl rozdělen na pět dílčích cílů.
Dílčí cíl 1: Shromáždit biometrické údaje a vyhodnotit výšku a BMI ve vybraných krajích.
Dílčí cíl 2: Zhodnotit současné využívání transportních prostředků zdravotnickou záchranou službou a Hasičským záchranným sborem ČR.
Dílčí cíl 3: Zhodnotit současnou spolupráci Hasičského záchranného sboru ČR se zdravotnickou záchranou službou.
Dílčí cíl 4: Zjistit současnou dostupnost sanitních vozů pro bariatrické pacienty v České republice.
Dílčí cíl 5: Navrhnout řešení pro transport nadrozměrných pacientů.
14
2.1 Hypotézy
Hypotéza č. 1: Transportní prostředky zdravotnické záchranné služby využívané v současné době jsou úzké a krátké pro stále se zvětšující obyvatelstvo.
Hypotéza č. 2: Zdravotnická záchranná služba k transportu pacientů čím dál častěji spolupracuje s Hasičským záchranným sborem ČR.
Hypotéza č. 3: Dostupnost sanit pro bariatrické pacienty v České republice je nedostatečná.
15
3 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU 3.1 Integrovaný záchranný systém
Integrovaný záchranný systém (dále IZS) vznikl pro lepší spolupráci a koordinaci při společných zásazích. V květnu roku 1993 bylo vydáno usnesení vlády České republiky č. 246 obsahující zásady IZS s následnou implementací v novele zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. Okresní úřady měli za úkol organizovat IZS formou havarijních komisí okresů. Avšak povodně v roce 1997 ukázaly, že IZS tímto způsobem nefunguje efektivně, byla svěřena koordinace IZS Hasičskému záchrannému sboru České republiky (dále HZS ČR).
Na centrální úrovni se IZS skládá z Operačního a informačního střediska Generálního ředitelství HZS ČR (dále GŘ HZS ČR). Operační a informační střediska (dále OPIS) IZS vykonávají funkci krajských OPIS HZS v běžném provozu. Přípravu na mimořádné události a ochranu obyvatelstva vykonává Ministerstvo vnitra České republiky, prostřednictvím GŘ HZS ČR [1].
„Integrovaný záchranný systém (dále IZS) je koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.
Koordinací postupu složek IZS při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti“ [2, str.28].
Základní předpis pro IZS je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Tento předpis zahrnuje náplň činnosti IZS, stanovuje základní složky IZS, a stanovuje úkoly pro složky IZS i pro státní orgány a orgány územních samosprávných celků při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Důležitým dokumentem, který stanovuje postupy a koordinaci složek v místě zásahu, a k tomu potřebnou dokumentaci,
16 je i vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů [1].
Do základních složek IZS řadíme:
• HZS ČR;
• JPO zařazené do plošného pokrytí kraje;
• Poskytovatele ZZS;
• Policie České republiky [3].
Do ostatních složek řadíme, ty, které poskytují plánovanou pomoc na vyžádání a lze je využít k záchranným a likvidačním pracím jsou jimi:
• Prostředky ozbrojených sil;
• Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory;
• Ostatní záchranné sbory;
• Orgány ochrany veřejného zdraví;
• Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby;
• Zařízení civilní ochrany;
• Neziskové organizace a sdružení občanů [3].
3.2 Hasičský záchranný sbor České republiky (dále HZS ČR)
Jeho základní úkoly popisuje zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, který popisuje, že se jedná o jednotný bezpečnostní sbor, který plní úkoly na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších dle tohoto zákona a jiných právních předpisů. Zejména chrání před požáry, mimořádnými událostmi a krizovými situacemi životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek [3].
17 3.2.1 Organizační struktura HZS ČR a hierarchie
Základní organizační struktura a hierarchie je pro větší přehlednost uvedena v obrázku č. 3.1.
Obrázek 3.1 Organizační struktura HZS ČR [3, 4, 5]
3.2.2 Legislativa HZS
V této kapitole je uvedena jen základní legislativa související s probíranou problematikou. Hlavním legislativní zákonem pro HZS ČR je zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. V tomto zákoně jsou popsány úkoly, postavení, organizace a řízení HZS ČR. Dále popisuje povinnosti příslušníků a zaměstnanců, prokazování příslušnosti, popis služebních stejnokrojů, symboly HZS a jejich ochrana, ochrana názvu HZS. Zákon popisuje i spolupráci s jinými orgány, opatření během zásahů, práci s informacemi, přestupky nakládání s majetkem a úhrada nákladů zásahu. Jsou zde i nařízení o čistění, kontrole a revizi spalinové cesty [3].
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HZS ČR
ZÁCHRANNÝ ÚTVAR HZS ČR
• ZÁCHRANNÁ ROTA + SPECIÁLNÍ ZÁCHRANNÁ ROTA HLUČÍN
• ZÁCHRANNÁ ROTA ZBIROH
• ZÁCHRANNÁ ROTA JIHLAVA
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA POŽÁRNÍ OCHRANY A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA POŽÁRNÍ OCHRANY
VZDĚLÁVACÍ, TECHNICKÁ A JINÁ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ
• ŠKOLNÍ A VÝCVIKOVÉ ZAŘÍZENÍ (BRNO, FRÝDEK-MÍSTEK)
• INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA (LÁZNĚ BOHDANEČ)
• TECHNICKÝ ÚSTAV POŽÁRNÍ OCHRANY (PRAHA)
• SKLADOVACÍ A OPRAVÁRENSKÉ ZAŘÍZENÍ (OLOMOUC + SKLADY)
• HASIČSKÝ ÚTVAR OCHRANY PRAŽSKÉHO HRADU
14 X HASIČSKÉ ZÁCHRANNÉ SBORY KRAJŮ
18 Zákon č. 133/1985 Sb., Zákon České národní rady o požární ochraně. Zákon obsahuje povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a fyzických osob, státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany.
Obsahuje také nařízení o čistění, kontrole a revizi spalinové cesty. Dále ustanovuje druhy JPO, jejich povinnosti, úkoly, řízení a způsobilost. Popisuje spolupráci na úseku požární ochrany HZS ČR, správních úřadů a orgánů samosprávy, PO a PFO s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi apod. Charakterizuje postihy PO, PFO a FO i náhradu škody [3].
Zákon č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů.
