Hlavní práce3974_xindm01.pdf, 685.4 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah ů

Hlavní specializace: Evropská integrace

Vývoj vnit ř ního trhu Evropské unie od roku 1993 v č etn ě východního rozší ř ení

Diplomová práce Vypracoval: Martin Indra

Vedoucí diplomové práce: Ing. Vlasta Adámková, CSc.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vývoj vnitřního trhu Evropské unie od roku 1993 včetně východního rozšíření“ vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 28. listopadu 2006

Podpis

Pod ě kování

Rád bych poděkoval paní Ing. Vlastě Adámkové, CSc. za vedení diplomové práce a za cenné připomínky, které mi během jejího vypracování poskytla.

OBSAH

Obsah ... I Předmluva...II

Úvod ... 1

1. Stav na počátku sledovaného období ... 3

2. Akční plán pro jednotný trh ... 4

3. Strategie pro evropský vnitřní trh 1999 ... 12

4. Lisabonské zasedání 2000 ... 18

5. 10 let bez hranic ... 24

6. Strategie pro vnitřní trh 2003 ... 32

7. Výzkum sdružení UNICE o nedostatcích na vnitřním trhu ... 44

8. Wim Kokova zpráva – tváří v tvář výzvám ... 47

9. Obnovená Lisabonská strategie... 55

10. Nový komisař pro vnitřní trh ... 56

11. Druhá zpráva o plnění Strategie pro vnitřní trh 2003 - 2006 ... 57

12. Obecná zpráva o EU – pokrok na vnitřním trhu 2005... 61

13. Nové státy na vnitřním trhu... 64

14. Změny v zahraničním obchodu ČR po vstupu na vnitřní trh ... 66

15. Přijímání legislativy vnitřního trhu novými členskými státy ... 69

15. 1 Řízení proti státu kvůli porušení Smlouvy - Infringements... 75

16. Současný vývoj na vnitřním trhu ... 76

16. 1 Problém služeb na vnitřním trhu... 76

16. 2 Problém patentu Společenství... 77

16. 3 Komisař McCreevy v Praze ... 78

16. 4 Veřejná konzultace o budoucnosti vnitřního trhu a její výsledky ... 79

Závěr... 81

Literatura ... 86

Seznam tabulek a grafů... 89

P ř edmluva

Vnitřní trh neboli jednotný trh, tedy prostor bez vnitřních hranic založený na čtyřech ekonomických svobodách – volném pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu – je jedním ze základních prvků Evropské unie. Zároveň je hlavním ekonomickým důvodem integrace.

Oddělené národní trhy se slučují v jeden a vnitřní trh tak přináší spoustu ekonomických výhod, jakými jsou větší odbytové možnosti pro podniky, což má za následek snižování nákladů, větší produktivitu práce a samozřejmě větší zisky, a posilování konkurenčního prostředí, což má skrze zvyšovanou kvalitu a snižované ceny zásadní pozitivní dopad na spotřebitele. Zajištění správného fungování vnitřního trhu tedy představuje jednu z vrcholných evropských priorit. To je také důvod, proč jsem si tuto problematiku vybral jako téma své diplomové práce, ve které budu hodnotit vývoj vnitřního trhu Evropské unie po roce 1992 včetně východního rozšíření v roce 2004 a ve které se pokusím zodpovědět tyto otázky:

• Jaké byly nejdůležitější milníky ve vývoji vnitřního trhu EU od roku 1993?

• Jaké byly učiněny pokroky na vnitřním trhu od roku 1993?

• Jak proběhlo začlenění deseti nových členských států do vnitřního trhu a jaký vliv mělo začlenění na zahraniční obchod České republiky?

• Lze nyní považovat vnitřní trh za dokončený?

Kapitoly jsem rozdělil pro větší přehlednost většinou podle jednotlivých dokumentů, které měly zásadní vliv na utváření vnitřního trhu a které tvořily osnovu jeho vývoje. Také proto, že vývoj vnitřního trhu se dá podle těchto dokumentů dobře sledovat. Jednotlivé dokumenty jsou v kapitolách představeny, jsou vypsány cíle, které si stanovují, a na závěr je vždy zhodnocení, do jaké míry se cílů podařilo dosáhnout. K posuzování integrace nových členských států do vnitřního trhu jsem používal především pravidelné hodnocení Evropské komise Internal Market Scoreboard, které sleduje stav implementace směrnic vnitřního trhu v jednotlivých státech a také počet proti nim vedených řízení kvůli porušení práva. U České republiky jsem provedl hlubší analýzu změn v zahraničním obchodě způsobených vstupem na vnitřní trh, u ostatních nových členských zemí jsem se této problematiky dotkl jen okrajově, protože to by bylo nad rámec mé práce. Na samém konci

práce následuje závěr, kde shrnuji výsledky svého zkoumání a odpovídám na vytyčené otázky.

Při práci vycházím hlavně z původních zdrojů, tzn. přímo z jednotlivých dokumentů, které jsou do roku 2004 k dispozici vesměs pouze v původním znění a v češtině až od doby vstupu České republiky do EU. V předvstupním období vyšly česky například v rámci edice Dokumenty Evropské unie zprávy z pravidelných jarních zasedání Evropské rady.

Co se týče české odborné literatury na téma vnitřní trh, nutno podotknout, že se na českém trhu knih s touto problematikou příliš nevyskytuje. Za dvě nejpodstatnější pokládám knihu profesora Luďka Urbana „Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění“ a publikaci autorské dvojice Vlasta Adámková, Eva Cihelková „Vnitřní trh Evropské unie“, které se touto oblastí dosti podrobně zabývají. Hodně informací obsahuje časopis Single Market News vydávaný Evropskou komisí, který se přímo zabývá vnitřním trhem. Dále vycházím z internetových článků, především z hlavního portálu Evropské unie, ze stránek Delegace Evropské komise v České republice a z dalších informačních portálů zabývajících se problematikou Evropské unie.

Úvod

Už Smlouva o založení Evropského společenství z roku 1957 výslovněříká v čl. 2, že

„úkolem společenství je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie…“¹ Mělo být dosaženo 4 základních ekonomických svobod, a to: volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy. Smlouva o ES dále blíže definovala jednotlivé oblasti sbližování. Cílovým rokem pro vytvoření společného trhu byl předpokládán rok 1970. Společným trhem mělo být dosaženo jednoho velkého hospodářského prostoru, čímž by se obrovsky zvýšily exportní možnosti jednotlivých členských zemí.

Ačkoliv se původní 12letá lhůta zdála jako dostačující, ke konci roku 1970 nebyl společný trh zdaleka vytvořen. Byla sice vytvořena celní unie či umožněn volný pohyb pracovníků, ale nebyla odstraněna spousta jiných překážek, které využívání společného zamezovaly. Byly to především národní technické předpisy, které si jednotlivé země udržovaly – v důsledku toho zůstaly kontroly na hranicích. Státy tenkrát netušily, jaký může být problém otázka uznávání národních technických a bezpečnostních předpisů. Vždyť ještě dnes, kdy je vnitřní trh oproti 60. létům na nesrovnatelně pokročilejší úrovni, nefunguje vzájemné uznávání úplně bez chyb. Dále například volný pohyb pracovníků byl omezován praxí, země si regulovaly přístup k jednotlivým profesím, omezen zůstal i volný pohyb služeb a nejmenší pokrok byl zaznamenán ve volném pohybu kapitálu, neboť členské země se obávaly nepříznivých dopadů na svou platební bilanci. Jednoduše řečeno:

společný trh vytvořen nebyl, a to ani do let 80., tudíž se očekávané pozitivní ekonomické efekty nemohly dostavit.

