• Nebyly nalezeny žádné výsledky

V této kapitole jsou seřazeny abecedně nejznámější památky, které se nacházejí na území Prahy 8. Seznam všech památek obvodu uvádím v příloze č. 1.

1.4.1 H ř bitov Ď áblice

„Ďáblický hřbitov je po Olšanech druhý největší v Praze s rozlohou 29,3 ha. Jeho stavbu navrhl architekt Vlastislav Hofman v kubistickém stylu, který je patrný zejména na obvodové zdi a kapli. Je zde více než 20 000 pohřbených.

Větší část hřbitova je zatím hroby neobsazena. V kruhovém prostoru uprostřed je Čestné pohřebiště s hroby jugoslávských a italských partyzánů a obětí revoluce 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi bylo upraveno Čestné

pohřebiště třetího odboje - popravených a umučených obětí komunismu v 50. letech, které zde byly tehdy tajně pohřbívány, včetně dětí zemřelých v komunistických věznicích. Na pomníku jsou ruce propletené ostnatým drátem a v trávě desky se jmény obětí, pokud se dala zjistit.“15

13 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 24

14 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 25

15 http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/hrbitov_dablice_ustredni_hrbitov/searchresult=h%F8bitov+%CF%E1blice#searchres (1. 10. 2006)

Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)

1.4.2 Hudební divadlo v Karlín ě

„Otevřeno v roce 1881. Dnes je třetím nejstarším pražským divadlem. Novobarokní budova, která byla původně projektována spíše jako cirkusová manéž. Celý interiér má četné prvky vídeňské secese. Od roku 1917 zde provozoval svůj kabaret Karel Hašler. Nějaký čas zde hostovalo populární divadlo Semafor Jiřího Suchého. V roce 2002 provoz zastavila katastrofální povodeň. Karlínské divadlo prozatím vystupovalo v Kongresovém centru.

Rekonstrukce začala po různých odkladech až v dubnu roku 2005 a nová budova byla slavnostně otevřena v říjnu roku 2006.“16

1.4.3 Invalidovna

„Pozoruhodný barokní objekt postavený pro vysloužilé a zmrzačelé vojáky v letech 1731 - 1737. Původní projekt vypracoval vídeňský dvorní architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu, po jeho smrti projekt dopracoval a stavbu uskutečnil význačný barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Základní kámen ke stavbě položil v r. 1732 sám císař Karel VI.

Dvoupatrová budova Invalidovny měla vlastní správu a provozy. Byly zde obchody, kantýna, hasiči a kominík, lékárna, nemocnice se 138 lůžky, mlýn, jatky, pivovar, vinopalna, dvoutřídní škola pro děti invalidů i vlastní hřbitov. Byly zde i

reprezentační místnosti, důstojnické kasino, čítárna, klubovna, salon, konaly se zde koncerty, různé slavnosti aj.

Tím, že byla Invalidovna postavena oproti původnímu projektu menší, zůstalo na východě volné prostranství, kde se

konaly různé přehlídky a slavnosti. Bylo zde také první pražské dostihové závodiště. Ve 30.

letech 20. st. zde stanoval slavný cirkus Kludský. Po druhé světové válce připadla Invalidovna armádě, objekt využíval Vojenský historický archív a byl zde depozitář architektury Národního technického muzea. Ke značným škodám zde došlo při katastrofálních povodních v roce 2002.“17

1.4.4 Libe ň ská synagoga

„Již v 16. st. vznikla v Libni židovská čtvrť. Ta se značně rozšířila v polovině 18. st., když sem přesídlili Židé, vykázaní císařovnou Marií Terezií z vnitřní Prahy. Ghetto s početným židovským obyvatelstvem mělo i vlastní hřbitov poblíž Libeňského mostu a

16 http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/hudebni_divadlo_v_karline/searchresult=hudebn%ED+divadlo#searchres(1. 10. 2006)

17 http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/invalidovna/searchresult=invalidovna#searchres (1. 10. 2006)

Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)

budovu samosprávy. Náboženským účelům původně sloužila malá synagoga z r. 1592. Byla však ohrožována častými povodněmi a zbourána. Tehdejší židovská obec zakoupila stavební místo a v r. 1846 položila základní kámen ke stavbě nové synagogy. Ta byla dokončena a slavnostně otevřena v r. 1858. Je to trojlodní stavba s obdélníkovým půdorysem v novoromantickém slohu. Poklidný rozvoj židovské Libně byl

přerušen až nacistickou okupací, kdy stejně jako všechny ostatní synagogy u nás byla v r. 1941 i libeňská synagoga uzavřena a zrušena. Nacisté zde ukládali zkonfiskovaný židovský majetek. Za komunistického režimu byl zničen Starý židovský hřbitov i budova rabinátu, jen synagoga dál sloužila jako skladiště, tentokrát bývalému divadlu S. K.

