Hornicko-geologická fakulta Institut ekonomiky a systémů řízení
ANALÝZA NÁKLADŮ VYBRANÉ SPOLEČNOSTI
Bakalářská práce
Autor: Alena Koukalová
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Markéta Rolčíková, Ph.D.
PODĚKOVÁNÍ
Úvodem své práce bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce p. Ing.
Markétě Rolčíkové, Ph.D. za vedení teze k této práci, za cenné rady a připomínky, které mi během mé práce poskytla. Dále bych chtěla poděkovat vedení společnosti DAYMOON, a.s. za poskytnutí veškerých informací a interních materiálů, které jsem ke své práci potřebovala a zejména patří poděkování p. Ing. Oldřichu Dostalíkovi za veškeré konzultace, podporu, spolupráci a čas, který mi při psaní bakalářské práce věnoval.
ANOTACE
Bakalářská práce na téma Analýza nákladů společnosti DAYMOON, a.s. je zaměřena na vývoj nákladů v letech 2007 – 2009.
První část práce představuje společnost z hlediska její historie a seznamuje se současnou výrobní činností. V druhé části je popsáno rozdělení nákladů podle jednotlivých kritérií. V poslední části je provedena analýza vybraných nákladů akciové společnosti a jejich vývoj v čase.
Cílem mojí bakalářské práce je najít moţné cesty ke sníţení nákladů a tím i k vylepšení hospodářského výsledku. V závěru práce přikládám návrhy na opatření sniţování nákladů a zlepšení prosperity akciové společnosti DAYMOON.
Klíčová slova: Náklady, sniţování nákladů, informace o podniku, analýza
ANNOTATION
The Bachelor thesis on cost analysis of the company DAYMOON, a.s. is focused on the development of the cost for 2007 – 2009.
The First part presents the company’s history and explains the current production.
The second part describes the distribution of cost according to the particular criterions. The last part is an analysis of selected cost of the corporation and its trends over time.
The target of my bachelor’s paper is an effort to find a possible way to reduce cost and thus achieve Heger profits. At the end I enclose a draft of the measures to reduce cost and improve the prosperity of the company DAYMOON, a.s.
Keyword: Cost, cost reduction, business information, analysis
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK ... 7
1. ÚVOD, CÍL PRÁCE ... 8
2. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI ... 9
2.1HISTORIE SPOLEČNOSTI ... 9
2.2VÝROBNÍ ČINNOST ... 12
2.2.1 Svítilny ... 13
2.2.2 Lisované zboží ... 14
2.2.3 Služby – PPP ... 14
2.2.4 Obchodní zboží ... 15
2.3EKONOMICKÁ ČINNOST ... 16
2.4OBCHODNÍ ČINNOST ... 16
2.5TECHNICKÝ A INVESTIČNÍ ROZVOJ ... 17
2.6MANAGEMENT, ZAMĚSTNANCI A PROVOZ ... 17
2.7EKOLOGIE A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ... 19
2.7.1 Ochrana vod ... 19
2.7.2 Ochrana ovzduší ... 19
2.7.3 Odpadové hospodářství ... 19
2.7.4 Provoz galvanovny ... 19
3. TEORETICKÉ VYMEZENÍ NAKLADŮ ... 20
3.1EVIDENCE NÁKLADŮ ... 20
3.2KLASIFIKACE NÁKLADŮ ... 21
3.2.1 Druhové třídění nákladů ... 22
3.2.2 Účelové třídění nákladů ... 22
3.2.2.1 Třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti ... 22
3.2.2.2 Třídění nákladů ve vztahu k výkonům ... 23
4. ANALÝZA NÁKLADŮ VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ... 25
4.1CELKOVÉ NÁKLADY ... 25
4.2.SPOTŘEBA MATERIÁLU A ENERGIE ... 28
4.2.1. Spotřeba jednicového materiálu ... 28
4.2.2. Spotřeba režijního materiálu ... 30
4.2.3. Spotřeba energií ... 31
4.3.SPOTŘEBA SLUŢEB ... 33
4.4.MZDOVÉ NÁKLADY ... 36
5. NÁVRHY A DOPORUČENÍ ... 38
6. ZÁVĚR ... 40
SEZNAM GRAFŮ ... 43 SEZNAM OBRÁZKŮ ... 44 SEZNAM PŘÍLOH... 45
SEZNAM ZKRATEK
a.s. akciová společnost
Co. společnost (z anglického Company)
č. číslo
ČOV Čistírna odpadních vod DHM dlouhodobý hmotný majetek DPH daň z přidané hodnoty
EU Evropská unie
HV hospodářský výsledek, resp. výsledek hospodaření ISO mezinárodní norma
Kč korun českých
Kč/m3 korun českých za metr krychlový
ks kus
např. například n. p. národní podnik PHM pohonné hmoty
PPP práce průmyslové povahy RAL norma na odstín barvy
r. rok
Sb. Sbírka zákonů S. p. státní podnik
s.r.o. společnost s ručením omezeným THP technicko-hospodářský pracovník
tj. to je
tzn. to znamená
V volt
Zák. zákon
1. ÚVOD, CÍL PRÁCE
Svoji bakalářskou práci na téma Analýza nákladů akciové společnosti DAYMOON, a.s., Děčín jsem si vybrala proto, ţe sídlí v místě mého bydliště a jsem jiţ několik let v této společnosti zaměstnaná.
Úkolem analýzy nákladů dané společnosti je porovnat změny nákladových poloţek v čase. Pro toto porovnání a sledování vývoje jednotlivých nákladových poloţek jsem si vybrala období let 2007 – 2009. Významné poloţky z celkových nákladů naší společnosti tvoří mimo jiné hlavně spotřeba materiálu, a to jak jednicového, tak i reţijního.
Dále jedním z největších zatíţení firmy jsou náklady na spotřebu elektrické energie, plynu, vody, mzdových nákladů a nákladů za sluţby. Sledování těchto jednotlivých poloţek a dále také porovnávání podílu nákladů jednotlivých středisek společnosti na celkových nákladech patří k velice významným činnostem managementu podniku. Jednotlivá porovnání nákladů pomáhají vedení společnosti a jednotlivým vedoucím pracovníkům k lepšímu získávání informací o hospodaření jak kaţdého střediska zvlášť, tak i celé společnosti. Tento proces vede k lepší identifikaci problémů, hledání konkrétních řešení a uskutečňování nápravných opatření, které slouţí k lepší hospodárnosti celé společnosti.
Cílem bakalářské práce je analyzovat nejdůleţitější náklady společnosti v jednotlivých letech, na základě těchto rozborů posoudit jejich vývoj a hledat zlepšení situace celé společnosti pomocí sniţování nákladů jak uvnitř podniku, tak hledání řešení vně společnosti na základě minimalizace nákladů na dodávky materiálu, sluţeb a energií.
Moji práci spolu s návrhy a doporučeními předloţím k rukám pana ředitele společnosti DAYMOON, a.s., kterému bude moci tato zpráva poslouţit ke zhodnocení výše nákladů ve vybraných letech a hledání konkrétních opatření na sniţování nákladů v letech budoucích a tím i k lepší prosperitě akciové společnosti.
2. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI
Údaje o společnosti, pro kterou je zpracována bakalářská práce jsou uvedeny níţe.
Obchodní firma: DAYMOON, a.s.
Sídlo: Děčín 1, Fügnerova 51
IČ: 61534056
DIČ: CZ61534056
Právní forma: Akciová společnost
zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vloţka 606
Předmět podnikání: - koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma činností uvedených v přílohách 2 a 3 zák.
455/91 Sb.
