M ANAGEMENT , ZAMĚSTNANCI A PROVOZ - CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI

2. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI

2.6 M ANAGEMENT , ZAMĚSTNANCI A PROVOZ

Struktura řízení společnosti vychází z vlastnické formy, tj. akciové společnosti.

společnosti samostatně, nebo dva členové představenstva společně nebo ředitel společnosti, jemuţ je udělena prokura.

Počet zaměstnanců má z pohledu let 2007 – 2009 sniţující se tendenci, coţ je způsobeno především podstatně niţší poptávkou po kapesních svítilnách. Společnost zaměstnává i pracovníky se sníţenou pracovní schopností. Zaměstnanci jsou rozděleni na výrobní zaměstnance, ostatní zaměstnance (pracovníci údrţby, nástrojaři, seřizovači a mistři jednotlivých středisek) a THP.

Tabulka č. 3: Počet zaměstnanců společnosti v letech 2007 – 2009 Evidenční počet pracovníků [%]

Zaměstnanci 2007 2008 2009 2007 2008 2009

Graf č. 3: Počet zaměstnanců společnosti v letech 2007 – 2009

Společnost vydala pravidla pro řízení podniku včetně organizačního systému a jsou podle organizační struktury obsaţena v Organizačním řádu společnosti. Je zaveden systém elektronické evidence docházky s propojením na ekonomický a řídící software.

2.7 Ekologie a životní prostředí

Provoz společnosti má svoji specifickou činnost a tím je dán její vztah k působení na ţivotní prostředí. Lze konstatovat, ţe provoz společnosti neovlivňuje negativně své okolí. Do budoucna je ve finančním plánu společnosti nutno počítat se zvýšenými náklady za dodávku a likvidaci vod a za zneškodňování odpadů včetně nebezpečných, neboť je reálný předpoklad, ţe tyto náklady budou postupně stoupat.

2.7.1 Ochrana vod

Dešťové vody ze zatravněných ploch jsou převáţně infiltrovány, případně jsou svedeny do vodoteče. V areálu společnosti není prováděna manipulace s ropnými ani nebezpečnými látkami, proto z ostatních ploch nehrozí kontaminace podzemních vod a zemin. Vody z parkovacích ploch jsou odváděny do kanalizace přes lapače olejů a benzínu.

Splaškové vody jsou vedeny do městské veřejné kanalizace. Pitná voda je v objektech společnosti pouţívána z veřejného vodovodu.

2.7.2 Ochrana ovzduší

Společnost má vlastní rozvod plynu v areálu a v jednotlivých objektech je dodávka tepla zajišťována pomocí vlastního plynového kotle.

2.7.3 Odpadové hospodářství

Společnost nemá vlastní zařízení na likvidaci odpadu a veškerý komunální odpad je likvidován na základě uzavřených smluv u organizací k tomu oprávněných včetně nebezpečného odpadu.

2.7.4 Provoz galvanovny

Z hlediska ochrany jak ţivotního, tak i pracovního prostředí je tento provoz pod stálou a pravidelnou kontrolou, a tudíţ vyhovuje příslušným předpisům. Jakékoliv

3. TEORETICKÉ VYMEZENÍ NAKLADŮ

Náklady představují peněţní vyjádření zdrojů, které musí podnik účelně vynaloţit na získání výnosů, nebo v penězích vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů. Jde tedy o obětované ekonomické zdroje, z jejichţ vynaloţení očekáváme ekonomický prospěch.

Náklady mají vţdy svůj konkrétní objekt, se kterým se úzce spojují. Můţe to být např.

výrobek, sluţba, energie, provedená práce, ale i náklady např. spojené se zajištěním úvěru.

V tomto případě pak mluvíme o nositelích nákladů.

Výnosy jsou peněţní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období bez ohledu na to, zda došlo k jejich inkasu [4]. U výrobního podniku jsou hlavními výnosy trţby za prodej výrobků a sluţeb.

Porovnáním nákladů a výnosů definujeme výsledek hospodaření společnosti (HV), který lze vypočítat podle následujícího vztahu:

Výnosy – náklady = HV

Hospodářský výsledek je nejdůleţitějším ukazatelem hospodaření podniku. Jsou-li výnosy větší neţ náklady, výsledkem hospodaření je zisk, je-Jsou-li tomu naopak, hovoříme o ztrátě. Přehled o výnosech a nákladech a výsledku hospodaření podniku podává Výkaz zisku a ztráty.

