Vyhodnocení jednotlivých otázek - Vlastní terénní šetření

2.3 Vlastní terénní šetření – dotazování zákazníků

2.3.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek

V rámci terénního šetření bylo zaregistrováno 547 respondentů. Tím, že struktura nebyla dostatečně rovnoměrně zastoupena, oblast výzkumu byla zaměřena pouze na věkovou kategorii 18 až 30 let. U této věkové kategorie bylo zaznamenáno celkem 522 respondentů.

Z celkového počtu respondentů odpovídalo 303 v kategorii 18 až 25 let a 219 ve věkové struktuře 26 až 30 let.

Otázka č. 22: Vaše pohlaví.

Graf 6: Pohlaví

Zdroj: vlastní výzkum

Na dotazník většinou (66 %) odpovídaly ženy. To může být zapříčiněno tím, že potraviny více nakupují právě ony, nebo se o toto téma více zajímají.

Otázka č. 23: Váš věk.

Celkem z 522 respondentů jich je 303 ve věku 18 až 25 let a 219 ve věkové kategorii 26 až 30 let.

66%

34%

Žena Muž Nechci uvést

Otázka č. 24: Jste:

Zdroj: vlastní výzkum

Na dotazníkovém šetření se podílelo nejvíce studentů (57 %), včetně pracujících studentů. Z věkové kategorie 26 až 30 let jich bylo 77 % zaměstnaných a studentů pouze 9 %.

Respondentů ve věku 18 až 25 let bylo pouze 7 % zaměstnaných.

Otázka č. 25: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Výzkumu se účastnilo 51 % vysokoškolsky vzdělaných spotřebitelů následováno 47 % středoškolsky vzdělanými respondenty.

Otázka č. 26: Jak vysoký čistý měsíční příjem má Vaše domácnost?

Zdroj: vlastní výzkum

Nejčastější měsíční čistý příjem respondentů byl 30 001 až 40 000 Kč (16 %). Tažnou silou bylo především zastoupení ve skupině 26 až 30 let, u které tento příjem tvořil 24 %.

Nejpočetnější měsíční příjem u skupiny 18 až 25 let byl současně do 10 000 Kč a 10 001 až 20 000 Kč (13 %).

Otázka č. 27: Kolik osob tvoří Vaši domácnost?

Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejvíce spotřebitelů žije v domácnosti o 1 členovi (30 %) a o 2 členech (29 %).

Zdroj: vlastní výzkum

Otázka č. 1: Jak často nakupujete biopotraviny?

Zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce respondentů nakupuje biopotraviny méně často. Odpovědi se u obou věkových kategorií příliš neliší a jsou si dosti podobné. Největší odlišnost byla zpozorována u odpovědi jednou měsíčně, kdy procentuální zastoupení z jednotlivých skupin bylo o 10 % větší u respondentů ve věku 26-30 let. Celkově lidé ve věku 26 až 30 nakupují biopotraviny o něco více než zástupci věkové kategorie 18 až 25 let.

Otázka č. 2: Proč nakupujete biopotraviny?

Zdroj: vlastní výzkum

Největší četnost odpovědí byla zaznamenána u podnětu k nákupu biopotravin u šetrnosti k životnímu prostředí. U respondentů ve věku 26 až 30 let byl tento motiv uváděn mnohem častěji. Naopak u respondentů mladších byl nejčastější motiv nákupu vyšší kvalita potravin.

Respondenti měli možnost uvést i jiné odpovědi, kde uvedli např. že biopotraviny nakupují pouze, když jsou ve slevě, nebo když jsou levnější než konvenční ekvivalent. Dále byl uveden motiv nákupu alergie, bezobalové nakupování či podpora eko výrobců.

Otázka č. 3: Proč nenakupujete biopotraviny?

