České burzovnictví

Snahy o zaloţení burzy se datují uţ od dob Marie Terezie, úspěchu však bylo dosaţeno teprve v roce 1871. Byla zaloţena Praţská burza pro zboţí a cenné papíry. Zpočátku se na praţské burze obchodovalo jak s cennými papíry, tak i s komoditami. Velmi úspěšná se stala praţská burza v obchodu s cukrem, pro který se stala klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko. V roce 1892 byla zaloţena samostatná plodinová burza, kde se obchodovalo se zemědělskými a mlýnskými produkty. Od té doby se na Praţské burze obchodovalo jiţ jen s cennými papíry. K přerušení obchodů na burze došlo začátkem první světové války.

Po první světové válce byla praţská burza znovu otevřena aţ v únoru 1919.

Meziválečné období se stalo pro praţskou burzu obdobím největšího rozmachu. Svým významem dokonce překonala burzu Vídeňskou. Toto období prosperity však bylo přerušeno 21. 9. 1938, kdy byl obchod na praţské burze zastaven. Příchod druhé světové války a poválečné uspořádání světa s rozdělením sfér vlivu znamenaly pro praţskou burzu konec obchodování na více neţ 60 let.

Na úspěšnou a bohatou tradici mohlo být navázáno po historických změnách koncem 80.

let minulého století 6. dubna 1993, kdy uskutečnily na parketu burzy první obchody a praţská burza začala psát svou novodobou historii, její vývoj je následující:

24. 11. 1992 Zaloţení Burzy cenných papírů Praha, a.s.

06. 04. 1992 Zahájení obchodování se 7 emisemi cenných papírů

1993 Uvedení 955 emisí akcií z 1. vlny kupónové privatizace na burzovní trh 05. 04. 1994 Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX (PX 50)

1995 Uvedení 674 emisí akcií z 2. vlny kupónové privatizace na burzovní trhy 1997 Vyřazení 1301 nelikvidních emisí akcií z volného trhu burzy

1998 Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů

04. 01. 1999 Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D 01. 10. 2002 Zahájení obchodování s 1. zahraniční akciovou emisí ERST BANK 2004 Řádné členství burzy ve FESE (Federace evropských burz)

2004 Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy do prestiţního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory.

28. 06. 2004 Zahájení obchodování s 1. primární akciovou emisí ZENTIVA (IPO) 04. 10. 2006 Zahájení obchodování s investičními certifikáty

05. 10. 2006 Zahájení obchodování s futures

07. 12. 2006 Zahájení obchodování s primární akciovou emisí ECM ( IPO= Initial Public Offering)

11. 12. 2006 Začátek obchodování s warranty na oficiálním volném trhu 01. 02. 2007 Licence pro Energetickou burzu Praha

17. 07. 2007 První obchodní den na Energetické burze Praha

01. 03. 2009 Energetická burza Praha rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání v Maďarsku.

15. 07.2009 Energetická burza Praha změnila název na Power Exchange Central Europe. V platnosti nadále zůstává jiţ uţívaná zkratka PXE.¹⁴

2.3.1 Založení burzy jako akciové společnosti

Burza cenných papírů Praha a. s. je právním nástupcem zájmového sdruţení Burza cenných papírů v Praze, které vzniklo uzavřením společenské smlouvy o zájmovém sdruţení ze dne 29. března 1991 a bylo zapsáno do podnikového rejstříku při Obvodním soudu pro Prahu 1 dne 21. května 1991.

Burza cenných papírů Praha a. s. byla zaloţena zakladatelskou smlouvou ze dne 24.

července 1992 v souladu se zákonem č. 513/ 1991 Sb., obchodním zákoníkem, a zákonem č.

214/ 1992 Sb., o burze cenných papírů ve znění zákonů pozdějších. Burza vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku při Obvodním soudu pro Prahu 1 dne 24. listopadu 1992.

Současné právní postavení BCPP je upraveno zákonem č. 256/ 2004Sb., o podnikání na KT, v současně platném znění, § 56, 57, 58, 59, 63, 64 ad.¹⁵

2.3.2 Právní úprava burzy cenných papírů

Burza je právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji pro osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody. Burza poskytuje důleţité informace o postavení a očekávaném vývoji jednotlivých významných podnikatelských subjektů, které mají nezastupitelné místo ve vztahu k ekonomice dané země. Nejinak je tomu i v České republice.

14 Citováno na základě : http://www.bcpp.cz

15 Citováno na základě : http://www.bcpp.cz

Zákonem č. 214/1992Sb., byla po roce 1989 opětně na území České republiky obnovena činnost burzy cenných papírů. Schůzí zakladatelů burzy cenných papírů konanou dne 24.

července 1992 a I. mimořádnou valnou hromadou konanou dne 30. listopadu 1993 byly schváleny Stanovy Burzy cenných papírů Praha a.s.

Právní úprava burzy je nyní dána zákonem č. 256/2004Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který současně zrušil zákon č. 214/1992Sb., o burze cenných papírů. Účinnost zákona č.

256/2004Sb., o podnikání na kapitálovém trhu nastala dnem 1. 5. 2004.

