VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Srovnání systému
investičních pobídek v ČR a v SR
(bakalářská práce)
Autor: Veronika Dušková
Vedoucí práce: Ing. Iveta Černá
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne ………… ………
podpis studenta
Poděkování
Úvodem bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Ivetě Černé
za cenné informace a odborné rady.
ÚVOD...4
1 VÝVOJ INVESTIČNÍHO PROSTŘEDÍ V ČR A SR ...6
1.1OBECNÉ VYMEZENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK...6
1.2KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ PRO INVESTORY VE STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU...6
1.3HOSPODÁŘSKÉ ROZDĚLENÍ ČSFR A VÝCHOZÍ SITUACE VHOSPODÁŘSTVÍ OBOU REPUBLIK...8
1.4SPECIALIZOVANÉ INSTITUCE PRO REALIZACI INVESTIČNÍCH POBÍDEK V ČR...9
1.5SPECIALIZOVANÁ INSTITUCE PRO REALIZACI INVESTIČNÍCH POBÍDEK VE SR...11
1.6SYSTÉM INVESTIČNÍCH POBÍDEK DO PŘIJETÍ ZÁKONA V ČR...12
1.7PARALELNÍ VÝVOJ VE SR...13
2 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA INVESTIČNÍCH POBÍDEK ...14
2.1LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA V ČR...14
2.1.1 Zpracovatelský průmysl...15
2.1.2 Podpora technologických center a center strategických služeb ...18
2.1.3 Program pro podporu tvorby nových pracovních míst ...20
2.2LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA V SR ...21
2.2.1 Pravidla v oblasti poskytování individuální státní pomoci investorům...23
3 SROVNÁNÍ SYSTÉMŮ A VYHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI INVESTIČNÍCH POBÍDEK V ČR A SR...27
3.1VYMEZENÍ ÚSPĚŠNOSTI INVESTIČNÍCH POBÍDEK...27
3.2ÚSPĚŠNOST INVESTIČNÍCH POBÍDEK OBOU ZEMÍ VRÁMCI (STŘEDO)EVROPSKÉHO PROSTORU...28
3.3SROVNÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI ČESKÉ A SLOVENSKÉ POLITIKY INVESTIČNÍCH POBÍDEK...31
3.3.1 Porovnání cest k realizaci investičních pobídek...31
3.3.2 Srovnání úspěšnosti z hlediska celkových efektů...34
3.4NEJVÝZNAMNĚJŠÍ INVESTIČNÍ AKCE V ČR A SR ...39
3.5ZHODNOCENÍ SYSTÉMŮ A ÚSPĚŠNOSTI INVESTIČNÍCH POBÍDEK V ČR A SR ...41
ZÁVĚR...43
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...45
SEZNAM ZKRATEK...49
SEZNAM TABULEK ...49
SEZNAM OBRÁZKŮ...50
SEZNAM GRAFŮ...50
SEZNAM PŘÍLOH...50
SAMOTNÉ PŘÍLOHY...51
Úvod
Problematika investičních pobídek je v současné době často diskutovaným a kontroverzním tématem. Existují četné skupiny zastánců i odpůrců aplikace investičních pobídek. Ohniskem střetu těchto názorových proudů jsou především efekty plynoucí z existence podpory přímých zahraničních investic investičními pobídkami a jejich vliv na danou ekonomiku.
Česká republika (zkratka ČR) je jednou ze zemí, která po změně režimu na konci 80. let prošla transformací z plánované ekonomiky na tržní hospodářství. Během tohoto procesu došlo k vytvoření devizově finančních i obchodně právních podmínek pro účast zahraničního kapitálu v České republice.
Vzhledem k tomu, že Česká a Slovenská republika (zkratka SR) byly až do roku 1993 jedním státem se společnou ekonomickou historií a nyní jsou konkurenty, pokud jde o získávání přímých zahraničních investic (zkratka PZI), je zajímavé analyzovat, jakým způsobem došlo k systémové podpoře přímých zahraničních investic v obou republikách.
Cílem mé bakalářské práce je tedy popis systémů investičních pobídek v ČR a SR, hledání společných rysů a specifických odlišností vývoje v obou zemích a srovnání účinnosti realizace systémové podpory PZI pomocí investičních pobídek v České a Slovenské republice.
V první části práce všeobecně definuji investiční pobídky, věnuji se nastínění konkurenčního prostředí ve středoevropském regionu, co se týče snahy jednotlivých zemí o získání PZI. Blíže se zaměřuji na porovnání podmínek v České a Slovenské republice, které mají vliv na rozhodování zahraničního investora. Po charakteristice výchozí situace v obou republikách po rozdělení ČSFR se zabývám institucionálním zajištěním PZI. V České republice působí Agentura pro podporu podnikání a investic - CzechInvest a sdružení pro zahraniční investice AFI, na Slovensku funguje Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu - SARIO.
V závěru první části popisuji, jak byla upravena podpora PZI pomocí investičních pobídek ještě před přijetím zákona o investičních pobídkách.
Druhá část práce je věnována detailnímu analyzování zákonů o investičních pobídkách i dalším důležitým předpisům a programům upravujícím danou problematiku. Vymezuji formy podpory i podmínky nutné pro jejich udělení v obou republikách. V České republice jsou investiční pobídky nastaveny odlišně pro oblast zpracovatelského průmyslu, oblast technologických center a center strategických služeb. Navíc existuje ještě doplňující program upravující poskytování podpory na nově vytvořená místa v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Na Slovensku kromě zákona o investičních pobídkách sehrála významnou roli
Pravidla v oblasti poskytování individuální státní pomoci investorům, kterým se také blíže věnuji.
Ve třetí kapitole se zaměřuji na vyhodnocení úspěšnosti ČR a SR ve vytváření atraktivního investičního prostředí pro zahraniční investory. Je zajímavé porovnat, jak si Česká a Slovenská republika stojí v počtu realizovaných investičních projektů mezi evropskými zeměmi, včetně porovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky1. Srovnávám konkrétní postupy, které Česká i Slovenská republika přijaly při realizaci investičních pobídek.
Dále jsou v této kapitole srovnány přímé zahraniční investice plynoucí do obou zemí, z hlediska jejich výše, teritoriální a odvětvové struktury. Analyzuji efektivnost systému také pomocí počtu a druhu poskytnutých investičních pobídek. V závěru kapitoly jsou popsány a porovnány nejvýznamnější investiční akce v České i Slovenské republice.
Poslední částí práce je souhrnné zhodnocení, resp. moje poznatky a závěry ke srovnání systémů a úspěšnosti investičních pobídek.
1 Visegrádskou čtyřku tvoří kromě České republiky a Slovenska Maďarsko a Polsko.
1 Vývoj investičního prostředí v ČR a SR
První část práce je věnována vymezení vlastního pojmu ,,investiční pobídka“, nastínění rozdělení ČSFR včetně výchozí situace v obou republikách a srovnání komparativních výhod, kterými obě země disponují. Dále jsou popsány specializované instituce zabývající se problematikou poskytování investičních pobídek a porovnán vývoj v obou zemích do přijetí zákona o investičních pobídkách.