㤠1
Předmět úpravy
„Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení“ [3].
Tento zákon vymezuje i pojmy jako je krizové řízení, pracoviště krizového řízení, krizová situace, zvláštní skutečnost, pracovní povinnost a výpomoc a věcný prostředek [3].
Zákon č. 239/2000 Sb., Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Viz. kapitola IZS.
A s tím související vyhlášky:
NV č. 172/2001 Sb., Nařízení vlády k provedení zákona o požární ochraně. Vláda nařizuje, jaké budou druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, co budou obsahovat a kdo je zodpovědný za jejich vedení. Dalším nařízením je zajištění minimálních podmínek při zásahu pro zasahující a rozsah jejich
19 poskytování. Pro členy jednotek SDH obcí ustanovuje systémy pracovních pohotovostí mimo pracoviště členů, odměna za ni, způsoby poskytování náhrady jejich ušlého výdělku a podmínky akceschopnosti [3].
Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.
Tato vyhláška slouží k organizaci a činnosti jednotek požární ochrany JPO.
Popisuje organizaci plošného pokrytí jednotkami a řízení jednotek, způsob zřizování, barevné označení vozidel, vnitřní organizaci a vybavení JPO. Dále jsou zde popsány podmínky akceschopnosti jednotek, zásady velení a činnosti hasičů při zásahu, zásady činnosti jednotek na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel a požadavky na odbornou způsobilost a odbornou přípravu. Jsou zde popsány i způsoby prokazování hasičů, způsoby udělování medailí a náležitosti funkčních označení a náležitosti stejnokrojů [3].
Vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky. Tato vyhláška stanovuje technické podmínky pro požární techniku jednotek HZS krajů a jednotek SDH obcí. Stanovuje podmínky pro zásahový požární automobil, dopravní automobil, stříkačku automobilovou a cisternovou, pěnový a kombinovaný hasící automobil [3].
Vyhláška č. 69/2014 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany. Tato vyhláška stanovuje technické podmínky věcných prostředků požární ochrany, kterými jsou: technické podmínky radiostanice a terminálu, přenosné motorové stříkačky, autonomního dýchacího přístroje s otevřeným okruhem na tlakový vzduch, přilby pro hašení ve stavbách a dalších prostorech, zásahového oděvu pro hasiče a pro hasiče při likvidaci požárů v otevřeném terénu, doplňky k zásahovým oděvům a pracovní stejnokroj [3].
20
3.3 Zdravotnická záchranná služba (dále ZZS)
Jedná se o příspěvkovou organizaci, která je zřizována příslušným krajem.
Finanční prostředky jsou čerpány zejména z krajských rozpočtů a z veřejného zdravotního pojištění, ze kterého je čerpáno cca 25 % nákladů. Pro zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací je určen státní rozpočet, který financuje i provoz letecké záchranné služby [1, 3, 6, 7].
Zdravotnická záchranná služba poskytuje nepřetržitou přednemocniční neodkladnou péči prioritně osobám se závažným postižením zdraví a v přímém ohrožení života. Poskytuje jim monitoraci a ošetřování na místě zásahu a během transportu do nemocnice. Spolupracuje s poskytovateli akutní lůžkové péče, s operačními středisky IZS, s velitelem zásahu složek IZS na místě zásahu a při mimořádných událostech třídí a ošetřuje dle priorit. V mimořádných situacích může zajistit i převoz orgánů a tkání k transplantaci [1, 3, 6, 7].
3.3.1 Výjezdy
Probíhají na základě tísňové výzvy přijímané na zdravotnickém operačním středisku, jenž funguje nepřetržitě na čísle tísňového volání 155. Zdravotnické operační středisko vyhodnotí výzvu, stupeň naléhavosti a následně vyšle výjezdovou skupinu [1, 3].
3.3.2 Výjezdová skupina
Je rozdělena podle složení posádky na rychlou lékařskou pomoc (dále RLP), rychlou zdravotnickou pomoc (dále RZP) a Rendez-vous (dále RV). RLP je ve složení lékař, zdravotnický záchranář a řidič. Od tohoto složení se ve většině části území České republiky již ustoupilo z důvodu finančního i personálního.
RZP je tvořena zdravotnickým záchranářem a řidičem. RV je tvořen lékařem a řidičem, nebo zdravotnickým záchranářem. Na většině výjezdových
21 stanovištích je nejčastěji preferován systém RZP se systémem RV. Vozy RZP i RLP jsou sanitní vozy třídy C, zatímco posádka RV využívá osobní automobil, který je rychlejší a zejména v městských aglomeracích má lepší mobilitu než vůz RZP nebo RLP. Většina pacientů nevyžaduje během transportu doprovod lékaře, a tak může být vůz RV rychle dostupný pro jinou posádku RZP.
Posádka letecké záchranné služby (dále LZS) je složena u policie České republiky a Armády České republiky ze dvou pilotů, zdravotnického záchranáře a lékaře. U nestátních provozovatelů bývá posádka složena z pilota, zdravotnického záchranáře a lékaře. LZS bývá na místo vysílána nejběžněji při nejvyšších stupních naléhavosti tísňového volání zdravotnickým operačním střediskem v případech: kdy pozemní výjezdová skupina nedosáhne včasného poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, jde o událost v nedostupném nebo obtížném terénu, došlo k vážnému zhoršení stavu pacienta a v případech, kdy je transport pacienta k poskytovateli akutní lůžkové péče rychlejší o více jak 15 min. oproti transportu pozemní skupinou [1, 3, 6, 7].
3.3.3 Stupně naléhavosti tísňového volání
Jsou čtyři a jsou stanoveny ve vyhlášce č. 240/2012 Sb. v § 2, kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě [3].
㤠2
Stupně naléhavosti tísňového volání
(1) Tísňové volání má tyto stupně naléhavosti:
a) první stupeň, jde-li o
1. osobu, u které došlo k selhání nebo bezprostředně hrozí selhání základních životních funkcí, nebo
2. mimořádnou událost s hromadným postižením osob,
22 b) druhý stupeň, jde-li o osobu, u které pravděpodobně hrozí selhání základních životních funkcí,
c) třetí stupeň, jde-li o osobu, které bezprostředně nehrozí selhání základních životních funkcí, ale jejíž stav vyžaduje poskytnutí zdravotnické záchranné služby,
d) čtvrtý stupeň, nejde-li o případy uvedené pod písmeny a) až c), pokud operátor zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska rozhodne o vyslání výjezdové skupiny“ [3].
