Zdroj: Státní závěrečný účet 2011 až 2013, ČSÚ 4.6.1 Shrnutí šestého volebního cyklu
Vláda Petra Nečase, která skončila o rok dříve, než měla, převzala veřejné finance ve špatném stavu v období ekonomické krize. Za jejího působení se stav financí zhoršil, zadlužení vzrostlo i přes snahy o restriktivní politiku. Vláda vytvářela hluboké deficity, které se navíc neprojevovaly pozitivně v ekonomice, neboť multiplikátor byl pod hodnotou 1. Celkový státní dluh vzrostl o 320 miliard. Vláda zvolila restriktivní fiskální politiku a snižovala výdaje státního a veřejného rozpočtu. Nejvíce však snižovala kapitálové výdaje, navíc zvyšovala nepřímé daně. To vše v kombinaci se sníženou spotřebou domácností, soukromými investicemi přispělo k hospodářské stagnaci, která byla tehdy v Evropské unii ojedinělá, a zatímco běžný vývoj při ekonomické krizi má tvar písmena V, tedy, že po hluboké krizi dojde k prudkému oživení, tak zde se můžeme bavit spíše o písmenu W, jelikož došlo ke dvojité recesi. Období let 2009–2013 je možné popsat jako období, kdy skončila konvergence naší ekonomiky k unijnímu průměru.
Vládě se však podařilo splnit svůj slib, ke kterému se zavázala v programovém prohlášení a to ten, že v roce 2013 předloží rozpočet s deficitem nižší než 3 % HDP. Tento slib se vládě podařilo splnit již za rok 2012, kdy deficit dosahoval 2,47 % HDP. V roce 2013 šlo o 1,96 % HDP. Vláda též ve sledovaném období snížila počet zaměstnanců
96 v organizačních složkách státu o více než 10 tisíc, došlo ke změnám v sociálních dávkách a přijmula se důchodová reforma (Vláda ČR 2013).
Z pohledu politicko-ekonomického cyklu je těžké Nečasovu vládu soudit, jelikož skončila předčasně. Při pohledu na klíčové složky příjmové a výdajové stránky nejsou zřetelné výrazné nárůsty v prvních dvou letech vlády. V prvních dvou letech vlády docházelo k mírnému poklesu výdajů státního i veřejného rozpočtu. Co se týče transferů obyvatelstvu, tak ty nejvíce rostly ve druhém roce vlády, a naopak ve třetím roce rostly nejpomaleji z celého sledovaného období. Navíc v tomto roce došlo ke zvýšení sazby DPH, což též není v souladu s teorií politicko-ekonomického cyklu. Proto se přikláním k názoru, že v tomto období nedošlo k žádné snaze manipulovat s hlasy.
97
4.7 Sedmý volení cyklus 2014 až 2017
Předchozí volební období skončilo politickým skandálem, pádem vlády a rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Veřejností se šířil étos o zkorumpované politice a mezi obyvateli rostla poptávka po protikorupční straně. Na tuto strunu začala hrát Aliance nespokojených občanů, která byla založena již v roce 2011. Dnes je známá pod zkratkou ANO 2011 a jejím představitelem se stal miliardář Andrej Babiš. Na konci října 2013 proběhly volby, které vyhrála ČSSD s 20 %, následovalo ji ANO s necelými 19 %, KSČM s 15 %, TOP 09 s 12 %, ODS s necelými 8 %, Úsvit Tomia Okamury se 7 % a KDU-ČSL s necelými 7 %.
Do sněmovny se tedy dostalo mnoho subjektů. Volební účast dosáhla 61 %, a co se týče mandátů, tak ČSSD obdrželo 50 křesel, ANO 47, KSČM 33, TOP 09 26, ODS 16, Úsvit a KDU-ČSL obdrželi po 14 postech (ČSÚ 2021a).
