Text práce (829.0Kb)

(1)

OBSAH

ÚVOD... 7

1. Nadané dítě ... 9

1.1. Vymezení nadání ... 9

1.2. Historie výzkumu nadaných ... 11

2. Edukace nadaných ... 14

2.1. Diagnostika a proces identifikace ... 14

2.2. Nadání předškolních a školních dětí ... 15

2.3. Individuální vzdělávací plán nadaného žáka ... 17

2.4. Celoškolský model obohacování (SEM) ... 19

3. Přístupy ke vzdělávání nadaných dětí ... 20

3.1. Organizační formy vyučování nadaných ... 20

3.2. Inkluzívní škola ... 21

3.3. Osobnost učitele nadaných dětí... 22

4. Prostředí kolem nadaných dětí ... 24

4.1. Nadané dítě v rodině ... 24

4.2. Nadané dítě v kolektivu vrstevníků ... 25

4.3. Trávení volného času nadaných dětí ... 25

5. Legislativa vzdělávání nadaných dětí ... 27

5.1. Zákony a vyhlášky vztahující se k vzdělávání nadaných dětí ... 27

5.2. Organizace zaměřující se na vzdělání, výchovu a podporu nadaných dětí ... 29

6. Výsledky průzkumu veřejnosti ... 31

6.1. Úvod a hypotéza průzkumu ... 31

6.2. Použité otázky ... 32

6.3. Metoda a průběh průzkumu ... 32

7. Vyhodnocení dat ... 34

7.1. Vyhodnocení výzkumných otázek ... 34

7.2. Shrnutí a vyhodnocení hypotézy ... 45

Závěr ... 46

Použitá literatura a prameny ... 47 Přílohy ... Chyba! Záložka není definována.

(2)

7 ÚVOD

V současné době je velmi diskutovaným tématem vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy poskytuje mnoho prostředků na vzdělávání a pomůcky pro děti s vadami řeči, podporu dětí ze znevýhodněných a sociálně slabých rodin. Na nápravu poruch čtení, psaní i jiných poruch učení se vydává mnoho publikací a vzniká mnoho projektů, ale projekty na podporu nadaných dětí se vyskytují jen velmi málo.

Nadané děti mají také své specifické potřeby, které má význam podporovat. U dětí s nadáním je na rozdíl od běžné populace velká pravděpodobnost, že čas, který do nich bude vložen, se společnosti vrátí v budoucnosti.

Společnost je plna všelijakých mýtů a předsudků a to je možná důvod, proč si lidé myslí, že nadané děti nepotřebují podporu okolí, když by si vlastně mohly pomoci samy, když mají ,,nadání,, ale i nadané dítě má spoustu otázek a potřeb, se kterými potřebuje pomoci.

Předmětem této práce je vzdělávání nadaných dětí a názor veřejnosti na vzdělávání nadaných jedinců. Toto téma jsem zvolila, abych zjistila jak je naše společnost informována o problematice vzdělávání nadaných dětí. Domnívám se, že v České republice je v běžné populaci velmi málo informací o problematice nadaných dětí, a proto je cílem ozřejmění a přiblížení systému vzdělávání těchto dětí a jejich vzdělávací specifika.

Úvod teoretické části této práce je zaměřen na edukace nadaných dětí, konkrétně na diagnostiku i individuální vzdělávací plány.

Následující kapitol jsou věnovány psychickým zvláštnostem nadaných dětí, pak metodice vyučování a závěr práce je věnován legislativě a organizacím věnující se nadaným dětem.

(3)

8

Praktická část je zaměřena na výzkum veřejného mínění týkajícího se vzdělávání nadaných dětí. Výzkum bude ověřen dotazníkovou metodou mezi zhruba sty respondenty v Praze a okolí.

Cílem této práce je provedení samostatného výzkumu, na jehož základě je hodnocena informovanost a názor veřejnosti na vzdělávání týkající se nadaných dětí.

(4)

9 1. Nadané dítě

1.1 Vymezení nadání

´´Stručný psychologický slovník (1987) definuje schopnosti jako individuálně-psychologické vlastnosti osobnosti, které jsou podmínkou pro úspěšné vykonávání určité produktivní činnosti. Schopnosti se projevují při jejím osvojování v tom, jak rychle a důsledně, snadno a trvale si člověk při stejných ostatních podmínkách osvojuje způsoby organizace a vykonávání této činnosti. Předpokládá se, že schopnosti se utvářejí na základě vloh. Úroveň a stupeň rozvoje schopností vyjadřují pojmy talent a genialita. Nadání pak může být chápáno z různého pohledu.,,¹

Existuje mnoho definic a vymezení nadání. Každý si pojem nadání vykládá a chápe odlišně.

Obecně můžeme ale říci, že se většina vymezení shodují tím, že nemají specificky vymezenou hranici, kdy je jedinec nadaný a kdy ještě ne. Není ale prakticky možné takové hranice určit, jako je tomu třeba v případě mentální retardace.

Podle Freemanové (1998) existuje přibližně stovka definic nadání. Gearheart, Weishahn a Gearheartová (1988) rozdělují definice nadání (a z nich vyplývající způsoby identifikace) do tří proudů:

Definice založené na inteligenčním kvocientu

Jedinci, jejichž hodnota IQ je nad jistou určenou hranicí, jsou považováni za nadané. Někdy jsou z praktických důvodů zahrnuti do speciálního programu pro nadané v daném výchovně- vzdělávacím zařízení ti jedinci, kteří patří mezi prvních několik procent nejúspěšnějších řešitelů určitých testů (akademický výkon, testy inteligence, matematické testy apod.) v rámci žáků dané školy.

Definice založené na talentu

Vycházejí z prokázaného nadprůměrného výkonu v určité oblasti (hudba, tanec, matematika apod.). Při identifikaci nadaných jedinců se uplatňují výkonné testy (v oblasti matematiky a přírodních věd), v případě uměleckých talentů je potřebný expertní odborný posudek.

1 FOŘTÍK, Václav a Jitka FOŘTÍKOVÁ. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s.

12. ISBN 978-80-7367-297-3.

(5)

10

Definice založené na kreativitě považují tvořivost za základní složku nadání, přičemž nejde jen o uměleckou tvořivost, ale o kreativitu v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Např.

Marlandova definice se považuje z pedagogického hlediska za první komplexní definici.

,,Nadané a talentované děti jsou ty děti, které jsou identifikovány kvalifikovanými profesionály a které jsou vzhledem k výjimečnému potenciálu schopné vysokých výkonů.

Tyto děti potřebují k realizaci svého přínosu pro společnost vzdělávací program a servis, který není běžně poskytován regulérními školami. Děti, schopné vysokého výkonu jsou ty, které vykazují úspěch nebo potencionální schopnosti v některých z následujících oblastí:

1, všeobecná intelektová schopnost 2, specifické akademické schopnosti 3, tvořivé nebo produktivní myšlení 4, vůdčí schopnosti

5, umělecké schopnosti

6, psychomotorické schopnosti (In Gearheart, Weishahn a Gearheartová, 1986, s. 357).´´² Je opravdu mnoho možností jak definovat nadané a z mnoha pohledů na ně nahlížet a hodnotit je.

Odlišovat nadání intelektové, neboli rozumové od sportovního a uměleckého je ale při nejmenším důležité proto, že například sportovní a umělecké nadání není podmíněno intelektem a ani rozumovým vývojem osobnosti. Důkazem nám může být například nejeden fenomenální sportovec, který neměl vystudovánu ani střední školu. Na druhou stranu nadání v akademických disciplínách je výrazně podmíněno mentální kapacitou jedince s jeho schopností učit se nové pojmy a spojovat si souvislosti v novém kontextu.