3.3.4 Výjezdové základny
Jsou vytvořeny podle plánu pokrytí území kraje, který vydává kraj se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví a projednáním v bezpečnostní radě kraje. Plán se aktualizuje minimálně každé dva roky tak, aby čas od přijetí výzvy ZOS k dojezdu k pacientovi nebyl delší jak 20 min. To platí pro celé území České republiky s výjimkou nepředvídatelných dopravních či povětrnostních podmínek. V současné době je v celé České republice deset stanic letecké záchranné služby, z toho pět funguje i v nočním režimu, a 318 výjezdových základen pozemní záchranné služby [1, 6].
3.3.5 Pracoviště krizové připravenosti
V případě řešení mimořádných událostí a krizových stavů zajišťuje připravenost poskytovatele ZZS pracoviště krizové připravenosti. Toto pracoviště je komunikačním prostředkem v plnění úkolů IZS a krizovém řízení, plní úkoly krizového plánu kraje a havarijních plánů, zajišťuje psychosociální intervenční služby, vzdělává své zaměstnance v urgentní medicíně a medicíně katastrof, v krizovém řízení i vzdělává složky IZS v neodkladné resuscitaci.
Pracoviště krizové připravenosti je i zpracovatelem návrhu traumatologického plánu a minimálně jednou za dva roky ho aktualizuje. Traumatologický plán se předává do třiceti dnů krajskému úřadu [1, 6].
23 3.3.6 Legislativa ZZS
V následující části je vybrána základní legislativa související se zdravotnickou záchrannou službou a její základní charakter upravující chod zdravotnické záchranné služby.
Zákon č. 374/2011 Sb., Zákon o zdravotnické záchranné službě.
㤠1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a povinnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby, povinnosti poskytovatelů akutní lůžkové péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných zdravotních služeb na zdravotnickou záchrannou službu, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací a výkon veřejné správy v oblasti zdravotnické záchranné služby“ [8].
Zákon č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.
㤠1
Základní ustanovení
Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další
24 činnosti související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie“ [8].
Zákon č. 239/2000 Sb., Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů je uveden v kapitole IZS.
A s tím související vyhlášky:
Vyhláška č. 240/2012 Sb., Vyhláška, kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě. Tato vyhláška specifikuje stupně naléhavosti tísňového volání, operační řízení letecké výjezdové skupiny, vymezuje obsah organizačně provozního řádu zdravotnického operačního střediska, komunikačního řádu poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Dále popisuje činnost zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob, označení členů zdravotnické složky a stanovišť skupin v místě mimořádné události s hromadným postižením osob a traumatologický plán poskytovatele ZZS. Blíže specifikuje označení zdravotnického zařízení poskytovatele ZZS a označení pracovního oděvu člena výjezdové skupiny [8].
Vyhláška č. 98/2012 Sb., Vyhláška o zdravotnické dokumentaci. Specifikuje, co musí obsahovat zdravotnická dokumentace, její uchovávání a převádění do elektronické podoby [8].
Vyhláška č. 99/2012 Sb., Vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Uvádí požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb [8].
Vyhláška č. 92/2012 Sb., Vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.
Obsahuje požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. V přechodném ustanovení z roku
25 2017 jsou specifikovány i požadavky pro poskytovatele protialkoholní a proti toxikomanické záchytné služby [9].
Vyhláška č. 252/2019 ze dne 27. září 2019, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška stanovuje činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků [9].
3.4 Práva pacientů v podmínkách urgentní péče
Práva a povinnosti pacientů v podmínkách urgentní péče ustanovuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Z tohoto zákona je potřeba vzhledem ke studované problematice se zaměřit zejména na následující část:
㤠28
Práva pacienta
(2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.
(3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo
a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí
při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb“ [10].
3.5 Obezita
Obezita je chronické multifaktoriální onemocnění, pro které je typické nadměrné ukládání tuku v organismu. Vzniká vlivem pozitivní energetické bilance a nejvíce náchylní jsou k tomu jedinci s genetickou predispozicí.
26 Je výsledkem interakce faktorů prostředí a faktorů genetických.
Z etiopatogeneze lze obezitu dělit na: běžnou obezitu, obezitu navozenou léky, obezitu endokrinně podmíněnou, monogenní obezitu, syndromy provázené obezitou a obezitu podmíněnou jinými patogenetickými faktory. Nejběžnějším druhem obezity je obezita běžná, kterou tvoří až 90 % všech obezit. Příčinou běžné obezity je náchylnost k hromadění tuku, která je determinována několika geny. Tyto geny jsou leptogenní nebo obezigenní. Leptogenní geny mají tendenci k obezitě snižovat, zatímco obezigenní geny náchylnost k obezitě zvyšují. Zda jedinec bude obézní rozhoduje interakce mezi těmito geny a prostředím, které může bránit rozvoji obezity, nebo ho naopak podporovat.
Genotyp ovlivňuje nejen náchylnost k rozvoji obezity, ale i schopnost redukce tělesného tuku. Mezi genetické faktory, které obezitu ovlivňují, můžeme zmínit energetický výdej, spalování a ukládání tuků, výběr a preferenci potravin, pocit hladu a sytosti a hormony regulující energetickou rovnováhu [11, 12].
Obezigenní prostředí ovlivňuje obezitu z hlediska energetického příjmu i výdeje. U energetického příjmu se jedná zejména o nadměrný podíl tuku ve stravě a zvýšená spotřeba jednoduchých sacharidů. Tuto kombinaci nacházíme nejčastěji ve sladkostech a sladkých nápojích, ale vysoký příjem tuků může být přijímán i ve stravě spolu s bílkovinami v masných a mléčných výrobcích. Kombinace jednoduchých sacharidů a tuků může vyvolat pozitivní zpětnou vazbu organismu s potřebou zvýšené konzumace těchto výrobků. Vliv energetického výdeje je dán zejména poklesem habituální pohybové aktivity.
Je to zejména vliv sedavého zaměstnání a techniky – doprava auty, výtahy, komunikace přes mobilní telefony a e-mail, práce na počítačích, robotizace práce, spousta techniky je na dálkové ovládání, v domácnosti využití praček, myček, vysavačů, elektrických vrtaček a šroubováků, na zahradě využívání motorových pil, sekaček a zejména děti tráví svůj volný čas u videoher a televizorů, díky tomu nemají dostatek pohybu [11, 12].