Výnosy a náklady se odlišují v ekonomice od příjmů a výdajů, které představují pouze přírůstky a úbytky peněţních prostředků. Sice s kaţdý výnosem je spojen příjem a s nákladem výdaj, ale nemusí být vţdy v časovém souladu. Tok peněz – tzn. příjmy a výdaje - definuje Výkaz cash flow (CF).

3.1 Evidence nákladů

Evidenci nákladů zabezpečuje účetnictví podniku. To se obvykle člení na finanční účetnictví, nákladové účetnictví a manaţerské účetnictví [4].

Finanční účetnictví je především určeno pro externí uţivatele (banky, daňové orgány). Toto účetnictví eviduje aktiva společnosti – vlastní jmění, dluhy podniku, náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Je upravováno závaznými normami, jako je

Z finančního účetnictví vychází výkazy, jako je Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty a Výkaz Cash flow.

Z finančního účetnictví vychází daňové účetnictví, které se řídí mimo jiţ zmiňovaných norem také daňovými předpisy. Toto účetnictví rozlišuje veškeré náklady na daňově uznatelné (náklady na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů) a na náklady daňově neuznatelné (např. pokuty, penále, odměny členům orgánů, náklady na reprezentaci).

Stejné rozdělení je i u výnosů (do daňových výnosů se např. nezapočítávají výnosy zdaněné u zdroje). O tyto poloţky se upravuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, coţ je hrubý zisk. Výsledkem je daňový základ, od kterého se odečtou případné odpočitatelné poloţky.

Z upraveného základu se vypočte daň z příjmu. Výpočet daňové povinnosti probíhá mimo účetnictví a výsledným výkazem je daňové přiznání.

Nákladové účetnictví tvoří soustava analytických účtů, které slouţí především k vnitropodnikovému řízení. Je velice úzce spjato s tvorbou kalkulací, rozpočtů a dále i s kontrolní činností. Toto účetnictví postupně přerostlo v manaţerské účetnictví.

Manaţerské účetnictví slouţí bezprostředně pro efektivní řízení podniku a vnitropodnikových středisek [4]. Vyuţívá veškerých údajů s finančního a nákladového účetnictví, jeho předmětem jsou nejen náklady, ale také výnosy a poskytuje hlavní podklady pro manaţerské rozhodování vedení společnosti.

3.2 Klasifikace nákladů

Efektivní řízení nákladů v podniku vyţaduje jejich podrobnější třídění dle jednotlivých hledisek. Náklady členíme podle druhů, účelu, podle místa vzniku a odpovědnosti a v neposlední řadě podle vztahu k objemu výroby.

3.2.1 Druhové třídění nákladů

Druhové třídění se zařazuje mezi základní členění nákladů společnosti. Kaţdý nákladový druh je spojen s určitou činností jednotlivých výrobních faktorů (např. materiál, sluţby, dlouhodobý majetek).

Základními nákladovými druhy jsou:

- spotřeba surovin, materiálu, paliv a energie, provozních látek;

- odpisy budov, strojů, výrobního zařízení, nehmotného dlouhodobého majetku;

- mzdové a ostatní náklady – mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, odměny členům statutárních orgánů;

- finanční náklady – placené úroky, pojistné, bankovní poplatky;

- náklady na externí sluţby – opravy a udrţování, nájemné, dopravné, cestovné.

3.2.2 Účelové třídění nákladů

Účelové třídění nákladů je zaloţeno na jednom ze dvou základních hledisek. U tohoto členění se zjišťují náklady ve vztahu k vnitropodnikovým útvarům (podle místa vzniku a odpovědnosti) a ve vztahu k vztahu k výkonům (podle výkonů), tj. kalkulační třídění nákladů.

3.2.2.1 Třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti Podle velikosti podniku a sloţitosti výroby se tyto náklady člení v několika úrovních:

a) náklady výrobní činnosti - kdy tyto náklady rozlišujeme ještě jako hlavní, pomocné, vedlejší a přidruţené výroby;

b) náklady nevýrobní činnosti – náklady na odbyt, správu, zásobování.