- zprostředkování v oblasti obchodu
- výroba a opravy strojírenského spotřebního zboţí vyjma činností uvedených v příloze č. 2 a 3 zák. č.
455/91 Sb.
- výroba výlisků z plastů - galvanizace kovů Základní kapitál: 100 000 000,- Kč
Akcie: 100 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč [1]
2.1 Historie společnosti
Společnost DAYMOON, a.s. byla zaloţena na základě společenské smlouvy dne 1. září 1994.
Historie společnosti však sahá jiţ do roku 1911, kdy německý občan Paul Smidt – výrobce baterií, ţárovek a bateriových pouzder – z důvodů sloţitých celních předpisů mezi
dnešní firmy WICO B.G.M., a.s.) pod názvem DAIMON, kde zaměstnával při výrobě suchých článků asi 20 lidí.
Během první světové války i po ní byl provoz celé společnosti omezen, výroba suchých článků a pouzder stagnovala. Obrat nastal aţ v roce 1927, kdy zadluţení celého německého koncernu, jehoţ součástí byl i děčínský závod Daimon, bylo tak obrovské, ţe společnost musela tuto situaci řešit vstupem anglické firmy Ever Ready Co., která vloţila do společností koncernu DAIMON 1 milion německých marek. Podíl anglického kapitálu v podmokelské továrně však činil pouze 53 %. Po ročním vlivu firmy Ever Ready Co.
dochází k oţivení produkce v celém koncernu, které se projevuje neustálým zvyšováním výroby.
Sortiment v té době zahrnoval výrobu suchých článků v 10 variantách, ţároviček ve 12 variantách, pouzder kapesních svítilen ve 120 variantách, akumulátorů v 15 variantách. Mimo to se zde vyráběly cyklistické reflektory a dynama v 15 variantách a jiné okrajové výrobky, jako např. speciální ţárovičky pro osvětlení vánočních stromků ve tvaru sněhuláků a ptáčků, dále byly v programu různé svítící přívěsky, jehlice do kravat a jiné.
Tak, jak se firma rozvíjela, prostory v Podmoklech pro výrobu jiţ nestačily. Proto v průběhu 20. let minulého století pan Schmidt zakoupil objekt bývalé textilní továrny Baischeitel v Děčíně 1 (dnes DAYMOON, a.s.), kam byla přestěhována výroba speciálních a trpasličích ţároviček, pouzder svítilen a ostatní drobné produkce. Výroba suchých článků, akumulátorů atd. zůstala v Podmoklech.
Obrat firmy se zvyšoval kaţdým rokem a v průběhu let 1931 – 1936 se podmokelská firma zbavila anglického kapitálu tak, ţe do Anglie zaslala část strojů a ze zisku zaplatila celou půjčku.
Během druhé světové války výroba opět poklesla. Byl nedostatek pracovních sil a materiálu. Podnik v té době vyráběl z velké části pro Wehrmacht – asi 60 % celkové produkce. Tato výroba zahrnovala hlavně speciální svítidla pro vojsko, do tanků, bojová svítidla na frontu, kompletní špičky k protiletadlovým dělostřeleckým nábojům, hodinové strojky k časovaným minám, pláště pro náboje, filtry k plynovým maskám, suché články a jiné součástky, zejména lisované zboţí jako subdodávky jiným závodům.
Po druhé světové válce v roce 1945 byla společnost dána pod národní správu a v
programu byla produkce sortimentu kapesních svítilen. Dne 1. 1. 1954 se z dosavadního závodu stává samostatný národní podnik Bateria. V roce 1955 byla Bateria sloučena s podnikem KOH-I-NOOR v Děčíně 9 a stala se tak závodem 03, ke kterému byl později připojen provoz v Praze, kde se kompletovaly deštníky, a provoz v Jedlce u Děčína, kde se vyráběly součásti pro jízdní kola a dětské kočárky. V roce 1956 byla zavedena výroba deštníkových koster, neceserů, pouzder rtěnek, přívěsků pro zipy, kování pro automobilový průmysl a výroba lehkého lisovaného zboţí.
Do poloviny roku 1990 byla firma součástí n. p. KOH-I-NOOR, ze kterého se poté oddělila pod názvem Daymoon jako samostatný státní podnik.
V roce 1993 byl s. p. Daymoon privatizován společností OMIKRON, a.s. a od roku 1994 existuje jako samostatná akciová společnost DAYMOON, a.s.
Základem současné produkce je sortiment ručních svítilen - cca 25 typů klasických kovových, plastových, kombinovaných a od roku 1998 také dobíjecích svítilen na 12 V. Další činnost firmy je soustředěna do oblasti kovovýroby (lisování za studena).
Povrchová úprava zboţí se provádí zinkováním, niklováním, mosazením, mořením, měděním, fosfátováním, chromátováním nebo práškovým lakováním.
Technické zázemí firmy umoţňuje výrobu nástrojů a forem jak pro vlastní výrobu, tak i na zakázku. Sortiment výrobků zahrnuje i nabídku speciálních svítilen, standardních i úsporných ţárovek a článků (baterií) všech typů [3].
Obrázek č. 1: Pohled na sídlo firmy DAYMOON, a.s.
Pramen: [2]
2.2 Výrobní činnost
Výrobní program společnosti je v současné době rozdělen do čtyř činností:
A. Svítilny
B. Lisované zboţí C. Sluţby – PPP D. Obchodní zboţí
Vývoj trţeb jednotlivých činností v letech 2007 - 2009 je znázorněn v tabulce č. 1 a grafu č. 1.
Tabulka č. 1: Trţby podle jednotlivých činností v tis. Kč
Činnost 2007 2008 2009
Svítilny 24 130 19 820 4 120
Lisované zboţí 41 420 34 280 22 310 Sluţby - PPP 14 470 12 190 6 220
Obchodní zboţí 240 1 720 110
Celkem 80 260 68 010 32 760
Pramen: [interní informace+vlastní zpracování]
Graf č. 1: Trţby podle jednotlivých činností
0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000
Svítilny Lisované zboží Služby - PPP Obchodní zboží Celkem
jednotlivé činnosti
tržby v tis. Kč 2007
2008 2009
Pramen: [vlastní zpracování]
Z výše uvedené tabulky a grafu je patrné, jak se na činnosti společnosti v průběhu let 2007 – 2009 podepsala celosvětová hospodářská krize. V celkových trţbách došlo v roce 2009 k markantnímu poklesu o 59 % oproti roku 2007. Nejvýraznější propad o 83 % proti roku 2007 nastal ve výrobě svítilen, kde se kromě krize projevil i nástup čínské konkurence, které naše společnost nemohla čelit.
2.2.1 Svítilny
Svítilny představují široký sortiment kapesních, tuţkových, přívěskových a nerezových svítilen včetně dobíjecí 12V svítilny a dále hřbitovních a vánočních svíček.
Sortiment odráţí zájem zákazníků o různé tvarové a materiálové varianty těchto výrobků.
Jeden z typů nerezové svítilny je vidět na obrázku č. 2.
Obrázek č. 2: Nerezová svítilna 90649K
Pramen: [2]
2.2.2 Lisované zboží
Lisované zboţí představuje v současné době nosný program společnosti. Jedná se především o koncovky opalovacích pistolí, závitové dotyky do pojistek, štětcové zděře, hadicové spony, drţáky ţárovek a jiné dle poţadavků odběratelů společnosti (viz Obrázek č. 3).
