• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Oficiálním názvem Spolková republika Německo je středoevropský stát, jehož rozloha činí 357 021 km2. Na severu hraničí s Dánskem, na východě s Polskem, na jihu se Švýcarskem, na jihovýchodě s Českem a Rakouskem a na západě je jeho sousedem Francie, Lucembursko, Belgie a Nizozemsko. Administrativně se dělí na 16 spolkových zemí, z nichž každá má svou vlastní ústavu a disponuje velkou mírou autonomie. Mezi samostatné státy patří i města Berlín, Hamburk a Brémy. Hlavním a zároveň největším městem je Berlín. V současné době patří Německo mezi významné členy Evropské unie.

Zároveň je součástí Evropské měnové unie a Schengenského prostoru. [111]

Obyvatelstvo

K 1.1.2020 patřilo Německo se svými 83 166 711 obyvatel k nejlidnatějším státům Evropy. Jako ostatní vyspělé státy se dlouhodobě potýká s nízkou mírou porodnosti a vyšší úmrtností, nicméně díky kladnému migračnímu saldu, tak přírůstek obyvatel dosahuje pozitivních hodnot. Na území Německa žije přibližně 11,2 mil. cizinců, přičemž tento počet se každoročně zvyšuje. Dlouhodobě nejpočetnější národnostní menšinou je turecká, následovaná polskou a syrskou. [55]

58 Ekonomika

Německo se řadí k ekonomicky velmi vyspělým státům, z pohledu nominální hodnoty HDP se jedná o 4. největší ekonomiku na světě (2020). Síla německé ekonomiky tkví zejména v exportu, jehož hodnota se po desetiletí kontinuálně zvyšuje. Německo jako 3. největší exportní ekonomika na světě je velmi silně provázána s ekonomikou ČR a dalšími zeměmi EU, na které se prostřednictvím exportu rychle přenáší ekonomický vývoj země. [112] [113]

Zemědělství

Německé zemědělství je z hlediska výrobních metod vyspělé a zhruba polovinu území pokrývá zemědělsky obhospodařovaná plocha. Přestože zemědělství se na německé ekonomice podílí ze všech odvětví nejméně, jeho význam nelze podceňovat, jelikož v řadě agrárních produktů hraje významnou roli v rámci Evropy. I přes nízký podíl zemědělství v HDP se Německo řadí k zemím jako Francie, Itálie a Španělsko, z jejichž zemědělské produkce pochází zhruba polovina celkového obratu v zemědělství EU. [112]

[114]

Podíl ekologicky obhospodařované půdy v Německu stabilně roste. V roce 2018 tato hodnota činila 7,3 %, přičemž nejvíce ekologicky hospodařících subjektů se nachází v Bavorsku. Vzhledem k dynamicky rostoucí poptávce po biopotravinách, se Německo snaží motivovat své zemědělce ke vstupu do režimu ekologického zemědělství. [41]

V roce 2019 se v Německu nacházelo zhruba 266 000 zemědělských podniků, jejichž průměrná rozloha činila zhruba 55 ha, nicméně mezi jednotlivými spolkovými zeměmi existují značné regionální rozdíly. Například v Bavorsku, které se vyznačuje největší koncentrací zemědělských subjektů, je průměrná velikost farem nejnižší, stejně tak i podíl pronajaté zemědělské půdy, což svědčí o převážně rodinném charakteru podniků. Naproti tomu v Sasku průměrná rozloha podniků činí 150 ha a v Předním Pomořansku dokonce 300 ha. Největší subjekty s rozlohou více jak 100 ha, jejichž podíl dosahuje zhruba 12 %, hospodaří na více jak polovině zemědělské plochy Německa. Zatímco střední podniky (5-10 ha) tvoří zhruba 50% podíl na celkovém počtu a plocha kterou obhospodařují čítá výrazně méně cca 12 %. [114]