Ve výrobě se náklady obvykle člení na:

a) technologické náklady – ty jsou řízeny technicko-hospodářskými normami, souvisejí přímo s určitým výkonem a označují se jako náklady jednicové.

jednici výkonu. Lze je stanovit ve formě normovaných nákladů (normy spotřeby materiálu a práce);

b) náklady na obsluhu a řízení – tyto náklady souvisejí s výrobnou jako celkem a označují se jako náklady reţijní. Reţijní náklady jsou vykazovány většinou v souhrnných poloţkách a zpravidla je rozlišujeme na zásobovací, správní, výrobní a odbytovou reţii. Jsou to náklady na zabezpečení podmínek prováděného výkonu.

3.2.2.2 Třídění nákladů ve vztahu k výkonům

Z tohoto hlediska dělíme náklady na fixní (stálé) a variabilní (proměnné), viz Graf č. 4. Fixní náklady – jsou nezávislé na objemu výroby, zabezpečují chod podniku jako celku – zabezpečují výrobní kapacitu, provozní pohotovost. Do těchto nákladů patří např. odpisy, mzdy technicko-hospodářských pracovníků, nájemné, úroky z půjček, náklady na školení, počítačové vybavení, bezpečnostní sluţbu. Tyto náklady jsou však jen relativně neměnné, mění se třeba při změně výrobní kapacity, nebo při velké změně výrobního programu. Nemění se však plynule, ale najednou. Fixní náklady vznikají, i kdyţ se nic nevyrábí;

Variabilní náklady - tyto náklady se mění v souvislosti s objemem výroby a patří mezi ně např. spotřeba přímého materiálu, spotřeba mezd.

Graf č. 4: Náklady ve vztahu k výkonům

Variabilní náklady (viz Graf č. 5) se mohou vyvíjet s různou rychlostí v závislosti na objemu výroby:

a) vyvíjejí-li se stejně rychle, jako objem výroby – jde o náklady proporcionální;

b) vyvíjejí-li se rychleji, neţ objem výroby – pak jde o náklady nadproporciální (progresivní);

c) vyvíjejí-li se pomaleji, neţ objem výroby- jde o náklady podproporciální (degresivní).

Graf č. 5: Variabilní náklady

Pramen: [4 + vlastní zpracování]

4. ANALÝZA NÁKLADŮ VYBRANÉ SPOLEČNOSTI

Pro analýzu nákladů společnosti DAYMOON, a.s v letech 2007 – 2009 jsem pouţila rozdělení, které vychází z Výkazu zisku a ztráty této společnosti.

4.1 Celkové náklady

Přehled o nákladech společnosti DAYMOON, a.s. v období let 2007 – 2009 je uveden v následující Tabulce č. 4 a Grafu č. 6.

Tabulka č. 4: Celkové náklady společnosti v tis. Kč

Nákladová poloţka 2007 2008 2009

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 4 556 4 254 3 696 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 3 217 1 734 835

Ostatní provozní náklady 4 480 4 321 3 254

Ostatní finanční náklady 516 666 316

Celkem 87 607 76 419 45 378

Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]

Celkové náklady akciové společnosti v období let 2007 – 2009 mají sniţující se tendenci. V roce 2007 činily tyto náklady 87 607 tis. Kč, v roce 2008 poklesly o 11 188 tis. Kč (tj. o 12,77 %) oproti roku 2007 a největší degresi nákladů zaznamenal rok 2009, kdy se celkové náklady sníţily o 42 229 tis. Kč (tj. o 48,21 %) v porovnání s rokem 2007, coţ bylo způsobeno hlavně sníţením nákladů na spotřebu materiálů a energií, které v roce 2008 poklesly o 7 330 tis. Kč (tj. o 17,80 %) oproti roku 2007 a v roce 2009 se sníţily o 17 705 tis. Kč (tj. o 52,29 %) v porovnání s rokem 2008. Tento pokles souvisel s výrazným sníţením celkových výkonů společnosti v roce 2008 (viz Tabulka č. 1), které se projevilo nejvíce ve výrobě svítilen, (sníţení výroby bylo v roce 2008 o 18 % a v roce

Významný pokles výkonů byl i u ostatních výrobních programů v důsledku hospodářské krize v těchto letech.