Druhy a stupně nadání

,,Nadání je určováno podle oblastí a schopností, kdy je jedinec mimořádně rozumově vybavený. Dá se říci, že člověk, který má nadání v intelektové oblasti, nemusí mít nutně nadání zároveň například v umělecké oblasti. Proto podle Marlandové, Clarkové, Kingové a jiných můžeme nadání rozdělit podle druhu do širších skupin na:

- Intelektové - Akademické

2 JURÁŠKOVÁ, Jana. Základy pedagogiky nadaných. Vyd. 1. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2006, s. 14. ISBN 80-86856-19-4.

(6)

11

- Tvořivé - Vůdčí - Umělecké´´³

Obecně se jedinec nadaný neboli talentovaný projevuje originalitou, nějakým novým způsobem jednání a přístupu. Pokud hovoříme o talentu, nebo o nadání vždy se jedná o mimořádně rozumově vybaveného jedince. Nezáleží, zda jde o kreativní myšlení, vědecké schopnosti či schopnosti zručné, které jsou spjaté s talentem v umění. Nadání nelze posuzovat pouze z hlediska inteligenčního testu, ale většina odborníků se domnívá, že se jedná o základ v rozumovém nadání.

,,Metricky založený systém rozpracoval F.Gagné s hranicemi podle IQ skóre:

- Mírně nadaní tvoří asi 10% celkové populace, mají IQ vyšší než 120.

- Středně nadaní jedinci s IQ 135 a více tvoří asi 1% celkové populace.

- Vysoce nadaní mají IQ vyšší než 145 a je jich jen 0,1%.

- Výjimečně nadaní s IQ 155 a více tvoří v populaci jen 0,01%.

- Extrémně nadaní s IQ nad 164 tvoří celkově 0,001% populace.´´⁴

Organizace Mensa i odborná literatura přijala hranici IQ 130 za rozlišující znak výrazného nadání. Odborníci z oboru pedagogiky a psychologie definují nadané děti podle předčasného vývinu, způsobu učení, nebo nadšení pro výkon. Vždy, ale samozřejmě záleží na každém jednotlivci. Je mnoho faktorů, které toto můžou ovlivnit, například: vnitřní motivace, rodinné zázemí, apod. Každé dítě nemá stejné podmínky na rozvoj a v případě rozvoje nadání má velký vliv jeho okolí (rodina, škola, ekonomická situace rodičů a jejich hodnoty a mnoho dalších).

1.2 Historie výzkumu nadaných

Lidé si všímali nadaných jedinců již v dávných starých civilizacích, i když to mnohdy nebylo tak úplně přisuzováno jim, ale spíše nějakým nadpřirozeným silám, nebo bohům. Aristoteles se touto otázkou zabýval už ve starém Řecku, kdy dával do souvislosti výjimečné schopnosti filosofů a státníků s melancholií. Všeobecně je také známa podpora atletických a uměleckých talentů u starých Římanů.

13. ISBN 978-80-7367-297-3.

(7)

12

Ve středověku bylo nadání přisuzováno náboženským dogmatům a jedinec jako takový nebyl považován za nadaného ve správném slova smyslu, ale spíše za vyvoleného některým z božstev.

V 19. století nastal větší rozvoj problematiky nadaných a talentovaných, kde se vědci snažili rozluštit několik otázek. Zajímalo je co to nadání je, jestli má nějaký vliv dědičnost a okolí v jakém se jedinec vyskytuje a do teď stále ještě ne úplně vyřešenu otázku měření nadání.

Významnou osobností výzkumu v dějinách nadaných a talentovaných je Francis Galton (1822-1911), který se zabýval otázkou dědičné inteligence. Podle svých výzkumů usoudil, že nadání a genialita jsou dědičnou záležitostí. Mimo to ještě založil Antropometrickou laboratoř, kde měřil funkce smyslů, motorické funkce a anatomické danosti. Vzhledem k jeho názorům považoval inteligenci za vrozenou, neměnnou a neovlivnitelnou a přišel s teorií fixní inteligence. I přes to, že v dnešní době jsou výzkumy a názory odborníků poněkud odlišné, nedá se popřít Galtonův přínos pro tuto oblast bádání.

,,Neméně důležité bylo dílo Lewise Termana (1886-1965), který jako první použil roku 1921 vědecký přístup pod názvem Genetická studie génia, ve kterém si stanovil dva cíle – odhalit typické charakteristiky nadaných dětí s extrémně vysokým IQ a zjistit, jaké budou jejich osudy v dospělosti. Terman došel k závěru, že nadané děti pocházejí z nadprůměrného socio- ekonomického prostředí, jsou fyzicky odolnější, mají lepší školní výsledky, čtecí schopnosti a osobní vlastnosti (zejména morální usuzování).´´⁵

Termanova studie však měla zásadní nedostatky a on si jich byl vědom, připomínal, že se ve studii objevili pouze nadaní jedinci z určitých vrstev a vzorek běžné populace chyběl.

Nicméně největším úspěchem bylo poznání v období fixní inteligence, že prostředí, emocionální a sociální prostředí jsou faktory, které inteligenci jedince silně ovlivňují.

Další z jeho významných úspěchů byla revize Binerovy-Simonovy stupnice (Stanford- Binetův test). Z tohoto testu byl kolem roku 1989 odvozen dosud používaný pojem inteligenční kvocient IQ. IQ testy se tímto stali velice populární a mnoho institucí začalo hromadně testovat velkou část populace za různými účely. V USA dokonce vyšel roku 1924 zákon pro kontrolu imigrace a nucené sterilizace méně vhodných elementů při čemž byl

(8)

13

používán právě test IQ. Cílem bylo kontrolovat a eliminovat patologické dědičné faktory v populaci.

Další neméně důležitá osobnost v historii nadání byl Jean Piaget (1896-1980), který popsal mezníky ve vývoji dítěte už od útlého věku a předpokládal, že vývoj jedince je závislí, jak na dědičnosti, tak na kvalitě okolního prostředí.

Jinou teorií obohatil společnost Benjamin Bloom, který díky svým výzkumům zjistil, že předškolní období je velmi důležité pro vzdělávání a učení.

První speciální třídy pro nadané žáky vznikly v New Yorku roku 1922 a začínaly vznikat různé programy na podporu nadaných. Sidney Marland byl dokonce pověřen roku 1969 Kongresem Spojených států, aby prověřil vzdělávací systém pro nadané. Podle jeho výsledku byla vytvořena nová koncepce v oblasti péče o nadané, ve které se pokračuje dodnes.

V 70. a 80. letech dvacátého století vznikly první mezinárodní a národní organizace zaměřené na podporu nadaných.

V současné době funguje například Světová rada pro nadané a talentované (World Council for Gifted and Talented) se sídlem v USA, Evropská rada pro vysoké schopnosti (European Council for High Ability) se sídlem ve Velké Británii, Asijská federace Světové rady pro nadané a talentované se sídlem na Filipínách a mnohé jiné.

(9)

14 2. Edukace nadaných

2.1 Diagnostika a proces identifikace

Protože neexistuje jednoznačná, přesná a spolehlivá metoda jak definovat nadané dítě, je i velice těžké provést takovou diagnostiku a identifikaci. Nicméně existuje řada projevů, které se s mimořádným intelektovým nadáním zpravidla pojí. Mnoho odborníků, ale i pedagogů dnes stále tvrdí, že ,,nadané dítě nelze poznat´´. Jak bychom ovšem pojmenovali to, když se u našeho dítěte objeví zvýšený zájem o hudbu a již ve čtyřech letech začne hrát na hudební nástroj, ačkoliv ještě třeba ani neumí číst a psát, ale do několika let bude vynikat na mezinárodních soutěžích?