Obrázek č. 3: Postupové lisy pro výrobu lisovaného zboţí
Pramen: [2]
2.2.3 Služby – PPP
Tuto oblast produkce společnosti lze rozdělit do tří činností:
a) Galvanovna - jedná se o povrchovou úpravu výrobků a to: zinkování, mědění, mosazení, fosfátování, chromování, moření, opalování a odmašťování (hromadně nebo závěsově);
Obrázek č. 4: Povrchová úprava kovů - lakování
Pramen: [2]
b) Lakovna - jedná se o hromadné lakování výrobků práškovou barvou v odstínu RAL, (viz Obrázek č. 4);
c) Nástrojařské práce - jedná se o výrobu lisovacích nástrojů, forem, přípravků a náhradních dílů jak pro vlastní výrobu, tak i pro externí zákazníky, (viz Obrázek č. 5).
Obrázek č. 5: Výrobní zařízení pro výrobu nástrojů
Pramen: [2]
2.2.4 Obchodní zboží
Obchodní zboţí představuje pouze doplňkovou činnost společnosti a jedná se především o standardní a úsporné ţárovky, speciální svítilny a články (baterie) všech typů.
2.3 Ekonomická činnost
Společnost vede podvojné účetnictví a sestavuje účetní výkazy, jejichţ výstupy jsou následně vyuţívány při rozhodovacích procesech jak na úrovni vedení společnosti, tak i představenstva společnosti.
2.4 Obchodní činnost
Obchodní činnost společnosti je organizována na základě stanovených „Hlavních směrů činnosti“ pro kaţdý rok, které jsou vypracovány představenstvem společnosti a následně schvalovány na valné hromadě společnosti. Tyto „Hlavní směry činnosti“ jsou pravidelně čtvrtletně vyhodnocovány představenstvem společnosti.
Společnost svoji obchodní činnost realizuje jak v tuzemsku, tak i v zahraničí, přičemţ podíl exportu na celkových trţbách společnosti představuje v roce 2007 - 48,07 %, v roce 2008 - 44,44 % a v roce 2009 - 53,12 %. (viz Tabulka č. 2). V celkových trţbách je vidět velký pokles o 59,18 % v roce 2009 oproti roku 2007.
Tabulka č. 2: Trţby z exportu a tuzemského prodeje
[tis. Kč] [%]
Trţby/ rok 2007 2008 2009 2007 2008 2009
Trţby – export 38 579 30 225 17 403 48,07 44,44 53,12 Trţby – tuzemský prodej 41 681 37 785 15 357 51,93 55,56 46,88 Celkem 80 260 68 010 32 760 100,00 100,00 100,00
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
Graf č. 2: Trţby z exportu a tuzemského prodeje společnosti
0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000
2007 2008 2009
tržby v tis. Kč
Tržby z exportu Tržby z tuzemského prodeje Celkem
Pramen: [vlastní zpracování]
2.5 Technický a investiční rozvoj
Oblast technického rozvoje a technického zabezpečení výroby obsahuje inovační akce, vývoj a přípravu výroby nových svítilen, případně jednotlivých komponentů, nových typů zděří, inovace závitových dotyků apod. Provádějí se i racionalizační akce, jejichţ výsledkem je zmechanizování a zproduktivnění výrobního procesu nebo jednotlivých operací a z toho plynoucí sníţení výrobních nákladů.
Společnost získala po prověření certifikačním orgánem č. 3016 Českým lodním a průmyslovým registrem, s.r.o., ve shodě s normou ČSN EN ISO 9001:2001 certifikát jakosti (č. certifikátu: C-66512, datum 8. 9. 2003), vztahující se na výrobu kapesních svítilen, lehkého lisovaného zboţí, galvanické a povrchové úpravy.
2.6 Management, zaměstnanci a provoz
Struktura řízení společnosti vychází z vlastnické formy, tj. akciové společnosti.
společnosti samostatně, nebo dva členové představenstva společně nebo ředitel společnosti, jemuţ je udělena prokura.
Počet zaměstnanců má z pohledu let 2007 – 2009 sniţující se tendenci, coţ je způsobeno především podstatně niţší poptávkou po kapesních svítilnách. Společnost zaměstnává i pracovníky se sníţenou pracovní schopností. Zaměstnanci jsou rozděleni na výrobní zaměstnance, ostatní zaměstnance (pracovníci údrţby, nástrojaři, seřizovači a mistři jednotlivých středisek) a THP.
Tabulka č. 3: Počet zaměstnanců společnosti v letech 2007 – 2009 Evidenční počet pracovníků [%]
Zaměstnanci 2007 2008 2009 2007 2008 2009
Výrobní 44 34 14 45,84 43,59 30,43
Ostatní 30 23 17 31,25 29,48 36,96
THP 22 21 15 22,91 26,93 32,61
Celkem 96 78 46 100,00 100,00 100,00
Pramen: [interní informace+vlastní zpracování]
Graf č. 3: Počet zaměstnanců společnosti v letech 2007 – 2009
0 20 40 60 80 100 120
Jednicoví Režijní THP Celkem
zaměstnanci
počet 2007
2008 2009
Pramen: [vlastní zpracování]
Společnost vydala pravidla pro řízení podniku včetně organizačního systému a jsou podle organizační struktury obsaţena v Organizačním řádu společnosti. Je zaveden systém elektronické evidence docházky s propojením na ekonomický a řídící software.
2.7 Ekologie a životní prostředí
Provoz společnosti má svoji specifickou činnost a tím je dán její vztah k působení na ţivotní prostředí. Lze konstatovat, ţe provoz společnosti neovlivňuje negativně své okolí. Do budoucna je ve finančním plánu společnosti nutno počítat se zvýšenými náklady za dodávku a likvidaci vod a za zneškodňování odpadů včetně nebezpečných, neboť je reálný předpoklad, ţe tyto náklady budou postupně stoupat.
2.7.1 Ochrana vod
Dešťové vody ze zatravněných ploch jsou převáţně infiltrovány, případně jsou svedeny do vodoteče. V areálu společnosti není prováděna manipulace s ropnými ani nebezpečnými látkami, proto z ostatních ploch nehrozí kontaminace podzemních vod a zemin. Vody z parkovacích ploch jsou odváděny do kanalizace přes lapače olejů a benzínu.
Splaškové vody jsou vedeny do městské veřejné kanalizace. Pitná voda je v objektech společnosti pouţívána z veřejného vodovodu.
2.7.2 Ochrana ovzduší
Společnost má vlastní rozvod plynu v areálu a v jednotlivých objektech je dodávka tepla zajišťována pomocí vlastního plynového kotle.
2.7.3 Odpadové hospodářství
Společnost nemá vlastní zařízení na likvidaci odpadu a veškerý komunální odpad je likvidován na základě uzavřených smluv u organizací k tomu oprávněných včetně nebezpečného odpadu.
2.7.4 Provoz galvanovny
Z hlediska ochrany jak ţivotního, tak i pracovního prostředí je tento provoz pod stálou a pravidelnou kontrolou, a tudíţ vyhovuje příslušným předpisům. Jakékoliv
3. TEORETICKÉ VYMEZENÍ NAKLADŮ
Náklady představují peněţní vyjádření zdrojů, které musí podnik účelně vynaloţit na získání výnosů, nebo v penězích vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů. Jde tedy o obětované ekonomické zdroje, z jejichţ vynaloţení očekáváme ekonomický prospěch.
Náklady mají vţdy svůj konkrétní objekt, se kterým se úzce spojují. Můţe to být např.
výrobek, sluţba, energie, provedená práce, ale i náklady např. spojené se zajištěním úvěru.
V tomto případě pak mluvíme o nositelích nákladů.
Výnosy jsou peněţní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období bez ohledu na to, zda došlo k jejich inkasu [4]. U výrobního podniku jsou hlavními výnosy trţby za prodej výrobků a sluţeb.
