Indikátor housing expenditures-to-income

Indikátor housing expenditures-to-income měří míru zatížení domácností, které si pořizují vlastnické bydlení prostřednictvím hypotečního úvěru. Výsledek udává, kolik procent z měsíčních disponibilních příjmů domácnosti vynakládají na hypoteční splátky a na náklady spojené s bydlením.

Pro tento indikátor je třeba určit předpoklady hypotečního úvěru, jelikož ve skutečnosti jsou podmínky hypotečních úvěrů značně individuální. Každá instituce poskytující hypoteční úvěry se řídí svou interní metodikou, kdy faktory jako je příjem, doba fixace, výdaje žadatele, věk klienta, jeho bonita či úvěrová historie mohou hrát odlišnou roli ve stanovování ceny hypotečního úvěru. V této práci budou zohledněny především výše hypotečního úvěru, úroková sazba a doba splatnosti.

Domácnost si samozřejmě nemůže vzít hypoteční úvěr v hodnotě nemovitosti samotné⁴, čili pro potřeby této práce je předpokladem výše vlastních zdrojů domácností ve výši 10 % z hodnoty nemovitosti (Banky.cz 2021). Informace o výši úrokových sazeb jsou čerpány ze systému časových řad ARAD, které publikuje ČNB.

Tabulka č. 3: Výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů mezi lety 2013-2020 (v %)

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

3,15 2,57 2,22 1,96 2,22 2,79 2,35 2,01

Zdroj: ČNB 2021, vlastní zpracování

V tabulce č. 3 je možné vidět vývoj výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů mezi lety 2013 až 2020 uvedených v procentech. Nejvyšší úroková míra nabývala hodnoty 3,15

%, jednalo se o první rok sledovaného období. Nejnižší úrokovou míru je možné vidět v roce 2016, nabývala hodnoty lehce pod 2 %, konkrétně 1,96 %. Za celé sledované období došlo ke snížení úrokové míry o 1,14 %.

4Tento limit se nazývá LTV (Loan To Value) a označuje poměr mezi výší půjčky a hodnotou nemovitosti.

V této práci budeme počítat s 90 % LTV hypotéky.

30

Doba splatnosti hypoték je důležitým faktorem, který se mění především dle věku žadatele. Dle serveru iDnes.cz (2012) je průměrná doba splatnosti bankami poskytovaných hypotečních úvěrů mezi 23 až 25 lety. Pro tuto práci je tedy stanovena doba splatnosti hypotečních úvěrů na 25 let.

Na základě výše zmíněných parametrů jsou vypočteny jednotlivé hypoteční splátky, ke kterým je následně zapotřebí přičíst náklady spojené s bydlením jednotlivých domácností. Výše nákladů na bydlení je závislá na více proměnných, avšak pro potřeby této práce jsou využita data ze šetření Českého statistického úřadu o Příjmech a životních podmínkách domácností (SILC).

Tabulka č. 4: Průměrné měsíční náklady na bydlení za domácnost ve Zlínském kraji v letech 2013-2020 (v Kč)

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Náklady

na bydlení 4 479 4 351 4 265 4 322 4 396 4 380 4 339 4 282

Zdroj: ČSÚ 2021a, vlastní zpracování

Náklady na bydlení jsou závislé na technickém vybavení domu či bytu, na možnostech vytápění apod. V tabulce č. 4 jsou uvedeny průměrné měsíční náklady na bydlení za jednu domácnost ve Zlínském kraji za období 2013 až 2020. Tyto náklady jsou uvedeny v českých korunách. Náklady na bydlení zahrnují platby za dodávky energií, vodné, stočné a ostatní služby spojené s bydlením, přičemž nejvyšší náklady jsou vynaloženy na úhradu elektřiny. Náklady na bydlení se po celé sledované období pohybovaly nad 4 000 Kč. Nejnižší průměrné náklady na bydlení byly v roce 2015, kdy dosahovaly výše 4 265 Kč. Za celé sledované období došlo k poklesu průměrných nákladů na bydlení o 197 Kč na výsledných 4 282 Kč.