K činnosti burzy je nutné povolení České národní banky, která udělí toto povolení k činnosti burzy za dále uvedených podmínek.

Burza musí mít formu akciové společnosti zaloţené podle obchodního zákoníku se stanovenými podmínkami, např. akcie burzy musí mít výhradně formu akcie na jméno; sídlo burzy musí být na území České republiky; její základní kapitál musí činit minimálně

100 000 000,- Kč, jeho původ musí být nezávadný a průhledný; musí mít věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti burzy; pro vedoucí osoby burzy jsou stanoveny náročné a přísné podmínky, které zákon vyţaduje pro všechny vedoucí osoby obchodníků s cennými papíry (věkovou hranici 18 let, odbornou a právní způsobilost, důvěryhodnost a další); vedoucí osobou burzy nesmí být poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen bankovní rady České národní banky nebo vedoucí osoba jiného organizátora regulovaného trhu anebo jiných organizací působících jako obchodníci s cennými papíry.

V povolení k činnosti burzy Česká národní banka uvede investiční nástroje, se kterými můţe burza organizovat trh a stanoví další podrobnosti týkající se burzovního obchodování.

Povolení k činnosti burzy se uděluje na dobu neurčitou.

2.3.3 Členové burzy

K uzavírání burzovních obchodů jsou oprávněni pouze členové burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka (ČNB) a Česká republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí (MF). Podmínky účasti na burzovních obchodech upravují Burzovní pravidla.

Členem burzy můţe být obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních sluţeb, která splňuje podmínky stanovené burzovními pravidly.

Mezi povinnosti členů burzy patří mimo jiné téţ členství v Garančním fondu burzy¹⁶ (GFB), je-li člen oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry. Majetek GFB potom slouţí k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů.

Člen burzy jedná vţdy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Převedení členství na jiný subjekt je moţné pouze za souhlasu burzovní komory. Burzovní komora je oprávněna uloţit členovi, který poruší povinnosti stanovené Burzovními pravidly, opatření.

Burza má v dnešní době 21 členů¹⁷.

2.3.4 Burzovní rozhodčí soud

Burzovní rozhodčí soud rozhoduje spory z burzovních obchodů, ale i z ostatních obchodů s investičními nástroji, spory vzniklé z podnikání na kapitálovém a peněţním trhu.

Jiţ v době habsburské monarchie byl přijat zákon č. 67/1875 ř. z., umoţňující zřizování burzovních rozhodčích soudů, i kdyţ burzovní rozhodčí soudy pro rozhodování sporů z burzovních obchodů byly více vyuţívány aţ mnohem později. Burzovní rozhodčí soud zřízený podle tohoto zákona byl nezávislý nestátní orgán pro ochranu konkrétních subjektivních práv a vztahů v oblasti finančního trhu.

Burza zřizuje burzovní rozhodčí soud, který rozhoduje spory z burzovních obchodů, nedohodnou-li se strany jinak, a navazuje na tradice burzovních rozhodčích soudů Rakousko-Uherské monarchie.

Burzovní rozhodčí soud ve své činnosti postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá, účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi stranami sporné, byly spolehlivě zjištěny. Burzovní rozhodčí soud, pokud se na tom strany dohodnou, můţe rozhodovat také spory z ostatních obchodů s investičními nástroji, spory z podnikání na kapitálovém, peněţním, pojišťovacím trhu a trhu penzijních připojištění. Dále se na tento soud vztahují právní předpisy upravující rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů, pokud to

16 Garanční fond burzy (Stock Exchange Guarantie Fund)

Fond vytvořený členy burzy, který slouţí k zajištění závazků a pokrytí rizik vyplývajících z uzavírání a vypořádání burzovních obchodů.

17http://www.bcpp.cz

18POSPÍŠILOVÁ, Alena; POSPÍŠIL Michla. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. Praha, 2006. ISBN 80-86775-07-0.

není v rozporu se ZPKT. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem č. 216/1994Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.

Burzovní rozhodčí soud ve své činnosti uţívá kromě principů zakotvených v Ústavě a zákonech České republiky i mezinárodní smlouvy, a pro svou činnost vyuţívá i zkušeností dalších rozhodčích soudů.

Řízení před burzovním rozhodčím soudem spočívá zejména na zásadách rovnosti účastníků řízení, rychlosti a hospodárnosti řízení, dispozičnosti, projednací, volného hodnocení důkazů a neveřejnosti.

Spory rozhodují v rámci burzovního rozhodčího soudu nezávislí rozhodci, zapsaní v seznamu rozhodců burzovního rozhodčího soudu. Jejich práva o povinnosti stanoví, kromě zákona o rozhodčím řízení, statut a řád burzovního rozhodčího soudu. Řízení před burzovním rozhodčím soudem je jednoinstanční a zahajuje se podáním ţaloby a končí vydáním rozhodčího nálezu, který je konečný a po doručení stranám se stává vykonatelným.

Podmínkou podání ţaloby v rozhodčím řízení před burzovním rozhodčím soudem je zaplacení poplatku a paušálu na správní náklady podle tarifu vydaného burzovním rozhodčím soudem.