Nespokojenost s průběhem vytváření společného trhu, projevovaná ze všech stran, vedla v polovině 80. let ke dvěma podstatným událostem (aktivitám), majícím zásadní vliv na další vývoj vnitřního (společného) trhu. Byly to:

- přijetí Bílé knihy o dokončení vnitřního trhu v roce 1985 (Completing the Internal Market: White Paper from the Commission to the European Council)

- přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1987, jenž vlastně představoval první dodatek k Římské smlouvě z roku 1957

1 Smlouva o založení Evropského společenství. 1957, článek 2.

Bílá kniha byla jakousi analýzou překážek k vytvoření vnitřního trhu. Dokument zmiňoval 279 legislativních opatření, u nichž měly být odstraněny překážky bránící plnému fungování vnitřního trhu, a to do roku 1992. Překážky byly rozděleny do třech základních skupin, a sice na 1) překážky materiální, jimiž byly hlavně problémy na hranicích, které bránily volnému pohybu zboží a osob, 2) překážky technické, u nichž šlo hlavně o sjednocování technických předpisů a různých standardů, a konečně 3) překážky daňové, spočívající především v různých výších daně z přidané hodnoty či výších spotřební daně, což mělo logicky za následek nutnost zachovat hraniční kontroly.

Jak jsem zmínil, Bílá kniha byla pouhou analýzou nedostatků, až první dodatek Římské smlouvy Jednotný evropský akt z roku 1986 (vstupující v účinnost 1. 7. 1987) přinesl výslovný závazek vytvořit vnitřní trh, a to do konce roku 1992. V oddílu II, článek 13 je doslovně uvedeno: „Společenství přijímá opatření s cílem postupně vytvářet vnitřní trh během období končícího 31. prosince 1992…“² A dále v témže článku: „Vnitřní trh zahrne oblast bez vnitřních hranic, v níž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními této smlouvy.“³ Jednotný evropský akt přinesl i další reformy týkající se hlavně způsobu rozhodování v evropských institucích a jednotlivých společných politik Společenství.

V polovině 80. let byl pojem „společný trh“ (common market) nahrazen pojmem

„vnitřní trh“ (internal market) nebo jednotný trh (single market).

2 Akt o jednotné Evropě. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1993, článek 13.

3 Tamtéž.

1. Stav na po č átku sledovaného období

Co se tedy podařilo do konce roku 1992 a na jakém stupni byl vnitřní trh k tomuto datu? Přes různá opatření, která ještě scházelo přijmout nebo předělat, dalo by se říci, že vnitřní trh byl k 1. lednu 1993 spuštěn. Mnoho lidí tvrdilo, že bylo vnitřního trhu dosaženo, ale ne jeho transparentnosti. Samotné datum – konec roku 1992, kdy měly být jednotlivými členskými zeměmi zcela zavedeny směrnice, jež uváděla Bílá kniha – nebylo zase až tak oslavováno. V této době probíhala v členských zemích postupná ratifikace Maastrichtské smlouvy a problematika vnitřního trhu tak byla odsunuta poněkud do pozadí. Nutno přiznat, že úspěch v dokončování vnitřního trhu poněkud zaostal za očekáváním.

Existovalo totiž stále mnoho nedostatků, které bránily jeho plnému, bezchybnému fungování. Tyto nedostatky lze rozdělit do tří oblastí:⁴ Co se týká zavádění přijaté legislativy, pak koncem roku 1992 bylo Radou schváleno 90 % návrhů Bílé knihy, ale pouze 75 % schválené legislativy bylo zcela převedeno do právních soustav jednotlivých zemí, a to mnohdy nepřesně. Nejvíce nedodělků zůstávalo v oblasti veřejných zakázek, intelektuálního vlastnictví, léčiv či pojišťovnictví. Další problém spočíval právě v praktickém provádění již zavedené legislativy samotnými členskými zeměmi.

Směrnice byly často nesprávně implementovány, například kvůli špatné interpretaci.

Komise proto musela zasahovat a upozorňovat vlády členských zemí, že směrnice uplatňují špatným způsobem. A pak tu byly také směrnice, které se doposud nepodařilo přijmout vůbec a které se právě týkaly důležitých míst pro bezchybné fungování vnitřního trhu. Šlo například o směrnice týkající se úplného odstranění kontroly pohybu občanů EU na hranicích mezi členskými zeměmi. Vskutku si je těžké představit dokonalé fungování vnitřního trhu bez vyřešení tohoto problému týkajícího se jedné ze čtyř základních ekonomických svobod.

Na podzim roku 1996 uveřejnila Komise zprávu⁵, v níž kritizovala dosavadní vývoj vnitřního trhu, předložila seznam nedodělků a zároveň navrhla jednotlivé budoucí kroky.

Proto byl v červnu 1997 učiněn další mezník ve vývoji vnitřního trhu, a tím bylo přijetí tzv.

Akčního plánu pro jednotný trh.

4 Podle: Urban, L.: Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění, Linde Praha, 2002.

5 The Impact and Efectiveness of the Single Market. Communication from the Commission to the European Parliament and Council, Brussels, 1996.

2. Ak č ní plán pro jednotný trh

Zpráva Komise z roku 1996 o dopadu a efektivnosti jednotného trhu byla akceptována členskými státy s evidentní vůli zbývající nedostatky řešit. Komise tedy na základě toho připravila Akční plán pro jednotný trh a představila ho na amsterdamské schůzce konané ve dnech 16. a 17. června 1997. Dokument nejprve osvětluje důvody, které vedou k této iniciativě, a následně předkládá čtyři strategické cíle o stejné důležitosti, které by měly být prosazovány souběžně. Komise dále stanovila v rámci každého strategického cíle jednotlivé kroky vedoucí k jeho dosažení. Kroky zaměřené na zlepšování fungování jednotného trhu do 1. ledna 1999. Jednalo se tedy o rok a půl dlouhou lhůtu, kterou plán vymezoval pro dosažení těchto cílů. V přílohách akčního plánu byly uvedeny další možné postupy vedoucí k dosažení stanovených cílů. Jednotlivé strategické cíle byly tyto:

1) Zefektivnění pravidel

2) Vypořádání se s klíčovými deformacemi trhu

3) Odstranění sektorových překážek bránících v integraci trhu 4) Působení jednotného trhu ve prospěch všech občanů

Rozeberu nyní jednotlivé cíle a s nimi spojené kroky:

Cíl 1. – Zefektivnění pravidel (Making the rules more effective) Krok 1: Uvedení schválené legislativy jednotného trhu v platnost

V této době bylo pouze 65 % směrnic vnitřního trhu plně funkčních ve všech 15 členských zemích, což samozřejmě neumožňuje jeho dokonalé fungování. Každý stát by měl sestavit a předložit podrobný časový harmonogram zavádění doposud nezavedených směrnic a zároveň prokázat politické odhodlání urychleně odstranit všechny nedostatky v jejich zavádění. Komise bude i nadále pokračovat v kontrole a v případných postizích proti těm státům, které tyto povinnosti plnit nebudou.

Krok 2: Vytvoření rámce k prosazování pravidel a řešení problémů

Prvotní odpovědnost za prosazování pravidel vnitřního trhu samozřejmě spočívá na členských zemích. Vnitřní trh by nikdy nemohl dokonale fungovat, pokud se státy samy nezasadí o to, aby pravidla byla plně respektována a dodržována všemi zúčastněnými

stranami. Pokud se někdo proviní proti schváleným zásadám, bude postihován dle národního práva. Komise vyzve členské státy, aby zřídily koordinační středisko v rámci vlastní administrativy, které bude odpovědno za řešení problémů. Zároveň musí být určeny snadno rozpoznatelné kontaktní body v jednotlivých národních administrativách, kde mohou občané či podnikatelé řešit jakékoliv problémy vnitřního trhu. Bude tak zajištěna větší průhlednost struktur určených k prosazování nápravy na národní úrovni. V případech, kdy by bylo právo Společenství, které podstatně ovlivňuje funkci vnitřního trhu, závažně porušeno, Komise podnikne naléhavé opatření proti členskému státu, který se prohřešku dopustil, a v nezbytných případech je oprávněna uvalit sankci. K tomu by mělo přispět i posílení pravomocí Komise při vymáhání dodržování práva.

