Makroprostředí je vnější prostředí firmy, v němž na podnik působí soubor nekontrolovatelných proměnných. Tyto proměnné formují trh, zdroje podniku i konkurenční prostředí a zpravidla se seskupují do kategorií označovaných jako ekonomické, sociálně-kulturní, politické a legislativní, technologické a přírodní prostředí.
3.2.1 Ekonomické prostředí
Dle Karlíčka (2018, s. 295) „síla není mezi lidmi rozložena rovnoměrně, což musí marketéři při své práci zohledňovat. Například na některých národních trzích jsou lidé výrazně bohatší než na jiných, a mohou si tak dovolit kupovat kvalitnější a dražší produkty. Kupní síla na národních trzích má ovšem svou dynamiku. Některé státy rychle bohatnou, jiné stagnují nebo chudnou. Třeba na dynamicky se rozvíjejících trzích Číny či Indie kupní síla velkého množství zákazníků vzrůstá. Jiné národní trhy, jako např.
zadlužené Řecko, mohou naopak kupní sílu ztrácet.“
Dle aktuální statistik kupní síla celosvětově roste, a to platí i pro Českou republiku.
(iHNED.cz, 2016). Tento faktor je pro Dáme jídlo velmi příznivý, protože spolu s ním roste poptávka po produktech s vyšší cenou.
3.2.2 Sociálně kulturní prostředí
Dle Jakubíkové (2013) sociokulturní faktory působí ve dvou rovinách:
1) Faktory spojené s kupním chováním spotřebitelů
Kulturními faktory jsou spotřební zvyky, kulturní hodnoty, vnímání (sebe sama, ostatních, firem a organizací, společnosti, přírody, vesmíru), jazyk, řeč těla, osobní image, chování žen a mužů – sbližování jejich spotřebního chování.
Sociálními faktory jsou sociální stratifikace společnosti a její uspořádání (třídy), sociálně-ekonomické zázemí spotřebitelů, příjmy, majetek, vývoj životní úrovně, životní styl, úroveň vzdělání, mobilita obyvatel aj.
2) Faktory podmiňující chování organizace
Zde je možné sledovat kulturní i sociální vlivy působící na jednání organizací.
„Způsob, jakým zákazník potřebu uspokojí, pak závisí jednak na osobních charakteristikách každého jedince, jednak na kulturních zvyklostech. Klíčovou roli tak může hrát např. věk, pohlaví, příjem, vzdělání, zaměstnání, životní styl, osobnost, fáze životního cyklu, ale stejně tak i kulturní prostředí. Tyto aspekty ovlivňují, jaké produkty a značky budou zákazníci poptávat. Je na marketérech, aby svému potenciálnímu zákazníkovi nabídli takové produkty a značky, které zákazníkovy specifické potřeby žádaným způsobem uspokojí. Například kupní chování muže, který vyznává outdoorové sporty, se bude významně lišit od kupního chování metrosexuála. První z nich bude své prostředky utrácet za sportovní vybavení, zatímco druhý bude pravděpodobně poptávat módní oblečení, kosmetiku a služby kadeřnických salonů.“ (Karlíček, 2018, s. 152)
Ve vztahu ke společnosti Dáme jídlo hrají sociálně kulturní faktory důležitou roli.
Charakter služby úzce souvisí s aktuálním trendem dospívající mladší generace, která většinu svého času tráví v online prostředí. Právě na tuto skupinu společnost cílí. Přestože celková populace v České republice stárne, na společnost Dáme jídlo tento ukazatel nemá téměř žádný vliv. S nastupující generací naopak roste její tržní potenciál.
3.2.3 Politické a legislativní prostředí
„Stát odjakživa vstupoval do regulace trhu s tím, že některé trhy jsou regulovány více, jiné méně. Každá regulace každopádně představuje pro někoho větší či menší omezení.
Jiné firmy ale může naopak regulace chránit, protože zvyšuje bariéry vstupu na daný trh, příp. vstup na daný trh zcela znemožňuje. Například na farmaceutickém trhu hraje zásadní roli patentová ochrana léků. Jakmile ale tato ochrana pomine, vstoupí na trh generické léky, které bývají výrazně levnější než lék originální. Tím se pozice originálního léku na trhu zásadním způsobem zhorší. Pro další firmy pak regulace představuje příležitost. Například zavedením bodového systému za dopravní přestupky došlo k razantnímu nárůstu poptávky po nealkoholickém pivu. Třeba prodej značky Radegast Birell vzrostl v měsíci, kdy byl bodový systém zaveden, o celých 40 %.“ (Karlíček, 2018, s. 276)
Riziko možné regulace se společnosti Dáme jídlo týká nepřímo. Mohlo by hrozit zejména v situaci, kdy by aktivity společnosti měly zásadní vliv na znečišťování životního prostředí. Zde jde zejména o automobily, kterými kurýři distribuují jídlo. Vozový park
jinými alternativami, viz podkapitola 3.2.5. V ostatních oblastech se další legislativní omezení společnosti téměř nedotýkají.
3.2.4 Technologické prostředí
Technologie patří mezi hlavní zdroje ekonomického pokroku, zdrojem konkurenčních výhod a každodenním průvodcem životního stylu moderního spotřebitele. Karlíček (2018, s. 342) tvrdí, že také „internet výrazně proměnil fungování světa. S rozšířením internetu v průběhu devadesátých let minulého století začali spotřebitelé nakupovat řadu produktů online. Internetové obchody byly levnější než obchody kamenné a nákup bylo najednou možné učinit pohodlně z domova či práce. Tento vývoj donutil kamenné obchody, aby zareagovaly. Musely si zřídit na svých webových stránkách vlastní e-shopy, jinak by přišly o významnou část trhu.“
Dáme jídlo je technologický startup a jeho masové rozšíření bylo umožněno plošnou dostupností internetu. Protože webové stránky a aplikace Dáme jídlo zaznamenají tisíce návštěv denně, je potřeba pracovat na jejich správné funkčnosti a aktuálnosti. Společnost zavedla také trasování pomocí technologie GPS, která umožňuje zákazníkům sledovat pohyb kurýra právě zpracovávajícího jejich objednávku.
3.2.5 Přírodní prostředí
Do přírodního prostředí řadíme přírodní zdroje. Ty jsou většinou v podnikání jako vstupy, které by měli podnikatelé dostatečně sledovat. Zvyšující se hladina znečištění životního prostředí, ubývání přírodních zdrojů či například rostoucí náklady na energii znamenají pro podnikatelé jak potenciální hrozby, tak například i nové příležitosti.
Společnost Dáme jídlo si uvědomuje svůj negativní dopad na životní prostředí, který má za příčinu masivní využívání automobilů se spalovacími motory. Do své flotily společnost zařadila vozy převážně využívající palivo CNG či elektrickou energii. Ve větších městech kurýři doručují objednávky na kolech či pešky. Co se týče obalového materiálu, ten Dáme jídlo nemůže primárně ovlivnit. Jde o rozhodnutí restaurací, ovšem společnost Dáme jídlo se snaží podniky motivovat k ekologickým a udržitelným variantám.