31

Graf č. 6: Vývoj indikátoru housing expenditures-to-income ve Zlínském kraji v letech 2013-2020 (v %)

Zdroj: Inem.cz, ČSÚ, ČNB, vlastní zpracování

V grafu č. 6 jsou zobrazeny výsledné míry zatížení vlastnického bydlení v letech 2013 až 2020 v různých příjmových skupinách obyvatel Zlínského kraje. Finanční dostupnost bydlení se zhoršuje pouze u čtvrté příjmové skupiny obyvatel. U všech ostatních příjmových skupin se finanční dostupnost vlastnického bydlení v čase zlepšuje.

V České republice je obecně tolerovaná hranice míry zatížení náklady na bydlení 30 %, pod hranicí této výše míry zatížení se po celé sledované období pohybovaly všechny příjmové skupiny obyvatel Zlínského kraje.

1. 10 % 2. 10 % 3. 10 % 4. 10 % 5. 10 % 6. 10 % 7. 10 % 8. 10 % 9. 10 % 10. 10 % 2013 28.92 19.63 16.67 14.99 13.85 12.79 11.59 10.16 8.40 5.30 2014 29.08 19.39 16.52 14.93 13.77 12.63 11.46 10.14 8.36 5.11 2015 28.50 19.12 16.36 14.85 13.71 12.60 11.29 9.94 8.25 5.20 2016 29.21 19.76 16.87 15.40 14.16 12.92 11.73 10.30 8.55 5.34 2017 29.26 20.03 17.56 16.12 14.78 13.48 12.23 10.60 8.80 5.53 2018 27.45 19.46 17.11 15.66 14.41 13.13 11.70 10.16 8.45 5.45 2019 26.91 19.05 16.76 15.29 14.10 12.78 11.41 9.83 8.15 5.30 2020 26.43 18.82 16.63 15.15 13.83 12.52 11.18 9.61 7.94 5.27 0.00

5.00 10.00 15.00 20.00 25.00 30.00 35.00

Míra zatížení vlastnického bydlení v %

Příjmová skupina

32

Tabulka č. 5: Změny míry zatížení vlastnického bydlení ve Zlínském kraji v období 2013-2020

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

1. 10 % x 0,162 -0,586 0,714 0,054 -1,814 -0,538 -0,480 2. 10 % x -0,241 -0,276 0,639 0,274 -0,568 -0,412 -0,226 3. 10 % x -0,149 -0,163 0,509 0,693 -0,447 -0,354 -0,132 4. 10 % x -0,060 -0,076 0,549 0,716 -0,458 -0,368 -0,144 5. 10 % x -0,079 -0,064 0,452 0,625 -0,373 -0,314 -0,269 6. 10 % x -0,162 -0,034 0,320 0,566 -0,348 -0,352 -0,260 7. 10 % x -0,129 -0,171 0,439 0,497 -0,528 -0,295 -0,230 8. 10 % x -0,023 -0,192 0,359 0,298 -0,444 -0,328 -0,215 9. 10 % x -0,040 -0,115 0,301 0,252 -0,344 -0,307 -0,208 10. 10 % x -0,190 0,090 0,138 0,196 -0,081 -0,154 -0,028 Zdroj: Inem.cz, ČSÚ, ČNB, vlastní zpracování

V tabulce č. 5 lze pozorovat relativní změny výše indikátoru housing expenditures-to-income v jednotlivých letech za období 2013 až 2020. Největší změnu finanční dostupnosti lze pozorovat u všech příjmových skupin v roce 2018, kdy míra zatížení poklesla v průměru o 0,541 %. Naopak k největšímu nárustu míry zatížení došlo v roce 2016, v průměru o 0,442 %. Jediným obdobím, kdy nedošlo ke snížení míry zatížení vlastnického bydlení v žádné příjmové skupině obyvatel bylo v letech 2016 až 2017. Dle očekávání je nejhorší finanční dostupnost v nejnižší příjmové skupině. Ačkoli je u nejnižší příjmové skupiny nejhorší finanční dostupnost bydlení, tak v této skupině došlo k největšímu zlepšení a to v průměru o 0,356 % Pokud vezmeme v úvahu již zmíněné „pravidlo palce“, kdy je bydlení finančně dostupné při míře zatížení nižší nebo rovno 25 %, pak vlastnické bydlení je dostupné po celé sledované období od druhé příjmové skupiny výše, nesmíme však zapomínat na předpoklad, že mají domácnosti naspořeno alespoň 10 % z ceny nemovitosti, což může být v reálném světě problém. Dle Miroslava Zámečníka, hlavního poradce České bankovní asociace, jsou úspory mezi obyvateli rozloženy nerovnoměrně a rostou především u vyšších příjmových skupin (Hovorková 2021).

