Jak se rodívalo ve Vrchlabí

Samotná podoba poskytované holistické péče porodních asistentek měla několikaletý vývoj.

Porodní asistentky musely dozrát do této kom-plexnosti a  sice dlouhodobým studiem odbor-ných informací, a hlavně vlastní praxí. Velice se ujalo pozorování a respektování vlastní fyziolo-gie porodního procesu s  minimálním zásahem zdravotníků, nevyžadoval si to stav rodičky či novorozence. Porodní asistentky byly zvyklé ženy při porodu nerušit, ale spíše je podpořit v jejich relaxaci a uvolnění. Umožňovaly jim se tzv. vzdálit – díky fyziologickému hormonální-mu koktejlu. Bylo dobrým zvykem nebýt celou dobu se ženou v Relaxačním pokoji a možným pozorováním jí tak případně rušit, ale sedávat občas také na chodbě před tímto pokojem. Zku-šené porodní asistentky byly schopné jen podle vokalizace ženy rozpoznat, v jaké fázi porod je, a  jak postupuje. Při vlastní péči o  rodící ženu byly zachované všechny doporučení pro pro-fesionální sledování průběhu porodu a  ženám byla poskytována bezpečná a respektující péče.

Aby porodní asistentka dokázala o  rodící ženu profesionálně pečovat, musí být schopna roz-poznat možná rizika a  patologie v  průběhu porodu. Je to porodní asistentka, která musí ženu provést porodem a  je to právě porodní asistentka, která musí vědět, kudy ženu vést.

Opravdu profesionální péče se nezakládá na žádném extrému – tedy rutinních zákrocích, ale také ne na péči založené jen na přáních rodící ženy. Porodní asistentky by měla vždy objek-tivně posoudit, co je v daný moment pro ženu a plod důležité a zdravé.

Pokud byl průběh porodu fyziologický a rodič-ka nebyla tzv. riziková, mohl porod probíhat podle přestav a  plánů rodící ženy. Myšlenka porodních plánů se zrodila právě na tomto oddělení a  dnes si ženy již péči okolo porodu neumí ani bez porodních plánů představit. Té-měř většina porodů probíhala v jiné poloze než vleže. V poloze litotomické probíhaly většinou porody rizikové či přímo patologické.

had a relaxing and calming effect and helped women overcome fear and pain. Homoeopathy, aromatherapy, calming music and dim light were part of this process. A midwife accom-panied the woman throughout the entire pro-cess. She checked the physiological functions of the mother, heart sounds of the foetus and water temperature. Needless to say, the option to give birth in the water did not contribute to the popularity of this maternity hospital. Water birth is discussed in the next chapter.

If a  woman decided not to give birth in the water, she gave birth in a  different position outside the tub. Most women delivered their baby in a kneeling position. In some cases, the birth stool was used. Some women decided to give  birth in an upright position, some pre-ferred lying on their side. The correct position or guidance was offered by the midwife in cooperation with the woman in labour.

It is important to highlight that each woman in labour was approached individually. During childbirth, women with normal labour were not given any medication or epidural anaesthe-sia. Midwives often used non-pharmacologi-cal painkillers (aromatherapy, Bach essences, application of dry heat in the form of rubber containers filled with hot water and placed on the underbelly and back). When the child was born, it stayed with the mother almost contin-uously. Babies were given a  bath every other day. Women usually had only minor wounds, episiotomy was not performed and women were able to care for their baby immediately after birth. The maternity hospital in Vrchlabí boasted a  very low percentage of episioto-mies and caesarean sections. Facts proving excellent obstetric outcomes are evidenced by comparative statistics. During the years 2000–2007, when the hospital in Vrchlabí ex-perienced its peak, the percentage of episioto-mies ranged from 2.1 % to 4.7 %. In contrast, the national average ranged from 46.6  % to 63.2 %. Another indicator of excellent obstetric care is the percentage of caesarean sections

Ženy hodně upřednostňovaly pobyt ve vodě, a  to nemuselo nutně souviset se samotným porodem do vody. To již vyplynulo ze situa-ce a  vývoje porodu. Rodičky se pobytem ve vodním prostředí výrazně zklidnily, zrelaxovaly a odpočinuly si. Jednalo se o jakýsi druh práce se strachem a s bolestí. Během pobytu ve vodě se mohla podávat homeopatie či aromaterapie.

Pobyt byl doprovázen porodní zklidňující hudbou a přítmím. Po celou dobu pobytu ženy ve vaně, byla žena kontrolována porodní asistentkou.

Sledovaly se fyziologické funkce matky, ozvy plodu a teplota vody, sledovala se doba pobytu ženy ve vodě. Je pravda, že možnost zvolit si místo porodu vanu plnou vody, přispělo k oblí-benosti této porodnice. O samotném porodu do vody více pojednáváme v následující kapitole.

