Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská
Hlavní specializace: Regionalistika a ve ř ejná správa
Název diplomové práce:
Socioekonomická analýza Prahy 8
Vypracovala: V ě ra Maunová
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Eva He ř manová
Rok: 2006
Prohlášení:
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Socioekonomická analýza Prahy 8“ jsem vypracovala samostatn ě . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.
V Praze, dne 14. prosince 2006 V ě ra Maunová
Pod ě kování:
Ráda bych touto cestou pod ě kovala vedoucí diplomové práce, RNDr.
Ev ě He ř manové za v ě cné p ř ipomínky a odborné vedení p ř i vypracování
mé diplomové práce.
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá socioekonomickou analýzou Prahy 8. Pomocí této analýzy se snaží pojmenovat silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby Prahy 8. Popisuje základní charakteristiku území, strukturu a ekonomickou aktivitu obyvatelstva, místní ekonomiku, sociální a dopravní infrastrukturu. Na základě tohoto popisu je zpracována SWOT analýza, která vymezuje silné, slabé stránky a bariéry a příležitosti budoucího rozvoje Prahy 8.
Annotation
This thesis focuses on socialeconomic analysis of Prague 8. Based on this analysis I am trying to denominate strenght, weaknesses, opportunities and threats of Prague 8. The thesis describes basic characteristics of this territory, structure and economic activity of inhabitants, local economy, social and traffic infrastructure. On grounds of this description SWOT analysis is elaborated. It enumerates strenght, weaknesses, opportunities and threats of future development of Prague 8.
Obsah
OBSAH... 5
ÚVOD ... 7
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 8
1.1 POLOHA PRAHY 8... 8
1.2 CHARAKTERISTIKA PRAHY 8... 9
1.3 HISTORIE PRAHY 8 ... 10
1.3.1 Libeň... 10
1.3.2 Karlín... 11
1.3.3 Kobylisy ... 12
1.3.4 Bohnice ... 12
1.3.5 Čimice... 13
1.3.6 Dolní Chabry ... 13
1.3.7 Ďáblice ... 13
1.3.8 Březiněves... 14
1.4 KULTURNÍ PAMÁTKY... 14
1.4.1 Hřbitov Ďáblice ... 14
1.4.2 Hudební divadlo v Karlíně... 15
1.4.3 Invalidovna ... 15
1.4.4 Libeňská synagoga ... 15
1.4.5 Libeňská vodárenská věž ... 16
1.4.6 Libeňský zámek ... 16
1.4.7 Muzeum hlavního města Prahy... 17
1.4.8 Památník protifašistického odboje - Kobyliská střelnice... 17
1.5 PŘÍRODNÍ PAMÁTKY... 18
2 OBYVATELSTVO A SÍDELNÍ STRUKTURA ÚZEMÍ... 20
2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 20
2.2 PROSTOROVÉ ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA... 22
2.3 STRUKTURA OBYVATELSTVA... 24
2.3.1 Věková a pohlavní struktura ... 25
2.3.2 Rodinný stav obyvatelstva... 28
2.3.3 Vzdělanostní struktura ... 28
2.3.4 Národnostní struktura... 29
2.3.5 Náboženská struktura ... 30
2.4 POHYB OBYVATELSTVA... 31
2.4.1 Přirozená měna ... 32
2.4.2 Mechanická měna ... 33
2.4.3 Celková měna ... 35
2.5 SHRNUTÍ... 36
3 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA ... 38
3.1 ZÁKLADNÍ POJMY... 38
3.2 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE STUPNĚ EKONOMICKÉ AKTIVITY... 39
3.3 EKONOMICKY AKTIVNÍ PODLE POSTAVENÍ VZAMĚSTNÁNÍ... 40
3.4 EKONOMICKY AKTIVNÍ PODLE ODVĚTVÍ... 40
3.5 SHRNUTÍ... 42
4 MÍSTNÍ EKONOMIKA... 43
4.1 HISTORIE PODNIKÁNÍ V PRAZE 8 ... 43
4.2 STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ... 44
4.2.1 Struktura ekonomických subjektů podle právní formy... 44
4.2.2 Struktura ekonomických subjektů podle velikosti ... 45
4.2.3 Struktura ekonomických subjektů podle OKEČ... 46
4.3 POVODNĚ2002 ... 47
4.4 ROZVOJ V OBLASTECH KARLÍNA A LIBNĚ... 49
4.4.1 Libeňské doky ... 49
4.4.2 River City Prague ... 50
4.4.3 Centrum Karlína... 51
4.4.4 Budoucnost Karlína ... 52
5 SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA ... 53
5.1 ŠKOLSTVÍ... 53
5.1.1 Nižší školství (MŠ a ZŠ) ... 53
5.1.2 Střední a vyšší školství ... 55
5.2 ZDRAVOTNICTVÍ... 56
5.2.1 Fakultní nemocnice Na Bulovce ... 56
5.2.2 Psychiatrická léčebna Bohnice... 57
5.3 SOCIÁLNÍ SLUŽBY... 58
5.4 DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND... 59
5.4.1 Domovní fond ... 59
5.4.2 Bytový fond ... 60
5.4.3 Výstavba v Praze 8 ... 61
5.5 ZAŘÍZENÍ PRO VOLNÝ ČAS... 63
5.5.1 Kulturní zařízení a akce... 63
5.5.2 Sportovní zařízení ... 65
6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ... 67
6.1 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA... 67
6.1.1 Metro ... 67
6.1.2 Tramvajová doprava... 70
6.1.3 Autobusová doprava ... 71
6.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA... 72
6.3 AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA... 73
6.3.1 Estakáda Krejcárek ... 74
6.3.2 Pražský okruh ... 74
6.3.3 Parkoviště... 75
6.3.4 Karlín a Libeň... 76
6.4 CYKLISTICKÁ DOPRAVA A PĚŠÍ PROVOZ... 77
6.5 LODNÍ DOPRAVA... 78
6.6 LETECKÁ DOPRAVA... 79
7 SWOT ANALÝZA... 80
7.1 SILNÉ STRÁNKY (STRENGHTS):... 82
7.2 SLABÉ STRÁNKY (WEAKNESSES): ... 84
7.3 PŘÍLEŽITOSTI (OPPORTUNITIES): ... 85
7.4 HROZBY (THREATS): ... 87
ZÁVĚR ... 89
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 92
SEZNAM OBRÁZKŮ... 94
SEZNAM TABULEK ... 94
SEZNAM GRAFŮ... 94
SEZNAM PŘÍLOH ... 95
Úvod
Pro mojí diplomovou práci jsem si zvolila téma „Socioekonomická analýza Prahy 8“.
Důvodem pro výběr byla skutečnost, že jsem se na území Prahy 8 narodila a dosud zde i žiji, a proto mě problematika současného rozvoje a budoucího směřování Prahy 8 velice zajímá.
