Tabulka č.3: Didaktické zacílení tělovýchovné jednotky č. 2
Téma Padák
Cíle z pohledu učitele - Rozvíjet u dětí hrubou motoriku – prostorová orientace.
- Prohlubovat spolupráci mezi rodičem a dítětem – společná cvičení s říkankou, manipulace s padákem.
- Seznámit děti a rodiče s cvičební pomůckou – padákem.
Cíle z pohledu rodiče - Spolupracovat s dítětem při pohybových činnostech, manipulace s padákem.
- Rozvíjet komunikační dovednosti – vysvětlování principu her a společných cvičení.
- Seznámit se s manipulací padáku.
Cíle z pohledu dítěte - Spolupracovat s rodičem při pohybových činnostech.
- Rozvíjet komunikaci s rodičem– kladení otázek, porozumění pokynů.
- Seznámit se s novou pomůckou (padákem).
Organizační forma Frontální vyučování
Metody Demonstrace, diskuze, rozhovor, pozorování
Prostředky a pomůcky Prostředky: říkanka, padák
Pomůcky: lavičky, barevné pytle, švihadlo, barevné míčky, lano
5.2.1 Průběh výstupu Motivační část:
Druhou hodinu jsem začala představením tématu, kterému se budeme v lekci věnovat.
Téma bylo podzim, dětem jsem kladla otázky: co se děje na podzim? Proč padá listí? Poté jsme přešli k říkance, která je jako v lekci č. 1 propojena s pohybem – Prší, prší.
Po říkance jsme přešli k cvičení s obručemi, které bylo také součástí motivační části.
Jelikož nám napršelo, na zem jsme položili obruče a skákali jsme do kaluží.
Poté jsme se bavili o tom, které zvíře žije u vody a skáče. Děti došly na to, že žába, skákaly jako žáby. A poté jsme obruče využily jako deštníky, chodily jsme po špičkách a obruče držely nad hlavou, aby na nás nepršelo.
Prší, prší obruče, švihadla. Spolu s opakováním říkanky pomalu pobíháme po prostoru.
Na další sloky se chytíme s dítětem za ruce a několikrát ho otočíme, snažím se, aby dítě vnímalo rytmus říkanky. Děti také rytmus vytleskávají s pomocí rodiče (Uhrová, 2010).
Průpravná část:
Do druhé jednotky jsem zařadila, pomůcku padák, kdy děti opět napodobovaly déšť. Děti se pohybovaly po padáku za doprovodu tleskání, pomalé tleskání – začátek deště, poté rychlé zrychlující se déšť a pak déšť ustal, děti se zastavily a dřeply si – tleskání přestalo.
Také jsme manipulovaly s míčem a snažily se o to, aby nám nevypadl z padáku. Poté jsme si procvičovaly barvy a udělaly si z padáku schovávanou, kde jsme pak rodiče
„překvapily“.
Následně pak jsme rozdělovali barevné míčky podle barvy, kdy činnost probíhala ve dvojici s rodičem. Na závěr jsme se snažili o koordinaci těla (posílení středu těla), rovnováhu pomocí chůze po laně a lavičce.
Obrázek č. 6 – manipulace s padákem
Obrázek č. 7 – chůze po lavičce Závěrečná část:
Dítě má možnost si opět vybrat pomůcku a tu s rodičem využít (Obr. č. 8). Poté jsme si, společně sedli do kruhu a zhodnotili jsme společně průběh hodiny, co jsme se naučily, co se rodičům a dětem líbilo. Děti jsem pochválila za jejich práci a poděkovala jsem i rodičům. Obdarovala jsem každé z dětí sladkostí a jedna z dvojic si odnesla domů Boba na víkend, aby se o něj přes víkend starala.
Obrázek č. 8 – výběr libovolné pomůcky (balanční podložka – Gymball Donut)
5.2.2 Závěrečné shrnutí
Při úvodní motivaci jsem vybrala dětem známou říkanku. Rodiče se přidávali, což bylo pozitivní. Při básničce se jeden chlapec rozběhl a šel si hrát s připravenými pomůckami, matka dala synovi volnou ruku. Po chvíli ho zavolala, reagovala klidným hlasem. Syn se vrátil k činnosti, poté se to opakovalo. Matka opět pokračovala v klidném vysvětlování (matka č. 2) – asertivní styl komunikace, matka se snaží respektovat dítě, ale snaží se i o to, aby dítě bylo odpovědné za své činy a činnost. Při chůzi po lavičce se chlapec začal vztekat, že činnost dělat nechce, matka reagovala zvýšením hlasu a chytla dítě za paži (matka č. 4) – agresivní styl komunikace. Padák všechny děti zaujal, a to i včetně rodičů, dobře vnímaly rytmus a při schovávání se rodičům, byly velmi šťastné a moc je to zaujalo.
Při závěrečném vybírání libovolné hračky byly děti nesoustředěné, přebíraly a začaly si vytahovat různé hračky, matka č. 1 a 3 jim to dovolily beze slov – pasivní styl komunikace, a ostatní dvě jim to zakázaly klidným a vyrovnaným hlasem, dítě pochopilo a vybralo si jen jednu hračku – asertivní styl komunikace.
5.2.3 Sebehodnocení
Velmi dobře jsem z mého pohledu zařadila úvodní motivaci, kdy říkanku znali jak děti i rodiče, proto se s radostí zapojovaly. Velmi dobře hodnotím i průpravná cvičení s padákem. Pro příště bych chtěla pomůcky chystat postupně, a ne před lekcí, jelikož to děti zbytečně rozptyluje. Pro příští lekci jsem se rozhodla nezahrnovat již závěrečný výběr, pro příště bych chtěla zařadit společná jógová cvičení. Děti při závěrečném výběru byly nerozhodné, anebo si vybíraly všechno a postupně vytahovaly všechny pomůcky. Pro příště se chci zaměřit na lepší komunikaci s rodiči.
5.2.4 Hodnocení učitelky
Úvodní motivace probíhala lépe oproti minulé jednotce. Učitelka se snažila více dramatizovat, zapojila i pomůcku, která byla v jednotce stěžejní. Diskuze na dané téma byla pro děti z mého pohledu nezáživná, rodiče museli děti upoutat, aby věnovaly pozornost. Příště bych dopředu nechystala pomůcky, děti to rozptylovalo. Práce s padákem velmi dobrá i obměny. Děti i rodiče to velmi bavilo. Motivaci učitelky hodnotím pozitivně.
Závěrečný výběr pomůcky bych pro příště vynechala.