33 6.2.3. Testování hypotézy

Dílčím cílem této práce je verifikovat či falsifikovat hypotézu, že: „schopnost pořizovat si vlastnické bydlení se u nejnižší příjmové skupiny ve zkoumaném období zhoršuje“. V České republice je jasně převažující trend preference vlastnického bydlení před nájemním bydlením, až 75 % domácností ČR žije ve vlastním (OECD 2021a).

Jedním z hlavních důvodů pro stanovení hypotézy v tomto znění tedy byl fakt, že ceny nemovitostí rostou rychleji, než disponibilní příjmy domácností a především nízkopříjmové skupiny domácností, které nově vstupují na trh bydlení, pak nejsou schopny realizovat svou potřebu vlastnit bydlení. Hypotéza je stanovena s předpokladem, který se v následujících kapitolách prokáže jako pravdivý, že vlastnické bydlení je ve Zlínském kraji dostupnější než bydlení nájemní.

K testování hypotézy bylo zvažováno využití výsledků indikátorů price-to-income a housing expenditures-to-income. Dle indikátoru price-to-income, který nám udává počet ročních disponibilních příjmů potřebných ke koupi nemovitosti z vlastních zdrojů, bylo v roce 2013 u nejnižší příjmové skupiny potřeba 10,57 ročních disponibilních příjmů. V průběhu sledovaných let došlo ke zhoršení o 3,63 na výsledných 14,2 disponibilních ročních příjmů. Druhým sledovaným ukazatelem je housing expenditures-to-income, který udává kolik procent z měsíčních disponibilních příjmů domácnosti vynakládají na hypoteční splátky a na náklady spojené s bydlením. U tohoto ukazatele došlo u nejnižší příjmové skupiny ke zlepšení finanční dostupnosti bydlení, a to o 2,49 %. V roce 2013 byla míra zatížení 28,92 %, v posledním sledovaném roce pak 26,43 %. Tento výsledek je velmi překvapující, avšak vysvětlení je jednoduché. Pro potřeby této práce byl stanoven předpoklad pro výpočet indikátoru housing expenditures-to-income, a to vlastní zdroje pro financování koupě nemovitosti ve výši 10 % z ceny nemovitosti. Tento předpoklad je ale u nejnižší příjmové skupiny nereálný a tudíž jsou výsledky indikátoru housing expenditures-to-income pro danou testovanou hypotézu irelevantní.

Testování tedy probíhá jen na základě indikátoru price-to-income, na jehož základě je hypotéza, která zní: „schopnost pořizovat si vlastnické bydlení se u nejnižší příjmové skupiny ve zkoumaném období zhoršuje“, verifikována.

34

6.3. Vývoj finanční dostupnosti nájemního bydlení

Tato kapitola obsahuje měření finanční dostupnosti nájemního bydlení ve Zlínském kraji, a to pomocí indikátoru rent-to-income. Stejně jako u analýzy vývoje finanční dostupnosti vlastnického bydlení, je i zde zapotřebí stanovit si průměrnou cenu nájemního bydlení za m², k čemuž poslouží opět databáze Inem.cz. Postup úpravy dat bude z důvodu celistvosti práce stejný. Budou tedy odstraněny byty označené jako projekt, ve výstavbě a k demolici, dále budou odstraněny duplicitní inzeráty. Dalším krokem je vypočtení cen za m² u každé jednotlivé nemovitosti prostým dělením ceny jednotky a její příslušné podlahové plochy. Z těchto hodnot je poté za každý rok v období 2013 až 2020 vypočtena průměrná měsíční cena v kč za m², která je následně ještě očištěna o inflaci.