Toto téma se stává velice aktuálním, protože Praha 8 v posledních letech prochází mnoha změnami. Nejvýrazněji se to projevuje díky nedávno otevřeným stanicím metra Kobylisy a Ládví, což má velice kladný vliv na Prahu 8. Další velkou proměnou na území Prahy 8 prochází okolí Rohanského ostrova, kde se bývalé dělnické čtvrti postupně mění v moderní rezidenční a kancelářské komplexy. Praha 8 patří mezi nejvíce se rozvíjející obvody celé Prahy, a proto jsem se rozhodla tyto probíhající změny podrobněji analyzovat.
Cílem mé diplomové práce je pomocí socioekonomické analýzy objektivně zhodnotit dosavadní vývoj Prahy 8 a dále popsat podmínky pro budoucí rozvoj Prahy 8 a pojmenovat silné a slabé stránky. Pomocí této analýzy bych chtěla dospět ke zjištění příležitostí, které by mohly přispět k případnému rozvoji Prahy 8 a také vymezit hrozby, které můžou tuto oblast do budoucna negativně ovlivnit.
Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první části se budu zabývat základní charakteristikou Prahy 8 (poloha, historický vývoj a kulturní památky). Druhá kapitola bude věnována analýze stavu a pohybu obyvatelstva. Další kapitoly se zaměří na ekonomickou aktivitu obyvatelstva, místní ekonomiku, sociální infrastrukturu a dopravní infrastrukturu. V závěrečné sedmé kapitole shrnu všechny získané informace pro SWOT analýzu, která vymezí silné a slabé stránky, a také příležitosti a hrozby budoucího rozvoje Prahy 8.
1 Základní charakteristika území
1.1 Poloha Prahy 8
Správní obvod Praha 8 se nachází na pravém břehu řeky Vltavy v severní části hlavního města Prahy. Jižním okrajem se však současně dotýká samého centra města.
„Nejstarší a rozlohou (28,9 %) největší částí dnešní Prahy 8 je katastrální území Libně, které bylo k Praze připojeno již roku 1901. Karlín, jako nejstarší pražské předměstí, vyrostl zejména ve druhé polovině 19. století a s Prahou se spojil spolu s dnes nejobydlenějším KÚ Kobylisy (25,9 % obyvatel), KÚ Bohnice, KÚ Troja, KÚ Střížkov v roce 1922, do té doby zcela samostatnými obcemi. V roce 1960, kdy byly vytvořeny první hranice osmého pražského obvodu se stala jeho součástí i osada Čimice.“1 „V roce 1968 byly připojeny obce Ďáblice a Dolní Chabry. Připojením obce Březiněves v roce 1974 byl pak dotvořen obvod, který se svou rozlohou „(37,4 km2, což je 7,5 % celé Prahy)“2řadí mezi středně velké pražské obvody.“3 Následující mapa ukazuje rozdělení Prahy na 57 městských částí a na 22 správních obvodů které je platné od 1.7.2001.
Obrázek 1-1 Vymezení území správního obvodu Prahy 8
1 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 22
2 Sčítání lidu,domů a bytů 2001, Hlavní město Praha
3 http://www.praha8.cz/(bsysdnuizqempa45dqdvh555)/default.aspx?ido=17&sh=223553947 (26. 6. 2006)
„V současné době obvod Praha 8 zahrnuje čtyři samostatné městské části (MČ) – Praha 8, Praha–Dolní Chabry, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, vzniklých v roce 1990.
Současně ať již zcela nebo částečně pokrývá 12 katastrálních území (KÚ) - Bohnice, Březiněves, Čimice, Ďáblice, Dolní Chabry, Karlín, Kobylisy, Střížkov, větší část Libně, malá území Nového Města, Troje a Žižkova. Současně sestává z 75 urbanistických obvodů, jako základní skladebné sídelní jednotky.“4
1.2 Charakteristika Prahy 8
Přestože obvod Prahy 8 svým postupným vznikem a polohou není tak kompaktním jako vnitřní obvody města, je podstatně ucelenější než ostatní okrajové obvody. Je obvodem převážně obytného charakteru. Je zde souvislá zástavba z 20. a 30. let tohoto století v oblasti Střížkova a Kobylis. Soustředěná sídlištní bytová výstavba 60. – 80. let je především v Bohnicích, Čimicích a Kobylisích. Naproti tomu místní části (bývalé obce) – Ďáblice, Dolní Chabry a Březiněves si zachovávají spíše charakter příměstského osídlení.
Na území Prahy 8 působí ústřední správní úřad - Český úřad zeměměřičský a katastrální, který zabezpečuje činnost v oblasti správy katastru nemovitostí a geodetických základů České republiky. V souvislosti s využitím půdy na území Prahy 8 se zmíním o katastrálních územích Bohnic a Čimic, kde nezanedbatelnou část území zaujímají hlavně zemědělská půda a lesní a travní plochy. Také v oblasti Libně a Bohnic při pravém břehu Vltavy se nachází rozsáhlé vodní plochy a travnaté porosty.
Důležitým symbolem každého obvodu Prahy je její znak. „Znak Prahy 8 vychází z původního znaku města Libně, který byl používán v období od povýšení Libně na město do jejího připojení k hlavnímu městu Praze. Znakem obvodu je polcený štít.
V pravém (heraldicky levém) červeném poli je hradební zeď s otevřenou bránou, z níž vyniká obrněná paže držící meč.
Levé (heraldicky pravé) pole je svisle rozděleno. V levé červené a zlatě orámované části je uvnitř korunovaná iniciála „K“.
Která odkazuje na císařovnu Karolinu Augustu, manželku rakouského císaře Františka L, za jehož panování Karlín jako první pražské předměstí v roce 1817 vznikl. Zbývající část je horizontálně rozdělena do čtyř pruhů modré, stříbrné, červené a
4 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 21 Zdroj: www.praha8.cz (26. 6. 2006)
opět modré barvy. Červená a bílá představují barvy českého znaku, dva modré pruhy by měly znamenat Vltavu a Rokytku, které městskou částí protékají.
Na štít je postavena hradební koruna, která odlišuje znaky měst od znaků šlechtických rodů.“5
V oblasti kultury a využití volného času v rámci Prahy 8, zde uvedu Hudební divadlo v Karlíně, Divadlo pod Palmovkou a Muzeum hlavního města Prahy o kterých se podrobněji zmíním v následujících kapitolách. Dále se v Praze 8 nachází několik kulturních a sportovních středisek na sídlištích Severního Města.
V Praze 8 se dále nachází pietní místo - původně vojenská střelnice v Kobylisích, kterou nacisté proměnili v popraviště. V době heydrichiády zde bylo popraveno přes 1 400 příslušníků odboje. Známá je též fakultní nemocnice Bulovka a areál psychiatrické léčebny v Bohnicích, postavený v letech 1906 – 1911.