U tohoto příkladu se to zdá samozřejmé, ale co když místo hudebního nástroje se dítě zajímá o knihy, chce předčasně začít číst a místo autíčka na ovládání si ve čtyřech letech přeje encyklopedii? Podle manželů Fořtíkových mnoho lidí, odsuzuje předčasné čtení u dětí a obecně panuje názor, že je tento zájem na obtíž, a že se dítě bude první dva roky ve škole nudit. Fakt je ovšem takový, že během školních let se ztrácí mnoho talentů, protože nejsou podporováni a je jim bráněno v rozvoji schopností, ke kterým přirozeně inklinují.

Metody identifikace se dají rozdělit na dvě skupiny. V první řadě se jedná o metody objektivní, tedy metody řízené odborníky. Při nich jsou využívány standardizované testovací metody.

V druhé řadě se jedná o metody subjektivní, kde se zapojují rodinní příslušníci, spolužáci nebo přátelé. Ti posuzují jedince v prostředí, ve kterém ho nejlépe znají. Např.: v domácím prostředí, nebo při zájmové činnosti.

Objektivní metody identifikace

,,IQ testy (jsou stále považovány za jeden z nejschopnějších nástrojů identifikace intelektového nadání)

Standardizované testy výkonu (měření různých schopností a znalostí nejen s ohledem na intelekt formou dotazníku, nebo posuzovací škály)

(10)

15

Didaktické testy (tzv. výstupní test znalostí a dovedností, na jehož základě by se mohly porovnávat výsledky dětí z jednotlivých škol)

Testy kreativity (testy s hudební umělecké tvořivosti, výjimečný talent, který není patrný ve školní výuce)

Subjektivní metody identifikace

Nominace skupinou učitelů (forma dotazníku podaná nejméně pěti na sobě nezávislým učitelům)

Nominace spolužáky (zde je třeba se vyhýbat zaujatým informacím, nicméně je i tento pohled na dotyčného velmi přínosným)

Rodičovská nominace (rodiče mají oproti učitelům výhodu, že dítě nehodnotí pouze podle prospěchu, ale vzhledem k celkovým okolnostem)

Vlastní navržení (i dítě samo sebe může definovat jako nadané)

Hodnocení výsledků činnosti - produktů (analýza samostatných a skupinových projektů) Zapojení do soutěží (znalostní, sportovní nebo umělecké soutěže)´´⁶

Žádná metoda není univerzální a je třeba si uvědomit, že objektivní i subjektivní hledisko tvoří komplexní pohled na jednotlivce. Dříve byla, co se týče nadání, směrodatná především hodnota IQ, ale v dnešní době by měla být diagnostika pojímána především v širším smyslu a několika etapách ne jen jednorázově.

Průběžně vyhledávat nadané děti je také velice důležité k nastavení vzdělávacích programů a pro podporu individuálních schopností každého žáka.

2.2 Nadání předškolních a školních dětí

Stejně jako vymezení nadání není jednotné, liší se také diagnostika nadaných žáků. Jinak se měří nadání u předškolních dětí, jiné metody jsou určeny k diagnostice žáků základních škol.

V následném pojetí diagnostiky týkající se dětí předškolního a školního věku se zaměříme spíše na rozumové nadání.

28. ISBN 978-80-7367-297-3.

(11)

16

U předškolních dětí můžeme sledovat projevy nadání v několika oblastech. První oblastí je jazyk a učení. Dítě například brzy čte, mluví, má širokou slovní zásobu, dokáže se lépe soustředit, vybírá si náročné aktivity nepřiměřené jeho věku. Pak následuje psychomotorický vývoj, v tomto období vývoje dítě brzy chodí, rádo se učí, je nezávislé v myšlení i jednání a má široké a hluboké zájmy. Třetí oblast je oblast psychosociální, ve které můžeme sledovat například, že dítě méně spí, je více závislé na dospělých, cítí se jiné než ostatní, zná globální problémy jako je válka, smrt atd., je citlivé na nečestné jednání dospělých a když ho dospělí neberou vážně.

Rozumové nadání má u dětí předškolního věku už patrné projevy chování i výkony v mentální oblasti, podle kterých se dají v budoucnu očekávat vysoké výkony.

Zahraniční odborníci považovali obvykle za nadané dítě, které dosahovalo mimořádných výkonů v určité oblasti ve srovnání s výkony vrstevníků. Takovéto pojetí se ovšem vztahuje spíše k dětem staršího školního věku. U dětí předškolního a mladšího školního věku se dá hovořit spíše o jednotlivcích, kteří mají všeobecné nadání bez nápadnější vyhraněnosti zájmů.

Pojem mimořádně nadané (talentované) dítě můžeme pak použít u dětí, kde byl zjištěn velmi vysoký osobní potenciál pro podávání mimořádných výkonů.

Ve školním prostředí je dítě vystaveno úplně jiným nárokům, které vyžadují čas a adaptaci.

Nadané dítě je vystaveno velkému zatížení, musí se odpoutat od jednostranné vazby na rodinu a začít si hledat přátele mezi vrstevníky, kteří jsou často oproti němu mentálně o několik let pozadu. Ve svém longitudinálním výzkumu geniálních dětí na tyto problémy poukazovala Leta Hollingworthová. Řešením těchto problémů by mohla být optimalizace okolního prostředí, nebo odstraňování vnitřních překážek, které si nadaný žák může vytvořit sám během určitého období.

Vývoj dítěte je málokdy rovnoměrný a vyvážený. Mimořádně nadané děti většinou rychle čtou a velmi rychle umí pracovat s abstraktními podněty. Není ale úplně definitivní, že nadané děti mají mimořádně dobré výsledky ve škole. Jsou děti, které mají samé jedničky, a přes to mezi nimi najdete děti, které jsou nadané, ale i děti které jsou úspěšné z jiných důvodů. Stejně tak se mezi průměrnými, až neúspěšnými žáky může objevit dítě s mimořádným nadáním.

(12)

17

Záleží na mnoha faktorech jako například na pracovitosti, vůli, sociálním prostředí nebo i osobních vztazích s učitelem atd.

Mimořádně nadané děti mohou mít ve svém okruhu zájmu hluboké znalosti. Dokáží se intenzivně několik hodin denně soustředit na objekt svého zájmu s tempem vysokoškoláka připravujícího se na zkoušku. Samozřejmě se, ale liší jejich znalosti od znalostí dospělých.

Mimořádně nadaným dětem chybí v jejich znalostech kontext a hlavně životní zkušenost z praxe.

Metody ve výuce nadaných žáků by měli směřovat k tomu, aby se žák naučil samostatně hledat a odhalovat pravidla a zákonitosti bez toho aby mu to nejprve pedagog vysvětlil.

Výuka nadaných žáků by měla být koncipována, tak aby pedagog zadával projekty, ve kterých bude mít dítě možnost se realizovat, přicházet s novými nápady, řešeními a bude mít dostatek podnětů, na základě kterých si bude moci vytvářet vlastní postupy.

,,Hodnocení by se podle Kingové a kol. (1985) mělo uskutečňovat s přihlédnutím k vysoké sebekritičnosti a citlivosti k očekávání druhých – charakteristikou často se vyskytující u nadaných.,,⁷

U žáků je důležitá podpora a rozvoj sebepojetí, sebeuvědomění a proto je důležitým prvkem sebehodnocení. Děti by neměly být viditelně stupňovitě hodnoceny a neměla by tu být možnost porovnávání výkonů. Pro děti méně výkonné by to mohlo být demotivační. Je vhodné uplatňovat neznámkové, nestupňovité hodnocení. U nadaných dětí je většinou charakteristická vysoká vnitřní motivace (touha studovat, vytvářet, orientace na vysoký výkon, touha vědět atd.), která je hlavním motivem pro činnost žáků při výuce.

2.3 Individuální vzdělávací plán nadaného žáka

Dle Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona).