59

2.6.1 Podmínky pro rozvoj agroturistiky

Cestovní ruch

Německo se řadí mezi významné státy na poli cestovního ruchu. Z pohledu národního hospodářství podíl hrubé přidané hodnoty tohoto sektoru činil 3,9 %. Jedná se o vyšší hodnotu, než dosahují odvětví jako strojírenství, maloobchod (vyjma výroby vozidel), právní, daňové a obchodní poradenství a finanční služby. Příspěvek cestovního ruchu k celkové zaměstnanosti v roce 2019 činil 6,8 %, celkem tedy v tomto sektoru pracovalo zhruba 2,92 mil. obyvatel. [115]

V roce 2018 v mezinárodním srovnání zaujalo Německo 8. pozici dle celkového počtu přijíždějících turistů do země. Z evropských států vyšší výkony vykazuje jen Francie, Španělsko, Itálie a Turecko. Na stejné pozici v mezinárodním srovnání se Německo nachází i z pohledu příjmů z cestovního ruchu, nicméně tento ukazatel obecně vykazuje vyšší výkyvy nežli ukazatel příjezdů. [115] [116]

Německo lze označit za typicky zdrojový region, jehož výdaje na cestovní ruchu patří k tradičně nejvyšším mezi evropskými státy. Na cestování se dle statistiky Eurostatu podílí téměř 80 % obyvatelstva starších 15 let (2019). Obdobně jako u ostatních států rok 2019 byl rekordní co se týče počtu podniknutých cest i přenocování. Nejdůležitějším zdrojovým trhem jsou návštěvníci z Německa, kteří se podíleli na celkových příjezdech téměř z 80 %. Německo tak dlouhodobě patří ke státům s nízkým podílem příjezdů realizovaných zahraničními návštěvníky. Obdobnou strukturu turistů v hromadných ubytovacích zařízení vykazuje Rumunsko, Polsko a Švédsko. Dle statistiky HUZ k dalším významným zdrojovým trhům patří tradičně evropské země jako Nizozemsko a Švýcarsko. [115]

Agroturistika v Německu

K tradičním státům v oblasti agroturistiky patří vedle Rakouska a Švýcarska také Německo. Tyto země mohou být vzorem pro státy, kde agroturistika jako taková není plně rozvinutá. Počátky agroturistiky spadají v Německu do období před 160 lety, o větším rozmachu tohoto druhu trávení dovolené se dá ale hovořit až po druhé světové válce. Dle několika studií (např. Klöpper -1974, Mook 1978, Schulz-Borck a Tieden – 1974 či Tiede a Schulz-Borck - 1975) agroturistika začala vzkvétat v 70. letech minulého století a v průběhu 90. let se ji dostalo pozornosti na národní úrovni. Následně díky podpoře a investicím do venkovského cestovního ruchu začali majitelé zemědělských

60 usedlostí renovovat své statky a mnohé z nich se tak proměnily v atraktivní místo pro trávení dovolené. [117]

Tradice agroturistiky v Německu měla nespornou výhodu, že její vývoj nebyl přerušen socialismem vyjma východní části Německa, které do roku 1990 bylo součástí východního bloku. Mezi německými rodinami je tato forma trávení dovolené velmi oblíbená. Odhaduje se, že přibližně 5 mil. lidí si pro svoji dovolenou vybere právě pobyty na farmách. Tento specifický druh turismu je typický zejména pro spolkovou zemi Bavorsko, kde se nachází největší počet agroturistických zařízení, zároveň se také jedná o jednu z kulturně nejbohatších oblastí v zemi. [117]

V Německu je věnována velká pozornost rozvoji cestovního ruchu na venkově, z tohoto důvodu je agroturistika na vysoké úrovni, co se týče poskytovaných služeb, navíc zde dobře funguje spolupráce mezi jednolitými subjekty. [118]

Lokalizační předpoklady

Německo jako středoevropský stát se nachází v mírném klimatickém pásmu s charakteristickými čtyřmi ročními obdobími, přičemž směrem do vnitrozemí se rozdíly mezi létem a zimou zvětšují. Na severu Německo disponujeme přístupem k Baltskému a Severnímu moři, tato část země spadá již pod přímořské podnebí s nepříliš teplým létem. [112]

Rozvoj agroturismu je ovlivněn kvalitou prostředí a vhodnými přírodními podmínkami.