Porovnáním nákladů a výnosů definujeme výsledek hospodaření společnosti (HV), který lze vypočítat podle následujícího vztahu:
Výnosy – náklady = HV
Hospodářský výsledek je nejdůleţitějším ukazatelem hospodaření podniku. Jsou- li výnosy větší neţ náklady, výsledkem hospodaření je zisk, je-li tomu naopak, hovoříme o ztrátě. Přehled o výnosech a nákladech a výsledku hospodaření podniku podává Výkaz zisku a ztráty.
Výnosy a náklady se odlišují v ekonomice od příjmů a výdajů, které představují pouze přírůstky a úbytky peněţních prostředků. Sice s kaţdý výnosem je spojen příjem a s nákladem výdaj, ale nemusí být vţdy v časovém souladu. Tok peněz – tzn. příjmy a výdaje - definuje Výkaz cash flow (CF).
3.1 Evidence nákladů
Evidenci nákladů zabezpečuje účetnictví podniku. To se obvykle člení na finanční účetnictví, nákladové účetnictví a manaţerské účetnictví [4].
Finanční účetnictví je především určeno pro externí uţivatele (banky, daňové orgány). Toto účetnictví eviduje aktiva společnosti – vlastní jmění, dluhy podniku, náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Je upravováno závaznými normami, jako je
Z finančního účetnictví vychází výkazy, jako je Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty a Výkaz Cash flow.
Z finančního účetnictví vychází daňové účetnictví, které se řídí mimo jiţ zmiňovaných norem také daňovými předpisy. Toto účetnictví rozlišuje veškeré náklady na daňově uznatelné (náklady na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů) a na náklady daňově neuznatelné (např. pokuty, penále, odměny členům orgánů, náklady na reprezentaci).
Stejné rozdělení je i u výnosů (do daňových výnosů se např. nezapočítávají výnosy zdaněné u zdroje). O tyto poloţky se upravuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, coţ je hrubý zisk. Výsledkem je daňový základ, od kterého se odečtou případné odpočitatelné poloţky.
Z upraveného základu se vypočte daň z příjmu. Výpočet daňové povinnosti probíhá mimo účetnictví a výsledným výkazem je daňové přiznání.
Nákladové účetnictví tvoří soustava analytických účtů, které slouţí především k vnitropodnikovému řízení. Je velice úzce spjato s tvorbou kalkulací, rozpočtů a dále i s kontrolní činností. Toto účetnictví postupně přerostlo v manaţerské účetnictví.
Manaţerské účetnictví slouţí bezprostředně pro efektivní řízení podniku a vnitropodnikových středisek [4]. Vyuţívá veškerých údajů s finančního a nákladového účetnictví, jeho předmětem jsou nejen náklady, ale také výnosy a poskytuje hlavní podklady pro manaţerské rozhodování vedení společnosti.
3.2 Klasifikace nákladů
Efektivní řízení nákladů v podniku vyţaduje jejich podrobnější třídění dle jednotlivých hledisek. Náklady členíme podle druhů, účelu, podle místa vzniku a odpovědnosti a v neposlední řadě podle vztahu k objemu výroby.
3.2.1 Druhové třídění nákladů
Druhové třídění se zařazuje mezi základní členění nákladů společnosti. Kaţdý nákladový druh je spojen s určitou činností jednotlivých výrobních faktorů (např. materiál, sluţby, dlouhodobý majetek).
Základními nákladovými druhy jsou:
- spotřeba surovin, materiálu, paliv a energie, provozních látek;
- odpisy budov, strojů, výrobního zařízení, nehmotného dlouhodobého majetku;
- mzdové a ostatní náklady – mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, odměny členům statutárních orgánů;
- finanční náklady – placené úroky, pojistné, bankovní poplatky;
- náklady na externí sluţby – opravy a udrţování, nájemné, dopravné, cestovné.
3.2.2 Účelové třídění nákladů
Účelové třídění nákladů je zaloţeno na jednom ze dvou základních hledisek. U tohoto členění se zjišťují náklady ve vztahu k vnitropodnikovým útvarům (podle místa vzniku a odpovědnosti) a ve vztahu k vztahu k výkonům (podle výkonů), tj. kalkulační třídění nákladů.
3.2.2.1 Třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti Podle velikosti podniku a sloţitosti výroby se tyto náklady člení v několika úrovních:
a) náklady výrobní činnosti - kdy tyto náklady rozlišujeme ještě jako hlavní, pomocné, vedlejší a přidruţené výroby;
b) náklady nevýrobní činnosti – náklady na odbyt, správu, zásobování.
Ve výrobě se náklady obvykle člení na:
a) technologické náklady – ty jsou řízeny technicko-hospodářskými normami, souvisejí přímo s určitým výkonem a označují se jako náklady jednicové.
jednici výkonu. Lze je stanovit ve formě normovaných nákladů (normy spotřeby materiálu a práce);
b) náklady na obsluhu a řízení – tyto náklady souvisejí s výrobnou jako celkem a označují se jako náklady reţijní. Reţijní náklady jsou vykazovány většinou v souhrnných poloţkách a zpravidla je rozlišujeme na zásobovací, správní, výrobní a odbytovou reţii. Jsou to náklady na zabezpečení podmínek prováděného výkonu.
3.2.2.2 Třídění nákladů ve vztahu k výkonům
Z tohoto hlediska dělíme náklady na fixní (stálé) a variabilní (proměnné), viz Graf č. 4. Fixní náklady – jsou nezávislé na objemu výroby, zabezpečují chod podniku jako celku – zabezpečují výrobní kapacitu, provozní pohotovost. Do těchto nákladů patří např. odpisy, mzdy technicko-hospodářských pracovníků, nájemné, úroky z půjček, náklady na školení, počítačové vybavení, bezpečnostní sluţbu. Tyto náklady jsou však jen relativně neměnné, mění se třeba při změně výrobní kapacity, nebo při velké změně výrobního programu. Nemění se však plynule, ale najednou. Fixní náklady vznikají, i kdyţ se nic nevyrábí;
Variabilní náklady - tyto náklady se mění v souvislosti s objemem výroby a patří mezi ně např. spotřeba přímého materiálu, spotřeba mezd.
Graf č. 4: Náklady ve vztahu k výkonům
Variabilní náklady (viz Graf č. 5) se mohou vyvíjet s různou rychlostí v závislosti na objemu výroby:
a) vyvíjejí-li se stejně rychle, jako objem výroby – jde o náklady proporcionální;
b) vyvíjejí-li se rychleji, neţ objem výroby – pak jde o náklady nadproporciální (progresivní);
c) vyvíjejí-li se pomaleji, neţ objem výroby- jde o náklady podproporciální (degresivní).
Graf č. 5: Variabilní náklady
Pramen: [4 + vlastní zpracování]
4. ANALÝZA NÁKLADŮ VYBRANÉ SPOLEČNOSTI
Pro analýzu nákladů společnosti DAYMOON, a.s v letech 2007 – 2009 jsem pouţila rozdělení, které vychází z Výkazu zisku a ztráty této společnosti.
4.1 Celkové náklady
Přehled o nákladech společnosti DAYMOON, a.s. v období let 2007 – 2009 je uveden v následující Tabulce č. 4 a Grafu č. 6.
