Longitudinální pohled

Pro další analýzu plodnosti a s tím spojené odkládání narození prvního dítěte do vyššího věku byl použit další pohled. Longitudinální přístup využívá jednotlivých generací a jejich kohortních plodností. Pro tyto grafy byla získána data z Human Fertility Database. Pro výpočet kohortní plodnosti prvního pořadí byly staženy počty živě narozených prvního pořadí dané generaci a exponovaná populace žen této generace. Data se nacházela v jednoduché struktuře – kalendářní rok, věk a generace (Nývlt, 2019). Postupně se jednotlivé specifické míry plodnosti kumulovaly. Analyzované reprodukční období bylo stanoveno na věkové rozmezí 13–35 let. Pro generace žen narozené v roce 1957 a 1977 je reprodukční období téměř ukončeno a dá se plodnost, která vznikla nakumulováním jednotlivých kohortních specifických měr, označit jako konečná. Pro generaci žen narozenou v roce 1997 teprve reprodukční období začíná, ale lze již pozorovat změny v odkladu narození prvního dítěte do pozdějšího věku. Byly vybrány pro porovnání stejné evropské státy stejně jako u předchozího transverzálního pohledu. Pro větší přehled byly zvoleny stejné barvy jednotlivých států.

Úhrnná plodnost celková a prvního pořadí ve vybraných evropských státech v roce 2018

Obr. 2.5 Kohortní plodnost prvního pořadí pro ženy narozené v roce 1957 ve vybraných státech Evropy; vlastní zpracování, zdroj dat: Human Fertility Database

Na Obr. 2.5 jsou znázorněné kohortní plodnosti prvního pořadí postupně kumulované pro ženy narozené v roce 1957. Pro Českou republiku a Maďarsko je vývoj téměř identický, jelikož v obou postkomunistických zemích mělo 80 % dvaceti pětiletých, v případě Maďarska dvaceti šestiletých žen už první dítě. Naopak v ostatních zemích už probíhala druhá demografická tranzice a u Španělska je známo, že patří mezi jižní země Evropy s nízkou úrovní plodnosti a zároveň s vyšším průměrným věkem matek při narození prvního dítěte. Z generačního pohledu ale Španělsko této generace žen na tom není nejhůře. Ve Španělsku byla kohortní plodnost ve věku 25 let této generace žen 0,6, tedy téměř 60 % žen mělo ve 25 letech své první dítě. U Švédska to vychází na 50 % a v Holandsku už jen na necelých 40 % 25letých žen, které měly v tomto věku své první dítě. Tedy 60 % 25letých žen v Nizozemí z generace narozených v roce 1957 bylo v té době ještě bezdětných. Pro analýzu bylo zvoleno reprodukční období omezeno věkem od 13 do 35 let, kdy se předpokládá, že většina žen má již své první dítě, nebereme-li v potaz výjimky. I při pohledu na předchozí graf je zřejmé, že kumulované kohortní plodnosti prvního pořadí jsou okolo 35. roku života žen narozených v roce 1957 téměř neměnné. U postkomunistických států je vidět, že v tomto věku má více než 90 % žen první dítě a tedy necelých 10 % je bezdětných. Nižšího procenta dosahují ostatní analyzované státy, nejvyšší procento bezdětných ve věku 35 let má Nizozemí. Pro ženy ve věku 35 let z generace narozených v roce 1957 byl sestaven následující graf, kde jsou znázorněny nakumulované kohortní plodnosti ve věku 35 let a jedná se o celkové kohortní plodnosti. Dalo by se říct, že jde o celkovou konečnou plodnost, jelikož od věku 35 let přibývají hodnoty kohortní plodnosti čím dál pomaleji. Výhodou konečné plodnosti je, že se jedná o skutečné hodnoty počtu dětí na jednu ženu, které se narodily ženám narozených v dané generaci (Pavlík a spol., 1986).

Ženy ve věku 35 let narozené v roce 1957 měly v tehdejším Československu většinou dvě děti, tato generace byla v reprodukčním věku v 70. a 80. letech, kdy se mluvilo o již

Kohortní plodnost prvního pořadí pro ženy narozené v roce 1957 ve vybraných státech Evropy

ČR Španělsko Maďarsko Nizozemí Švédsko

období platila propopulační opatření (Křesťanová, 2016). Při pohledu na Obr. 2.6 lze pozorovat, že obě postkomunistické země drží v této konečné plodnosti první dvě místa.

Československo nebylo na prvním místě jen v kumulované kohortní plodnosti, ale zároveň se pyšnilo nejnižším procentem bezdětnosti v celé tehdejší Evropě. Podíl bezdětných žen v té době se pohyboval kolem 5 % (Paloncyová a spol., 2021). Švédsko si též drželo hodnoty nakumulované kohortní plodnosti ve věku 35 let žen narozených v roce 1957 okolo hodnoty 1,9. Naopak ve Španělsku a Nizozemí byly hodnoty této kumulované plodnosti o dost nižší než v ostatních analyzovaných státech. Jedná-li se buďto o důsledek druhé demografické tranzice, u Španělska to může být způsobené nízkými specifickými plodnosti, jelikož v porovnání s Obr. 2.4 je úhrnná plodnost Španělska na posledním místě z porovnávaných států. Byla upravena osa y na rozsah hodnot 1,5 do 2,1 kohortní plodnosti, aby byly lépe viditelné rozdíly mezi analyzovanými státy. Hodnoty 2,1 dítěte na jednu ženu nedosáhla ani jedna z analyzovaných zemí, tedy všechny touto analýzou určené konečné plodnosti nepřesáhly záchovnou hranici. Naopak se všechny hodnoty pohybovaly nad kritickou hranicí 1,5 dítěte na jednu ženu.