Zhruba 1/3 území Německa pokrývají lesy. Jelikož v úrodných oblastech není pro zemědělce podnikání v oblasti agroturistiky příliš atraktivní, nejvhodnější přírodní podmínky pro rozvoj agroturistiky se tak jeví ve státě Bavorsko a Bádensko-Wüntterbersko, jež na jihu hraničí s Alpami. To mimo jiné dokládá i počet fungujících zařízení v těchto oblastech, přičemž největší podíl farem s dlouholetou tradicí v agroturistice se nachází právě v Bavorsku.

Německé Alpy jsou oblíbeným cílem lyžařů a vysokohorské turistiky, přičemž turistické trasy jsou schůdné celoročně. V Bavorsku, v zemi která je oblíbená zejména díky nádherné přírodě, se nacházejí 4 národní parky. Německo se obecně vyznačuje velkou biologickou rozmanitostí a na ochranu různých druhů rostlin a živočichů je tak směřována velká pozornost. Celkem se zde nachází 16 národních parků a 15 biosférických rezervací, které jsou relativně rovnoměrně rozprostřeny po celém území. Mezi nejcennější přírodní dědictví, jež je pod ochranou UNESCO, patří Messel (naleziště fosilií savců), původní

61 bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa a Waddenzee (ekosystém mokřadů, slanisek a dun). [112] [135]

Německo díky své rozloze a rozmanitosti má opravdu co nabídnout. Na jeho území se nachází nespočet přírodních jezer zejména ledovcového původu vhodných k letní rekreaci u vody. Vysokým počtem jezer a dalších vodních ploch se vyznačuje Brandenbursko, jež bývá označováno jako „zemí 1000 jezer“. Nejvíce jezer se však nachází na jihu Německa.

Vyhledávanou oblastí letní reakce je také bezesporu pobřeží Baltského moře, podél kterého se nachází nespočet přímořských léčebných lázní a wellness center s typickou lázeňskou architekturou. [120] [119]

Oblíbenou formou agroturistiky jsou také pobyty na vinařských statcích. Vhodné přírodní podmínky pro pěstování vína se nacházejí v 13 regionech. Velkou část z nich lze hledat zejména na jihozápadě a jihu země. Mezi největší vinařské oblasti se řadí Rýnské Hessensko, Falc a Bádensko. [129]

Podnět k návštěvě představuje také bohaté kulturní dědictví země. S celkem 46 památkami zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO se Německo řadí na čtvrtou příčku v počtu položek. Velká část historických památek je nicméně soustředěna do větších měst. V Bavorsku, státu s nejdelší tradicí agroturismu, se nachází řada malebných vesniček a zámků s tradiční bavorskou architekturou. Součástí bohatství země je také nespočet živých tradic, jako například slavnosti shánění dobytka z horských pastvin do údolí, koňský průvod Leonhardiritt, slavnosti vína ve Frankách nebo největší lidová slavnost mezinárodního významu Oktoberfest. Na seznamu nehmotného kulturního dědictví zastupují Německo 4 památky, mezi které patří modrotisk a sokolnictví. Tyto památky byly nominovány společně s více státy včetně České republiky. Dále se mezi nehmotné kulturní dědictví řadí varhanářské řemeslo a hudba a myšlenka a praxe organizování společných zájmů v družstvech. [126] [135]

Krajinu Německa zpestřuje nespočet hradů a zámků, které propojují krásnou architekturu a rozmanitou přírodu. Mezi nejvýznamnější atraktivity tohoto typu patří bezesporu zámek Neuschwanstein krále Ludvíka II. zasazený v bavorské horské krajině. [121]

Selektivní předpoklady

Německo jako politická velmoc disponuje silným postavením v mezinárodních vztazích a jedná se o významného člena Evropské unie. Zároveň je součástí eurozóny, v roce 2002 přijalo společnou měnu EU s dalšími 11 státy. Německo se řadí ke státům s politickou

62 a ekonomickou stabilitou, přičemž mezi jednotlivými spolkovými zeměmi jsou stále patrné určité rozdíly. Nové spolkové země na východě, které se staly členem Spolkové republiky Německo až po rozpadu NDR v roce 1990, se i po více jak 30 letech potýkají s menší ekonomickou výkonností, vyšší mírou nezaměstnanosti a obecně nižší životní úrovní.