Graf č. 7: Vývoj průměrné měsíční ceny/m² nájemního bydlení ve Zlínském kraji v letech 2013-2020 (v Kč)

Zdroj: Inem.cz, vlastní zpracování

V letech 2013 až 2015 je patrný pouze mírný nárust cen. V roce 2016 došlo k prvnímu poklesu průměrné ceny za m² a to o 12 Kč. V grafu 4 je největší nárust cen možné sledovat od roku 2017 do roku 2019, v tomto období došlo k nárustu o 20,5 %.

Naopak v roce 2020 došlo meziročně dokonce ke snížení ceny za m² o 20 Kč, tedy

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Cena za m2 (v Kč)

Rok

35

o 8,7 %. Rent Index⁵, zveřejňovaný společností Deloitte, poklesl ve Zlínském kraji mezikvartálně ve 4 kvartálu roku 2020 o 3,5 %, což je hned po Praze druhý největší pokles v zemi (2021b). Tato skutečnost může být zapříčiněná zvýšením nabídky bytů na trhu s bydlením, ke které došlo kvůli pandemii covidu-19. Přesněji řečeno kvůli odlivu studentů z univerzitních měst či kvůli omezení cestovního ruchu, kdy se byty určené ke krátkodobému pronájmu pro turisty začaly objevovat na trhu s dlouhodobým nájemním bydlením. Za celé sledované období pak došlo k růstu průměrné měsíční ceny nájemního bydlení ve Zlínském kraji o 39 Kč/m².

6.3.1. Indikátor rent-to-income

Indikátor rent-to-income se využívá k měření míry zatížení domácnosti, které si pořizují nájemní bydlení. Výsledek nám poté udává, kolik procent z měsíčních disponibilních příjmů musí domácnosti vynakládat na nájemné a náklady spojené s bydlením. Nejdříve je nutné vynásobit průměrnou poptávanou plochu, která byla stanovena na 30 m², průměrnou měsíční cenou nájemního bydlení na m². K těmto výsledkům jsou následně připočteny náklady na bydlení z tabulky č. 4. Výsledné hodnoty jsou pak děleny měsíčními čistými příjmy, což nám dává míru zatížení domácností nájemním bydlením. Vývoj tohoto indikátoru ve Zlínském kraji v letech 2013 až 2020 lze vidět na níže uvedeném grafu č. 8.

5Rent Index udává % změnu ceny nájmu bytů oproti předchozímu období (Q3 2020). Data sbírá z realitních portálů.

36

Graf č. 8: Vývoj indikátoru rent-to-income ve Zlínském kraji v letech 2013-2020 (v

%)

Zdroj: Inem.cz, ČSÚ, vlastní zpracování

Pouze u nejvyšší příjmové skupiny se míra zatížení nájemním bydlením pohybuje pod tolerovanými 30 %. U první až osmé příjmové skupiny se míra zatížení pohybuje nad 50 % a dá se tak říct, že je pro tyto skupiny nájemní bydlení nedostupné. U všech příjmových skupin je však vidět snížení míry zatížení náklady na nájemní bydlení v čase, což je pozitivní trend.

Soukromé nájmy na tržní úrovni se ukázaly pro většinu příjmových skupin obyvatel Zlínského kraje jako nedostupné, což má za následek, že tyto skupiny zůstávají v bydlení s nižším standardem, například v ubytovnách (OECD 2021a). Pro ty nejzranitelnější je zde možnost sociálního bydlení. Zlínský kraj zabezpečuje ve 34 organizačních jednotkách celkem 64 sociálních služeb (2021). I když je zvýšení nabídky sociálního bydlení politickým cílem mnoha obcí, je v současné době městská bytová

