Hodnocení nových členských států v oblasti přijímání směrnic vnitřního trhu se pravidelně objevuje v hodnotících zprávách Internal Market Scoreboard od jejich připojení k Unii, konkrétně ve 13. edici z července 2004.
Ve 12. vydání z května 2003 ještě nejsou tabulky deficitu přijímání směrnic, ale je zde upozorňováno na to, že budoucí členské státy mají v porovnání se současnou patnáctkou příliš nízkou cenovou hladinu. Přitom ceny v jednotlivých státech na vnitřním trhu by měly co nejvíce konvergovat. Když v roce 1985 vstupovalo Španělsko s Portugalskem, byly cenově na úrovni 72 a 60 % Společenství. Tuto hranici nyní přesahuje jen Malta a Kypr. V následující tabulce je přehled cenové hladiny zboží a služeb v procentech jako podíl průměru EU 15 (100 %).
Tabulka č. 2: Cenová hladina zboží a služeb v nově přistupujících státech55
Cenová hladina zboží a služeb (soukromá konečná spotřeba) v % průměru EU 15 Malta Kypr Slovinsko Polsko Lotyšsko Litva Estonsko Česká
republika
Maďarsko Slovensko
87 82 66 55 54 47 46 46 46 41
Nízké ceny jsou způsobeny hlavně nízkými mzdami a důchody, i když působí i jiné faktory jako rozdíly v tržní struktuře nebo konkurenční tlaky. Ceny v EU 10 se nejvíce přibližují cenám v EU 15 v těch případech, kde jsou různé polotovary dováženy, např. elektronika, ovšem tam, kde veškeré vstupy vznikají na území daného státu, jsou ceny podstatně nižší, např. pečivo nebo různé služby. Problém je umocněn i tím, že dost nových států v podstatě sousedí se státy s nejvyššími cenami (baltické státy se skandinávskými).
Další hodnocení vyšlo v červenci 2004. Průměrný transpoziční deficit EU 15, tedy počet směrnic v účinnosti, které měly být do daného data implementovány do národního práva, byla 2,2 %, přičemž nejlépe si vedlo Dánsko se 0,7 %, což představuje 10 nezavedených směrnic, následováno Španělskem (0,8 %), Velkou Británií (1,2 %) až k nejhorší Francii se 4,1 %, což znamená 62 nezavedených směrnic. Velké rozdíly
55 Tabulky a grafy v této kapitole jsou převzaty vždy z příšlušného vydání Internal Market Scoreboard.
v implementaci se ale projevily u nových členských států, kde se Česká republika objevuje téměř až na chvostu.
Graf č. 10: Transpoziční deficit u nových členských států na jaře 2004
V grafu je vidět, že nejhůře je na tom Malta, které k datu chybí zavést přes 40 % směrnic, což znamená 617 směrnic. Česká republika je druhá nejhorší s 23,6 %, nejlépe si naopak vede Litva s 12 nezavedenými směrnicemi. Čísla však nemusí být úplně přesná a je nutno je brát s rezervou, protože některé státy mohou mít spoustu směrnic zavedených napůl nebo je mají zavedené, ale neoznámily to Komisi včas. Státy také poskytly i své údaje o implementaci, které se různě liší, nicméně je několik států, včetněČeské republiky, kterým zbývá zavést více než 160 směrnic, a to je podle Komise „vysoce neuspokojivé“.
Česká republika si ale naopak vede nejlépe v přijímání evropských standardů. A to nejen z EU 10, ale ze všech států Unie. Evropské standardy jsou standardy, které když jsou odsouhlaseny a převzaty národními standardizačními úřady, tak nahrazují 25 rozdílných národních standardů a přispívají k tomu, že výrobek splňující takovýto standard se může volně pohybovat na vnitřním trhu. Samozřejmě to znamená podstatné snížení nákladů pro firmy. Počet evropských standardů se v poslední době hodně zvýšil, kolem 80 % standardizace probíhá spíše na evropské než na národní úrovni.
Graf č. 11: Počet přijatých evropských standardů k roku 2004
V grafu je vidět první místo České republiky, které k datu zbývá zavést 442 standardů. První tři místa zaujímají nové členské státy, ještě Estonsko a Slovensko, a jsou Komisí chváleny.