1.1 Obecné vymezení investičních pobídek
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkratka OECD) definuje investiční pobídky jako ,,specifické výhody nabízené vládou dané země za účelem získání zahraniční investice“. ([41])
Vlády jednotlivých zemí vytváří systémy investičních pobídek, aby zvýšily atraktivnost svých zemí a přilákaly přímé zahraniční investice, které jsou hnacím motorem ekonomického růstu. Díky postupující globalizaci objemy přímých zahraničních investic stále rostou a zároveň sílí konkurenční boj o jejich získání, neboť absorbční potenciál zemí, které usilují o PZI, převyšuje počet investičních projektů.
Investiční pobídky jsou široce aplikovány zeměmi Evropské Unie, OECD i některými rozvojovými zeměmi.
1.2 Konkurenční prostředí pro investory ve středoevropském prostoru
První středoevropskou transformující se zemí, která zavedla systém investičních pobídek, bylo v devadesátých letech Maďarsko. Vzhledem k příznivým efektům plynoucím z přímých zahraničních investic, následně zavedlo i Polsko, Česká republika a Slovensko institucionální zabezpečení investičních pobídek. V současné době mezi těmito zeměmi existuje konkurenční soutěž o PZI. Firma, která má zájem investovat ve středoevropském regionu, pravděpodobně bude zvažovat umístění svého projektu právě do jedné z těchto zemí. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že poskytované investiční pobídky mohou ovlivnit v konečné fázi rozhodování investora, ale zcela jistě nejsou jediným určujícím faktorem pro umístění investice. Investor musí zkoumat komplexně veškeré faktory, které mají na jeho investici vliv.
Vzhledem k zaměření práce jsou v dalším textu porovnány podmínky jen v České a Slovenské republice. Obě země disponují relativní politickou, ekonomickou i institucionální stabilitou, což je nezbytný faktor pro vytvoření kvalitního investičního prostředí. Výhodná je také geografická poloha ve středu Evropy a s tím související napojení na dopravní sítě zemí
EU152. Dopravní dostupnost a propojení s okolními trhy je klíčovým kritériem při zakládání nových výrobních kapacit. Z tohoto pohledu je na tom lépe Česká republika, neboť se nachází více na západ a sousedí jen se státy Evropské Unie. Navíc Slovensko nemá dostatečnou infrastrukturu na východě a ve středu země.
Nespornou komparativní výhodou obou zemí je relativně levná pracovní síla. Tato výhoda se ale postupem času zmenšuje, zejména po vstupu do Evropské Unie. Na počátku devadesátých let byla průměrná cena práce u nás až desetkrát nižší než průměrná cena práce v Evropské Unii, v roce 2004 již jen pětkrát; viz [38]. Obě země se soustřeďují na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, která vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu, což do budoucna povede k vyšším příjmům zaměstnanců.
Tradičně je v obou zemích vysoká úroveň vzdělanosti3, resp. kvalifikovaná pracovní síla.
Mladší generace jsou, oproti situaci v jiných transformujících se zemích, velmi dobře jazykově vybaveny, znalost práce s PC se stává samozřejmostí.
Dalším důležitým signálem pro investory je účast země v mezinárodních organizacích a integračních seskupeních. Česká republika byla první transformující se zemí, která byla přijata do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Stalo se tak již v roce 1995, zatímco Slovensko přistoupilo až v roce 2000.
V roce 1999 se Česká republika spolu s Maďarskem a Polskem připojila k Severoamerické alianci (zkratka NATO) a stala se tak jednou z prvních zemí bývalého Východního bloku, které se připojily k NATO. Slovensko je následovalo až v roce 2004. Dále jsou obě země členy Mezinárodního měnového fondu (zkratka IMF, příp. MMF) a Světové banky (zkratka WB). Nicméně nejvýznamnější byl vstup obou zemí do Evropské Unie dne 1. 5.
2004. Díky členství se obě země staly součástí trhu celé Evropské Unie, čímž jim mimo jiné odpadla nevýhoda malých trhů. Je vhodné poznamenat, že ačkoliv k samotnému vstupu do EU došlo až v roce 2004, již v devadesátých letech byly podepsány Asociační dohody. Tyto dohody sice ještě nezaručovaly členství, ale umožňovaly lepší spolupráci s Evropskou Unií a postupné odbourávání překážek vzájemného obchodu. Navíc byly jasným impulsem pro investory, jakým směrem se budou obě země ubírat.
Velkou hrozbou do budoucna pro obě země je nízká natalita4 a stárnutí obyvatel (ačkoliv toto není problém jen České republiky a Slovenska, nýbrž většiny rozvinutých zemí). Dalším nebezpečím pro obě země, jako přijímající země přímých zahraničních investic, je rychlý ekonomický rozvoj Číny a Indie, neboť se tyto země stávají velmi atraktivní pro zahraniční
2 Původní země Evropské Unie do rozšíření 1. 5. 2004.
3 Index vzdělání je v České republice 0,93, na Slovensku 0,92; viz [40].
4 Česká republika patří mezi země s nejnižší natalitou, v žebříčku zemí seřazených podle hrubé míry porodnosti v roce 2006 obsadila 184. místo ze 192 zemí. Slovensko získalo 161. místo; viz [33].
investory. Navíc se nejedná pouze o investice do zpracovatelského průmyslu s nízkou přidanou hodnotou.
Negativní dojem vyvolává vysoká míra korupce5, zdlouhavá práce soudů a nízká vymahatelnost práva. Toto jsou oblasti, kde mají obě země hodně co zlepšovat.
Česká republika má oproti Slovensku jednu nespornou výhodu a tou je efektivní a úspěšná agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. CzechInvest získal řadu ocenění, mimo jiné byl dvakrát po sobě vyhlášen6 nejlepší evropskou investiční agenturou.
Slovenská obdoba CzechInvestu, agentura pro rozvoj investic a obchodu SARIO, se zdaleka netěší tak dobré pověsti jako CzechInvest.
Souhrnně vyjadřuje SWOT analýzu, porovnání silných a slabých stránek obou republik příloha 1.
1.3 Hospodářské rozdělení ČSFR a výchozí situace v hospodářství obou republik
Samostatný český stát a obdobně slovenský stát vznikly k 1. lednu 1993. Pro hospodářské rozdělení bývalé České a Slovenské Federativní Republiky (zkratka ČSFR) byl klíčový ústavní zákon z 13. 11. 1992 č. 541/1992 Sb., o dělení majetku ČSFR. Obecný princip dělení státního majetku ČSFR v poměru 2 ku 1 s tím, že nemovitosti s vybavením připadnou dané nástupnické republice podle svého územního umístění, byl doplněn speciálním ustanovením, že pohledávky za Státním rozpočtem a devizové rezervy byly rozděleny mezi nástupnické republiky také v poměru 2 ku 1, aktiva a pasiva vůči MMF v poměru 2,29 ku 1, depozita i úvěry obchodních bank podle územního umístění sídla bank; viz [6].
Pro investiční prostředí v nových státech bylo zásadním krokem oddělení měn. Vzhledem k předpokládanému odlišnému ekonomickému vývoji obou republik byl v koordinaci se Slovenskou republikou dne 2. 2. 1993 přijat zákon č. 60/1993 Sb., o oddělení měny, s účinností od 8. 2. 1993. Podle něj došlo k oddělení měny nejprve okolkováním bankovek vydaných Státní bankou československou kolkem České republiky. Tím vznikly nové měny – koruna česká a obdobným postupem koruna slovenská. Tento krok byl důležitý pro uklidnění kapitálových trhů i zahraničních obchodních partnerů, kteří česko-slovenské společné měně nevěřili. Kurz české koruny korespondoval s původní úrovní z konce roku 1990 ve výši 28 Kč za americký dolar.