Pokud žena do vany neporodila, rodila v jiné po-loze mimo lázeň. Většina žen zaujímala polohu v kleku. Porodní stolička byla používána ve spe-cifických případech. Některé ženy porodily ve stoji. Jiné preferovaly polohu na boku. Vlastní polohou pro porod doporučovala porodní asis-tentka samozřejmě v komunikaci s rodící ženou.

Rády bychom zdůraznily, že se k  rodící ženě přistupovalo vždy individuálně. Během porodu se ženám nepodávala žádná medikace (myšle-no fyziologické porody), s  epidurální anestezií se nepracovalo. Porodní asistentky často vy-užívaly nefarmakologické metody tišení po-rodní bolesti (aromaterapie, Bachovy esence, aplikace suchého tepla formou termoforů na podbřišek a záda). Po porodu zůstávalo děťátko s maminkou téměř nepřetržitě. Koupalo se až druhý den. Ženy měly většinou velmi malá po-ranění, episiotomie se rutinně nikdy nedělala, ženy byly schopné se o  děťátko ihned starat.

Porodnické oddělení ve Vrchlabí se opakovaně pyšnilo velmi malým procentem epiziotomií a  císařských řezů. Fakta o  skvělých porodnic-kých výsledcích dokládá i  srovnávací statistika.

Z let roku 2000–2007, kdy porodnice ve Vrch-labí prožívala svůj vrchol, můžeme uvést, že procento episiotomií se pohybovalo od 2,1  % do 4,7  %. Oproti tomu celorepublikový průměr

episiotomií byl v  těchto letech od 46,6  % do 63,2  %. Dalším ukazatelem poskytované porod-nické péče je procento provedených císařských řezů. Vrchlabí tento způsob zakončení porodu vykázalo ve výše zmíněném období ve 4,1 % do 9,9  %. Celorepublikový průměr se pohyboval od 13,1 % do 20,0 %. I na základě těchto vý-sledků můžeme tvrdit, že porodnice ve Vrchlabí předběhla svoji dobu (Pavlíková, 2019).

Porodnice Vrchlabí dále získala jako jedna z prv-ních republice titul Baby-friendly Hospital, tedy titul nemocnice přátelské matkám a jejich dětem.

Ženy z  porodnice odcházely v  99  % jako kojí-cí matky bez příkrmu a  s  dobře rozběhnutou laktací. Velmi se dbalo na to, aby maminkám bylo při přikládání pomáháno a  technické ne-dostatky byly co nejdříve řešeny. Ženy, které měly opožděný nástup laktace, měly možnost své děťátko dokrmovat mateřským mlékem dováženým z banky mateřského mléka z Hradce králové. Dokrm vždy probíhal alternativně po-mocí lžičky, kalíšku, stříkačky či suplementu.

Pokud případně nastal problém s  kojením po propuštění z  porodnice, ženy mohly kdykoliv zavolat a  svůj problém s  kojením konzultovat telefonicky, neboť byla non –stop v  provozu horká linka kojení či mohly dojet osobně a svůj problém tím řešit přímo na místě na oddělení.

Většina porodních asistentek pracujících ve Vrchlabí, prošla teoreticko-praktickým výcvi-kem pod vedením velmi zkušené a  na vysoké úrovni postavené porodní asistentky paní Barbary Kosfeld, kterou do České republiky opakovaně zvala porodní asistentka Zuzana Štromerová. Tato známá a  uznávaná porodní asistentka pochází z Německa a její lektorské umění nemělo a  nemá konkurenci. Barbara Kosfeld učí porodní asistentky, jak zkvalitňovat péči o těhotné a rodící ženy staletími ověřený-mi praktikaověřený-mi.

performed. The maternity hospital in Vrchlabí performed, in the given period, only from 4.1 % to 9.9  % of caesarean sections. The national average ranged from 13.1 % to 20.0 %. As the results show, the maternity hospital in Vrchlabí was far ahead of its time (Pavlíková, 2019).

Moreover, the hospital was designated, as one of the first hospitals in the Czech Republic, as a baby-friendly maternity hospital.

99  % of women who left the hospital had no problems with breast feeding and lactation.

Midwives helped women with breastfeeding technique and ensured that before leaving the hospital, every problem was solved. Women who had a  delayed onset of lactation had the opportunity to feed their baby with milk delivered from a  breast milk bank located in the town of Hradec Králové. The supplemen-tary feeding was done by spoon, cup, syringe or supplement. If there was a  problem with breastfeeding after discharge from hospital, women could always call the hospital and consult about their problem by phone, because there was a  non-stop breastfeeding line, or they could solve the problem in person.

Most midwives working in Vrchlabí participat-ed in theoretical and practical training under the guidance of experienced and high-level midwife Barbara Kosfeld, who was repeatedly invited to the Czech Republic by midwife Zu-zana Štromerová. Barbara Kosfeld is a  well-known and respected midwife who comes from Germany and whose lecturing art is very beneficial. Barbara Kosfeld teaches mid-wives how to improve the care for pregnant and labouring women by showing them vari-ous practices that survived over centuries.

3.4 The influence of the midwife