Zdroj: vlastní výzkum

Nejčastější důvod, proč zákazníci biopotraviny nenakupují je takový, že jejich cena je příliš vysoká, na čemž se shodlo téměř 75 % dotázaných. Více respondentů ve věku 18 až 25 (11 %) se domnívalo, že biopotraviny jsou pouze reklamním trikem, na rozdíl od dotazovaných ve věkové kategorii 26 až 30 let, kdy bylo procentuální zastoupení pouze 7 %. Další nejčastější

Graf 11: Motiv nákupu biopotravin

Příliš vysoká cena Omezený sortiment Žádný rozdíl mezi bioporavinou a

"nebiopotravinou"

Pouze reklamní trik Jiné

překážkou v nákupu biopotravin bylo to, že jejich sortiment je omezený. Respondenti dále uvedli, že biopotraviny si sami vypěstují na vlastní zahradě, nebo že nedůvěřují certifikaci bio.

Jedna respondentka uvedla: „Biopotraviny vyžadují mnohem více vody i půdy pro vypěstování, což není při současné velikosti populace udržitelné.“ Pro spotřebitele, kteří biopotraviny nenakupují vůbec, je jejich hlavním důvodem vysoká cena (84 %) a nevnímají žádný rozdíl mezi biopotravinou a konvenční potravinou (39 %).

Otázka č. 4: Co by Vás přimělo nakupovat biopotraviny častěji, respektive je vůbec nakupoval?

Zdroj: vlastní výzkum

Z dotazníkového šetření vyplývá, že zásadní překážkou pro nákup biopotravin je právě jejich cena. Právě jako tuto překážku uvedlo více než 80 % spotřebitelů. I respondenti, kteří biopotraviny nakupují, odpověděli, že by nakupovali biopotraviny častěji, pokud by jejich cena byla nižší. Dotázaní z obou věkových skupin se v odpovědích shodují.

Graf 13: Motivace k častějšímu nákupu biopotravin

0 100 200 300 400 500

Nižší cena Větší dostupnost Záruka kvality Záruka původu Lepší informovanost

Jiné

Otázka č. 5: V jakém řetězci biopotraviny nejčastěji nakupujete?

Graf 14: Místo nákupu biopotravin

Zdroj: vlastní výzkum

Respondenti nejvíce nakupují biopotraviny v řetězci Albert, Lidl a dm. Tyto odpovědi však mohou být zavádějící a mohou determinovat pouze to, kde spotřebitelé běžně nakupují.

Nemusí to tedy nutně znamenat, který prodejní řetězec má nejvíce biopotravin, či je biopotravinám nejvíce otevřený. Z dotazníku však bylo patrné, že např. na farmářských trzích a u farmářů celkově nakupují spíše spotřebitelé ve věku 26 až 30 let (6 %) než ti mezi lety 18 až 25 (1 %). Z dotazníku bylo patrné, že dotázaní nejvíce nakupují biopotraviny v supermarketech.

Otázka č. 6: Jaké faktory ovlivňují nejvíce váš nákup biopotravin?

Zdroj: vlastní výzkum

Graf 15: Faktory ovlivňující nákup biopotravin 0

50 100 150 200 250

0 50 100 150 200 250 300 350

Cena Čerstvost Složení Vzhled Země původu Obal Značka Jiné

Rozhodujícím faktorem při nákupu biopotravin je právě jejich cena, na které se shodlo celkem 64 % spotřebitelů. Pro zákazníky mezi lety 18 až 25 je cena rozhodujícím faktorem u 66 % z nich, kdežto respondenti starší (26 až 30 let) upřednostňují cenu jako faktor rozhodování z 61 %. Několik respondentů u faktoru obal uvedlo, že se spíše přiklánějí k potravinám, které nejsou zbytečně zabalené a které neprodukují nadbytečný odpad. U možnosti Jiné respondenti uvedli např. jako rozhodující faktor kvalitu potravin, chuť a své zkušenosti.

Otázka č. 7: U jakého druhu zboží preferujete bio kvalitu?