V žebříčku GPI se Německo umístilo na 16. místě, bezpečností riziko je tak v zemi na velmi nízké úrovni. Svoji pozici nicméně oslabuje díky nižšímu bodovému hodnocení v oblasti rizik spojených s terorismem. Jedná se o důsledek vyššího počtu teroristických útoků v posledních několika letech, což může mít za následek ovlivnění vnímaní Německa jako bezpečné destinace. [122]

Z pohledu kvality života se Německo umístilo na 11. pozici v žebříčku společenského rozvoje (SPI), přičemž jeho pozici nadále oslabují oblasti jako očekávaná délka života 60letých, předčasná úmrtí na chronická onemocnění, emise skleníkových plynů či akceptace LGBT komunity. Oproti minulému roku se tak propadlo o 3 pozice a dosáhlo nižšího skóre. [124]

Pozitivní vývoj lze také pozorovat na trhu práce, kdy se míra nezaměstnanosti od roku 2009 každoročně snižuje. V roce 2019 její hodnota činila 3,2 %, jednalo se tak o druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. [123]

S fenoménem stárnutí populace se potýkají všechny vyspělé ekonomiky světa. Německou populaci lze označit za nejstarší v rámci zkoumaných zemí na základě hodnoty věkového mediánu, který činí 47,5 let. Dalším z ukazatelů vyspělosti země je naděje dožití 0letých, která dosahuje v Německu hodnoty 81,1 let za obě pohlaví (2018). O zdravotním stavu populace lépe vypovídá ukazatel střední délky života ve zdraví, jež měří průměrný počet let, které daný jedinec prožije bez zdravotních omezení. Ženy prožijí v průměru 67,1 let ve zdraví, muži 65,4 let. Obě tyto hodnoty převyšují průměr EU. [125] [126]

Obyvatelé Německa jsou velmi dobře jazykově vybaveni, alespoň jedním cizím jazykem hovoří 78,7 % lidí ve věkové skupině 25-64 let, přičemž nejrozšířenějším druhým jazykem je angličtina. Vzdělanostní struktura obyvatelstva sestává z relativně vysokého podílu lidí s dokončeným terciálním vzděláním a v rámci zkoumaných států relativně vyšším podílem lidí bez vzdělání anebo pouze se základním vzděláním, což je patrně zapříčiněno vyššími přírůstky obyvatel emigrujících z chudších zemí Asie a Afriky.

Důležitým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu je fond volného času. Hodnota obvyklé

63 pracovní doby v roce 2019 činila 34,2 hodin. S touto hodnotou se tak Německo řadí ke státům s nejnižším počtem odpracovaných hodin týdně v celé EU. [97] [146]

Důležitou roli hraje také faktor, jak místní obyvatelstvo vnímá vliv cestovního ruch na jejich prostředí. Dle průzkumu Německého institutu pro výzkum v oblasti cestovního ruchu (DITF) převládá pozitivní hodnocení respondentů v otázce vlivu turismu na místo bydliště, přičemž pouhým 8 % dotázaných hodnotí počet návštěvníku jako příliš vysoký.

[127]

Realizační předpoklady

Německo disponuje velmi příznivou geografickou polohou v centrální části kontinentu.