27 Rizikovým obdobím pro obezitu bývá nástup do zaměstnání, založení rodiny, životní stresy, odchod do důchodu, ukončení sportovní činnosti a u žen pak zejména období dospívání, těhotenství a přechod. Prenatální a časné postnatální období může ovlivnit pozdější vznik obezity. Pokud je těhotná a kojící žena podvyživená, může její potomek mít do budoucna dispozici k abdominální obezitě a metabolickému syndromu. Mezi další faktory, které mohou rozvoj obezity ovlivnit, je i cílený výběr partnerů, vyšší věk matek při porodu, adenovirové infekce, doba spánku pod pět hodin denně, klimatizace, práce na směny, zanechání kouření apod. Zvýšený výskyt obezity je také zjištěn u jedinců s nižším finančním příjmem a vzděláním, žijící na venkově, u lidí trpících stresem, depresemi a úzkostí, ale i u lidí s chronickou medikací.
V současnosti je zvýšený narůst počtu obezit navozených farmaky. Nejčastěji se jedná o léky ovlivňující regulaci tělesné hmotnosti, nebo adipogenezi v tukové tkáni. Nejběžnějšími farmaky, která tuto obezitu způsobují, jsou neuroleptika, antiepileptika, antihistaminika, glukokortikoidy a progestační steroidy. Tyto léky mohou způsobovat hromadění tukové tkáně vlivem stimulace chutě k jídlu (např. antipsychotika, antiepileptika, antihistaminika, glukokortikoidy), snížením energetického výdeje (např. glukokortikoidy, antipsychotika), aktivací lipogeneze (např. inzulín) nebo stimulací diferenciace adipocytů (např.
glukokortikoidy) [11, 12].
3.5.1 Klasifikace obezity
Nejběžnější druh klasifikace, který se užívá k posouzení hmotnosti vůči zdravotním rizikům je Queteletův index dnes nazývaný jako Body mass index (BMI), neboli index tělesné hmotnosti viz. tabulka č. 3.1. Užívá se u dětí i dospělých. Jedná se o základní poměrně přesný ukazatel složení těla, je ale třeba brát v úvahu osoby, které mají vyšší procento svalové hmoty, u kterých tento ukazatel může poukazovat na falešnou pozitivitu testu. U těchto osob je potřeba následně doplnit testem složení těla u které se stanovuje obsah tukové a
28 svalové tkáně, vody a kostních minerálů. BMI se stanovuje rovnicí:
BMI = hmotnost (kg)/výška (m)2 [11, 12, 13].
Výsledné hodnoty se liší u euroamerické populace a asijské populace.
U asijské populace jsou hodnoty nižší. U asijské populace jsou za nadváhu považovány již hodnoty 23,0-24,9 kg/m2 a pro obezitu nad 25 kg/m2. U dětí se přihlíží k věku a hodnotí se podle percentilových grafů. Nadváha u dětí je nad 90 percentilů a obezita nad 97 percentilů [12].
„U dětí ve věku 3-5 let se k hodnocení hmotnosti používá hmotnostně – výškový poměr. Hodnocení nadváhy a obezity u dětí vychází z epidemiologických studií na konkrétních populacích, v ČR jsou základem percentilových grafů hodnoty celonárodního antropologického výzkumu z roku 1991. Při srovnání s mezinárodními údaji je nutné použít mezinárodně používané klasifikace podle IOTF nebo podle WHO“
[12, str. 166].
Tabulka 3.1 Klasifikace obezity a riziko komplikací [12, 14]
KLASIFIKACE BMI RIZIKO KOMPLIKACÍ
PODVÁHA POD 18,5 NÍZKÉ (RIZIKO JINÝCH CHOROB)
NORMÁLNÍ HMOTNOST 18,5 – 24,9 PRŮMĚRNÉ
ZVÝŠENÁ HMOTNOST NAD 25 ZVÝŠENÉ
NADVÁHA 25 - 29,9 MÍRNĚ ZVÝŠENÉ
OBEZITA I. STUPNĚ 30 – 34,9 STŘEDNĚ ZVÝŠENÉ
OBEZITA II. STUPNĚ 35 – 39,9 VELMI ZVÝŠENÉ
OBEZITA III. STUPNĚ NAD 40 VYSOKÉ
Obezitu lze klasifikovat i na obezitu androidní a gynoidní. Pro androidní obezitu je typické zvýšení tukové tkáně v oblasti břicha. Tento typ bývá často spojen s rizikem rozvoje diabetu a aterosklerózy a vyskytuje se častěji u mužů.
Pro gynoidní obezitu je typické zvýšení tuku v oblasti boků, hýždí a stehen a bývá zaznamenán spíše u žen. Gynoidní obezita má mnohem nižší zdravotní rizika. Pro tuto klasifikaci se využívá jednoduchá antropometrická metoda nazývaná index WHR neboli waist-to-hip-ratio. Jedná se o metodu, u které se
29 využívá obsah intraabdominální tukové tkáně a tím lze zjistit rychle riziko vzniku metabolických a oběhových komplikací. Toto měření se provádí měřením indexu v oblasti obvodu pasu ku obvodu boků. Výsledky měření jsou odlišné pro ženy i muže. Riziko komplikací stoupá u mužů při hodnotách nad 0,95-1,0 a u žen při hodnotách nad 0,85. Od této jednoduché metody se postupně upouští a přechází se v metodu měření pouze pasu v oblasti pupku.
Kde jsou hodnoty pro riziko metabolického syndromu a kardiovaskulárních nemocí u mužů při obvodu pasu nad 94 cm jako vysoce rizikové nad 102 cm a u žen nad 80 cm a vysoce rizikové nad 88 cm. U asijské populace jsou tyto hodnoty opět nižší, a to u mužů je zvýšené riziko při obvodu pasu nad 90 cm a u žen nad 80 cm [12, 13, 15].
3.5.2 Epidemiologie obezity u dětí
Během posledních třiceti let se nadváha a obezita u dětí stala jedním z hlavních problémů veřejného zdraví ve vyspělých zemích. Nadváha a obezita má četné důsledky pro fyzický, duševní a sociální vývoj dítěte a dospívajících.