Lidé upřednostňují z biopotravin nejvíce ovoce a zeleninu (76 %), přičemž dotazovaná věková skupina 18 až 25 preferuje ovoce a zeleninu ze 74 % a respondenti ve věku 26 až 30 upřednostňují ovoce a zeleninu ze 78 %. Dále lidé v bio kvalitě preferují maso, ryby a masné výrobky (43 %) a podobně tomu tak bylo u kategorie vejce (41 %). Preference u těchto dvou skupin se výrazně nelišily.

Zdroj: vlastní výzkum

Graf 16: Preference v bio kvalitě

0 50 100 150 200 250 300 350 400 450

Ovoce a zelenina Maso, ryby a masné výrobky Vejce Mléčné výrobky Čaj a káva Sójové potraviny a tofu Veganské potraviny Sladkosti Ořechy Oleje Těstoviny Mouka a obiloviny Luštěniny Nápoje Pečivo Dětská výživa Rýže

Otázka č. 8: Jaký přibližný podíl tvoří nákup biopotravin z Vašeho celého nákupu?

Zdroj: vlastní výzkum

U 83 % respondentů tvoří biopotraviny pouze 0 až 20 % z jejich celkového nákupu.

Tento podíl biopotravin na nákupu u věkové skupiny 18 až 25 let uvedlo 84 % respondentů a za věkovou kategorii 26 až 30 let celkem 82 % dotazovaných.

Otázka č. 9: Pokud by konvenční bílý jogurt 150 g stál 9,90 Kč, kolik byste byli ochotni zaplatit za stejný produkt v bio kvalitě?

Zdroj: vlastní výzkum

Z dotazníku vyplývá, že cenová hranice zákazníků u bio bílého jogurtu 150 g je 15 Kč, což je o 52 % vyšší cena než u konvenčního bílého jogurtu. Tato cenová hranice se mezi věkovými kategoriemi nelišila a je tudíž shodná.

83% Graf 17: Podíl biopotravin na celém nákupu

0 Graf 18: Cenová citlivost zákazníků na bio bílý jogurt 150 g

Otázka č. 10: Pokud by konvenční mrkev stála 21,90 Kč/kg, kolik byste byli ochotni zaplatit za stejný produkt v bio kvalitě?

Zdroj: vlastní výzkum

U bio mrkve je cenová hranice dle výzkumu stanoven na ceně 29 Kč/kg, která je rovna 132 % z ceny mrkve konvenční. Dotázaní ve věku do 25 let jsou ochotni si připlatit nad 29 Kč/kg ze 47 %. Jejich cenová hranice je poté 28 Kč/kg. Na druhé straně lidé ve skupině 26 až 30 let uvedli, že za bio kvalitu jsou ochotni zaplatit více než 29 Kč/kg z 51 %, což posouvá jejich cenovou hranici na 30 Kč/kg.

Otázka č. 11: Pokud by konvenční banány stály 21,90 Kč/kg, kolik byste byli ochotni zaplatit za stejný produkt v bio kvalitě?

Zdroj: vlastní výzkum

Z dotazníkového šetření vyplývá, že cenová hranice zákazníků u bio banánů je roven 28 Kč/kg. Tato cena je vyšší o 28 % než u konvenčních banánů. 51 % dotázaných ve věku Graf 19: Cenová citlivost zákazníků na bio mrkev

0 Graf 20: Cenová citlivost zákazníků na bio banány

18 až 25 let bylo ochotno zaplatit za banány v bio kvalitě vyšší cenu. Tím se tedy cenová hranice u této věkové kategorie posunula na 29 Kč/kg. U věkové skupiny 26 až 30 let byli respondenti ochotni zaplatit více než 28 Kč/kg pouze ze 47 %. Tři respondenti navíc uvedli, že u banánů jim je bio kvalita lhostejná, neboť bio má být především lokální a ztrácí poté smysl.

Otázka č. 12: Pokud by konvenční rýže Basmati 500 g stála 39,90 Kč, kolik byste byli ochotni zaplatit za stejný produkt v bio kvalitě?