Zdroj: (ČSÚ, 2021)
Výsledná vláda vznikla pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky v koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Vláda tedy měla dohromady 111 hlasů, což jí dávalo silný mandát.
Vláda premiéra Bohuslava Sobotky byla jmenována 29. 1. 2014 a důvěru v Poslanecké sněmovně získala 18. 2. téhož roku. Vláda se profilovala jako středolevicová, ačkoliv hnutí ANO mělo podporu převážně zklamaných voličů pravicových stran.
Nyní k programovému prohlášení. V něm se vláda vymezila vůči liberálně tržnímu zřízení, když uvedla, že: „Vláda povede Českou republiku na základě sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství k prosperitě a bude usilovat o udržení
Graf 10 Výsledek voleb do PSP 2013
98 sociální soudržnosti v zemi “ (Vláda ČR 2014, s. 3). Vláda se též zavázala bojovat s korupcí. Nyní ke kapitolám o veřejných financích. Vláda se zavázala k maximálním schodkům ve svém funkčním období, a to v maximální výši 3 % HDP, což se jí dařilo.
Vláda Bohuslava Sobotky nechtěla měnit daně v roce 2014, avšak v dalších letech chtěla zvýšit zdanění hazardu. Zavázala se též ke snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu. Mělo dojít i ke zrušení superhrubé mzdy. Kromě toho všeho mělo dojít ke zvýšení efektivity výběru daní pomocí elektronické evidence tržeb.
Důchody se měly začít zvyšovat o inflaci a o třetinu ekonomického růstu od roku 2015, stejně tak mělo dojít ke sloučení druhého a třetího pilíře důchodového systému.
Nyní k plánovaným a skutečným rozpočtům. Již na první pohled překvapí údaj za rok 2016. Plánovaný deficit se změnil v první „postklausovský“ přebytek v rekordní výši 62 miliard. K tomu je však nutné poznamenat, že byl schválen deficit 70 miliard.
Rozdíl mezi schváleným a skutečným rozpočtem byl tedy 132 miliard, což bylo 11 % rozpočtových výdajů. Nic pozitivního se k tomu nedá říct, šlo o naprosto chaotický, nekoncepční vývoj.
Zdroj: Zákon o státním rozpočtu 2014–2017, Státní závěrečný účet 2014-2017 Co se týče příjmů, tak jak v zákoně, tak v realitě docházelo k jejich navyšování, až na jednu výjimku. Plánovaný rozpočet počítal první dva rozpočtové roky s mírným navýšením příjmu, kdy v dalších dvou mělo dojít k vyššímu navýšení. V realitě docházelo k vyššímu navyšování po celou dobu, například mezi lety 2014–2015 se příjmy zvýšily o sto miliard neboli devět procent. Výjimkou byl tedy rok 2017, kdy příjmy v porovnání s předchozím rokem klesly o 0,6 %. Co se týče odchylek, tak za rok 2014 byla odchylka ve výši 34 miliard neboli 3 %, v roce 2015 už odchylka vzrostla na 116 miliard, tedy 10 %, další rok se bavíme o odchylce v příjmech ve výši 100 miliard, tedy 8,53 % a nakonec vláda Bohuslava Sobotky příjmy završila odchylkou 24 miliard, tedy 1,95 %.
Celková odchylka činila 275 miliard. V absolutních hodnotách jde o nejhorší možný výsledek. Za správu státní kasy tehdy odpovídal Andrej Babiš. Odchylku za v letech 2014
Rok
Schválený rozpočet (v mld. Kč) Skutečnost ke konci roku (v mld. Kč) Tabulka 40 Plnění státního rozpočtu v letech 2014–2017
99 a 2017 lze považovat za průměrnou, v období mezi těmito roky, tedy v letech 2015 a 2016 se plánování rozpočtu zcela vymklo kontrole.
Výdaje na tom jsou o něco lépe. Pokud se podíváme na tempo růstu plánovaných výdajů a těch uskutečněných, tak vidíme, že docházelo k postupnému navyšování výdajů.
