Alzheimerova choroba je chronické a progresivní onemocnění, které napadá část mozku, porušuje nervové buňky a tkáně, ovlivňuje schopnost jednotlivce pamatovat si, myslet a plánovat. Způsobuje tedy pokles tzv. kognitivních funkcí člověka. Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a může přispět k 60-70 % případů (WHO, 2019). Změny v mozku a těle spojené s Alzheimerovou chorobou mohou začít až 20 let předtím, než se objeví příznaky choroby (Fisher Center for Alzheimer's Research Foundation, 2013). Ačkoliv věk je největším známým rizikovým faktorem, Alzheimerova choroba není normální součástí stárnutí.
Alzheimerova choroba je víc než ztráta paměti, může se objevit prostřednictvím různých příznaků a symptomů. U postiženého se nejprve zhoršuje krátkodobá paměť a postupně také schopnost starat se o běžný chod v domácnosti. Alzheimerova choroba však ovlivňuje osoby různými způsoby, u každé se projevují příznaky a pokrok ve stádiích Alzheimerovy choroby odlišně. Obecně má ale postižený postupné problémy s vyjadřováním, rozhodováním a je čím dál zmatenější. V konečné fázi nemoci nemocný není schopen se o sebe postarat (Česká alzheimerovská společnost, 2015). Demence má jak fyzický, tak psychologický, sociální a ekonomický dopad, a to nejen na lidi s demencí, ale také na jejich pečovatele, rodiny a společnost obecně.
Přestože tato nemoc existuje mezi lidmi již více než století, stále na tuto nemoc neexistuje lék.
Alzheimerově chorobě nelze zabránit, ale přijetím zdravých návyků se může snížit riziko kognitivního poklesu a přispět ke zdraví mozku. Zůstat mentálně aktivní, zapojovat se do pravidelné fyzické aktivity, vyhýbat se kouření a jíst zdravou stravu prospívá jak tělu, tak mozku (Mitchell, Lucas, Norton & Phipps, 2016). Existují také studie, které poukazují na pozitivní vliv z pravidelného sociálního kontaktu, který snižuje riziko vzniku demence (Abdin et al., 2017).
1.1 Výskyt Alzheimerovy choroby ve světě
Na úvod je důležité zmínit, že i přes snahu různých mezinárodních organizací a jednotlivých států, které věnují této problematice pozornost, stále nejsou k dispozici přehledné a srovnatelné informace.
Každoročně vydává Alzheimer‘s Disease International (ADI) světovou zprávu o Alzheimerově chorobě. Od roku 2015 ale nebyly publikovány nové statistiky nebo mezinárodní srovnání ohledně počtu lidí, kteří mají demenci. Podle Světové zdravotnické organizace na celém světě trpí demencí asi 50 miliónů lidí, přičemž téměř 60 % žije v zemích, které Světová banka řadí do skupiny zemí s nízkými nebo středními národními příjmy či v méně rozvinutých státech (WHO, 2019). Na základě světové zprávy Alzheimer z roku 2015 se do budoucna očekává, že za každých 20 let se toto číslo zdvojnásobí. V roce 2030 bude na světě okolo 74,7 miliónů lidí (podle WHO 82 miliónů lidí) a do roku 2050 až 131,5 miliónů lidí s demencí (podle WHO 152 miliónů lidí). Počet lidí, kteří mají demenci lze přirovnat například k počtu obyvatel ve Španělsku. Tyto uvedené predikce jsou o 12-13 % vyšší, než bylo publikováno ve Světové zprávě Alzheimer z roku 2010 (ADI, 2015).
Co se týká prevalence demence, tak věk zůstává největším rizikovým faktorem. V 36 zemích OECD se průměrná prevalence demence zvyšuje z 2,3 % u lidí ve věku 65–69 na téměř 42 % u lidí ve věku 90 a více let. To znamená, že se zvyšujícím se věkem lidí v různých zemích se bude zvyšovat také počet lidí žijících s demencí, zejména s rostoucím podílem populace nad 80 let. Nejvyšší prevalenci demence mají samozřejmě ty státy, které mají nejstarší populaci.
V rámci OECD se jedná se o Japonsko, Itálii a Německo. Odhaduje se, že v průměru v zemích OECD má demenci 15 lidí na 1 000 obyvatel. V sedmi zemích žije s demencí více než 20 lidí na 1 000 obyvatel. Do roku 2050 se předpokládá, že výskyt demence téměř u všech zemí OECD bude více než 20 osob na 1 000 obyvatel (OECD, 2019). Důležitou skutečností je také incidence demence, která se zvyšujícím se věkem roste exponenciálně (ADI, 2015).
Celosvětové náklady spojené s demencí představovaly v roce 2015 818 miliard amerických dolarů, kdy tyto náklady vzrostly od roku 2010 o 35,4 %. Z celkových nákladů spojených s demencí pak představují 40 % přímé náklady na sociální péči. Do budoucna se předpokládá, že v roce 2030 budou celkové světové náklady na demenci představovat dva bilióny amerických dolarů (ADI, 2015).
1.2 Výskyt Alzheimerovy choroby v České republice
Předpokládaný počet lidí v České republice s Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence, dle poslední zahraniční prevalenční studie Alzheimer Europe, má být v současné době okolo 183 tisíc lidí. V roce 2050 se předpokládá, že v ČR bude již 383 tisíc lidí s demencí.
Níže je graf, kde je uveden historický vývoj výskytu lidí s demencí v ČR. Z těchto čísel lze vyčíst jasný rostoucí trend počtu lidí s demencí, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Také později vydané prevalenční studie naznačují, že počet lidí s demencí je mnohem vyšší, než se v minulosti očekávalo.
Obrázek 1: Predikovaný vývoj počtu lidí s demencí v ČR
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů České alzheimerovské společnosti
Z pohledu jednotlivých krajů je největší podíl lidí s demencí tam, kde je nejstarší věková struktura. V roce 2015 žilo nejvíce lidí s Alzheimerovou chorobou či jiným druhem demence v Praze (podíl lidí s demencí 1,582 %), v Královéhradeckém (podíl lidí s demencí 1,599 %) a Zlínském kraji (podíl lidí s demencí 1,573 %). Relativně nejméně osob s demencí se naopak vyskytovalo v těchto krajích: Ústeckém, Karlovarském a Středočeském. Region, kde je absolutně nejvyšší počet lidí s demencí je Praha, pro rok 2016 zde žilo 20 049 lidí s demencí.
Naopak absolutně nejmenší počet lidí s demencí je v Karlovarském kraji, kde žilo v roce 2016 4 067 osob s demencí.
Faktem je, že více než dvě třetiny postižených lidí jsou ženy. Prevalence demence se u nižších věkových skupin pohybuje v jednociferných číslech, kdežto u lidí nad 80 let se pohybuje prevalence ve dvouciferných řádech (Česká alzheimerovská společnost, 2016). Podle OECD byla v roce 2019 prevalence demence okolo 11 lidí na 1 000 obyvatel (OECD, 2019).
1990 79tisíc
2005 105tisíc
2015 156tisíc
2020 183tisíc
2050 383tisíc
Jak bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, Alzheimerova choroba má také ekonomický dopad, který zatěžuje soukromé i veřejné rozpočty. Jen ze zdravotního pojištění je vynakládáno na lidi trpící demencí každým rokem přes miliardu korun (VZP, 2019).