Krok 3: Poskytovat lepší přístup ke správným informacím pro podniky

Přístup k informacím je samozřejmě velmi důležitý, podniky si tak budou uvědomovat nové příležitosti, kterých se jim na vnitřním trhu naskýtá, a dozví se, jak jich správně využít. Informace by měly být rychle přístupné, a to způsobem příznivým pro uživatele.

Komise vytvoří internetový zdroj informací o právních předpisech vnitřního trhu, jež ovlivňují podnikání. Internetový zdroj informací se stane součástí hlavního internetového portálu Evropské unie a bude rovněž odkazovat na internetové stránky jednotlivých členských států.

Krok 4: Zjednodušení a zlepšení pravidel Společenství a jednotlivých států

Nadměrná regulace brání tvorbě pracovních míst. Složitá pravidla jednotlivých států přinášejí podnikům nadměrné náklady. Komise proto sestaví trvale probíhající program zjednodušování a zlepšování legislativy vnitřního trhu. Budoucí pracovní program bude obsahovat pravidla týkající se DPH, bankovnictví, pojišťovnictví nebo například cenných papírů. Jednotlivé země musí rovněž zjednodušovat národní legislativu a administrativní postupy. Občané a podniky budou zároveň vyzváni, aby upozornili Komisi na národní předpisy, které považují za nepřiměřeně tíživé a mající nepříznivý vliv na přístup na vnitřní trh. Komise pak bude nejzávažnější případy projednávat s dotčenými členskými státy.

Krok 5: Odstranění nedostatků v současném právním rámci

Nejenom, že existuje spousta směrnic, které je ještě nutno zavést, ale také existují směrnice, které je nutno, dle dosavadních zkušeností, zlepšit. Komise má na mysli hlavně tyto oblasti:

• Zadávání veřejných zakázek – velmi důležitá oblast, vezmeme-li v potaz, že představuje 12 % HDP Společenství.

• Princip vzájemného uznávání – jedná se především o případy, kdy země odpírá přístup na svůj trh zboží zákonně vyrobenému nebo uváděnému na trh v jiné členské zemi.

• Patentový systém Společenství – v zájmu pokroku v Evropě by se měl uživatelsky zpříjemnit provoz patentového systému. Komise hodlá k tomuto tématu vydat Zelenou knihu, kde uvede vhodné legislativní kroky vedoucí k odstranění jakýchkoli nedostatků.

• Dále se jedná o oblasti evropské standardizace, shody označování výrobků, stavebních výrobků a cel.

Cíl 2. - Vypořádání se s klíčovými deformacemi trhu (Dealing with key market distortions)

Krok 1: Odstranění daňových deformací

Komise poukazuje na to, že daňové bariéry a deformace vnitřního trhu nebyly odstraňovány s dostatečnou rozhodností. V zájmu efektivního fungování vnitřního trhu je nutno odstranit škodlivou daňovou konkurenci. Komise žádá členské státy, aby vyjádřily svůj závazek pracovat směrem k co nejvyšší možné shodě v daňových sazbách.

Krok 2: Vytvoření společného systému pro daň z přidané hodnoty

Dosavadní systém DPH uvaluje nadměrné břemeno na podnikání a odrazuje podnikatele od obchodu přes hranice. Rada a Parlament se proto vyzývají, aby rychle jednaly o návrzích na modernizaci daní.

Krok 3: Restrukturalizace rámce Společenství pro zdaňování energetických výrobků

Doposud podléhaly minimálnímu zdanění v systému Společenství pouze minerální oleje a u ostatních výrobků se používala daňčlenských zemí dle jejich volby nebo se žádná daň neplatila, což vedlo k deformacím mezi různými energetickými zdroji v různých členských zemích. Komise proto navrhuje, aby byl systém Společenství s minimální sazbou rozšířen na všechny energetické výrobky a zároveň by mělo dojít ke sbližování národních daňových sazeb pro všechny energetické výrobky.

Krok 4: Použití nesmlouvavého přístupu k politice hospodářské soutěže

Objem státní pomoci udělované v Unii zůstával na vysokých úrovních a představoval každoročně 95 miliard ECU, což činilo v jednotlivých členských zemích 0,4 – 2,6 % HDP.

Mimo to, že toto je zdrojem deformací hospodářské soutěže, vysoká úroveň dotací zatěžuje i veřejné rozpočty a defacto tím ohrožuje efektivní fungování vnitřního trhu. Bez pochyby zůstává, že státní pomoc je většinou určena velkým podnikům a ztěžuje tím konkurenční prostředí pro podniky střední a malé. Komise proto hodlá navrhnout nové směrnice o regionální pomoci zaměřené na snížení oblastních nerovnoměrností, dále bude prověřovat ty případy pomoci, které představují největší rizika pro hospodářskou soutěž a fungování vnitřního trhu.

Cíl 3. - Odstranění sektorových překážek bránících v integraci trhu (Removing sectoral obstacles to market integration)

Krok 1: Prolomení bariér na trzích služeb

Trhy služeb sice představují 70 % HDP Evropské unie, ale přesto jsou méně integrované než ostatní trhy. Místo, kde by se mělo nejvíce zlepšovat v této oblasti, spočívá na národní úrovni a představuje hlavně snížení bariér bránících ve vstupu na trh a v podpoře konkurenceschopnosti. Třeba u finančních služeb nedokonalý vnitřní trh pro investiční fondy omezuje potenciál Evropy převést úspory do produktivních investic zásadním způsobem. Musí být například odsouhlasena liberalizace dodávek plynu, rozvodné sítě musí být dokonale připraveny pro konkurenci. Co se letecké dopravy týče, je nutno stanovit nová pravidla o poplatcích, přidělení volných prostor na letištích atd.

Krok 2: Posílení kontrol výrobků

Komise poukazuje na to, že kontroly prováděné k zajištění souladu s výrobními předpisy jsou nerovnoměrné, což by mohlo vést jak k poškození ochrany zákazníka, tak hospodářské soutěže. Hodlá proto přednést legislativní návrhy na posílení pravidel pro dohled nad trhem.

Krok 3: Zlepšení podnikatelského prostředí pro mezinárodní činnosti

Podniky působící na mezinárodní úrovni byly nuceny udržovat zbytečné a nákladné rozdělení vlastních struktur a organizací, aby splnily požadavky stanovené národními zákony jednotlivých zemí. Komise chce připravit v brzké době směrnici týkající se práva společností ohledně mezinárodního slučování. Velkým problémem je rostoucí doba

zpoždění v platbách, a to hlavně pro malé a střední podniky, jejichž ziskovost, konkurenceschopnost a příležitosti obchodovat přes hranice jsou tímto snižovány. Komise varuje, že pokud nedojde ke zlepšení, navrhne směrnici o snížení pozdních plateb v EU.

Krok 4: Jak držet krok s výzvou pokroku a zavádění nových technologií

Elektronický obchod nabývá stále větších rozměrů a lze očekávat, že do budoucna bude hrát stále větší roli v mezinárodním obchodě. Komise proto usiluje o brzké uzavření dohody o svém návrhu na průhlednost mechanismu a chce podat legislativní návrhy o dálkovém prodeji finančních služeb, autorském právu, digitálních podpisech a službách s podmíněným přístupem.

Cíl 4. - Působení jednotného trhu ve prospěch všech občanů (Delivering a Single Market for the benefit of all citizens)

Krok 1. Odstranění hraničních kontrol

Kontroly osob na vnitřních hranicích stále existovaly a pro mnoho lidí právě toto představuje jedno z největších, ne-li největší, selhání vnitřního trhu. Komise proto vyzývá Radu a členské země, aby souhlasily s použitím ochranných opatření nezbytných pro poskytnutí bezpečného rámce pro volný pohyb lidí tak, aby to dovolilo Radě přijmout návrh Komise o odstranění hraničních kontrol.