Individuální vzdělávací plán

,,Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na

(13)

18

žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadání na jeho žádost vzdělání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.´´⁸

Na základě výsledků vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení a na doporučení odborného pracovníka tohoto zařízení mohou zákonní zástupci žáka požádat ředitele školy o zpracování individuálního vzdělávacího plánu.⁹

Individuální vzdělávací plán se vypracovává bezprostředně po nástupu nadaného žáka do školy, nejdéle však do tří měsíců od zjištění nadání, ale je možné ho v průběhu školního roku měnit dle potřeb žáka.

Individuální vzdělávací plán je sestavován z několika částí. První částí, která je určena pro hodnocení školy, kde jsou uvedeny iniciály žáka, informace o schopnostech žáka, předměty jejichž výuka bude realizována na základě individuálního vzdělávacího plánu a zařízení, která se podílejí na péči o žáka. Další druhou částí je část určená pro výsledky vyšetření školského poradenského zařízení, kde je určen rozsah a typ nadání žáka, jeho vzdělávací potřeby, různá specifika práce, doporučené učební pomůcky, vyjádření pedagogického pracovníka a mnoho dalších informací.

Výsledný individuální vzdělávací plán vyplňuje vyučující předmětu a je v něm uvedena diagnostika žáka, priority vzdělávání a dalšího rozvoje žáka, učební dokumenty, organizace výuky, pedagogické postupy atd. plus časový a obsahový plán a záznam o schůzkách osob podílejících se na vzdělávání a odborné péči o žáka.

Práce s nadaným žákem v běžné třídě má určitá specifika a zásady. Nadaným žákům velmi prospívá možnost poměřit si svoje výkony s vrstevníky, kteří mají stejné schopnosti. Je dobré, když může i nadaný žák pracovat ve skupině a to především ve skupině vyrovnané, kde má sobě rovné ,, soupeře ´´. Nadanému žákovi by mělo být umožněno pracovat v rychlejším tempu, méně procvičování a spíše rychlejší posun dopředu, náročnější výuka, nezávislost,

8 § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

9 FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Krok za krokem s nadaným žákem: tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2009, s. 25. Metodika (Výzkumný ústav pedagogický).

ISBN 978-80-87000-28-1.

(14)

19

kreativita, abstraktní myšlení, kontakt s intelektovými vrstevníky a podporu jeho vlastních zájmů.

2.4 Celoškolský model obohacování (SEM)

,,SEM je detailní náčrt celkového zlepšení školy, který poskytuje každé škole flexibilitu rozvinout svůj jedinečný program založený na místních zdrojích, demografii studentů a školní dynamice stejně jako silných stránkách a kreativitě pedagogického sboru. Přestože je tento model založený na výzkumech, je založen na velmi úspěšných postupech, které vycházejí ze speciálních programů pro nadané a talentované studenty, jeho hlavním cílem je podporovat náročné a zábavné špičkové učení v celé řadě různých typů škol, úrovní a demografických rozdílů.´´ ¹⁰

Tento systém vybírá žáky na základě výkonnostních testů, nominace učitelem, hodnocení potenciálu na základě kreativity a zaujetí pro úkol, stejně jako podle alternativních cest. SEM navrhuje, aby pedagogický sbor využíval různé možnosti jak vytvořit školy více otevřené, přátelské, zábavné, které podporují všestranný rozvoj studenta a nepovažují ho pouze za schránku naplněnou informacemi, která bude hodnocena v dalším standardizovaném testování. Tento přístup nejen že pomáhá studentům, kterým se nedostalo takové množství podmětů, ale také pomáhá i studentům, kteří jsou úspěšní spíše v tradičnějším učebním prostředí.

Školní nadání

Podle výzkumu SEM je skóre IQ směrodatné pro tzv. školní neboli studijní nadání, ve kterém je nejsnadnější změřit nadání pomocí IQ testů neboli testů rozumových schopností.

Schopnosti lidí, které jsou vykazovány v IQ testech jsou nejvíce využívány právě při studiu ve školách, kde učitelé vyžadují tento typ úkolů. Žáci, kteří dosahují vysokých výsledků IQ, dosahují i výborných výsledků ve škole.

10 RENZULLI, Joseph S. Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí. Praha: Triton, 2008, s. 40. ISBN 978-80- 7387-173-4.

(15)

20 3. Přístupy ke vzdělávání nadaných dětí

3.1 Organizační formy vyučování nadaných

Ve vyučování nadaných, jako i v jiných oblastech speciálního vzdělávání není stále jisté, zda děti integrovat, nebo segregovat co se týče vyučování. Každá z těchto možností má své výhody i nevýhody. Optimální je, pokud může škola a jiné instituce zajistit jedinci takovou škálu možností a podnětů, které odpovídají jeho potřebám a možnostem.

Organizační formy můžeme rozdělit do čtyř skupin:

,,Homogenní školy (školy, ve kterých jsou všechny třídy složené z nadaných dětí, to může být výhodou v tom, že se prostředí může plně přizpůsobit potřebám nadaných žáků, nevýhodou může být určitá izolace)

Homogenní třídy (třídy složené pouze z nadaných žáků ve školách s běžnými třídami je jistě pozitivní i co se týče soužití a vzájemné akceptace, může se zde ale vytvořit izolace menšiny, tedy nadané třídy a také horší flexibilita pedagogů v rozvrhu může být překážkou)

Skupinová forma (skupina nadaných dětí umístěna ve třídě běžných žáků)

Individuální vyučování (jediný nadaný žák ve třídě běžných žáků, může se cítit osaměle bez vrstevníka se společnými zájmy a může dojít k izolaci od zbývajícího převažujícího kolektivu a také role pedagoga je v této situaci ztížená)´´ ¹¹

Alternativou spíše praktikovanou v USA může být i domácí učení. Domácí učení má výhodu v tom, že může být plně přizpůsobeno potřebám dítěte. Je vedeno většinou rodičem, nebo ve starším věku odborníkem specializujícím se na daný předmět. Negativem tohoto typu vzdělávání může být určitá izolace dítěte, přestože to nemusí znamenat, že se dítě nedostane do styku se svými vrstevníky.

(16)

21

3.2 Inkluzívní škola

Cílem inkluzívní školy je rozvoj schopností a osobních kompetencí žáka. Inkluzívní škola staví žáka a jeho schopnosti na místo obsahu, který je upřednostňován v běžném vzdělávacím procesu. Změna v procesu individualizace, motivace a zadávání práce.¹²

Rozpětí žáků je veliké a často se u nadaných dětí nadání projevuje v jednostranné činnosti.

Dítě může být mimořádně nadané v jedné oblasti a v té další může projevovat nezájem, nebo nižší schopnosti. V inkluzívní škole tedy probíhá přijímací řízení, kde je testována struktura schopností a rozložení nadání u studentů. Pedagogové také používají i metodu pozorování, rozbor jejich písemných prací, pohovory atd. Škola se tedy snaží o individualizované vzdělávání, které se zaměřuje na potřeby a možnosti jednotlivce.

Možnosti inkluzívní školy:

- Dělení předmětů na rychlejší a pomalejší skupiny - Věkově smíšené skupiny

- Individuální přestup o ročník výš

- Nabídka volitelných a nepovinných předmětů - Diferencování náročnosti zadávaných úloh - a mnoho dalšího

Žáci mají právo na své tempo v jednotlivých oborech, jsou směřováni k efektivní spolupráci a obsah je chápán jako komplexní a mezioborový.

Inkluzívní škola se také liší pojetím hodnocení. Především by hodnocení výkonu žáků mělo být informativní a motivující. V hodnocení žáka by mělo být zachyceno například kam až pochopil a zvládl látku, nebo jakého pokroku dosáhl za určitou dobu. Dospělý člověk dělá rád věci, ve kterých je dobrý a které ho baví. Vyhýbá se věcem, které mu nejdou, nebo ve kterých je neúspěšný. Stejně tak by tomu mělo být i u dítěte ve škole. Mělo by mít pocit úspěšnosti a sebevědomí, aby se zvýšila jeho motivace ve studiu a zlepšily se tím i jeho výsledky. Být úspěšný je pro člověka důležité v každém věku.

