Mimořádnosti a zpoždění na trati

Období, ve kterém byly zkoumány mimořádnosti a zpoždění, představovalo 14. 5. – 10. 6.

2021. V tomto období byly každý den zkoumány mimořádnosti na stránkách pražské integrované dopravy, které byly zapisovány vždy večer. Na konci tohoto období byla následně získána data z webových stránek babitron.cz, která demonstrovala zpoždění jednotlivých vlaků.

Mimořádnosti a zpoždění mohou být zapříčiněna rovněž nehodami, nepřízní počasí nebo poruchami na trati. Ve sledovaném období i tyto skutečnosti zapříčiňovaly zpoždění a nedojetí vlaků. 14. května se naskytl problém s výhybkami v Radotíně, které příčinou silného deště přestaly fungovat. Tato skutečnost způsobila významná zpoždění. 21. května zaznamenaly České dráhy na lince S7 střet vlaku s osobou, a to mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Radotín, příčinou této skutečnosti byl provoz zastaven a byla zavedena náhradní autobusová doprava. Vlaky z Radotína do Berouna dále v provozu byly. 24. května se v okolí trati stala silniční nehoda. Policie nehodu prošetřovala a směrem k Českým drahám podala žádost o přerušení provozu, na místě dále zasahovala záchranná služba. Další postup spočíval v tom, že byla mezi stanicemi Řevnice a Zadní Třebaň průjezdná pouze jedna ze dvou kolejí, a to za předpokladu snížené rychlosti. 7. června byla zaznamenána poslední událost ovlivňující provoz linky S7 ve sledovaném období. Touto událostí byla porucha výhybek, která se přihodila v Řevnicích. Tato závada byla pouze drobná a byla vyřešena za pár hodin (České dráhy, 2021).

graf 1 Nedojetí vlaků linka S7 14. 5. - 10. 6. 2021, vlastní zpracování z pid.cz

25

Za sledované období 14. 5. – 10. 6. nedojelo do své cílové stanice na lince S7 26 souprav. 14.

5. je v grafu znázorněn první větší výkyv, kdy za jeden den nedojely do své cílové stanice 3 vlaky. Tyto omezení potvrdila předpoklad souvislosti se situací, která 14. 5. nastala v Radotíně, tedy poruchou výhybek. Vlaky vždy nedojely ze stanice Praha Smíchov do stanice Praha hlavní nádraží či naopak. 21. 5., kdy byl Českými drahami zaznamenán střed vlaku s osobou, zaznamenáno nedojetí soupravy však nebylo. Stejně tomu bylo i 24. 5., kdy v důsledku nehody v blízkosti kolejiště, byl provoz nejdříve přerušen a následně omezen formou průjezdu po jedné koleji a to sníženou rychostí. 7. června bylo množství souprav, které nedojely do své cílové stanice nejvýznamější. V tento den nedojelo 5 souprav. Vlaky nedojely vždy z Dobřichovic do Řevnic. 19. 5. a 3.6., kdy bylo nahlášeno že za den nedojela více než jedna souprava, žádné nehody nebo poruchy nahlášeny nebyly. Vlaky z pravidla nedojely vždy buď z Dobřichovic do Řevnic nebo z Prahy Smíchov do Prahy Hlavního nádraží. S ohledem na počet souprav vypravených za dané období, by skutečnost bylo možné interpretovat tak, že množství 26 souprav, které nedojely je zanedbatelné, avšak takové množství nedojetých souprav velmi narušuje důvěru cestujícíh. Pokud vlak nedojede ráno, kdy dospělí lidé chodí do práce a děti do školy, může jim to velmi zkomplikovat den.

Nespolehlivost dojezdu obecně či včas je u této linky však velmi známá a cestující často před důležitou zkouškou či poradou v práci volí raději cestu dřívějším spojem, aby zvýšili pravděpodobnost, že na důležitou událost dorazí určitě a včas (Zelený, 2021).

26

Tabulka 1Přehled zpoždění linka S7, vlastní zpracování z kam.mff.cuni.cz

V souvislosti se zpožděními bylo sledováno deset vlaků jejichž číslo patřilo do rozmezí od 8820 do 8850 a jejichž trasa začínala ve stanici Beroun, pokračovala přes Srbsko, Karlštejn, Zadní Třebaň, Řevnice, Černošice, Praha-Radotín, Praha Smíchov a končila ve stanici Praha hl. n. Jako klíčové ukazatelé byly vybrány sloupce minimum, maximum a průměr a počet dnů, ve kterých byly vlaky zpožděny a s těmi se dál pro účely této bakalářské práce nakládalo. Průměrně byly vlaky zpožděně průměrně 20-23 krát za sledované období, tedy za 28 dní. Minimum dosahovalo po zohlednění minimálního zpoždění všech sledovaných vlaků skoro vždy 0 minut, popřípadě 1 minutu v případě stanic Karlštejn, Praha-Radotín a Praha Smíchov. Maximum dosáhlo velmi vysokých hodnot a pohybovalo se v rozmezí od 30 do 46