Ačkoli rozdělení ČSFR na dva nástupnické státy lze s odstupem hodnotit jako dobře zvládnuté, z hlediska investičního prostředí byly obě republiky na svém startu samostatné
5 Podle Indexu vnímání korupce za rok 2006 sestavovaného společností Transparency International se Česká republika umístila na 46. - 48. místě a Slovensko na 49. - 50. místě ze 163 hodnocených zemí; viz [28].
existence postiženy poklesem hrubého domácího produktu, deformovanou strukturou ekonomiky, relativním nedostatkem domácího kapitálu a praktickou neexistencí kapitálového trhu.
1.4 Specializované instituce pro realizaci investičních pobídek v ČR
Nejvýznamnějšími organizacemi, které se v České republice zabývají investiční problematikou, jsou Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční spolupráci AFI.
CzechInvest
Agentura pro podporu podnikání a investic - CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu, která byla založena v roce 1992 s cílem propagovat Českou republiku jako ideální místo pro investory a podpořit příliv zahraničních investic. Její prioritní činností bylo poskytování marketingových informací, poradenství, navazování kontaktů se zahraničními investory, studium investičního prostředí domácího i v zahraničí. V počátcích své činnosti se zabývala investicemi do zpracovatelského průmyslu, převážně do automobilového a chemického průmyslu, farmacie, elektroniky a přesného strojírenství. Postupem času rozšířila oblast své působnosti o další oblasti i činnosti.
Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími specializovanými institucemi vypracovala systém investičních pobídek, což byl významný zlom v investiční politice státu, neboť do této doby zde neexistovala systémová podpora investorů. Poskytování investičních pobídek tak bylo zahájeno usnesením vlády č. 298 z 29. 4. 1998. Tímto krokem byl stanoven základní rámec investičních pobídek i podmínky pro investory.
CzechInvest také inicioval vznik dvou doprovodných programů, kterými jsou Podpora průmyslových zón a Podpora subdodavatelů.
Podpora průmyslových zón
Program Podpora průmyslových zón vznikl reakcí na problémy při počátcích vstupu investorů na český trh, neboť zde nebylo dostatek vhodných ploch pro průmyslové investice.
Cílem tohoto programu je prostřednictvím podpory obcím dospět k vybavení investičního pozemku nezbytnou infrastrukturou. Takovýto pozemek, vybavený komunální, energetickou a dopravní infrastrukturou, je pak za výhodných podmínek prodán investorovi.
Rozlišujeme dva druhy průmyslových zón. Pokud dochází k přípravě území pro konkrétního investora, jedná se o tzv. pobídkové průmyslové zóny. Naopak tzv. rozvojové
průmyslové zóny jsou pozemky, které jsou připravovány dopředu a následně nabízeny jako investičně připravené území.
V roce 2001 byl tento program upraven a rozšířen o další tři podprogramy (Regenerace průmyslových zón, Výstavba a regenerace nájemních objektů, Akreditace průmyslových zón), které měly zvýšit jeho efektivnost.
Podprogram Regenerace průmyslových zón se zaměřuje na rekonstrukci chátrajících průmyslových ploch a jejich následné využití pro realizaci nových investičních projektů.
Podobný účel má i podprogram Výstavba a regenerace nájemních objektů, který stimuluje výstavbu a regeneraci existujících průmyslových objektů. Podprogram Akreditace průmyslových zón usiluje o zvýšení úrovně správy průmyslových zón pomocí poskytování školení odpovědným osobám.
Program podpory subdodavatelů
Tento program vznikl v roce 1999 za účelem stimulace rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti českých dodavatelů. Přispívá k zintenzivnění kontaktů mezi českými dodavateli a nadnárodními společnostmi prostřednictvím zprostředkování informací mezi nimi.
Cílem je zvýšení úrovně služeb poskytovaných českými dodavateli a tím i větší zapojení do spolupráce se zahraničními výrobci. V rámci programu je českým firmám poskytována informační i analytická pomoc, která je připraví na podmínky světových společností.
Agentura CzechInvest se však nezabývá jen problematikou investičních pobídek, ale do jejích kompetencí spadá také podpora podnikání financovaná ze strukturálních fondů Evropské unie i ze státního rozpočtu České republiky a podpora výzkumu a vývoje. V této souvislosti je třeba zmínit, že agentura prodělala velkou organizační změnu v roce 2004, kdy došlo k jejímu sloučení s Agenturou pro rozvoj podnikání a Agenturou pro rozvoj průmyslu (CzechIndustry).
Sloučením těchto tří subjektů se informace pro žadatele staly snáze dostupnými, celý systém se zprůhlednil a také objem finančních prostředků nové agentury CzechInvest se znásobil.
Rozsah poskytovaných služeb CzechInvestem se stále rozšiřuje, v současné době se agentura zaměřuje na zvyšování konkurenceschopnosti České republiky prostřednictvím programů na podporu malých a středních podnikatelů a podnikatelské infrastruktury. Stále však zůstává jediným příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek a pomáhá při získávání investic do České republiky.
S cílem zvýšit dostupnost svých služeb založil v roce 2004 CzechInvest síť třinácti regionálních kanceláří, kde podnikatelé mohou získat informace o službách agentury a zároveň o programech, které zaštiťuje. Jednotlivé kanceláře jsou umístěny v krajských městech, usilují o
rozvoj podnikatelského prostředí v daném regionu a pomáhají firmám s realizací jejich investičních projektů.
AFI
Sdružení pro zahraniční investice (AFI) spojuje více než 60 českým společností, jejichž hlavním cílem je usnadnit zahraničním investorům vstup na český trh. AFI podporuje aktivity CzechInvestu a zároveň poskytuje široké spektrum poradenských a konzultačních služeb zahraničním investorům přicházejícím do České republiky.
V roce 2005 začala fungovat pracovní skupina Investiční pobídky, která reviduje stávající systém a připravuje podklady pro tvorbu nového systému investičních pobídek, který by lépe odpovídal stávající ekonomické situaci České republiky. Nový systém by měl respektovat cíle a možnosti České republiky a zároveň brát v potaz situaci v sousedních zemích, které jsou našimi největšími konkurenty při rozhodování zahraničních investorů o umístění investic.
1.5 Specializovaná instituce pro realizaci investičních pobídek ve SR
Analogickou institucí agentury CzechIvest působící na území Slovenské republiky je rozvíjející se agentura SARIO.
SARIO
Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu je příspěvková organizace Ministerstva hospodářství Slovenské republiky, která je financovaná ze státního rozpočtu. Vznikla na základě rozhodnutí ministra hospodářství v roce 2001 s platností od 1. 10. 2001. Zastřešujícím cílem této agentury je podpora ekonomického rozvoje Slovenska a zlepšení kvality života všech jeho obyvatel. SARIO prezentuje a propaguje Slovenskou republiku jako vhodné místo pro zahraniční investory a snaží se tak zvýšit příliv přímých zahraničních investic. Dále se agentura zabývá podporou exportních aktivit domácích podnikatelů a administrací prostředků ze strukturálních fondů Evropské Unie. Poskytuje poradenství při hledání exportních příležitostí v zahraničí, při žádání o státní pomoc či prostředky ze strukturálních fondů Evropské Unie i při vytváření společných podniků slovenských a zahraničních firem. Mapuje investiční možnosti na Slovensku, zpracovává studie o jednotlivých regionech z hlediska jak ekonomického tak demografického, vytváří databáze volných nemovitostí a průmyslových parků. Zahraničním investorům zajišťuje informace o legislativních, právních, obchodních aspektech podnikání v SR, poskytuje jim tlumočení, odborné materiály s cílem co nejvíce jim usnadnit vstup a orientaci na slovenském trhu. Do její činnosti také spadá vyhledávání vhodných domácích subdodavatelů a pomoc při následném navazování kontaktů mezi zahraničními investory a
slovenskými společnostmi. Všemi svými aktivitami usiluje o vytvoření vhodného investičního prostředí ve Slovenské republice.