Problém hodnocení není řešitelný tím, že se zruší všechny formy hodnocení a pak vznikne dojem, že dítě bude šťastné a úspěšné. Pouze se musí zvolit správná forma jak dítě hodnotit.

12 HOUŠKA, Tomáš. Inkluzívní škola. Česká pedagogická komora. Praha: Příbram, PB-tisk s.r.o., 2007, 61.

Osmileté gymnázium Buďánka o.p.s., 1. vydání.

(17)

22

Jednou z forem hodnocení je hodnocení jako zpětná vazba. Děti i jejich rodiče potřebují vědět v čem je dobré a v čem se potřebuje zlepšit. Záleží ale na tom, jak mu to sdělit, aby naše hodnocení splnilo danou funkci. Existuje několik principů jak toho dosáhnout. Například:

není dobré hodnotit žáka, ale jeho výkon (hodnocení by mělo být pozitivního rázu a mělo by odrážet, co pozitivního se žákovi podařilo)

srovnávat děti mezi sebou také není vhodné, ikdyž by se mohlo zdát, že tím zvyšujeme konkurenceschopnost (hodnocení by mělo obsahovat sdělení o pokroku dosaženého za určité období)

3.3 Osobnost učitele nadaných dětí

Nabízí se otázka, zda by měl být pedagog pro nadané děti sám nadaný? Na tuto otázku je poměrně jednoduchá otázka a většina odborníků se shoduje v tom, že není nutné, aby byl pedagog nadaný, ale je nutné, aby se dokázal do nadaných dětí vcítit. Nemusí být on sám tvořivý, ale musí dokázat pozitivně ocenit a povzbuzovat tvořivé nápady dětí. Měl by být tolerantní k novým a nezvyklým řešením, které mohou děti vymýšlet. Pedagog pracující s těmito dětmi by měl být připraven na to, že se může setkat s netypickými projevy či odpověďmi a, že se může dostat do situací, na které by měl být připravený.

,,V tradiční škole je učitel čímsi jako instruktor.´´¹³ Předává informace a vychází často z návyků získaných studiem na vysoké škole, nebo ze svých zkušeností zažitých z dětství. Při práci s nadanými dětmi by, ale učitel neměl být instruktorem, ale spíše tak zvaným koučem.

Kouč nemusí mít vždy nejlepší a nejrozsáhlejší vědomosti a nepředává informace, ale měl by umět klást provokující otázky, stimulovat.

Vlastnosti, které by měl pedagog učící nadané děti mít, jsou: tolerance, empatie, vyrovnanost a nestrannost, takt, pružnost, smysl pro humor, důvěryhodnost a vysoký profesionalismus.

Nezkušení učitelé se mohou nechtěně dopustit při vzdělávání intelektově nadaných žáků různých chyb a mohou uplatňovat nevhodné metody a přístupy.

13 Mezinárodní seminář "Nové trendy a moderní technologie ve výuce mimořádně nadaných dětí": (Praha, 3.- 5.11.2005) = [The international seminar "New Trends and Modern Technologies in the Education of Exceptionally Talented Children" : (Prague, November 3rd-5th, 2005). Praha: Národní institut dětí a mládeže, 2005, s. 48. ISBN 80-86784-28-2.

(18)

23

Často je pedagog vytlačen z pozice někoho, kdo má předávat informace dítěti a dítě ho předčí v okruhu svého zájmu svými znalostmi. Pokud je nadaný žák ve třídě běžných dětí může ho pedagog v případě, že je s úkoly hotový dříve než ostatní zapojit do další činnosti a v získaném čase může pomáhat ostatním dětem. To je jistě prospěšné pro obě strany, jak pro nadaného žáka, tak pro ostatní děti. Neměla by to být, ale jediná činnost, kterou pedagog dovolí nadanému dítěti dělat na víc. Nadaný žák potřebuje i aktivitu a rozvoj jeho schopností.

Pedagog by se také neměl dopouštět chyb v tom, že bude u nadaného žáka očekávat bezchybnost. I nadané dítě je jen člověk a má nárok na to dělat chyby. A proto když se nějaké chyby dopustí, je třeba to brát jakou součást jeho osobnosti. Příliš vysoká očekávání mohou totiž působit na nadané dítě negativně.

Nadané děti často neumí a nejsou schopny být jen objektem vzdělávání, ale vyžadují rovnocenné partnerské jednání, které přispívá k jejich vlastnímu rozvoji. Nadané děti prakticky nevyžadují speciální vzdělání oproti ostatním dětem. Přístup, který je pro nadané děti zmiňován jako vhodný, je vhodný pro všechny děti s tím rozdílem, že pro nadané děti je tento přístup nezbytný.

(19)

24 4. Prostředí kolem nadaných dětí

4.1 Nadané dítě v rodině

Rodičovství nadaných dětí je jistě velmi složité a namáhavé pro oba rodiče. Nadané dítě stále potřebuje nepřeberné množství informací, a pokud na to jeho rodiče nejsou připraveni, může je to zaskočit a velice rychle vyčerpat. Nadané dítě začne prahnout po informacích od prvních chvil, kdy začíná mluvit. Pokládá mnoho otázek všem ze svého okolí, ale především svým rodičům, kteří by měli být obrněni nesmírnou trpělivostí a houževnatostí.

Nadané dítě potřebuje stejně tak jako i všechny ostatní děti pocit jistoty a bezpečí hlavně ve své rodině. Rodina by neměla i přes jeho nadání zapomínat, že je to stále dítě a měla by mu být oporou. Pokud jsou rodiče schopni trávit čas se svým nadaným potomkem a naladit se na jeho zájmy a potřeby mohou mu pomáhat nacházet už v předškolním věku vhodné zájmy z různých oblastí. Poskytnout mu široké spektrum možností jako je třeba umění, příroda, hudba, sport atd.

,,Nadané děti potřebují silné a zodpovědné zastánce a k takovému postoji může rodičům pomoci, když se sdružují v rodičovských skupinách či klubech. Vytrvalost, kterou s sebou přináší větší skupina, pomáhá rodiče ujistit, že podporovat nadané potomky je v pořádku.

Potřebují slyšet zkušenosti podobné těm jejich a sdílet způsoby výchovy s ostatními otci a matkami.,,¹⁴ Možnost sdružovat se je pro rodiče jistě velice důležitá a měli toho využívat co možná nejvíce právě kvůli svým dětem.

Když dítě dospěje již do věku, kdy je třeba řešit školu, nastává rodičům nadaných dětí nelehký úkol. Rodiče běžných dětí to v tomto případě mají většinou lehké. Stačí, když se rozhodnou podle dostupnosti a případně podle zaměření či vedlejších zájmových aktivit.

Rodiče nadaných dětí, ale musí řešit spoustu otázek, aby vybrali pro své dítě dostatečně kvalitní a náročnou školu. Můžou využít několik variant vzdělávání pro své děti od speciálních škol až po školy s třídami pro nadané žáky, ale především by rodiče měli myslet na potřeby a zájmy dítě a přizpůsobit to co nejvíce právě jemu. Existuje již mnoho institucí zabývající se právě nadanými dětmi, a když si rodiče nejsou úplně jistí kam své dítě směřovat

14 FOŘTÍK, Václav a Jitka FOŘTÍKOVÁ. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s.

55. ISBN 978-80-7367-297-3.

(20)

25

a kam ho poslat do školy je vhodné využít služeb těchto institucí, jako jsou třeba pedagogicko-psychologické poradny, umělecké školy, střediska volného času atd.