Krok 2: Modernizace předpisů o právu na trvalý pobyt

Zpráva Komise odhalila spoustu nedostatků ve způsobu, jak mohou občané uplatňovat své právo na trvalý pobyt v jiných členských státech. Komise tedy bude navrhovat úpravy pro krátkodobé pobyty a přijetí práva usadit se a trvale pobývat v jiné členské zemi.

Členské země jsou zase vyzývány, aby se o těchto návrzích snažily rozhodovat neprodleně.

Krok 3: Ochrana sociálních práv

Jak ukázala dosavadní zkušenost, neschopnost zajistit dostatečné prosazování sociálních předpisů v jednotlivých případech může vést k negativním reakcím a poškození důvěry veřejnosti ve vnitřní trh. Komise bude podporovat rozvoj systémů sociální ochrany, které přispívají k zaměstnanosti nezaměstnaných, a dále otevře konzultace o možných rámcových předpisech Společenství týkajících se této problematiky.

Krok 4: Podpora mobility pracovních sil v rámci Evropské unie

Občané mají sice už dlouho možno cestovat za prací do kterékoli jiné členské země, ale tato možnost je využívána minimálně. Je to také částečně způsobeno překážkami ve volném pohybu osob. Komise se chystá, na základě výsledků panelové konference na nejvyšší úrovni, navrhnout balík opatření na překonání těchto překážek. V zájmu zvýšení vědomí o možných pracovních příležitostech v rámci Unie hodlá Komise zdokonalit databázi EURES, což je evropská databáze volných pracovních míst.

Krok 5: Ochrana práv spotřebitele, zdraví a životního prostředí

Vyjasnění otázky ohledně práv občanů v případě koupi zboží a služeb přes hranice je nezbytné k tomu, aby občané mohli tohoto bez obav využívat. Ochrana zdraví zákazníků by měla být posílena efektivnějším používáním vědeckých informací, kontroly a analýzy rizika.

Krok 6: Rozvoj dialogu s občany

Na základě dosavadních zkušeností chce Komise vyvinout trvalý mechanismus pro dialog s občany, který se bude týkat jejich práv a toho, jak je dokonale využívat. Chce zřídit informační službu pro občany, kteří se dostanou do problémů a budou potřebovat pomoc. Zpětná vazba z tohoto mechanismu pak pomůže odhalit a následně odstranit administrativní překážky a udržet informovanost Komise o tom, jak jsou předpisy Společenství v praxi dodržovány.

Akční plán byl plný návrhů na spoustu akcí a opatření, které měly vnitřní trh stabilizovat a zároveň ho připravit na měnovou unii – proto byl také termín dokončení plánu stanoven na 1. leden 1999. Komise nechtěla nechat nic náhodě a rozhodla se striktně monitorovat a kontrolovat pokroky jednotlivých členských zemí týkajících se plnění plánu.

Uvedla, že dvakrát do roka (vždy, při zasedání Evropské rady) bude uveřejňovat výsledky všech členských zemí, co se týče závazků, které pro ně vyplývají z Akčního plánu (tzv.

Single Market Scoreboard, později Internal Market Scoreboard). Komise v těchto zprávách upozorňovala jednotlivé země, jak na tom jsou se zaváděním směrnic, kolik jich jim ještě zbývá. Jaké tedy nakonec byly přínosy Akčního plánu? Co se k 1. lednu 1999 podařilo?

Po tomto datu Evropská komise uveřejnila hodnocení, ve kterém konstatovala, že byl učiněn významný pokrok vedoucí ke zlepšení fungování vnitřního trhu pro občany i obchod. Zatímco v červnu 1997 chybělo zavést ve všech členských zemích 35 % směrnic,

k 31. prosinci 1998 už to bylo jen 13,9 %. Dialog s občany a podniky se také zdokonalil a zvýšilo se povědomí o příležitostech, které vnitřní trh nabízí. Evropský komisař pro vnitřní trh Mario Monti k výsledkům Akčního plánu řekl: „Pokračující přínos vnitřního trhu k vytváření pracovních míst, ke konkurenceschopnosti a růstu je nyní obecně rozpoznatelný. Náš hlavní úkol nyní je doladit a zajistit bezchybné fungování vnitřního trhu, stejně tak, jako maximalizovat jeho přínos každodenním potřebám občanů a podniků a k celkové ekonomické prosperitě Evropské unie.“⁶

Shrnu tedy hlavní úspěchy Akčního plánu:

V rámci 1. strategického cíle zefektivnění pravidel je to již zmiňovaný zvýšený počet zavedených směrnic, dále pak posílení systému na vymáhání řešení problémů, zřízení systému koordinačních center a kontaktních míst v členských státech anebo například spuštění Business Test Panel, což Komisi umožňuje plně si uvědomovat názory uživatelů plánované legislativy.

Co se týká 2. strategického cíle vypořádání se s klíčovými deformacemi trhu, byl odsouhlasen Radou ministrů financí, a to již v prosinci 1997, daňový balíček, který zahrnuje smluvená pravidla o zdanění podniků, což dalo nový impuls ke koordinaci přímé zdaňovací politiky. Na poli hospodářské soutěže byla přijata téměř všechna antikartelová opatření a opatření proti státní pomoci podnikům.

U 3. strategického cíle odstranění sektorových překážek bránících v integraci trhu byly splněny všechny závazky na poli inovace a nové technologie, dále závazky o podmíněných službách a o biotechnologických vynálezech. Zároveň byly předloženy návrhy na směrnice o digitálním podpisu, autorském právu a podobných právech. Co se týče finančních služeb, Komise předložila své návrhy o hromadných investičních plánech (UCITS) a o dálkovém prodeji finančních služeb. Legislativní soustava Evropské unie o liberalizaci služeb byla posílena přijetím směrnice, která vytváří vnitřní trh zemního plynu.

V rámci 4. cíle působení jednotného trhu ve prospěch všech občanů se osvědčil dialog s občany – iniciativa Citizens first, která oslovila 75 miliónů lidí. Před touto iniciativou výzkumy ukazovaly, že až 80 % občanů se nepovažuje být dobře informováno o práci nebo životě v zahraničí. Komise zavedla portál One-stop Internet Shop for Business (Informace Evropské komise určené pro podnikatele), který poskytuje přístup k široké škále užitečných informací, jak obchodovat na vnitřním trhu. Evropská služba ohledně

6 Single Market still not a reality. Internetové stránky - http://www.eubusiness.com/imported/1999/02/10289, 1999.

volných míst (EURES), která je k dispozici na internetu od června 1998 nyní nabízí ročně přes 500.000 nabídek volných pracovních příležitostí v členských zemích. Ochrana sociálních práv lidí pohybujících se uvnitř vnitřního trhu se dále rozšířila na studenty, na státní zaměstnance a dále Komise zavedla širokosáhlé zjednodušení a reformu struktury sociálního zabezpečení. Rada zaujala společné stanovisko na návrh rozšířit směrnici o právní odpovědnosti výrobce za výrobky na primární zemědělské výrobky.

Naopak, neuspokojivých pokroků bylo dosaženo v těchto oblastech:

- v oblasti patentů, stavebních výrobkůči ve vzájemném uznávání pokrok byl, ale menší, než bylo očekáváno,

- výdaje státní pomoci zůstávají hlavním zdrojem deformace vnitřního trhu, - nebyl vyřešen návrh statutu evropské společnosti⁷,

- otázky daňových překážek a poskytování příznivějšího daňového prostředí pro efektivní vytváření více pracovních příležitostí na vnitřním trhu,

- oblast veřejných zakázek, oblast dopravy.