Děti s nadváhou a obezitou trpí často již v dospívání zdravotními problémy a překlenují se jim i do dospělosti. Obezita u dětí souvisí i s psychosociálními problémy jako je nedostatek sebeúcty, šikana, špatný prospěch, poruchy výživy a deprese vedoucí často ke zdravotním i ekonomickým problémům i v dospělosti. Podle údajů WHO z roku 2018 je jedno z osmi dětí v zemích EU ve věku sedmi až osmi let obézních. Z 23 testovaných zemí v EU se jedná o 14 % chlapců a 10 % dívek. Chlapci mají větší pravděpodobnost, že zůstanou obézní v dospělosti [16, 17, 18].
Dle výzkumu, který probíhal mezi lety 1998 až 2014 v České republice, se ukazuje podstatné zvýšení prevalence nadváhy a obezity u dětí ve školním věku, viz. tabulka 3.2. Další studie sledovala v letech 2002 až 2014 souvislosti nadváhy a obezity u dospívajících mezi pohlavími, ekonomickým stavem
30 rodiny, vlivem fyzické aktivity a časem stráveným u obrazovky. Nejvyšší prevalence nadváhy a obezity byla pozorována u adolescentů z rodin s nižšími příjmy. Bylo to 29,0 % u chlapců a 14,4 % u dívek. Nejnižší výskyt nadváhy a obezity byl pozorován u dospívajících žijících v bohatých rodinách, bylo to 20,1 % u chlapců a 9,1 % u dívek. Současně bylo zjištěno, že adolescenti z bohatších rodin mají více jak šedesát minut denně fyzické aktivity a méně času stráveného u obrazovky [16, 17, 18].
Tabulka 3.2 Trend v prevalenci nadváhy a obezity v České republice v letech 1998-2014 [18]. Procenta udávají množství chlapců a dívek, které trpí nadváhou nebo obezitou.
VĚK 1998 2002 2006 2010 2014
% % % % %
CHLAPCI
11–11,99 LET 22,2 23,2 29,9 30,2 28,3
13–13,99 LET 17,9 17 20,8 26,9 26,7
15–15,99 LET 9,8 16 16,7 20,4 20,8
DÍVKY
11–11,99 LET 11,4 10,1 22,1 14,4 13,5
13–13,99 LET 8,4 9,2 15 10,3 11,1
15–15,99 LET 6 6,6 11,9 10,5 10,8
Až osmdesát procent obézních adolescentů zůstává obézních i v dospělosti.
Dětská obezita tak zvyšuje náklady na zdravotní péči v dospělosti. Snížením dětské obezity by se dosáhlo i snížení nákladů na zdravotní péči. WHO Výbor pro Evropu zavedl Akční plán pro rok 2014-2020 zavádějící přísnější omezení marketingu pro děti týkajících se potravin obsahujících vysoký podíl nasycených tuků, cukrů a solí. Byly zavedeny přísnější normy pro jídla dostupná ve školách, dostupnost pitné vody zdarma, vznikla propagace zdravého stravování na internetu a zavedlo se výraznější označování složení na potravinových obalech [16, 17, 18].
3.5.3 Epidemiologie obezity u dospělých
Celosvětově dosáhla obezita epidemických až pandemických rozměrů, přičemž v důsledku nadváhy nebo obezity každý rok umírá nejméně 2,8
31 milionu lidí. Dříve bývala obezita spojována se zeměmi s vysokými příjmy, v současné době převládá i v zemích s nízkými a středními příjmy [19].
V Evropě za posledních čtyřicet let značně narostlo množství lidí s nadváhou a obezitou. Největší nárůst je zaznamenán od devadesátých let po současnost, kdy v celoevropském průměru se udává až trojnásobný nárůst lidí s nadváhou a obezitou, ve Spojeném království dokonce až čtyřnásobný [20].
Souhrnná zpráva European Health Report 2018 uvádí pro populaci starší osmnácti let následující data pro nadváhu (definována jako BMI ≥25 kg/m2) a obezitu (BMI ≥30 kg/m2): nadváha a obezita se stabilně zvyšuje v celém evropském regionu. V roce 2010 bylo 55,9 % populace s nadváhou, v roce 2016 už 58,7 %. Obezita v populaci narostla z 20,8 % v roce 2010 na 23,3 % v roce 2016 [21].
Oproti tomu dle studie, kterou prováděl Marquez, pouze 2 % populace v roce 2014 trpí podváhou. Tato studie dále uvádí, že v roce 2014 bylo více mužů než žen s nadváhou (44,7 % proti 30,5 %), více starších lidí než mladších (42,4 %) a starší lidé byli rovněž více obézní (20,9 %). Lidé v důchodovém věku zahrnovali největší procento lidí s nadváhou (42 %) a obézních (21,5 %).
Populace venkovských oblastí měla více lidí s nadváhou než populace žijící ve městech (39,1 % proti 36,1 %) a rovněž více obézních (17 % proti 15,3 %).
Z porovnání evropských zemí (viz. obrázek č. 3.2.) vychází, že nejvíce lidí s nadváhou a obezitou bylo v Maďarsku (61,6 %), v České republice (60,1 %) a Litvě (59,6 %) [22].
32
Obrázek 3.2 Procentuální zastoupení lidí s nadváhou a obezitou v populaci evropských zemí [22]
3.5.4 Faktory ovlivňující obezitu
Do demografických faktorů řadíme věk populace, pohlaví, velikost sídla, etnické vlivy, ale i vzdělání a manželství. Ještě v 90. letech kulminovala obezita s věkem, kdy největší výskyt byl kolem 55 až 60 roku života. V současné době se vlivem lepší léčby komplikací obezity kardiovaskulárních i onkologických onemocněních lidský život prodlužuje. Je i pravděpodobnost uplatnění tzv. paradoxu obezity – kdy se zjistilo, že ve stáří mírná obezita lidem prospívá.
Více obézních se vyskytuje také u venkovského obyvatelstva, ve městech nad 100 000 obyvatel je stav obézních nižší. S tím souvisí i faktor vzdělání a příjmu, kdy populaci s nižším příjmem a vzděláním provází vyšší výskyt obezity. Porovnání etnického vlivu je celosvětově problematické z důvodu různorodých životních podmínek. V USA je dokumentován nejvyšší výskyt obezity v černošských a hispánských populacích, nejnižší v bělošských.
