Metodika práce

3.2.1 Metodologický postup

Tento kvantitativní výzkum byl schválen Etickou komisí UK FTVS pod jednacím číslem 0192/2012. (Příloha č. 1) Každému hráči či hráčce byl tedy předložen k podpisu informovaný souhlas. (Přiloha č. 2) Zařazení účastníka do studie bylo provedeno po seznámení s výzkumem a po podpisu informovaného slouhlasu.

Pro sběr dat jsem zvolila kvantitativní výzkum s využitím silně strukturovaného sběru dat pomocí dotazníku (Příloha č. 3), který vychází z již použitého dotazníku pro výzkum prevence úrazu hlezenního kloubu u fotbalistů a florbalistů. (49, 64) Dotazníky byly vyplňovány na základě anonymity a dobrovolnosti.

Na základě vyhledávání teoretických podkladů k diplomové práci jsem určila cíle diplomové práce.

Po prostudování teoretického základu pro diplomovou práci jsem stanovila vědecké otázky a hypotézy. Účelem výzkumu je stanovené nulové hypotézy zamítnout.

Pro provedení měření jsem sestavila dotazník tak, aby svojí strukturou odpověděl na stanovené vědecké otázky.

Na základě výsledků výzkumu jsem stanovila platnost hypotéz.

V diskuzi jsem následně porovnávala výsledky výzkumu s výsledky studií, které již byly na podobné téma uskutečněny.

3.2.2 Vyhledávání dosavadní literatury pro teoretickou část

Pro vyhledávání podkladů k sepsání teoretické části jsem využila několik způsobů.

Literaturu, z které vychází část diplomové práce o anatomii hlezenního kloubu, jsem vyhledala prostřednictví katalogu Národní lékařské knihovny pod klíčovými slovy

vyhledávání cizojazyčných zdrojů. Národní lékařská knihovna využívá databázi Medvik, kterou jsem použila i pro vyhledávání těchto zdrojů v období od roku 1998 do roku 2013. Byly vyhledávány jak monografie, tak atlasy a odborné články pojednávající o anatomii hlezenního kloubu v anglickém i českém jazyce.

Zdroje pro část o kineziologii a biomechanice hlezenního kloubu jsem vyhledávala prostřednictvím katalogu Medvik Národní lékařské knihovny a dále pomocí internetových databází Sportdisscus, Medline a Pubmed. Pro tyto zdroje jsem využila klíčová slova kineziologie, biomechanika, hlezenní kloub a jejich anglický překlad pro vyhledávání cizojazyčných zdrojů kinesiology, biomechanic, ankle joint za období 1987 až 2013.

Další část diplomové práce se týká úrazů hlezenního kloubu a zdroje byly vyhledávány pod klíčovými slovy traumatologie, hlezenní kloub, měkké tkáně a tvrdé tkáně opět v katalogu Medvik Národní lékařské knihovny a knihovny FTVS UK a následně v internetových databázích Sportdisscus, Medline a Pubmed pod jejich anglickými ekvivalenty traumatology, ankle joint, soft tissues, solid tissues. Zdroje byly vyhledávány za období 1992 až 2013.

Kapitoly týkající se nejčastějších typů zranění hlezenního kloubu ve florbalu, charakteristiky florbalu, faktorů ovlivňujících zranění hlezenního kloubu ve florbalu a prevence úrazů hlezenního kloubu byly vyhledávány v katalogu Národní lékařské knihovny, knihovny FTVS UK a v databázích Sportdisscus, Medline, Pubmed a Scholargoogle, na základě klíčových slov florbal, prevence, hlezenní kloub, zranění a jejich anglických ekvivalentů floorball, ankle joint, injury, prevention. Zdroje byly vyhledávány za období 1992 až 2013.

3.2.3 Zkoumaný soubor

Tento výzkum je zaměřen na hráče a hráčky extraligy a 1. ligy florbalu v České republice. Tedy záměrným výběrem bylo stanoveno, ze které úrovně florbalu v ČR budou probandi pro výzkum. Tyto dvě úrovně jsem zvolila proto, že patří k nejvyšším v ČR a tedy jsem předpokládala, že i tréninky a spolupráce s odborníky bude vyšší než u ostatních úrovní florbalu v ČR. Další část výzkumu již probíhala na základě náhodného výběru. Do výzkumu byli zařazeni hráči a hráčky, kteří již prodělali úraz hlezenního kloubu, ale i hráči, kteří před dotazováním úraz hlezenního kloubu neprodělali.