Tabulka č. 4: Celkové náklady společnosti v tis. Kč
Nákladová poloţka 2007 2008 2009
Náklady vynaloţené na prodané zboţí 188 1 797 582
Spotřeba materiálu a energie 41 191 33 861 16 156
Sluţby 8 325 7 992 5 898
Mzdové náklady 17 726 15 329 10 503
Odměny členům orgánů společnosti 576 576 576
Náklady na sociální a zdravotní pojištění 6 158 5 310 3 093
Sociální náklady 570 505 337
Daně a poplatky 104 74 132
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 4 556 4 254 3 696 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 3 217 1 734 835
Ostatní provozní náklady 4 480 4 321 3 254
Ostatní finanční náklady 516 666 316
Celkem 87 607 76 419 45 378
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
Celkové náklady akciové společnosti v období let 2007 – 2009 mají sniţující se tendenci. V roce 2007 činily tyto náklady 87 607 tis. Kč, v roce 2008 poklesly o 11 188 tis. Kč (tj. o 12,77 %) oproti roku 2007 a největší degresi nákladů zaznamenal rok 2009, kdy se celkové náklady sníţily o 42 229 tis. Kč (tj. o 48,21 %) v porovnání s rokem 2007, coţ bylo způsobeno hlavně sníţením nákladů na spotřebu materiálů a energií, které v roce 2008 poklesly o 7 330 tis. Kč (tj. o 17,80 %) oproti roku 2007 a v roce 2009 se sníţily o 17 705 tis. Kč (tj. o 52,29 %) v porovnání s rokem 2008. Tento pokles souvisel s výrazným sníţením celkových výkonů společnosti v roce 2008 (viz Tabulka č. 1), které se projevilo nejvíce ve výrobě svítilen, (sníţení výroby bylo v roce 2008 o 18 % a v roce
Významný pokles výkonů byl i u ostatních výrobních programů v důsledku hospodářské krize v těchto letech.
Další poloţkou sniţující celkové náklady jsou mzdové náklady, které ve sledovaném období let 2007 – 2009 klesly o 7 223 tis. Kč (tj. o 40,75 %). Ve společnosti musela být z důvodu sniţující se produkce provedena personální restrukturalizace a počet zaměstnanců se výrazně sníţil. V těchto letech muselo odejít 50 zaměstnanců, coţ činí pokles o 52 % v počtu pracovníků ve srovnání s rokem 2007. S tímto krokem jsou spojeny i náklady na sociální a zdravotní pojištění.
Graf č. 6: Celkové náklady společnosti v letech 2007 – 2009
0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000 100 000
2007 2008 2009
nákladová položka
náklady v tis. Kč
Náklady vynaloţené na prodané zboţí Spotřeba materiálu a energie
Sluţby Mzdové náklady
Odměny členům orgánů společnosti Náklady na sociální a zdravotní pojištění
Sociální náklady Daně a poplatky
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady
Celkem
Pramen: [vlastní zpracování]
.
Následující tabulka uvádí procentní podíl jednotlivých nákladových poloţek k celkovým nákladům v letech 2007 – 2009.
Tabulka č. 5: Podíl jednotlivých nákladů na celkových nákladech společnosti v %
Nákladová poloţka 2007 2008 2009 2007-2009
Náklady vynaloţené na prodané zboţí 0,22 2,35 1,28 1,23 Spotřeba materiálu a energie 47,02 44,32 35,60 43,55
Sluţby 9,50 10,47 13,00 10,61
Mzdové náklady 20,23 20,07 23,15 20,80
Odměny členům orgánů společnosti 0,66 0,75 1,27 0,83 Náklady na sociální a zdravotní pojištění 7,03 6,96 6,82 6,95
Sociální náklady 0,65 0,67 0,74 0,67
Daně a poplatky 0,12 0,01 0,29 0,15
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného
majetku 5,20 5,58 8,14 5,97
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého
majetku a materiálu 3,67 2,28 1,84 2,76
Ostatní provozní náklady 5,11 5,66 7,17 5,76
Ostatní finanční náklady 0,59 0,88 0,70 0,72
Pramen: [vlastní zpracování]
Graf č. 7: Podíl jednotlivých nákladů na celkových nákladech společnosti v %
0,00 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 30,00 35,00 40,00 45,00 50,00
2007 2008 2009 2007-2009
podíl na celkových nákladech v %
Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie
Služby Mzdové náklady
Odměny členům orgánů společnosti Náklady na sociální a zdravotní pojištění
Sociální náklady Daně a poplatky
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady
Pramen: [vlastní zpracování]
4.2. Spotřeba materiálu a energie
V této podkapitole se zaměřím na rozbor nákladů, které se týkají spotřeby materiálů jak jednicových, tak i reţijních a dále pak na spotřebu energií.
4.2.1. Spotřeba jednicového materiálu
Společnost DAYMOON, a.s. je výrobní podnik a vzhledem k tomu tvoří spotřeba jednicových materiálů jednu z největších poloţek celkových nákladů společnosti (viz tabulka č. 6).
Tabulka č. 6: Spotřeba jednicového materiálu v tis. Kč
Nákladová poloţka 2007 2008 2009
Jednicový materiál 30 447 24 981 10 451
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
V období let 2007 – 2009 došlo ke sníţení veškerých výkonů společnosti a tím i k poklesu nákladů na jednicový materiál. V roce 2007 tvořila spotřeba jednicového materiálu 34,75 % celkových nákladů, v roce 2008 to bylo 32,68 % celkových nákladů a nejvýrazněji se poměr sníţil v roce 2009 na 23,03 %. Tento pokles byl zapříčiněn hlavně omezením výroby kapesních svítilen, (kdy v roce 2007 činily trţby za svítilny 24 130 tis. Kč, v roce 2008 to bylo 19 820 tis. Kč a v roce 2009 pouze 4 120 tis. Kč) a stagnací automobilového průmyslu v důsledku hospodářské krize.
Nejdůleţitějšími výrobními (jednicovými) materiály akciové společnosti DAYMOON, a.s. jsou ţelezo, mosaz, nikl a nerez, kterou společnost nakupuje v podobě pásů, které se liší šířkou a tloušťkou (viz Tabulka č. 8).
Společnost je v rámci vnitropodnikového účetnictví rozdělena do několika středisek, kde hlavními výrobními středisky jsou středisko lisovna a nástrojárna, které spotřebovávají jednicový materiál.
Tabulka č. 7: Rozdělení středisek společnosti a jejich podíl na celkových výkonech společnosti v %
Středisko % podíl na výkonech
311 - lisovna 70
313 - lakovna 5
315 - galvanovna 20
356 - údrţba 0
370 - nástrojárna 5
001 - administrativa 0
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
Středisko lisovna spotřebovává 90 % jednicového materiálu. Hlavní výrobní činností tohoto střediska je výroba výfuků do horkovzdušných pistolí, kde na těla výfuků se spotřebovávají ţelezné pásy a na vršky těchto výrobků se pouţívají pásy nerezové.
Velkou část spotřeby ţelezného materiálu tvoří také výroba objímek – krytek do bloků motorů pro automobilový průmysl a výroba některých druhů kapesních svítilen. Nikl se pouţívá na výrobu kapesních svítilen a mosaz na pojistky do jističů.
Nástrojárna je zaměřena na výrobu nástrojů a náhradních dílů, jak pro potřeby společnosti, tak i pro odběratele. Z jednicového materiálu spotřebovává nástrojařskou ocel.
Tabulka č. 8: Spotřeba nejdůleţitějších jednicových materiálů v tunách
Materiál 2007 2008 2009
ţelezo 0,4x110 78 195 0
nerez 0,4 x 210 11 18 12,5
nerez 0,6 x 210 17 21,5 8
mosaz 0,4 x 145 12,5 7,5 8
mosaz 0,32 x 120 17 19 22
Spotřeba celkem 135,5 261 50,5
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
Výrazný vliv na sníţení spotřeby jednicového materiálu v roce 2009 měl nákup a spotřeba ţeleza 0,4 x 110 z roku 2008, kdy v polovině tohoto roku odběratel krytek do bloků motorů zrušil veškeré objednávky a naší společnosti materiál, nakoupený na základě
4.2.2. Spotřeba režijního materiálu
V této části práce se zaměřím na analýzu reţijního materiálu po jednotlivých poloţkách v letech 2007 – 2009.