1.3 Historie Prahy 8
Pro převážnou část území dnešní Prahy 8 jsou charakteristické významné archeologické nálezy, dokládající její osídlení od doby kamenné až do současnosti.
Každá z historických čtvrtí tohoto obvodu má své dějiny a vlastní ráz. Špitálské pole se proměnilo v klasicistní Karlín, vinice a zalesněné kopce v Libni na kouřící tovární čtvrť a malé obce na severu Prahy v desetitisícová sídliště. Naštěstí se na území Prahy 8 najdou i zbytky neporušené přírody jako Draháňské údolí nebo Čimický a Ďáblický háj.6
1.3.1 Libe ň
Archeologické nálezy svědčí o tom, že území dnešní Libně bylo osídleno již v pravěku. Ve starší době kamenné, zhruba před 25 tisíci lety, tábořili na skalnatých ostrovech kolem Bulovky pravěcí lidé. V písemných pramenech se však osada Libeň poprvé objevuje až roku 1363, tedy poměrně pozdě, uvážíme-li, že například první zmínka o sousedním Karlínu je z 10. století. Prvním historicky doloženým držitelem Libně byl rod Rotlevů. Není bez zajímavosti, že Rotlevův dům na Starém Městě se stal sídlem University Karlovy. Po roce 1438 patřila Libeň postupně různým rytířům a pražským měšťanům. V roce 1590 kupuje libeňské panství purkraběnka Eliška Hořmanová a staví si zámeček po vzoru tehdejších šlechtických rodů. Tato stavba částečně přetrvala do dnešních dnů, jedná se o jižní část
5 http://www.praha8.cz/(o2hmlz45u0rd1kmlfcolnx3q)/zdroj.aspx?typ=2&id=877&sh=589003160 (26. 6. 2006)
6 D. Bronzová: Kniha o Praze 8, vydavatelství a nakladatelství Milpo 1996, str.9
dnešního libeňského zámečku. V té době libeňské panství zahrnovalo již i obce Podviní, Střížkov, Kobylisy, Holešovice, Čimice a Dolní Chabry. Počátky velkého průmyslového rozmachu Libně spadají již do první poloviny 19. století. Právě v této době – roku 1832 byla založena známá Rustonka. Roku 1843 měla Libeň 232 domů v nichž žilo 2200 obyvatel. A ve druhé polovině století nastal velký růst průmyslové Libně. V roce 1871 zahájila přes toto území provoz Severozápadní dráha a téhož roku byla založena Českomoravská akciová strojírna. Brzy následovala celá řada dalších podniků, od malých dílen až po velké továrny.
S tím, jak rostla průmyslová Libeň, stěhovalo se sem stále více dělnických rodin, pro něž se stavěly činžovní domy, zpravidla pavlačové. Roku 1874 bylo zavedeno veřejné petrolejové osvětlení, které po deseti letech vystřídalo osvětlení plynové. Roku 1901 byla Libeň připojena ku Praze jako její VIII.část.7
1.3.2 Karlín
Místo, na němž leží dnešní Karlín, bylo v držení břevnovského kláštera a tvořilo součást osady Pořící. Toto území pak v 13. století vlastnil král Přemysl Otakar I., který je daroval řádu německých rytířů, jež byl záhy vystřídán křižovníky s červenou hvězdou.
Začátkem šestnáctého století nastala krátká doba rozkvětu tohoto území. Dařilo se zde i průmyslu, neboť staroměstští občané tu založili dvě papírny a prachovnu. V období třicetileté války Pražané sami zničili vše, co by mohlo sloužit nepříteli při obléhání města a nezůstalo zde jediné stavení. Opětovné osídlování pomalu začalo až ve druhé polovině 17. století. Ve druhé polovině 18. století vzrůstal počet usedlostí a na sklonku století zde pak vyrostly první, poměrně velké manufaktury, předznamenávající bouřlivý průmyslový rozvoj této oblasti. Na počátku 19. století sílily snahy Karlína měnícího se z obce na průmyslové předměstí o vlastní samosprávu, ale až roku 1904 byl Karlínu potvrzen císařským privilegiem městský znak a Karlín se stal samostatným městem. V roce 1922 byl Karlín připojen k Praze.
Karlín měl v době svého založení třicet domů, v nichž žilo 2 500 obyvatel, v roce 1863, kdy vznikla karlínská záložna a byl dobudován na centrálním Karlínském náměstí farní kostel, bydlelo v Karlíně již třináct a půl tisíce obyvatel. Pro rozvoj obce měla rovněž velký význam stavba železnice a později i zbourání pražských hradeb v 70. letech. V roce 1875 zahájila provoz z Karlína k řetězovému mostu první koňská tramvaj. V roce 1881 zde bylo postaveno Divadlo rozmanitostí, známější pod jménem Varieté. V té době mel Karlín již 281 domů a 17 250 obyvatel, kteří snadno nacházeli práci v četných velkých potravinářských,
7 D. Bronzová: Kniha o Praze 8, vydavatelství a nakladatelství Milpo 1996, str.9
chemických a dalších průmyslových závodech. Dnes žije na území Karlína dle posledního sčítání 12 326 obyvatel.8
1.3.3 Kobylisy
Bohaté archeologické nálezy svědčí o tom, že kobyliský prostor byl osídlen lidmi již před několika tisíci lety. Byla zde vykopána kostra člověka patřící do starší doby kamenné.
Řada archeologických nálezů dokládá existenci kultury doby bronzové, tedy přibližně z doby před 4000 lety. Nejstarší zmínka o Kobylisích je z roku 1297. Od poloviny 16. století byly Kobylisy připojeny k libeňskému panství. Po dlouhá staletí si Kobylisy udržovaly ráz zcela nepatrné vesničky. V roce 1843 zde žilo pouze 316 obyvatel, v roce 1900 už 2185 obyvatel.
V polovině devatenáctého století stálo v Kobylisích celkem 35 stavení, jejichž středem bylo osm statků a pět chalup. Pozdější industrializace Libně vyvolala i růst Kobylis, kde se usazovali dělníci z libeňských továren. V roce 1910 zde bylo již 196 domů, které obývalo 3199 osob a v době připojení Kobylis k Velké Praze tu stálo 246 domů s 3400 obyvateli. Dnes se jejich počet díky modernímu sídlišti, založenému v roce 1968 na rozloze 35 ha, téměř zdesateronásobil a Kobylisy se staly součástí takzvaného Severního Města. Dle posledního sčítání mají Kobylisy díky modernímu sídlišti 29 299 obyvatel, což je nejvíc ze všech katastrálních území tvořících obvod Praha 8.9
1.3.4 Bohnice
Na území Bohnic se nachází významná archeologická památka první kategorie, Hradiště Zámka. Toto výšinné sídliště bylo obydleno již v mladší době kamenné, v období 2400-2300 let př. n. l. Sídlil zde lid řivnáčské kultury. Od 5. stol. př. n. l. až do 9. století n. l.
bylo hradiště nepřetržitě osídleno a v nejužší, východní části chráněno mohutným obranným valem. Prvním historickým datem Bohnic je 30. květen 1158, kdy zde pražský biskup Daniel vysvětil románský kostel sv. Petra. Stalo se tak za přítomnosti českého krále Vladislava II., jeho druhé manželky Judity a vyšehradského probošta a kancléře Českého království Gervasia, který dal kostel vystavět.