V České republice je například prokázán vyšší výskyt obezity a komplikací
0% 20% 40% 60% 80% 100%
M a ď a r s k o Č e s k á r e p u b l i k a L i t v a S l o v i n s k o P o r t u g a l s k o F i n s k o E s t o n s k o V e l k á B r i t á n i e N ě m e c k o Š p a n ě l s k o P o l s k o C e l k e m N o r s k o I r s k o R a k o u s k o H o l a n d s k o Š v é d s k o B e l g i e D á n s k o F r a n c i e Š v ý c a r s k o
38,4 39,9 40,4 41,1 42,9
44,5 44,8 45,1 45,1 46,2 46,4 46,9 48,5
49,2 49,2 49,9 50,0 53,2
54,8 55,0 56,7
61,6 60,1 59,6 58,9 57,1
55,5 55,2 54,9 54,9 53,8 53,6 53,1 51,5 50,8 50,8 50,1 50,0 46,8
45,2 45,0 43,3
Podváha a normální váha Nadváha a obezita
33 obezity u romské populace. Celosvětově pak je zaznamenán vyšší výskyt obezity u osob mužského i ženského pohlaví po vstupu do manželství [13].
Mezi biologické faktory se uvádí mateřství, kde se jedná o přírůstek několika kilogramů za jedno těhotenství. Tento faktor však není příliš významný, může se jednat o nepřímý vliv věku. Dalším biologickým faktorem je často zmiňována genetika. Dříve se genetice přikládal velký vliv (až 50 %), v současné době se však udává, že největší vliv má faktor prostředí, kterým je nízká fyzická aktivita a přejídání [13]. Největší genetický význam má v této souvislosti jen výskyt diabetes mellitus 2. typu u rodičů. Jedinci těchto rodičů ve středním věku mnohdy začnou přibírat na váze a mívají diagnostikovaný diabetes mellitus 2. typu [13].
Mezi behaviorální faktory se řadí vliv diet zejména s vyšším příjmem tuku, zanechání kouření, příjem alkoholu a již zmiňovaný pokles fyzické aktivity, který vede k nárůstu obezity [13].
3.5.5 Zdravotní rizika obezity
Obezita není nemocí, kterou by charakterizovala jen patogeneze ukládání tuků, ale zejména důsledky množství a místa uložení tukové tkáně, které jsou vysokým rizikovým faktorem pro řadu zdravotních rizik a komplikací obezity.
Zmnožení tukové tkáně představuje zdroj hormonů a prozánětlivých cytokinů a je i významným faktorem mechanické zátěže. Obezita ovlivňuje ze 60 % vznik diabetu 2.typu, na patogenezi u hypertenze a ischemické choroby srdeční se podílí z více jak 20 % a vliv na některé nádory má z 10-30 % [11, 12].
Komplikace obezity se dají rozdělit na mechanické a metabolické. Mezi mechanické lze zařadit bolesti pohybového aparátu, artrózu, stresovou inkontinenci, otoky, celulitidu, dušnost, varixy, hyperhidrózu (nadměrné
34 pocení), chrápání a komplikace při chirurgických výkonech včetně špatného hojení ran. Mezi metabolické komplikace se řadí např. dyslipidémie, hypertenze, diabetes mellitus 2.typu, chronická obstruktivní plicní nemoc, některé nádory, syndromy polycystických ovarií, deprese a psoriáza. Podrobný přehled zdravotních rizik a komplikací jsou uvedeny v tabulce č. 3.3 [12].
Tabulka 3.3 Komplikace obezity [12, 23, 24]
SYSTÉM KOMPLIKACE
METABOLICKÉ ❖ Inzulinorezistence – diabetes mellitus 2. typu
❖ Poruchy metabolismu lipidů
❖ Hyperurikémie
❖ Zvýšení koncentrace fibrinogenu a PAI – 1 ENDOKRINNÍ ❖ Hyperestrogenismus
❖ Hyperandrogenismus u žen
❖ Hypogonadismus u mužů
❖ Hyposekrece růstového hormonu
❖ Snížení sympatoadrenálního systému u obézních
❖ U metabolického syndromu aktivování sympatoadrenálního systému KARDIOVASKULÁRNÍ ❖ Hypertenze
❖ Hypertrofie a dilatace levé komory
❖ Ischemická choroba srdeční
❖ Snížená kontraktilita myokardu vedoucí ke srdečnímu selhání
❖ Arytmie
❖ Náhlá smrt
❖ Cévní mozková příhoda
❖ Varixy
❖ Tromboembolická nemoc
RESPIRAČNÍ ❖ Hypoventilace a restrikce s tvorbou Pickwickova syndromu
❖ Syndrom spánkové apnoe s výskytem arytmie a náhlé smrti
❖ Bronchiální astma
GASTROINTESTINÁLNÍ
A HEPATOBILIÁRNÍ ❖ Gastroezofageální reflux
❖ Hiátová hernie
❖ Cholelithiáza, cholecystitida, pankreatitida
❖ Jaterní steatóza
GYNEKOLOGICKÉ ❖ Poruchy cyklu až amenorhea
❖ Komplikace v těhotenství a při porodu
❖ Pokles dělohy
❖ Záněty rodidel
ORTOPEDICKÉ ❖ Degenerativní onemocnění kloubů a páteře
❖ Epifyzeolýza u dětí
❖ Vybočená holeň KOŽNÍ ❖ Ekzémy, mykózy
❖ Strie
❖ Celulitida
❖ Hypertrichóza, hirsutismus PSYCHOSOCIÁLNÍ ❖ Společenská diskriminace
❖ Malé sebevědomí, motivační poruchy
❖ Deprese, úzkost
❖ Poruchy příjmu potravy
35
ONKOLOGICKÉ ❖ Gynekologické – karcinom endometria, děložního hrdla, vaječníku a prsu
❖ Gastrointestinální – karcinom žlučníku, žlučových cest, pankreatu, jater a u mužů kolorektální karcinom
❖ Urologické – karcinom prostaty a ledvin IATROGENNÍ
POŠKOŽENÍ
❖ Nevhodné diety
❖ Nevhodná farmakoterapie
❖ Špatně indikovaná chirurgická léčba
JINÉ ❖ Edémy
❖ Špatné hojení ran
❖ Úrazy
❖ Kýly
3.5.6 Mortalita
Podle Framinghamské studie bylo prokázáno, že obézní muži nekuřáci se dožívají méně o 5,8 roků a obézní ženy nekuřačky až o 7,1 let na rozdíl od nekuřáků s váhou v normě. U kuřáků se tyto roky až zdvojnásobují.