Cardiffský proces

V červnu 1998, za britského předsednictví, se v Cardiffu konalo zasedání Evropské rady, na němž byl spuštěn takzvaný „Cardiffský proces“. Podstatou procesu byly strukturální změny, které měly mít za výsledek odstranění překážek na vnitřním trhu zboží, kapitálu a pracovních sil a měly podporovat dlouhodobě udržitelný rozvoj. Cardiffský proces je takovým předchůdcem Lisabonské strategie – ta je ovšem mnohem rozsáhlejší a zaměřuje se komplexněji na cíle Společenství, nejenom na vnitřní trh. Dalším důležitým mezníkem ve vývoji vnitřního trhu bylo přijetí Strategie pro jednotný vnitřní trh v roce 1999.

7 Později přijat v říjnu 2001 s platností od října 2004. K tomuto datu však pouze 6 zemí přijalo potřebné národní předpisy umožňující zřízení Evropské společnosti na jejich území. Účelem je zajistit společnostem z různých členských zemí, které ho přijmou, fúzovat či vytvářet holdingové nebo dceřiné společnosti a řídit se přitom podle jednotných pravidel.

3. Strategie pro evropský vnit ř ní trh 1999

Strategie pro evropský vnitřní trh je program zpracovaný Komisí a přijatý Evropskou radou na zasedání v Helsinkách v prosinci 1999. Jedná se o pětiletý program, jehož cílem je definovat strategii pro vnitřní trh na období 2000 – 2004, založenou na čtyřech hlavních cílech:

- zlepšit kvalitu života občanů,

- zvýšit efektivnost výrobních a kapitálových trhů Společenství, - zlepšit podnikatelské prostředí,

- zužitkovat vymožeností vnitřního trhu v měnícím se světě.

Strategický cíl 1: Zlepšení kvality života občanů Unie

Dokončování vnitřního trhu musí vzít v potaz požadavky občanů kvůli kvalitě jejich života a udržitelnému rozvoji. Byly stanoveny tři operační cíle:

- Citizens I – zajistit, aby vnitřní trh přispíval k dlouhodobě udržitelnému a vyrovnanému rozvoji

K dosažení tohoto cíle byly plánovány aktivity jako třeba přijetí směrnice o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, ale i nelegislativní kroky, jako například objasňovat, jak prosazovat akceptování ekologických směrnic.

- Citizens II – zlepšit zdraví a bezpečnost občanů a podporovat jejich ekonomické zájmy Jednalo se o určení, jak provádět finanční služby, o přijetí směrnice o výrobě, o prezentaci a prodeji tabákových výrobků, o směrnice o podomním prodeji, o pozměnění směrnice o klamavé reklamě nebo o zavedení bezpečnostního systému Společenství v letecké přepravě.

- Citizens III – posilovat a podporovat plné využívání práv občanů

Jedná se například o přijetí návrhu na rozšíření nařízení o koordinaci sociálních bezpečnostních plánů, aby se vztahovaly i na občany mimočlenských zemí, dále o návrh na jednotný evropský pas nebo například o spuštění nových webových stránek pro občany, kde by se mohli seznamovat se svými právy a možnostmi na vnitřním trhu.

Strategický cíl 2: Zvýšení efektivnosti výrobních a kapitálových trhů

Aby Evropská unie mohla zvýšit svoji konkurenceschopnost, potřebuje k tomu samozřejmě konkurenceschopné výrobky, služby a kapitálové trhy. Rozvoj procesu ekonomické reformy, schváleného Evropskou radou v Cardiffu, by tomu měl pomoci.

Členské státy a instituce Společenství musí odpovídat tomuto procesu aktivním zaváděním nezbytných změn. Bylo stanoveno pět operačních cílů:

- Markets I – podporovat ekonomickou reformu v zájmu efektivnosti trhu

K dosáhnutí tohoto cíle jsou plánovány akce jako každoroční přijímání zprávy Komise o ekonomické reformě – Zpráva o fungování výrobkových a kapitálových trhů v Evropské unii.

- Markets II – zajistit, aby finanční služby mohly rozvinout veškerý svůj potenciál

Má se zavést akční plán pro finanční služby (viz. dále), spousta kroků v akčním plánu má pomoci i k dosažení ostatních operačních cílů jako například těch, které se vztahují k zájmům zákazníků, k digitálnímu věku, k multilaterálnímu obchodnímu systému nebo boji proti kriminalitě na vnitřním trhu.

- Markets III – maximalizovat přínosy digitálního věku

Zde se jedná o přijetí směrnice o elektronickém obchodu a o přijetí směrnice o autorských a podobných právech. Komise navrhne směrnici o patentování softwaru.

Komise chce zřídit dialog s podniky a spotřebiteli jako součást rozvoje integrované soustavy elektronického obchodu.

- Markets IV – podporovat kreativitu a inovaci dostatečnou ochranou práv průmyslového a duševního vlastnictví

Komise navrhuje nařízení o evropském patentu, má být přijata směrnice o užitných vzorech a směrnice o opětovném prodeji práv umělců. Dále zpráva Komise jako pokračování Zelené knihy o padělání a pirátství.

- Markets V – zabezpečit efektivní „trhu nakloněnou“ legislativu ve veřejných službách a dopravních odvětvích

Má být pokračováno v kontrole již existující legislativy týkající se telekomunikací. Má být přijata směrnice ustanovující pravidla v letištních poplatcích, dále směrnice, která

pozmění směrnice týkající se železniční dopravy a směrnice upravující nařízení o veřejných službách a vnitrozemské dopravě. Má být zavedena směrnice o liberalizaci poštovních služeb a směrnice týkající se běžných pravidel vnitřního trhu s elektřinou. Byl také podán návrh na zřízení jednotného evropského nebe do června 2001.⁸

Strategický cíl 3: Zlepšení podnikatelského prostředí

Odstranění bariér volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob bude mít toužebný efekt pouze v případě, že podnikatelské prostředí bude příznivé. Bylo stanoveno pět operačních cílů:

- Business I – společné rozhodování Komise a členských států, aby se zajistilo, že integrace trhu nebude podrývána konkurenci potlačujícími praktikami

K dosažení tohoto cíle se plánovaly např. tyto legislativní kroky: návrh Komise na modernizaci pravidel konkurence – týká se článků 81 a 82 Amsterdamské smlouvy (zákaz kartelů a zákaz zneužití dominantního postavení), dále kroky týkající se státní pomoci malým a středním podnikům (udělení výjimky ze zákazu).

- Business II – odstranit daňové bariéry na vnitřním trhu a nepoctivou daňovou konkurenci

Zde jde o směrnici o zdaňování úspor, o směrnici o úrokách a tantiémách a o směrnici o zdanění energie. Komise navrhla komplexní balíček opatření na modernizaci systému spotřebních daní na vnitřním trhu.

- Business III – zdokonalit efektivnost právní soustavy

Zde byly plánovány pouze nelegislativní kroky jako třeba spustit zkušební projekt, kdy bude Společenství nabízet podporu národním iniciativám na poli administrativní spolupráce. Všechny členské státy mají snížit svůj transpoziční deficit na méně než 1,5 %.

- Business IV – odstranit zbývající překážky přeshraničnímu obchodu

Komise navrhne legislativní balíček o veřejných zakázkách. Má se zavést 50 harmonizovaných standardů týkajících se stavebních výrobků.

8 Opatření k vytvoření jednotného evropského nebe byla přijata v roce 2001. Mělo fungovat do konce roku 2004.

- Business V – omezit regulační břemeno na podniky, zvláště na malé a střední, a pomoci podnikům využívat výhod vnitřního trhu

Jedná se o přijetí směrnice na potírání pozdních plateb v obchodních transakcích nebo o další rozvíjení dialogu s občany.

Strategický cíl 4: Zužitkování výhod vnitřního trhu v měnícím se světě

Vnitřní trh nemůže být v izolaci od zbytku světové ekonomické nabídky, ale být naopak součástí jejího kontextu. Zvýšená konkurenceschopnost vyplývající z vnitřního trhu má příznivé následky i pro konkurenceschopnost evropských podniků v globálním měřítku. V rámci tohoto strategického cíle byly stanoveny dva operační cíle:

- External I – přispět k formování multilaterálního obchodního systému v příštím století Zde se jedná například o problematiku ochrany osobních údajů nebo o ochranu audiovizuálních představení.