Přebytku v roce 2016 bylo dosaženo i díky tomu, že výdaje za rok 2016 v tomto roce o téměř 6 % poklesly a vrátily se na úroveň roku 2014. Co se týče odchylek, tak v prvním roce vlády Bohuslava Sobotky byla odchylka 300 milionů, tedy 0,02 %. To je výtečný výsledek, který se dá srovnávat s managementem Václava Klause. Další rok byla odchylka již necelých 79 miliard, 6,5 %. To již o dobré správě mluvit nemůžeme.
Následná odchylka byla ve výši 31 miliard, 2,5 % a nakonec absolutní odchylka ve výši 29,5 miliardy, tedy 2,3 %. Celková odchylka za toto období byla 139,7 miliard a jde o horší průměr.
Zdroj: Zákon o státním rozpočtu 2014-2017, Státní závěrečný účet 2014–2017 Můžeme si všimnout, že v prvním roce vlády Bohuslava Sobotky daňová kvóta meziročně klesla o 0, 6 p. b., stejně tak v druhém roce, kdy klesla o dalších 0,5 p. b. Následně poměrně značně vzrostla o 1,1 p. b. a nakonec vzrostla o dalších 0,33 p. b. a skončila na hodnotě 32,23 %. Co je ovšem zajímavé, tak to, že transfery obyvatelstvu po celou dobu klesaly. Průměrný podíl transferů obyvatelstvu na HDP činil 11,16 % HDP.
Zdroj: (VÚPSV, 2021), Státní závěrečný účet 2014-2017
Nyní k vybraným makroekonomickým ukazatelům. Po celé období ekonomika poměrně silně rostla. Průměrné tempo růstu bylo tedy 3,83 %, co se týče růstu reálného HDP a 5,39 %, co se týče růstu nominálního HDP. Průměrná inflace rostla v tomto období tempem 0,97 % a průměrná obecná míra nezaměstnanosti činila 4,51 %. Tempo růstu v tomto období převyšovalo průměr Evropské unie i eurozóny. (Klaus 2021) Nastalo tedy opět období dohánění Evropské unie. Můžeme tedy říct, že došlo k návratu
Rok Odchylka příjmů (v mld. Kč) Odchylka příjmů Odchylka výdajů (v mld. Kč) Odchylka výdajů
2014 34,52 3,14% 0,30 0,02%
2015 116,06 10,38% 78,87 6,47%
2016 100,76 8,53% -31,01 -2,48%
2017 24,37 1,95% -29,48 -2,25%
Tabulka 41: Odchylka plánovaného rozpočtu od reálného v letech 2014–2017
Rok 2014 2015 2016 2017
Daňová kvóta složená (v %) 31,3 30,8 31,9 32,23 Transfery obyvatelstvu (v % HDP) 11,72 11,25 11,01 10,66 Tabulka 42: Vývoj slož. daňové kvóty a transferů obyvatelstvu v letech 2014–2017
100 k dlouhodobému potencionálnímu růstu. V letech 2015 a 2017 se ovšem projevily dva zajímavé exogenní faktory, které přispěly k velmi vysokému růstu HDP. Byl efekt spěšného dočerpání fondů Evropské unie, uvolněná fiskální politika, obnovená důvěra spotřebitelů, vyšší růst reálných mezd a nízká cena ropy a pohonných hmot. Růst v roce 2017 byl způsoben hlavně vyšší spotřebou domácností a oživením investic (Klaus 2021).
Připomeňme ještě to, že 7. 11. 2013 byly kvůli obavám z deflace a nedodržení inflačního cíle zahájeny intervence ČNB, které trvaly až do dubna 2017 a ČNB za udržení koruny na hodnotě 27 CZK/EUR utratila více než 2 biliony korun (ČNB 2017).