Další poloţkou sniţující celkové náklady jsou mzdové náklady, které ve sledovaném období let 2007 – 2009 klesly o 7 223 tis. Kč (tj. o 40,75 %). Ve společnosti musela být z důvodu sniţující se produkce provedena personální restrukturalizace a počet zaměstnanců se výrazně sníţil. V těchto letech muselo odejít 50 zaměstnanců, coţ činí pokles o 52 % v počtu pracovníků ve srovnání s rokem 2007. S tímto krokem jsou spojeny i náklady na sociální a zdravotní pojištění.

Graf č. 6: Celkové náklady společnosti v letech 2007 – 2009

Náklady vynaloţené na prodané zboţí Spotřeba materiálu a energie

Sluţby Mzdové náklady

Odměny členům orgánů společnosti Náklady na sociální a zdravotní pojištění

Sociální náklady Daně a poplatky

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady

Celkem

Pramen: [vlastní zpracování]

Následující tabulka uvádí procentní podíl jednotlivých nákladových poloţek k celkovým nákladům v letech 2007 – 2009.

Tabulka č. 5: Podíl jednotlivých nákladů na celkových nákladech společnosti v %

Nákladová poloţka 2007 2008 2009 2007-2009

Náklady vynaloţené na prodané zboţí 0,22 2,35 1,28 1,23 Spotřeba materiálu a energie 47,02 44,32 35,60 43,55

Sluţby 9,50 10,47 13,00 10,61

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného

majetku 5,20 5,58 8,14 5,97

Graf č. 7: Podíl jednotlivých nákladů na celkových nákladech společnosti v %

0,00

podíl na celkových nákladech v %

Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie

Služby Mzdové náklady

Odměny členům orgánů společnosti Náklady na sociální a zdravotní pojištění

Sociální náklady Daně a poplatky

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady

Pramen: [vlastní zpracování]

4.2. Spotřeba materiálu a energie

V této podkapitole se zaměřím na rozbor nákladů, které se týkají spotřeby materiálů jak jednicových, tak i reţijních a dále pak na spotřebu energií.

4.2.1. Spotřeba jednicového materiálu

Společnost DAYMOON, a.s. je výrobní podnik a vzhledem k tomu tvoří spotřeba jednicových materiálů jednu z největších poloţek celkových nákladů společnosti (viz tabulka č. 6).

Tabulka č. 6: Spotřeba jednicového materiálu v tis. Kč

Nákladová poloţka 2007 2008 2009

Jednicový materiál 30 447 24 981 10 451

Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]

V období let 2007 – 2009 došlo ke sníţení veškerých výkonů společnosti a tím i k poklesu nákladů na jednicový materiál. V roce 2007 tvořila spotřeba jednicového materiálu 34,75 % celkových nákladů, v roce 2008 to bylo 32,68 % celkových nákladů a nejvýrazněji se poměr sníţil v roce 2009 na 23,03 %. Tento pokles byl zapříčiněn hlavně omezením výroby kapesních svítilen, (kdy v roce 2007 činily trţby za svítilny 24 130 tis. Kč, v roce 2008 to bylo 19 820 tis. Kč a v roce 2009 pouze 4 120 tis. Kč) a stagnací automobilového průmyslu v důsledku hospodářské krize.

Nejdůleţitějšími výrobními (jednicovými) materiály akciové společnosti DAYMOON, a.s. jsou ţelezo, mosaz, nikl a nerez, kterou společnost nakupuje v podobě pásů, které se liší šířkou a tloušťkou (viz Tabulka č. 8).

Společnost je v rámci vnitropodnikového účetnictví rozdělena do několika středisek, kde hlavními výrobními středisky jsou středisko lisovna a nástrojárna, které spotřebovávají jednicový materiál.

Tabulka č. 7: Rozdělení středisek společnosti a jejich podíl na celkových výkonech společnosti v %

Středisko % podíl na výkonech

311 - lisovna 70

313 - lakovna 5

315 - galvanovna 20

356 - údrţba 0

370 - nástrojárna 5

001 - administrativa 0

Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]

Středisko lisovna spotřebovává 90 % jednicového materiálu. Hlavní výrobní činností tohoto střediska je výroba výfuků do horkovzdušných pistolí, kde na těla výfuků se spotřebovávají ţelezné pásy a na vršky těchto výrobků se pouţívají pásy nerezové.

Velkou část spotřeby ţelezného materiálu tvoří také výroba objímek – krytek do bloků motorů pro automobilový průmysl a výroba některých druhů kapesních svítilen. Nikl se pouţívá na výrobu kapesních svítilen a mosaz na pojistky do jističů.