Při připojení Bohnic roku 1922 k Velké Praze měly dvě stě pět popisných čísel a 3179 obyvatel. Do tohoto počtu samozřejmě nejsou zahrnuti pacienti psychiatrické léčebny, která byla postavena vletech 1906 – 1911.
8 D. Bronzová: Kniha o Praze 8, vydavatelství a nakladatelství Milpo 1996, str.12
9 D. Bronzová: Kniha o Praze 8, vydavatelství a nakladatelství Milpo 1996, str.14
Poslední etapou rozvoje Bohnic byla výstavba sídliště Bohnice, které spolu se sídlišti Prosek, Ďáblice, Kobylisy a Čimice vytvořilo oblast Severního Města.10
1.3.5 Č imice
Nejstarší zmínka pochází z roku 1334, kdy byly majetkem pražského probošta, který o ně přišel za husitských válek. Vesnice se brzy dostala do soukromých rukou a vystřídala řadu majitelů. Koncem 16. století koupili Čimice majitelé Libně Bryknarové z Brukštejna, kteří je připojili k libeňskému panství, u něhož zůstaly již natrvalo. K Praze byla obec připojena až v roce 1960. Tehdy zde žilo přes jedenáct set obyvatel, dnes přesáhl jejich počet sedm tisíc.11
1.3.6 Dolní Chabry
První písemné zmínky z roku 1093 uvádějí jak v souvislosti se smrtí krále Vratislava obdržel jeho bratr mimo jiné i ves „Chrabergh“. Nejstarším dokladem osídlení na území Prahy je soubor kamenných nástrojů ze starší doby kamenné, nalezený v Dolních Chabrech, jehož stáří je odhadováno na 1,5 milionů let. Zajímavým historickým dokladem osídlení tohoto území Kelty je menhir, lidmi zvaný „Kamenný slouha“,
který pochází z doby 5000 – 4000 let př.n.l. a zachoval se v plotu rodinného domku v Ládevské ulici. Významnou historickou památkou Dolních Chaber je též románský kostel, vystavěný ve 12. století jako rotunda neobvyklých rozměrů – plocha 100 m2. Z obce vychází chráněné krajinné území Draháňská rokle, vedoucí zalesněným údolím podél potoka s pěknou přírodní scenérii až k Vltavě. Pro příznivé klimatické podmínky a přímou návaznost na přírodní lokality postupuje v současné době rychlým tempem výstavba rodinných domů, právě v blízkosti již zmíněné rokle.12
1.3.7 Ď áblice
Poprvé připomínány roku 1253 jako majetek kláštera křížovníků. Zhruba do 16. století se obec nazývala Davlice. Archeologické nálezy z doby bronzové dokazují však mnohem
10 D. Bronzová: Kniha o Praze 8, vydavatelství a nakladatelství Milpo 1996, str.16
11 D. Bronzová: Kniha o Praze 8, vydavatelství a nakladatelství Milpo 1996, str.18
12 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 23
Zdroj: vlastní foto
starší osídlení. Křížovníci drželi Ďáblice s menšími přestávkami až do roku 1848 a ještě roku 1950 jim zde patřil hospodářský dvůr. V roce 1968 bylo katastrální území Ďáblic připojeno k Praze jako součást obvodu Praha 8. Vznik samostatné městské části se datuje do roku 1990, stejně jako u většiny ostatních MČ. Území, co do plochy druhé největší v rámci obvodu (721 ha), je rozděleno na 9 urbanistických obvodů se silně převažujícím podílem zemědělské půdy a lesních ploch (cca 86 %) v porovnání s plochou zastavěnou. Tento poměr se však v posledních letech částečně vyrovnává v důsledku nové výstavby, převážně moderních rodinných domků.13
1.3.8 B ř ezin ě ves
První zmínky z 12. století, tehdy ještě o Březonevsi, uvádějí jako majitele této zemědělské obce většinou církevní hodnostáře. Roku 1974 připojena ku Praze.14
1.4 Kulturní památky
V této kapitole jsou seřazeny abecedně nejznámější památky, které se nacházejí na území Prahy 8. Seznam všech památek obvodu uvádím v příloze č. 1.
1.4.1 H ř bitov Ď áblice
„Ďáblický hřbitov je po Olšanech druhý největší v Praze s rozlohou 29,3 ha. Jeho stavbu navrhl architekt Vlastislav Hofman v kubistickém stylu, který je patrný zejména na obvodové zdi a kapli. Je zde více než 20 000 pohřbených.
Větší část hřbitova je zatím hroby neobsazena. V kruhovém prostoru uprostřed je Čestné pohřebiště s hroby jugoslávských a italských partyzánů a obětí revoluce 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi bylo upraveno Čestné
pohřebiště třetího odboje - popravených a umučených obětí komunismu v 50. letech, které zde byly tehdy tajně pohřbívány, včetně dětí zemřelých v komunistických věznicích. Na pomníku jsou ruce propletené ostnatým drátem a v trávě desky se jmény obětí, pokud se dala zjistit.“15
13 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 24
14 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 25
15 http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/hrbitov_dablice_ustredni_hrbitov/searchresult=h%F8bitov+%CF%E1blice#searchres (1. 10. 2006)
Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)
1.4.2 Hudební divadlo v Karlín ě
„Otevřeno v roce 1881. Dnes je třetím nejstarším pražským divadlem. Novobarokní budova, která byla původně projektována spíše jako cirkusová manéž. Celý interiér má četné prvky vídeňské secese. Od roku 1917 zde provozoval svůj kabaret Karel Hašler. Nějaký čas zde hostovalo populární divadlo Semafor Jiřího Suchého. V roce 2002 provoz zastavila katastrofální povodeň. Karlínské divadlo prozatím vystupovalo v Kongresovém centru.
Rekonstrukce začala po různých odkladech až v dubnu roku 2005 a nová budova byla slavnostně otevřena v říjnu roku 2006.“16
1.4.3 Invalidovna
„Pozoruhodný barokní objekt postavený pro vysloužilé a zmrzačelé vojáky v letech 1731 - 1737. Původní projekt vypracoval vídeňský dvorní architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu, po jeho smrti projekt dopracoval a stavbu uskutečnil význačný barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Základní kámen ke stavbě položil v r. 1732 sám císař Karel VI.