Zdroj: vlastní výzkum

Cenová hranice u bio rýže Basmati 500 g je 49,90 Kč, což odpovídá 125 % z ceny rýže konvenční. Respondenti ve věku 18 až 25 let - byli ochotni za bio rýži zaplatit více než 49,90 Kč ze 46 %, kdežto spotřebitelé ve věku vyšším byli ochotni zaplatit více v 51 % případů, a tím se tedy posunula jejich cenová hranice na cenu 50 Kč.

Otázka č. 13: Jaké značení biopotravin znáte?

Respondenti měli na výběr 3 loga pro označení biopotravin – logo české, německé a evropské. Na výběr byla i možnost Značení neznám. Nejvíce znají lidé bio logo evropské (66 %). U českého loga došlo ve znalosti mezi oběma skupinami ke značné odlišnosti. Mladší věková kategorie 18 až 25 let zná české logo biozebry pouze z 40 %. Spotřebitelé ve věku Graf 21: Cenová citlivost zákazníků na bio rýži Basmati 500 g

Otázka č. 14: Jaké zdroje využíváte ke získání informací o potravinách, než si je koupíte?

Zdroj: vlastní výzkum

Z dotazníkového šetření vyplývá, že největším zdrojem informací o potravinách je internet (48 %). Dále lidé využívají osobní doporučení, anebo žádný zdroj informací nevyužívají. V možnosti Jiné uvedlo více než 30 respondentů jako zdroj informací etiketu na obalech potravin. U této otázky se odpovědi mezi oběma věkovými skupinami nikterak nelišily.

Otázka č. 15: Máte předsudky vůči kvalitě potravin z některých zemí? (Čína, Polsko, …)

Zdroj: vlastní výzkum

Většina dotázaných (58 %) má předsudky vůči kvalitě potravin z některých zemí. Lidé ve věku 18 až 25 let mají předsudky vůči kvalitě z 55 %, kdežto lidé ve věku 26 až 30 let mají předsudky z 62 %.

58%

42% Ano

Graf 23: Předsudky vůči kvalitě potravin z některých zemí 0

50 100 150 200 250 300

Internet Osobní doporučení

Nevyužívám Reklama Odborné časopisy a

články

Jiné Noviny

Graf 22: Získávání informací o potravinách

Otázka č. 16: Biopotraviny mají šetrnější přístup k životnímu prostředí.

Zdroj: vlastní výzkum

Respondenti pomocí Likertovy škály uvedli, že s tvrzením souhlasí z 58 %. Odpovědi obou věkových skupin se od sebe nijak zvlášť nelišily.

Otázka č. 17: Biopotraviny mají příznivý dopad na zdravý životní styl.

Zdroj: vlastní výzkum

V případě tohoto tvrzení dotázaní pomocí Likertovy škály souhlasili s výrokem z 53 %.

Nesouhlasilo jich celkem 19 %. Opět byly odpovědi u obou věkových kategorií shodné.

Otázka č. 18: Biopotraviny jsou pouze marketingovým nástrojem.

Zdroj: vlastní výzkum

12% 46% 29% 11% 3%

Velmi souhlasím Souhlasím Nevím Nesouhlasím Velmi nesouhlasím Graf 24: Šetrnější přístup biopotravin k životnímu prostředí

12% 41% 28% 16% 4%

Velmi souhlasím Souhlasím Nevím Nesouhlasím Velmi nesouhlasím

5% 22% 29% 34% 9%

Velmi souhlasím Souhlasím Nevím Nesouhlasím Velmi nesouhlasím Graf 25: Příznivý dopad biopotravin na zdravý životní styl

Graf 26: Biopotraviny jsou marketingovým nástrojem

Opět pomocí Likertovy škály bylo zjištěno, že spotřebitelé se z 27 % domnívají, že biopotraviny jsou pouze marketingovým nástrojem. Lidé ve věku 18 až 25 let si ze 42 % toto nemyslí a zákazníci mezi lety 26 až 30 s tímto tvrzením nesouhlasí ze 47 %.

Otázka č. 19: Nabídka biopotravin je na trhu dostačující.

Zdroj: vlastní výzkum

S tím, že nabídka biopotravin na trhu je dostačující, souhlasí pouze 21 % spotřebitelů.