- External II – zajistit, aby vnitřní trh přispíval k úspěšnému rozšíření Společenství V rámci tohoto cíle se plánuje společné zasedání poradního výboru pro vnitřní trh a zástupců kandidátských zemí, dále společné zasedání předsedů koordinačních center a zástupců kandidátských zemí. V každé kandidátské zemi se plánuje zřídit koordinační centrum.

Když Frits Bolkestein, evropský komisař pro vnitřní trh, představoval tuto novou strategii na slyšení Komise v Bruselu 29. října 1999, řekl: „Nicméně, toto není proces, který bude zůstávat neměnným. Komise předpokládá, že bude zapotřebí vylaďovat a upravovat aktualizací jednotlivých cílových akcí každý rok. To bude prováděno na základě zpětné vazby od vás, od trhů, od občanů a od podniků.“⁹

Komise každým rokem vydávala zprávu, kde shrnovala dosažené výsledky Strategie, její úspěchy a neúspěchy. Shrnu zde výsledky v pořadí třetí zprávy z dubna 2002. Další rok totiž už následovala nová Strategie pro vnitřní trh, která shrnovala priority pro léta 2003 až 2006. Svědčí to o tom, že i přes nepopiratelné úspěchy existovaly na vnitřním trhu

9 Proslov Fritse Bolkesteina, komisaře pro vnitřní trh "The strategy for Europe's internal market", Commission hearing, Centre Borschette, Brussels, 29 October 1999.

nedostatky, které bylo nutné odstranit. Ve zprávě z dubna 2002¹⁰ se říká, že míra úspěšnosti plnění cílových akcí přesahuje něco málo 50 %, což je přibližně stejné jako minulý rok. Uvádí se, že bylo dosaženo některých významných úspěchů, ale že celkový pokrok není dostatečně rychlý. Na začátku zprávy se v podstatě obecně hodnotí dosavadní vývoj vnitřního trhu, uvádí se, že v Evropské unii existuje 19 milionů podniků, které mohou působit na vnitřním trhu, a 377 milionů občanů, kteří mohou žít, pracovat či studovat v jiném členském státě, že za poslední desetiletí bylo odstraněno mnoho bariér, ale že zároveň zbývá mnoho učinit. Je naznačeno, že úspěch v plnění plánu závisí především na politické vůli jednotlivých zemí. Ve zprávě jsou dále stanoveny priority na příštích 18 měsíců, ale jak jsem zmínil, v roce 2003 vznikla nová Strategie pro vnitřní trh.

Z cílů, kterých dosaženo bylo, jsou uváděny tyto:

- pokračující liberalizace v poštovních službách, - zřízení Evropského potravinového úřadu,

- dohoda o procedurách o rychlejší a lepší legislativě v oblasti cenných papírů, - návrhy Komise na liberalizace prodeje aut,

- přijetí nového telekomunikačního balíčku,

- přijetí směrnice o kolektivním investování do převoditelných cenných papírů,

- přednesení návrhů na jednotnější, transparentnější a flexibilnější režim uznávání profesních kvalifikací.

Naopak, neúspěchy jsou zmiňovány následující:

- balíček o veřejných zakázkách stále není odsouhlasen, - návrh o evropském patentu úplně ztroskotal,

- stále není přijata směrnice o převzetí společností, - směrnice o penzijních fondech uvízla na mrtvém bodě,

- směrnice o ochraně biotechnologických vynálezů byla zatím začleněna pouze pěti zeměmi,

- návrhy Komise na strategii služeb jsou ve skluzu kvůli složitosti a pomalému dodávání informací od členských států,

- 8 států nesplnilo transpoziční cíle stanovené na zasedání ve Stockholmu.

10 2002 Review of the Internal Market Strategy – Delivering the promise. Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, Brussels 2002.

Následně se uvádí, že „přidaná hodnota Strategie pro vnitřní trh spočívá v tom, že celek je víc, než suma částí. Spousta navrhovaných akcí se bude vzájemně podporovat, protože spustí několik změn najednou. Při uskutečnění pouze části zamýšlených kroků bude multiplikační efekt výrazně menší“.¹¹

Ve zprávě jsou dále stanoveny a rozebrány cíle na příštích 18 měsíců týkající se modernizace trhů, zlepšování podnikatelských podmínek, uspokojování potřeb občanů a cíle týkající se následného rozšíření Evropské unie. V závěru se říká, že tato zpráva by neměla být chápána jen jako přehled priorit od Komise, ale musí být také podle ní jednáno, ať už na straně institucí Společenství, tak na straně členských států, tak na straně všech účastníků vnitřního trhu.

11 Tamtéž, str. 6.

4. Lisabonské zasedání 2000

Lisabonské zasedání Evropské rady se konalo ve dnech 23. a 24. března 2000. Úkolem bylo schválit pro Unii nový strategický cíl, aby došlo k posílení zaměstnanosti, ekonomické reformy a sociální soudržnosti jako součásti společnosti založené na znalostech.

Zvláštní zasedání se konalo především proto, že bylo zapotřebí radikální transformace evropské ekonomiky. Bylo zapotřebí, aby si Unie „vytyčila jasný strategický cíl a shodla se na náročném programu vytváření infrastruktur znalostí, podpory inovací, ekonomické reformy a modernizace systému sociálního zabezpečení a vzdělávání“.¹² Unii se podařilo dosáhnout mnohých pozitiv, jako jsou například nízká inflace, nízké úrokové míry či zdravá platební bilance. Výrazně se snížily schodky veřejného sektoru, podařilo se zavést euro, vnitřní trh se podařilo do značné míry dobudovat (samozřejmě ale ne tak, jak by bylo žádoucí) a již přináší občanům i podnikům značné výhody.

Naproti tomu zůstávají mnohá negativa. K nim především patří stále vysoká nezaměstnanost – přes 15 milionů lidí je nezaměstnaných. Míra zaměstnanosti je nízká a zároveň se vyznačuje malým podílem žen a starších osob. Sektor služeb stále není rozvinut na odpovídající úroveň, zvláště co se týče telekomunikací a internetu. Existuje stále se rozšiřující kvalifikační propast, zejména v informačních technologiích, kde vzniká neustále větší počet volných pracovních míst.

Výsledkem jednání byl tedy strategický cíl, který si Evropská unie vytyčila na příští desetiletí. Cíl byl formulován takto: „stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností.“¹³

K dosažení stanoveného cíle je potřeba komplexní strategie, která má:¹⁴

• připravit přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech, a to pomocí lepších politik, pokud jde o informační společnost, výzkum a technologický rozvoj

12 Zasedání Evropské rady, konané ve dnech 23. a 24. března 2000 v Lisabonu, Dokumenty Evropské unie, Mezinárodní politika 5/2000, příloha, str. 1.

13 Tamtéž, str. 2.

14 Tyto tři cíle jsou přesně citované z téhož zdroje, str. 2.

prostřednictvím urychlení procesu strukturálních reforem směřujících ke konkurenceschopnosti, inovacím a dokončení vnitřního trhu;

• modernizovat evropský sociální model, investovat do lidí a bojovat proti vylučování ze společnosti;

• udržet zdravou ekonomickou perspektivu a příznivý výhled pokud jde o růst, a to aplikací vhodné kombinace makroekonomických politik.

Strategie má dosáhnout podmínek plné zaměstnanosti a posílit regionální soudržnost v Evropě. Realizace této strategie chce Unie dosáhnout „zdokonalením existujících postupů a zavedením nové otevřené metody koordinace na všech úrovních, provázené výraznější řídící a koordinující rolí Evropské rady“.¹⁵ Hodnocení probíhající realizace Strategie by mělo být vždy jednou ročně na jarním zasedání Evropské rady. Strategie byla rozdělena do několika oblastí a to:

Informační společnost pro všechny – neustálý posun směrem k digitální a znalostní ekonomice má být mocným zdrojem růstu, konkurenceschopnosti a pracovních míst.