4.2 Nadané dítě v kolektivu vrstevníků

Kontakt s vrstevníky je pro nadané dítě velmi důležitým prvkem. Aby jim byl umožněn harmonický rozvoj osobnosti je potřeba, aby měly možnost sociálních kontaktů a získat tak společenskou zodpovědnost. Segregace nadaných může mít tu výhodu, že nadaní mohou studovat s dalšími dětmi s podobnými zájmy se stejnou úrovní myšlení a schopností. Pokud tato alternativa, ale není možná je potřeba nadaným dětem umožnit kontakty s jejich vrstevníky stejného zájmu alespoň v jejich volném čase, prostřednictvím zájmové činnosti.

V rámci celoškolského modelu (SEM) existují tzv. obohacující skupiny. ,,Jsou to skupiny studentů, kteří sdílí stejné zájmy a schází se během speciálně určených časových bloků během školy, aby pracovali s dospělým, který sdílí jejich zájmy a který má určitou úroveň odborné znalosti v dané oblasti.´´¹⁵

Nadané děti se často odlišují svými zájmy a svým chování od ostatních dětí a to jim stěžuje jejich působení v skupině. Často se můžeme o nadaných dětech dočíst v odborných publikacích, že mají tak zvaný svůj svět. Ne vždy to musí, tak být, ale často tomu tak je. U nadaného dítěte není výjimkou, že se rádo přidružuje k dospělým a rádo s dospělými tráví svůj čas. S dospělými se může bavit o jiných věcech než se svými vrstevníky a také jsou pro něj dospělý určitým zdrojem informací. Dospělý mohou nadanému jedinci umožnit větší rozhled a mohou mu otevírat nové obzory třeba v kultuře, sportu, umění a v mnoha dalších.

4.3 Trávení volného času nadaných dětí

,,Intelektově nadprůměrné děti skoro pravidelně mívají koníčky a zájmy neodpovídající jejich věku. Při realizování svého koníčku nebo prostě činnosti, která je zaujme se zpravidla dokáží velmi dlouho a velmi intenzivně soustředit. Když mají z pohledu školy štěstí, kryje se jejich zájem s některým z vyučovacích předmětů a učitel si nadání dítěte uvědomí. Počítá-li si dvanáctiletý šesták pod lavicí rovnice hemžící se integrály, jen aby zjistil, je-li budova školy dobře navržená z hlediska tepelných úniků, matikář jeho nadání nepřehlédne. Pokud si jeho vrstevník přepisuje doma staroegyptská zaklínadla a zkouší nastudovat, jak se asi vyslovují, je

15 RENZULLI, Joseph S. Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí. Praha: Triton, 2008, s. 48. ISBN 978-80- 7387-173-4.

(21)

26

možné, že má tento zájem a narazí-li na neosvícené učitele, těm nemusí dojít, jaké nadání může tento zájem manifestovat. ´´¹⁶

,,Zájmy a volnočasové aktivity ve škole většinou nelze přímo pozorovat (s výjimkou např.

školních zájmových útvarů a školní družiny), do charakteristiky žáka však patří a často mohou učiteli při identifikaci žáka s mimořádným nadáním pomoci.´´¹⁷ Je velice časté, že u nadaných dětí se objevují zájmy, které jsou k jejich věku neobvyklé. A jejich znalosti v daném oboru jejich zájmu často výrazně převyšují i průměrného dospělého člověka.

V dnešní době je mnoho zařízení, které se specializují na volný čas dětí a mládeže a to nejen v případě nadaných dětí. Můžou to být kroužky všech možných odvětví jak sportovních tak uměleckých činností, které fungují ve školách po skončení výuky. Nebo specializované domy dětí a mládeže, které mají své prostory přímo vybavené pro své potřeby. Nejlepší variantou, jak motivovat děti jak nadané, tak i všechny ostatní je zaujetí a nadšení samotného učitele, který daný zájmový kroužek vede.

Jedním z nejznámějších středisek pro nadané děti zde v České republice je zajisté Mensa ČR, Dětská Mensa. ,,Mensa je nezisková organizace, jejíž hlavním posláním je sloužit k využití inteligence ve prospěch lidstva a působit jako prostředek komunikace pro své členy. Založena byla roku 1946 v Oxfordu, dnes existuje ve více než 100 zemích světa a má asi 100 tisíc členů.´´¹⁸

O volnočasovou činnost se stará mnoho neziskových organizací, občanských sdružení, nestátních i státních organizací a dobrovolníků.

16 HOUŠKA, Tomáš. Inkluzívní škola. Česká pedagogická komora. Praha: Příbram, PB-tisk s.r.o., 2007, 28 - 29.

Osmileté gymnázium Buďánka o.p.s., 1. vydání.

17 FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Krok za krokem s nadaným žákem: tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2009, s. 14. Metodika (Výzkumný ústav pedagogický).

ISBN 978-80-87000-28-1.

18 FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Talent a nadání: jejich rozvoj ve volném čase. Aktualiz. vyd. Praha: NIDM - Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 2009, s. 47. ISBN 978-80-86784-75-5.

(22)

27 5. Legislativa vzdělávání nadaných

5.1 Zákony a vyhlášky vztahující se k vzdělávání nadaných dětí

V této kapitole jsou uvedeny vybrané části zákonů a vyhlášek, které se bezprostředně týkají nadaných dětí.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

§ 17

Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů

Školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů.

K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.

Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost osoby, která je v souladu se zvláštním právním předpisem¹⁹ nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka (dále jen ,,zákonný zástupce´´), a mimořádně nadaného zletilého žáka nebo studenta na jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.

Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student

nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.²⁰

Ministerstvo upravuje v prováděcím právním předpisu náležitosti vzdělávání nadaných dětí a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Upravuje zde organizaci, přijímání, průběh i ukončování vzdělávání těchto žáků jako i veškeré individuální náležitosti vzdělávacího plánu

společně s podmínkami při přeřazování dětí do vyšších ročníků.

19 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

20 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

(23)

28

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

ČÁST TŘETÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

§ 12

Mimořádně nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.

Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení.

Pro mimořádně nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých předmětech.²¹

Tato vyhláška dále také upravuje individuální vzdělávací plány a podmínky přeřazování nadaných žáků do vyšších ročníků.

Dalším legislativním prvkem upravující vzdělávání nadaných dětí je:

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Tato vyhláška upravuje poskytování poradenských služeb týkající se škol a školských zařízení. Je zde uvedeno kdo a za jakých podmínek má nárok na poskytnutí informací, obsah poradenských služeb, co se rozumí školskými a poradenskými centry.

V kostce legislativa České republiky pro vzdělávání nadaných dětí upravuje formy péče a vydává informace a doporučení. To co v zákonech a vyhláškách není uvedeno, si ale nikdo nemůže vykládat jako dovolené a naopak to co je ve vyhláškách a zákonech není možno vymáhat ani po školských zařízeních ani po rodičích.

21 Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

(24)

29

5.2 Organizace zaměřující se na vzdělání, výchovu a podporu nadaných dětí Když je nějaké dítě nadané může vzbuzovat dojem, že je dost chytré samo o sobě a není potřeba mu s čímkoliv pomáhat. Tento pohled na věc je ale špatným příkladem. Nadané děti potřebují podporu, vzdělání, výchovu i trénink stejně jako všechny ostatní děti i víc. Často, ale není možné pokrýt potřeby nadaných žáků v rámci běžného vyučování, a tak jsou pro nadané děti zřizovány speciální třídy, sdružení a mnoho dalších center věnující se právě těmto dětem. Pomáhají jim ve vzdělání s jejich volným časem a jsou tu i jako zdroj informací a podpory pro rodiče.

Práci s nadanými dětmi můžeme rozdělit na školní a mimoškolní činnost. Dalo by se říci, že v České republice převažují ve střediscích volného času pro nadané děti spíše sportovní a umělecké aktivity, ale v posledních letech se začala rozvíjet i nabídka programů v oblasti akademických disciplýn.