Kritériem pro zařazení do výzkumu bylo aktivní působení v extralize či 1. lize florbalu v sezóně 2012/2013. Naopak byli předem vyřazeni hráčky a hráči florbalu, u kterých se vyskytovala jakákoliv vrozená deformita dolní končetiny.

Výzkumný soubor tvoří 50 probandů, z toho je 26 mužů a 24 žen. Věkové rozložení souboru je od 16 do 32 let. Průměrný věk všech probandů je 22, 8 let.

3.2.4 Popis sběru dat

Sběr dat probíhal během měsíce února a března prostřednictvím polootevřeného dotazníku, který je složen na základě vědeckých otázek v metodice práce. Ještě před sběrem samotných dotazníků jsem provedla pilotní výzkum, aby byla ověřena srozumitelnost dotazníku pro probandy.

Frekvenci typů zranění hlezenního kloubu u hráčů florbalu sleduje otázka č. 13.

Pro vysledování závislosti výskytu zranění hlezenního kloubu na odrazové či švihové končetině je přímo určená otázka 14. Závislost výskytu zranění hlezenního kloubu na frekvenci a délce tréninku určuje závislost mezi otázkami 6, 7 a 11. Odpověďmi na otázky 22 a 23 lze určit, jaká prevence a regenerace úrazu je hráči využívána proti zranění hlezenního kloubu. Pro určení, zda se zranění vyskytuje častěji na základě postu, který hráč hraje, odpovídali hráči na otázku 5 a 11.

Data byla sbírána pří osobním setkání s hráči na jejich tréninku, čímž byla zajištěna 100% návratnost dotazníků. Každý hráč byl seznámen s dotazníkem a způsobem jeho vyplnění. Hráči byli obeznámeni s riziky a výhodami, které pro ně výzkum přináší a pro souhlas se zařazením do výzkumu každý hráč podepsal informovaný souhlas. (Příloha č. 2)

3.2.5 Dotazník

Dotazník se skládá z 25-ti otázek a vychází z dotazníku, který již byl použit při výzkumu úrazů hlezenního kloubu a jejich prevenci ve florbalu a fotbalu. (49, 64)

Dotazník jsem upravila, aby ho bylo možné použít pro cíle předloženého výzkumu, aby zodpověděl vědecké otázky a také bylo možné na jeho základě zamítnout či přijmout stanovené hypotézy.

U dotazníku jsem provedla následující úpravy: u všech otázek, kde se vyskytoval název sportu, pro který je dotazník použit, jsem název sportu změnila na florbal, protože předmětem výzkumu je florbal. U otázky č. 5 jsem odstranila možnost

ohledně délky tréninku týdně, protože má vědecká otázka se zajímá o souvislost výskytu úrazu hlezenního kloubu s četností ale i délkou tréninku během týdne. Otázka č. 8 byla v původním dotazníku označovaná vybarvením zraněného místa na obrázku postavy. Pro přehlednost a určení jasného místa zranění jsem z této otázky v dotazníku udělala otázku polootevřenou s nabídkou možností zraněných míst vlivem florbalu.

Otázka č. 12 se v původním dotázku zajímala o dobu 5-ti let. Vzhledem k tomu, že výzkum mám zaměřen na sezonu 2012/2013 změnila jsem období na poslední rok a přidala v nabídce možnost 0x, protože jsem předpokládala, že mohou odpovídat i probandi, kteří za poslední rok zranění kotníku neprodělali. Z původního dotazníku jsem vynechala otázku týkající se doporučení lékaře, protože výzkum není zaměřen na léčbu a doporučení odborníků. Otázky ohledně prevence jsem rozdělila pro větší přehlednost na pasivní a aktivní s nabídkou možností a místem pro jejich doplnění.

