0 výsadách třetího řádu.
15. ot.: Co slove výsadou?
Odp.: Výsadou slove vyjmutí z ně
kterého, všeobecně platně právemi záko- ; nem ustanoveného předpisu, aneb zvláštní, 's jistým předepsaným výkonem spojené dobrodiní.
16. ot. : Čím se rozeznává »výsadac od »dispense< '?
Odp.: Tím, že tato jen pro jedno
tlivépřípady a vždy zákonodárcem samým se pronáší, ona však platí, kdykoli z dů
ležitých důvodů zákonodárcer'n jednou vysloveněho dobrodiní se použíti chce.
„Škola B. s. P.“ 1885.
17. ot.: Kolikeré mohou býti »vý
sady—x ?
Odp.: Jsou rozličny; nejobyčejnější , jsou věcně, jsou-li spojeny .s určitým Š úřadem, stavem aneb jistou věcí, a osobní, jsou-li uděleny jisté osobě, a i to může býti pro ni samu neb i pro
jejího řádného nástupce.
' 18. ot.: V čí prospěch se mohou výsady udíleti?
Odp.: Výsady se udílí obyčejně ve prospěch jedné nebo vícero osob aneb společností.
19. ct.: O jakých výsadách mluví pro terciáře nová papežská konstituce?
Odp.: Jenom o jedné, a sice o vý
6
—78—
sadě oltáře, a to jak pro kněze-terciáře, tak i pro terciáře zemřelého.
20. ot.: Co jest výsada oltáře?
Odp.: Tato výsada záleží v tom,
»že duše v Pánu zesnulého věřícího kře- l stana, za níž se nejsvětější obět' koná, na způsob přímluvy dosahuje odpustků, tak že tato duše mocí pokladu církev
ního, t.. j. zásluh Pána Ježíše, nejblaho
slavenější Panny Marie a svatých os-vo—
bození muk očistcových účastna bývá.<<
(Pius VI. 30. srpna 1779.) Oběť mše sv.
přináší takové duši mimo obyčejné užitky mše sv. ivysvobození její z očistce; do
jista to převzácná výhoda pro každého terciáře.
21. ot.: Co ustanovuje o tom pa
pežská konstituce?
Odp.: »Kdo čte mši sv. za duše zemřelých členů, má míti tu výhodu oltáře, ať obětuje mši sv. kdekolivx At tedy čte tu mši sv. kterýkoli kněz a kdekoli, povždy spojena jest s ní vý
sada oltáře pro zemřelého terciáře.
22. ot.: Kolikráte má kněz-terciář týhodně tuto výsadu?
Odp.: Třikráte; nebot“ papežská konstituce praví: »Tercíáři—kněží, kteří čtou při jakémkoliv oltáři mši sv., mají o třech dnech v každém týhodni výsadu oltáře, nedostalo-li se jim této výsady již na jeden den.< A této výsady může užívati i pro neterciáře; nová & veliká to výhoda pro kněze i pro Ly zemřelé, za něž má mši sv. obětovati.
23. ot.: Jaké jsou podmínky vůbec k dosažení výsady oltáře?
Odp.: 1. Obětující kněz musí jistou duši v očistci naznačiti, které ty odpustky věnovati chce, a to vždy jen jednu a nikoli vícero, i kdyby mše sv. za vícero se obětovala. (B. C. 19. června 1880.) Má-li však tu výsadu oltář sám, pak není třeba tohoto úmyslu vzbuditi. 2. Mše sv.
musí býti obětována za tu duši, jíž odpustky věnovati chceme. 3. Mše sv.,
t j. requiem může jen v ty dny čtena
&býti, v nichž dle liturgických předpisů to i možno. (10. dubna 1848.) 4. Ve dny, kdež se requiem čísti nemůže, možno i ' výsady této dosíci, čte-li se jen mše sv.
= dle předpisu toho dne a věnuje-li se té které duši. (22. července 1848.)
24. ct.: Jsou nyní veškerá ustano
vení o odpustcích, generální absoluci a všecky ostatní výsady pravými a zjiště
nými?
Odp.: Ano; vždyťzřejmě a výslovně je oznamuje nová papežská konstituce, pravíc ku kon-ci: »Toto vše, jak tuto ustanoveno, má pevné, nezměnitelné a platné zůstatix Ano, sv. Otec Lev XIII.
slavně dí: »Kdyby někdo tomuto na
šemu ustanovení aneb některé jeho části odpíral, necht“ ví, že upadá tím v ne
milost“všemohoucího Boha a Jeho svatých apoštolů Petra a Pavla.<<
25. ot.: Mohou ještě v budoucnosti ta dobrodiní a výsady rozmnožena býti?
Odp. : Dozajista; čím horlivěji budou terciářové své povinnosti konati, tím ochotnější budou povždy i papežové, od
měňovati tuto jejich horlivost“ vždy hoj—
nějšímí milostmi z pokladu církve svaté.