Tabulka č. 9: Spotřeba reţijního materiálu
[tis. Kč] [%]
2007 2008 2009 2007 2008 2009
Reţijní materiál 5 385 3 629 2 061 82,36 81,82 85,70 Tisk a odborná literatura 52 57 22 0,80 1,28 0,91
Ochranné pomůcky 51 51 9 0,78 1,30 0,37
Spotřeba pohonných hmot 316 270 166 4,85 6,08 6,90
Drobná spotřeba k PC 120 60 31 1,83 1,34 1,29
Propagační materiál 91 40 27 1,39 0,90 1,12
Spotřeba drobného DHM 188 86 25 2,87 1,83 1,05
Vedlejší pořizovací náklady
na materiál 335 242 64 5,12 5,45 2,66
Celkem 6 538 4 435 2 405 100,00 100,00 100,00
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
Pokles spotřeby veškerého reţijního materiálu byl způsoben jednak sníţením výkonů společnosti, ale i úspornými opatřeními. Největší poloţku z celkové spotřeby veškerého reţijního materiálu (v roce 2007 – 82,36 %, v roce 2008 – 81,82 % a v roce 2009 – 85,70 %) tvoří poloţka reţijní materiál, coţ je materiál, který neprochází nedokončenou výrobou, ale je přímo spotřebováván ve výrobě. Ve společnosti DAYMOON, a.s. jsou do této skupiny materiálů zahrnuty např. veškeré chemikálie, anody, pomocný materiál ve výrobě, obaly, plastové díly, atd.
Jedním z nejvíce zatíţených středisek na spotřebu reţijního materiálu je středisko galvanovna. Jde zejména o spotřebu kyselin, měděných, niklových a zinkových anod a odmašťovacích prostředků.
Další střediska se podílejí na spotřebě reţijního materiálu hlavně nástrojařskými materiály, např. brusnými kotouči, vrtáky, náhradními díly do strojů.
U ostatních poloţek byla sníţena spotřeba hlavně v důsledku úsporných opatření.
Graf č. 8: Spotřeba reţijního materiálu
0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000
Režijní materiál
Tisk a odborná literatura
Ochranné pomůcky
Spotřeba pohonných
hmot
Drobná spotřeba k PC
Propagační materiál
Spotřeba drobného HDM
Vedlejší pořizovací náklady na materiál
Celkem
nákladová položka
náklady v tis. Kč
2007 2008 2009
Pramen: [vlastní zpracování]
4.2.3. Spotřeba energií
Společnost DAYMOON a.s. Děčín má výrobní program, který je velice náročný na spotřebu elektrické energie a plynu (viz Tabulka č. 10).
Tabulka č. 10: Tabulka č. 10: Spotřeba energií
[tis. Kč] [%]
Nákladová poloţka 2007 2008 2009 2007 2008 2009 Elektrická energie 3 224 3 300 2 408 76,65 74,24 72,97
Plyn 716 890 707 17,03 20,02 21,42
Voda 266 255 185 6,32 5,74 5,61
Celkem 4 206 4 445 3 300 100,00 100,00 100,00
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
Jedním z důleţitých faktorů, které ovlivnil zejména v roce 2008 náklady na spotřebu energií, bylo navýšení cen elektrické energie a zejména plynu, kde se
V roce 2008 do spotřeby elektrické energie velice zasáhlo středisko galvanovna, kde výroba je energeticky náročná, hlavně procesy odmašťování a ţíhání výrobků, kde se výrobky ţíhají v hlubinné peci. V tomto roce byla vytíţená i automatická pokovovací linka, kterou musela společnost v následujícím roce 2009 z důvodu úbytku práce odstavit.
V důsledku tohoto opatření se v daném roce 2009 sníţila i spotřeba elektrické energie o 27,03 % oproti roku 2008.
Spotřebu plynu v roce 2008 zvýšila výroba pojistek do jističů, které se ţíhají plynem, a také velikou náročnost mělo vytápění celé společnosti plynovými kotli. V roce 2009 se na některých střediscích začala pouţívat horkovzdušná topidla a s úbytkem práce se úměrně sniţovala i spotřeba plynu.
Spotřebu vody v roce 2009 ovlivnilo odstavení pokovovací linky, která měla chlazení vodou a dále po změně metody chlazení výrobků, kdy se začala pouţívat voda z vlastního zdroje společnosti, bylo dosaţeno velké úspory ve spotřebě vody.
Graf č. 9: Spotřeba energií
0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000
Elektrická energie Plyn Voda Celkem
nákladová položka
náklady v tis. Kč
2007 2008 2009
Pramen: [vlastní zpracování]
4.3. Spotřeba služeb
Tato kapitola zahrnuje členění veškerých nákladů na sluţby podle analytického členění v účetní evidenci akciové společnosti (viz Tabulka č. 11 a Graf č. 10).
Tabulka č. 11: Spotřeba sluţeb
[tis. Kč] [%]
Nákladová poloţka 2007 2008 2009 2007 2008 2009
Opravy a udrţování 601 468 267 7,22 5,85 4,53
Cestovné 115 121 66 1,38 1,51 1,12
Náklady na repre 46 61 43 0,55 0,76 0,73
Právní a poradenská sluţba 286 289 517 3,44 3,61 8,77 Zprostředkovatelská činnost 3 544 3 574 2 410 42,57 44,72 40,87
Přepravné 1 323 1 138 554 15,89 14,24 9,39
Poštovné 102 34 21 1,23 0,43 0,36
Programové vybavení 219 252 186 2,63 3,15 3,15
Telefony 326 275 257 3,92 3,44 4,36
Servisní činnost 22 8 0 0,26 0,10 0,00
Nájemné 36 38 83 0,43 0,47 1,41
Leasing 398 196 99 4,78 2,45 1,67
Náklady na inzerci a reklamu 44 309 236 0,53 3,87 4,00
Náklady na školení 71 41 19 0,85 0,52 0,32
Ostatní náklady 873 936 983 10,49 11,72 16,66
Odvoz odpadu, deratizace 319 252 157 3,83 3,16 2,66
Celkem 8 325 7 992 5 898 100 100 100
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
Graf č. 10: Spotřeba sluţeb
0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000
Opravy a udrţová
ní Cestovn
é
Náklady na repre
Právní a pora
denská sluţba
Zprostře dkova
telská činnos
t
Přepravné Pošt
ovné
Progr amové vyba
vení Telefony
Servisní činnost
Nájemné Leasing
Náklady na inze
rci a reklamu
Náklady na škol
ení
Osta tní náklady
Odvoz odpa
du, de ratizace
Celkem
nákladová poloţka
náklady v tis. Kč
2007 2008 2009
Pramen: [vlastní zpracování]
V roce 2009 ve srovnání s rokem 2007 došlo k největšímu sníţení nákladů na sluţby o 2 427 tis. Kč. Jednalo se zejména o náklady na opravy a udrţování, náklady na zprostředkovatelskou činnost, přepravné, a výrazně se sníţily i náklady na odpad a deratizaci. Na poměrně vyšší úrovni se neustále drţí náklady na inzerci a reklamu, telefony a ostatní náklady.