Agentura SARIO má na Slovensku síť šesti regionálních kanceláří a ve světě operuje prostřednictvím 46 obchodně-ekonomických zastoupení Ministerstva hospodářství Slovenské Republiky.
1.6 Systém investičních pobídek do přijetí zákona v ČR
V České republice stejně jako na Slovensku došlo k systémové podpoře přímých zahraničních investic s určitým zpožděním oproti ostatním zemím středoevropského regionu.
Od vzniku ČR byla prosazována politika liberalizace s minimem zásahů států. Mezi roky 1993 a 1998 byly investice do České republiky motivovány převážně jen procesem privatizace. Až v roce 1998 došlo k zásadní změně postoje vlády vůči přímým zahraničním investicím.
Prvním krokem směrem k ucelenému mezinárodně uznávanému systému investičních pobídek bylo přijetí vládního usnesení č. 298 ze dne 29. 4. 1998, které definovalo základní formy investičních pobídek a podmínky, které musí investor splnit. Dle základního rámce investičních pobídek, který vycházel z mezinárodních zkušeností v rámci OECD, se investor mohl ucházet o tato zvýhodnění; viz [1]:
• daňová úleva na období 5 let,
• urychlení odpisů u provozních budov i výrobního zařízení,
• možnost vytvoření bezcelní zóny,
• bezcelní dovoz technologie charakteru high-tech,
• dotace 80 tis. Kč na vytvoření pracovního místa,
• dotace až 50 % nákladů na rekvalifikaci pracovníka,
• možnost zvýhodněného získání investičně připraveného pozemku, za předpokladu splnění následujících podmínek:
• celkový rozsah investice v odvětví zpracovatelského průmyslu nad 25 mil. USD,
• investice do strojního zařízení charakteru high-tech,
• šetrnost investice z hlediska dopadu na životní prostředí.
Na základě vyhodnocení efektů plynoucích ze stávajícího systému došlo koncem roku 1998 k určitým změnám původního materiálu. Povinná minimální hodnota investice byla snížena z 25 mil. na 10 mil. USD, čímž se pobídky staly dostupnými i pro menší investory. Dotace na nově vytvořené pracovní místo vzrostla z 80 na 100 tisíc Kč a byl zaveden minimální 40% podíl strojního zařízení na celkovém objemu investice. Také bylo možné prodávat pozemky
z Pozemkového fondu a Fondu národního majetku ČR. Celý systém investičních pobídek musel být slučitelný s legislativou Evropské Unie; viz [1].
1.7 Paralelní vývoj ve SR
Ve Slovenské republice až do roku 1999 neexistoval systémový přístup k poskytování pobídek zahraničním investorům. Existovala jen roztříštěná opatření, která neupravovala celou problematiku a navíc se často měnila. Tato situace negativně působila na zahraniční investory, kteří si nemohli být jisti, která opatření jsou v danou dobu platná.
Ve snaze zkvalitnit a sjednotit stimulační opatření, byla v roce 1999 přijata Stratégia podpory vstupu zahraničných investícií do Slovenskej republiky. Tento materiál definuje snahu vlády zvýšit příliv PZI na Slovensko, vymezuje formy podpory poskytované zahraničním investorům a podmínky nutné pro jejich udělení.
Při splnění následujících podmínek; viz [4]:
• 75% zahraniční účast,
• minimální investice 5 mil. EURO (v případě investice do oblasti s mírou nezaměstnanosti vyšší než 50 %, se výše investice snižuje na polovinu; pokud se jedná o investici do turistiky, pak se minimální výše snižuje na 1,5 mil. EURO), má investor nárok na; viz [4]:
• 100% slevu na dani ze zisku po dobu 5 let,
• slevu 20-50 % na dani z příjmu.
Mezi další zvýhodnění patří poskytnutí investičně připraveného území za symbolickou cenu, hmotná podpora na nová pracovní místa a udržení stávajících pracovních míst, příspěvek na rekvalifikaci, aj.
2 Legislativní úprava investičních pobídek
Složitost problematiky investičních pobídek vyžaduje přijetí zákonné úpravy. Následující kapitola se zabývá definováním zákonné úpravy v obou republikách.
2.1 Legislativní úprava v ČR
Vyvrcholením období přípravy investičních pobídek bylo, na základě získaných zkušeností, vytvoření a přijetí zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách7.
Dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb., se investičními pobídkami rozumí:
• slevy na daních z příjmu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 568/1992 Sb.),
• hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 9/1991 Sb.),
• hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 9/1991 Sb.),
• převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
• převod pozemků podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 229/1991 Sb.), evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 151/1997 Sb.) účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny.
Poskytované investiční pobídky (i podmínky pro investory s nimi související) se liší dle typu investice. Systém investičních pobídek v České republice rozlišuje:
• Investice do zpracovatelského průmyslu,
• Investice v oblasti technologických center a strategických služeb,
• Investice v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti.
7 Mezi další zákony související s realizací pobídkového systému patří zejména zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů.
2.1.1 Zpracovatelský průmysl8
V oblasti zpracovatelského průmyslu mohou investoři žádat o udělení investičních pobídek v souladu s platnou legislativou, zejména se zákonem č. 72/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Investiční pobídka může být poskytnuta právnické nebo fyzické osobě, za předpokladu, že ta může splnit všeobecné podmínky dané zákonem; viz [34]:
a. Investice je použita na zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu.
b. Prostředky jsou vynaloženy do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny výrobní linky. Za zpracovatelský průmysl není považováno dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství.
c. Strojní zařízení odpovídá nejméně hodnotě 40 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
d. Výroba i všechny související činnosti jsou šetrné k životnímu prostředí.
e. Dlouhodobý majetek je pořízen nejméně v částce 200 mil. Kč, přičemž minimálně 100 mil. Kč musí být kryto vlastním kapitálem investora, pořízení je však možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídku.
Investor musí dané podmínky splnit do tří let od vydání Rozhodnutí o příslibu udělení investiční pobídky. Pořízení dlouhodobého majetku v rámci investičního projektu je ale možné až po předložení záměru získat investiční pobídku. Pokud je investice realizovaná v oblasti, kde je průměrná míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % (příp. 50 %) vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, pak stačí pořízení majetku v hodnotě 150 (příp. 100) mil. Kč, přičemž polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem. Zmíněné informace jsem pro lepší přehlednost sestavila do tabulky 1.