Nástrojárna je zaměřena na výrobu nástrojů a náhradních dílů, jak pro potřeby společnosti, tak i pro odběratele. Z jednicového materiálu spotřebovává nástrojařskou ocel.

Tabulka č. 8: Spotřeba nejdůleţitějších jednicových materiálů v tunách

Materiál 2007 2008 2009

Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]

Výrazný vliv na sníţení spotřeby jednicového materiálu v roce 2009 měl nákup a spotřeba ţeleza 0,4 x 110 z roku 2008, kdy v polovině tohoto roku odběratel krytek do bloků motorů zrušil veškeré objednávky a naší společnosti materiál, nakoupený na základě

4.2.2. Spotřeba režijního materiálu

V této části práce se zaměřím na analýzu reţijního materiálu po jednotlivých poloţkách v letech 2007 – 2009.

Tabulka č. 9: Spotřeba reţijního materiálu

[tis. Kč] [%]

Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]

Pokles spotřeby veškerého reţijního materiálu byl způsoben jednak sníţením výkonů společnosti, ale i úspornými opatřeními. Největší poloţku z celkové spotřeby veškerého reţijního materiálu (v roce 2007 – 82,36 %, v roce 2008 – 81,82 % a v roce 2009 – 85,70 %) tvoří poloţka reţijní materiál, coţ je materiál, který neprochází nedokončenou výrobou, ale je přímo spotřebováván ve výrobě. Ve společnosti DAYMOON, a.s. jsou do této skupiny materiálů zahrnuty např. veškeré chemikálie, anody, pomocný materiál ve výrobě, obaly, plastové díly, atd.

Jedním z nejvíce zatíţených středisek na spotřebu reţijního materiálu je středisko galvanovna. Jde zejména o spotřebu kyselin, měděných, niklových a zinkových anod a odmašťovacích prostředků.

Další střediska se podílejí na spotřebě reţijního materiálu hlavně nástrojařskými materiály, např. brusnými kotouči, vrtáky, náhradními díly do strojů.

U ostatních poloţek byla sníţena spotřeba hlavně v důsledku úsporných opatření.

Graf č. 8: Spotřeba reţijního materiálu

Společnost DAYMOON a.s. Děčín má výrobní program, který je velice náročný na spotřebu elektrické energie a plynu (viz Tabulka č. 10).

Tabulka č. 10: Tabulka č. 10: Spotřeba energií

[tis. Kč] [%]

Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]

Jedním z důleţitých faktorů, které ovlivnil zejména v roce 2008 náklady na spotřebu energií, bylo navýšení cen elektrické energie a zejména plynu, kde se

V roce 2008 do spotřeby elektrické energie velice zasáhlo středisko galvanovna, kde výroba je energeticky náročná, hlavně procesy odmašťování a ţíhání výrobků, kde se výrobky ţíhají v hlubinné peci. V tomto roce byla vytíţená i automatická pokovovací linka, kterou musela společnost v následujícím roce 2009 z důvodu úbytku práce odstavit.

V důsledku tohoto opatření se v daném roce 2009 sníţila i spotřeba elektrické energie o 27,03 % oproti roku 2008.

Spotřebu plynu v roce 2008 zvýšila výroba pojistek do jističů, které se ţíhají plynem, a také velikou náročnost mělo vytápění celé společnosti plynovými kotli. V roce 2009 se na některých střediscích začala pouţívat horkovzdušná topidla a s úbytkem práce se úměrně sniţovala i spotřeba plynu.

Spotřebu vody v roce 2009 ovlivnilo odstavení pokovovací linky, která měla chlazení vodou a dále po změně metody chlazení výrobků, kdy se začala pouţívat voda z vlastního zdroje společnosti, bylo dosaţeno velké úspory ve spotřebě vody.

Graf č. 9: Spotřeba energií

4.3. Spotřeba služeb

Tato kapitola zahrnuje členění veškerých nákladů na sluţby podle analytického členění v účetní evidenci akciové společnosti (viz Tabulka č. 11 a Graf č. 10).