1. 10 % 2. 10 % 3. 10 % 4. 10 % 5. 10 % 6. 10 % 7. 10 % 8. 10 % 9. 10 % 10. 10 % 2013 163.4 110.9 94.2 84.7 78.3 72.3 65.5 57.4 47.5 29.9 2014 167.6 111.8 95.3 86.1 79.4 72.8 66.1 58.4 48.2 29.4 2015 163.2 109.5 93.7 85.1 78.5 72.1 64.7 56.9 47.2 29.8 2016 163.2 110.3 94.2 86.0 79.1 72.1 65.5 57.6 47.7 29.8 2017 156.0 106.8 93.6 85.9 78.8 71.9 65.2 56.5 46.9 29.5 2018 149.2 105.8 93.0 85.1 78.3 71.4 63.6 55.2 46.0 29.6 2019 148.9 105.4 92.8 84.6 78.0 70.7 63.1 54.4 45.1 29.3

2020 130.5 93.0 82.1 74.8 68.3 61.8 55.2 47.5 39.2 26.0

0.0

37

výstavba minimální. To má za následek dlouhé pořadníky lidí, kteří žádají o sociální bydlení. (OECD 2021a).

6.4. Porovnání finanční dostupnosti vlastnického a nájemního bydlení Aby bylo možné porovnat finanční dostupnost vlastnického a nájemního bydlení, je potřeba vypočíst poslední indikátor, a to price-to-rent. Prostřednictvím tohoto indikátoru je možné sledovat relativní výdaje na bydlení. Pro doplnění tohoto srovnání bude následně porovnán indikátor rent-to-income a housing expenditures-to-income.

6.4.1. Indikátor price-to-rent

Indikátor price-to-rent hodnotí relativní vývoj cen nemovitostí a cen nájmů. Je to tedy vhodný indikátor k porovnání finanční dostupnosti vlastnického a nájemního bydlení, neboli jejich cenovou výhodnost v relativních číslech. V absolutním pojetí však nemá vypovídací hodnotu, jelikož zde není zohledněn příjem obyvatel. Obvyklým postupem u tohoto ukazatele je nezahrnování nákladů na bydlení do výpočtu, jelikož aby bylo možné srovnání s celkovými měsíčními náklady na nájem, bylo by třeba vypočítat roční náklady na bydlení. Tímto by došlo ke zvýšení čitatele i jmenovatele o stejný poměr, což by nevedlo ke změně oproti výchozí situaci. Další odlišností tohoto indikátoru je identičnost výsledků napříč příjmovými skupinami. V čitateli je tedy cena bytů o rozloze 30 m² ve Zlínském kraji v letech 2013 až 2020, data za období 2014-2019 jsou navíc navýšena o 4% daň z nemovitosti. Ve jmenovateli je uvedena cena za roční nájem bytů ve Zlínském kraji, taktéž o rozloze 30 m², bez nákladů na bydlení.

38

Graf č. 9: Vývoj indikátoru price-to-rent ve Zlínském kraji v letech 2013-2020

Zdroj: Vlastní zpracování na základě Inem.cz

Výsledné hodnoty indikátoru price-to-rent jsou uvedeny v grafu č. 9. Čím nižší je výsledek indikátoru ,tím výhodnější je koupě vlastnického bydlení a naopak čím vyšší je výsledek, tím výhodnější je nájemní bydlení. Jedna z nejznámějších interpretací výsledků indikátoru price-to-rent je ta od společnosti Trulia. Interpretační klíč je představen v tabulce č. 6.

Tabulka č. 6: Interpretace výsledků indikátoru price-to-rent Interpretační klíč k výsledkům indikátoru price-to-rent P/R: 1-15 Vlastnické bydlení je levnější než nájemní

P/R:

16-20 Vlastnické bydlení je dražší než nájemní, ale za určitých okolností může mít finanční smysl

P/R: 21 + Nájemní bydlení je levnější než vlastnické Zdroj: Trulia 2020, vlastní zpracování

Dle tohoto indikátoru lze konstatovat, že vlastnické bydlení bylo finančně dostupnější v období 2013 až 2019. V roce 2020 dosahoval ukazatel výsledné hodnoty 18,3, což znamená, že vlastnické bydlení bylo v tomto roce finančně méně dostupné než nájemní bydlení, avšak je zapotřebí detailnější analýzy k určení správnosti tohoto výsledku. Je totiž zapotřebí brát v úvahu více faktorů v kontextu dané oblasti. Po celé sledované období tedy nelze jednoznačně potvrdit výhodnost nájemního bydlení nad vlastnickým bydlením.