Tabulka 1 Podmínky pro získání pobídek ve zpracovatelském průmyslu dle míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech
A B C
Minimální výše investice
(mil. Kč) 100 150 200
Minimální krytí vlastním
kapitálem (mil. Kč) 50 75 100
Míra nezaměstnanosti
(MN) Alespoň o 50 % vyšší než
průměrná MN Alespoň o 25 % vyšší než průměrná MN Zdroj: [34], vlastní zpracování
8 Uvedené číselné hodnoty v této kapitole vycházejí z [34].
Obrázek 1 Podmínky pro získání pobídek ve zpracovatelském průmyslu dle míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech
Platnost 1.1. - 30. 6. 2007 Zdroj: [36]
Formy investičních pobídek
V oblasti zpracovatelského průmyslu je poskytováno pět druhů investičních pobídek:
Sleva na dani z příjmu právnických osob
V současné době je v České republice stanovena daň z příjmu právnických osob ve výši 24 %. Pokud je investorovi poskytnuta tato investiční pobídka, může získat slevu na dani až po dobu deseti let. V případě nově vzniklé společnosti se jedná o úplnou slevu na dani, stávající právní subjekt má nárok na částečnou slevu na dani. Poskytovaná sleva nesmí překročit stanovenou maximální výši veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a rozdílu tržní a kupní ceny pozemku.
Hmotná podpora na nová pracovní místa a školení a rekvalifikaci zaměstnanců
Tato investiční pobídka je upravena nařízením vlády č. 515/2004 Sb. Výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření pracovních míst se liší dle jednotlivých regionů, viz tabulka 2 a obrázek 2.
Tabulka 2 Výše hmotné podpory ve zpracovatelském průmyslu dle míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech
Hmotná podpora na nová pracovní místa
Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci
Míra nezaměstnanosti (MN) A 200 000 35 % o 50 % vyšší než průměrná MN B 100 000 35 % o 20 % vyšší než průměrná MN C - 35 % nejméně ve výši průměrné MN
D - - nižší než průměrná MN
Zdroj: [34], vlastní zpracování
Obrázek 2 Výše hmotné podpory ve zpracovatelském průmyslu dle míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech
Platnost 1.1. - 30. 6. 2007 Zdroj: [36]
Výjimky:
Pokud územní oblast s mírou nezaměstnanosti (zkratka MN) alespoň o 20 % vyšší než je průměrná MN sousedí s oblastí s MN nejméně o 50 % vyšší než je průměrná MN, pak je poskytovaná hmotná pomoc ve výši 200 tisíc Kč na jedno pracovní místo. Pokud má zaměstnavatel již nárok na 100 tisíc Kč na jedno pracovní místo a zaměstná na něm po dobu delší než jeden rok osobu se zdravotním postižením nebo uchazeče o zaměstnání, který byl veden v evidenci déle než tři měsíce, má právo na získání dalších 25 tisíc Kč.
Poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu
Jedná se o pobídku poskytovanou zejména obcemi, které po vybudování infrastruktury převádějí pozemek na investora za zvýhodněnou cenu. Tato pobídka je úzce spojena s programem podpory budování průmyslových zón.
Převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu
Významnou pobídkou pro zahraniční investory je možnost převodu státních pozemků za příznivé, zvýhodněné ceny. Tato pobídka ovlivňuje zejména investory v lokalitách s vysokými cenami podle cenových map.
V současné době se čeká na schválení novely zákona o investičních pobídkách, která by snížila minimální výši investice na 100 mil. Kč, v oblastech s vysokou nezaměstnaností pouze na 50 či 60 mil. Kč. Podíl strojního zařízení by musel být nejméně 60 % na celkové hodnotě investice, přičemž zařízení by nesmělo být starší dvou let; viz [7].
2.1.2 Podpora technologických center a center strategických služeb
Z vývoje ve vyspělých ekonomikách je zřejmé, že se prosazuje nový trend, omezují se investice do výrob ve zpracovatelském průmyslu a posilují se investice do oborů s vyšším vkladem duševní práce. Jedná se o tzv. strategické služby a činnost v technologických centrech.
Technologická centra představují inovační činnosti podniku, zabývají se pravidelnými změnami produktů, produktových řad, výrobních technologií i poskytovaných služeb, a to především v oborech letectví a kosmonautika, kancelářské stroje, IT a telekomunikační technika, (mikro)elektronika, farmaceutika, vědecké přístroje, průmyslové elektrické stroje a motorová vozidla.
Strategickými službami se rozumí služby s mezinárodním zaměřením, s vysokým podílem přidané hodnoty, podporující zaměstnanost kvalifikovaných expertů v centrech pro vývoj softwaru, centrech zákaznické podpory, expertních a řešitelských centrech pro informační a telekomunikační technologie, high-tech opravárenských centrech, centrech sdílených služeb, aj.
Stejně jako v oblasti zpracovatelského průmyslu i zde dochází k tvrdé mezinárodní soutěži o přímé zahraniční investice. S cílem zvýšit konkurenceschopnost a atraktivitu České republiky pro investory byly v roce 2002 přijaty dva Rámcové programy (na podporu strategických služeb a na podporu vzniku a rozšíření technologických center). Tyto dva programy se staly základem pro poskytování podpor v uvedených oblastech a zároveň podkladem pro Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb, který je účinný od 17. 2. 2004.
Pro lepší názornost jsem základní podmínky dle obou Rámcových programů, které investor musí splnit, shrnula do následující tabulky.
Tabulka 3 Základní podmínky dle Rámcových programů v oblasti podpory technologických center a center strategických služeb
Program
z roku Oblast Investice Nová
pracovní místa
Vlastní kapitál.
zdroje
Obrat v
zahraničí Zachování Strategické služby 50 mil. Kč 50 25 % 50 % 5 let 2002
Technologická centra 15 mil. Kč 15 25 % 50 % 5 let Centra zákaznické podpory, high-tech
opravárenská centra, centra sdílených
služeb 30 mil. Kč 50 50 % 50 % 5 let 2004
Technologická centra, centra pro vývoj SW, expertní a řešitelská centra,
reg. ústředí firmy 15 mil. Kč 15 50 % 50 % 5 let Zdroj: [1], [32], vlastní zpracování
Formy podpory
V rámci podpory strategických služeb a technologických center může investor žádat o udělení následujících investičních pobídek:
Dotace na podnikatelskou činnost
Dotace na podnikatelskou činnost je svým způsobem obdobou daňové dotace v systému investičních pobídek; viz [1]. Dotace je účelově určená k úhradě nákladů souvisejících s podnikatelskou činností a to k úhradě mzdových nákladů, k nákupu materiálu, energie, zboží a ostatních neskladovatelných dodávek a k nákupu služeb od českých podnikatelských subjektů.
Dotace je každoročně vypočtena jako procento z uznatelných nákladů, což jsou skutečně vynaložené náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a nájemné majetku najatého formou finančního leasingu nebo objem skutečně vyplacených hrubých mezd včetně povinných odvodů zaměstnavatele na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti; viz [32]. Investor může o dotaci žádat po dobu deseti let, celková podpora ale nesmí přesáhnout maximální strop veřejné podpory.
Dotace na školení a rekvalifikaci
Tato dotace je poskytována po dobu tří let (pěti let v případě, že investor vytvoří více jak 100 pracovních míst) ve výši maximálně 35 % uznatelných nákladů na zvláštní školení a 60 % na obecné školení (v Praze se podíly snižují na 30 % a 55 %). Dotace na zvláštní školení je nižší, neboť znalosti tímto školením získané většinou slouží jen v podniku příjemce dotace.