Dvoupatrová budova Invalidovny měla vlastní správu a provozy. Byly zde obchody, kantýna, hasiči a kominík, lékárna, nemocnice se 138 lůžky, mlýn, jatky, pivovar, vinopalna, dvoutřídní škola pro děti invalidů i vlastní hřbitov. Byly zde i
reprezentační místnosti, důstojnické kasino, čítárna, klubovna, salon, konaly se zde koncerty, různé slavnosti aj.
Tím, že byla Invalidovna postavena oproti původnímu projektu menší, zůstalo na východě volné prostranství, kde se
konaly různé přehlídky a slavnosti. Bylo zde také první pražské dostihové závodiště. Ve 30.
letech 20. st. zde stanoval slavný cirkus Kludský. Po druhé světové válce připadla Invalidovna armádě, objekt využíval Vojenský historický archív a byl zde depozitář architektury Národního technického muzea. Ke značným škodám zde došlo při katastrofálních povodních v roce 2002.“17
1.4.4 Libe ň ská synagoga
„Již v 16. st. vznikla v Libni židovská čtvrť. Ta se značně rozšířila v polovině 18. st., když sem přesídlili Židé, vykázaní císařovnou Marií Terezií z vnitřní Prahy. Ghetto s početným židovským obyvatelstvem mělo i vlastní hřbitov poblíž Libeňského mostu a
16 http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/hudebni_divadlo_v_karline/searchresult=hudebn%ED+divadlo#searchres(1. 10. 2006)
17 http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/invalidovna/searchresult=invalidovna#searchres (1. 10. 2006)
Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)
budovu samosprávy. Náboženským účelům původně sloužila malá synagoga z r. 1592. Byla však ohrožována častými povodněmi a zbourána. Tehdejší židovská obec zakoupila stavební místo a v r. 1846 položila základní kámen ke stavbě nové synagogy. Ta byla dokončena a slavnostně otevřena v r. 1858. Je to trojlodní stavba s obdélníkovým půdorysem v novoromantickém slohu. Poklidný rozvoj židovské Libně byl
přerušen až nacistickou okupací, kdy stejně jako všechny ostatní synagogy u nás byla v r. 1941 i libeňská synagoga uzavřena a zrušena. Nacisté zde ukládali zkonfiskovaný židovský majetek. Za komunistického režimu byl zničen Starý židovský hřbitov i budova rabinátu, jen synagoga dál sloužila jako skladiště, tentokrát bývalému divadlu S. K.
Neumanna (dnes divadlo Pod Palmovkou). Teprve na počátku 90. let byla vrácena židovské náboženské obci.“18
1.4.5 Libe ň ská vodárenská v ě ž
„Válcovitá věž libeňského vodojemu byla postavena v letech 1903 - 4 architektem Františkem Schlafferem podle projektu Kanceláře vodárenské Královského hlavního města Prahy. Věž o výšce 42 m je postavena na kruhovém
půdorysu a má vzhled majáku. Do věžního vodojemu se vešlo 178 m3 vody, má průměr 6,5 m a výšku 5,7 m. Čerpala se sem káranská voda, která zásobovala pitnou vodou nižší části Libně. Po výstavbě Severního Města byly vystavěny nové čerpací stanice a funkce tohoto vodojemu byla zrušena.
Vnitřní zařízení bylo převážně demontováno a koncem 60.
let byla věž opravena, aby byla zachována jako architektonická i technická památka.“19
1.4.6 Libe ň ský zámek
„Ústřední budovou staré Libně je zámek, k němuž přiléhá dvůr a park. Na jeho místě stávala kdysi gotická tvrz, z níž se zachovaly sklepy, přízemí jižního křídla a křídlo západní.
18http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/libenska_synagoga/searchresult=1.4.4%09Libe%F2sk%E1+synagoga#searchres (1. 10. 2006)
19http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/libenska_vodarenska_vez/searchresult=1.4.5%09Libe%F2sk%E1+vod%E1rensk%E1 +v%EC%BE#searchres (1. 10. 2006)
Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)
Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)
Roku 1595 ji Eliška Hoffmannová dala přestavět v pohodlný renesanční zámek se sgrafity v podobě psaníček, jež jsou pod dnešní omítkou. Tento zámek je památný tzv. libeňským mírem, který zde byl uzavřen r. 1608. Na základě této mírové smlouvy bylo zastaveno tažení Matyášova vojska proti jeho bratru Rudolfu II. v Praze. V letech 1882 - 1883 byl na návrh obecních starších a zejména Vojty Náprstka přestavěn na výchovný ústav pro mládež, první svého druhu v Čechách. V r. 1946 byl velký sál upraven pro účely svatební síně. Později zde sídlil Obvodní národní výbor Prahy 8. Teprve v r. 1996 - 1997
byly prováděny náročné rekonstrukce celého objektu. V současné době lze na jediném místě v Praze uzavřít civilní i církevní sňatek pod jednou střechou - v Libeňském zámku ve Velkém sále sňatek civilní a ve vysvěcené a zrestaurované zámecké kapli církevní sňatek. Kaple slouží také jako koncertní sál.“20
1.4.7 Muzeum hlavního m ě sta Prahy
„Zahájilo činnost jako třetí pražské muzeum roku 1883 Městské muzeum pražské.
Ve sbírkách muzea je množství zajímavých a historicky i umělecky cenných předmětů z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Muzeum má rozsáhlé archeologické sbírky, sbírku užitého umění, porcelánu, nábytku, jednu z největších kolekcí cechovních památek v Evropě, sbírky uměleckých
památek od unikátních gotických dřevořezeb přes dřevořezby barokní až ke kolekci kreseb a obrazů malířů 19. a 20. st. včetně originálu kalendářní desky Staroměstského orloje Josefa Mánese.“21
1.4.8 Památník protifašistického odboje - Kobyliská st ř elnice
„Na jih od Ďáblického háje mezi dvěma terénními valy byla vojenská střelnice založená r. 1890. Za fašistické okupace v letech 1939 - 45 byla střelnice vybrána pro účel represivních hromadných poprav českých obyvatel. Zejména po atentátu na říšského protektora R. Heydricha za stanného práva v r. 1942 zde byly denně popravovány desítky mužů a žen. Celkový počet obětí poprav zde dosáhl přes 500 českých vlastenců, zejména z
20 http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/libensky_zamek/searchresult=1.4.6%09Libe%F2sk%FD+z%E1mek#searchres (1. 10. 2006)
21http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/muzeum_hlavniho_mesta_prahy/searchresult=Muzeum+hlavn%EDho+m%ECsta+Pra hy#searchres (1. 10. 2006)
Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)
Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)
řad odbojné české inteligence. Byli zde zastřeleni např. i duchovní české pravoslavné církve, kteří pomáhali ukrývat české parašutisty, účastníky atentátu na R. Heydricha, studenti, příslušníci policie a četnictva, Sokolové, muži i ženy z Lidic a další. V letech 1974 - 75 bylo místo pietně upraveno a v květnu 1975 zde byl odhalen památník, který je součástí parkové úpravy mezi okolní zástavbou a je volně přístupný. Památník je od r. 1978 národní kulturní památkou.“22
1.5 P ř írodní památky
„Členitý profil obvodu charakterizuje i v rámci celé Prahy nejnižší nadmořská výška 177 m. n. m. – v Bohnicích, v místě kde Vltava opouští území Prahy a současně nejvyšší bod 335 m. n. m. v oblasti Ďáblického háje.“23
Bohaté možnosti pro relaxaci a odpočinek Pražanů, poskytuje deset chráněných krajinných oblastí na území Prahy 8.