26. ot.: Co nás má nabádati ke vstoupení do třetího řádu, a učinili-li jsme tak, k věrnému v něm setrvání?
Odp.: Mnoho závažných příčin &
'ohledů má nás k tomu vésti, a sice:
1. Ty velké milosti a výhody, jakých hodným členům poskytuje; 2. pomyšlení, že nejen náležíme k řádu, což všichni _svatí — na př. sv. Alfons z Liguori a j.
——velkou milostí jmenují, však i že s námi v něm mnozí a mnozí se modlí, a obětě přináší; 3. že dle slov sv. Ber—
narda v řádu řídčeji a ne tak těžce se klesá, avšak i spíše a snadněji po
vstává; 4. žije se v tomto kajícím řádu zbožněji, za hříchy a poklesky veškeré se činí častěji a lépe pokání, umírá se bla
ženěji, býváme z očistcových muk spíše
__79_
vysvobození a dosahujeme větší slávy v nebesích.
27. ot.: Může-li pak někdo vtěžké nemoci, ba i na smrtelné posteli do tře—
tího řádu přijat býti?
Odp.: Ano; a tu možno nemoc
ného osvoboditi všech povinností pro čas jeho nemoce, kterých by snadno konati nemohl.
28. ct.: Jaké má povinnosti terciář
kněz?
Odp. Jak z předešlého vysvítá, jen tyto tři, a sice: 1. svůj brevíř denně dle předpisu své diecése se modliti — bez všelijakých přídavků; 2. dne 3. října a 7.
prosince se postiti a 3. při mši sv. za ka
ždého zemřelého člena téhož shromáždění zvláštní »Mémenth učiniti a též pět de—
sátků sv. růžence zaň se pomodliti.
29. ot.: A jaká povinnost“ pro ter
ciáře nekněze?
Odp.: Rovněž trojí: 1. denně buď Mariánské hodinky, aneb 12krát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci atd. se pomodliti;
2. před a po jídle aspoň Otčenáš se po—
modliti a 4. za zemřelého spolučlena pět desátků sv. růžence zbožně se pomodliti.
Také 3. října a 7. prosince každého roku musí se postiti a, to újmu si uči
niti i masitých pokrmů se zdržovati.
30. ot.: Učinil snad Pán Ježíš o třetím ' řádu nějaké přislíbení?
Odp.: Ano; dle výtečného Segura oznámil Pán Ježíš sv. Františku Seraf_
toto: "I. Ty tebou založené tři řády po
trvají až do skonání světa; 2. chci mi
lovati a žehnati těm, kteří tyto tři řády ,
' papeži tak často odporučován & tolikera milují a 3. chci všem, kdož jsou údové
těchto třech řádů, v hodince smrti zvláště ku pomoci přispěti.
. 31. ot.: Jakých námitek činívá nej
více svět proti tomuto třetímu řádu?
Odp.: Říká se: 1. Třetí řád byl pro časy dřívější ——avšak nyní není na čase;
?. ti údové, t. j. terciáři hledí více na zevní pobožnost', ——jsou pokrytci; a ,
3. řád tento nehodi se pro obyčejný pra—
cující lid.
32. ot.: Co se může odvětiti na ná
mítku prvou?
Odp.: Náš sv. Otec Lev XIII. ví nejlépe. čeho našemu pokolení a naší době třeba — ba nutno — a proto dí ve svém listu z r. 1879.: »Jsem úplně přesvědčen, žei v našem století třetí řád jedním z nejmocnějších prostředků jest, by při
tomné zlo vyléčeno a svět na nejlepší cestě k pravé &ryzé pobožnosti v duchu sv. evangelia přiveden byl.: — .Iádro celého třetího řádu jest obšírnější vysvě
tlení Božích a církevních přikázání. Jako však nemohou Boží přikázání sestárnouti, tak rovněž ani třetí řád, jenž na nich jest založen. Všecky dřívější předpisy, které pro naši dobu nebyly, zrušil sv. Otec
— a ty povinnosti tak zmírnil, že, jak se každý sám přesvědčiti může, nyní každému velmi snadno je plniti; aproto to tak důtklivé a časté odporučování to
hoto řádu, jak je z úst našeho jak vě
hlasného, tak i moudrého sv. Otce tak zhusta slýcháme.
33. ot.: Co se dá říci k námitce druhé?
Odp.: Dejme tomu, že udové tře
tího řádu jsou v pravdě pobožnůstkáři a že i své chyby mají, což nese vinu toho třetí řád? Nejsou i v církvi svaté též nehodní katolíci? Onat“ přece úplně svatou a božskou; že pak mnozí “jíne
poslouchají a jejím vedením pohrdají, za to ona nemůže. Tak rovněž i třetí řád jest neomylnou církví sv. schválen, nesčetnými světci a světicemi proslaven.