Celková výše dotace je limitována součinem částky 100 000 Kč a počtem vytvořených pracovních míst. V případě, že je vytvořeno více jak 100 pracovních míst, daná částka se zvyšuje na 150 000 Kč; viz [32].
Do 28. listopadu 2006 se podpora investic v oblasti technologických center a strategických služeb řídila Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb. 18. 4. 2007 byl usnesením vlády ČR č. 217/2007 přijat aktualizovaný Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb, který lépe odpovídá legislativě Evropské Unie. Cílem změn je snížení nároků na finanční prostředky vynakládané ze státního rozpočtu prostřednictvím zvýšení minimálního počtu pracovních míst, která musí být vytvořena, a snížením veřejné podpory na polovinu u projektů, které již podporu získaly. Mezi nejvýznamnější změny programu patří; viz [13]:
• minimální výše investice 10 mil. Kč,
• minimálně 20-100 nově vytvořených pracovních míst.
2.1.3 Program pro podporu tvorby nových pracovních míst
Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností byl schválený vládou České Republiky Usnesením č. 566/2004 dne 2. 6. 2004 novelizovaným Usnesením č. 287/2006 ze dne 22. března 2006.
Program je součástí systému investičních pobídek. Vymezuje formy podpory, podmínky při jejím poskytování i podmínky, které musí zaměstnavatel splnit. Program se týká regionů nejvíce postižených nezaměstnaností, jimiž je myšlen každý region, kde je v rozhodném období míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Rozhodné období je pololetí, ve kterém je žádost o podporu podána, nebo jedno ze dvou pololetí, které tomuto pololetí předcházejí.
V rámci programu jsou podpořeny projekty zavedení nové výroby či poskytování specifických služeb, nebo rozšíření stávající výroby či rozšíření poskytování stávajících specifických služeb.
Příjemce musí splnit následující podmínky; viz [14]:
• nezahájení práce na Projektu před registrací projektu v registračním listu vydaném CzechInvestem,
• vytvoření minimálně deseti nových pracovních míst,
• investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši alespoň 10 mil. Kč,
• financování z vlastního kapitálu ve výši alespoň 5 mil. Kč,
• splnění výše uvedených podmínek do 2 let od data uzavření dohod o udělení podpory,
• zachování minimální výše investice a minimálního počtu pracovních míst alespoň po dobu tří let od splnění podmínek pro udělení podpory,
• šetrnost výroby k životnímu prostředí.
Na základě programu je poskytována finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst 200 tisíc Kč na jedno nově vytvořené místo. Celková částka však nesmí překročit maximální výši veřejné podpory. Finanční podpora na školení a rekvalifikaci zaměstnanců se poskytuje ve výši 35 % souhrnných nákladů, maximálně však 30 tisíc Kč na jedno nově vytvořené místo; viz [14].
V následující mapě jsou vyznačeny regiony s mírou nezaměstnanosti alespoň o 50 % vyšší, než je průměr v ČR.
Obrázek 3 Regiony s mírou nezaměstnanosti alespoň o 50% vyšší než je průměr v ČR
Platnost: 1.1. - 30. 6. 2007 Zdroj: [14]
2.2 Legislativní úprava v SR
Stejně jako v České republice i na Slovensku byl přijat zákon o investičních pobídkách, jakožto základní právní norma celého systému investičních pobídek. Mimo zmíněný Zákon č. 565/2001 Z. z. o investičných stimuloch tvoří systém investičních pobídek i další právní normy9.
Zákon č. 565/2001 Z. z. o investičných stimuloch a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov definuje formy investičních pobídek:
• slevy na dani z příjmu právnických osob podle zvláštního předpisu,
• příspěvek na vytvoření nového pracovního místa podle zvláštního předpisu,
• příspěvek na rekvalifikaci zaměstnanců přijatých na vytvořené pracovní místo podle zvláštního předpisu.
Investor žádající o poskytnutí investičních pobídek musí splnit následující podmínky; viz [24]:
• zřízení nové provozovny, rozšíření nebo modernizace existující provozovny za účelem zavedení nové výroby nebo nových služeb, nebo rozšíření, nebo modernizace existující výroby, nebo existujících služeb anebo změna sortimentu vyráběného zboží anebo
9 Především Zákon č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov v znení neskorších predpisov, Zákon č. 231/1999 Z.
z. o štátnej pomoci v znení neskorších predpisov.
zásadní změna výrobního procesu anebo koupě podniku od podnikatele v těžkostech anebo koupě části takového podniku,
• vynaložení nejméně 400 mil. Sk na pořízení hmotného investičního majetku, nebo nehmotného investičního majetku, z toho nejméně 200 mil. Sk musí být kryto vlastním jměním žadatele o investiční pobídku (dané částky se snižují na polovinu, pokud je v daném regionu míra nezaměstnanosti vyšší než 10 %),
• dosažení nejméně 80 % celkových tržeb z podnikatelských činností uvedených v žádosti,
• zahájení provádění podnikatelské činnosti nejpozději do tří let od vydání rozhodnutí o poskytnutí investiční pobídky.
Formy podpory; viz [24]:
Zákon o investičních pobídkách vymezuje tři formy státní pomoci:
Příspěvek na rekvalifikaci zaměstnanců přijatých na vytvořené pracovní místo
Zaměstnavateli, který získal tuto investiční pobídku, bude poskytnut příspěvek na rekvalifikaci od Okresního úřadu ve výši maximálně 10 tisíc Sk na jednoho zaměstnance, pokud bude zaměstnavatel po skončení rekvalifikace zaměstnance zaměstnávat nejméně po dobu 12 měsíců.
Příspěvek na vytvoření nového pracovního místa
Zaměstnavateli, který je příjemcem této investiční pobídky, Okresní úřad poskytne příspěvek na nově vytvořené pracovní místo po uplynutí dvanácti měsíců od vytvoření daného pracovního místa. Příspěvky jsou poskytovány měsíčně v částce 10 tisíc Sk. Celková výše příspěvků se liší dle míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech:
Tabulka 4 Výše příspěvků na nově vytvořená místa dle míry nezaměstnanosti v daném regionu Míra nezaměstnanosti na konci kalendářního
měsíce před vznikem nového pracovního místa Výše příspěvku na jedno pracovní místo
nad 30 % 160 000 Sk
nad 25 % do 30 % 130 000 Sk nad 20 % do 25 % 100 000 Sk nad 15 % do 20 % 70 000 Sk nad 10 % do 15 % 40 000 Sk 10 % a méně 30 000 Sk Zdroj: [24], vlastní zpracování
Slevy na dani z příjmu právnických osob podle zvláštního předpisu
Nově založené subjekty, zřízené po 31. 12. 2001 v souvislosti s vydáním rozhodnutí o poskytnutí investičních stimulů mají nárok na úplnou slevu na dani po dobu deseti zdaňovacích období. Existující subjekty mají právo na částečnou slevu na dani po stejnou dobu.
2.2.1 Pravidla v oblasti poskytování individuální státní pomoci investorům10
Za účelem zpřehlednění a ucelení systému investičních pobídek byla Usnesením vlády Slovenské republiky č. 855 z 26. října 2005 schválena Pravidla v oblasti poskytování individuální státní pomoci investorům.
Dle Pravidel je území Slovenské republiky rozděleno na 3 zóny dle míry nezaměstnanosti:
• Zelená zóna - míra nezaměstnanosti nad 15 %,
• Žlutá zóna - míra nezaměstnanosti 10-15 %,
• Červená zóna - míra nezaměstnanosti menší než 10 %.