,,Instituce, kam je možné se obrátit s nadaným dítětem:

1. Školy (základní, střední a vysoké) 2. Střediska volného času

3. Základní umělecké školy 4. Nestátní organizace

5. Zahraniční stáže a stipendia 6. Soutěže a olympiády 7. Psychologické poradny 8. Internetové kurzy a internet 9. Vzdělávací tisk a média´´²²

Konkrétní příklady organizací působících v České republice:

Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Národní institut dětí a mládeže (NIDM) je účelovým odborným zařízení, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro státní podporu a ochranu mládeže.²³

22 FOŘTÍK, Václav a Jitka FOŘTÍKOVÁ. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s.

56. ISBN 978-80-7367-297-3.

23 FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Talent a nadání: jejich rozvoj ve volném čase. Aktualiz. vyd. Praha: NIDM - Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 2009, s. 46. ISBN 978-80-86784-75-5.

(25)

30

Oblasti podpory nadaných dětí se věnuje Talent-centrum, které vyhledává, rozvíjí a podporuje nadané děti. Organizují soutěže pro nadané děti, připravují výjezdy delegací na mezinárodní soutěže, nebo zavádí nové postupy pro práci s nadanými dětmi.

Centrum nadání

Centrum nadání je nestátní neziskovou organizací zabývající se podporou nadaných dětí, jejich rodičů a učitelů.²⁴ Cílem je poskytnout širší nabídku aktivit hlavně pro školy, jež integrují nadané děti do svých programů, ale také pro skupinu rodin – rodičů a jejich nadaných dětí. Mezi pravidelnými činnostmi Centra najdeme mezinárodní setkání rodin s nadanými dětmi, konference a odborné akce, pedagogické vzdělávací kurzy; publikování nových vzdělávacích materiálů pro učitele a rodiče nadaných dětí a volnočasové aktivity pro školy a nadané a talentované děti a mládež.²⁵

Kluby rodičů nadaných dětí

Základní školy, které věnují zvýšenou péči o nadané žáky, zřizují také kluby rodičů nadaných dětí. Například Klub při MŠ a ZŠ Křídlovická v Brně, Klub rodičů při Fakultní základní škole Hálkova v Olomouci atd.

Průběh v těchto klubech je různý. Jde především o výměny zkušeností mezi rodiči, možnosti podpory nadaných žáků, rady pro výchovu a vzdělávání a poskytování veškerých informací týkajících se nadaných dětí rodičům.

Dále pak existují třeba Kluby deskových her, Asociace malých debrujářů České republiky a mnoho internetových online škol a kurzů plných informací pro všechny zvídavé děti. V České republice funguje mnoho různých center, poraden, asociací a klubů, které mají snahu se věnovat nadaným dětem a jejich rodičům není, ale bohužel nikde uveden přesný seznam všech center a klubů zabývající se v České republice nadanou mládeží a dětmi.

24 , Jitka. Talent a nadání: jejich rozvoj ve volném čase. Aktualiz. vyd. Praha: NIDM - Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 2009, s. 46. ISBN 978-80-86784-75-5.

25 Práce s talentovanou mládeží: sborník příspěvků z mezinárodní konference konané 25.-27. září 2008 v Brně = Working with Talented Youth : collection of abstracts of all lectures given at the international conference held on 25-27 Sep 2008 in Brno, Czech Republic. Vyd. 1. Brno: Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, 2008, s. 44. ISBN 978-80-254-3376-8.

(26)

31 6. Výsledky průzkumu veřejnosti

Průzkum byl zaměřen na zjištění informovanosti a názoru veřejnosti na vzdělávání nadaných dětí v České republice.

6.1 Úvod a hypotéza průzkumu

Pohled veřejnosti na vzdělávání nadaných dětí je pro mě velice zajímavým tématem. To co si o tomto problému myslí lidé a jaký mají postoj k nadaným a nadání obecně byla hlavní myšlenka mého dotazníku.

1. hypotéza zní, že respondenti nebudou nadané děti vnímat jako přínos pro ostatní děti a stanoví IQ jako směrodatný údaj pro učení nadání

2. hypotéza zní, že budou respondenti považovat výchovu nadaných dětí za lehčí oproti výchově ostatních dětí a

3. hypotéza zní, že respondenti nebudou souhlasit s tím, že nadané děti by své nadání nemusely projevit v takové míře, pokud by neměly podporu okolí a speciální vzdělávací plán.

Domnívala jsem se, že lidé nemají příliš kladný vztah a pohled na lidi s nadáním a myslela jsem si, že se budou stavět spíše na stranu běžných dětí s tím, že nadané děti nepotřebují žádné výjimky a vystačí si samy. Když je člověk podle mého názoru něčím výjimečný vzbuzuje ve svém okolí jistou obavu či možná žárlivost a často se podle mě setkává s nepochopením. Mnoho lidí v dnešní době žije především svůj život a vcítit se do někoho jiného je pro ně nepřijatelné. Pojala jsem tedy pokládání otázek stylem, jak by se asi dotazový zachoval a jak by jednal, kdyby se tato situace týkala přímo jeho a jeho dětí. Předpokládala jsem ale, že lidé budou odpovídat spíše stroze a nebudou mít zájem se vcítit do podobné situace. Můj pohled na veřejnost byl v tomto směru víceméně trochu pesimistický, ale právě z tohoto důvodu jsem vytvořila níže uvedený dotazník a těšila se na výsledky, zda mě překvapí či nikoliv.

(27)

32

6.2 Použité otázky

K zjištění cílů průzkumu došlo prostřednictvím těchto výzkumných otázek.

1. Pohlaví

2. Nejvyšší ukončené vzdělání

3. Co si představíte pod pojmem NADÁNÍ?

4. Je podle Vás vhodné, aby se k nadaným dětem přistupovalo jinak než k ostatním dětem?

5. Kam byste se obrátil/a kdybyste zjistil/a, že vaše dítě je nadané?

(kde bych zjišťoval/a informace)

6. Jaký způsob vzdělání byste preferovali pro své dítě, pokud by bylo nadané?

7. Měly by podle Vás nadané děti pomáhat těm méně nadaným?

8. Myslíte, že je nadané dítě přínosem pro třídu s běžnými žáky?

9. Myslíte si, že je hodnota IQ směrodatná pro určení nadání?

10. Myslíte si, že je výchova nadaného dítěte lehčí než u ostatních dětí?

11. Nadané děti jsou úspěšné vždy, a to i bez ohledu na vzdělávací plán:

12. Nadané děti jsou často zavrhovány, protože jim lidé závidí:

13. Myslíte si, že všechny děti by mohly být nadané, kdyby měly podporu okolí?

14. Upřednostňují podle Vás učitelé výuku nadaných dětí před výukou 15. Znáte ve svém okolí nějaké nadané, nebo jakkoliv talentované dítě?

6.3 Metoda a průběh průzkumu

Dotazník je tvořen 15-ti otázkami. První tři a poslední jsou otázky osobní zjišťovací, třetí až čtrnáctá jsou otázky stěžejní. Možnosti odpovědí byli otevřené, uzavřené i polouzavřené.

(28)

33

Sběr dat byl realizován (tzn. názory veřejnosti byly získány) prostřednictvím strukturovaných dotazníků (viz. Příloha I.). Dotazovaní probíhalo na několika různých místech. Především pracovištích mých známých, kolegů a příbuzných, kteří poskytovali dotazníky ostatním svým známým. Výběr vzorku byl náhodný a trval přibližně měsíc. Hodnocení dotazníkového šetření je provedeno kvantitativní analýzou, která ukazuje rozložení názorů v celkovém počtu odpovědí. Nejedná se tedy o hloubkový průzkum, ale o statistické vyjádření odpovědí respondentů a jejich interpretaci.

Celkem byl dotazník vyplněn 107 respondenty z toho bylo 56 žen a 51 mužů. Struktura vzdělání respondentů je zastoupena rozdílně. Více než polovina respondentů má úplné středoškolské vzdělání s maturitou (viz. tabulka vzdělání respondentů).