46 % zákazníků ve věku 18 až 25 let se domnívá, že je nabídka nedostačující. Starší věková skupina 26 až 30 let ještě více s tímto výrokem nesouhlasí, a to 52 %.

Otázka č. 20: Biopotraviny obsahují více významných látek, vitamínů a minerálů.

Zdroj: vlastní výzkum

S tímto tvrzením souhlasilo celkově 40 % respondentů. Domnívají se tedy, že biopotraviny mají více významných látek, vitamínů a minerálů. Spotřebitelé spadající do věkové kategorie 18 až 25 let s tímto výrokem byli přesvědčeni ze 41 %. Naopak respondenti mezi lety 26 až 30 s tímto souhlasili o něco méně, a to ze 39 %. Zcela nesouhlasilo s tvrzením celkem 23 % dotázaných.

4% 17% 30% 36% 12%

Velmi souhlasím Souhlasím Nevím Nesouhlasím Velmi nesouhlasím

7% 33% 37% 16% 7%

Velmi souhlasím Souhlasím Nevím Nesouhlasím Velmi nesouhlasím Graf 27: Nabídka biopotravin je dostačující

Graf 28: Biopotraviny obsahují více významných látek, vitamínů a minerálů

Otázka č. 21: Biopotraviny obsahují více toxinů a plísní.

Zdroj: vlastní výzkum

Jestli biopotraviny obsahují více toxinů a plísní, bylo poslední otázkou využívající Likertovu škálu. Lidé s tímto tvrzením nesouhlasí z 66 %. Odpovědi mezi věkovými skupinami se příliš neliší a jsou víceméně jednotné.

Následující Tabulka 13 poukazuje na souvislost čistého měsíčního příjmu s procentuálním zastoupením biopotravin na celkovém nákupu spotřebitelů. Z výsledku je patrné, že vyšší plat nikterak pozitivně neovlivňuje procentuální zastoupení biopotravin v jejich nákupním košíku.

Tabulka 13: Závislost výše měsíčního příjmu na procentuálním zastoupení biopotravin v nákupním košíku Příjem O - 20 % 21 - 40 % 41 - 60 % 61 - 80 % 81 % a více

Do 10 000 Kč 8 % 1 % 0 % 0 % 0 %

10 001 - 20 000 Kč 7 % 1 % 0 % 0 % 0 %

20 001 - 30 000 Kč 10 % 3 % 1 % 0 % 0 %

30 001 - 40 000 Kč 14 % 1 % 0 % 0 % 0 %

40 001 - 50 000 Kč 8 % 1 % 1 % 0 % 0 %

50 001 - 60 000 Kč 9 % 0 % 0 % 1 % 0 %

60 001 - 70 000 Kč 4 % 0 % 0 % 0 % 0 %

70 001 Kč a více 5 % 2 % 1 % 0 % 1 %

Nechci uvést 18 % 1 % 1 % 0 % 0 %

Zdroj: vlastní výzkum

2.4 Navržená doporučení na základě terénního šetření

Z terénního šetření je patrné, že lidé nejvíce nakupují biopotraviny v supermarketu.

Supermarkety by tedy měly pracovat na zapojení se do různých projektů ohledně biopotravin a také jejich sortiment neustále rozšiřovat. Právě nedostačující nabídka je dle spotřebitelů po ceně nejčastější překážkou jejich nákupu. Na základě zmapování nabídky biopotravin v řetězcích na českém trhu bylo však zjištěno, že sortiment je zcela dostačující a v bio kvalitě jsou dostupné téměř všechny potraviny. To ale platí pouze pro nabídku biopotravin napříč řetězci. Problém