Dotazník obsahuje 7 uzavřených otázek, 8 otevřených otázek a 10 otázek polootevřených. Dotazník se skládá ze tří hlavních částí. První část se zabývá popisem zkoumaného souboru a zranění ve florbalu obecně. Druhá část se týká pouze úrazů hlezenního kloubu. Pokud tázaný proband zranění hlezenního kloubu neprodělal, přejde rovnou ke třetí části dotazníku, která je zaměřena na prevenci úrazů hlezenního kloubu.

První část dotazníku otázky 1, 2, 3 a 4 se týkají informací o hráči či hráčce a slouží k zařazení do výzkumného souboru a jeho popisu. Otázka č. 1 je uzavřená a ptá se na pohlaví probanda, otázky č. 2-4 jsou otázky otevřené a týkají se věku, délky florbalové kariéry a úrovně, ve které hráč/hráčka nyní působí.

Otázka č. 5 se týká postu, který hráč hraje a spolu s otázkami o úrazu hlezenního kloubu odpovídá na vědeckou otázku, u kterého postu se zranění hlezenního kloubu vyskytují nejčastěji.

Četností a délkou tréninku během týdne se zabývají otázky 6 a 7 a obě jsou otázkami otevřenými.

Obecně se zraněním ve florbalu zabývají následující tři otázky v dotazníku.

Z těchto otázek vyplývá i jaký úraz se vlivem florbalu vyskytuje nejčastěji. Jedná se o dvě otázky polootevřené a jednu otevřenou.

Dále následuje druhá část dotazníku, která se zabývá pouze zraněním hlezenního kloubu. Pokud proband jeho zranění neprodělal, je odkázán ke třetí části dotazníku.

Druhá část obsahuje 5 uzavřených otázek, 2 otevřené a 4 polootevřené otázky.

Tato část dotazníku zjišťuje vše o úrazu hlezenního kloubu od vzniku až po léčbu a opětovné zatížení. Dále objasňuje charakter zranění a také odpovídá na vědeckou

otázku, jestli existuje souvislost mezi vznikem zranění a odrazovou či švihovou končetinou.

Třetí část dotazníku se zabývá otázkou prevence úrazů hlezenního kloubu.

Skládá se ze 4 otázek polootevřených a zkoumá nejen jakou prevenci hráči proti úrazu hlezenního kloubu využívají a zda-li ji využívali již před úrazem či až po, ale i jaký názor hráči na prevenci tohoto zranění mají.

Při vyhodnocování dotazníků by měly být nejprve vyřazeny dotazníky špatně či nejasně vyplněné. Tomuto problému jsem předešla osobním kontaktem při vyplňování dotazníků, kdy se mohl proband na případné nejasnosti dotázat. Pro vyhodnocování bylo tedy zařazeno všech 50 dotazníků. Pro snadnější orientaci jsem před vyhodnocováním dotazníky očíslovala. Dotazník je složen, kromě otázky č. 6 a 7, ze slovních odpovědí. Každé slovní odpovědi tedy byla přiřazena číselná hodnota, se kterou jsem dále pracovala při vyhodnocování dotazníků. Tato číselná odpověď nevyjadřuje hodnotu, ale číslo konkrétní odpovědi. Otázky, které obsahovaly možnost

„jiná“ a prostor na vlastní odpověď či konkretizaci odpovědi, byly přeneseny slovně i do programu Microsoft Excel. Vzhledem k počtu probandů se s nimi dalo takto pracovat při vyhodnocování dotazníků.

Dotazníky byly vyhodnocovány v programu Microsoft Excel a statistickém programu SPSS statistics 17.0 (Statistical Package for Social Science) na základě funkcí těchto dvou programů (zejména na základě četnosti dat). Výsledky byly dále zpracovány i graficky. Kódování probíhalo v programu Microsoft Excel zanášením odpovědí do tabulky. Každý dotazník byl jeden řádek tabulky. V patřičném sloupci (otázce) byl doplněn číselný kód odpovědi či její vypsání.

3.2.6 Definice proměnných

V první vědecké otázce se jedná o nezávislou proměnnou, která určí výskyt jednotlivých typů zranění hlezenního kloubu u hráčů florbalu.