Tabulka č. 11: Spotřeba sluţeb

[tis. Kč] [%]

Nákladová poloţka 2007 2008 2009 2007 2008 2009

Opravy a udrţování 601 468 267 7,22 5,85 4,53

Cestovné 115 121 66 1,38 1,51 1,12

Náklady na repre 46 61 43 0,55 0,76 0,73

Právní a poradenská sluţba 286 289 517 3,44 3,61 8,77 Zprostředkovatelská činnost 3 544 3 574 2 410 42,57 44,72 40,87

Přepravné 1 323 1 138 554 15,89 14,24 9,39

Poštovné 102 34 21 1,23 0,43 0,36

Programové vybavení 219 252 186 2,63 3,15 3,15

Telefony 326 275 257 3,92 3,44 4,36

Servisní činnost 22 8 0 0,26 0,10 0,00

Nájemné 36 38 83 0,43 0,47 1,41

Leasing 398 196 99 4,78 2,45 1,67

Náklady na inzerci a reklamu 44 309 236 0,53 3,87 4,00

Náklady na školení 71 41 19 0,85 0,52 0,32

Ostatní náklady 873 936 983 10,49 11,72 16,66

Odvoz odpadu, deratizace 319 252 157 3,83 3,16 2,66

Celkem 8 325 7 992 5 898 100 100 100

Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]

Graf č. 10: Spotřeba sluţeb sluţby o 2 427 tis. Kč. Jednalo se zejména o náklady na opravy a udrţování, náklady na zprostředkovatelskou činnost, přepravné, a výrazně se sníţily i náklady na odpad a deratizaci. Na poměrně vyšší úrovni se neustále drţí náklady na inzerci a reklamu, telefony a ostatní náklady.

Náklady na opravu a udrţování

Mezi náklady na opravu a udrţování patří veškeré opravy budov, strojů a zařízení, opravy aut a samostatné revize strojního zařízení. Tyto náklady měly v průběhu let 2007 – 2009 klesající tendenci, v roce 2008 se sníţily o 22,13% a v roce 2009 činil pokles aţ 55,57 % ve srovnání s rokem 2007, coţ úzce souviselo se sniţující se produkcí naší společnosti.

Zprostředkovatelská činnost

Do poloţky „zprostředkovatelská činnost“ patří náklady spojené s vyuţíváním

označování výrobků, obalů, obchodních papírů, propagačních a inzertních materiálů, apod.

Tyto náklady jsou vázány na trţby společnosti a poklesly aţ v roce 2009 o 32 % vůči roku 2007, protoţe jejich výše se pro příslušný rok vypočítává z trţeb roku předcházejícího, tzn., ţe pro tento výpočet se vychází z trţeb roku 2008, které se oproti roku 2007 sníţily (viz Tabulka č. 2).

Přepravné

Společnost dodává svoje výrobky jak na tuzemský trh, tak i do zahraničí většinou externími firmami pro přepravu výrobků. Sníţením produkce se sníţily i náklady na přepravné a také proběhlo další výběrové řízení, kde se podařilo zajistit díky velké konkurenci mezi přepravními společnostmi výrazného sníţení cen za přepravu zboţí.

Vzniklá situace a veškerá opatření sníţily náklady na přepravné zejména v roce 2009, kdy tyto náklady klesly o 58,13 % ve srovnání s rokem 2007.

Odpad a deratizace

U naší společnosti se tyto náklady týkají hlavně vyváţení kalů a nebezpečných odpadů, které naše provozy produkují. Akciová společnost musí likvidovat odpad v souladu se zákonem o odpadech. Na základě uzavřených smluv je nebezpečný odpad likvidován společnostmi, které k tomu mají ze zákona oprávnění. Zde se na sníţení nákladů o 50,79 % v roce 2009 oproti roku 2007 nejvíce podílelo středisko galvanovna, které v důsledku odstavení automatické linky produkovalo méně nebezpečného odpadu.

Náklady na inzerci a reklamu

Do této poloţky jsou zahrnuty náklady na propagační materiál, zviditelnění společnosti na významných akcích a na stránkách internetu a dále výroba reklamních předmětů, např. kapesních tuţkových a nerezových svítilen. Tyto náklady naopak od předešlých poloţek byly na nejniţší úrovni v roce 2007, kde činily 0,53 % z celkových nákladů na sluţby. V dalších letech, kdy byl zaznamenán pokles veškeré produkce z důvodu hospodářské krize, se management společnosti více zaměřil na zviditelnění firmy

In document VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA (Stránka 17-0)