Jinak ale Komise vyjadřuje znepokojení nad tím, že státy jako Maďarsko nebo Itálie jsou v první divizi, přestože jim chybí zavést na tisíc standardů. Vždyť také Řecku jich zbývá zavést přes 5000 a nejhoršímu Kypru dokonce 6901.
Další hodnocení vyšlo v rámci 2. zprávy o provádění SVT 2003 – 2006. Transpoziční deficit je zachycen ke konci listopadu 2004. Je konstatováno, že deficit se výrazně zhoršil na 3,6 %, ale nyní už není rozdělováno mezi EU 15 a EU 10, takže zatímco v minulém hodnocení měla EU 15 deficit 2,2 % a nové členské státy přes 14 % (hodně díky špatné bilanci Malty a ČR), tak nyní znamená číslo 3,6 deficit pro všech 25 států dohromady.
Nové členské státy ovládají oba kraje tabulky. Nejlépe si vede Litva s pouhým jedním procentem (15 směrnic) a druhé je Španělsko s 1,3 %. To jsou také jediné dva státy, které mají deficit menší než 1,5 %. Za zmínku ještě stojí čtvrté Maďarsko s 2 %, které si hodně polepšilo. Bezkonkurenčně nejhorší je Česká republika s 9,6 %, což představuje 151 směrnic. Před ní je Lotyšsko (7 %) a Slovensko (6,3 %). Zajímavé je, že zatímco výsledky EU 15 se od rozšíření zhoršily (mimo Francie, Německa a Nizozemí), u všech nových států mimo Litvy se výsledky výrazně zlepšily a mnoho z nich je teď lepší v přijímání směrnic než staré členské státy.
Komise stanovila nulovou toleranci pro přijetí směrnic, jejichž implementace přesáhla dva roky zpoždění. Z EU 15 se to povedlo alespoň Švédsku, Portugalsku a Nizozemí, zato z nových států nikomu. Následující graf ukazuje, kolik směrnic s konečnou dobou zavedení starší než 2 roky zbývá ještě implementovat. Nejhorší je opět Česká republika.
Graf č. 12: Počet neimplementovaných směrnic starších dvou let
Řízení za porušování nebyly ještě v této době proti novým státům uplatňovány, pouze proti starým členským státům, nejvíce proti Itálii (149).
Mnohem pozitivnější bylo hodnocení z července 2005, a to právě především pro nové členské země. Komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy říká: „Gratuluji členským státům k tomuto úžasnému výsledku. V určitých oblastech však stále máme co dohánět:
ačkoliv 11 členských států dosáhlo cílové hodnoty transpozičního deficitu 1,5 % a dalších 5 jich bylo velmi blízko, 9 členských států stále cíle nedosáhlo. Chtěl bych je vyzvat, aby zdvojily své úsilí. Nechci však nijak snižovat důležitost celkového výsledku v této výsledkové tabulce – mám z něj velikou radost a doufám, že tento trend bude pokračovat.“56 Průměrný transpoziční deficit EU 25 byl totiž pouze 1,9 % (před rokem při rozšíření 7,1) a představoval druhý nejlepší výsledek v historii. Pro nové členské státy je chvályhodné, že dosahují lepších výsledků, než státy staré. Nejlepší tři státy s deficitem 0,7 % jsou totiž Litva, Maďarsko a Slovinsko. Česká republika je s deficitem 3,6 % stále nejhorší z nových států, ale už ne z celé Evropské unie. Za ní následuje ještě Řecko, Lucembursko a Itálie.
56 Charlie McCreevy ve své řeči k hodnocení výsledků.
http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/961&format=HTML&aged=0&language=E N&guiLanguage=fr
Ke konci roku 2005 dosáhly státy vůbec nejlepších výsledků od roku 1997, kdy se 2004, údaje se tedy nedají moc srovnávat s údaji pro staré členské státy, avšak znepokojivý je počet porušení v případě Polska, Malty a České republiky. Proti nejlepší Litvě jsou vedeny 4 řízení, proti Polsku 18.
Naplnit očekávání, že v příštím hodnocení se všem státům podaří prolomit hranice 1,5 % se bohužel nepodařilo a pozitivní trend z posledních období se pozastavil. V novém, a zatím posledním hodnocení z července 2006 totiž dosahuje průměrný deficit hodnoty 1,9 %, což je oproti minulým výsledkům zhoršení o 0,3 %. Podle komisaře McCreeveho státy „promarnily jedinečnou příležitost prolomit 1,5% cíl stanovený hlavami států“.