Skrz území prochází nejdůležitější komunikační osy ve směru severojižním i západovýchodním. Dostatečně rozvinutá a kvalitní infrastruktura je důležitá nejen z pohledu cestovního ruchu, ale i pro chod celé ekonomiky. Zároveň významně posiluje možnosti růstu v regionu. Německo disponuje hustou, moderní a kvalitní silniční sítí, zároveň se svými 13 000 km má jednu z nejhustších dálničních sítí na světě. Na předních příčkách dle TTCI se také umisťuje z pohledu hustoty a kvality železniční sítě. [112]

[128]

Německo se také vyznačuje rozvinutou a vysoce kvalitní materiálně-technickou základnou jak z pohledu kvantitativních ukazatelů, respektive počtu zařízení nabízející agroturistické služby a počtu gastronomických zařízení, tak i z pohledu kvality ve službách. Na následující tabulce č. 8 je znázorněna distribuce jednotlivých zařízení a lůžkové kapacity dle spolkových zemí. Z tabulky je patrné, že do počtu zařízení a lůžek jasně dominuje Bavorsko následované Bádenskem-Württemberskem, tedy území převážně kopcovitého rázu. Zároveň se tyto země vyznačují nižší průměrnou lůžkovou kapacitou, která činí méně než 10 lůžek na zařízení. Oproti tomu ve východoněmeckých spolkových zemích se tato hodnota pohybuje kolem 25 lůžek, což je zapříčeno zejména odlišnou strukturou v zemědělství. Pro zlepšení orientace spotřebitelů a zkvalitnění služeb poskytovaných ubytovacími zařízeními se od roku 1994 uplatňuje systémem klasifikace DTV určený pro zařízení ve venkovském cestovním ruchu. Sytém navazuje na klasifikaci hotelů. [129]

64

Tabulka 8 Počet a lůžková kapacita agroturistických zařízení dle spolkových zemí 2016

Zdroj: vlastní zpracování [129]

Na území Německa se nachází více než 170 000 gastronomických podniků, největší počet z nich je v Bádensku-Württembersku. Symbolickým pokrmem pro tento region je tradiční schwarzwaldský dort. [130]

Pro milovníky aktivního trávení volného času se na německém území nachází více jak 200 000 km značených turistických tras. Problematika značení tras není centrálně upravena. Se značnými rozdíly v systému značení se lze setkat v západních spolkových zemí, zatímco ve východní části země je značení více méně sjednoceno. Také hustá síť cyklostezek a rozmanitý terén, podél kterých se nachází dostatek ubytovacích služeb s certifikací Bett&Bike, vytváří vhodné podmínky pro cykloturistiku. Skrz území vede také více než 200 kvalitních dálkových cyklotras. [103]

Dle mezinárodního indexu konkurenceschopnosti TTCI tabulka č. 9 má Německo nejlepší postavení ze všech porovnávaných zemí. Dle indexu nejslabší položku představují přírodní zdroje, navzdory jejich relativně vysoké atraktivnosti a silné pozici v oblasti environmentální politiky. Slabšího hodnocení dosáhlo také v oblasti cenové konkurenceschopnosti. Na základě hodnocení pokroku v naplňování cílů udržitelného rozvoje (SDG) se Německo umístilo nejlépe mezi porovnávanými zeměmi. Cíle se zatím nedaří plnit u SDG 12, tedy snížení plýtvání jídlem na polovinu, a v oblasti boje proti změnám klimatu. Nepoškozené životní prostředí představuje jeden ze základních

65 předpokladů pro vysokou kvalitu života a pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu.

Z hlediska celkové ohleduplnosti vůči životnímu prostředí je Německo v žebříčku EPI velice vysoce hodnoceno. [128] [153] [154] [155]

Tabulka 9 Ukazatele za Německo

Zdroj: vlastní zpracování

2.6.2 Orgány a organizace v oblasti venkovského cestovního ruchu

Německá národní turistická centrála (Deutsche Zentrale für Tourismus)

Německá národní turistická centrála je státní příspěvková organizace spadající pod Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky. Založena byla v roce 1948 Německým svazem cestovního ruchu. Mezi její hlavní činnosti patří propagace Německa jako turistické destinace na domácím trhu tak i na zahraničních trzích a budování destinační značky „Reiseland Deutschland“. [131]