Zdroj: (Slaný, 2017)
Průměrná tempa růstu výdajů státního i veřejného rozpočtu bylo výrazně nižší než průměrné tempo nominálního, ovšem i reálného HDP. Z tohoto pohledu docházelo k racionálnímu nakládání s veřejnými financemi. K tomuto závěru ovšem můžeme dojít pouze, pokud se díváme na průměrnou hodnotu, která je výrazně zkreslená rokem 2016, kdy došlo k neočekávanému poklesu výdajů státního i veřejného rozpočtu.
Pokud se podíváme na první dva rozpočtové roky Sobotkovy vlády, tak vidíme, že výdaje státního rozpočtu rostly o více než procentní bod rychleji, jak růst reálného HDP.
U výdajů veřejného rozpočtu je tento rozdíl o něco nižší. Ve třetím roce však již bylo tempo růstu výdajů nižší, jak růst reálného HDP. V roce čtvrtém jsou rozdíly téměř nulové, výdaje veřejného rozpočtu dokonce rostly o něco rychleji, jak reálné HDP.
Můžeme to tedy interpretovat i tak, že první dva roky Sobotkova vláda zvolila výrazně expanzivní politiku, ve třetím provedla restrikci a ve volebním roce opět lehce šlápla na plyn. Strukturální saldo v roce 2014 činilo -0,8 % HDP, v roce 2015 -0,6 % HDP, v roce 2016 0,9 % HDP, a nakonec v roce 2017 1,1 % HDP (MFČR 2018). Jak si můžeme
Graf 11: Objem devizových intervencí (kumulovaně v mld. korun)
101 všimnout, tak jak kumulovaný státní dluh, tak i veřejné zadlužení se vládě Bohuslava Sobotky podařilo snižovat i navzdory schodkových rozpočtů. Přispěl k tomu zejména vysoký ekonomický růst, kdy HDP rostlo rychleji, než narůstal dluh a zadlužení se tedy ve vztahu k HDP snižovalo. nezaměstnaností a vyšším tempem růstu reálných mezd (ČSÚ 2021b).
Co je však na straně výdajů až zarážející, tak to jsou kapitálové příjmy, respektive jejich vývoj. Zatímco meziročně se v prvním roce vlády zvýšily v poměru k HDP o 0,1 p. b., tak v dalším roce narostly v nominálním vyjádření o 57 % a vystoupaly na 3,8 % HDP.
V dalším roce klesly o 52 % na 1,76 % HDP a ve volebním roce klesly o další 3 % na 1,6 % HDP. To jsou dokonce nejnižší hodnoty od roku 1993. Nyní se krátce věnujme obřímu nárůstů kapitálových výdajů v roce 2015. Jde především o důsledek dočerpávání dotací z unijních fondů, kdy si ve státním závěrečném účtu můžeme všimnout meziročního nárůstu investičních transferů o více než 80 % (MFČR 2017). Ve volebním roce též můžeme zaznamenat vyšší nárůst transferů obyvatelstvu než v letech předcházejících. K nárůstu došlo i přes rekordně nízkou míru nezaměstnanosti.
2014 2015 2016 2017
Obecná míra nezaměstnanosti (v %) 6,1 5 4 2,9
Státní dluh (v %, k HDP) 38,28 36,17 33,63 31,79
Dluh sektoru vládních institucí (v %, k HDP) 41,85 39,70 36,58 34,24
Tabulka 43 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů v letech 2014–2017
102 Zdroj: Státní závěrečný účet 2014 až 2017, ČSÚ
4.7.1 Shrnutí sedmého volebního cyklu
Vláda Bohuslava Sobotky nepřevzala veřejné finance v dobrém stavu, ve skutečnosti je převzala v tom nejhorším stavu, ke kterému za 21 let samostatné České republiky dospěly.
Díky vysokému tempu ekonomického růstu, který činil za toto sledované období 5,39 % za rok a díky němuž jsme začali dohánět průměr zemí Evropské unie, se vládě i přes deficitní rozpočty (kromě roku 2016) dařilo zadlužení ve vztahu k HDP snižovat.