12.2 12.1 12.6 13.8 15.0 15.0 14.7

18.3

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Výše indikátoru price-to-rent

Rok

39

6.4.2. Porovnání míry zatížení nájemního a vlastnického bydlení

Pro doplnění analýzy finanční dostupnosti vlastnického a nájemního bydlení je provedeno srovnání indikátorů rent-to-income a indikátoru housing expenditures-to-income. Pro přehlednost grafu bude toto srovnání provedeno jen u první, páté a desáté příjmové skupiny obyvatel Zlínského kraje.

Graf č. 10: Porovnání vývoje indikátoru housing-expenditures-to-income a rent-to-income ve Zlínském kraji v letech 2013-2020

Zdroj: Inem.cz, ČSÚ 2021, vlastní zpracování

V grafu č. 10 je vyobrazeno porovnání výsledků indikátoru price-to-income a indikátoru housing expenditures-to-income. Pro lepší přehlednost grafu je srovnání provedeno jen u první, páté a desáté příjmové skupiny obyvatel Zlínského kraje v letech 2013 až 2020. Přerušovanou čarou je znázorněna míra zatížení nájemního bydlení, míra zatížení vlastnického bydlení je pak znázorněná plnou čarou. V grafu je možné vidět, že míra zatížení nájemního bydlení je ve všech příjmových skupinách vyšší, než míra zatížení vlastnického bydlení, přičemž u vlastnického bydlení lze pozorovat téměř konstantní vývoj míry zatížení u všech příjmových skupin. U nájemního bydlení lze spatřovat spíše klesající trend, a to především v posledních letech. Nejméně dynamický vývoj vykazuje u obou forem bydlením nejvyšší příjmová skupina obyvatel.

0

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Míra zatížení v %

Rok

1. 10 % H/I 5. 10 % H/I 10. 10 % H/I 1. 10 % R/I 5. 10 % R/I 10. 10 % R/I

40

Graf č. 11: Vývoj průměrné míry zatížení vlastnického a nájemního bydlení pro všechny příjmové skupiny obyvatel Zlínského kraje mezi lety 2013 až 2020

Zdroj: Inem.cz, ČSÚ 2021, vlastní zpracování

Zprůměrováním měr zatížení vlastnického a nájemního bydlení všech příjmových skupin Zlínského kraje v letech 2013 až 2020 dojdeme k hodnotám uvedeným v grafu č. 11. Zelenou čarou je znázorněna průměrná míra zatížení nájemního bydlení, modrou čarou je znázorněna míra zatížení vlastnického bydlení. Pod hranicí 30 % se nachází pouze hodnoty indikátoru housing expenditures-to-income a tento indikátor zároveň vykazuje téměř konstantní trend. Co se týče průměrné míry zatížení nájemního bydlení, ta se pohybuje během celého sledovaného období nad 60 % a vykazuje klesající trend, především od roku 2019.

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

R/I 80.4 81.5 80.1 80.6 79.1 77.7 77.2 67.8

H/I 14.23 14.14 13.98 14.42 14.84 14.3 13.96 13.74

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90

Míra zatížení v %

Rok

41

7. Diskuse výsledků a návrhy hospodářsko-politických opatření

Hlavním cílem této bakalářské práce byla analýza finanční dostupnosti vlastnického a nájemního bydlení v různých příjmových skupinách obyvatel Zlínského kraje v období 2013 až 2020. Z výsledků indikátoru price-to-income vyplývá, že schopnost pořizovat si vlastnické bydlení z vlastních zdrojů se ve sledovaném období zhoršuje. Z výsledků druhého indikátoru hodnotícího finanční dostupnost vlastnického bydlení, housing expenditures-to-income, však vyplývá, že se schopnost pořizovat si vlastní bydlení prostřednictvím hypotečního úvěru v čase zlepšuje. Toto zlepšení je však pouze nepatrné a u nejnižších příjmových skupin i sporné, jelikož nelze v reálném světě předpokládat, že mají tyto domácnosti našetřeny vlastní zdroje ve výši 10 % z ceny kupované nemovitosti. Dá se tak konstatovat, že finanční dostupnost vlastnického bydlení se během sledovaného období zhoršuje. Finanční dostupnost nájemního bydlení se mezi lety 2013 až 2020 zlepšila, a to u všech příjmových skupin. Z analýzy dále vyplývá, že vlastnické bydlení je ve Zlínském kraji finančně dostupnější, než bydlení nájemní.