1%6% 28% 39% 27%

Velmi souhlasím Souhlasím Nevím Nesouhlasím Velmi nesouhlasím Graf 29: Biopotraviny obsahují více toxinů a plísní

nastává tam, že některé řetězce nabízejí pouze některé biopotraviny. Například bio hovězí maso není k dostání na e-shopu iGlobus, iTesco ani Sklizeno. Když si tedy spotřebitel chce zakoupit tento druh masa v bio kvalitě, je proto nucen si vzít variantu konvenční, nebo vyhledávat prodejní řetězec který tuto biopotravinu nabízí. Na základě této zkušenosti se tedy může domnívat, že nabídka na českém trhu je velmi omezena. Další příčinou této domněnky může být fakt, že biopotraviny jsou v maloobchodě spotřebitelům často neviditelné a splývají tak s potravinami konvenčními. Ve většině případů je biopotravinám vymezen pouze malý

„koutek“ se zdravou výživou, který ne všechny zákazníky přiláká. Dosti nepostřehnutelné biopotraviny jsou ve většině případů mléčné a chlazené výrobky, maso a ovoce a zelenina. U těchto potravin na základě dotazníkového šetření je bio kvalita nejžádanější. Zároveň tyto biopotraviny také snadno splývají s konvenčními ekvivalenty, a proto by jim měla být vymezena vlastní speciální sekce s označením Bio, aby bylo ihned na první pohled rozpoznatelné, že se jedná o koutek s biopotravinami. V internetových prodejnách by jim měla být také věnována jasně viditelná sekce biopotravin, která je často skryta v různých podkategoriích. Větší přehlednost byla zaznamenána u e-shopu Rohlík.cz a Košík.cz, které zákazníkům nabízejí větší přehlednost a na nabídku biopotravin mohou použít filtry. Každá bio položka by navíc v internetových obchodech mohla být označena logem značícím bio kvalitu, aby byla snáze rozpoznatelná od konvenčních potravin.

Je však nutno podotknout, že nabídka biopotravin v prodejnách v Praze bude zcela jistě odlišná od nabídky na malé vesnici. To platí i u internetových prodejen. Při terénním výzkumu byla zadána dodací adresa v Praze. Bylo ale vyzkoušeno, že nabídka např. e-shopu Košík.cz s dodací adresou do vesnice Podsedice nenabízela téměř žádné mléčné výrobky, ovoce a zeleninu, ani čerstvé maso v bio kvalitě. Právě tito lidé žijící na vesnicích mají zajisté větší přísun čerstvých bioproduktů jak z vlastní úrody, tak i od sousedů. I přes tento fakt by zlepšení distribuce biopotravin prodejními řetězci mohlo být úspěchem.

Z terénního šetření byl zjištěn velmi nízký zájem nákupu přímo u farmářů nebo na farmářských trzích (3 %), a to především u respondentů ve věku 18 až 25 let. Na druhé straně byl větší zájem u spotřebitelů starších (26 až 30 let), kteří u farmářů nakupovali z 6 %. Pro zvýšení zájmu mladších spotřebitelů nakupovat biopotraviny přímo u farmářů, by mohlo být realizováno zacílení na tuto věkovou skupinu skrze sociální sítě. Zacílení by mohlo probíhat prostřednictvím navázání spolupráce se správně zvolenými influencery, přes které by mohla být vyhlášena soutěž s hlavní cenou prohlídky některé z biofarem. Soutěž by taktéž mohla probíhat přímo v maloobchodní prodejně, kde by si biofarmář pronajmul plochu (třeba i za

symbolický poplatek), na které by byl umístěn stánek s ochutnávkami od biofarmářů a s nákupem jejich produktů by se spotřebitelé do této soutěže taktéž zapojili.

Všeobecně lze tvrdit, že farmáři se soustředí pouze na vlastní produkci a marketingu nevěnují žádnou, nebo zcela zanedbatelnou pozornost. Jejich webové stránky jsou většinou velmi zastaralé a nepřehledné. Aktivnější přístup k marketingu ze strany farmářů by taktéž mohl mít pozitivní dopad na zvýšení zájmu spotřebitelů nakupovat přímo u nich.

Další příležitostí pro biofarmáře v rámci online supermarketů je zviditelnění se na jejich e-shopech. Rohlík.cz má své vlastní recepty, do kterých by se mohly přímo zakomponovat suroviny od regionálních biofarmářů a spotřebitelé by měli možnost vařit podle „bioreceptu“.