Státní dluh klesl o 6,5 p. b. a veřejné zadlužení o 7,5 p. b. Částečnou cenou za to však byl rekordní propad kapitálových výdajů s výjimkou v roce 2015, kdy se dočerpávaly dotace z unijních fondů. Vláda v prvních dvou letech zvolila expanzivní fiskální politiku a poté přešla ke spíše restriktivní, a nakonec byla ve volebním roce lehce expanzivní. Z obav před deflací ČNB v tomto volebním období spustila devizové intervence, za což utratila více než 2 biliony korun a následkem bylo nafouknutí bublin některých aktiv, jako kupříkladu nemovitostí. Vládě se též nedařilo naplňovat naplánované rozpočty.
Co se týče výskytu politicko-ekonomického cyklu, tak tomu příliš neodpovídá vysoký růst výdajů státního i veřejného rozpočtu v úvodních dvou letech sledovaného období.
V roce 2016 došlo k poklesu výdajů státního i veřejného rozpočtu, to opět neodpovídá hypotéze politicko-ekonomického cyklu, kdy by v tomto období měl nastat růst výdajů kvůli blížícím se volbám. Tyto škrty dolehly zejména na kapitálové výdaje, tedy investice. Tento krok však mohl uvolnit prostředky na zvýšení výdajů na transfery obyvatelstvu, které narostly nejvíce právě ve volebním roce. Politicko-ekonomický cyklus se tak dle mého názoru vyskytl v tomto volebním období alespoň částečně.
2014 2015 2016 2017 Průměrná hodnota Nárůst sociálních odvodů 2,89% 5,70% 5,86% 8,82% 5,80%
Nárůst spotřebních daní -1,78% 6,68% 5,15% 2,93% 3,19%
Nárůst DPH 4,66% 2,77% 3,82% 8,25% 4,85%
Nárůst DPFO 3,94% 4,92% 9,61% 13,86% 8,06%
Nárůst DPPO 9,68% 11,41% 11,67% 3,60% 9,04%
Nárůst daňových příjmů 3,27% 5,21% 6,92% 7,85% 5,80%
Podíl kapitálový výdajů k HDP 2,57% 3,80% 1,76% 1,60% 2,43%
Nárůst kapitálových výdajů 8,97% 57,54% -52,03% -3,05% -5,47%
Nárůst transferů obyvatelstvu ze SR 1,25% 2,18% 1,49% 3,16% 2,02%
Tabulka 44 Meziroční vývoj klíčových položek SR v letech 2014–2017
103
4.8 Osmý volební cyklus 2018 až 2021
Poslední sledované období začíná rokem 2018, respektive volbami v roce 2017 a končí v roce 2020, respektive v listopadu 2021. Není to kvůli nějakým turbulentním změnám na politické scéně, ale proto, že rok 2020 je posledním rokem, za který mám k dispozici kompletní data; nakonec v době psaní této diplomové práce ještě neskončil rok 2021.
V říjnu 2017 tedy čekaly zemi další parlamentní volby, které vyhrálo hnutí ANO s téměř 30 %, následovala ODS s 11 %, Piráti s necelými 11 %, SPD s necelými 11 %, KSČM s 8 %, ČSSD s 7 %, KDU-ČSL s 6 %, TOP 09 s 5 % a STAN s 5 %. Volební účast dosáhla necelých 61 %, hnutí ANO získalo 78 křesel, ODS 25, Piráti a SPD 22, ČSSD s KSČM po 15 křeslech, KDU-ČSL 10, TOP 09 získalo 7 mandátů a hnutí STAN 6 (ČSÚ 2021a).