Ceny bytů rostou rychlým tempem. Cena v Kč za m² vlastnického bydlení se během sledovaného období více než zdvojnásobila, z výchozích 21 182 Kč na 44 204 Kč.

K růstu cen došlo také na trhu s nájemním bydlením, kdy cena v Kč za m² vzrostla během let 2013 až 2020 o 39 Kč, tedy o 22,9 %. Vysvětlení, proč dochází k tak rychlému tempu růstu cen nemovitostí, by mohlo být náplní další celé odborné práce. Na základě teorie uvedené v teoretické části této práce budou alespoň nastíněny možné důvody tohoto růstového trendu.

Poptávka po, především vlastnickém, bydlení je vysoká a stále roste, na což neadekvátně reaguje strana nabídky. Česká republika obecně se potýká s trvalým nedostatkem nabízených bytů, jelikož stavební činnost⁶ je stále na úrovni jako před rokem 2009 (OECD 2021a). Pandemie covidu-19 na jaře v roce 2020 navíc zastavila většinu stavebních projektů, což mělo za následek pokles počtu dokončených obydlí.

Nedostatečnou nabídku bydlení na trhu lze vysvětlit také dalšími faktory, například

6Měřeno počtem zahájené a dokončené výstavby.

42

nedostatkem kvalifikovaného výrobního faktoru práce, tedy jak stavebních dělníků, tak vedoucích pracovníků. To vede k prodlužování doby výstavby a k růstu stavebních nákladů. Dalším faktorem ovlivňujícím nabídku bydlení jsou stavební povolení. Světová banka provádí každoročně průzkumy a vydává zprávu pod názvem Doing Business.

Z tohoto průzkumu z roku 2020 vychází, že Česká republika je na 157. místě v „řešení stavebních povolení“. Vyřídit stavební povolení v ČR obnáší 21 kroků a trvá v průměru 246 dnů, kdežto v zemích OECD je zapotřebí 12,7 kroků a 152,3 dne (The world bank 2021) Dle výše uvedených údajů lze komplikované a dlouhotrvající stavební řízení zařadit mezi důležité faktory, které ovlivňují nabídku na trhu s bydlením.

Co se pak týče poptávky po vlastnickém bydlení, ta je ovlivněna především třemi faktory, které již byly v práci zmíněny: úrokovými sazbami, náročností podmínek pro sjednání hypotečního úvěru a zavedením a následným zrušením daně z nabytí nemovitosti. Kdy především zrušení daně z nabytí nemovitosti mělo pozitivní dopad na finanční dostupnost vlastnického bydlení, jelikož došlo ke snížení už tak vysokých nákladů na pořízení.

Kvůli poměrně nízkým úrokovým sazbám jsou hypotéky dostupné, což je výhodné pro lidi pořizující si bydlení pro vlastní spotřebu. Problematická je situace, kdy se z bydlení stává investice, tedy situace, kdy si lidé kupují nemovitosti za účelem zisku.

Tato problematika se týká především investičních společností nakupujících velké množství nemovitostí do investičních fondů (AV ČR 2021b).

Dílčím cílem této bakalářské práce bylo testování hypotézy, že: „schopnost pořizovat si vlastnické bydlení se u nejnižší příjmové skupiny ve zkoumaném období zhoršuje“. Z výsledků vyplývá, že i přes rychlé tempo růstu cen nemovitostí, je během

Dílčím cílem této bakalářské práce bylo testování hypotézy, že: „schopnost pořizovat si vlastnické bydlení se u nejnižší příjmové skupiny ve zkoumaném období zhoršuje“. Z výsledků vyplývá, že i přes rychlé tempo růstu cen nemovitostí, je během

In document Hlavní práce78261_fort01.pdf, 2.2 MB Stáhnout (Stránka 38-0)