Ve druhé vědecké otázce se vyskytují nezávislá proměnná – zranění hlezenního kloubu a závislá proměnná, která určuje, jestli se zranění hlezenního kloubu vyskytuje častěji na odrazové či švihové končetině.

Ve třetí vědecké otázce je nezávislá proměnná délka a frekvence tréninku, na které závisí závislá proměnná – výskyt úrazu hlezenního kloubu.

Ve čtvrté otázce je opět jen nezávislá proměnná – prevence zranění hlezenního

V poslední vědecké otázce se opět nachází nezávislá proměnná – post, který hráč hraje a závislá proměnná – zranění hlezenního kloubu.

3.2.7 Zpracování dat

Vzhledem k tomu, že dotazník obsahuje mnoho slovních odpovědí, musel být před samotným zpracováním dat vytovřen tzv. kódový klíč. Kódování dotazníku spočívá v přidělení číselné hodnoty každé slovní odpovědi, na jejímž podkladě jsou tyto odpovědi statisticky zpracovány. Tyto číselné hodnoty jsem převedla do statistického programu Microsoft Excel. Otázky, na které musel respondent odpovědět a nemohl vybrat z nabídky, jsem převedla do programu Microsoft Excel v plném znění.

Vzhledem k tomu, že slovní odpovědi byly u hráčů stručné a podobné, mohlo dojít k jejich výsledné interpretaci bez dalšího kódování. Ostatní, již nakódované otázky, jsem vyhodnotila pomocí funkcí Microsoft Excel.

Pro odpověď na vědecké otázky jsem provedla analýzu příslušných otázek dotazníku a testování hypotéz, pro které jsem využila speciální statistický program SPSS statistics 17.0 (Statistical Package for Social Science), který je konstruován tak, aby po zadání určitých podmínek, vyhledal souvislost mezi sledovanými proměnnými.

Výskyt jednotlivých typů zranění byl sledován dle četnosti odpovědí na otázku č. 11. Dále jsem sledovala četnost úrazu na švihové či odrazové končetině (otázka 14).

Překřížením došlo k určení vztahu mezi četností tréninku a jeho délkou, zda-li má délka tréninku a jeho četnost souvislost se vznikem zranění (otázky 6,7 a 11). Pro sledování vztahů jsem využila kontingenčních tabulek v programu SPSS, protože se jedná o dvě nominální proměnné. Pro zodpovězení otázky jakou prevenci úrazu hlezenního kloubu hráči florbalu využivájí jsem analyzovala otázku č. 23. Pro objasnění souvisloti mezi zraněním hlezenního kloubu a postem hráče došlo opět k překřížení otázky č. 5 a 11.

Na základě vědeckých otázek jsem stanovila nulovou a alternativní hypotézu.

Pro ověření nulové hypotézy 1 a 2 jsem využila funkci četnost. Tyto hypotézy jsou založeny na třídění prvního stupně - na relativních četnostech. K jejich vyhodnocení byla využita funkce Microsoft Excel četnost. Porovnáním s ostatními možnostmi zranění hlezenního kloubu mohla být ověřena hypotéza 1. Četností odpovědí ohledně zranění hlezenního kloubu švihové či odrazové končetiny mohla být ověřena hypotéza 2.

Pro ověření nulové hypotézy 3 a 4 jsem využila chí-kvadrát test s využitím kontingenčních tabulek, který ukazuje statistickou signifikanci vztahu. Po provedení chí-kvadrát testu jsem mohla stanovit i statistickou významnost hypotéz. Pro ověření hypotéz je nutno chí-kvadrát porovnat s dosaženou hladinou významnosti testu (hodnota), která má hodnotu 0,05. Pokud je vypočtený chí-kvadrát menší než tato p-hodnota, pak nulovou hypotézu zamítáme. Tato p-hodnota znamená, že pravděpodobnost, že by pozorované závislosti vznikly pouze náhodou, je menší než 5%.

3.2.8 Rozsah platnosti

Z důvodu relativně malého počtu probandů nelze výsledky šetření zobecnit (generazlizovat) na celou florbalovou populaci. Získané výsledky je možné vztahovat pouze na sledovaný soubor.