Pokud určitý okres náleží do žluté zóny (příp. červené), ale sousedí jen s okresy v zelené nebo žluté zóně, přičemž alespoň jeden z těchto sousedících okresů se nachází v zelené zóně, pak se na daný okres pohlíží jako by patřil do zelené (příp. žluté) zóny.
Pravidla rozlišují 3 typy investičních projektů:
Typ A) Zpracovatelský průmysl a distribuční a logistická centra
Státní pomoc je poskytována, pokud jsou investiční náklady alespoň ve výši 200 mil. Sk a projekt je realizován ve žluté nebo zelené zóně. Minimálně 60 % zaměstnanců musí mít nejvyšší dosažený stupeň vzdělání11 2-6, a zároveň alespoň 10 % zaměstnanců musí mít nejvyšší dosažené vzdělání stupně 7 a víc.
Typ B) Strategické investice v high-tech sektorech se síťovými externalitami12, centra strategických služeb
Finanční pomoc může být udělena za předpokladu, že výše investičních nákladů je alespoň 40 mil. Sk. Minimálně 50 % zaměstnanců musí tvořit zaměstnanci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání (4-6) a zároveň podíl zaměstnanců s nejvyšší dosaženým stupněm vzdělání (7) a více musí být alespoň 10 %.
Typ C) Výzkumná a vývojová centra, centra technologického rozvoje
Minimální výše investičních nákladů musí činit nejméně 30 mil. Sk. Alespoň 40 % zaměstnanců musí mít nejvyšší dosažený stupeň vzdělání (4-6) a zároveň podíl zaměstnanců s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání (7) a více musí dosahovat minimálně 50 %.
10 Uvedené číselné hodnoty v této kapitole vycházejí z [19].
11 Stupeň vzdělání: 9-vědecké, 8-vysokoškolské, 7-vyšší, 6-úplné střední odborné s maturitou, 5-úplné střední všeobecné s maturitou, 4-úplné střední s maturitou, 3-střední odborné bez maturity, 2-vyučení, 1-základní, 0-bez vzdělání; viz [19]
12 Síťové externality jsou situace, kdy produktivitu určitého subjektu zvyšuje blízkost jiných subjektů (firem, univerzit, aj.), nebo kdy přítomnost daného subjektu zvyšuje produktivitu jiných podniků.
Projekt, jehož investiční náklady přesahují 10 mld. Sk, který je realizovaný ve žluté nebo zelené zóně a v jehož souvislosti vznikne více než 1000 nových pracovních míst, je posuzován individuálně, tudíž se na něj nevztahují pravidla stanovující výšku a formu státní pomoci.
Formy státní pomoci:
Převod vlastnického práva k nemovitému majetku státu nebo obce za cenu nižší než je tržní Pokud se jedná o projekt ve zpracovatelském průmyslu v zelené či žluté zóně, výška maximální státní podpory dosahuje 3 % z objemu oprávněných nákladů vynaložených na realizaci daného projektu. V oblasti strategických služeb je limit 6 % pro všechny oblasti nezávisle na míře nezaměstnanosti. V případě investic do výzkumných a vývojových center se maximální výše podpory zvyšuje na 15 % oprávněných nákladů.
Poskytnutí finanční dotace na krytí investičních nákladů pro projekty v oblasti výzkumných a vývojových center a center technologického rozvoje
Finanční podpora v rámci této investiční pobídky je poskytována maximálně do výše 15 % po odečtení udělené státní pomoci v rámci investiční pobídky převodu nemovitosti, pokud ta byla poskytnuta.
Příspěvek na nově vytvořená místa
Příspěvek na nově vytvořená místa je poskytován maximálně do výše 30 % mzdových nákladů až po dobu dvou let, přičemž dané místo musí být zachováno minimálně 5 let od jeho vytvoření. Maximální výše příspěvku závisí na typu projektu, míře nezaměstnanosti a podílu evidovaných uchazečů o zaměstnání viz tabulka 5.
Tabulka 5 Maximální výše příspěvku na nově vytvořená pracovní místa Typ projektu Min. podíl evidovaných uchazečů
o zaměstnání Max. absolutní výše pomoci na jedno pracovní místo Zelená
Žlutá A a B 30 % 125 tis. Sk13
Červená B 10 % 100 tis. Sk
C 30 % 200 tis. Sk
Zdroj: [19], vlastní zpracování
Výše státní pomoci
Finanční dotace při převodu vlastnického práva k nemovitému majetku státu nebo obce, příspěvek na nově vytvořená místa a finanční dotace na krytí investičních nákladů pro projekty
13 V případě, že by investor zaměstnal více než 10% znevýhodněných uchazečů o zaměstnání, pak by se částka zvýšila na 150 tisíc SK na jedno pracovní místo. Navíc pokud by se jednalo o okres s mírou nezaměstnanosti vyšší než 20%, daná částka může dosáhnout až 200 tisíc SK.
v oblasti výzkumných a vývojových center a center technologického rozvoje nesmí přesáhnout následující limity, které jsou vyjádřeny jako procentní podíl z oprávněných nákladů projektu:
Tabulka 6 Procentní vyjádření maximální výše státní pomoci
Projekt A Projekt B Projekt C
Červená zóna 0 30 (20 v Bratislavském kraji) 45 (20 v Bratislavském kraji)
Žlutá zóna 35 40 50
Zelená zóna 40 45 50
Zdroj:[19], vlastní zpracování
Sleva na dani z příjmu právnických osob
Pokud je státní pomoc poskytnuta výhradně ve formě slevy na dani, investor už nemá nárok na jinou formu státní pomoci a výše se rovná údajům uvedeným v tabulce 7. V případě, že státní pomoc byla udělena ve formě výše zmíněných investičních pobídek, výše daňové úlevy se vypočítá jako rozdíl maximální výše daňové úlevy a poskytnuté státní pomoci.
Tabulka 7 Procentní vyjádření maximální výše daňové úlevy
Projekt A Projekt B Projekt C
Červená zóna 0 33 (20 v Bratislavském regionu) 44 (20 v Bratislavském regionu)
Žlutá zóna 38,5 44 50
Zelená zóna 44 50 50
Zdroj: [19], vlastní zpracování
Příspěvek na vzdělání
V případě všeobecného vzdělávání příspěvek může pokrýt až 60 % oprávněných nákladů zaměstnavatele (resp. 55 % v Bratislavském kraji), pokud je zaměstnán znevýhodněný uchazeč o zaměstnání, pomoc se zvyšuje na 70 % (resp. 60 % v Bratislavském kraji). Na specifické vzdělání je poskytován příspěvek ve výši 35 % oprávněných nákladů zaměstnavatele (resp. 30 % v Bratislavském kraji), zaměstnáním znevýhodněného uchazeče se procentní podíl zvyšuje na 40 % (resp. 35 % v Bratislavském kraji). Příspěvek na jednoho zaměstnance ale nikdy nemůže překročit absolutní částky uvedené v tabulce 8.