V zájmu co nejlepšího využití této příležitosti se Rada a Komise vyzývají k přípravě komplexního akčního plánu „e-Europe“, který zajistí, že podniková sféra i občané budou mít přístup k cenově dostupné komunikační infrastruktuře světové úrovně.

Vytváření evropského prostoru výzkumu a inovací – Unie musí usilovat o dosažení cílů, které byly stanoveny ve sdělení Komise „Na cestě k evropskému výzkumnému prostoru“. Jedná se o lepší propojení a koordinaci výzkumné činnosti jednotlivých členských zemí. Rada a Komise jsou proto vyzývány k rozvíjení mechanismů na podporu společných výzkumných programů, ke zlepšování prostředí pro soukromé investice do výzkumu atd.

Vytváření příznivého prostředí pro zakládání a rozvoj inovativních podniků, hlavně malých a středních – Evropská rada poukazuje na to, že přílišná byrokratizace omezuje podnikání a odpovědné orgány musí věnovat pozornost, aby jimi navrhované právní úpravy podnikání neztěžovali. V zájmu toho je i důležité nadále pokračovat v dialogu s podniky i občany.

15 Tamtéž, str. 2.

Koordinace makroekonomických politik – makroekonomické politiky by se měly zaměřovat na přechod ke znalostní ekonomice, podněcovat hospodářský růst i zaměstnanost. Cílem je zmírnit daňový tlak na pracovní sílu, zdokonalit systém podpor na stimulaci zaměstnanosti či zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Modernizace evropského sociálního modelu investováním do lidského kapitálu a budováním aktivního sociálního státu – zde si Unie vymezuje cíle v oblastech vzdělávání a odborné přípravy pro život a práci ve znalostní společnosti, v oblasti rozvíjení aktivní politiky zaměstnanosti (Evropská rada chce zvýšit do roku 2010 míru zaměstnanosti ze současných 61 % na 70 % a zároveň chce zvýšit podíl zaměstnaných žen) a v modernizaci sociální ochrany.

A konečně tu jsou dvě kapitoly, které se přímo týkají vnitřního trhu, a to kapitola

„Ekonomické reformy pro dobudovaný a plně funkční vnitřní trh“ a kapitola „Efektivní a integrované finanční trhy“.

Ekonomické reformy pro dobudovaný a plně funkční vnitřní trh

Problematika vnitřního trhu se stala součástí Lisabonské strategie, jelikož se jedná o velmi důležitou oblast integrace. Kapitoly o vnitřním trhu z lisabonského zasedání nejsou samozřejmě nikterak v rozporu se Strategií pro vnitřní trh schválenou na helsinském zasedání, naopak jsou na ní založené a doplňují ji. V rámci kapitoly Ekonomické reformy pro dobudovaný a plně funkční vnitřní trh se říká, že je „třeba urychleně pracovat na dobudování vnitřního trhu“, ale nejenom to. Jsou odvětví, ve kterých je vnitřní trh již zaveden, ale nefunguje tak, jak má. V zájmu podnikatelů i spotřebitelů je nutné v těchto odvětvích zvýšit výkonnost vnitřního trhu. Za nejdůležitější oblasti, ve kterých je potřeba udělat pokrok, je považována oblast hospodářské soutěže a státní pomoci, oblast služeb či liberalizace v různých odvětvích. Komise, Rada a členské státy se proto vyzývají, aby v rámci plnění Lisabonské strategie učinily následující:

• určit strategii pro odstranění překážek, které stále brání volnému obchodu se službami, a to do konce roku 2000;

• musí být urychlena liberalizace v oblastech plynu, elektřiny, poštovních služeb a dopravy. Toto už je samozřejmě zmiňováno i ve Strategii pro vnitřní trh v rámci

druhého strategického cíle Zvýšení efektivnosti výrobních a kapitálových trhů Společenství. Komise je vyzývána Radou, aby vypracovala a předložila své návrhy o využívání a správě vzdušného prostoru Společenství. Jedná se o důležité oblasti k bezvadnému fungování vnitřního trhu a Evropská rada se chystá zhodnotit dosažený pokrok za rok, opět na svém jarním zasedání;

• chystané návrhy o pravidlech pro veřejné zakázky, lépe řečeno o jejich aktualizaci, mají být včas dokončeny a mají být zpřístupněny malým a středním podnikům. Nová pravidla by měla nabýt účinnosti do konce roku 2002;

• mají být přijata opatření, která zajistí, aby do konce roku 2003 bylo možno zpracovávat zakázky Unie a vlád členských států v režimu on-line;

• do roku 2001 má být určena strategie pro další koordinovaný postup při zjednodušování regulativního prostředí, a to včetně výkonnosti veřejné správy.

Strategie by měla obsahovat určení oblastí, které vyžadují „další úsilí členských států o racionalizaci transpozice komunitární legislativy do práva jednotlivých států“¹⁶;

• státy se musí snažit co nejvíce podporovat konkurenci, a ne ji naopak svými hospodářské soutěži škodlivými zásahy potlačovat. Toho mají dosáhnout zejména snížením objemu státních pomocí a snahou podporovat průřezové cíle komunitárního zájmu, jako například zaměstnanost, regionální rozvoj, kvalitu životního prostředí, odbornou přípravu a výzkum, než podporovat jednotlivé firmy.

Efektivní a integrované finanční trhy

Další kapitolou, která spjatě souvisí s vnitřním trhem, je hned následující kapitola o efektivních a integrovaných finančních trzích. Společná měna Evropské unie euro byla ve své bezhotovostní podobě zavedena 1. ledna 1999, na kapitálových trzích se s ní tedy již obchoduje. I přes velké výhody, které společná měna již nyní poskytuje, by mohl být výsledný efekt ještě lepší. Ve srovnání se Spojenými státy americkými má například Evropská unie 33 akciových burz, zatímco Spojené státy jen 2. Evropská unie má 11 různých systémů při přeshraničních platbách, ve Spojených státech mají jediný. To vede k tomu, že úroveň kapitalizace v členských státech Unie dosahuje zhruba poloviny americké úrovně. To má za následek omezené finanční možnosti pro firmy a vyšší cenu kapitálu.¹⁷ Efektivnější a transparentnější finanční trhy také podporují hospodářský růst a

16 Tamtéž, str. 6.

17 Pasáž o srovnání se Spojenými státy zpracována podle: Urban, L.: Lisabonská strategie, http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2377

zaměstnanost tím, že lépe alokují kapitál a snižují tím jeho nákladnost. Vyzdvihuje se i úloha trhů rizikového kapitálu kvůli jejich podstatné roli v inovativních malých a středních podnicích vykazujících vysoký růst. Jejich efektivnost bude podporovat i tvorbu nových pracovních míst. K dobudování vnitřního trhu finančních služeb jsou proto navrhována následující opatření:

• sestavit časový harmonogram, popisující proces vytvoření Akčního plánu finančních služeb, který by měl být sestaven do roku 2005. Mělo by se při tom přihlédnout k prioritním oblastem, kde je zapotřebí jednat rychle, tzn. „usnadnění co nejširšího přístupu k investičnímu kapitálu na bázi celé Unie, včetně malých a středních podniků, prostřednictvím ‘jednotného pásu‘ pro emitenty; usnadnění úspěšné účasti všech investorů na integrovaném trhu odstraňujícím překážky investování do penzijních fondů; podpora další integrace a lepšího fungování trhů se státními dluhopisy širšími konzultacemi a větší transparentností pokud jde o termíny, techniky a nástroje emitování dluhopisů a zlepšení fungování trhů pro přeshraniční prodej a zpětný odkup;

zvýšení srovnatelnosti účetních výkazů firem; intenzivnější spolupráce prostřednictvím unijních regulátorů finančních trhů“¹⁸;

• má být realizován Akční plán rizikového kapitálu, a to do roku 2003;

• musí být uskutečněn rychlý pokrok v dlouhodobých návrzích v oblasti přijímání cenových nabídek, restrukturalizace a likvidace úvěrových ústavů a pojišťoven a v oblasti fungování evropského finančního trhu;

• má být dokončeno projednávání balíčku daňových předpisů, nastoleného na zasedání v Helsinkách.