Tento řád poskytuje těch nejsnadnějších, ale i nejmocnějších prostředků k životu zbožnému a v pravdě kajícímu, jak toho dějepis jeho jasným důkazem. Než i do řádu toho vstupují lidé slabí a mnohým zlým navyklostem oddaní, ale přicházejí sem právě s tím dobrým úmyslem, po
6*
—80——
mocí tohoto řádu se jich zbaviti a lep
šími, ano dokonalými se státi; a to po
jednou nejde. A mimo to, kdo si sám vlastních vad a poklesků vědom a ví, jak slabým a bídným tvorem člověk jest, ano, jak snadno často mnohý bez ná
ležité a dokonalé přípravy do něho vstu—
puje, a pak mnohdy ani ponaučení za celý čas neslyší pro mnohé překážky a vady doby nynější, ten a takový dovede i posouditi, že mnohý od třetího řádu mnoho získati nemůže, a se pak ovšem jen s pouhým zevnějškem spokojují. — Avšak i tot“ pravda, že mnohé chyby a hříchy těch terciářů se až příliš zveličují, ano, že mnohý, jenž častokráte větších vad na sobě má, neuprosným káratelem a soudcem rád se dělá. O pamatuj si jen: »Dříve sebe a pak tebe.a
34. ot.: A co odpovědětí k námitce třetí?
Od p. : Tato námitka ——nejnesmysl
nější! Nebo pro koho založil právě sv.
František třetí řád, než pro dělníky, obchodníky, slovem: pro lid pracující ve světě? Řád ten není pro řeholníky, ale pro ty, jenž žijíce ve světě, chtějí zbožně živu býti; vždyť právě první člen téhož řádu byl jistý obchodník se svou man
želkou, a nalézáme v řadách jeho lidi všech stavův a povolání, kněze, umělce, učence, rolníky, řemeslníky, dělníky, ženy, ano i děti. Že pak nejhlavnějším pravidlem
řádu toho jest »svědomité plnění všech "povinností stavu a povo
lán í,c nemůže dojista překážeti v práci neb zaměstnání nikomu přistoupení k němu; * ano, stává se právě mocným prostředkem k věrnému zastávání všech jemu při
kázaných povinností. Ano, k vůli těmto zmírnil svatý Gtec právě původní řeholi ohledně postu a modlitby řádové, aby i ten dělník a nádeník mohl do třetího řádu snadno i pokojně vstoupiti; a ne
dovolují-li zde onde povinnosti stavu našeho úplně zadost činiti předpisům
řádovým, možno i je zkrátiti aneb i úplně opomenouti, vědouce, že dispense vždy je možna, vyžaduje-li jí příčina opravdová a rozumná.
35. ot.: Kteří pak učenci a umělci ku př. byli v třetím řádu?
Odp.: Jména všech nejsou ani známa; musíme pamatovati, že jest to řád pokory 'a kajicnosti, a tu mnohý nosil opasek sv. Františka a jeho ška
pulíř, aniž by se chtěl tím před světem snad honositi. Mezi výtečníky sluší jme
novati Alex. Voltu, Gallileiho, Giotto, Mich. Angelo, Rafaela, Dante, Kolumba, kardinála Alimonda, Manninga, Kettelera, M. Paderbornského, Mermilloda, hraběte Chamborda, Dra. A. Halesa a m. j.
36. ot.: Zdaž i sami nepřátelé naší sv. víry nemuseli třetí řád schváliti?
Odp.: Ano; jestit' to výrok bez
božného císaře Bedřicha 11.: »Nový duch, jejž ti menší bratří mezi svými pod
danými zavádí, jest mi k uskutečnění mých záměrů větší překážkou, než nej—
četnější vojska; téměř každý přiznává se k tomuto zařízenía
Končím toto delší pojednání s tím pevným. přesvědčením, že všady, kde se třetí řád zavede a řádně zachovávati bude, sezná se v krátkém čase blahé jeho ovoce. Jestiť to v pravdě nebeské vštípení, které poskytuje zvláštních pro
středků milosti k podpoře duchovního života a k rozmnožení zásluh pro nebe a věčnost. Jestit' proto třetí řád nad míru vzácným a drahým darem, jejž dobrota a milosrdenství Boží křest'anstvu podaly, a ty jeho mnohonásobné výhody -a milosti jsou mocným vábidlem pro každého, kněze i nekněze, státi se po
korným synem sv. Františka Serafinského.
Učiň tak, a dojista toho litovati nebudeš
; ani v živobytí, tím méně na smrtelné ] posteli & na věčn05tili
_..31__.
Z 1) r ti v y
apoštolátu modlitby, bratrstva nejsrětějšiho Srdce Páně & ostatnich bratrstev.