VELKÁ SKÁLA se nachází při jihovýchodním okraji bohnického sídliště. Tento pahorek je tvořen nejpevnějšími horninami pražského území.
LÁDVÍ představuje jednu z nejlépe dochovaných ukázek činnosti druhohorního mořského příboje na území našeho státu. Je součástí lesoparku Ďáblický háj. Bylo zde nalezeno celkem dvanáct druhů mikroorganismů a deset z nich se nikde jinde na světě nevyskytuje.
PROSECKÉ SKÁLY jsou přírodní výtvor tvořen řadou pískovcových lomů. Západní část území patří obvodu Prahy 8 a zbylá část patří obvodu Prahy 9.
OKROUHLÍK je součástí lesoparku Okrouhlík. Na povrch zde vycházejí skalky rezavě hnědých železitých sladkovodních pískovců až slepenců druhohorního stáří, které se usadily na dně sladkovodního jezera.
TROJSKÁ jejíž geologické podloží tvoří usazeniny prvohorního moře.
JABLOŇKA zaujímá nepřístupné skalní stěny tzv. "Černé skály" mezi Pelc-Tyrolkou a vyústěním Trojské ulice do údolí Vltavy. Jsou tvořeny prvohorními ordovickými
usazeninami z období zhruba před 490 miliony let.
ČIMICKÉ ÚDOLÍ se nachází mezi Drahaňským údolím, Zámeckou roklí a údolím Vltavy. Bylo osídleno již v mladší době kamenné, v neolitu, v období 5000 let př. n. l.
22http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/pamatnik_protifasistickeho_odboje_kobyliska_strelnice/searchresult=1.4.8%09Pam%
E1tn%EDk+protifa%B9istick%E9ho+odboje+-+Kobylisk%E1+st%F8elnice#searchres (1. 10. 2006)
23 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 23
ZÁMKY jsou lom, ve kterém byly těženy načervenalé vyvřelé horniny, které se usadily na dně moře před více než 640 miliony let.
BOHNICKÉ ÚDOLÍ, jehož větší část svahu byla v minulosti vinicí, což dodnes připomíná název.
PODHOŘÍ je nejcennějším chráněným územím Prahy 8. Je z něj překrásný pohled na Prahu a na kaňon Vltavy, který zde dosahuje hloubky 80 metrů. Hluboké údolí vymlela Vltava během posledních asi dvou milionů let.24
Obrázek 1-2 Podhoří a kaňon Vltavy
24 http://www.praha8.cz/(ifbter55flnailm2325zwqam)/default.aspx?ido=21&sh=224456315 (26. 6. 2006) Zdroj: www.praha8.cz (1. 10. 2006)
2 Obyvatelstvo a sídelní struktura území
Obyvatelstvo patří mezi základní znaky obce, a proto je jeho vliv na budoucí vývoj obce vysoký. Z tohoto důvodu je charakteristika obyvatelstva základem každé sociálně – ekonomické analýzy a slouží jako podklad pro další rozvojové možnosti obce. Při analýze je důležité vymezit území, které zkoumáme a také určit přesný časový okamžik, ke kterému byla data zjišťována.
Údaje o obyvatelstvu dělíme na charakteristiky o stavu a o pohybu. Stavem rozumíme velikost populace a její strukturu podle pro demografii zajímavých znaků k určitému časovému okamžiku. Pohybem pak rozumíme pro demografii události, které v populaci nastanou během určitého časového intervalu.25
Nejprve se budu v této kapitole zabývat stavovými charakteristikami (počtem a strukturou obyvatelstva) a dále jeho pohybem. Zařadila jsem i kapitolu zkoumající prostorové rozmístění obyvatelstva mezi jednotlivými katastrálními územími Prahy 8, pro představu vývoje a budoucího směřování jednotlivých čtvrtí.
2.1 Vývoj po č tu obyvatel
V této subkapitole provedu zkoumání vývoje počtu obyvatelstva na území Prahy 8 a zároveň provedu srovnání s územím hlavního města Prahy.
Historie sčítání na našem území sahá až do roku 1754, kdy se dle nařízení Marie Terezie uskutečnilo jedno z prvních sčítání v Evropě. Tyto údaje však byly tak dobře utajeny, že se na ně přišlo až za 100 let. Poté následovala celá řada soupisů, které nejsou považovány za příliš spolehlivé. To proto, že je někdy poskytovaly církevní orgány, někdy světské, někdy oboje a někdy žádné. Dále neexistovala přesná pravidla, koho do soupisu zahrnout a koho ne.
Až v roce 1857 byl přijat zákon o sčítání, podle kterého bylo 31. 10. 1857 provedeno sčítání lidu, které se již může označit adjektivem – moderní. Poprvé byl označen okamžik a sčítáním byly pověřeny úřady, nikoli vojsko. Další sčítání se uskutečnilo 31. 12. 1869, 31. 12.
1880, 31. 12. 1890, 31. 12. 1900, 31. 12. 1910. První světová válka znamenala přerušení této série a další sčítání bylo až 15. 2. 1921 a 1. 12. 1930. Další sčítání již probíhalo víceméně v pravidelných desetiletých intervalech 1. 3. 1950, 1. 3. 1961, 1. 12. 1970, 1. 12. 1980, 3. 3.
1991 a 1. 3. 2001.26
25 F. Koschin: Demografie poprvé, Praha – VŠE 2005, str.11
26 F. Koschin: Demografie poprvé, Praha – VŠE 2005, str.12
V příloze č. 2 jsou uvedeny zjištěné údaje, dle kterých jsem postupovala. První tabulka porovnává počet obyvatel Prahy 8 a Prahy v jednotlivých letech sčítání od roku 1857 až do posledního sčítání roku 2001. Druhá tabulka obsahuje stejné údaje za posledních 15 let.
Tabulky jsou doplněny o ukazatel relativního zastoupení Prahy 8 v rámci celé Prahy.
Názornější vývoj počtu obyvatelstva Prahy 8 v průběhu zmiňovaných sčítání zobrazuje následující graf.