Vyzývá k následování Dánska, které je dlouhodobě pod hranicí 1,5 %. Výsledek nových členských států hodnotí jako obzvláště zklamávající, ne v absolutních hodnotách, ale vzhledem k pokroku, který udělaly v posledních dvou letech. Výsledky dopadly takto:
57 Ve Strategii pro vnitřní trh 2003 – 2006 je závazek snížit počet případů porušování práva u členských zemí do roku 2006 na polovinu.
Tabulka č. 4: Transpoziční deficit členských států v létě 2006 Dánskem následuje Kypr, Maďarsko, Litva a Slovinsko. Česká republika je tradičně spíše na konci, když za jejím 3 % deficitem je pouze Portugalsko, Řecko, Itálie a Lucembursko.
Nejhorší kombinace je, když mají státy veliký deficit v zavádění směrnic a zároveň velký
V roce 2004 vydala Komise doporučení, jak implementovat směrnice vnitřního trhu.58 Podle Scoreboardu existuje souvztažný vztah mezi počtem aplikovaných doporučení a počtem přijatých směrnic. 9 z 10 států, které zaujímají první příčky v aplikovaní doporučení mají deficit pod 1,5 % a zároveň 5 států, které aplikovaly nejméně doporučení Komise, zůstávají na nad touto hranicí.
Za zmínku ještě stojí tzv. Package meetings, což jsou setkání mezi experty z Komise a jejich protějšky z členských států kvůli případům porušování práva. Snaží se problémy vyřešit efektivně, prakticky a neformálně, dříve, než se případ dostane před Evropský soudní dvůr. Setkání se uskutečňují zejména se státy, kde je implementace obzvláště problematická. Mezi červencem 2004 a 2005 se uskutečnilo 25 takových setkání, nejčastěji k řešení případů z environmentálního práva a veřejných zakázek. Úspěšnost těchto setkání affecting the internal market – např. doporučení udělat ze správné a včasné implementace stálou politickou a pracovní prioritu nebo zajistit stálé monitorování a koordinaci transpozice na administrativní a politické úrovni.
- ve zbývajících 42 % se během půl roku k žádnému pokroku nedojde.
Česká republika se pravidelně umísťuje na posledních příčkách v přijímaní směrnic díky zdlouhavému legislativnímu procesu. Avšak malý počet řízení kvůli porušení práva dokladuje důslednost a přesnost v zavádění.59 Česká republika navíc během června, července a srpna notifikovala 19 směrnic, to ale bylo již po uzávěrce posledního Scoreboardu. Částečná notifikace byla dále provedena u 13 směrnic.
15. 1 Ř ízení proti státu kv ů li porušení Smlouvy - Infringements
Když Komise získá přesvědčivé důkazy od stěžovatele, že došlo k porušení evropského práva, pošle nejprve členskému státu dopis jako formální upozornění. Pokud stát neodpoví tak, aby bylo případ možno uzavřít, Komise zašle odůvodněný posudek.
Pokud nedostane do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může předat případ Evropskému soudnímu dvoru.
Tak například žádá Francii, aby upravila svou legislativu, která zakazuje bankám poskytovat úroky na běžných účtech. Banky z jiných členských států, které mají ve Francii pobočku, nemohou tak poskytovat služby za stejných podmínek jako v domácím státě. Komise rozhodla, že to je v rozporu pravidel Smlouvy o svobodě založení pobočky a jedná se o špatnou implementaci bankovní směrnice.
Estonsko bylo dáno k soudu kvůli nenotifikování směrnice o poštovních službách.
Belgii byl zaslán odůvodněný posudek kvůli její legislativě týkající se instalace a údržby alarmových systémů. Lucembursku bylo zaslán v roce 2006 další odůvodněný posudek, aby ihned podle předchozího rozhodnutí Evropského soudu zavedlo směrnici o právní ochraně biotechnologických vynálezů. Ta měla být implementována do konce července 2000. Belgie, Finsko a Švédsko zase měly problém s implementací směrnice o autorských právech. Příklady uvádí Komise pravidelně v časopise Single Market News a je jich opravdu mnoho, vzhledem k jejich spíše stoupající tendenci.
59 Podle posledního Scoreboardu pouze 7 řízení o porušení.