Neumanna (dnes divadlo Pod Palmovkou). Teprve na počátku 90. let byla vrácena židovské náboženské obci.“18

1.4.5 Libe ň ská vodárenská v ě ž

„Válcovitá věž libeňského vodojemu byla postavena v letech 1903 - 4 architektem Františkem Schlafferem podle projektu Kanceláře vodárenské Královského hlavního města Prahy. Věž o výšce 42 m je postavena na kruhovém

půdorysu a má vzhled majáku. Do věžního vodojemu se vešlo 178 m3 vody, má průměr 6,5 m a výšku 5,7 m. Čerpala se sem káranská voda, která zásobovala pitnou vodou nižší části Libně. Po výstavbě Severního Města byly vystavěny nové čerpací stanice a funkce tohoto vodojemu byla zrušena.

Vnitřní zařízení bylo převážně demontováno a koncem 60.

let byla věž opravena, aby byla zachována jako architektonická i technická památka.“19

1.4.6 Libe ň ský zámek

„Ústřední budovou staré Libně je zámek, k němuž přiléhá dvůr a park. Na jeho místě stávala kdysi gotická tvrz, z níž se zachovaly sklepy, přízemí jižního křídla a křídlo západní.

18http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/libenska_synagoga/searchresult=1.4.4%09Libe%F2sk%E1+synagoga#searchres (1. 10. 2006)

19http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/libenska_vodarenska_vez/searchresult=1.4.5%09Libe%F2sk%E1+vod%E1rensk%E1 +v%EC%BE#searchres (1. 10. 2006)

Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)

Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)

Roku 1595 ji Eliška Hoffmannová dala přestavět v pohodlný renesanční zámek se sgrafity v podobě psaníček, jež jsou pod dnešní omítkou. Tento zámek je památný tzv. libeňským mírem, který zde byl uzavřen r. 1608. Na základě této mírové smlouvy bylo zastaveno tažení Matyášova vojska proti jeho bratru Rudolfu II. v Praze. V letech 1882 - 1883 byl na návrh obecních starších a zejména Vojty Náprstka přestavěn na výchovný ústav pro mládež, první svého druhu v Čechách. V r. 1946 byl velký sál upraven pro účely svatební síně. Později zde sídlil Obvodní národní výbor Prahy 8. Teprve v r. 1996 - 1997

byly prováděny náročné rekonstrukce celého objektu. V současné době lze na jediném místě v Praze uzavřít civilní i církevní sňatek pod jednou střechou - v Libeňském zámku ve Velkém sále sňatek civilní a ve vysvěcené a zrestaurované zámecké kapli církevní sňatek. Kaple slouží také jako koncertní sál.“20

1.4.7 Muzeum hlavního m ě sta Prahy

„Zahájilo činnost jako třetí pražské muzeum roku 1883 Městské muzeum pražské.

Ve sbírkách muzea je množství zajímavých a historicky i umělecky cenných předmětů z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Muzeum má rozsáhlé archeologické sbírky, sbírku užitého umění, porcelánu, nábytku, jednu z největších kolekcí cechovních památek v Evropě, sbírky uměleckých

památek od unikátních gotických dřevořezeb přes dřevořezby barokní až ke kolekci kreseb a obrazů malířů 19. a 20. st. včetně originálu kalendářní desky Staroměstského orloje Josefa Mánese.“21

1.4.8 Památník protifašistického odboje - Kobyliská st ř elnice

„Na jih od Ďáblického háje mezi dvěma terénními valy byla vojenská střelnice založená r. 1890. Za fašistické okupace v letech 1939 - 45 byla střelnice vybrána pro účel represivních hromadných poprav českých obyvatel. Zejména po atentátu na říšského protektora R. Heydricha za stanného práva v r. 1942 zde byly denně popravovány desítky mužů a žen. Celkový počet obětí poprav zde dosáhl přes 500 českých vlastenců, zejména z

20 http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/libensky_zamek/searchresult=1.4.6%09Libe%F2sk%FD+z%E1mek#searchres (1. 10. 2006)

21http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/muzeum_hlavniho_mesta_prahy/searchresult=Muzeum+hlavn%EDho+m%ECsta+Pra hy#searchres (1. 10. 2006)

Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)

Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)

řad odbojné české inteligence. Byli zde zastřeleni např. i duchovní české pravoslavné církve, kteří pomáhali ukrývat české parašutisty, účastníky atentátu na R. Heydricha, studenti, příslušníci policie a četnictva, Sokolové, muži i ženy z Lidic a další. V letech 1974 - 75 bylo místo pietně upraveno a v květnu 1975 zde byl odhalen památník, který je součástí parkové úpravy mezi okolní zástavbou a je volně přístupný. Památník je od r. 1978 národní kulturní památkou.“22