Výraznější zkrácení života stoupá zejména u obezity II. stupně i podle studie z roku 2013, kterou publikoval Flegal a kol. Podle studie NHANES III (National Health and nutrition examination survey), která probíhala po dobu 12 let, se zjistilo, že pokud má osoba větší poměr cm mezi pasem a stehny, vede to k vyššímu riziku úmrtí až o 20-30 % u osob nejen obézních, ale i s normální hmotností. Osoby, které měli větší obvod boků a končetin, nemají vysoké riziko mortality. Léčba obezity vede ke snížení mortality obézních osob, což prokazuje vyšší riziko úmrtí při abdominální obezitě. Z hlediska věku u mladších obézních většinou vedou k úmrtí spíše úrazy a pooperační komplikace, u starších obézních jsou to metabolické komplikace, kardiovaskulární onemocnění nebo nádory. Byl prokázán pokles mortality u osob, které byly dlouhodobě sledovány po bariatrické léčbě obezity [12, 13].
3.5.7 Nejběžnější zdravotní obtíže v PNP u obézních pacientů
Respirační komplikace
Dušnost u obézních jedinců vzniká i v případě, kdy je jedinec jinak zdravý. Je to zejména z důvodu snížení poddajnosti hrudní stěny, zvýšení rezistence dechových cest a dechové práce, dysfunkce dechového svalstva atd. Dále se
36 dušnost projevuje jako součást patologických stavů, kde se jedná zejména o akutní i chronické renální selhání, které může být i způsobené septickým stavem. Jaterní cirhózu vlivem hyperdynamické cirkulace a portální hypertenze v terminálních fázích i jako hepatorenální syndrom, ale dušnost se může projevit i u akutní dekompenzace diabetes mellitus, při níž dochází k metabolické acidóze s Kussmaulmovým dýcháním (prohloubené dýchání vedoucí k respirační alkalóze a úpravě pH v arteriální krvi) [25].
„Bazální metabolismus a následně celková spotřeba kyslíku se zvětšuje s narůstající hmotností. U morbidně obézních (BMI nad 40) je dechová práce spojena s významně zvýšenou spotřebou kyslíku ve srovnání s jedinci s normální hmotností jak v klidu, tak i při zátěži. Morbidně obézní pacienti mají silněji sníženou ventilační rezervu a predisponují k respiračnímu selhání i při menším plicním nebo systémovém inzultu“
[25, str. 167].
Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění, pro než je typická dušnost, kašel, pískání a tíseň na hrudi. Může dojít až k exacerbacím astmatu, kdy progreduje intenzita a frekvence příznaků. Z patofyziologického hlediska se kombinuje bronchospasmus, edém sliznic a hromadění hlenu. Spouštěčem astma bronchiale bývají alergeny, infekce dýchacích cest (zejména virové), některé léky (např. Aspirin), kouření, fyzická námaha, emoční vypětí apod. [26].
Metabolické komplikace
Diabetes mellitus 2. typu je nejzávažnější složkou metabolického syndromu.
Dochází k inzulinové rezistenci i poruše sekrece inzulinu beta-buňkou. Jeho výskyt je až z 80 % spojen s obezitou. Pokud je diabetes mellitus diagnostikován u obézních mladých lidí pod 20 let, zkracuje se jim život až o 15- 27 let. K rozvoji obezity a diabetu 2. typu přispívají zejména faktory prostředí – nedostatek pohybu a přejídání, lipotoxicita – poškození beta-buněk tukovými
37 látkami. Velký vliv má také Barkerův syndrom, kdy bylo prokázáno, že při nízké porodní hmotnosti je vyšší riziko rozvoje metabolického syndromu v dospělosti, zejména pak diabetu 2. typu [13, 15].
U diabetes mellitus se pacienti mohou dostat do hypoglykémie v extrémním případě až do hypoglykemického kómatu. Studie z roku 2004 uvádí 96 % hypoglykemických pacientů ze 446 diabetiků ošetřených během 4 měsíců.
Rozvoj hypoglykemického kómatu je často vyvolán probíhající infekcí, při sportovním výkonu nebo po operacích. Další variantou související s diabetem je ketoacidotické diabetické kóma, kde se většinou jedná o prvozáchyt dosud nediagnostikovaného diabetu. Součástí bezvědomí je metabolická acidóza s kompenzační respirační alkalózou a Kussmaulovým dýcháním [26].
Kardiovaskulární komplikace
Bylo prokázáno, že obezita je rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Zejména intraabdominální obezita a koronární ateroskleróza je faktorem ischemické choroby srdeční. Toto riziko se zvyšuje s kombinací abusu kouření, hypertenzí, diabetes mellitus 2. typu a dyslipidémie. Na její rozvoj mají nejspíše vliv cytokiny produkované tukovou tkání. Dochází ke stimulaci produkce C reaktivního proteinu s tvorbou zánětlivého stavu, který má vliv na vznik akutních koronárních příhod. To je způsobeno zmnožením tukové tkáně s následným zvýšením srdečního výdeje. Dalšími komplikacemi je arytmie, hypertenze nebo náhlá smrt [11, 12, 15, 26].
Arytmie vzniká zvýšením plicního tlaku a objemu, který má za následek hypertrofii levé komory s četnějšími tvorbami komorových extrasystol.
Následné zvětšení levé síně vede k fibrilacím síní. Rizikem pro fibrilaci síní je i větší tělesná výška. Hromaděním tuku v epikardu a svalových vláknech
38 dochází ke kardiomyopatii, což má za následek poruchy převodu v oblasti sinusového a atrioventrikulárního uzlu a pravého raménka [11, 12, 15, 26].
U hypertenze bylo dokázáno, že ve věku do 45 let zvyšuje obezita vývoj hypertenze až pětinásobně. Vliv na hypertenzi při obezitě mají účinky leptinu a aktivace sympatického nervového systému. Hypertenze velmi dobře reaguje na snížení hmotnosti, udává se o jeden torr na jeden kilogram hmotnosti.