Spolkový svaz pro venkovskou turistiku a agroturistiku v Německu (Der Bundesverband für den Landtourismus in Deutschland – BAG)

BAG je celonárodním zastřešujícím subjektem pro organizace sdružující poskytovatele služeb ve venkovské turistice a agroturistice, které působí na úrovni jednotlivých spolkových zemí. Založen byl v roce 1991 a sídlí v Berlíně. V současné době sdružuje kolem 3 600 zařízení nabízející dovolenou na venkově či na statku. Pod hlavní činnosti této organizace spadá zastupování zájmů svých členů na celostátní úrovni, zároveň úzce spolupracuje se všemi regionálními organizacemi zainteresovanými v této oblasti. Mezi nejdůležitější projekty patří systém hodnocení kvality služeb pro zařízení ve venkovském cestovním ruchu. Vytvořeno bylo celkem 8 známek kvality obr. č. 8 dle tematických zaměření. Alespoň jedním certifikátem disponuje přes 1000 zařízení. O silné orientaci na kvalitu ve službách v cestovním ruchu dokládá skutečnost, že více jak polovina poskytovatelů disponuje alespoň jedním ze tří celostátních certifikátů DTV (Deutscher Tourismusverband), BAG nebo DLG (Deutsche Landwirtschafts-Gesellschaft). [132]

66

Obr. 8 Známky kvality služeb ve venkovském cestovním ruchu v Německu

Zdroj: [132]

Německá zemědělská společnost (Deutsche Landwirtschafts-Gesellschaft – DLG) Další systém hodnocení kvality služeb ve venkovském cestovním ruchu nabízí Německá zemědělská společnost, která více jak 45 let na základě přísných kritérií uděluje značku kvality „Dovolená na statku“, „Dovolená na vinici“ či „Dovolená na venkově“. Po získání jednoho ze tří certifikátů jsou jednotlivá zařízení každé tři roky hodnocena nezávislým inspektorem z hlediska čistoty, bezpečnosti a nabízených zážitků. [133]

V Německu existuje více systémů hodnocení kvality na celonárodní a federální úrovni, jež se vzájemně odlišují stanovenými požadavky pro udělení certifikátu. Zároveň zde velmi dobře funguje propagace venkovské turistiky prostřednictvím mnoha sdružení, do kterých se mohou poskytovatelé agroturistických služeb začlenit.

2.6.3 Nabízené produkty v rámci agroturistiky

Velmi dlouhou tradici má agroturistika ve spolkové zemi Bavorsko, zde se dá hovořit o tradiční formě trávení dovolené. Na menších farmách se do poskytování agroturistických služeb často zapojuje celá rodina. Díky komplexní nabídce služeb na vysoké úrovni s velkým důrazem na potřeby rodin s dětmi dominuje v poptávce právě tento segment.

Součástí většiny farem jsou farmářské obchody, kde si návštěvníci mohou zakoupit výrobky z domácí produkce či pro daný region typické suvenýry a řemeslné výrobky.

Hosté mají příležitost se zapojit do běžného provozu na farmě a dostat se tak do blízkého kontaktu s chovanými zvířaty. Mezi nejčastější formy ubytování patří pronájmy soukromých pokojů, apartmánů či celého statku. V poslední letech nabývají na popularitě

67 i netradiční formy ubytovaní, jakou například noclehy na seně, kde mohou návštěvníci opět pocítit blízkost k přírodě. Milovníci saunování si mohou vybírat ze široké škály zařízení, které v souvislosti s novými trendy rozšířily svoji nabídku o oblast péče o zdraví a wellness. Nezřídka tyto farmy nabízejí i odborné specializované služby například

67 i netradiční formy ubytovaní, jakou například noclehy na seně, kde mohou návštěvníci opět pocítit blízkost k přírodě. Milovníci saunování si mohou vybírat ze široké škály zařízení, které v souvislosti s novými trendy rozšířily svoji nabídku o oblast péče o zdraví a wellness. Nezřídka tyto farmy nabízejí i odborné specializované služby například