HOSPODÁŘSKÁ ETIKA

a) Ekonomický život ve vztahu k morálce

Není nic překvapujícího, že etika vstupuje i do vztahů v podnikání. Nemůžeme hospodářství považovat za morálkou nedotknuté, neboť ekonomické vztahy jsou regulovány nejen formálním pravidly, tedy právními předpisy, ale také pravidly morálními. Obecně je základem jednání jedince či instituce rozhodování se dle svobodné vůle mezi dobrem a zlem. Člověk tak rozhoduje nejen na základě racionality, ale i citů; a to také ve své hospodářské činnosti. Je třeba dodat, že všechna jednání je možné zdůvodnit a také za ně nést odpovědnost. Je též nutno zmínit, že formální pravidla jsou poměrně lehce a rychle změnitelná, narozdíl od pravidel morálních, která se vytvářejí a mění po delší časové období.

Ekonomická věda, která primárně hledá odpovědi na otázky ekonomické, je tudíž ovlivněna také morálními hodnotami. Amarty Sen, významný americký ekonom, je jedním z těch, kteří se ve svém díle zabývají právě vztahy etiky a ekonomie. Sen sleduje dva směry ekonomie – etický a technický. Zatímco přístup etický se na základě morální filozofie zaměřuje na problémy lidské motivace a sociálních výhod, přístup inženýrský je postaven na učení Leona Walrase, francouzského ekonoma, který se zabýval řešením mnoha technicky složitých úloh a etické otázky nechává v pozadí. Je zřejmé, že oba tyto přístupy mají svůj význam v celkové analýze, neboť pouze samotný přístup technický by neumožňoval hlubší normativní analýzu.

Adam Smith, skotský ekonom a filosof, zakladatel moderní ekonomie, prosazoval tzv. hospodářský liberalismus. Ve svém díle „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ zdůrazňuje důležitost hodnot, které jsou nezbytně částí infrastruktury

19Online encyklopedie Wikipedia; http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1vo; 25.8.2006

a právního rámce trhu. Autor nepovažuje společenskou smlouvu za výklad původu vlády, ale zároveň zdůrazňuje politický závazek.

Nemožnost řádného rozvoje společnosti bez etické infrastruktury trhu se opomíjí také v nově vznikajících tržních ekonomikách, tedy v ekonomikách transformačních.

Občané takové společnosti nejsou ochotni podílet se na tvorbě morálního klimatu nového tržního systému a neuvědomují si jeho důležitost pro vznik kvalitativních charakteristik ekonomického systému. Je třeba, aby rodina a sociální okolí vtiskávalo některé hodnoty do osobnosti již v raném věku, aby lidé byli schopni zabývat se také etikou „společenského dobra“ ve vztahu k tržnímu hospodářství.

b) Hospodářská etika jako vědní disciplína

Hospodářská etika (nebo též etika v podnikání) se začíná jako samostatná vědní disciplína formovat od 70.let 20.století, nicméně vztah mezi ekonomií a etikou je zřejmý již od vzniku ekonomie. Vývoj není sice zcela ukončen, ale navzdory tomu můžeme hlavně v západním světě pozorovat prudký nárůst zájmu o tuto disciplínu. Je to zejména z důvodu snahy o vylepšení procesů v praktickém fungování podnikání a hospodářství.

„Hospodářská etika stejně jako obecná etika má dvourozměrný charakter, tj.

řeší otázku „Co je dobré a spravedlivé?“, a to nad rámec „běžné“ morálky, práva a zákona, aniž by se lehkovážně povznášela nad dobro v morálce, právu a zákonech.

Hospodářskou etiku nemůžeme považovat za hotový a uzavřený systém hodnot a pravidel, jež by byl s to nalézat zcela hotové návody k jednání a rozhodování. Je to systém, který se průběžně dotváří a aktualizuje.“²⁰

20 Bohatá, M, Seknička P., Šemrák, M..; Úvod do hospodářské etiky; vydavatelství CODEX Bohemia s.r.o.; Praha 1997; str. 78-79

V hospodářské etice jde především o aplikaci etických principů v podnikatelském prostředí. Jejím cílem je zlepšit podnikatelskou praxi. Posuzuje co je správné či nesprávné a vychází z morálních hodnot a principů, které usměrňují jednání a chování v ekonomice tak, aby se dosáhlo rovnováhy mezi ekonomickými zisky a společenskými důsledky. Podnikatelská etika je etikou normativní. Není možné ji ztotožnit s respektováním práva.