Vlastní recepty jsou k nalezení např. i na stránkách Albert, Lidl a Kaufland.

Zajímavé zjištění bylo ve znalosti bio značení. Spotřebitelé mezi lety 18 až 25 let znají české bio logo pouze ze 40 % ve srovnání se staršími ve věku 26 až 30 let, u kterých se znalost českého značení prokázala u 57 % z nich. Evropské logo však znalo 66 % spotřebitelů, tudíž je nutné zvýšit povědomí především u české biozebry. Možným řešením by bylo umístit tato loga k cenám na regálu českých biopotravin, a tím tam všeobecně zvýšit jejich povědomí u spotřebitelů.

Výzkum dotazníkového šetření taktéž prokázal, že hlavním motivem nákupu biopotravin je šetrnost k životnímu prostředí. S tím souvisí i několik připomínek respondentů ohledně upřednostnění bezobalových potravin. Možným navržením pro zvýšení zájmu nákupu biopotravin by bylo vytvoření bezobalových „koutků“ v supermarketech, ve kterých by spotřebitelé měli možnost nakupovat biopotraviny bez zbytečných jednorázových obalů a tím i odlehčit našemu životnímu prostředí. Na některých e-shopech tato možnost již funguje a spotřebitel dostává jím vybrané zboží např. ve vratných sklenicích, u kterých musí zaplatit zálohu. Takto by to mohlo fungovat i napříč kamennými supermarkety.

Závěr

Ekologický způsob zemědělství patří k tradičním podobám zemědělské výroby, avšak jeho prudký rozvoj byl zaznamenán v devadesátých letech 20. století, kdy došlo k oficiálnímu uznání ekologického zemědělství v Evropě. Na území České republiky v roce 1990 byly registrované celkem 3 ekofarmy, kdežto ke konci roku 2018 jich Česká republika čítala 4 606.

I přes fakt, že ekologické zemědělství je v České republice na velmi dobré úrovni, v porovnání se zeměmi EU v ročních výdajích na biopotraviny na obyvatele je ČR velmi pod průměrem.

Produkcí ekologického zemědělství jsou biopotraviny, které jsou vysoce kvalitní.

Některé studie prokazují u biopotravin vyšší výskyt vitamínů a významných látek a také nižší výskyt reziduí. Existuje celá řada studií, která prokazuje příznivý dopad konzumace biopotravin pro člověka, ale žádná z nich neprokazuje přímý vliv na zdraví člověka. Biopotraviny mají také příznivý dopad na životní prostředí, avšak při jejich exportu či importu vznikají uhlíkové emise a negativa podílející se na změně klimatu. Z hlediska trvalé udržitelnosti je tedy efektivnější biopotraviny produkovat a spotřebovávat lokálně. Sami spotřebitelé dle studií preferují domácí nabídku biopotravin nad importovanými.

K dosažení vytyčených cílů byla využita metoda komparace pro srovnání sortimentu biopotravin v jednotlivých online řetězcích. Z výzkumu vyplývá, že na českém trhu jsou nabízeny veškeré druhy biopotravin – od ovoce a zeleniny, přes mléčné výrobky, maso, oleje, ořechy, mouku, těstoviny, rýži, luštěniny, pečivo, čokolády, sladkosti, dětskou výživu, koření, omáčky, džemy, müsli, kávu, čaje, nápoje, vína a mnohé další. Nejširší nabídku biopotravin má e-shop Rohlík.cz a Košík.cz. Naopak nejmenší nabídka biopotravin byla zjištěna u řetězce Tesco. Největší procentuální zastoupení biopotravin na celkovém sortimentu má řetězec Country Life (74 %) a drogérie dm (54 %). Nabídku biopotravin na českém online trhu lze zhodnotit jako dostačující, avšak problém může nastat tam, kde některé řetězce nabízejí pouze

In document Hlavní práce72604_pavk08.pdf, 1.7 MB Stáhnout (Stránka 58-0)