Tabulka 8 Maximální výše příspěvku na vzdělání na jednoho zaměstnance
Zelená a žlutá zóna Červená zóna
Projekt A 30 000 Sk 0 Sk
Projekt B 40 000 Sk 30 000 Sk
Všeobecné
Projekt C 40 000 Sk 30 000 Sk
Projekt A 50 000 Sk 0 Sk
Projekt B 80 000 Sk 50 000 Sk
Specifické
Projekt C 100 000 Sk 100 000 Sk
Zdroj:[19], vlastní zpracování
Pravidla v oblasti poskytování individuální státní pomoci investorům byla schválena vládním usnesením, ale nebyla schvalována Evropskou Komisí. Pravidla prošla menšími úpravami (vypadly projekty typu C apod.) a pod novým názvem Schéma regionální pomoci pro
velké podniky, byla schválena Evropskou Komisí a Vládním usnesením č.978/2006 ze dne 29.
11. 2006 a platila do 31. 12. 2006.
V současné době se čeká na přijetí nové právní úpravy zabývající se poskytováním státní pomoci ve formě investičních pobídek. V mezidobí se poskytování státní pomoci řídí platnými právními předpisy SR14 a EU15.
14 Především Zákon č. 565/2001 Z. z. o investičných stimuloch a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, Zákon č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, Zákon č. 231/199 o štátnej pomoci v zneni neskorší predpisov
15 Především Usměrnění pro národní regionální pomoc na roky 2007-2013, Regionální mapa pomoci na roky 2007-
3 Srovnání systémů a vyhodnocení úspěšnosti investičních pobídek v ČR a SR
3.1 Vymezení úspěšnosti investičních pobídek
Vyhodnocení úspěšnosti investičních pobídek je třeba vidět ve dvou základních rovinách:
• úspěšnost investičních pobídek obou zemí v rámci (středo)evropského prostoru směrem k ostatním ekonomikám Evropy,
• srovnání úspěšnosti české a slovenské politiky investičních pobídek mezi sebou.
Při srovnávání systémů investičních pobídek a zejména jejich úspěšnosti je nezbytné mít na paměti řadu omezení pro objektivní srovnání, aby nedošlo k nepřípustnému zjednodušení při formulování závěrů.
Vzhledem k tomu, že tvrdé konkurenční prostředí mezi transformujícími se zeměmi k přilákání přímých zahraničních investic nutí v podstatě všechny vlády těchto zemí zabývat se touto problematikou v rámci svých hospodářských politik, není jasné, jak by se vývoj ubíral, pokud by ČR a SR nezvyšovaly svoji atraktivnost speciálními pobídkami. Bylo by možné pouze teoreticky spekulovat, jaký by byl příliv zahraničních investic nepodpořený investičními pobídkami.
Samozřejmě že výhodná geografická poloha ČR a SR, relativně stále ještě levná pracovní síla s dobrou kvalitou a tradicí, dopravní dostupnost a konsolidovaný bankovní sektor, to jsou všechno výhody pro zájemce o investování i bez speciálních investičních pobídek.
Samostatným složitým problémem efektů investičních pobídek je to, že v řadě případů přinášejí do středoevropského prostoru druhořadé, případně až zastaralé technologie, nebo výroby kolizní s environmentální politikou země původu investora. Zjednodušeně řečeno, až z dlouhodobého hlediska bude objektivně vyhodnotitelné, zda přilákání těchto výrobních kapacit bylo opravdovou „výhrou“.
Vyhodnocení prospěšnosti investičních pobídek pro obě srovnávané ekonomiky je proto poměrně složitá záležitost. S napětím jsou odbornou ekonomickou veřejností očekávány výsledky analytické studie Vysoké školy ekonomické na toto téma, kterou připravuje Národohospodářská fakulta pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Výsledky by měly být známy ještě v tomto pololetí. Není žádným tajemstvím, že vedle příznivců investičních pobídek je v teoretické frontě také řada názorů kritických s tím, že všeobecně nejlepší pobídkou pro všechny investory by bylo zjednodušení administrativní zátěže podnikatelů a snížení daní, a nejdůležitějším hlediskem pro rozhodování investorů že stejně vždy bude celkové posouzení rizik, resp. stability ekonomiky.
3.2 Úspěšnost investičních pobídek obou zemí v rámci (středo)evropského prostoru
Pro vytvoření představy o atraktivnosti evropského prostoru pro přímé zahraniční investice, uvádím následující graf, ve kterém je zachycen počet investičních projektů realizovaných v Evropě v letech 1997 až 2005. Průměrně každoročně vznikne 2 340 projektů.
Nejsilnějším rokem v přílivu zahraničních investic byl rok 2005, kdy došlo k navýšení počtu projektů plynoucích do Evropy o 5 % oproti předchozímu roku, a poprvé byla překročena hranice 3000 projektů.
Tabulka 9 Počet investičních projektů směřujících do Evropy v letech 1997 až 2005
Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Počet
projektů 2629 2297 2136 2239 1949 1901 1933 2911 3066
Zdroj:[30], vlastní zpracování
Graf 1 Počet investičních projektů směřujících do Evropy v letech 1997 až 2005
Zdroj: [30], vlastní zpracování
Nejoblíbenější destinací pro zahraniční investory je dlouhodobě Velká Británie, ačkoliv její podíl v posledních letech klesá. Tento pokles je pravděpodobně způsoben snížením podílu Spojených států amerických na celkových investicích směřujících do Evropy, neboť díky jazykové shodnosti rozhodující část investic do Velké Británie přichází právě z USA.
Dle výzkumu společnosti Ernst & Young se Česká republika v roce 2005 stala sedmou nejatraktivnější zemí pro zahraniční investory, kteří zde umístili 116 investičních projektů (viz tabulka 10). Ze středoevropských zemí lepších výsledků dosáhlo jen Polsko. Maďarsko skončilo hned za Českou republikou, na 8. příčce, s rozdílem pouhého jednoho projektu. Slovensko se v žebříčku deseti nejúspěšnějších zemí v tomto roce vůbec neumístilo; viz [30].
Tabulka 10 Umístění investic
Pořadí Země Počet projektů 1) Velká Británie 559 2) Francie 538
3) Německo 181
4) Belgie 180
5) Polsko 180
6) Španělsko 147
7) ČR 116
8) Maďarsko 115
9) Rusko 111
10) Švédsko 96 Zdroj:[30], vlastní zpracování
Úspěšnost zemí střední a východní Evropy při získávání přímých zahraničních investic střední a východní Evropy dokládá graf 2. V grafu je zachyceno kolik procent z celkového počtu projektů směřujících do Evropy získaly vybrané země v letech 1997 až 2005. Je zřejmé, že žádnou z těchto zemí nelze považovat za jasného vítěze v boji o získání investičních projektů.
Ve vývoji všech zemí jsou patrné značné výkyvy v jednotlivých letech. Nejstabilnější se zdá vývoj Slovenska, které až do roku 2004 vykazuje mírně vzrůstající tendenci. Pro Českou republiku byl významný rok 2006, kdy došlo k vrcholu v počtu získaných investičních projektů.
Od tohoto roku dochází k mírnému poklesu.
Graf 2 Počet projektů v nejvýznamnějších ekonomikách střední a východní Evropy
Zdroj: [30]
Jedním z deseti sektorů, kam nejčastěji míří zahraniční investice, je automobilový průmysl. V této oblasti je v roce 2005 Česká republika v Evropě jedničkou, což dokládá tabulka 11. Další místa obsadily Slovensko a Polsko. Středoevropské země jsou evidentně atraktivní pro velké automobilové společnosti, což je do značné míry způsobeno kvalifikovanou pracovní silou, relativně nízkými výrobními náklady, výhodnou geografickou polohou a investičními pobídkami.