Graf 2-1 Vývoj počtu obyvatel Prahy 8 v letech 1869 - 2001
23 649 31 725 37 691 50 264 62 102 66 487 85 043 89 515 87 318 77 729 128 778 119 720 110 108
0 20000 40000 60000 80000 100000 120000 140000
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Praha 8 celkem
Zdroj: vypracováno podle přílohy č. 2
Z grafu je patrný rovnoměrný růst počtu obyvatel až do padesátých let, kdy se počet obyvatel přiblížil devadesáti tisícům. Přísun obyvatelstva byl zřejmě důsledkem rozvíjející se průmyslové oblasti v centrální oblasti Prahy 8. Dále ve vývoji počtu obyvatel následoval mírný pokles pod osmdesátitisícovou hranici, který byl způsobený přesunem průmyslových oblastí do jiných oblastí Prahy. Veliký nárůst o 40 % v počtu obyvatel byl zaznamenán v sedmdesátých letech. Ten byl spojený se sociální politikou a následně velkým boomem v počtu narozených dětí.
V tabulce v příloze č. 2 je uveden ukazatel relativní váhy Prahy 8 v rámci celé Prahy.
Údaje jsou přepočítány na současnou velikost území. Podíl obyvatel osmého obvodu na celé Praze se pohyboval od roku 1869 s mírnými odchylkami stále kolem 9 % hranice. Až v šedesátých letech začal pokles k 7 % hranici, který byl následován velkým nárůstem podílu
až k 11 % hranici. V následujících letech docházelo k postupnému poklesu až k současnému stavu 9 %. Vývoj počtu obyvatelstva v posledních patnácti letech je zaznamenán v následujícím grafu.
Graf 2-2 Vývoj počtu obyvatelstva Prahy 8 v letech 1991 – 2005
117 729 116 438 115 476 114 604 113 996 113 099 112 462 111 555 110 651 110 240 108 107 106 057 105 393 105 372 106 255
98 000 100 000 102 000 104 000 106 000 108 000 110 000 112 000 114 000 116 000 118 000 120 000
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Praha 8
Zdroj: vypracováno podle přílohy č. 2
V devadesátých letech je ve vývoji obyvatelstva Prahy 8 jasně viditelný klesající trend stejně jako v celé Praze. Příčina tohoto poklesu je zřejmě stará zástavba v oblastech Karlína, Střížkova, Kobylis a Libně bez nové výstavby bytů, se zastoupením obyvatel starších věkových skupin, kdy je podíl na úbytku přirozenou měnou výraznější. Pokles počtu narozených oproti zemřelým není problémem jen Prahy 8 a Prahy, ale celé republiky.
Od roku 2002 se klesající tendence počtu obyvatel osmého obvodu zmírňuje. Příčinou je rostoucí výstavba nových bytových a rodinných domů, v okrajových částech Prahy 8, nejvíce v Dolních Chabrech, Březinevsi a Ďáblicích. Zvyšuje se počet obyvatelstva především v mladších a středních věkových skupinách. Celkový demografický vývoj je ovlivňován přirozeným přírůstkem/úbytkem a stěhováním (migrací) obyvatel. Podrobněji se tímto problémem budu zabývat v subkapitole o pohybu obyvatelstva.
2.2 Prostorové rozmíst ě ní obyvatelstva
Z hlediska charakteristiky osmého obvodu nejsou důležité pouze celkové údaje, ale také údaje za jednotlivé katastrální části Prahy 8. Díky svému historickému vývoji je to
značně heterogenní území. Z tohoto důvodu se nyní více zaměřím na jednotlivé čtvrti tohoto obvodu, abych lépe charakterizovala jejich vliv na Prahu 8 a budoucí vývoj. V následující tabulce jsou počty obyvatel za jednotlivé čtvrti a jejich relativní podíl na Praze 8 v roce 1991 a také v roce 2001.
tabulka 2-1 Prostorové rozmístění obyvatel Prahy 8
Prostorové rozmístění obyvatel Prahy 8
čtvrť Rozloha (ha)
Podíl rozlohy na
P8
3.3.1991
Podíl počtu obyv. na P8
- 1991
1.3.2001
Podíl počtu obyv. na P8
- 2001
Hustota obyvatelstva
na km2 k 3.3.1991
Hustota obyvatelstva
na km2 k 1.3.2001
Kobylisy 323 8,64 % 32 903 27,95 % 29 299 27,10 % 10 187 9 071
Libeň - část 587 15,70 % 22 141 18,81 % 20 303 18,78 % 3 772 3 459
Bohnice 466 12,46 % 20 395 17,32 % 18 834 17,42 % 4 377 4 042
Karlín 216 5,78 % 14 240 12,10 % 12 326 11,40 % 6 593 5 706
Troja - část 205 5,48 % 12 399 10,53 % 11 900 11,01 % 6 048 5 805
Čimice 258 6,90 % 7 029 5,97 % 6 828 6,32 % 2 724 2 647
Střížkov - část 104 2,78 % 3 680 3,13 % 3 269 3,02 % 3 538 3 143
Dolní Chabry 499 13,35 % 2 269 1,93 % 2 483 2,30 % 455 498
Ďáblice 721 19,28 % 2 113 1,79 % 2 196 2,03 % 293 305
Březiněves 338 9,04 % 557 0,47 % 667 0,62 % 165 197
Žižkov - část 9 0,24 % 3 0,00 % 2 0,00 % 33 22
Nové město - část 13 0,35 % 0 0,00 % 0 0,00 % 0 0
Praha 8 3739 100,00 % 117 729 100,00 % 108 107 100,00 % 3 149 2 891
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR
Z uvedených údajů je patrné, že počet obyvatel jednotlivých čtvrtí Prahy 8 rostl či klesal a zároveň se také měnil jejich význam a podíl na celkovém počtu obyvatelstva Prahy 8.
O podílu prostorového rozložení obyvatelstva ku Praze 8 lze říci, že největší pokles je u Kobylis a Karlína. Jak již bylo řečeno, je to způsobeno starou zástavbou se zastoupením obyvatel starších věkových skupin. Velký počet obyvatelstva Karlína v minulosti byl dán zejména tím, že se zde usadili dělníci, pracující v průmyslových závodech umístěných v této oblasti. Avšak v posledních letech tato průmyslová oblast zaznamenala značný útlum, který vedl i k poklesu obyvatelstva. Naproti tomu největší růst podílu na Praze 8 v počtu obyvatel je zaznamenán v Tróji, Dolních Chabrech a Čimicích, které se v posledních letech mění v rezidenční čtvrti. Využívají dobré dopravní dostupnosti centra Prahy a kvalitního životního prostředí. Proto zde velmi vzrostla výstavba nových moderních bytů a rodinných domů. Pro lepší názornost prostorového rozmístění obyvatel následuje graf znázorňující hodnoty jednotlivých čtvrtí Prahy 8.