Náklady na opravu a udrţování
Mezi náklady na opravu a udrţování patří veškeré opravy budov, strojů a zařízení, opravy aut a samostatné revize strojního zařízení. Tyto náklady měly v průběhu let 2007 – 2009 klesající tendenci, v roce 2008 se sníţily o 22,13% a v roce 2009 činil pokles aţ 55,57 % ve srovnání s rokem 2007, coţ úzce souviselo se sniţující se produkcí naší společnosti.
Zprostředkovatelská činnost
Do poloţky „zprostředkovatelská činnost“ patří náklady spojené s vyuţíváním
označování výrobků, obalů, obchodních papírů, propagačních a inzertních materiálů, apod.
Tyto náklady jsou vázány na trţby společnosti a poklesly aţ v roce 2009 o 32 % vůči roku 2007, protoţe jejich výše se pro příslušný rok vypočítává z trţeb roku předcházejícího, tzn., ţe pro tento výpočet se vychází z trţeb roku 2008, které se oproti roku 2007 sníţily (viz Tabulka č. 2).
Přepravné
Společnost dodává svoje výrobky jak na tuzemský trh, tak i do zahraničí většinou externími firmami pro přepravu výrobků. Sníţením produkce se sníţily i náklady na přepravné a také proběhlo další výběrové řízení, kde se podařilo zajistit díky velké konkurenci mezi přepravními společnostmi výrazného sníţení cen za přepravu zboţí.
Vzniklá situace a veškerá opatření sníţily náklady na přepravné zejména v roce 2009, kdy tyto náklady klesly o 58,13 % ve srovnání s rokem 2007.
Odpad a deratizace
U naší společnosti se tyto náklady týkají hlavně vyváţení kalů a nebezpečných odpadů, které naše provozy produkují. Akciová společnost musí likvidovat odpad v souladu se zákonem o odpadech. Na základě uzavřených smluv je nebezpečný odpad likvidován společnostmi, které k tomu mají ze zákona oprávnění. Zde se na sníţení nákladů o 50,79 % v roce 2009 oproti roku 2007 nejvíce podílelo středisko galvanovna, které v důsledku odstavení automatické linky produkovalo méně nebezpečného odpadu.
Náklady na inzerci a reklamu
Do této poloţky jsou zahrnuty náklady na propagační materiál, zviditelnění společnosti na významných akcích a na stránkách internetu a dále výroba reklamních předmětů, např. kapesních tuţkových a nerezových svítilen. Tyto náklady naopak od předešlých poloţek byly na nejniţší úrovni v roce 2007, kde činily 0,53 % z celkových nákladů na sluţby. V dalších letech, kdy byl zaznamenán pokles veškeré produkce z důvodu hospodářské krize, se management společnosti více zaměřil na zviditelnění firmy jak na tuzemském trhu, tak i v zahraničí. Tyto kroky vedly ke zvýšení těchto nákladů, kdy v roce 2008 činily 3,87 % a v roce 2009 dosáhly 4 % z celkové poloţky nákladů za sluţby.
Telefony
Společnost vyuţívá telekomunikačních sluţeb pomocí pevných linek a mobilní sítě. Tato poloţka má klesající tendenci díky vyjednání lepších tarifů hlavně ohledně volání z mobilní sítě. Tento pokles není aţ tak markantní v porovnání s ostatními náklady, jelikoţ prostor společnosti DAYMOON, a.s. je velice rozsáhlý a vedoucí pracovníci jsou nuceni řešit většinu situací prostřednictvím telefonů.
Ostatní náklady
Tyto náklady mají stoupající charakter. V roce 2007 činily tyto náklady 10,49 % z celkových nákladů za sluţby, v roce 2008 se navýšily na 11,72% a v roce 2009 dosáhly 16,66 % ve srovnání s celkovými náklady za sluţby akciové společnosti. Více neţ polovinu těchto nákladů tvoří poloţka za střeţení objektu, která je zabezpečována externí firmou. I při snaze zajistit střeţení společnosti vlastními zaměstnanci, bylo po provedené analýze nákladů rozhodnuto i nadále vyuţívat externí firmu. Další významné poloţky ostatních nákladů tvoří náklady související s chemickými rozbory vod, ochranou ţivotního prostředí, bezpečností práce, zajištěním auditu.
4.4. Mzdové náklady
Mzdové náklady společnosti DAYMOON, a.s. tvoří po spotřebě materiálu a energie druhou největší poloţku z celkových nákladů (viz Tabulka č. 4).
Tabulka č. 12: Mzdové náklady
[tis. Kč] [%]
Mzdové náklady 2007 2008 2009 2007 2008 2009 Výrobních dělníků 3337 3259 1460 18,83 21,26 13,9 Ostatních pracovníků 12980 10 418 7 188 73,23 67,96 68,44
THP 1409 1 652 1855 7,94 10,78 17,66
Celkem 17726 15329 10 503 100,00 100,00 100,00
Pramen: [interní informace + vlastní zpracování]
Mzdové náklady měly ve vybraných letech klesající tendenci, v roce 2008 se sníţily tyto náklady o 13,52 % oproti roku 2007 a v roce 2009 byl pokles o 40,75 % v porovnání s rokem 2007, coţ bylo podmíněno ekonomickými moţnostmi akciové společnosti, které se v těchto letech zhoršovaly hlavně díky razantnímu sníţení výroby kapesních svítilen a také v důsledku hospodářské krize. Organizace musela přistoupit k úsporným opatřením i v ohledu sníţení počtu zaměstnanců, (viz Tabulka č. 3 – Počet zaměstnanců. Do mzdových nákladů se promítly také poloţky na odstupné zaměstnanců, se kterými musela společnost v rámci restrukturalizace ukončit pracovní poměr.
Se sníţením mzdových nákladů souvisí také sníţení nákladů na sociální a zdravotní pojištění. Naše společnost v roce 2009 vyuţila moţnost uplatnit slevy na sociální pojištění na základě změny zákona č. 589/1992 Sb. a zákonem č. 221/2009 Sb. za měsíce leden – červen ve výši 112 049,- Kč, coţ vedlo také k úsporám této nákladové poloţky.
5. NÁVRHY A DOPORUČENÍ
Vzhledem k tomu, ţe jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala výrobní podnik DAYMOON, a.s., je pochopitelné, ţe největší nákladovou poloţku tvoří spotřeba výrobního a reţijního materiálu, mzdové náklady a s nimi spojené náklady na sociální a zdravotní pojištění a také spotřeba energií.
Pro moţnost sníţení materiálových nákladů bych doporučila udělat novou analýzu veškerých dodavatelů. V současné době se neustále zvyšuje konkurence výrobců a obchodních společností, které dodávají jak výrobní materiál, tak i materiál reţijní. Na základě nových analýz lze zjistit, zda na trhu neexistují levnější dodavatelé s lepšími dodacími podmínkami, neţ jsou stávající obchodní partneři společnosti DAYMOON, a.s.
Kromě tuzemských dodavatelů bych díky silné koruně doporučila provést i výběr zahraničních dodavatelů. Podstatným faktorem však zůstává kvalita dodávaných materiálů, která by neměla být opomíjena na úkor pořizovací ceny. Při výběru nových dodavatelů je také nutné vyţadovat certifikaci ISO.