Od přijetí Lisabonské strategie Evropská rada na svém každém jarním zasedání hodnotí její průběh a stanoví priority na příští období. Zaměřím se na hodnocení činností souvisejících s vnitřním trhem. Na jarním zasedání v roce 2001, které se konalo ve dnech 23. a 24. března ve Stockholmu, Evropská rada opět připomíná, že „vytvoření účinně fungujícího vnitřního trhu služeb je jednou z vrcholných evropských priorit“ a vyzývá členské země, aby prioritně převedly směrnice vnitřního trhu do vnitrostátního práva. Do příštího jarního zasedání by se jim to mělo podařit v rozsahu 98,5 %. Zároveň je nutno co

18 Zasedání Evropské rady, konané ve dnech 23. a 24. března 2000 v Lisabonu, Dokumenty Evropské unie, Mezinárodní politika 5/2000, příloha, str. 6.

nejdříve realizovat akční plán finančních služeb, k tomu je třeba urychlit legislativní proces. Vyzývá k realizaci akčního plánu v plném rozsahu nejdéle do roku 2005 a podporuje vytvoření náležitě fungujícího trhu rizikového kapitálu do roku 2003. Evropská rada dále vyslovuje svou nespokojenost nad tím, jak málo pokročila záležitost patentu Společenství, a vyzývá proto Radu a Komisi, aby urychlily svou práci v této oblasti.

V roce 2002 se konalo zasedání 15. a 16. března 2002 v Barceloně. Představitelé Evropské unie se zde setkali i se svými protějšky ze všech třinácti kandidátských zemí, aby s nimi mohli projednat Lisabonskou strategii. Vyjadřuje se spokojenost se zavedením eura a konstatuje se, „že se podařily významné úspěchy, že však existují také oblasti, kde byl pokrok příliš pomalý“.¹⁹ Evropská rada dále konstatuje, že „plné uvádění veškeré legislativy vnitřního trhu v život je předpokladem náležitého fungování vnitřního trhu“.²⁰ Pokroku sice bylo dosaženo, ale co se týče cíle vytyčeného ve Stockholmu, že státy zavedou 98,5 % legislativy vnitřního trhu, podařilo se toto pouze sedmi státům. Rada proto vyzývá, aby se státy dostaly ze skluzu a snažily se mít do jarního zasedání v roce 2003 zavedeno 100 % směrnic. Evropská rada dále vyzývá státy, aby snížily objem státní pomoci a žádá Komisi, aby ve svém pravidelném hodnocení vnitřního trhu konkrétně poukazovala na stálé technické překážky. Evropská rada se také zabývá propojením evropských energetických, dopravních a komunikačních sítí a připomíná, že tyto sítě jsou

„páteří evropského vnitřního trhu“.²¹

Jarní zasedání v roce 2003 se konalo ve dnech 20. a 21. března v Bruselu. Evropská rada konstatuje, že je nutné pokračovat v otevírání a slučování evropských trhů a opět žádá státy, aby omezily státní pomoc podnikům. Vyzývá Komisi k dokončení práce na Strategii služeb a vyzývá k definitivnímu přijetí daňového balíčku. V oblasti energie Evropská rada vyzývá ke konečnému přijetí a efektivní implementaci směrnic o elektřině a plynu a žádá členské státy, aby stanovily vhodnou soustavu podmínek kvůli investicím soukromého sektoru do energetické infrastruktury. V oblasti dopravy stále ještě nevznikla dohoda o jednotném evropském nebi, což by mělo být rychle napraveno. Akční plán finančních služeb nebyl doposud dokončen, proto je Rada vyzývána k rapidnímu dokončení.

19 Zasedání Evropské rady, konané ve dnech 15. a 16. března 2002 v Barceloně. Dokumenty Evropské unie, Mezinárodní politika 5/2002, příloha, str. 1.

20 Tamtéž, str. 4.

21 Tamtéž, str. 8.

5. 10 let bez hranic

Rok 2003 představoval desáté výročí spuštění vnitřního trhu. K této události zveřejnila Evropská komise na začátku roku 2003 dokument pod názvem „Deset let bez hranic“²². Nejedná se ani tak o nějakou kritickou zprávu či objektivní analýzu se všemi pro a proti.

Dokument je spíše taková „výroční ročenka“ a snaží se vyzdvihnout klady, které vnitřní trh za deset let své existence občanům a firmám přinesl. Přesto obsahuje spoustu zajímavých informací, odhadů a výsledků různých průzkumů.

Komise v této zprávě odhaduje, že hrubý domácí produkt Evropské unie v roce 2002 je o 1,8 % vyšší, než by byl bez vnitřního trhu a že zaměstnanost je vyšší o 1,46 % díky vnitřnímu trhu, což v reálu znamená přibližně 2,5 milionů pracovních míst. Toto jsou samozřejmě jen hrubé odhady.

Vnitřní trh upevnil evropské ekonomiky blíže k sobě a díky odpadnutí rizika kurzových výkyvů se obchod mezi členskými státy za posledních deset let výrazně zvýšil – rostl rychleji než HDP. Přeshraniční investice rostly dokonce ještě rychleji než přeshraniční obchod.

Co se týče konvergence cen, ta je dobře vidět na následujícím grafu:

Graf č. 1: Konvergence cen v EU²³

Červená čára představuje ceny v nejdražším členském státě a zelená čára ceny v nejlevnějším členském státě. Ceny nejen konvergují, ale často se usazují na nižších

22 The Internal Market – Ten Years without Frontiers.

23 Všechny grafy v této kapitole jsou převzaty z publikace The Internal Market – Ten Years without Frontiers.

hodnotách, tak tomu je například u čerstvých jídel, nápojů nebo spotřební elektroniky.

Zrovna tyto produkty představují 25 % soukromých výdajů. Spotřebitelé také zaznamenali zvýšenou rozmanitost (87 % respondentů) a kvalitu (67 %) zboží. Ceny se neustále přibližovaly až do roku 1998, kdy se konvergence zastavila. Očekávalo se, že se začnou opět sbližovat zavedením eura, ale podle druhé hodnotící zprávy o Strategii vnitřního trhu 2003 – 2006 z roku 2005 se ceny nesbližují. Pouze tam, kde vnitřní trh perfektně zapůsobil a neexistují bariéry (např. oděvy, alkohol).

Transpozice legislativy

Že státy nepřijímají včas legislativu, kterou si samy schválily, je spíše normální. Jde jen o to, jak velký transpoziční deficit mají. Zatímco v roce 1992 měly státy deficit kolem 20 %, tedy 20 % legislativy EU, která měla být do té doby implementována a nebyla, tak v dnešní době se tento deficit pohybuje kolem 2 %, což je sice úspěch, ale pořád je to relativně dost velké procento. Z následujícího grafu je patrné, jak se transpoziční deficit za posledních 10 let snižoval.

Graf č. 2: Vývoj transpozičního deficitu v letech 1992 – 2002

Jenže nestačí jenom evropskou legislativu do národního práva implementovat, ale také plnit, a to správně, zkrátka využívat v praxi. Pokud se tak neděje, Komise může proti státu zahájit řízení kvůli nedodržování práva, které může při neúspěchu dohody skončit až u Evropského soudního dvora. K roku 2002 takováto řízení stoupla oproti situaci před deseti lety přibližně o 800 případů. V grafu značí pro jednotlivé země levý sloupec počet případů v roce 1992 a pravý v roce 2002. Je vidět, že pouze u Portugalska se situace zlepšila, lépe řečeno, zůstala přibližně stejná.