Zdroj: (ČSÚ, 2021)
Jak vidno, tak do dolní komory Parlamentu se dostalo devět subjektů, což sestavování vlády poměrně komplikovalo. Nejdříve vznikla menšinová vláda hnutí ANO, která podporu ve sněmovně nezískala. Andrej Babiš však dostal další pokus k sestavení vlády, z něhož vzešla menšinová vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM pod vedením premiéra Andreje Babiše. Ta získala důvěru až v červenci 2018. Šlo mimochodem o nejdůležitější volby komunistů, kteří paradoxně přes historicky nejhorší výsledek v dějinách samostatné České republiky získali největší moc. Vláda Andreje Babiše tak měla zodpovědnost i za rozpočet roku 2018.
Graf 12: Výsledek voleb do PSP 2017
104 Co se týče programového prohlášení, tak v první vládě Andreje Babiše, která nezískala podporu, premiér skloubil volební programy ostatních stran v domnění, že tak jím sestavovaná vláda získá důvěru Poslanecké sněmovny. Ve druhém programovém prohlášení se vláda zavázala k podpoře dlouhodobého ekonomického růstu a chtěla stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a stanovuje si velmi vágní cíl „udržet dluh na nízké úrovni“ (Vláda ČR 2014, s. 5). Prioritami vlády bylo i zjednodušit a digitalizovat daňový systém, nedělat překotné změny v daňové politice, zrušit superhrubou mzdu, zvést DPFO ve výši 19 % či přeřadit některé položky z kategorie základní sazby DPH do první či druhé snížené. Co se týče sociální oblasti, tak zde vláda slíbila zvýšit základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy, valorizovat důchody o 1000 Kč pro seniory nad 85 let a zvýšit rodičovský příspěvek na 300 000 Kč.
Již na první pohled nás překvapí přebytek státního rozpočtu v roce 2018, ačkoliv byl plánován s padesátimiliardovým deficitem. V následujícím období však úspěch zopakován nebyl, ačkoliv dosažený deficit byl menší než ten plánovaný. To však není nic zásadního oproti schodku v roce 2020, který byl původně plánován na čtyřicet miliard.
Na jaře se však v České republice projevila celosvětová pandemie koronaviru SARS-CoV-2 a tento rozpočet vzal brzy za své. Došlo tedy k novelizaci rozpočtu s absolutně závratným plánovaným deficitem 500 miliard. Naštěstí nedošlo na nejhorší a konečný schodek byl „pouze“ tři sta šedesát sedm miliard, což z něj dělá do té doby absolutně nejvyšší schodek v historii České republiky. Jen pro zajímavost schodek roku 2020 dosahuje 6,45 % HDP. Nad rámec zadání práce jsem doplnil aktuální data i ke stavu příjmů a výdajů státního rozpočtu k listopadu roku 2021, kdy k 1. 12. 2021 činil deficit doposud rekordní hodnoty 401,5 miliardy a předchozí rekord tak bude k 31. 12. 2021 jistě překonán (MFČR 2021a).
Zdroj: Zákon o státním rozpočtu 2018-2020, Státní závěrečný účet 2018–2020, Plnění státního rozpočtu ČR za listopad 2021
Podíváme-li se na příjmy rozpočtu, můžeme si povšimnout toho, že jak plánované, tak reálné příjmy rostly v roce 2018 a 2019 téměř o 10 procent. V roce 2020 klesly naplánované příjmy o 6,86 % a reálné příjmy o 3,13 %. Příjmy státu se tedy z počátku volebního období zvětšovaly. Co se týče odchylky, tak ta nebyla nijak malá. V roce 2018
Tabulka 45 Plnění státního rozpočtu v letech 2018 až 2020
105 byla odchylka 89 miliard, tedy 6,8 %. Následný rok šlo o odchylku 58 miliard, tedy necelá 4 %. V roce 2020 byla odchylka 111 miliard, tedy 8,1 %. Celkově se jednalo o odchylku 258 miliard za pouhé tři rozpočtová období. V plánování státního rozpočtu lze tedy ledacos dohánět.