Vzdělání respondentů

Základní Vyučen/a Středoškolské Vysokoškolské

muži 0 23 17 11

ženy 0 12 35 9

Snažila jsem se o přibližně stejné zastoupení obou pohlaví a přibližně stejnou věkovou kategorii. Třídění podle pohlaví jsem zvolila jako stěžejní, neboť členění dle nejvyššího dosaženého vzdělání by nemuselo být relevantní.

Cílem výzkumu bylo zjistit názor veřejnosti na vzdělávání nadaných dětí a jejich pohled na nadání a talent celkově.

(29)

34 7. Vyhodnocení dat

K vyhodnocení dotazníků jsem zvolila grafické znázornění pomocí grafů s uvedením výsledných hodnot.

7.1 Vyhodnocení výzkumných otázek Otázka č. 3

Co si představíte pod pojmem NADÁNÍ?

Otázka k zamyšlení. Tato otázka byla také položena volně a respondenti uváděli celý svůj názor.

Ženy ani muži se ve svých odpovědích výrazně nelišili a volili nejvíce odpovědi jako talent, výjimečnost, nadprůměrné schopnosti v tanci, hudbě, nebo matematice. Nejvíce bylo zmiňováno nadání týkající se umění a sportu. Pak schopnost přemýšlet jinak než ostatní.

Často bylo mezi odpověďmi uvedeno, že nadaný jedinec má vrozenou schopnost, předpoklad, nebo schopnost přemýšlet, nebo tvořit nějakou danou činnost lépe než ostatní.

Otázka č.4

Je podle Vás vhodné, aby se k nadaným dětem přistupovalo jinak než k ostatním dětem?

Tuto otázku jsem položila svým respondentům, protože jsem přemýšlela nad tím, zda si lidé vůbec uvědomují, že vzdělávání nadaných dětí by mělo být odlišné od běžné výuky. Koncept

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

ano ne

38

13 42

14

muži ženy

(30)

35

běžné výuky je sestavován, aby vyhovoval většině dětí ve třídě, ale pokud je ve třídě jedinec v tomto případě nějaký nadaný žák je vhodné mu vzdělávání přizpůsobit.

Podle odpovědí mých respondentů usuzuji, že většina bere na vědomí a souhlasí s tím, aby se k nadaným dětem přistupovalo odlišně než k ostatním dětem. Kladně, tedy ano je vhodné, aby se k nadaným dětem přistupovalo jinak než k ostatním dětem odpovědělo 75 % tedy 80 dotazovaných a pouze 25 % tedy 27 dotazovaných odpovědělo záporně, tedy ne není vhodné, aby se k nadaným dětem přistupovalo jinak než k ostatním dětem. Jako důvod proč je vhodný zvláštní přístup k nadaným dětem uváděli dotazovaní, nutnost rozvoje nadání, podporu a možnost jejich realizace.

Cituji některá vyjádření ke kladným odpovědím:

- ,,domnívám se, že je dobré dítě v dané oblasti rozvíjet formou individuálního přístupu;

jinak celkově by se k dítěti mělo přistupovat jako k ostatním dětem´´

- ,,aby dítě mohlo své nadání úspěšně rozvíjet´´

- ,,rozvíjet jejich talent pro jejich potřeby i potřeby státu´´

- ,,pro rozvoj jejich schopností´´

Otázka č. 5

Kam byste se obrátil/a, kdybyste zjistil/a, že Vaše dítě je nadané?

Tuto otázku jsem respondentům položila, abych získala představu o tom, na koho by se obrátili, kdyby se dostali do takové situace a museli ji řešit. Tato otázka byla volná, a tudíž k ní nebyly uvedeny žádné odpovědi, které by si dotazovaný mohl zvolit.

V případě žen odpověděla více než polovina, že by se obrátila na nějaký zájmový kroužek, školu či učitele. Jako svůj zdroj informací k této problematice zvolila méně než polovina internet a zbylé odpovědi se lišily minimálně a uváděly třeba speciální centra, odborné poradny, literaturu či své přátele.

V případě mužů převažovali odpovědi typu škola, zájmový kroužek či učitel, pak následovaly odpovědi internet a jen v několika případech bylo i u mužů zmíněno nějaké speciální centrum, nebo menza.

(31)

36

Otázka č. 6

Jaký způsob vzdělávání byste preferovali pro své dítě, pokud by bylo nadané?

Jaký způsob vzdělávání by zvolili rodiče, pokud by zjistili, že jejich dítě je nadané mě velmi zajímal, protože právě to jak se k této situaci postaví rodiče je mnohdy to nejdůležitější. Právě proto, že rodiče jsou ti, kteří určují a mají rozhodovací právo nejen tedy, co se týče vzdělávání. Pokud se rodič nadaného dítěte rozhodne, že není třeba žádného speciálního vzdělávání nikdo ho nemůže nutit, aby tak činil a naopak.

Nejvíce lidí, přesně tedy 49% respondentů odpovědělo, že by pro své dítě zvolili speciální vzdělávací centrum pro nadané děti. Výuku ve speciální třídě v rámci běžné školy by pro své dítě zvolilo 33% dotazovaných a 10% dotazovaných uvedlo vzdělávání v běžné škole, tedy nijak speciální. Co mě osobně překvapilo je poslední možnost odpovědi neřešil/a bych to, u které jsem se domnívala, že nebude žádná odpověď, ale opravdu shodně 4 ženy a 4 muži tedy celkem 8% z dotazovaných ji uvedlo. Můj názor je, že neřešit vzdělávání svého nadaného dítěte není úplně šťastné řešení, ale to je samozřejmě jen můj osobní pohled na věc.

U odpovědi ve speciálním vzdělávacím centru pro nadané děti převažovali odpovědi mužů, i když pouze o dvě odpovědi a naopak u odpovědi výuku ve speciální třídě v rámci běžné školy převažovaly ženy o tři odpovědi. Pohled mužů a žen a se můžu na jednotlivé otázky lišit.

V této otázce se ale muži i ženy ve většině shodli ve stejné odpovědi.

0 5 10 15 20 25

běžnou školu výuku ve speciální třídě v rámci běžné

školy

ve speciálním vzdělávacím

centru pro nadané děti

neřešil/a bych to 5

17

25

4 9

20

23

4 muži

ženy

(32)

37

Otázka č. 7

Měly by podle Vás nadané děti pomáhat těm méně nadaným?

Spolupráce nadaných dětí s běžnými dětmi je asi velmi složité téma. Po lidské stránce je samozřejmostí pomoc lepších těm slabším, ale je to opravdu, tak jednoduché? Položila jsem proto tuto otázku lidem. Myslím si, že nadané děti by v jistých případech měli samozřejmě ostatním dětem pomáhat, ale neměla by to být jejich jediná činnost v době, kdy kantor neví jak takové zvídavé nadané dítě zabavit. Nadané děti často vyžadují přísun nových informací pro sebe a neuspokojuje je pouze předávání informací někomu dalšímu.

65% respondentů se v této otázce shodlo, že záleží na dětech jak se rozhodnou. Odpověď, že by nadané děti měly pomáhat těm méně nadaným zvolilo 25% dotazovaných a pouze 10%

z dotazovaných uvedlo, že by nadané děti neměli pomáhat těm méně nadaným.

Cituji některá vyjádření ke kladným odpovědím:

- ,,aby se motivovali´´

- ,,lidé by si měly všeobecně pomáhat´´

- ,,pokud by to dítě činilo dobrovolně a rádo, mohlo by předáváním zkušeností nenásilně pomoci těm ostatním´´

Cituji některá vyjádření k záporným odpovědím:

- ,,nelze suplovat učitele´´

- ,,ať se každý rozhodne co ho baví´´

0 5 10 15 20 25 30 35

ano ne záleží na jejich

rozhodnutí 13

5

33

19

4

33

muži ženy