Obr. 2.6 Kumulovaná kohortní plodnost ve věku 35 let bez vlivu pořadí pro ženy narozené v roce 1957 ve vybraných státech Evropy; vlastní zpracování, zdroj dat: Human Fertility Database Na následujícím grafu jsou znázorněny stejné ukazatele prvního pořadí, ale pro jinou generaci žen narozenou v roce 1977, tedy o 20 let později. Postkomunistické země se přiklonily k ostatním porovnávaným státům. Linie grafu se zploštily a v porovnání s Obr.

2.5 lze pozorovat odklad narození dítěte do pozdějšího věku. 50 % žen narozených v roce 1977 v postkomunistických státech mělo své první dítě až mezi 27.–28. rokem života. Došlo tedy ke dvouletému posunu. Ve Švédsku a Nizozemí měla každá druhá žena narozená v roce 1977 své první dítě až ve 29 letech. K největšímu odklonu došlo ve Španělsku, kdy 50 % žen z této generace mělo své první dítě až ve svých téměř 32 let. Pro srovnání s předchozím Obr.

2.5 se jedná o osmiletý nárůst v průběhu 20 let.

Kumulovaná kohortní plodnost ve věku 35 let bez vlivu pořadí pro ženy narozené v roce 1957

Obr. 2.7 Kohortní plodnost prvního pořadí pro ženy narozené v roce 1977 ve vybraných státech Evropy; vlastní zpracování, zdroj dat: Human Fertility Database

I pro tuto generaci byl vytvořen graf kumulovaných kohortních plodností ve věku 35 let, kdy byla upravena osa y na rozmezí 1 až 1,7. I zde je vidět, že žádná z analyzovaných zemí nepřesáhla záchovnou hranici pro obnovení populace. Naopak se většina zemí pohybovala kolem kritické hranice 1,5 dítěte na jednu ženu. Mezi tyto země patří Česká republika a Nizozemí, obě tyto země lehce přesáhly hodnotu 1,5. Dále se mezi ně řadí Maďarsko, které se s touto generací dostalo pod kritickou hranici zachování populace. Nejhůře je na tom Španělsko, které nepřesáhlo hodnotu ani 1,3 dítěte na jednu ženu a pohybuje se tedy pod nebezpečnou hranicí (Křesťanová, 2016). Jediné Švédsko přesáhlo kritickou hranici 1,5 dítěte na jednu ženu. Při porovnání s Obr. 2.6 si vyměnily všechny země svá pořadí.

Generaci žen narozených v roce 1977 začalo reprodukční období až v devadesátých letech.

Tedy lze pozorovat, jak měla druhá demografická tranzice vliv na snížení hodnot konečné plodnosti generace žen narozených v sedmdesátých letech, zejména tedy v postkomunistických státech, jelikož v ostatních vyspělejších zemích druhá demografická tranzice probíhala už od šedesátých let minulého století.

0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80 0,90 1,00

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Kohortní plodnost

Věk

Kohortní plodnost prvního pořadí pro ženy narozené v roce 1977 ve vybraných státech Evropy

ČR Španělsko Maďarsko Nizozemí Švédsko

Obr. 2.8 Kumulovaná kohortní plodnost ve věku 35 let bez vlivu pořadí pro ženy narozené v roce 1977 ve vybraných státech Evropy; vlastní zpracování, zdroj dat: Human Fertility Database Na Obr. 2.9 lze pozorovat prozatímní vývoj kohortní plodnosti generace žen narozených v roce 1997. Tento vývoj zatím nelze vzhledem k aktuálnosti dat přesně vyjádřit. Nejedná se tedy o konečnou plodnost prvního pořadí, jelikož ženy narozené v této generaci jsou teprve na počátku svého reprodukčního období. Již lze ale pozorovat, že bude docházet k odkladu narození dítěte do pozdějšího věku. Nejvyšší hodnotu kumulované kohortní plodnosti má Maďarsko. Již téměř 12 % 20letých Maďarek narozených v roce 1997 má své první dítě.

V porovnání s generací narozenou v roce 1977 je to o čtyři procentní body méně a s generací narozenou v roce 1957 to vychází o 28 p. b. méně. V České republice připadá na 7,5 % 20letých žen narozených v roce 1997, že mají své první dítě, tedy 92,5 % 20letých žen z této generace je ještě bezdětných. Když se tato generace porovná s generacemi předchozími, v generaci žen narozených v roce 1977 mělo dvakrát tolik žen už své první dítě oproti generaci žen narozených v roce 1997. V porovnání s generací narozenou v roce 1957 se tato generace 20letých žen liší o více než 46 procentních bodů.

1,00 1,05 1,10 1,15 1,20 1,25 1,30 1,35 1,40 1,45 1,50 1,55 1,60 1,65 1,70

Španělsko Maďarsko Nizozemí ČR Švédsko

Kohortní plodnost

Kumulovaná kohortní plodnost ve věku 35 let bez vlivu pořadí pro ženy narozené v roce 1977

Obr. 2.9 Kohortní plodnost prvního pořadí pro ženy narozené v roce 1997 ve vybraných státech Evropy; vlastní zpracování, zdroj dat: Human Fertility Database