Jelikoţ je objekt akciové společnosti poměrně rozlehlý a díky tomu je spotřeba elektrické energie na osvětlení a spotřeba plynu na vytápění obrovských prostor poměrně vysoká, doporučila bych firmě popřemýšlet o realizaci přesunu některých výrobních kapacit do menších prostor, aby celkové rozmístění všech středisek bylo sjednoceno do co moţná nejuţšího celku. Dále by bylo vhodné přestěhování kanceláří ze stávající administrativní budovy do prostor bývalé expedice, čímţ by došlo k efektivnějšímu řízení celé společnosti. V této souvislosti bych také doporučila zvolit vhodný zdroj vytápění a regulovat topení. Omezení spotřeby energie je nezbytně nutné a mělo by se projevit tím, ţe se nebude zbytečně svítit a topit v prostorách, kde se nepracuje. S těmito kroky jsou sice spojené náklady, ale do budoucna by tato opatření mohla vést k podstatnému sníţení spotřeby jak elektrické energie, tak i plynu. Také by zde byla moţnost pokusit se nevyuţité prostory pronajmout jiným firmám, a tím zvýšit trţby společnosti.
Dalším návrhem na sníţení nákladů by bylo provést podrobnou analýzu nákladů střediska galvanovna, které je velkým nositelem nákladů jak reţijních materiálů, tak i spotřeby veškerých energií. Dále s tímto provozem souvisejí i náklady spojené s ekologií, ochranou ţivotního prostředí a zneškodňováním nebezpečných odpadů. Tyto náklady se neustále zvyšují. Doporučila bych zhodnotit moţnost galvanické úpravy výrobků pomocí
a v porovnání s výsledky analýzy nákladů galvanovny méně nákladově náročné, neţ je interní práce tohoto střediska. V této souvislosti bych do budoucna navrhla provoz galvanovna, a s tím související ČOV a neutralizaci, úplně uzavřít. Tady vidím jednak obrovskou úsporu nákladů, ale současně i podstatné sníţení ekologických rizik.
Na středisku lisovna bych doporučila provést energetický audit u stávajících strojních zařízení a následně přistoupit k náhradě některých strojů novými, na které lze čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. Na tomto středisku bych také doporučila výměnu stávajících neefektivních kompresorů za jeden nový včetně nových rozvodů, tlakových hrnců a ventilů, čímţ by došlo k výraznému sníţení nákladů na elektrickou energii. Dále bych doporučovala zamyslet se nad moţností zajistit ţíhání pojistek dodavatelským způsobem, neboť stávající ţíhací pec je hodně zastaralá a má obrovský příkon.
Také by bylo dobré zamyslet se nad moţností zaměstnávat pracovníky se sníţenou pracovní schopností (tělesně či zdravotně postiţené) a tím sníţit část mzdových nákladů, ušetřit prostředky za povinný odvod za nezaměstnávání těchto pracovníků a v neposlední řadě by bylo moţné na tyto pracovníky čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU a uplatnit daňové výhody.
Návrhem na zlepšení činnosti podniku je také snaha o inovaci stávajících výrobků a vývoj a výrobu nových výrobků. Doporučila bych se více zaměřit na propagaci těchto výrobků, a pokud je to moţné, produkty opatřit logem společnosti a známkou „Český výrobek“, která je zárukou toho, ţe tento produkt je ryze české výroby. Sice i tento návrh s sebou nese určité náklady na propagaci, ale pomalu stoupající poptávka zákazníků po českých výrobcích by mohla přinést i zvýšený zájem o produkty naší společnosti, u kterých jsme v posledních letech zaznamenali výrazný pokles a snaha podniku je, aby se ve větším měřítku vrátit na tuzemský trh.
6. ZÁVĚR
Cílem mojí bakalářské práce bylo ještě více se seznámit s problematikou hospodaření společnosti DAYMOON, a.s hlavně z hlediska výše nákladů jednotlivých středisek a také celého podniku.
Seznámila jsem se dopodrobna zejména s celým sortimentem výroby, výrobními procesy, strojovým zařízením a technologickými postupy při výrobě. S těmito výrobními činiteli jsou spojeny v největší míře veškeré náklady této společnosti.
Náklady jsou velmi důleţitým ukazatelem hospodárnosti podniku. Ve své práci jsem pouţívala rozdělení nákladových poloţek podle Výkazu zisku a ztráty v jednotlivých letech 2007 – 2009. Zaměřila jsem se na nejdůleţitější náklady, které nejvíce ovlivňují výši celkových nákladů akciové společnosti.
Jedná se hlavně o spotřebu výrobních (jednicových) a reţijních materiálů, které patří k hlavním nákladovým poloţkám. Jelikoţ konkurence dodavatelských firem se na trhu, jak tuzemském, tak i zahraničním často mění, mým návrhem bylo provedení nové analýzy dodavatelů těchto materiálů, kteří by mohli být pro naši společnost v různých ohledech zajímavější.
V optimalizaci spotřeby energie jsem se snaţila najít řešení v přesunech výroby do menších prostor a zamyšlení se hlavně nad střediskem galvanovna, které je pro akciovou společnost nejvíce nákladově zatěţujícím útvarem. Dále jedením z mých návrhů bylo přestěhování kanceláří do jiného prostoru, kde by při mnohem efektivnějším vytápění mohlo dojít také k úspoře nákladů. Z hlediska spotřeby energií bych také doporučovala pokusit se čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU na nákup nových strojních zařízení, které by měly mnohem menší energetickou náročnost, neţ stávající stará zařízení.
Jelikoţ se společnost potýkala v období krize a nástupu čínské konkurence s velkým sníţením výroby, hlavně v oblasti kapesních svítilen, doporučila jsem inovaci některých stávajících typů svítilen a více je zviditelnit na tuzemském, ale i zahraničním trhu.
Většina mých doporučení vychází z teoretických poznatků, ale věřím, ţe při hlubším zamyšlení a hlavně důkladnému rozboru daných skutečností se najdou alespoň některá řešení, která by mohla vést ke sniţování nákladů a tím i k lepšímu hospodaření vybrané společnosti DAYMOON, a.s.
POUŽITÁ LITERATURA
1. Výpis z obchodního rejstříku společnosti DAYMOON, a.s.
2. Internetové stránky společnosti DAYMOON, a.s.
3. Znalecký posudek č. 856-044/04 (ing. Josef Kosinka)
4. Miloslav Synek a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha : Grada. 464 s. ISBN 80-247-1992-4
5. Vnitropodnikové dokumenty a doklady společnosti DAYMOON, a.s.
6. Účetní výkazy společnosti DAYMOON, a.s.
Seznam tabulek
TABULKA Č.1:TRŢBY PODLE JEDNOTLIVÝCH ČINNOSTÍ VTIS.KČ ... 12
TABULKA Č.2:TRŢBY Z EXPORTU A TUZEMSKÉHO PRODEJE ... 16
TABULKA Č.3:POČET ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI VLETECH 2007–2009 ... 18
TABULKA Č.4:CELKOVÉ NÁKLADY SPOLEČNOSTI VTIS.KČ ... 25
TABULKA Č.5:PODÍL JEDNOTLIVÝCH NÁKLADŮ NA CELKOVÝCH NÁKLADECH SPOLEČNOSTI V % ... 27
TABULKA Č.6:SPOTŘEBA JEDNICOVÉHO MATERIÁLU VTIS.KČ ... 28
TABULKA Č.7:ROZDĚLENÍ STŘEDISEK SPOLEČNOSTI A JEJICH PODÍL NA CELKOVÝCH VÝKONECH SPOLEČNOSTI V % ... 29
TABULKA Č.8:SPOTŘEBA NEJDŮLEŢITĚJŠÍCH JEDNICOVÝCH MATERIÁLŮ V TUNÁCH ... 29
TABULKA Č.9:SPOTŘEBA REŢIJNÍHO MATERIÁLU ... 30
TABULKA Č.10:TABULKA Č.10:SPOTŘEBA ENERGIÍ ... 31
TABULKA Č.11:SPOTŘEBA SLUŢEB ... 33
TABULKA Č.12:MZDOVÉ NÁKLADY ... 36