Graf 2-3 Prostorové rozmístění obyvatel 1991 a 2001
27,95%
27,10%
18,81%
18,78%
17,32%
17,42%
12,10%
11,40%
10,53%
11,01%
5,97% 6,32%
3,13% 3,02%
1,93% 2,30%
1,79% 2,03%
0,47% 0,62%
0,00% 0,00%
0,00% 0,00% 0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
Kobylisy Libe
ň - část Bohnice
Karlín Troja - část
Čimice Střížkov - část
Dolní Chabry Ďáblice
Březiněves Žižkov - část
Nové město - část
Podíl čtvrti na P8 - 1991 Podíl čtvrti na P8 - 2001
Zdroj: vypracováno podle předchozí tabulky
Hustota obyvatelstva Prahy 8 byla při nezměněném území v roce 1991 při sčítání lidu 3 149 obyvatel na km2, v roce 2001 je to jen 2891 obyvatel na km2. Tento průměrný ukazatel je vzhledem k značné různorodosti území velice nepřesný. Pří porovnání hustoty v rámci osídlených urbanistických obvodů Prahy 8 se jedná např. o hodnoty urbanistických obvodů v rozmezí 4 - 17 043 obyvatel/km2 přičemž hustota osídlení je samozřejmě největší v oblasti sídlištní zástavby jako jsou Kobylisy, Troja, Karlín a Bohnice, a nejmenší v oblastech, které si zachovávají svůj vesnický ráz Březiněves, Ďáblice a Dolní Chabry. 27
Z těchto informací je patrné, jak odlišný mají charakter jednotlivé oblasti Prahy 8 a stejné lze říci o jejich vývoji.
2.3 Struktura obyvatelstva
Mezi další stavové charakteristiky obyvatelstva se řadí jeho struktura. Složení obyvatelstva můžeme zkoumat z hlediska biologického, ekonomického a kulturního.
K biologickým znakům řadíme pohlaví, věk a rodinný stav. Z ekonomického hlediska je nejzajímavější třídění na ekonomicky aktivní a neaktivní. Dále jsou zajímavé struktury dle
27 Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR, str 24
vzdělání, národnosti a náboženství.28 Potřebné údaje pro tuto subkapitolu jsem čerpala ze sčítání lidu, domů a bytů.
2.3.1 V ě ková a pohlavní struktura
Jak jsem se zmínila již dříve, patří struktura dle pohlaví a věku mezi biologické znaky a je jednou z nejdůležitějších charakteristik obyvatelstva. Pomocí ní můžeme analyzovat budoucí vývoj oblasti, a to především v oblasti budoucí pracovní síly a zaměstnanosti, a také pro plánování kapacit různých sociálních zařízení. Díky těmto údajům můžeme kvalifikovaně rozhodovat v oblasti školství, zdravotnictví, domovů důchodců a dalších zařízení nacházejících se v dané oblasti. Dále je důležitá pohlavní a věková struktura v oblasti bytové politiky na regionální úrovni.
Struktura podle věku
V následující tabulce, která ukazuje vývoj věkové struktury obyvatelstva Prahy 8 a hlavního města Prahy, v členění dle ekonomických generací. Ekonomické generace dělíme na tři kategorie – předproduktivní, produktivní a postproduktivní věk. Hranice jednotlivých generací je tvořena nejnižší věkovou hranicí pro stálou ekonomickou aktivitu mládeže (15 let) a další hranice je dána důchodovým věkem. Určení hranice je problematické, protože v různých zemích jsou odlišné důchodové systémy a proto se někdy tyto hranice odlišují.
Nejčastěji se používá jako horní hranice věk 59 nebo 65 let. V posledních letech se díky stárnoucímu trendu populace upřednostňuje hranice 65 let.29 V posledních výsledcích SLDB Český statistický úřad použil hranici 59 let. Pro lepší názornost jsem připojila i graf.
tabulka 2-2 Věková struktura obyvatelstva
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Praha 8, Hlavní město Praha, ČR
28 P. Mates, R. Wokoun a kol.: Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy, Prospektum 2001, str.79
29 Roubíček, V.: Úvod do demografie, Kodex Bohemia 1997, str. 130 Věková struktura obyvatelstva – rel. údaje 0 - 14 15 - 59 60 a více Praha 8 - 1991 16,82 % 63,86 % 19,32 % Praha - 1991 18,50 % 57,47 % 24,03 % Praha 8 - 2001 12,19 % 67,70 % 20,11 % Praha - 2001 13,40 % 65,80 % 20,80 %
Graf 2-4 Věková struktura obyvatelstva
16,82% 18,50%
12,19% 13,40%
63,86%
57,47% 67,70% 65,80%
19,32%
24,03% 20,11% 20,80%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Praha 8 - 1991 Praha - 1991 Praha 8 - 2001 Praha - 2001
60 a více 15 - 59 0 - 14
Zdroj: vypracováno podle předchozí tabulky
Na první pohled je z tabulky i grafu viditelné, že v posledních letech došlo k poklesu obyvatelstva v předproduktivní věkové skupině. Hodnota 12,19 % obyvatelstva není dostatečně veliká, aby postačovala k jeho reprodukci. Takto malá hodnota již nyní zapříčiňuje problémy s předimenzovanou kapacitou základního školství na Praze 8 a v budoucnu se stejné problémy projeví i u dalších stupňů škol. V postproduktivním věku došlo naopak k nárůstu počtu obyvatel na rozdíl od Prahy, kde došlo k úbytku. V osmém obvodu proto vznikají problémy s přeplněností sociálních zařízení pro osoby staré a přestárlé. Vzhledem k zvyšujícím se počtům lidí v produktivním věku, lze do budoucna počítat s nutností navýšit kapacity těchto zařízení.
Následující graf znázorňuje věkovou strukturu obyvatelstva Prahy 8 podrobněji. Jsou zde znázorněny počty obyvatel Prahy 8 v pětiletých věkových intervalech dle výsledků SLDB 2001 v dělení na muže a ženy. Tabulka obsahující dané hodnoty je uvedena v příloze 3.
Dle grafu můžeme říci že nejvíce jsou zastoupeny věkové kategorie 25 – 29 let, což jsou lidé narození v letech 1972 – 1976, tedy v období silného nárůstu porodnosti. Dále je nejvíce zastoupena věková kategorie 50 – 54 let, tj. lidé, kteří se narodili v letech 1947 – 1951, čili v poválečném období, kdy rostl optimismus z konce druhé světové války.
Díky takto rozložené věkové struktuře obyvatelstva lze v budoucnu očekávat problémy. Pro obyvatelstvo v předdůchodovém věku bude potřeba zvětšit kapacity stávajících sociálních služeb a dále budou tito lidé zatěžovat rozpočet Prahy 8. Druhý velký problém v oblasti