Vlivem zvýšené rezistence v plicním řečišti vzniká syndrom spánkové apnoe, embolizace plicnice a plicní hypoventilace [11, 12, 15, 26].
U obézních jedinců je prokázáno vyšší riziko městnavého srdečního selhání u mužů o 5 % a u žen až o 7 %. Z hlediska tromboembolické nemoci vyskytující se u obézních jedinců je hluboká žilní trombóza až 2,5x častější a riziko plicní embolie až 2,21x častější než u populace s BMI v normě. Z hlediska patogeneze má na to vliv zejména stagnace žilní krve v oblasti dolních končetin a zvýšená tvorba protrombogenních faktorů [11, 12, 15, 26].
Riziko ischemické cévní mozkové příhody zvyšuje výskyt metabolického syndromu více jak třikrát. Toto riziko je ještě navýšeno o polovinu v případě, že má dotyčný diabetes mellitus. Dalším rizikovým faktorem pro vznik cévní mozkové příhody je již zmíněná fibrilace síní. Cévní mozková příhoda u obézních jedinců vzniká často vlivem chronických prozánětlivých stavů, zmnožením protrombogenních faktorů a dekompenzované hypertenze [11, 12, 15, 26].
Syndrom spánkové apnoe má až 70 % obézních. Všichni muži ve třetím stupni obezity mají syndrom spánkové apnoe. Pro tento syndrom jsou typické časté zástavy dechu ve spánku způsobené oslabením horních dýchacích cest [11, 12, 15, 26].
39 O náhlé smrti mluvíme v případě neočekávaného úmrtí do 6 hodin od počátku symptomů. Vzniká bez traumatických příčin u osob zdánlivě zdravých nebo u osob, které byli ve stabilizovaném stavu [11, 12, 15, 26].
K metabolickému syndromu bylo uvedeno několik definicí, poslední platná definice byla vydána v roce 2005 Světovou i Evropskou diabetologickou společností s úpravami prahových hodnot obvodu pasu v roce 2009 i pro různá etnika. Základní podmínkou je abdominální obezita. Jedná se o případy, kdy mají muži obvod pasu více jak 94 cm a ženy více jak 80 cm. O metabolickém syndromu hovoříme v případě, že jsou k abdominální obezitě připojeny alespoň dvě z následujících čtyřech složek: [13].
"Triglyceridy nad 1,7 mmol/l
Hypertenze, krevní tlak nad 130/85 mm Hg Glykemie ≥ 5,6 nebo OGTT 2 hod 7,8 – 11 mmol/l
HDL-cholesterol pod 1,1 mmol/l pro ženy a pod 0,9 mmol/l pro muže „[13, str. 188].
40
4 METODIKA
Teoretická část této práce byla vytvořena metodou rešerše z odborných literárních, legislativních a elektronických zdrojů. Všechny uvedené zdroje souvisí s probíranou problematikou.
V praktické části práce byla využita zejména metoda dotazování, kterou lze využít v ústní, písemné, elektronické či telefonické podobě. Její výhodou je možnost přizpůsobit otázky pro potřebnou kvalitu i výsledky průzkumu.
Metoda dotazování proběhla všemi formami dotazování dle možnosti spolupráce ústní, písemnou, elektronickou či telefonickou [27].
Mezi dalšími využitými metodami byla použita metoda komparace, u které se jedná o obecné srovnání, na základě obecného srovnání lze vyvozovat závěry. Metoda komparace byla v této práci použita při porovnání písemné formy dotazování výsledků BMI z různých krajů, při porovnání dostupných transportních prostředků ZZS a HZS ČR a při zpracování dat ze statistických ročenek Hasičského záchranného sboru ČR za roky 1997-2018 [27].
Další použitou metodou je analýza SWOT. Ta vznikla v šedesátých letech 20.století a jejím autorem je Albert Humphrey. Jedná se o analytickou techniku, která je součástí základních metod strategické analýzy. Používá se k analýze a posudku současného stavu organizace z hlediska vnitřních faktorů. Z hlediska vnějších faktorů se využívá k posouzení současné situace okolí organizace.
Je vhodným nástrojem k definování vize organizace, strategických cílů a identifikaci krizových oblastí organizace. SWOT je abreviaturou počátečních písmen u slov: Strenghts (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). K dosažení cíle SWOT analýzy by měla organizace potlačit své slabé stánky a podpořit ty silné uvnitř
41 organizace. Následně využít příležitostí, které se jí nabízí a zamezit hrozbám [27, 28, 29, 30].
Po stanovení konkrétních faktorů byly všechny zapsány do matice a Excel tabulky, kde byly rozděleny do čtyřech kategorií – silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby, a byly jim přiděleny dvě čísla. Jedním bylo hodnocení, u kterého se přiřazují čísla v rozmezí mínus pět až plus pět. U silných stránek a příležitostí se přiřazují čísla jedna až pět dle spokojenosti. Číslem jedna se označuje, že je nedostačující, kdy je potřeba se položkou zabývat a pět značí nejvyšší spokojenost – touto položkou se do budoucna zabývat nemusíme.
U slabých stránek a hrozeb se postupuje stejně jen v negativních stupnicích mínus jedna až mínus pět. Číslem mínus jedna se označuje zanedbatelnost a mínus pět nepřijatelnost. Dalším bodovým ohodnocením je váha. Jedná se o číslo 0,1 – 0,99, které se přiřazuje u každé položky ve všech kategoriích a jejich součet v každé kategorii se musí rovnat jedné. Čím vyšší číslo se položce přiřadí, tím více je důležitá. Následně se vynásobí váhy a hodnocení u každé položky a sečtou se čísla za celou kategorii. Následně se sečtou kategorie interní – silné a slabé stránky, a externí – příležitosti a hrozby. Celkový výsledek získáme sečtením výsledku interních a externích stránek. V případě, že je výsledek vyšší než 0, je výsledek SWOT analýzy pozitivní. V případě, že je výsledek nižší než 0, je negativní [30, 31].
Aby byla SWOT analýza objektivní, byla využita participace dalších dvou zdravotnických záchranářů, kteří jezdí na záchranné službě v jiném kraji a byli mnou osloveni. Každý z nich vyplnil hodnocení důležitosti faktorů a jejich váhu. Na základě dosažení mých a jejich výsledků bylo dosaženo celkového objektivního výsledku.