Etika v podnikání lze rozčlenit do tří odlišných úrovní z kvalitativního hlediska.

Mikroúroveň řeší etiku ve vztazích jednotlivých osob, tj. zaměstnanců, spotřebitelů atd., mezoúroveň se zabývá ekonomickými organizacemi a makroúroveň celými ekonomickými systémy (jde např. o mezinárodní ekonomické vztahy ap.). Je tedy nemožné zaměnit jednotlivé úrovně, protože závisí na prostoru rozhodování a tedy odpovědnosti za jednání.

c) Tržní ekonomika pod vlivem hospodářské etiky

Mechanismus tržní ekonomiky spočívá v organizovaném řízení ekonomických subjektů a jejich interakcí na trhu při řešení základní ekonomické otázky: „Co, jak a pro koho vyrábět?“

Z etického hlediska je možno definovat 6 základních podmínek funkčního tržního mechanismu:

• transparentnost hospodářské politiky“²¹

Systém hodnot je živoucím mechanismem, který se neustále vyvíjí. Jeho základy můžeme nalézt již ve starověku, zejména u Platóna a Aristotela (viz výše). I když

21 Bohatá, M, Seknička P., Šemrák, M..; Úvod do hospodářské etiky; vydavatelství CODEX Bohemia s.r.o.; Praha 1997; str.80

někteří tvrdí, že se tento systém v poslední době dramaticky změnil a přechází do postmoderního chápání světa, stále je možno vypozorovat důležitost tradičních hodnot jako např. dobra a zla, svobody, spravedlnosti ad., a to zejména ve vyspělých demokratických zemích, kde právě tyto hodnoty tvoří základy celého systému.

Člověk ve svém ekonomickém jednání řeší problém zhodnocení vzácných zdrojů k uspokojení maxima potřeb. Rozhoduje se na základě racionality i emocí.

Rozhodování je proces s více stupni, který je regulován formálními i neformálními pravidly.

d) Podnikání a etika

Podnikání (pod tímto pojmem rozumíme soustavnou činnost realizovanou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku – viz živnostenský zákon) je jedním z hlavních činitelů v tržní ekonomice. Vztah mezi podnikáním a etikou můžeme chápat buď pouze úzce, jako vztahy týkající se firmy, nebo široce jako trojvztah podnikání, společnosti a státu (viz Bohatá, M, Seknička P., Šemrák, M..; Úvod do hospodářské etiky; vydavatelství CODEX Bohemia s.r.o.; Praha 1997; str. 81).

V případě širšího pojetí jde zejména o tři základní principy této etiky:

• Respektování lidských práv

• Rovnost příležitostí

• Solidarita občanů

Morálka ve společnosti by měla být těmto principům podřízená, tzn. že obsahuje zejména:

• Důvěru

• Svobodnou volbu

• Osobní odpovědnost

• Transparentnost tržního systému.

V užším pojetí je třeba zmínit zejména následující problémy:

• Vztahy k zaměstnancům (osobnostní práva, nediskriminace, spravedlivá odměna, právo na informace, spoluúčast při rozhodování ad.)

• Vztahy vůči spotřebitelům (servis, reklama, odpovědnost za výrobek, úplatky zákazníkům ad.)

• Vztahy vůči majitelům a investorům (poskytování pravdivých informací o hospodaření a prosazování zájmů majitelů a investorů ad.)

• Vztahy k obchodním partnerům (dodržování závazků, důvěra ad.)

• Vztahy vůči konkurenci (pravidla hospodářské soutěže, získávání informací legální cestou ad.)

• Vztahy vůči státu (daňový přístup, účetnictví, dodržování předpisů ad.)

Tyto vztahy jsou oblastmi často určitým způsobem zakotvenými v etickém firemním kodexu, kde se v jeho jednotlivých částech (blíže specifikovaných v následujících kapitolách) prolínají.

Mezi zájmy jednotlivých skupin účastníků podnikání vznikají samozřejmě etické problémy. Vychází to i z řady teorií hovořících o „sobeckosti“ v prosazování vlastních zájmů. Aby se takovým problémům předcházelo, případně se zdárně dali řešit, měla by firma mít jakýsi záměr či strategii, která spočívá na hodnotách firmy a vychází z určitých pravidel. Je proto nezbytné, aby se firmy neustále věnovali otázce etiky, nikoli pouze jednorázově, aby tak byli schopni kontinuálně hodnotit správné fungování firmy.