Podobně výdaje rozpočtu rostly téměř raketovým tempem. Ačkoliv rozpočet počítal s růstem výdajů 4,2 % pro rok 2018, reálně výdaje vzrostly o 9,5 %. Pro rok 2019 se počítalo s růstem 10,3 %, reálně se meziročně výdaje zvýšily o 10,8 %. Pro rok 2020 se počítalo s růstem 23,9 %, reálně se zvýšily o 18,8 %. Mezi lety 2018/2020 narostly výdaje o 442 miliard. Co se týče odchylek, tak ta byla pro rok 2018 36 miliard, 2,7 %. Pro další rok činila 46 miliard, tedy 3,1 %. Pro rok 2020 činila 21 miliard neboli 1,2 %. Celková odchylka byla necelých 104 miliard. Ve srovnání s příjmy jde tedy o nižší odchylku, stále však nejde o nízkou hodnotu.
Zdroj: Zákon o státním rozpočtu 2018-2020, Státní závěrečný účet 2018–2020 Můžeme si všimnout, že v prvním roce vlády Andreje Babiše daňová kvóta meziročně vzrostla o 1,1 p. b. Ve druhém roce klesla o 0,4 p. b. Nakonec za rok 2020 poměrně značně klesla o 1,3 p. b. na 31,6 % HDP, kdy příčinou tohoto snížení byla uzávěra ekonomiky v důsledku vládního boje s pandemií koronaviru. Transfery obyvatelstvu v prvním roce meziročně klesly. Poté začaly mírně růst, až nakonec v roce 2020 vzrostly poměrně razantně, opět v důsledku uzávěry ekonomiky. Průměrný podíl transferů obyvatelstvu na HDP činil 11,2 % HDP.
Zdroj: (VÚPSV, 2021), Státní závěrečný účet 2018-2020
Na trhu práce panovala v tomto období výborná situace, a to i přes uzávěru ekonomiky, která znamenala fiskální náklady. Došlo i k paradoxní situaci, kdy počet poptávaných míst byl větší než počet lidí nabízejících svou práci. Průměrná míra obecné nezaměstnanosti byla tedy 2,27 %. Reálné HDP první dva roky rostlo poměrně uspokojivým tempem, v roce koronavirovém však klesla ekonomika o 5,79 %.
Rok Odchylka příjmů (v mld. Kč) Odchylka příjmů Odchylka výdajů (v mld. Kč) Odchylka výdajů
2018 89,42 6,80% 36,48 2,67%
2019 57,86 3,95% 46,38 3,08%
2020n 110,68 8,11% -21,92 -1,18%
Tabulka 46: Odchylka plánovaného rozpočtu od reálného v letech 2018–2020
Rok 2018 2019 2020
Daňová kvóta složená (v %) 33,3 32,9 31,6
Transfery obyvatelstvu (v % HDP) 10,58 10,66 12,35 Tabulka 47 Vývoj slož. daňové kvóty a transferů obyvatelstvu v letech 2018–2020
106 Průměrné tempo růstu reálného HDP tak bylo za sledované období 0,06 %. Průměrné tempo růstu nominálního HDP bylo 3,67 %. Průměrná inflace dosahovala 2,7 % a v roce 2020 se s hodnotou 3,2 nacházela mimo toleranční pásmo ČNB.
Silná domácí poptávka byly primárními faktory růstu v letech 2018 a 2019, ačkoliv ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 ekonomika zpomalila na 2 %. To se dá vysvětlit poklesem zahraniční poptávky, kdy příspěvek zahraničního obchodu byl -1,9 p. b., byl ve stejné
Silná domácí poptávka byly primárními faktory růstu v letech 2018 a 2019, ačkoliv ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 ekonomika zpomalila na 2 %. To se dá vysvětlit poklesem zahraniční poptávky, kdy příspěvek zahraničního obchodu byl -1,9 p. b., byl ve stejné