27

minut. Takto významné zpoždění, jak již bylo zmíněno, může cestujícím velmi zkomplikovat den a pokud jsou takto extrémní zpoždění častá, je velmi ovlivněna i pověst firmy v tomto případě linky, která je však již dlouho velmi negativně a často konzultovaným tématem ve společnosti, která službu dopravy touto linkou pravidelně využívá. Vážený průměr zpoždění počítán do jednoho sloupce nebyl z důvodu nejistoty přesným počtem zpoždění jízd daných vlaků. Je tedy možné porovnávat pouze průměrná zpoždění spojů jednotlivě. Vlaky mají průměrná zpoždění uvedená od 1 minuty do 15 minut. Průměrné zpoždění 10 a více minut se v tabulce vyskytovalo v přibližně polovině naměřených hodnot a je pro linku S7 podobně nelichotivé, jako extrémní zpoždění 30 a více minut. Naopak minimální zpoždění v konečné stanici činí 4 minuty, toto zpoždění je přijatelné. České dráhy mají mezi cestujícími linkou S7 takovou pověst, že například o Vánocích se lidé této lince vyhýbají. Z důvodu praktického pozorování ve sledovaném časovém období na jedné ze stanic této linky je možné uvést, že v polovině případů z přibližně 15 příjezdů bylo ohlášeno zpoždění, které se pohybovalo od 5 do 40 minut Na nádraží vždy po ohlášení významnějšího zpoždění byli cestující velmi negativně naladěni a někteří z nich šli za výpravčím situaci nevybíravě konzultovat.

28

Tabulka 2 Přehled zpoždění linka S7, vlastní zpracování z kam.mff.cuni.cz

Dále bylo sledováno deset vlaků jejichž čísla rovněž patřila do rozmezí od 8820 do 8850.

Tentokrát byl však směr jízdy opačný. Vlaky tedy měly výchozí stanici ve stanici Praha hl.

n,. dále pokračovaly přes stanice Praha-Smíchov, Praha-Radotín, Černošice, Dobřichovice, Řevnice, Karlštejn, Srbsko až do stanice Beroun. V tomto případě byla zpoždění ještě významnější než u opačného směru. Vlaky byly zpožděně průměrně 18-22 krát za sledované období. Minima 0 minut dosáhly pouze stanice v první polovině linky, od stanice Praha-Radotín se minima pohybovala od 1 do 3 minut. Maximální zpoždění nabývala rovněž významnějších hodnot, jelikož byly naměřeny hodnoty v rozmezí 38-51 minut.

29

Nejdůležitějším ukazatelem zůstává průměrné zpoždění, které se naopak i přes vyšší maximální zpoždění poměrově snížilo. Hodnot přesahující průměrné zpoždění 10 a více minut v porovnání s opačným směrem ubylo. Přes tuto skutečnost zůstává faktem, že do konečné stanice Beroun nabyl každý ze sledovaných vlaků zpoždění pohybující se okolo 10 minut, i když toto zpoždění získal často až v druhé polovině cesty. Tento ukazatel je naopak v porovnání s opačným směrem více negativní, jelikož v opačném směru činilo minimální zpoždění v konečné stanici pouhé 4 minuty v případě směru Praha hl. n. – Beroun toto minimální zpoždění činí 9 minut.

Tabulka 3 Přehled zpoždění linka S7, vlastní zpracování z kam.mff.cuni.cz

Pro možnost porovnání byla zpracována navíc tabulka s údaji o zpožděních vlaků linky S1, tedy té linky, která projíždí přes stanici Český Brod, ve které původně končily určité soupravy linky S7. Linka S1 zasahuje do 6 vnějších pásem. Jízda ze stanice Kolín do stanice

30

Praha Masarykovo nádraží trvá 75 minut a je dlouhá 62 kilometrů. Ze stanice Český Brod do stanice Praha Masarykovo nádraží trvá cesta 37 minut. Trasa je v tomto případě dlouhá 34 kilometrů. Data zpoždění vlaků se rovněž týkají data od 14. května do 10 června 2021.

Pozorovány byly vlaky s číslem v rozmezí od 9330 do 9360. Spoje jsou na této lince z Prahy do Kolína a obráceně vypravovány jednou za hodinu či jednou za půl hodiny. Každý den jeden vlak končí místo stanice Praha Masarykovo nádraží ve stanici Praha hl. n. Jízdní řád této linky při výchozí stanici Masarykovo nádraží je velmi podobný jízdnímu Řádu linky S7 ze stanice Praha hl. n., jelikož polovina z vypravovaných vlaků linky S1 jede pouze do stanice Český Brod. Ze stanice Praha Masarykovo nádraží jsou na směr Kolín a Český Brod za hodinu vypravovány krom noční 23.hodiny, 3. hodiny a o víkendu i 5. hodiny ranní, kdy je vypravován tímto směrem pouze 1 spoj, 2 nebo 4 spoje za hodinu. V případě linky S1 dosahovala četnost zpoždění vlaků rozmezí 20-25 krát za sledované období, což je překvapivé, jelikož byla u této linky očekávána nižší frekvence zpoždění. V případě minimálního zpoždění vlaky ze směru Kolín dosahovaly zpoždění v každé stanici vždy nula, či dokonce dojely do dané stanice o minutu či dvě dříve. Situace, kdy by vlak linky S7 dojel do stanice dříve nenastala. Maximální zpoždění dosahovalo u vlaků linky S1 přibližně 20 minut. V porovnání s vlaky linky S7 se jedná o rozdíl 10 až 30 minut, jelikož maximální zpoždění této linky dosahovalo 30 až 50 minut dle stanice. V případě porovnání průměrného času zpoždění se na lince S7 rovněž vyskytovaly průměrné zpoždění 11 minut, avšak takto vysoká průměrná zpoždění byla u linky S1 zastoupena v daleko nižší míře, než tomu bylo u linky S7.Pro linku S1 jsou typická průměrná zpoždění pohybující se od 1 do 5 minut. Linka S1 je tedy dle dostupných dat spolehlivější linkou než linka S7, a to i s ohledem na delší čas jízdy vlaků a delší kilometráž trati.